ZKRATKY

AKT : Africké, karibské a tichomořské státy

CISOCH : Asistenční služba pro občanskou společnost

EACI : Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

GAEC : Dobrý zemědělský a environmentální stav

IEE : Inteligentní energie pro Evropu

NPP : Nástroj předvstupní pomoci

LFA : Znevýhodněné oblasti

LIFE : Finanční nástroj pro životní prostředí

MIPD : Víceletý orientační plánovací dokument

NSA : Nestátní subjekty

PADOR : On-line registrace údajů potenciálních žadatelů

RAD : Doporučení, akce, absolutorium (databáze)

SMR : Povinné požadavky na hospodaření

TC : Technická spolupráce

SHRNUTÍ

I. Předmětem této zprávy je přezkum míry, v níž Komise realizovala doporučení několika zvláštních zpráv Účetního dvora zveřejněných v letech 2003–2009. Kontrola opatření přijatých v návaznosti na tyto zvláštní zprávy se týkala tří rozpočtových oblastí: zemědělství, energetiky a vnějších akcí.

II. V sedmi zprávách týkajících se těchto oblastí bylo uvedeno 51 doporučení a z toho 45 je i nadále relevantních.

III. Ačkoli Komise disponuje zavedeným systémem pro kontrolu opatření přijatých v návaznosti na všechna doporučení Účetního dvora a požadavky Parlamentu a Rady, Účetní dvůr se domnívá, že kontrolu opatření přijatých v návaznosti na doporučení a požadavky je nutno posílit, aby byla schopna na zjištěné zásadní nedostatky i na doporučení a požadavky Účetního dvora a orgánu udělujícího absolutorium včas, efektivně a účelně reagovat.

IV. Z přezkumu vyplynulo, že Komise přijímá opatření k realizaci doporučení Účetního dvora a že 13 (29 %) doporučení, jimiž se tato zpráva zabývá, zavedla v plném rozsahu. Značná část doporučení se stále provádí, i když u dalších 22 (49 %) doporučení již Komise přijala kroky, jimiž je ve většině ohledů zavedla.

ÚVOD

1. Tato zpráva prezentuje výsledky práce týkající se kontroly doporučení prezentovaných ve zvláštních zprávách Účetního dvora o auditu výkonnosti, provedené Účetním dvorem v letech 2011/2012 [1]. Přehled stavu realizace kontrolovaných doporučení naleznete v příloze I. Podrobné údaje o kontrole těchto opatření jsou uvedeny v přílohách II až VIII.

2. Ke kontrole bylo vybráno sedm zpráv z období 2003–2009. Při výběru se v prvé řadě zohledňovalo, zda již uplynuly více než dva až tři roky, které má Komise na realizaci doporučení k dispozici, a dále zda jsou uvedená doporučení stále relevantní. V příloze IX je uveden seznam zvláštních zpráv Účetního dvora za období 2005–2009 s podrobnými údaji o kontrolách provedených Účetním dvorem u opatření přijatých v návaznosti na tyto zprávy.

3. Kontrola opatření přijatých v návaznosti na auditní zprávy se v souladu s mezinárodními auditorskými standardy považuje za závěrečnou fázi cyklu auditu výkonnosti, který sestává z plánování, realizace a kontroly přijatých opatření. Cílem této kontroly je posoudit opatření, která Komise přijala v reakci na doporučení Účetního dvora.

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

4. Účetní dvůr posuzoval nápravná opatření přijatá Komisí v reakci na doporučení Účetního dvora. Tato práce neobsáhla posouzení účinků těchto opatření, neboť při takovém posouzení by bylo nutno provést zvláštní audity přijatých opatření.

Podrobné údaje o koncepci a metodice uvádí příloha X. Předmětem této zprávy jsou zvláštní zprávy uvedené v tabulce:

TABULKA

ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVY, KTERÉ JSOU PŘEDMěTEM KONTROLY, O NÍŽ POJEDNÁVÁ TATO ZPRÁVA

Zvláštní zpráva | Rozpočtová oblast | Počet auditních doporučení |

4/2003 k rozvoji venkova: podpora pro znevýhodněné oblasti [2] | Zemědělství | 11 |

13/2003 o podpoře pro produkci bavlny [3] | Zemědělství | 6 |

11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí [4] | Zemědělství | 9 |

7/2008 o programu Inteligentní energie na období 2003–2006 [4] | Energetika | 4 |

6/2007 o účelnosti technické pomoci v rámci rozvoje kapacit [5] | Vnější akce | 8 |

4/2009 Řízení zapojení nestátních subjektů do rozvojové pomoci ES ze strany Komise [4] | Vnější akce | 7 |

