21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/8

1.

článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie, která doplňuje politiku členských států, je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví;

2.

závěry Rady o otázkách zdraví ve všech politikách (30. listopadu a 1. prosince 2006) (1); o zdravém a důstojném stárnutí (30. listopadu 2009); o rovnosti a zdraví jako součásti všech politik: solidarita v oblasti zdraví (8. června 2010); o inovativních přístupech v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění (7. prosince 2010); přípravách pilotního evropského inovačního partnerství s názvem „Aktivní a zdravé stárnutí“ (9. března 2011); o odstraňování rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU prostřednictvím koordinovaných opatření na podporu zdravých životních návyků (1. a 2. prosince 2011) (2);

3.

rezoluci regionálního výboru WHO pro Evropu (3): Strategie a akční plán v oblasti zdravého stárnutí v Evropě, 2012–2020;

4.

sdělení Komise zabývající se dopadem stárnutí populace v EU (zpráva o stárnutí populace za rok 2009); dokument Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (5. březen 2010); dokument Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (29. únor 2012);

5.

cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

6.

zprávu vypracovanou v rámci evropského projektu spolupráce s názvem Zdravé stárnutí – výzva pro Evropu (2007);

7.

bílou knihu Komise nazvanou Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013, v níž je zdůrazněna potřeba podporovat ve stárnoucí Evropě dobrý zdravotní stav po celou dobu života člověka;

8.

stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy (15. července 2010); stanovisko Výboru regionů k tématu Aktivní stárnutí: inovace, inteligentní zdraví, lepší kvalita života (27. července 2012);

9.

prohlášení Rady o Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další postup.

10.

zdravé stárnutí je neustálý proces probíhající během celého životního cyklu. Je zásadní, aby občané byli v tomto přístupu podporováni, a to prostřednictvím multidisciplinární činnosti v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí a zdravotní a sociální péče. To zahrnuje práci napříč celou společností a ve všech oblastech politiky a vyžaduje zapojení veřejných orgánů a v souladu s prioritami členských států zúčastněných subjektů na všech úrovních, včetně zdravotnických pracovníků a pacientů, sociálních partnerů a občanské společnosti, sdělovacích prostředků a hospodářských subjektů;

11.

inovativní přístupy k podpoře zdraví a prevenci nemocí by mohly pomoci starším osobám zachovat si nezávislost po delší dobu a zlepšit kvalitu života.

12.

dobrý zdravotní stav osob v produktivním věku přispívá k vyšší produktivitě, občanům a společnosti přináší i jiné přínosy, a přispívá tak k naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

13.

za stávající hospodářské krize a v souvislosti s demografickými změnami je zapotřebí opětovně se zabývat strukturou služeb pro účinnější a udržitelnější zdravotnictví podporující společnost vstřícnější vyššímu věku.

14.

výsledky konference na vysoké úrovni na téma Zdravé stárnutí během celého životního cyklu, pořádané kyperským předsednictvím ve dnech 5. a 6. září 2012, která prezentovala práci v oblasti zdravého stárnutí a prokázala, že zdravé stárnutí úzce souvisí s prováděním programů účinné podpory zdraví a prevence nemocí, a to již v prvních letech života a poté během celého životního cyklu;

15.

podporování tělesných aktivit, které prospívají zdraví, v rámci pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (4) a zásady v oblasti přínosu fyzické aktivity pro aktivní stárnutí vypracované v této souvislosti;

16.

iniciativu Evropské komise týkající se zahájení a provádění evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a očekává, že v roce 2013 bude tato pilotní iniciativa vyhodnocena;

17.

strategie EU týkající se determinant zdraví a společných rizikových faktorů, včetně nové strategie EU na podporu členských států v úsilí o snížení škod spojených s požíváním alkoholu;

18.

prohlášení Rady o Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další postup jako impuls k činnosti v budoucích letech;

19.

práci zaměřenou na optimalizaci reakce na výzvy spojené s chronickými onemocněními, a to na základě procesu reflexe zahájeného členskými státy a Komisí (5).

20.

význam programů v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí a včasné diagnózy, a to již od prvních let života a poté během celého životního cyklu;

21.

mimořádnou zátěž, již přinášejí nemocnost a postižení v důsledku chronických onemocnění populace, jako jsou rakovina, onemocnění dýchacího ústrojí, kardiovaskulární a neurovaskulární onemocnění, cukrovka a duševní poruchy, poruchy pohybového ústrojí a problémy související se sluchovým a zrakovým postižením;

22.

skutečnost, že lepší nastavení podmínek pro dlouhodobé uchování zdraví může lidem pomoci zachovat si aktivní životní styl a nezávislost i ve vyšším věku;

23.

skutečnost, že klíčovou úlohu při zlepšování podmínek souvisejících se zdravým stárnutím hraje veřejná správa a případně rovněž občanská společnost;

24.

skutečnost, že hospodářské, sociální a environmentální podmínky, jakož i životní styl patří k determinantám zdraví a že práce na jejich zkvalitňování prostřednictvím činnosti ve všech odvětvích je i nadále jednou z nejdůležitějších výzev pro dosažení zdravého a aktivního stárnutí pro všechny.

