13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/1

—

s ohledem na sdělení Komise Pracovní program Komise na rok 2012 – Cesta k obnově Evropy (1);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 k prioritám Výboru regionů v roce 2012 na základě legislativního a pracovního programu Evropské komise (2);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 k návrhu smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii určené jarnímu zasedání Evropské rady v roce 2012 (3);

—

s ohledem na protokol o spolupráci mezi Evropskou komisí a Výborem regionů podepsaný dne 16. února 2012;

1.

je přesvědčen, že v době, kdy se Evropská unie potýká s obtížnými úkoly při řešení probíhající finanční, hospodářské, sociální a politické krize, je naléhavě nutné, aby Evropská komise předložila ambiciózní pracovní program na rok 2013, jenž by oživil udržitelný růst, podpořil tvorbu pracovních míst, zvýšil kvalitu života v Evropě a přispěl k obnově důvěry občanů v proces evropské integrace;

2.

domnívá se, že obnovu je nutné založit na dvou stejně důležitých pilířích strukturálních reforem: oživení růstu a zajištění rozpočtové kázně;

3.

podporuje hlubší integraci a lepší sladění priorit politik, příjmů a výdajů mezi všemi vládními a správními úrovněmi při zachování nezávislosti a pravomocí národních vlád a místních a regionálních správních orgánů; na základě zásady subsidiarity a zásady víceúrovňové správy odmítá jakékoliv přímé či nepřímé opětovné převedení politik na úroveň států nebo jejich přímou či nepřímou centralizaci;

4.

žádá Evropskou komisi, aby se důrazně stavěla proti pokusům využít mezivládní dohody k obcházení demokratických postupů Unie stanovených Smlouvami, aniž by tím byly zpochybněny formy posílené spolupráce zakotvené v Lisabonské smlouvě;

5.

připomíná svůj názor (4), že včasné přijetí následujícího víceletého finančního rámce (na období 2014–2020) na konci roku 2012 je důležitým signálem toho, že EU je schopná reagovat na celosvětové problémy prostřednictvím vlastní strategie růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, a předpokladem pro zaručení toho, že politika soudržnosti zůstane i nadále funkční;

6.

připomíná, že rozpočet EU je rozpočet investiční, že je nutné odmítnout návrhy na finanční škrty v programech, jež jsou součástí programu růstu EU, a že je zapotřebí vytvořit nové vlastní zdroje, zejména s ohledem na nahrazení příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu EU;

7.

opakuje, že místní a regionální orgány jsou odhodlány zapojit se do zjednodušování fondů EU a přezkumu finančního nařízení, aby se snížila administrativní zátěž, posílil pákový účinek veřejných fondů na celoevropské, vnitrostátní i regionální úrovni a aby se zajistila transparentnost a odpovědnost pro daňové poplatníky v EU;

8.

domnívá se, že Evropská komise by měla předložit analýzu dopadu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii na místní a regionální orgány a zejména na otázku zachování fiskální autonomie, která je v jejich pravomoci;

9.

podporuje úsilí o zajištění rozpočtové kázně, zejména z důvodu řešení vysokého veřejného dluhu, který vážně ohrožuje mezigenerační solidaritu. Dostatečné kapacity místních a regionálních orgánů mohou současně zajistit růst pomocí vhodných investic, např. prostřednictvím provádění projektů spolufinancovaných z evropských fondů a veřejných zakázek;

10.

opakuje svou výzvu Komisi, aby do všech svých návrhů začlenila ustanovení článku 9 SFEU, pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení; žádá proto, aby Komise představila vyvážená doporučení k evropskému semestru a aby měla tyto povinnosti vyplývající ze Smlouvy na paměti v jakýchkoli právních předpisech souvisejících s finanční a hospodářskou krizí;

11.