16/2009 Řízení předvstupní pomoci Turecku Evropskou komisí [4] | Vnější akce | 6 |

Celkový počet doporučení | | 51 |

SYSTÉM KOMISE PRO KONTROLY OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA PŘEDCHOZÍ DOPORUČENÍ

5. V databázi RAD [6] jsou zaznamenána doporučení Účetního dvora, požadavky Rady i Parlamentu a konkrétní kroky, s nimiž Komise souhlasila a které směřují k realizaci těchto doporučení či požadavků. Tento nástroj hraje významnou roli, neboť zajišťuje řádné a včasné řízení a kontrolu opatření přijatých v návaznosti na doporučení a požadavky Účetního dvora a jiných zúčastněných stran.

6. V roce 2009 provedl Účetní dvůr pilotní přezkum systému RAD, kdy v této databázi zejména prostudoval informace o doporučeních, která Komise přijala, a těch, která již realizovala.

7. V roce 2011 provedlo deset oddělení interního auditu představujících 12 generálních ředitelství Komise interní audit zavedených systémů a postupů řízení databáze RAD. Cílem auditu bylo zjistit, zda existuje adekvátní plán reakce / akční plán, a získat jistotu, že akce, které jsou v databázi RAD evidovány jako dokončené, byly realizovány včas, efektivně a účelně.

8. Výsledky interního auditu Komise do značné míry potvrdily závěry pilotního přezkumu Účetního dvora. Při interním auditu bylo zejména zjištěno, že i když zavedené systémy a postupy poskytují přiměřenou jistotu, pokud jde o řízení realizace doporučení Účetního dvora a požadavků orgánu udělujícího absolutorium, vyskytla se řada případů, kdy postupy nebyly zdokumentovány a dohled a monitorování realizace doporučení a požadavků nebyly náležité.

REAKCE KOMISE NA DOPORUČENÍ ÚČETNÍHO DVORA

9. Účetní dvůr v prověřovaných zprávách uvedl 51 doporučení. Přibližně dvě třetiny z nich se týkaly otázek účelnosti (např. stanovování strategických cílů, příprava projektových návrhů, koncepce projektů, výkonnost projektů a monitorování a hodnocení) a zbývající se vztahovala na otázky hospodárnosti a efektivnosti (např. výskyt přeplatků a kvalita a včasnost metod výběru projektů). Šest z 51 doporučení není v níže uvedeném grafu zohledněno. Z těchto šesti doporučení dvě nebyla za stávajícího rámce relevantní a v dalších čtyřech případech nebylo možné získat důkazy o přijatých opatřeních z důvodu rozsahu této kontroly přijatých opatření.

10. To znamená, že Účetní dvůr mohl posoudit stav realizace 45 doporučení. Z těchto 45 doporučení Komise realizovala plně 29 % a u 69 % realizace probíhá. Stav realizace doporučení Účetního dvora zobrazuje následující graf.

GRAF

STAV REALIZACE DOPORUČENÍ

+++++ TIFF +++++

SHRNUTÍ KONTROLY OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVY ÚČETNÍHO DVORA

11. Z přezkumu vyplynulo, že Komise zavedla 13 doporučení Účetního dvora uvedených ve vybraných zprávách v plném rozsahu. Míra realizace je vyšší u starších doporučení, zatímco doporučení z nedávné doby se teprve provádějí. Kromě doporučení realizovaných v plném rozsahu bylo 22 doporučení splněno ve většině ohledů, k úplnému řešení souvisejících problémů je ale nutné, aby Komise podnikla určité další kroky uvedené v příloze I.

12. Z kontroly přijatých opatření vyplývá, že auditní zprávy Účetního dvora přispěly ke zlepšením finančního řízení v řadě oblastí rozpočtu EU. Nicméně i nadále je zde možnost zlepšit postupy řízení v oblastech přímo řízených Komisí (vnější akce) i v oblastech, kde se doporučení provádějí v rámci mechanismů sdíleného řízení (zemědělství). Některé příklady takových zlepšení a možností prověřovaných v rámci kontroly přijatých opatření uvádíme níže.

13. V reformě režimu podpory pro bavlnu, kterou provádí Komise, bylo zaznamenáno strategické zlepšení hospodárného využívání finančních prostředků EU. Po reformě režimu již není podpora EU pro bavlnu vázána na objem produkce, ale reaguje na tržní poptávku (zemědělství) [7].

14. Na provozní úrovni však může vinou nedostatečných manažerských postupů docházet k plýtvání zdroji. Například přeplatky podpory EU vedou k nedostatečné hospodárnosti při dosahování cílů. Trvá potřeba posílit manažerské systémy zajišťující přesnost výpočtů plateb v členských státech (zemědělství) [8].

