13.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/1

1.

Článek 5 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (1) (dále jen „směrnice“), upravuje používání pojistněmatematických faktorů týkajících se pohlaví v pojišťovnictví a ostatních souvisejících finančních službách. Podle čl. 5 odst. 1 nesmí u nových smluv uzavřených po 21. prosinci 2007 vést použití pohlaví jako pojistněmatematického faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců (dále jen „pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím“). Ustanovení čl. 5 odst. 2 umožňuje členským státům, odchylně od tohoto pravidla, ponechat přiměřené rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců, je-li pohlaví určujícím faktorem při posuzování rizika založeném na příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích.

2.

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 1. března 2011 (2) (dále jen „rozhodnutí ve věci Test-Achats“) prohlásil čl. 5 odst. 2 za neplatný s účinností od 21. prosince 2012. Soudní dvůr se domnívá, že čl. 5 odst. 2 je tím, že umožňuje členským státům ponechat bez časového omezení v platnosti výjimku z pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím, uvedeného v čl. 5 odst. 1, v rozporu s uskutečňováním cíle rovného zacházení s muži a ženami při výpočtu pojistného a pojistného plnění, což je účelem směrnice, jak jej definoval zákonodárce v oblasti pojišťovnictví, a je tudíž neslučitelný s články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie.

3.

Všechny členské státy v současnosti umožňují rozlišování podle pohlavní identity alespoň u jednoho typu pojištění. Pojistitelům ve všech členských státech se povoluje použití pohlaví jako rizikového faktoru zejména u životního pojištění (3). Rozhodnutí ve věci Test-Achats proto bude mít dopady ve všech členských státech.

4.

Cílem těchto pokynů je napomoci dodržování rozhodnutí ve věci Test-Achats na vnitrostátní úrovni. Postoj Komise se však nijak nedotýká jakéhokoli výkladu článku 5, který může Soudní dvůr podat v budoucnosti.

5.

Od 21. prosince 2012 musí být pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím uvedené v čl. 5 odst. 1 uplatňováno bez jakékoli výjimky, pokud jde o výpočet pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců v nových smlouvách.

6.

Soudní dvůr v rozhodnutí ve věci Test-Achats dospěl k závěru, že čl. 5 odst. 2 směrnice „je po uplynutí přiměřeného přechodného období tudíž třeba považovat za neplatný“, přičemž toto období končí dne 21. prosince 2012 (4). To znamená, že od uvedeného data se musí požadavky v čl. 5 odst. 1 uplatňovat bez odchylky.

7.

Přechodné období je třeba vykládat v souladu s cílem směrnice uvedeným v čl. 5 odst. 1, který stanoví, že pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se uplatňuje pouze na nové smlouvy uzavřené po uplynutí lhůty pro provedení směrnice dne 21. prosince 2007. Jak je vysvětleno v 18. bodu odůvodnění směrnice, cílem tohoto pravidla je zabránit náhlé změně na trhu. Rozhodnutí ve věci Test-Achats nemění tento cíl ani nemá vliv na uplatnitelnost pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím pouze na nové smlouvy, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1. Rozhodnutí ve věci Test-Achats znamená, že u nových smluv uzavřených po 21. prosinci 2012 se toto pravidlo musí uplatňovat bez jakékoliv výjimky, a to z důvodu neplatnosti čl. 5 odst. 2 od uvedeného data.

8.

Podle ustálené judikatury potřeba jednotného uplatňování práva Evropské unie a zásada rovnosti vyžaduje, aby byly pojmy těch ustanovení práva Evropské unie, která výslovně neodkazují na právní předpisy členských států za účelem stanovení jejich významu a rozsahu, vykládány zpravidla nezávisle a jednotně v celé Evropské unii (5).

9.

Směrnice nevymezuje pojem „nová smlouva“ ani neobsahuje žádný odkaz na vnitrostátní právní předpisy, pokud jde o význam, který se má tomuto pojmu přisuzovat. Na tento pojem by se tedy mělo pro účely uplatňování směrnice pohlížet jako na označení autonomního pojmu práva Evropské unie, který musí být vykládán jednotně v rámci celé Unie. Tento jednotný výklad odpovídá cíli směrnice v oblasti pojišťovnictví, kterým je zavést po uplynutí přechodného období pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím. Pojem „nová smlouva“ uvedený v čl. 5 odst. 1 je pro praktické provádění tohoto ustanovení zásadní. Odlišné interpretace tohoto pojmu založené na vnitrostátním smluvním právu by vytvářely riziko odlišných přechodných období, jež by oddalovala komplexní uplatňování pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím, a také riziko nerovných podmínek pro pojišťovací společnosti. To by ohrozilo cíl směrnice, kterým je komplexně zaručit rovné zacházení se ženami a muži v členských státech, pokud jde o pojistné a pojistné plnění u jednotlivých pojištěnců, od téhož data, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 (6).