žádá Komisi, aby s ním spolupracovala na přípravě evropského aktu o správním řízení;

12.

zdůrazňuje, že evropský semestr by měl přispět k hospodářskému růstu, fiskální kázni a strukturálním výzvám a že Evropská komise a členské státy musí taktéž důsledně předvídat a monitorovat dopad těchto opatření na autonomii místních a regionálních orgánů;

13.

obecně vítá nový Pakt pro růst a zaměstnanost, jak o něm rozhodla Evropská rada v červnu 2012, a podporuje její výzvu „mobilizovat za tímto účelem na všech úrovních správy Evropské unie veškeré páky, nástroje a politiky“ tak, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020; (5)

14.

podporuje snahu Evropské komise o zlepšení mechanismů řízení a obzvláště zásady partnerství při přípravě, provádění a hodnocení národních programů reforem; žádá však Evropskou komisi, aby posouzení těchto aspektů zařadila do všech doporučení pro jednotlivé země;

15.

připomíná, že do národních programů reforem je třeba zahrnout subjekty zaměřené na výsledky, jako jsou územní pakty (6); kromě toho je třeba uznat a podpořit iniciativy stimulující konkurenceschopnost a inovace na místní a regionální úrovni, jako je např. označení Evropský podnikatelsky zaměřený region;

16.

s potěšením očekává posílení spolupráce s Evropskou komisí v rámci politického cyklu strategie Evropa 2020 a žádá o zapojení do příprav roční analýzy růstu;

17.

navrhuje, aby Evropská komise pravidelně aktualizovala informace o provádění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 a informovala zejména o zapojení místních a regionálních orgánů do jejich provádění;

18.

žádá Evropskou komisi, aby v roce 2013 v rámci hodnocení strategie v polovině období popsala, jak hodlá zajistit užší zapojení místních a regionálních orgánů do jejího provádění;

19.

žádá, aby se při jakémkoliv převedení nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů do nového programu růstu dodržovala zásada subsidiarity a aby do něho byly zapojeny místní a regionální orgány;

20.

vyzývá Evropskou komisi, aby hlouběji řešila hlavní problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, zaměstnanost pracovníků starších 55 let a sociálně znevýhodněné skupiny, a zohlednila přitom úlohu místních a regionálních orgánů; vybízí Evropskou komisi zejména k tomu, aby předložila návrh doporučení Rady k nařízení o zárukách pro mladé lidi; žádá, aby byl do národních plánů zaměstnanosti zahrnut konkrétní místní a regionální rozměr;

21.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že do připravovaného doporučení týkajícího se chudoby a dobrých životních podmínek dětí budou zapracovány návrhy, které VR nastínil ve svém stanovisku k dětské chudobě z února 2012 (CdR 333/2011), zejména to, aby byla přijata komplexní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení dětí, do níž bude zapojena celostátní, regionální a místní úroveň, a aby byl vytvořen rámec pro monitorování založený na spolehlivých ukazatelích, jenž bude propojen se stávajícím mechanismem podávání zpráv UNCRC; Výbor je přesvědčen, že v roce 2013 bude nutné provést hodnocení dopadu krize na chudobu dětí, které by vycházelo ze zvláštních zpráv členských států v rámci národních programů reforem a strategie Evropa 2020;

22.

připomíná, že v době krize a úsporných opatření by rozpočet EU měl působit jako páka pro zajištění co nejvyšší možné míry veřejného a soukromého spolufinancování na všech správních úrovních (7); lituje, že chybí statistické údaje, které by umožnily řádně posoudit tyto pákové a multiplikační účinky;

23.

podporuje záměr Evropské komise předložit zprávu o kvalitě veřejných výdajů (8) a doporučuje oddělit ve výpočtu schodku rozpočtu běžné výdaje a investice, aby se předešlo tomu, že investice s dlouhodobými čistými zisky budou započítány jako negativní;

24.

zdůrazňuje, že lze usilovat o synergie zejména mezi rozpočtem EU, rozpočty jednotlivých států a nižších celků za předpokladu, že budou existovat řádné a účinné mechanismy koordinace, např. interoperabilita mezi orgány veřejné správy zabývajícími se rozpočtovými otázkami, harmonizovaná účetní pravidla pro veřejné finance, harmonizované rozpočtové cykly a srovnatelné rozpočtové struktury, a vyzývá Evropskou komisi, aby vydala zelenou knihu, v níž by prozkoumala případná konkrétní opatření v této oblasti;

25.

žádá Evropskou komisi, aby do svého pracovního programu na rok 2013 zahrnula Akt o jednotném trhu III, který by zahrnoval všechny zbývající politické iniciativy Aktu o jednotném trhu, které ještě nebyly realizovány, a zachovala rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a správním pilířem s ohledem na čtyři základní svobody;

26.

požaduje, aby Komise věnovala zvláštní pozornost dalšímu zlepšení přeshraniční mobility se zachováním práv pracovníků, a žádá o lepší systém uznávání kvalifikací, jenž by podpořil mobilitu odborníků;

27.

nabádá Evropskou komisi, aby stáhla svůj návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb, kvůli němuž 12 vnitrostátních parlamentů uplatnilo mechanismus včasného varování ohledně možného střetu se zásadou subsidiarity;

28.

podtrhuje důležitou úlohu malých a středních podniků v hospodářské obnově a zaměstnanosti na místní a regionální úrovni; lze ji dále zvýšit, pokud budou malé a střední podniky, vysoké školy a místní a regionální orgány zapojeny do programů EU pro financování výzkumu a inovací;

29.