15. Bylo zaznamenáno zlepšení v procesu výběru projektů, které vedlo k lepší kvalitě a včasné realizaci projektů. Například opatření, která přijala Komise / turecké orgány, přispěla ke zvýšení kvality koncepce projektů a postupů pro podávání žádostí v období 2010–2011 (vnější akce) [9]. Komise souhlasila s tím, že přezkoumá postupy pro výběr projektů v rámci programu LIFE-příroda, upřednostní kritérium udržitelnosti u složky příroda a biologická rozmanitost a zkrátí výběrové řízení (zemědělství) [10].

16. Komise rovněž zahájila četné iniciativy ve snaze posílit prostřednictvím zakázek na provádění rozvojové pomoci EU zapojení nestátních subjektů do vnější spolupráce EU. Klíčovou iniciativou, která přispěla k návrhům na zlepšení metod výběru projektů, byl rozvoj strukturovaného dialogu mezi hlavními aktéry evropské rozvojové politiky za účelem rychlejšího a lepšího zacílení podpory (vnější akce) [11].

17. Pokud mají prostředky EU vést k dosažení dobrých a účelných výsledků, je důležité v prvé řadě určit potřeby, jejichž naplněním by se měl program či opatření zabývat. Zadruhé, dobrá koncepce projektu a řádné prováděcí postupy zvyšují pravděpodobnost zhodnocení vynaložených prostředků. Komise podnikla kroky, které pomohly zlepšit jak povinné posuzování potřeb, tak plánování zadávání zakázek (vnější akcie) [12]. Nicméně je stále třeba lépe definovat kritéria pro posuzování udržitelnosti navrhovaných projektů (zemědělství) [13].

18. Dobré manažerské informace zvyšují pravděpodobnost lepšího rozhodování. Zdokonalením stanovování priorit u opatření a párování projektových nákladů s očekávaným výstupy a dopady Komise stále může zvýšit potenciální účelnost financování (energetika) [14]. Komise navrhuje, aby příští nařízení LIFE obsahovalo ucelený soubor ukazatelů výkonnosti, s jejichž pomocí bude možné plánování a programování zdokonalit.

19. Monitorovat a hodnotit provádění programů a akcí je důležité nejen z hlediska legality a správnosti, ale také při realizaci plánovaných výstupů. Přestože u monitorování výsledků, např. opatření Komise k posílení monitorovacího systému v Turecku (vnější akce), a u správních nákladů programů došlo ke zlepšení (energetika), stále je zapotřebí dalšího pokroku, a to konkrétně u monitorování toho, jak se uplatňují kontroly týkající se finančních prostředků a životního prostředí (zemědělství) [15] a kontroly výkaznictví důsledků jednotlivých projektů (vnější akce) [16].

20. V přílohách II až VIII této zprávy je uvedeno krátké shrnutí auditů, doporučení, opatření následně přijatá Komisí a otázky, jimiž je nutno se zabývat v souvislosti s výkonností.

ZÁVĚR

21. Komise disponuje systémem pro kontrolu opatření přijatých v návaznosti na všechna doporučení Účetního dvora i požadavků Parlamentu a Rady. Účetní dvůr se domnívá, že kontrolu opatření přijatých v návaznosti na doporučení a požadavky je nutno posílit, aby Komise byla schopna na doporučení a požadavky Účetního dvora a orgánu udělujícího absolutorium reagovat včas, efektivně a účelně.

22. Z přezkumu vyplynulo, že Komise přijímá opatření k realizaci doporučení Účetního dvora a že 13 (29 %) doporučení, jimiž se tato zpráva zabývá, zavedla v plném rozsahu. Značná část doporučení se stále provádí, i když u dalších 22 (49 %) doporučení již Komise přijala kroky, jimiž je ve většině ohledů zavedla.

Tuto zprávu přijal senát CEAD, jemuž předsedá pan Igors LUDBORŽS, člen Účetního dvora, v Lucemburku, na svém zasedání dne 16. října 2012.

Za Účetní dvůr

+++++ TIFF +++++

předseda

Vítor Manuel da Silva Caldeira

[1] O obsahu a rozsahu této práce pojednává oddíl o rozsahu a koncepci.

[2] Úř. věst. C 151, 27.6.2003.

[3] Úř. věst. C 298, 9.12.2003.

[4] http://eca.europa.eu

[5] Úř. věst. C 312, 21.12.2007.

[6] RAD (Doporučení, akce, absolutorium – Recommendations, Actions, Discharge) je aplikace, kterou Komise (GŘ BUDGET) používá pro koordinaci postupu udílení absolutoria mezi útvary. Obsahuje doporučení a požadavky Rady, Parlamentu a Účetního dvora určená Komisi, její reakci na ně a stav opatření přijatých v návaznosti na tato doporučení.