10.

Při provádění čl. 5 odst. 1 je třeba jasně rozlišovat mezi stávajícími a novými smluvními dohodami. Toto rozlišování musí splňovat potřebu právní jistoty a být založeno na kritériích, která zabrání neoprávněnému porušování stávajících práv a ochrání oprávněná očekávání všech stran. Tento přístup je v souladu s cílem směrnice předejít náhlé změně na trhu tím, že se omezí používání pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím pouze na nové smlouvy.

11.

Pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se tak podle čl. 5 odst. 1 uplatní vždy, když a) se uzavírá smluvní dohoda, která vyžaduje vyjádření souhlasu všech stran, včetně změny stávající smlouvy; a b) k poslednímu vyjádření souhlasu smluvní strany, jež je nezbytné pro uzavření uvedené dohody, dojde po 21. prosinci 2012.

12.

Následující případy (7) by se tak měly považovat za nové smluvní dohody, a měly by proto splňovat pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím:

13.

Naopak následující případy (9) by neměly být považovány za nové smluvní dohody:

14.

Ustanovení čl. 5 odst. 1 zakazuje veškeré postupy, jejichž výsledkem jsou rozdíly v pojistném a pojistném plnění v důsledku použití pohlavní identity jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění. Nezakazuje použití pohlavní identity jako rizikového faktoru obecně. Takové použití je povoleno při celkovém výpočtu pojistného a pojistného plnění do té míry, pokud nevede k rozdílům na úrovni jednotlivých pojištěnců. Po vydání rozhodnutí ve věci Test-Achats je tedy i nadále možné shromažďovat, ukládat a využívat status pohlavní identity nebo s ní související informace v rámci těchto omezení:

—   výpočet rezerv a vnitřní stanovování cen: pojistitelé mohou nadále shromažďovat údaje o pohlavní identitě a používat je pro interní posuzování rizik, zejména pro výpočet technických rezerv v souladu s pravidly pro solventnost v pojišťovnictví, a sledovat skladbu svého portfolia s ohledem na stanovení celkových cen.

—   stanovování cen zajištění: zajišťovací smlouvy jsou smlouvy mezi pojistitelem a zajistitelem. Je nadále možné použít pohlavní identitu při stanovování cen těchto produktů, pokud to nevede k rozlišování podle pohlaví na individuální úrovni.

—   marketing a reklama: podle čl. 3 odst. 3 se směrnice nevztahuje na obsah sdělovacích prostředků a reklamy a čl. 5 odst. 1 se týká pouze výpočtu pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců. Pojistitelům tak zůstává možnost využít marketing a reklamu k ovlivňování skladby svého portfolia např. zaměřením reklamy buď na muže, nebo na ženy. Pojistitelé však nesmí odmítnout přístup ke konkrétním produktům na základě pohlaví dotyčné osoby, pokud nejsou splněny podmínky čl. 4 odst. 5 (12).

—   životní a zdravotní pojištění: pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím znamená, že pojistné a pojistné plnění se nesmí lišit u dvou různých osob se stejnou pojistnou smlouvou pouze z důvodu jejich pohlavní rozdílnosti. Existují však jiné rizikové faktory, např. zdravotní stav či rodinná anamnéza, na jejichž základě je rozlišení možné a při jejichž posuzování musí pojistitelé s ohledem na určité fyziologické rozdíly mezi muži a ženami vzít pohlavní identitu v úvahu (13).

15.

Komise se také domnívá, že v rámci podmínek čl. 4 odst. 5 směrnice je i nadále možné, aby pojistitelé nabízeli pojišťovací produkty určené zvláště mužům nebo ženám (nebo specifické volby v rámci smluv) k pokrytí podmínek, které se týkají výhradně nebo především mužů, nebo žen (14). Tato možnost je však s ohledem na zvláštní mechanismus solidarity podle čl. 5 odst. 3 vyloučena v případě těhotenství a mateřství.

16.

Rozhodnutí ve věci Test-Achats se týká pouze používání pohlavní identity jako rizikového faktoru, a nikoli přípustnosti jiných faktorů, které pojistitelé používají. Podle čl. 2 písm. b) směrnice však k nepřímé diskriminaci dochází tam, kde jsou v důsledku zdánlivě neutrálního rizikového faktoru znevýhodněny osoby jednoho pohlaví. Oproti přímé diskriminaci může být nepřímá diskriminace odůvodněna, pokud je takový cíl legitimní a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

17.