žádá Evropskou komisi, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup k financování a ke smlouvám na veřejné zakázky a dále snížila administrativní zátěž;

30.

doufá, že ho Evropská komise zapojí do přezkumu stěžejní iniciativy týkající se průmyslové politiky;

31.

podporuje požadavek Evropského parlamentu, aby Komise do ledna 2013 předložila na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie návrh směrnice o zajištění přístupu všech spotřebitelů, kteří oprávněně pobývají na území Unie, k základním platebním službám;

32.

opakuje svůj požadavek na zřízení evropské agendy sociálního bydlení, která by vyjasnila pravidla hospodářské soutěže v oblasti sociálního bydlení a umožnila místním a regionálním orgánům poskytovat důstojné a cenově dostupné sociální bydlení, podporovat sociální rozmanitost a bojovat proti diskriminaci;

33.

žádá Evropskou komisi, aby po stažení prvního návrhu nařízení o statutu evropských vzájemných společností urychleně předložila revidovaný návrh;

34.

naléhavě žádá, aby se v roce 2013 navázalo na energetický plán do roku 2050 s cílem dát místním a regionálním orgánům možnost přispět k propagaci decentralizované udržitelné výroby energie a energetické infrastruktury (jakou je např. inteligentní propojovací síť) jakožto klíčového prvku v účinném využívání zdrojů a zelené ekonomiky; žádá proto Evropskou komisi, aby vytvořila komplexní investiční rámec do roku 2030 za účelem zajištění požadované jistoty pro tržní subjekty a místní a regionální orgány;

35.

žádá Evropskou komisi, aby posoudila možnosti zavedení dodatečného, decentrálně řízeného finančního nástroje, jímž by se stimulovalo provádění akčních plánů udržitelné energetiky místními a regionálními orgány, zejména partnery Paktu starostů a primátorů; podporuje rovněž lepší provázání opatření finanční podpory pro energetickou účinnost a zachování energie v budoucích programech financování EU (9);

36.

žádá Evropskou komisi, aby podnikla kroky k vyřešení problémů s propojením mezi členskými státy a regiony v členských státech; dále žádá, aby byla podporována opatření usnadňující rozvoj mikrovýroby energie a její integrace do distribučních sítí;

37.

žádá, aby se malým a středním podnikům a místním a regionálním orgánům usnadnil přístup k půjčkám na investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie od Evropské investiční banky;

38.

klade důraz na potřebu splnit cíl, jímž je přijetí balíčku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti 2014–2020, stanovený na počátek roku 2013, aby místní a regionální orgány mohly 1. ledna 2014 zahájit programy financované ze strukturálních fondů;

39.

vyzývá Eurostat, aby ve spojení s vnitrostátními statistickými úřady řešil potřebu včasnějších srovnatelných údajů o regionálním HDP;

40.

připomíná, že je třeba důsledněji a striktněji zohlednit územní rozměr politik EU; navrhuje, aby Evropská komise zahrnula tyto prvky do svých budoucích aktivit spojených s posouzením dopadu a pravidelně o nich podávala zprávy (10);

41.

vyzývá Evropskou komisi, aby rozšířila program pro dočasné vysílání úředníků EU na nižší správní úrovně (namísto zaměření výhradně na úroveň celostátní), s cílem zlepšit znalosti evropských institucí o praktickém provádění právních předpisů a projektů EU na místní a regionální úrovni;

42.

s potěšením očekává nadcházející návrh týkající budoucí přístavní politiky EU; žádá, aby bylo k návrhu provedeno posouzení územních dopadů, a je připraven se na něm podílet;

43.

poukazuje na význam udržitelné městské mobility a navrhuje, aby se u všech druhů dopravy (včetně autobusů, vlaků, trajektů, spolujízdy, půjčování jízdních kol a mýtného) prosazoval inteligentní elektronický systém prodeje jízdenek, jehož účelem bude zlepšování interoperability mezi různými systémy a rostoucí využívání veřejné dopravy;

