Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 81/06

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„CECINA DE LEÓN“

č. ES: ES-PGI-0117-0103-04.06.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

2.   Druh změny (změn):

3.   Změna (změny):

3.1   Popis:

Bylo poukázáno na skutečnost, že specifikace neobsahuje žádný obecný popis produktu. Tento nedostatek se odstraňuje vložením prvního popisného odstavce a zároveň se stanoví minimální doba sušení, která předtím nebyla uvedena, ačkoliv zpracovatelé byli toho názoru, že by měla být 7 měsíců, s čímž se ztotožňuje i regulační rada. Do uvedeného odstavce se rovněž přesunuje definice svalových částí, která byla předtím zahrnuta do oddílu „Označování“.

3.2   Důkaz původu:

Tato část byla přepracována s cílem zpřehlednit kontrolní prvky, o které se regulační rada opírá při garantování kvality a původu sušeného masa chráněného zeměpisným označením. Uvádí se tudíž, že čerstvé maso se na počátku zpracování zaplombuje a kvalitu sušeného masa určuje degustační komise.

3.3   Metoda produkce:

Vzhledem k tomu, že uzení není povinné, byla minimální doba trvání uzení vynechána. Rovněž se vynechává výraz „přírodní“, který se uvádí ve vztahu k sušícím zařízením, a to vzhledem k tomu, že sušící zařízení mají v současnosti k dispozici nastavitelná okna a rovněž mohou mít pro účely vysoce kvalitního homogenního sušení k dispozici i pomocné systémy, které zajišťují správnou klimatizaci.

3.4   Označování:

Bylo zaznamenáno, že značný počet spotřebitelů produktu „Cecina de León“ oceňuje především takové produkty, které byly podrobeny dlouhodobému sušení, a měly by být tudíž na trhu rozpoznatelné díky záruce pravosti. Z tohoto důvodu se nabízí možnost začít používat označení „Reserva“ pro produkty, které prokazatelně zrály po dobu více než 12 měsíců. Zároveň se nepovažuje za nutné uvádět druh svalu, ze kterého maso pochází, protože chuťové vlastnosti to příliš neovlivňuje.

3.5   Vnitrostátní požadavky:

Vkládá se aktualizovaná vyhláška, kterou se upravuje podávání žádostí o zápis do rejstříku Společenství.

Sdružením, které požaduje navrhované změny, je regulační rada chráněného zeměpisného označení „Cecina de León“. Tento subjekt zastupuje zpracovatelské odvětví, které se považuje za subjekt s oprávněným zájmem o změnu specifikace.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CECINA DE LEÓN“

č. ES: ES-PGI-0117-0103-04.06.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Cecina de León“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Cecina de León“ je masný sušený produkt ze svalové hmoty zadních částí dospělého hovězího dobytka označovaných jako vrchní šál, kýta, špička kýty a hýždě. Jedná se o zpracovaný produkt, který po dobu přesahující 7 měsíců procházel procesem solení, mytí, uložení a sušení.

„Cecina de León“ se vyznačuje těmito vlastnostmi:

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Kusy masa používané k výrobě produktu chráněného zeměpisným označením musí pocházet z dospělého hovězího dobytka. Na původ kusů masa se nevztahují žádná omezení.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Netýká se tohoto produktu.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Ve vymezené zeměpisné oblasti probíhá výlučně zpracování sušeného masa, které tvoří následující postupy: ořezávání kusů, jejich solení, omývání vodou, uložení, uzení kouřem (není povinné) a sušení.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Netýká se tohoto produktu.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Produkt se na trh uvádí vcelku balený či potažený fólií, ve vakuově balených kusech či nakrájený na plátky ve vakuovém balení.

Produkt určený ke spotřebě je označen štítky, na nichž je jasně uvedeno označení „Indicación Geográfica Protegida“ (Zeměpisné označení původu) a „Cecina de León“. Pokud celý proces zpracování trval alespoň 12 měsíců, je možné vedle toho uvést i označení „Reserva“.

Štítky jsou na obal umístěny tak, aby nebylo možné je znovu použít.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast zpracování produktu „Cecina de León“ zahrnuje výlučně provincii León.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Díky své vysoké průměrné nadmořské výšce (celá oblast se nachází v nadmořské výšce přesahující 700 m) se zeměpisná oblast vyznačuje extrémním podnebím se suchou a velmi chladnou zimou a dlouhotrvajícími mrazy. Tyto podnební podmínky usnadňují správné sušení a zrání kusů masa.