[7] Viz příloha III o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 13/2003 o podpoře pro produkci bavlny.

[8] Viz příloha II o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 4/2003 o rozvoji venkova a podpoře pro znevýhodněné oblasti.

[9] Viz příloha VIII o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 16/2009 Řízení předvstupní pomoci Turecku Evropskou komisí.

[10] Viz příloha IV o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí.

[11] Viz příloha VII o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 4/2009 Řízení zapojení nestátních subjektů do rozvojové spolupráce ES ze strany Komise.

[12] Viz příloha VIII o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 16/2009 Řízení předvstupní pomoci Turecku Evropskou komisí.

[13] Viz příloha IV o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí.

[14] Viz příloha V o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 7/2008 o programu Inteligentní energie na období 2003–2006.

[15] Viz příloha III o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 13/2003 o podpoře pro produkci bavlny.

[16] Viz příloha VIII o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 16/2009 Řízení předvstupní pomoci Turecku Evropskou komisí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PŘEHLED DOPORUČENÍ, JEŽ BYLA PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU ÚČETNÍHO DVORA

| Doporučení auditu č. | Realizováno v plném rozsahu | Ve fázi realizace | Nerealizováno | Ve stávajícím rámci není relevantní | Nedostatečné důkazy |

Realizováno ve většině ohledů | Realizováno v některých ohledech |

ZZ č. 4/2003 Rozvoj venkova: podpora pro znevýhodněné oblasti (příloha II) | 1 | x | | | | | |

2 | | | x | | | |

3 | x | | | | | |

4 | | | x | | | |

5 | | | | | x | |

6 | | x | | | | |

7 | | | | | x | |

8 | | | | | | x |

9 | | | | | | x |

10 | | x | | | | |

11 | | | | | | x |

ZZ č. 13/2003 Podpora pro produkci bavlny (příloha III) | 1 | x | | | | | |

2 | x | | | | | |

3 | x | | | | | |

4 | | x | | | | |

5 | | x | | | | |

6 | | x | | | | |

ZZ č. 11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí (příloha IV) | 1 | x | | | | | |

2 | | | x | | | |

3 | | x | | | | |

4 | x | | | | | |

5 | x | | | | | |

6 | x | | | | | |

7 | x | | | | | |

8 | | | | x | | |

9 | | | x | | | |

ZZ č. 7/2008 Inteligentní energie 2003–2006 (příloha V) | 1 | | x | | | | |

2 | | x | | | | |

3 | | | x | | | |

4 | | x | | | | |

ZZ č. 6/2007 Účelnost technické pomoci v kontextu rozvoje kapacit (příloha VI) | 1 | | | | | | x |

2 | x | | | | | |

3 | | | x | | | |

4 | | x | | | | |

5 | | x | | | | |

6 | x | | | | | |

7 | | x | | | | |

8 | | | x | | | |

ZZ č. 4/2009 Zapojení nestátních subjektů do rozvojové spolupráce ES (příloha VII) | 1 | x | | | | | |

2 | | x | | | | |

3 | | x | | | | |

4 | | x | | | | |

5 | | x | | | | |

6 | | x | | | | |

7 | | x | | | | |

ZZ č. 16/2009 Předvstupní pomoc Turecku (příloha VIII) | 1 | | | x | | | |

2 | | | x | | | |

3 | | x | | | | |

4 | | x | | | | |

5 | | x | | | | |

6 | | x | | | | |

CELKEM | 51 | 13 | 22 | 9 | 1 | 2 | 4 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ZEMĚDĚLSTVÍ: ZNEVÝHODNĚNÉ OBLASTI

1. Zvláštní zpráva č. 4/2003 se týkala podpory znevýhodněných oblastí v rámci rozvoje venkova.

Režim podpory pro znevýhodněné oblasti (LFA) poskytuje podporu 55,8 % zemědělským podnikům v EU. Podpora se uděluje na hektar a je koncipována jako kompenzace již existujících znevýhodnění, např. zemědělské podniky v zemědělských oblastech s nízkou produktivitou, kde zrychlující se omezování činnosti může ohrozit životaschopnost oblasti. Roční náklady na tuto podporu činí přibližně 2000 milionů EUR, z toho se zhruba 50 % financuje z prostředků EU.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/03/11)

2. Účetní dvůr prověřoval, zda se režim prováděl legálně a správně, zda byl řádně monitorován, zda jsou k dispozici relevantní informace o jeho dopadu a zda se včas přijímala opatření k nápravě případných nedostatků.

3. Účetní dvůr doporučil, aby:

1) byl proveden kompletní a hloubkový přezkum stávající klasifikace u všech znevýhodněných oblastí LFA (částečně realizováno) a aby

2) Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala vhodnější soubor ukazatelů, podle nichž se oblasti klasifikují jako znevýhodněné (realizováno v některých ohledech).

Účetní dvůr zdůraznil, že:

3) by měly být k dispozici řádné informace o dopadu režimu (realizováno v plném rozsahu);

4) by měly být identifikovány všechny případy, kdy systematicky dochází k nadměrným platbám kompenzací, a měla by být přijata nápravná opatření (realizováno v některých ohledech);

5) by měla být jasně a ověřitelným způsobem definována "správná zemědělská praxe" (v současném rámci není relevantní).

Účetní dvůr rovněž Komisi doporučil, aby:

6) vypracovala seznam stávajících regionálních/místních postupů v souvislosti se specifikací podmínek zemědělské činnosti (realizováno ve většině ohledů);

7) poskytla členským státům podrobné pokyny k požadavkům na účelný kontrolní systém (v současném rámci není relevantní);

8) se ujistila, že prováděné kontroly jsou účelné (nedostatečné důkazy [1]);

9) se ujistila, že členské státy dodržují všeobecně přijímané účetní zásady (nedostatečné důkazy [2]);

10) se ujistila, že členské státy plní svou povinnost předkládat včas úplné údaje (realizováno ve většině ohledů), a

11) definovala relevantní ukazatele, aby bylo možné opatření monitorovat (nedostatečné důkazy [2]).

4. Komise realizovala dvě doporučení v plném rozsahu (1 a 3), dvě (6 a 10) ve většině ohledů a dvě v některých ohledech (2 a 4). Dva případy nebyly za stávajícího revidované rámce relevantní (5 a 7), ve třech případech (8, 9 a 11) nebyly důkazy předložené Komisí dostatečné nebo auditoři Účetního dvora nevydali konečné posouzení z důvodu omezení daných rozsahem auditu. Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

KLASIFIKACE ZNEVÝHODNĚNÝCH OBLASTÍ

6. Ve zvláštní zprávě o znevýhodněných oblastech, která byla zveřejněna v roce 2003, se uvádí, že členské státy určovaly, zda je oblast znevýhodněná, pomocí celé řady ukazatelů, což mohlo vést k rozdílům v zacházení s příjemci.

7. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [3] zpřísnilo definici, podle níž se oblasti klasifikují jako znevýhodněné. Jelikož však tato definice nenabyla účinnosti, Rada se rozhodla zachovat předchozí systém znevýhodněných oblastí a vyzvala Komisi, aby provedla kontrolu revize systému s tím, že podle plánu měl být v roce 2010 zaveden nový systém. Nový systém však v roce 2010 zaveden nebyl, a určování znevýhodněných oblastí tedy stále vykazuje nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v roce 2003.

NADMĚRNÉ KOMPENZACE / DEFINICE REGIONŮ

8. Doporučení přezkoumat, jak by bylo možné případné nadměrné platby identifikovat a předcházet jim, bylo realizováno pouze v některých ohledech. Členské státy ani nadále nemají povinnost zajistit, aby orgány a útvary funkčně nezávislé na orgánech a útvarech, které provádějí výpočet plateb s cílem potvrdit jejich přesnost, měly náležité odborné předpoklady, jako je tomu u opatření v rámci rozvoje venkova.

9. V říjnu 2011 předložila Komise svůj legislativní návrh na nové programové období pro rozvoj venkova 2014–2020, který uvádí novou definici znevýhodněné oblasti, jež vychází z biofyzikálních kritérií, a obsahuje povinnost zajistit, aby náležitou odbornou podporu poskytovaly orgány a útvary funkčně nezávislé na subjektech, které vypočítávají platby.

SPRÁVNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRAXE

10. Pokud jde o definici "správné zemědělské praxe [4]", nařízení (ES) č. 1698/2005 již tento požadavek neuvádí jako jednu z povinností zemědělců. Namísto toho jsou zemědělci po reformě SZP z roku 2003 povinni dodržovat závazky vyplývající z podmíněnosti, což obnáší povinné požadavky na hospodaření (SMR) a dodržování dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Jde o minimální požadavky, jejichž plnění je podle současného rámce podmínkou pro získání plateb LFA.

11. Účetní dvůr navíc v rámci svého výročního finančního auditu v souvislosti s prohlášením o věrohodnosti opakovaně zjišťoval, že platby na znevýhodněné oblasti (platby na "přirozené znevýhodnění" podle platných opatření 211 a 212) jsou náchylné k chybám. Prověrky, které Účetní dvůr provádí v rámci DAS, jsou zaměřeny i na kontrolní systémy členských států, v nichž jsou pravidelně zjišťovány nedostatky.

[1] Tato kontrola přijatých opatření nezahrnovala návštěvy v členských státech.

[2] Viz poznámka pod čarou 1.

[3] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[4] Rámec podmíněnosti (GAEC a SMR) je obecně možné srovnat se správnou zemědělskou praxí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

ZEMĚDĚLSTVÍ: PODPORA PRO PRODUKCI BAVLNY

1. Zvláštní zpráva č. 13/2003 se týkala podpory pro produkci bavlny.

V EU se bavlna pěstuje téměř výhradně v Řecku a ve Španělsku. Po sklizni se tzv. vyzrňováním oddělují vlákna od semen a odpadního materiálu. EU vyprodukuje přibližně 1,6 milionu tun nevyzrněné bavlny, jejíž výnos je zhruba 0,5 milionu tun vláken (vyzrněná bavlna). Tato úroveň produkce pokrývá zhruba 47 % interních potřeb. Rovnováhu nastolují dovozy, které jsou bez cel a poplatků.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/03/020)

2. V této zvláštní zprávě Účetní dvůr posuzoval: monitorování fungování tohoto režimu v členských státech; zda je režim efektivním a účelným způsobem poskytování podpory pěstitelům bavlny; dopad režimu na produkci, kvalitu produkované bavlny, produkci alternativní plodiny a životní prostředí; spolehlivost systému vnitřní kontroly fungujícího v členských státech a legalitu a správnost plateb v rámci tohoto režimu.

DOPORUČENÍ ÚČETNÍHO DVORA

3. Účetní dvůr Komisi doporučil, aby využila předkládané reformy k ošetření nedostatků režimu, konkrétně aby:

1) zohlednila relativní přitažlivost podpory pro produkci bavlny a účinek podpory na produkovaná množství (realizováno v plném rozsahu);

2) zvážila zavedení mechanismu, který zajistí rozpočtovou neutralitu (realizováno v plném rozsahu);

3) přezkoumala finanční mechanismy pro vyzrňovací stanice (realizováno v plném rozsahu);

4) přezkoumala účelnost stimulů pro zlepšení kvality produkované bavlny (realizováno ve většině ohledů);

5) získala údaje o negativním dopadu produkce bavlny na životní prostředí (realizováno ve většině ohledů) a

6) zajistila transparentnost, podloženost a soustavnost kontrol (realizováno ve většině ohledů).

4. Při kontrole přijatých opatření Účetní dvůr zjistil, že Komise realizovala všech šest doporučení, první tři v plném rozsahu a další tři ve většině ohledů. Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

REFORMA REŽIMU

6. Od vydání zvláštní zprávy Účetního dvora o podpoře pro produkci bavlny v roce 2003 prošla podpora EU pro bavlnu zásadní revizí. Do režimu podpory bavlny byly zavedeny podstatné změny, spočívající zejména v jeho částečném zahrnutí do režimu jednotné platby (SPS) a v zavedení podpory na restrukturalizaci odvětví vyzrňování bavlny. V době předchozího auditu Účetního dvora se podpora vyplácela vyzrňovacím stanicím a pěstitelé bavlny z ní měli pouze nepřímý užitek. Podpora pro produkci byla zrušena v roce 2006 a pěstitelé bavlny obdrželi platební nároky ve výši 65 % původní podpory. Dále byla zavedena specifická platba na novou plodinu a touto formou se každému pěstiteli bavlny vyplácí 35 % původní podpory. Od roku 2008 se národní restrukturalizační programy financují z rozpočtu EU s cílem usnadnit restrukturalizaci odvětví vyzrňování bavlny a posílit kvalitu a marketing produkované bavlny.

7. I když Komise většinu problémů vyřešila, je stále třeba:

dále sledovat restrukturalizaci sektoru vyzrňování bavlny ve státech, které jsou hlavními producenty (Španělsko, Řecko) – viz doporučení 3 výše,

monitorovat účelnost opatření týkajícího se kvality, které bylo zavedeno po reformě, na základě článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 [1] (Španělsko) – viz doporučení 4 výše,

kontrolovat plnění požadavků z oblasti životního prostředí – viz doporučení 5 výše,

zajistit monitorování správného uplatňování kontrol, rovněž v souvislosti s produkcí bavlny v rámci reformovaného režimu podpory pro bavlnu (podpora na plochu s bavlnou a SPS) v členských státech – viz doporučení 6 výše.

[1] Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

ZEMĚDĚLSTVÍ: UDRŽITELNOST PROJEKTŮ LIFE-PŘÍRODA A JEJICH ŘÍZENÍ PROVÁDĚNÉ KOMISÍ

1. Zvláštní zpráva č. 11/2009 se týkala udržitelnosti projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděného Komisí.

V této zvláštní zprávě Evropský Účetní dvůr posuzuje, jak účelně řídí Komise granty vyplácené na projekty LIFE-příroda z hlediska udržitelnosti jejich výsledků. Nástrojem LIFE-příroda, jako složkou programu LIFE, se spolufinancují projekty v členských státech, především v souvislosti s lokalitami Natura 2000, které přispívají k ochraně druhů a stanovišť.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/09/49)

2. Účetní dvůr prověřoval, zda byly v revidovaném výběrovém řízení upřednostňovány projekty, u nichž bylo možno očekávat nejvyšší udržitelnost, zda byly projekty náležitě prováděny a monitorovány, zda Komise zajišťuje náležité šíření informací o výsledcích projektů a získaných zkušeností a zda se projekty následně kontrolovaly a jejich výsledky posuzovaly z dlouhodobého hlediska.

3. Účetní dvůr Komisi doporučil, aby:

1) přezkoumala svůj model pro výběr projektů (realizováno v plném rozsahu);

2) stanovovala pořadí projektů pro oblast LIFE-příroda s využitím modelu pro výběr projektů (realizováno v některých ohledech);

3) zvážila možnosti zkrácení výběrového řízení (realizováno ve většině ohledů).

Dále také doporučil, aby Komise:

4) zlepšila monitorování projektů (realizováno v plném rozsahu);

5) vyvinula vhodné ukazatele a kritéria (realizováno v plném rozsahu).

Pokud jde o komunikaci, Účetní dvůr Komisi doporučil, aby:

6) revidovala svou komunikační strategii, činnosti v oblasti komunikace a komunikační nástroje (realizováno v plném rozsahu);

7) příjemcům ukládala povinnost poskytovat více podrobných odborných informací o použitých metodách, získaných zkušenostech a osvědčených postupech (realizováno v plném rozsahu).

Kromě toho doporučil, aby:

8) grantové dohody příjemce zavazovaly k tomu, aby projektové výsledky zachovali po určité minimální období od ukončení projektu (nebylo realizováno).

9) Komise zvážila zavedení režimu dalších kontrol po ukončení financování projektu z programu LIFE (realizováno v některých ohledech).

4. Pět z devíti doporučení bylo realizováno v plném rozsahu (1 a 4–7), včetně doporučení souvisejících s přezkumem výběrových modelů, realizací projektů (monitorování, ukazatele, kritéria) a šířením výsledků. Jedno bylo realizováno ve většině ohledu (3), dvě byla realizována v některých ohledech (2 a 9) a jedno vůbec (8). Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

6. Komise souhlasila s tím, že provede revizi výběrového řízení s cílem ho zkrátit a zviditelnit kritérium "udržitelnost" u složky příroda a biodiverzita. Manuál pro hodnocení byl přepracován a byly zavedeny dva samostatné postupy (životní prostředí-příroda). Kritérium "udržitelnost" se však i nadále uvádí jako dílčí kritérium kritéria "příspěvek k obecným cílům Life+" bez zvlášť stanovené váhy. Komisi tedy ještě zbývá definovat samostatné výběrové kritérium pro udržitelnost.

REALIZACE PROJEKTŮ

7. Komise přidala do formuláře pro hodnocení projektů oddíl "Posouzení projektových výsledků" s cílem zlepšit monitorování projektů. Také se zpřísnily požadavky na plány řízení ve "Společných ustanoveních a pokynech pro žadatele". Pokud jde o ukazatele, Komise navrhla, aby byl v příštím nařízení LIFE uveden ucelený soubor ukazatelů.

ŠÍŘENÍ ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ

8. Budoucí závazek příjemců vytvářet a udržovat sítě kontaktů je, pokud jde o šíření projektových výsledků, pokrokem. Aktualizovaná shrnutí projektů byla rovněž umístěna na internet.

