ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

vypouští se

1.   Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu , nebo jsou těmito obtížemi ohroženy a/nebo které přijímají nebo mohou přijímat finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).

1.   Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž měnou je euro a které:

1a.     Toto nařízení stanoví ustanovení pro posílená vnitrostátní rozpočtová pravidla a koordinaci hospodářské politiky.

2a.     Při uplatňování tohoto nařízení Komise, Rada a členské sáty plně dodržují článek 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení přijatá na základě tohoto nařízení berou ohled na vnitrostátní postupy a orgány pro tvorbu mezd. Při uplatňování tohoto nařízení a doporučení přijatých na jeho základě zohledňují Komise, Rada a členské státy článek 28 Listiny základních práv Evropské unie, a jejich uplatňováním není tudíž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy, ani právo na kolektivní akce podle vnitrostátního práva a praxe.

Článek 1a

Posílená rozpočtová pravidla a hospodářská koordinace

1.     S cílem lépe koordinovat plán pro vydávání státních dluhopisů podávají členské státy Komisi a Radě předem zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.

2.     S cílem stanovit osvědčené postupy a pokročit k úžeji koordinované hospodářské politice členské státy zajistí, aby veškeré hlavní reformy hospodářské politiky, jež hodlají podniknout, předem projednaly a případně tyto reformy koordinují s ostatními členskými státy.

3.     V souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 členské státy zajistí, aby byl státní rozpočet ve střednědobém horizontu vyrovnaný nebo přebytkový.

1.   Komise může rozhodnout, aby členský stát , v němž dochází k vážným obtížím, pokud jde o jeho finanční stabilitu, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Dotyčnému členskému státu musí být poskytnuta možnost vyjádřit své názory předem . Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží.

1.    Na základě nejnovějšího hloubkového průzkumu provedeného podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 a s přihlédnutím k dalším objektivním kritériím, k nimž patří varování Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), a zprávám uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012 o … [o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně] může Komise rozhodnout o tom , že členský stát bude podléhat zvýšenému dohledu. Rada může takové rozhodnutí do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit. Dotyčnému členskému státu musí být před přijetím rozhodnutí poskytnuta možnost vyjádřit své názory. Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží.

1a.     Pokud se Komise rozhodne podrobit členský stát zvýšenému dohledu podle odstavce 1, oznámí to ESRB, a případně ji informuje o výsledcích tohoto zvýšeného dohledu.

2.   Komise rozhodne, aby členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, z EFSF, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Komise vypracuje seznam dotčených nástrojů preventivní finanční pomoci a pravidelně je aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory EFSF, ESM nebo jakékoli jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.

2.   Komise rozhodne o tom, že členský stát požadující nebo přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných států, z EFSF, EFSM, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, bude podléhat zvýšenému dohledu.

Veškerá svá rozhodnutí přijatá v souladu s odstavci 1 a 2 Komise zveřejní.

3.   Odstavec 2 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových politických opatření dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.

3.    Komise může rozhodnout, že se odstavec 2 nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových politických opatření dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.

3a.     Komise vypracuje seznam nástrojů finanční pomoci, které mohou vést ke zvýšenému dohledu podle odstavce 2, a pravidelně jej aktualizuje.

1.   Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) přijme členský stát pod zvýšeným dohledem opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo potenciálními zdroji obtíží.

1.   Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) , Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4), a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), (společně dále jen „evropské orgány dohledu“), ESRB a případně MMF přijme členský stát pod zvýšeným dohledem opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo potenciálními zdroji potíží. Zohlední přitom veškerá doporučení, která mu byla sdělena na základě nařízení (ES) č. 1466/97, (ES) č. 1467/97 a (EU) č. 1176/2011 týkající se jeho národních programů reforem a jeho stabilizačních a konvergenčních programů. Tato opatření se oznámí pracovní skupině pro euro, Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC), příslušnému výboru Evropského parlamentu a dotčenému parlamentu členského státu.