5.2   Specifičnost produktu:

Své zvláštní vlastnosti (zabarvení, žilkování, šťavnatost, nízká vláknitost a především charakteristická chuť) získává produkt díky zpracování masa pocházejícího ze zadních částí dospělého hovězího dobytka a zvláštnímu způsobu uložení, uzení kouřem a sušení v osobitých výškových a klimatických podmínkách provincie León.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Díky přírodním podmínkám zeměpisné oblasti, zejména suchým a chladným zimám, zraje produkt v optimálních podmínkách.

Jeho typické vlastnosti mu zároveň zaručují velmi dobrou pověst, jak je patrné z níže uvedeného:

Lucio Junio Moderato Columela zmiňuje sušené maso již ve 4. století p.n.l. v kapitole 55 zemědělské smlouvy.

V díle „Tratado de Agricultura General“ od Gabriela Alfonsa de Herrery zaujímá sušené maso „cecina“ a solení masa významné místo a v kapitole XL se hovoří o možnosti sušit více druhů masa, včetně hovězího.

Literárně velmi hodnotným výkladovým dílem z počátku 17. století je „Pícara Justina“. Příběh se z větší části odehrává v provincii León a jejím hlavním městě a sleduje osud hlavní postavy Justiny. Justinini rodiče provozují v obci Mansilla de las Mulas hostinec, v němž se zastavují povozníci i pocestní. Mezi nabízeným masem je i sušené hovězí maso, které vyniká nad ostatními masnými produkty a klobásami. „La pícara Justina“ je věrným obrazem dobové venkovské společnosti v provincii León.

V díle „Fray Gerundio de Campazas“ popisuje páter Isla postavu nazvanou Antón Zotes a jeho dobrou a pestrou stravu. U této příležitosti se poprvé zmiňuje o produktu „Cecina de León“: „Takový drobný chlapík. Ve všední dny jedl sušené maso a půl krajíce chleba a na to si dal cibuli či pórek; v svátky jedl hovězí a klobásu. K obědu i večeři vždycky plátek slaniny …“ Félix María de Samaniego (1745–1801) se rovněž zmiňuje o sušeném masu: „Tam se jim sbíhaly sliny, stěny i stropy byly ověšeny tisíci pamlsků, klobásami, šunkou a sušeným masem. Samou radostí poskakovaly a byly u vytržení! Od šunčičky k šunčičce, od sýru k sýru …“

Z historického archivu León v období 1835–1839: Tenkrát spotřebovali obyvatelé města León 4 800 měřic sušeného masa, což představuje 972 měřic ročně; podle statistických údajů lexikonu Madoz se roční spotřeba na obyvatele odhadovala na „0,137 měřic na jednotlivce za rok“. Údaje v lexikonu Madoz jasně naznačují, že sušené maso se v nabídce čerstvého masa rozlišovalo. Zároveň je možné z daných údajů odvodit, do jaké míry se sušené maso do města dováželo z okolních obcí.

Enrique Gil y Carrasco, básník a spisovatel narozený v roce 1815, se ve svých četných reportážích a článcích věnoval zvykům provincie León. V jednom z nich, který zveřejnil pod názvem „El pastor trashumante“ (Pocestný pastýř), popisuje jak se pastýři loučí s rodinami a vydávají se na cestu přes pastviny společně se svými ovcemi: „Pastýřův koš s jídlem, v němž je sušené maso a šunka, na příští den je již nachystán …“

Sušené hovězí maso na veletrzích a trzích v provincii León: „Provincie León se vyznačuje obzvláště vysokým počtem dobytka. Na pastvinách se pasou četné krávy, které se nejdříve využívají pro práce na poli (muly se využívají pouze v jižní části provincie) a jejich maso se poté prodává na trzích v provinciích León, Valladolid a Palencia. Krávy a telata se prodávají k výrobě sušeného masa na dobytčích trzích pořádaných u příležitosti svátku Všech svatých a ke dni sv. Ondřeje v Leónu a sv. Martina v obci Mansilla.“

Luis Alfonso Luengo ve své knize „Los Maragatos, su estirpe, sus modos“ (Obyvatelé regionu Maragato, jejich potomstvo a zvyky) cituje markýze de la Ensenada, který ve svých zápiscích uvádí počet povozníků, povozů a tažných zvířat v každé obci v oblasti Maragato a další podrobnosti tohoto odvětví: „Tento systém fungoval perfektně. Každá cesta začínala v místě původu a směřovala do La Coruni, Madridu a dalších míst ve Španělsku, kde se prodávalo a nakupovalo nejrůznější zboží, které se pak znovu prodávalo v dalších městech. Mezi tímto zbožím bylo i sušené hovězí maso.“

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(Čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.itacyl.es/opencms_wf/opencms/system/modules/es.jcyl.ita.extranet/elements/galleries/galeria_downloads/calidad/pliegos_IGP/IGP_Cecina_de_Leon.pdf

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.