21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/7

1.

Dne 24. června 2011 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o uzavření Obchodní dohody proti padělatelství („dohoda ACTA“ nebo „dohoda“) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými (1).

2.

Cílem dohody je řešit prosazování práv k duševnímu vlastnictví vytvořením společného přístupu k prosazování a k usnadňování spolupráce na mezinárodní úrovni. Kapitola II obsahuje opatření v několika právních oblastech, konkrétně v oblasti občanskoprávního prosazování (oddíl 2), opatření na hranicích (oddíl 3), trestněprávního prosazování (oddíl 4) a prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí (oddíl 5). Kapitola III obsahuje opatření ke zlepšení postupů prosazování a kapitola IV se zabývá mezinárodní spoluprací.

3.

Dohoda ACTA byla jednomyslně přijata Radou v prosinci 2011 (2) a byla Evropskou komisí a 22 členskými státy (3) podepsána dne 26. ledna 2012. Podle článku 40 dohody vstoupí dohoda ACTA v platnost po ratifikaci šesti signatářskými státy. Avšak k tomu, aby mohla dohoda vstoupit v platnost jako právní předpis EU, musí být ratifikována Evropskou unií, což znamená schválení Evropským parlamentem v rámci postupu souhlasu pro mezinárodní obchodní dohody (4) a ratifikaci členskými státy v rámci jejich ústavních postupů. Je naplánováno, že hlasování Evropského parlamentu o dohodě ACTA se uskuteční v průběhu roku 2012 na plenárním zasedání.

4.

V uplynulých měsících byly v souvislosti s dohodou ACTA vyjádřeny rostoucí obavy (5). To vedlo Evropskou komisi k tomu, že dne 22. února 2012 oznámila svůj záměr postoupit dohodu Soudnímu dvoru Evropské unie k posouzení (6). Tento postup předpokládá čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie (7).

5.

Dne 4. dubna 2012 Komise rozhodla, že položí Soudnímu dvoru tuto otázku: „Je Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) slučitelná s evropskými smlouvami, zvláště pak s Listinou základních práv Evropské unie?“ (8). Pokud by byl výsledek zamítavý, čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie jasně uvádí, že „zamýšlená dohoda nemůže vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně Smluv“.

6.

Postoupení dohody Komisí Soudnímu dvoru by však automaticky nepozastavilo postup souhlasu, který v současné době probíhá v Evropském parlamentu. Po diskusi v rámci Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu bylo rozhodnuto pokračovat v hlasování o dohodě v souladu s plánovaným harmonogramem (9).

7.

V únoru roku 2010 vydal evropský inspektor ochrany údajů z vlastního podnětu své stanovisko s cílem upozornit Komisi na aspekty soukromí a ochrany údajů, které by měly být zváženy při jednání o dohodě ACTA (10). Jednání sice byla vedena důvěrně, existovaly však náznaky, že dohoda ACTA bude obsahovat donucovací opatření týkající se internetu, která budou mít dopad na práva ochranu údajů, zejména pak na mechanismus trojího varování (11).

8.

Evropský inspektor ochrany údajů v dané době zaměřil svou analýzu na zákonnost a přiměřenost tohoto druhu opatření a dospěl k závěru, že pokud by v dohodě ACTA bylo zavedeno opatření, jehož součástí by byl masivní dohled nad uživateli internetu, bylo by to v rozporu se základními právy EU, a zejména s právy na ochranu soukromí a údajů, která jsou chráněna podle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článků 7 a 8 Listiny základních práv EU (12). Evropský inspektor ochrany údajů dále zdůraznil ochranná opatření potřebná pro mezinárodní výměny osobních údajů v souvislosti s prosazováním práv k duševnímu vlastnictví.

9.

Nyní po zveřejnění znění navrhované dohody ACTA (13) považuje evropský inspektor ochrany údajů za vhodné vydat druhé stanovisko k dohodě ACTA s cílem posoudit z hlediska ochrany údajů některá ustanovení obsažená v této dohodě a tím poskytnout konkrétní odborný posudek, k němuž by mohlo být přihlédnuto při procesu ratifikace. Evropský inspektor ochrany údajů proto z vlastního podnětu přijal toto stanovisko na základě čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 s cílem poskytnout pokyny v oblasti otázek ochrany soukromí a údajů vyplývajících z dohody ACTA.

67.

Evropský inspektor ochrany údajů sice uznává legitimní obavy o zajištění prosazování práv k duševnímu vlastnictví v mezinárodních souvislostech, musí však být dosaženo správné rovnováhy mezi požadavky na ochranu práv k duševnímu vlastnictví a právy na ochranu soukromí a údajů.

68.

Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že prostředky zamýšlené k prosazování práv k duševnímu vlastnictví nesmí být na úkor základních práv a svobod osob na soukromí, ochranu údajů a svobodu projevu a dalších práv, jako jsou presumpce neviny a účinná soudní ochrana.

69.

Řada opatření zamýšlených dohodou v souvislosti s prosazováním práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí by obnášela sledování chování a elektronických komunikací uživatelů na internetu. Tato opatření výrazně narušují soukromou sféru jednotlivců a v případě, že nebudou provedena řádným způsobem, mohou zasahovat do jejich práv a svobod, mimo jiné v oblasti soukromí, ochrany údajů a důvěrnosti jejich komunikací.

70.

Mělo by být zajištěno, aby každé donucovací opatření týkající se internetu, které bude v EU provedeno v důsledku uzavření dohody ACTA, bylo nezbytné a přiměřené cíli prosazování práv k duševnímu vlastnictví. Evropský inspektor ochrany údajů dále zdůrazňuje, že opatření vedoucí k paušálnímu nebo rozšířenému sledování chování uživatele internetu a/nebo elektronických komunikací by byla ve vztahu k triviálnímu, drobnému a neziskovému porušování nepřiměřená a porušovala by článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech, články 7 a 8 Listiny základních práv a svobod a směrnici o ochraně údajů.

71.

Evropský inspektor ochrany údajů má dále konkrétní obavy v souvislosti s několika ustanoveními dohody, a to zejména: