PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Rámec kvality stáží

Průvodní dokument k

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst

OBSAH

1........... Úvod. 3

2........... Oblast působnosti rámce. 4

3........... Úprava a organizace stáží v členských státech. 4

4........... Na cestě k rámci kvality stáží 8

5........... Další postup. 10

Upozornění: Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Evropské komise pro informační účely. Nepředstavuje oficiální postoj Komise k této otázce, ani tento postoj nepředjímá.

1.           Úvod

Nezaměstnanost mladých lidí (ve věku 15 až 24 let) se výrazně zvyšuje: od roku 2008 vzrostl celkový počet nezaměstnaných mladých lidí v EU o milion. V EU-27 nyní nemůže najít zaměstnání více než pět milionů mladých lidí mladších 25 let.

V této situaci mohou při zlepšování přístupu mladých lidí na trh práce hrát klíčovou úlohu stáže. Stáže mohou překlenout rozdíl mezi teoretickými znalostmi získanými ve škole a dovednostmi a schopnostmi, jež jsou zapotřebí v práci, a tak zvýšit šance mladých lidí najít zaměstnání.

Stáže však v některých případech nehrají svou úlohu tak, jak by měly: již řadu let panují obavy ohledně kvality stáží. Organizace „Génération précaire“[1] ve Francii a „Generation Praktikum“[2] v Rakousku například vyslovily vážné obavy, že stáže mohou být ze strany zaměstnavatelů zneužívány jako zdroj levné nebo volné pracovní síly a že v mnoha případech nezajišťují první krok k důstojné a udržitelné práci. Tvrdí se, že tato situace může vést k bludnému kruhu nestálého zaměstnání a nejistoty. V některých členských státech založili mladí lidé iniciativy usilující o zlepšení transparentnosti stáží[3]. V roce 2010 přijal Evropský parlament zprávu z vlastního podnětu s názvem „Podpora přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy“[4] a vyzval Komisi, aby navrhla Evropskou chartu kvalitních stáží, poskytla statistické údaje o stážích a uskutečnila srovnávací studii různých systémů stáží v jednotlivých členských státech.

Nedávno předložilo Evropské fórum mládeže návrh Evropské charty stáží[5], který vychází z internetových konzultací s mladými lidmi. Z výsledků konzultací vyplývá, že se v mnoha zemích zmenšuje význam vzdělávacího rozměru stáží, přičemž se od stážistů vyžaduje, aby vykonávali úkoly, které nepřispívají k pokroku v jejich profesním rozvoji.

Komise uznává, že je nutné se těmito obavami zabývat. V reakci na to bylo ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“[6] vydané v roce 2010 oznámeno, že Komise navrhne rámec kvality pro stáže zahrnující jejich mezinárodní rozměr, úlohu sociálních partnerů a aspekty související se sociální odpovědností podniků. V souladu s tímto závazkem členské státy v závěrech Rady z června 2011 týkajících se zaměstnanosti mládeže Komisi vyzvaly, aby poskytla metodiku pro kvalitní stáže pomocí rámce pro zajišťování kvality v oblasti stáží[7].

Vzhledem k dalšímu zhoršování přístupu mladých lidí na trh práce zahájila Komise v prosinci 2011 iniciativu „Příležitosti pro mladé“[8]. Jedno z hlavních opatření iniciativy se týká podpory, kterou Komise poskytuje členským státům za účelem účinnějšího využívání Evropského sociálního fondu, mimo jiné také na podporu míst pro stážisty, jak tomu již je v některých zemích. Ve zbývající části stávajícího programového období bude Komise mimoto více podporovat kvalitní mezinárodní stáže v rámci programů Erasmus a Leonardo da Vinci a pro program „Erasmus pro všechny“, který bude zahájen v roce 2014, bude navrženo další zvýšení rozpočtu. Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ potvrzuje rovněž dřívější závazky Komise týkající se předložení rámce kvality stáží v roce 2012.

Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na skutečnost, že zajištění kvalitních stáží vyžaduje zapojení všech příslušných účastníků, v prvé řadě podniků, avšak rovněž vnitrostátních orgánů, sociálních partnerů a zástupců mládeže a stážistů, předkládá GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování toto stanovisko za účelem konzultací se všemi zúčastněnými stranami. Cílem je zajistit potřebnou shodu pro společné uznání rámce kvality stáží v podobě doporučení Rady, jež má být přijato do konce roku 2012, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[9]. Tento pracovní dokument útvarů Komise zavazuje pouze GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, a nikoli celou Komisi. Informace obsažené v tomto dokumentu jsou určeny pouze pro účely konzultací a nepředstavují ani nepředjímají konečný postoj, který Komise k danému tématu zaujme.