Použití rizikových faktorů, které mohou souviset s pohlavní identitou, je proto i nadále možné, pokud jsou samy o sobě skutečnými rizikovými faktory (15).

18.

Rozhodnutí ve věci Test-Achats se týká pouze používání faktoru pohlavní identity v situaci, kterou zákonodárce považoval u mužů a žen za srovnatelnou. Není dotčeno použití jiných rizikových faktorů, jako jsou věk a zdravotní postižení, které není v současnosti na úrovni EU regulováno.

19.

V rozhodnutí ve věci Test-Achats Soudní dvůr zdůrazňuje, že „(…) obecná zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno“ a že „otázka, zda se jedná o srovnatelné situace, musí být posuzována ve světle předmětu a cíle aktu Unie, který zakládá dotčené odlišení (…)“ (16).

20.

Zahrnutí věku a zdravotního postižení by podle návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (17) mělo být nadále povoleno, protože by se nemělo považovat za diskriminační. Tam, kde zákonodárce stanoví, že za určitých podmínek není konkrétní praxe diskriminační, se nejedná o odchylku od zásady rovného zacházení ve srovnatelných situacích (což by mohlo být přípustné pouze na přechodné období). Dodržuje spíše zásadu rovného zacházení, když uznává, že dotčené situace nejsou srovnatelné a mělo by se s nimi zacházet rozdílně (nebo že navzdory tomu, že srovnatelné jsou, je odlišné zacházení s nimi objektivně odůvodněno).

21.

Některé pojišťovací produkty, jako jsou důchodová pojištění, přispívají k příjmu v důchodu. Směrnice se však vztahuje pouze na pojištění a důchody, které jsou soukromé, dobrovolné a oddělené od zaměstnaneckého vztahu, přičemž zaměstnání a povolání jsou výslovně vyloučeny z oblasti její působnosti (18). Rovné zacházení pro ženy a muže, pokud jde o zaměstnanecké důchody, upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (19).

22.

Některé zaměstnanecké důchodové systémy stanoví vyplácení plnění v určité formě, jako jsou důchody. V takovém případě bude dotčený režim spadat do působnosti směrnice 2006/54/ES, i kdyby plátcem dávek měl být pojistitel. Naopak, pokud jednotlivý zaměstnanec musí uzavřít pojištění přímo s pojistitelem, bez zapojení zaměstnavatele, například pro přepočet paušální částky na důchod, situace bude spadat do oblasti působnosti směrnice. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/54/ES výslovně vylučuje ze své oblasti působnosti pojistné smlouvy uzavřené pracovníky, kde zaměstnavatel není smluvní stranou.

23.

Ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2006/54/ES umožňuje stanovení rozdílných úrovní dávek mezi muži a ženami, je-li to odůvodněno pojistněmatematickými zásadami. Komise se domnívá, že rozhodnutí ve věci Test-Achats nemá žádné právní důsledky pro toto ustanovení, které se uplatňuje v odlišném a jasně oddělitelném kontextu zaměstnaneckých důchodů a jehož formulace se od čl. 5 odst. 2 směrnice výrazně liší. Podle čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2006/54/ES se totiž stanovení různých dávek pro muže a ženy nepovažuje za diskriminační, je-li odůvodněno pojistněmatematickými údaji.

24.

Členské státy musejí z rozhodnutí ve věci Test-Achats vyvodit důsledky a upravit své právní předpisy před 21. prosincem 2012 tak, aby zajistily, že pojistitelé budou uplatňovat pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím, jak vyžaduje rozsudek. Komise bude sledovat situaci a zajistí, aby po tomto datu byly vnitrostátní právní předpisy v oblasti pojišťovnictví plně v souladu s rozhodnutím na základě kritérií stanovených v těchto pokynech.

25.

Komise by ráda podnítila konkurenceschopná a inovační hospodářská odvětví, mezi která odvětví pojišťovnictví patří, k tomu, aby provedla potřebné úpravy a nabídla spotřebitelům přitažlivé produkty bez rozlišování jejich pohlaví, aniž by to mělo neoprávněný dopad na celkové cenové úrovně. Komise bude nadále pozorně sledovat vývoj trhu v oblasti pojišťovnictví, aby odhalila jakékoli neoprávněné zvýšení cen v souvislosti s rozhodnutím ve věci Test-Achats, a to i za použití nástrojů, které jí poskytují právní předpisy týkající se hospodářské soutěže (20) v případě údajného protisoutěžního chování.

26.

Komise podá zprávu o provádění rozhodnutí ve věci Test-Achats do vnitrostátního práva a v pojišťovací praxi v roce 2014, a to v rámci obecnější zprávy o provádění směrnice.