1a.     Komise posoudí možný negativní efekt přelévání vyvolaný ostatními členskými státy, a to i v oblasti daní. Pokud Komise zjistí negativní efekt přelévání, vydá Rada na základě doporučení Komise a v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nezbytná doporučení pro členské státy, které byly označeny za původce negativního efektu přelévání.

3.   Na žádost Komise členský stát pod zvýšeným dohledem:

3.   Na žádost Komise a v souladu s čl. 2 odst. 1 členský stát pod zvýšeným dohledem:

3a.     Na žádost Komise a v souladu s čl. 2 odst. 2 členský stát pod zvýšeným dohledem:

Členské státy přijímající finanční podporu pro rekapitalizaci svých finančních institucí dále podají zprávu o podmínkách uložených těmto finančním institucím, včetně odměňování řídících pracovníků a úvěrových podmínek platných v reálném hospodářství.

4.   Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě pod dohledem, aby ověřila dosažený pokrok při provádění opatření uvedených v odstavci 1, 2 a 3 . Svá zjištění sdělí každé čtvrtletí Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit , a zejména posoudí, zda jsou třeba další opatření. Tyto kontrolní mise nahradí sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

4.   Komise uskuteční ve spolupráci s ECB a s příslušnými evropskými orgány dohledu a případně s MMF pravidelné kontrolní mise v členském státě pod posíleným dohledem, aby ověřila dosažený pokrok při provádění opatření uvedených v odstavci 1, 2 , 3 a 3a . Svá zjištění sdělí každé čtvrtletí EFC a příslušnému výboru Evropského parlamentu , a zejména posoudí, zda jsou třeba další opatření. Tyto kontrolní mise nahradí sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

5.   Pokud se na základě posouzení uvedeného v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finanční situace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně , může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučit členskému státu, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program . Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.

5.   Pokud se na základě kontrolní mise uvedené v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finanční a hospodářská situace dotyčného členského státu ohrožuje finanční stabilitu či řádné fungování eurozóny , může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise současně doporučit :

Rada může rozhodnout, že svá doporučení zveřejní.

Pokud členský stát žádá o finanční pomoc ESM podle odst. 3 písm. a), ostatní členské státy vynaloží veškeré úsilí na to, aby ESM tomuto členskému státu pomoc poskytl, a to včas.

6a.     Příslušný výbor Evropského parlamentu a dotčený parlament členského státu mohou v průběhu celého tohoto postupu vyzvat zástupce MMF, ECB a Komise k účasti na hospodářském dialogu o důležitých otázkách ve vztahu k řádnému fungování hospodářství.

Členský stát, který hodlá získat finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, EFSF, ESM, Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit, plánovanou žádost projedná poté, co obdrží od Komise posouzení.

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států, EFSF, ESM, MMF nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) poté, co od Komise obdrží posouzení , projedná plánovanou žádost zejména s cílem posoudit, jaké možnosti jsou v rámci stávajících finančních nástrojů Unie či eurozóny k dispozici předtím, než se dotyčný členský stát obrátí na případné poskytovatele půjčky .

Pokud se žádá o finanční pomoc z EFSF nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB a pokud je to možné, s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu dotyčného členského státu, včetně schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a předá tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor pro tento účel může určit .

Pokud se žádá o finanční pomoc od EFSF , EFSM nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB , a pokud je to možné a vhodné , s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu a skutečné nebo potenciální finanční potřeby dotyčného členského státu, včetně dopadu všech makroobezřetnostních ozdravných programů na schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a zašle tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC).

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu vychází z obezřetných makroekonomických a rozpočtových prognóz, pro něž se použijí co nejaktuálnější informace a při nichž se náležitě zohlední výsledek zprávy uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a veškeré úkoly v oblasti dozoru vykonávané v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b). Prognózy posoudí dopad makroekonomických a finančních otřesů a nepříznivého vývoje udržitelnosti veřejného dluhu.