2.           Oblast působnosti rámce

Společná evropská definice stáží neexistuje a často dochází k záměně mezi pojmy stáž, odborná praxe a učňovská příprava. Pro účely této iniciativy se bude používat pouze pojem „stáž“ s tím, že odkazuje na:

pracovní praxi obsahující vzdělávací prvek (jako součást studijního programu, či nikoli), která je časově omezená. Cílem těchto stáží je napomáhat při vzdělávání stážisty za účelem přechodu do zaměstnání, a to poskytnutím praktických zkušeností, znalostí a dovedností, které doplní jeho teoretické vzdělání.

Tato iniciativa se proto zaměřuje především na stáže, které jsou součástí programů vysokoškolského vzdělávání, a rovněž na stáže za účasti pouze stážisty a zaměstnavatele (obvykle po ukončení studia). Iniciativa se vztahuje rovněž na mezinárodní stáže, netýká se však učňovské přípravy.

Ačkoliv má učňovská příprava podobné cíle jako výše popsaná stáž, jedná se spíše o systematickou, dlouhodobou odbornou přípravu na technická povolání, při níž se střídají doby strávené na pracovišti a ve vzdělávací instituci nebo ve středisku odborné přípravy. V rámci učňovské přípravy mimoto zaměstnavatel přebírá odpovědnost za zajištění odborné přípravy vedoucí ke konkrétnímu povolání.

3.           Úprava a organizace stáží v členských státech

Jako součást pilotního projektu iniciovaného Evropským parlamentem zadala Komise studii týkající se „komplexního přehledu organizace stáží v členských státech“ (dále jen „studie“).

Tato studie bude k dispozici v květnu 2012 a poskytne první úplný přehled o příslušných vnitrostátních politikách a právních rámcích, nabídce, obsahu a kvalitě stáží. Níže jsou uvedena hlavní předběžná zjištění.

Přehled o úrovni vnitrostátních právních předpisů

Ve velkém počtu členských států buď neexistují žádné předpisy, které by se výslovně zabývaly stážemi, nebo jsou velmi omezené, případně jsou obsaženy v jiných právních předpisech – obvykle souvisejících se vzděláváním a odbornou přípravou[10]. V členských státech, které mají zvláštní právní předpisy, jsou společné vymezující znaky stáží tyto: i) obecný vzdělávací účel; ii) praktický prvek vzdělávání; iii) dočasná povaha.

Stáže začleněné do (vysokoškolských) vzdělávacích programů jsou obvykle více regulované. Stáže nabízené zaměstnavateli ad hoc, které mladí lidé využívají dobrovolně po ukončení studia, jsou zpravidla méně regulované.

V členských státech, v nichž jsou zavedena formální opatření, se pravidla pro zajištění kvality stáží týkají především:

· mzdy

· sociálního zabezpečení

· přístupu k odborné přípravě a její kvality

· pracovních zkušeností stážisty

· rizika nahrazování stálých zaměstnanců.

U zvláštních povolání, u nichž je absolvování povinných stáží součástí povinné odborné přípravy (obvykle lékařství/ošetřovatelství, právo, pedagogika, architektura/projektování), jsou téměř ve všech členských státech předpisy vypracovány profesními sdruženími. Ani tyto předpisy však nezaručují vždy kvalitní stáže. Itálie například usiluje o vysoce regulovaný rámec pro svobodná povolání, v praxi se však způsob, jakým se stáže uskutečňují, od právních předpisů velmi liší.

Přehled přístupu ke stážím / dostupnosti stáží

V Evropské unii je stážím a praktickým pracovním zkušenostem věnována stále větší pozornost jako hlavním nástrojům, které mají mladým nezaměstnaným osobám nebo mladým absolventům pomoci při přechodu do zaměstnání[11]. V jižní a východní Evropě jsou tyto programy často (přinejmenším částečně) podporovány z Evropského sociálního fondu. Cílem mnoha z nich je zvýšit využívání stáží prostřednictvím dotací pro zaměstnavatele, příspěvku na platby sociálního pojištění nebo náhrad a příspěvků poskytovaných přímo stážistům.

Obecně existuje silný tlak na začleňování stáží a praktické odborné přípravy do studijních programů, a to povinných či nepovinných. U těchto druhů stáží je často monitorování a zajišťování kvality zabezpečeno vzdělávacími institucemi, jednoznačnými učebními cíli a motivovanějšími podniky. Těchto stáží je však nedostatek, a to kvůli nedostatečným vazbám mezi vzdělávacími systémy a trhem práce a potížím malých a středních podniků při uvolňování vnitřních zdrojů na řízení a vedení stážistů. V některých zemích se na druhou stranu zaměstnavatelé obávají, že vzdělávací systém není schopen uspokojit jejich potřeby v oblasti dovedností (EL, LV, RO, UK). To jednoznačně vyžaduje lepší partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi v zájmu zvýšení počtu stáží jako součásti studijního programu.

Zvláštní formou stáží jsou pracovní stáže v zahraničí. Eurobarometr Mládež v pohybu (2011) ukazuje, že možnost učit se v zahraničí mladým lidem pomáhá seznámit se s požadavky trhu práce v EU a přizpůsobit se jim, rozvíjet nejen jazykové a zvláštní profesní a odborné dovednosti, nýbrž rovněž „sociální dovednosti“, jako je týmová práce, sebedůvěra a přizpůsobivost, které se považují za zásadní pro úspěšný přechod ze školy do zaměstnání.

Nedávno přijatá referenční úroveň mobility ve vzdělávání[12] stanoví ambiciózní cíle; v roce 2020 by mělo během studia alespoň 20 % absolventů vysokých škol a 6 % absolventů počátečního odborného vzdělávání a přípravy strávit určité období studiem či odbornou přípravou (včetně pracovních stáží) v zahraničí. Této referenční úrovně nemohou dosáhnout samotné programy EU, nýbrž bude nezbytná značná podpora prostřednictvím vnitrostátních opatření. Důležité je proto zajistit, aby tyto stáže byly kvalitní a poskytly příslušné možnosti vzdělávání.

Nedávná studie, kterou zadala Komise[13], potvrzuje nutnost jednat, aby se usnadnila nadnárodní mobilita stážistů. Priority určené ve studii odkazují na potřebu dalšího objasnění rozdílů mezi jednotlivými členskými státy s ohledem na kontext, právní předpisy a regulaci, které ovlivňují mezinárodní stáže, na lepší přístup k informacím a na zavedení konkrétnějších požadavků a kritérií pro celkovou organizaci stáží v zahraničí.

Hlavní nedostatky / záležitosti vyvolávající obavy v souvislosti s kvalitou stáží

Co se týká kvality stáží, v členských státech se používají sporné praktiky s malými rozdíly podle druhu regulace. Ve všech členských státech hlavní obavy souvisí s:

· nízkou mzdou, nízkou ochranou a poměrně špatnými podmínkami,

· nedostatečně kvalitním vzdělávacím obsahem,

· využíváním stážistů k provádění běžné práce a

· nahrazováním stálých pracovníků stážisty.

V řadě zemí jsou obavy týkající se stáží spojeny s obecnějšími obavami ohledně toho, že se mladí lidé ocitají v pasti nejisté nebo nestálé práce (např. EL, ES, FR, IT, LT, PL, PT, UK). Zdá se rovněž, že příčinou sporných praktik je zejména špatné postavení mladých lidí na trhu práce, což zaměstnavatelům umožňuje „využívat“ osoby, které usilují o nástup do zaměstnání. Tak je tomu obzvláště v zemích a odvětvích, v nichž se zaměstnání snaží najít vysoký počet mladých lidí.

V 19 členských státech je běžnou praxí uzavírat smlouvy o stáži, požadavek na minimální mzdu však existuje pouze v 11 členských státech. Vzdělávací obsah stáže je s největší pravděpodobností oficiálně vymezen v případě účasti vzdělávací instituce. U stáží za účasti pouze stážisty a zaměstnavatele však vymezení vzdělávacího obsahu často chybí. To nutně neznamená, že tyto pracovní stáže zcela postrádají strukturu a obsah. Ve Spojeném království například mnoho zaměstnavatelů dobrovolně nabídlo náležitě strukturované stáže s předem vymezeným obsahem. Z důkazů však vyplývá vysoká míra variability v této oblasti. I v členských státech, v nichž existuje předpis týkající se vymezení obsahu stáží (např. AT, LU), panují obavy, že zaměstnavatelé ne vždy tato pravidla dodržují.

Jednou z nejvíce znepokojivých záležitostí ve vztahu ke stážím je neexistence náležité sociální ochrany (nejčastěji je stážistům nabídnuto pouze zdravotní pojištění a v některých případech pojištění pracovních rizik/úrazů). Je však třeba uvést, že stáže, které jsou součástí vládou podporovaných programů, v rostoucí míře ukládají zaměstnavatelům povinnost hradit příspěvky na sociální zabezpečení stážistů, a to zcela nebo částečně prostřednictvím dotací (např. CY, EL, PL).