25.

zařadily otázku zdravého stárnutí během celého životního cyklu mezi priority pro nadcházející roky a aby v této souvislosti zvolily sociální a spravedlivý přístup;

26.

přijaly přístup, který bude ve větší míře zaměřen na podporu zdraví, prevenci nemocí, včasnou diagnózu a lepší nastavení podmínek týkajících se zdraví, a to již od prvních let života a poté během celého životního cyklu, jakožto strategii ke zlepšení kvality života a ke snížení zátěže v důsledku chronických onemocnění, křehkého zdraví a zdravotních omezení:

27.

posílily a zlepšily koordinaci a spolupráci všech příslušných subjektů a mezi členskými státy a podporovaly opatření přijímaná ve všech odvětvích, včetně občanské společnosti, přičemž je potřeba zohlednit zásadu zdraví jako součásti všech oblastí politiky;

28.

při podpoře zdraví a prevenci nemocí využily inovativních přístupů, jež vybízejí k aktivnímu zapojení jednotlivců, rodin a společenství;

29.

podporovaly evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, prostřednictvím ad hoc zapojení členských států do provádění specifických akcí partnerství a do úsilí o dosažení výrazných výsledků, a aby propagovaly přínos tohoto partnerství a informovaly o něm na úrovni regionálních a místních orgánů, a to s ohledem na výsledky hodnocení, jež má být provedeno v roce 2013;

30.

efektivně využívaly finančních prostředků EU (například strukturální fond/společný strategický rámec na období 2014–2020, sedmý rámcový program/Horizont 2020, program pro konkurenceschopnost a inovaci) za účelem podpory priorit v oblasti aktivního a zdravého stárnutí;

31.

podporovaly města a obce v jejich iniciativách na podporu zdravého prostředí vstřícného k vyššímu věku a rozvíjely sítě k provádění společných pokynů;

32.

zlepšily komunikaci v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí, včasné diagnózy a lepšího nastavení podmínek týkajících se zdraví, a to prostřednictvím přístupů zaměřených na činnosti usilující o lepší informovanost (např. zodpovědné využívání sociálních médií).

33.

podporovala budoucí činnosti a iniciativy zabývající se determinantami zdraví a rizikovými faktory, zaměřené i na podporu zdravého stárnutí během celého životního cyklu, a to na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, přičemž je však třeba respektovat pravomoci členských států;

34.

přispěla k rozvoji politik, jež budou zahrnovat činnosti na podporu zdraví umožňující přijímat správná rozhodnutí z hlediska zdraví a umožňující také zdravý životní styl;

35.

usilovala o to, aby členské státy ve větší míře využívaly pokyny EU pro fyzickou aktivitu, jejichž stanovení bylo přivítáno v závěrech předsednictví z neformálního zasedání ministrů EU pro sport konaného v listopadu roku 2008 (6);

36.

podporovala dobrovolnou spolupráci členských států, pokud jde o další rozvoj jak obecných preventivních opatření, tak preventivních opatření selektivních pro konkrétní potřeby cílových skupin;

37.

byla nápomocna členských státům, a obzvláště regionům, v efektivnějším využívání strukturálních fondů a dalších nástrojů financování, jež má EU k dispozici pro priority související se zdravým stárnutím;

38.

řádně vyhodnotila pilotní evropské inovační partnerství v oblasti zdravého stárnutí, všem zainteresovaným členským státům umožnila účast na řízení tohoto partnerství a informovala členské státy o tom, jakým způsobem Komise zohledňuje doporučení tohoto evropského inovačního partnerství při provádění programů EU.

39.

podporovaly strategie zaměřené na boj s rizikovými faktory, jako jsou konzumace tabákových výrobků, škody spojené s požíváním alkoholu, zakázané drogy, nezdravé stravování a nedostatek tělesné aktivity, jakož i environmentální faktory, neboť všechny tyto faktory vedou k vyššímu výskytu nepřenosných chronických onemocnění, jako například rakoviny, onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulárních a neurovaskulárních onemocnění, cukrovky, duševních poruch a poruch pohybového ústrojí;

40.

za účelem řešení problémů spojených s chronickými onemocněními a jejich rizikových faktorů podporovaly určení a šíření přístupů založených na osvědčených postupech;

41.

zvážily, jakým způsobem lze na evropské úrovni za využití inovativních nástrojů posílit spolupráci a zdokonalit osvědčené postupy za účelem prosazování zdravého stárnutí během celého životního cyklu;

42.

pokračovaly v provádění strategie v oblasti zdraví (7) a v úsilí o naplnění jejího cíle, jímž je podpora dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě, a to s použitím meziodvětvového přístupu, jenž by zahrnoval odvětví sociální péče a zdravotnictví, za podpory Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků a ve spolupráci s Výborem pro sociální ochranu;

43.

pokračovaly v úsilí o to, abychom lépe porozuměli vazbám mezi událostmi v prvních letech života a zdravým stárnutím, a to mimo jiné za použití průběžných studií, a aby toto úsilí posílily;

44.

případně v rámci evropského zdravotního informačního systému podporovaly shromažďování a sdílení údajů a informací o četnosti výskytu chronických onemocnění, rozšíření těchto onemocnění, rizikových faktorech a výsledcích, jako je střední délka života prožitá ve zdraví (HLY), jakož i o politikách a činnostech v oblasti podpory zdraví včetně informačních systémů v jednotlivých zemích EU, a zohlednily přitom stávající mechanismy a probíhající práci v rámci Evropského statistického systému a dalších příslušných subjektů (jako například WHO, WHO – region Evropa a OECD);

45.

prosazovaly evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí jako náležitou platformu pro mnohostrannou spolupráci, vycházející z konsenzu a dohody zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, z okruhu nevládních organizací a akademické obce, a to na úrovni EU, úrovni vnitrostátní, regionální a místní, jež se zavázaly dosáhnout cílů, o nichž dosáhly dohody, v souladu s výsledky hodnocení, které má být vypracováno v roce 2013;

46.

spolupracovaly se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), a zejména s její regionální kanceláří, aby se činnosti v oblasti zdravého stárnutí navzájem doplňovaly.