Komise zveřejní metodiku, výchozí hospodářské a ekonometrické modely a odhady včetně odhadu potenciálního dopadu a makroekonomických multiplikačních účinků, jakož i veškeré další relevantní parametry, o něž se opírá hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

1.   Členský stát, který přijímá finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB předlohu ozdravného programu zaměřeného na opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh ozdravného programu náležitě zohlední stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126 a/nebo 148 Smlouvy , jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.

1.   Členský stát, který požaduje nebo přijímá finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF , EFSM nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB , a případně s MMF, návrh makroekonomického ozdravného programu , který bude vycházet z veškerých programů hospodářského partnerství podle nařízení (EU) č …/2012 [o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně], který bude tyto programy nahrazovat a který bude zahrnovat roční rozpočtový cíl. Návrh makroekonomického ozdravného programu se zaměřuje na konkrétní rizika, jež daný členský stát představuje pro finanční stabilitu eurozóny, a usiluje o rychlé opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh makroekonomického ozdravného programu vychází k hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu a náležitě zohlední doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126 , 136 nebo 148 Smlouvy o fungování EU , jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky. Návrh makroekonomického ozdravného programu zohlední vnitrostátní postupy a orgánu pro tvorbu mezd, jakož i vztahy mezi sociálními partnery v Unii, a tam kde je to možné, národní program reforem dotčeného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost. Návrh makroekonomického ozdravného programu je plně v souladu s článkem 151 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Listiny základních práv Evropské unie.

1a.     Členský stát připravující návrh makroekonomického ozdravného programu podle odstavce 1 stanoví po dohodě s Komisí aktualizovaný program partnerství s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro dosažení udržitelnosti veřejných financí.

2.    Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ozdravný program schválí .

2.    Komise posoudí návrh makroekonomického ozdravného programu do jednoho týdne od předložení tohoto programu .

Komise návrh makroekonomického ozdravného programu schválí, jestliže jej uzná za dostatečný. Rada může toto rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.

Usoudí-li Komise, že jsou opatření či časový harmonogram předpokládané v návrhu makroekonomického ozdravného programu nedostačující, přijme doporučení určené dotčenému členskému státu, aby do jednoho týdne předložil nový návrh makroekonomického ozdravného programu, a uvede důvody, proč byl původní program shledán jako nedostačující. Návrh makroekonomického ozdravného programu, s výjimkou naléhavých případů, tvoří základ jakéhokoli memoranda o porozumění, plánu či technické dohody uzavřené s příslušnými stranami poskytujícími finanční pomoc. Soulad mezi různými relevantními dokumenty, jež se týkají finanční pomoci, a aktualizovanými verzemi makroekonomických ozdravných programů, jakož i soulad s hlavními směry hospodářské politiky a zásadami politiky zaměstnanosti musí být náležitě odůvodněn. Rada může rozhodnutí Komise zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.

2a.     Komise a Rada sledují provádění ozdravného programu a ročních rozpočtových plánů, které jsou v souladu s tímto ozdravným programem.

Proces hospodářského a fiskálního dohledu vůči členskému státu, jehož měnou je euro a jenž se účastní makroekonomického ozdravného programu musí být konzistentní, neboť je třeba zabránit zdvojování oznamovacích povinností.

3.   Komise ve spolupráci s ECB sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu a informuje každé tři měsíce Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit . Dotyčný členský stát poskytne Komisi plnou součinnost. Zejména Komisi poskytne veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné pro sledování programu. Použije se čl. 3 odst. 3.

3.   Komise ve spolupráci s ECB sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu a informuje každé tři měsíce Hospodářský a finanční výbor (EFC). Dotyčný členský stát poskytuje Komisi a ECB plnou součinnost. Zejména poskytne Komisi a ECB veškeré informace, které pro sledování programu pokládají za nezbytné. Použije se čl. 3 odst. 3. V případě nedostatečné spolupráce může Rada na návrh Komise adresovat dotčenému členskému státu veřejné doporučení, v němž uvede opatření, jež by tento členský stát měl přijmout.

4.   Komise ve spolupráci s ECB přezkoumá s dotčeným členským státem změny, které může být třeba v jeho ozdravném programu provést. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v ozdravném programu provést.