Stážistům jsou obvykle nabízeny písemné smlouvy o stáži, mezi jednotlivými zeměmi a odvětvími však existují velké rozdíly v charakteristice těchto smluv (a tudíž v právech). Mimoto neexistuje společná definice „náležité“ odměny. Neposkytování náhrady nebo nízká mzda a možnost vykořisťování představují obecné obavy především v případě stáží na otevřeném trhu a povinných programů odborné přípravy.

Riziko nahrazování stálých zaměstnanců stážisty je vyšší v členských státech s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a/nebo nepříznivými podmínkami pro mladé lidi na trhu práce (např. EL, ES, IT, PT). Využívání stážistů jako volné pracovní síly je však stále častějším jevem rovněž v ostatních zemích, kdy mladí lidé musí případně absolvovat několik stáží, než najdou řádné zaměstnání.

Zneužívání stážistů je běžnější tam, kde neexistuje monitorování a jednoznačné cíle spojené se stážemi. Ze statistik mimoto vyplývá značný rozdíl v odměňování žen a mužů během stáží, přičemž neplacené nebo málo placené pracovní stáže absolvují především ženy.

4.           Na cestě k rámci kvality stáží

V EU se zvyšuje informovanost o otázkách kvality stáží a o jejich možném zneužívání a objevují se určité pokusy zavést zvláštní rámce kvality s cílem zabývat se těmito záležitostmi (např. AT, EL, FI, FR, IT a UK).

K zvýšení kvality stáží v EU by mohl velkou měrou přispět rámec kvality na úrovni EU, vypracovaný ve spolupráci se zástupci vlád, sociálními partnery, mládežnickými organizacemi a všemi ostatními důležitými zúčastněnými osobami. Prosazování kvalitních stáží přispěje k splnění cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o usnadnění přechodů v rámci trhu práce a podporu a usnadnění geografické mobility u mladých lidí.

Níže uvedené body vycházejí ze zjištění studie a stávajících osvědčených postupů v členských státech a bylo by je možno uvážit při vypracovávání rámce:

a)         Uzavření smlouvy o stáži

Studie týkající se „komplexního přehledu organizace stáží v členských státech“ i dotazník Evropského fóra mládeže uvádějí, že u velké části stáží (25 % osob, které odpověděly na dotazník Evropského fóra mládeže) nebyla mezi stážistou a hostitelskou organizací uzavřena smlouva. To vede k situaci, kdy stážista není chráněn zákonem, a hostitelská organizace si nemůže být jistá, jaký bude příspěvek stážisty. Smlouva o stáži by měla být základem všech stáží a měla by zahrnovat profesní a učební cíle, dobu trvání a případně výši odměny/náhrady. Tyto požadavky se již uplatňují v rámci dohod o odborné přípravě a závazku kvality v programech Erasmus a Leonardo da Vinci. Jsou založeny na zásadách Evropské charty kvality mobility[14], kterou Evropský parlament a členské státy přijaly v roce 2006.

b)         Vymezení profesních a učebních cílů a odborné vedení / poradenství

Stáže s náležitě vymezenými profesními a učebními cíli s mnohem větší pravděpodobností obsahují užitečné vzdělávací prvky a pomáhají tak stážistům najít zaměstnání po absolvování stáže. Kromě potřeby jednoznačně vymezit profesní a učební cíle stáže by měl být v hostitelské organizaci určen pro každého stážistu, který v organizaci hostuje, osobní dohlížitel. Dohlížitel by měl sledovat pokrok stážisty a vysvětlit mu obecné pracovní postupy a metody. Dohlížitel by měl stážistovi poskytnout rovněž zpětnou vazbu ohledně jeho výkonu v podobě hodnocení v polovině období a konečného hodnocení.

c)         Náležité uznávání stáží

Ze shromážděných důkazů vyplývá, že stáže velmi často končí bez náležitého osvědčení potvrzujícího znalosti, dovednosti a schopnosti nabyté během stáže. Po dokončení stáže by měl stážista obdržet osvědčení, v němž je uvedena doba trvání stáže a vzdělávací obsah, vykonávané úkoly a rovněž osvojené znalosti, dovednosti a schopnosti. K zaznamenání znalostí a dovedností získaných v jiné zemi lze za vhodný nástroj považovat dokument Europass – mobilita[15].