44.

dochází k závěru, že zpomalení ve zlepšování kvality ovzduší je v podstatné míře důsledkem nedostatečně ambiciózní politiky EU u zdroje a nedostatečných vnitrostátních předpisů. Na místní a regionální orgány bylo naloženo příliš velké břemeno v oblasti řešení problémů kvality ovzduší a byla jim v tomto směru udělena příliš velká odpovědnost (11); očekává, že v nadcházejícím přezkumu právních předpisů EU v oblasti kvality ovzduší budou předloženy návrhy řešení těchto problémů;

45.

očekává, že v tomto přezkumu budou vzájemně přizpůsobeny úrovně cílů a časové rámce politiky emisí (u zdroje) a politiky imisí EU a že bude především posílena směrnice o národních emisních stropech, aby se snížily koncentrace pozadí; dále předpokládá, že budou zpřísněny normy pro emise NO2/NOx a pevných částic z vozidel a že se budou také řešit emise z lodní dopravy, letecké dopravy a zemědělství a zjednoduší se ukazatele a kritéria pro měření; žádá dále, aby byla politika kvality ovzduší EU propojena s jinými politikami, zejména politikou dopravy, politikou bydlení, průmyslovou politikou, energetickou politikou a politikou v oblasti klimatu;

46.

žádá, aby strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu obsahovala oddíl týkající se specifické činnosti v oblasti přizpůsobování na obecní a regionální úrovni a také pokyny a podporu pro místní a regionální činitele; prozkoumat by se rovněž mělo vytvoření pracovní skupiny pro strategie přizpůsobení ve zvláště slabých evropských regionech, do níž by byli zapojeni zástupci VR, GŘ pro oblast klimatu, EEA, JRC a místní a regionální sítě a sdružení;

47.

zdůrazňuje, že je třeba předložit cílené sdělení o novém programu EU pro režim jakosti místních potravin, neboť místní potravinové systémy jsou oporou místních a regionálních ekonomik díky tomu, že vytvářejí pracovní místa v zemědělství a potravinářské výrobě;

48.

považoval by za vhodné, aby Komise flexibilněji přispěla k překonání současné patové situace mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o právní základ pro víceleté plány v odvětví rybolovu; v rámci balíčku návrhů k reformě společné rybářské politiky žádá rozšíření iniciativ ve prospěch větší decentralizace rybářské politiky a prováděcích opatření odpovídajících potřebám a problémům pobřežních regionů a vnitřních mořských vod;

49.

podporuje rozvoj přístupu založeného na strategii pro oblast jednotlivého moře coby integrovaného nástroje námořní politiky, avšak domnívá se, že tyto strategie, jako je strategie pro oblast Atlantiku, která bude přijata v roce 2013, musejí obsahovat silnější územní rozměr a vycházet z poznatků získaných z přístupu založeného na makroregionálních strategiích;

50.

žádá, aby byl místní a regionální rozměr zohledněn v iniciativách usilujících o rozvoj a posílení občanských práv a v úsilí o obnovu důvěry občanů v EU a její instituce, a poukazuje na nutnost zapojit děti a mládež vzhledem k jejich schopnosti výkonu občanských práv a povinností; žádá Komisi, aby se na tuto výzvu zaměřila v aktivitách plánovaných v souvislosti s Evropským rokem občanů 2013, k němuž VR hodlá přispět;

51.

je odhodlán přispět ve spolupráci s ostatními institucemi EU k činnosti navazující na úspěšné evropské občanské iniciativy;

52.

požaduje, aby se místním a regionálním subjektům v zemích evropské politiky sousedství usnadnil přístup ke specifickým fondům EU pro tuto oblast, a podporuje otevření stávajících programů, včetně ESÚS, partnerům v sousedních zemích;

53.

potvrzuje svůj záměr pokračovat v plodné spolupráci s Evropskou komisí v kontextu nástroje pro místní správu s cílem zlepšit budování kapacit na místní úrovni a šířit poznatky o EU a jejích postupech v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšířit tento nástroj i na místní správní orgány v zemích evropské politiky sousedství;

54.

věří, že jeho doporučení budou řádně zvážena při přípravě pracovního programu Komise na rok 2013, a pověřuje svoji předsedkyni, aby toto usnesení předložila předsedovi Evropské komise, předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropského parlamentu a kyperskému předsednictví v Radě EU a nadcházejícímu irskému a litevskému předsednictví.