4.   Komise ve spolupráci s ECB a případně s MMF, přezkoumá s dotčeným členským státem změny a aktualizace , které může být třeba v jeho ozdravném programu provést , s cílem náležitě zohlednit mimo jiné každý významnější rozdíl mezi makroekonomickými prognózami a skutečnými čísly, včetně možných důsledků vyplývajících z ozdravného programu, negativní efekt přelévání a makroekonomické a finanční otřesy. Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v makroekonomickém ozdravném programu provést. Rada může toto rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.

4a.     Dotčený členský stát v úzké spolupráci s Komisí přijme veškerá nezbytná opatření na podporu soukromých investorů, aby zachovali svůj celkový rozsah expozice na dobrovolném základě.

5.   Pokud ze sledování uvedeného v odstavci 3 vyplývají významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v ozdravném programu.

5.   Pokud ze sledování uvedeného v odstavci 3 vyplývají významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu, může Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v ozdravném programu. Ve svém rozhodnutí Komise výslovně zohlední, zda je významná odchylka způsobena příčinami, jež jsou mimo kontrolu dotyčného členského státu. Rada může takové rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání. V rozhodnutí Komise budou uvedeny důvody neplnění požadavků a nutnost a přiměřenost změn makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v odstavci 4.

V makroekonomickém ozdravném programu budou uvedena zejména preventivní opatření a havarijní plány pro případ neočekávaného vývoje, jako jsou například vnější otřesy.

Opatření na daňovou konsolidaci stanovená v makroekonomickém ozdravném programu zohlední nutnost zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví.

Přijme-li Komise rozhodnutí podle prvního pododstavce, přijme dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí a ECB opatření zaměřená na zabránění otřesům na trhu a na udržení bezproblémového fungování svého finančního sektoru.

6.   Členský stát, na který se vztahuje ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc.

6.   Členský stát, na který se vztahuje makroekonomický ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc , která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků při členských státech a dalších institucích Unie nebo relevantních mezinárodních institucích . Cíle a prostředky technické pomoci budou výslovně vymezeny v aktualizovaných verzích makroekonomického ozdravného programu. Kromě toho se zajistí odpovědnost na vnitrostátní úrovni za proces provádění technické pomoci. Technická pomoc se zaměří na oblasti, jako: zlepšení postupu zadávání veřejných zakázek, podpora konkurenceschopnosti, boj proti korupci a zvýšení účinnosti výběru daňových příjmů v zájmu finanční udržitelnosti.

Makroekonomický ozdravný program a posouzení sociálního dopadu budou zveřejněny.

K makroekonomickému ozdravnému programu se jako příloha připojí hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

6a.     Členský stát, který je zapojen do makroekonomického ozdravného programu, provede komplexní audit svého nesplaceného dluhu, mimo jiné důvodů, jež vedly k nárůstu dluhu na nepřiměřeně vysokou úroveň, jakož i audit jakékoli nesrovnalosti, jež nastala během postupu vydávání dluhopisů.

7.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat zástupce dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů o dosaženém pokroku při provádění ozdravného programu.

7.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účasti na výměně názorů o dosaženém pokroku při provádění ozdravného programu.

8a.     Tento článek se nevztahuje na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí.

Článek 6a

Zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti

Organizacím zastupujícím sociální partnery a organizacím občanské společnosti bude umožněno vyjádřit své postoje k veřejným doporučením a stanoviskům Komise uvedeným v tomto nařízení, jakož i ke zprávám členských států a k návrhům zpráv uvedeným v článcích 2 až 7 tohoto nařízení. Tyto postoje se zveřejňují.

Článek 6b

Opatření na ochranu daňových příjmů

1.     Dotyčný členský stát přijme v souladu s článkem 65 Smlouvy o fungování EU a v úzké spolupráci s Komisí a ve spolupráci s ECB opatření zaměřená na prevenci porušování vnitrostátního práva a nařízení, zejména v oblasti daní.