d)         Přiměřená doba trvání

V rostoucí míře dochází k nahrazování stálých pracovníků stážisty. K snížení této tendence je důležité jednoznačně stanovit dobu trvání stáže, aby stáže mohly plnit svou úlohu jako nástroj umožňující snadnější přechod na trh práce. Za vhodnou dobu se obecně považuje trvání stáže od tří do šesti měsíců podle druhu stáže (součást programu vzdělávání / odborné přípravy nebo stáž po dokončení studia). Pro určitá povolání, jako jsou právníci, učitelé a lékaři, mohou platit výjimky.

e)         Náležitá sociální ochrana a odměňování stážistů

Jedním z nejvážnějších nahlášených problémů je skutečnost, že stážisté často nemají v zemi, v níž se stáž uskutečňuje, náležitou sociální ochranu (zejména zdravotní a úrazové pojištění).

Kvalitní stáže nemusí být nutně placené. Během doby studia stážistů mohou být vhodné neplacené stáže, má-li stážista sociální pojištění. V těchto případech se doporučuje úhrada výdajů nebo jiná podpora (např. cesta, strava a ubytování). V případě stáží po dokončení studia se obecně doporučuje odměna, jelikož stážista již má diplom, který jej opravňuje k výkonu určitého povolání, a nemá již status studenta. Málo placené nebo neplacené stáže mimoto vedou k případům, kdy osoby, které nemají potřebné finanční/rodinné atd. zázemí, přicházejí o tuto možnost získání pracovních zkušeností.

f)          Transparentní informace o právech a povinnostech

Práva a povinnosti stážisty, zaměstnavatele a případně vzdělávací instituce by měly být transparentní a jasné všem stranám. Všem stranám podílejícím se na organizování a využívání stáží by měly být snadno dostupné aktuální informace o právních a jiných předpisech platných na evropské a vnitrostátní úrovni ve srovnatelném formátu. Ve všech členských státech je jednou z hlavních překážek organizování mezinárodních stáží obtížný přístup k spolehlivým a úplným informacím o těchto předpisech.

5.           Další postup

Komise několikrát zmínila svůj závazek týkající se předložení rámce kvality stáží. Tímto konzultačním dokumentem[16] připravuje GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování půdu pro návrh Komise na doporučení Rady týkající se takovéhoto rámce, který by měl být předložen do konce roku 2012.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby se vyjádřily k hlavním výše zmíněným bodům, a zejména k:

1.         oblasti působnosti iniciativy,

2.         formě, jakou by tato iniciativa měla mít na úrovni EU, a

3.         hlavním prvkům, které určují kvalitu stáže a které by měly být součástí rámce kvality.

Odpovědi je možno zasílat na e-mailovou adresu EMPL-QUALITY-STAGES@EC.EUROPA.EU

Nemáte-li přístup k internetu, můžete odpovědi zaslat na adresu Generálního ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti: European Commission Directorate-General for Employment, Social Affairs & Inclusion Consultation on a Quality Framework for Traineeships Unit C3 rue Joseph II 27 1040 Bruxelles/Brussel

Lhůta pro odpověď: 11. červenec 2012

[1]               www.generation-precaire.org

[2]               www.generation-praktikum.at

[3]               Např. v Itálii, viz www.repubblicadeglistagisti.it

[4]               Zpravodajka: paní Emilie Turunen, poslankyně Evropského parlamentu, EP 2009/2221(INI), 14.6.2010.

[5]               www.qualityinternships.eu

[6]               KOM(2010) 477 v konečném znění, 15.9.2010.

[7]               Závěry Rady 11838/11 „Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020“; 17.6.2011.

[8]               KOM(2011) 933 v konečném znění, 20.12.2011.

[9]               KOM(2012) 173 v konečném znění, 18.4.2012.

[10]             Např. v AT, CY, CZ, DE, EL, IE, LU, MT, PL, PT, SK, UK.

[11]             Např. BE, CY, DK, EE, EL, ES, IE, FI, FR, HU, LT, LU, LV, MT, NL, PT, PL, SE, UK.

[12]             Závěry Rady o referenční úrovni mobility ve vzdělávání: 2011/C372/08, Úř. věst. 20.12.2011.

[13]             Studie týkající se možného rámce pro usnadnění nadnárodní mobility u pracovních stáží v podnicích (Study on a possible framework to facilitate transnational mobility for placements at enterprises), GHK pro Evropskou komisi, duben 2011.

[14]             Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility, Úř. věst. L 394, 30.12.2006.

[15]             http://www.europass.ie/europass/euro_mob.html

[16]             Informace obsažené v tomto dokumentu nepředstavují ani nepředjímají konečný postoj, který Komise k danému tématu zaujme.