2.     Dotyčný členský stát požádá Komisi, aby v souladu s článkem 66 Smlouvy o fungování EU předložila návrh Radě na přijetí ochranných opatření týkajících se pohybů kapitálu do či ze třetích zemí, jež způsobují nebo mohou způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie. Komise před předložením svých návrhů konzultuje ECB.

1.   Ozdravný program a jeho změny podle článku 6 tohoto nařízení , se považují za náhradu předkládání stabilizačních programů podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.

1.   Ozdravný makroekonomický program a jeho změny podle článku 6 tohoto nařízení nahrazují předkládání stabilizačních programů podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.

Provádění nařízení (EU) č. XXX o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Provádění nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení , s výjimkou opatření stanovených v článcích 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 týkajících se srovnávacího přehledu makroekonomických a makrofinančních ukazatelů, mechanismu varování a hloubkového přezkumu . Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení se považuje za náhradu monitorování a hodnocení evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky podle článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a o posílení koordinace hospodářských politik.

Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení nahrazuje monitorování a hodnocení evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky podle článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a o posílení koordinace hospodářských politik. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Provádění nařízení (EU) č. XXX o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Provádění nařízení (EU) č. XXX o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení , s výjimkou článků 1 až 4 nařízení (EU) č. …/2012 . Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Článek 10a

Postavení členského státu pod právní ochranu

1.     V případech, kdy opatření přijatá podle čl. 3 odst. 5 nenapraví finanční situaci členského státu a existuje riziko, že daný členský stát nebude trvale schopen dluh splácet nebo pozastaví platby, může Komise po konzultaci s Radou přijmout rozhodnutí, kterým bude členský stát postaven pod právní ochranu. Rada může takové rozhodnutí zrušit prostou většinou hlasů do deseti dnů od jeho vydání.

2.     Cílem tohoto článku je umožnit dotyčnému členskému státu stabilizovat hospodářskou situaci a splácet jeho dluh.

Rozhodnutí o postavení členského státu pod právní ochranu má následující dopady:

3.     Tento článek se použije od roku 2017.

1.   Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných členských států, EFSM, EFSF nebo ESM. Rada kvalifikovanou většinou může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu.

1.   Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných členských států, EFSM, EFSF nebo ESM. Komise může rozhodnout o prodloužení doby trvání dohledu po ukončení programu. Rada může takové rozhodnutí do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit.

3.   Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá zjištění sdělí každé pololetí Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.

3.   Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá zjištění sdělí každé pololetí příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit, a parlamentu dotyčného členského státu, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může danému členskému státu nabídnout možnost účastnit se výměny názorů na pokrok dosažený při provádění dohledu po ukončení programu.

4.    Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučit členskému státu podléhajícímu dohledu po ukončení programu , aby přijal nápravná opatření.

4.   Komise může přijmout doporučení, aby členský stát podléhající dohledu po ukončení programu přijal nápravná opatření. Rada může takové doporučení do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit.

4a.     Parlament dotyčného členského státu může vyzvat Komisi, aby se zúčastnila výměny názorů na dohled po ukončení programu.

Ve věci opatření podle čl. 2 odst. 1, článku 3, čl. 6 odst. 2 a 4 a čl. 11 odst. 4 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Ve věci opatření podle tohoto nařízení hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Článek 13

Druhy pomoci a úvěrů vyloučených z použití článků 5 a 6

Ustanovení článků 5 a 6 se nevztahují na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí.

vypouští se

Článek 13a

Informování Evropského parlamentu

Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 13b

Přechodná ustanovení

Toto nařízení se použije pro členské státy, na které se [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] již vztahuje program pomoci.

Článek 13 c

Zpráva

Komise zveřejní do 1. ledna 2014 a poté každých pět let zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

2.     V případě potřeby se ke zprávě uvedené v odstavci 1 připojí návrh na změny tohoto nařízení.

3.     Zpráva uvedená v odstavci 1 se zasílá Evropskému parlamentu a Radě.