DLOUHODOBÉ ŘÍZENÍ PROJEKTOVÝCH VÝSLEDKŮ

9. Zavádí se režim kontroly přijatých opatření po ukončení financování z programu LIFE. Komise vypracovala metodiku pro každoroční monitorování ex post programu LIFE u nejméně 15 projektů z programu LIFE. Doporučením zavázat příjemce k zachování projektových výsledků (minimálně pět let po ukončení projektu) se ale Komise po negativním stanovisku své právní služby již dále nezabývala.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

ENERGETIKA: INTELIGENTNÍ ENERGIE V OBDOBÍ 2003–2006

1. Zvláštní zpráva č. 7/2008 se týkala inteligentní energie v období 2003–2006.

Rozpočet programu Inteligentní energie – Evropa (IEE) na podporu energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie a diversifikaci energie v období 2003–2006 činil 250 milionů EUR. Tyto prostředky byly použity na podporu téměř 450 projektů, jichž se účastnilo přes 1700 subjektů. Tento program prosazoval výměnu zkušeností a know-how a nezaměřoval se na podporu rozvoje nových technologií.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/08/18)

2. Účetní dvůr prověřoval, jak Komise přidělovala finanční prostředky v rámci programu IEE, jak tento program monitorovala a hodnotila, jaké byly správní náklady programu a jak se na řízení programu podílela výkonná agentura.

3. Účetní dvůr doporučil, aby:

1) návrhy programů vycházely z explicitního modelu politiky a odrážely předpokládanou vazbu mezi výdaji, výstupem a dopadem (realizováno ve většině ohledů);

2) monitorování šlo nad rámec jednotlivých projektů a umožňovalo získat představu o programu jako celku (realizováno ve většině ohledů);

3) hodnocení programů maximalizovalo svou užitečnost (realizováno v některých ohledech);

4) bylo zajištěno systematičtější zaznamenávání a analýza informací o správních nákladech programů (realizováno ve většině ohledů).

4. Při přezkumu bylo zjištěno, že tři doporučení byla realizována ve většině ohledů (1, 2 a 4) a jedno v některých ohledech (3). Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

VAZBY MEZI PROGRAMOVÝMI VÝDAJI, VÝSTUPY A DOPADY

6. Kontrolovaný subjekt ve svých odpovědích na tuto zvláštní zprávu souhlasil s tím, že je potřeba explicitní model politiky, který by odrážel vazbu mezi výdaji, výstupy a dopadem pro IEE. Měl ale za to, že takový model politiky má každá oblast intervence Komise, a že tedy není nutno podnikat žádné další kroky.

7. Při přezkumu bylo zjištěno, že Komise a Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) zavedly zdokonalený systém ukazatelů pro měření celkového dopadu programu, financovaná opatření jsou více cílená a byla rovněž provedena hlubší analýza potřeb u hlavních oblastí intervence. Je nicméně nutno věnovat pozornost stanovování priorit u financovaných opatření a zjišťování souvislosti mezi výdaji, výstupy a dopadem na úrovni hlavních oblastí intervence IEE II je i nadále obtížné.

ZLEPŠENÍ MECHANISMŮ PRO MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

8. Komise se zavázala částečně realizovat doporučení týkající se zlepšení monitorování a hodnocení programů a využívání výsledků hodnocení při plánování budoucích činností.

Monitorování a hodnocení programu však nepodporuje měření dopadu programu: např. výroční zprávy o provádění, které jsou k dispozici za roky 2008 až 2010, neuvádějí informace o výsledcích či dopadu programu (nebo jeho projektů). Hodnocení programů proběhla v souladu s požadavky právních předpisů, mohlo se ale více využívat horizontálních hodnocení.

SYSTEMATICKÉ MONITOROVÁNÍ SPRÁVNÍCH NÁKLADŮ PROGRAMŮ

9. Z kontroly přijatých opatření vyplynulo, že Komise zkoumala způsoby, jak snížit administrativní zátěž prováděcích agentur i příjemců. Komise a EACI zavedly řadu zjednodušujících opatření, jejichž cílem je omezit správní náklady a především administrativní zátěž příjemců. Účetní dvůr dospěl k závěru, že i když ve většině případů nebude finanční a časové úspory možné vyčíslit, je pravděpodobné, že tato opatření povedou k větší úspornosti.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

VNĚJŠÍ AKCE: ÚČELNOST TECHNICKÉ POMOCI PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ

1. Zvláštní zpráva č. 6/2007 se týkala účelnosti technické pomoci v rámci rozvoje kapacit.

Technická pomoc představuje zdroj používaný v mnoha rozvojových projektech a programech různých typů a lze ji definovat jako "odborníky, kteří jsou najímáni, aby předávali know-how a dovednosti a budovali a posilovali instituce". V posledních letech se stále častěji využívá pro podporu rozvoje kapacit služeb ústřední státní správy a místní samosprávy v přijímajících zemích v takových oblastech, jako je například řízení veřejných financí, zdravotnictví a vzdělávání. Přeorientování na fungování služeb státní správy je výsledkem rostoucího povědomí dárců, včetně Evropské unie, o tom, že nedostatek institucionální kapacity je hlavní překážkou udržitelného rozvoje.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/07/32)

2. Účetní dvůr zkoumal, jak Komise zajišťuje, aby technická pomoc přispívala k rozvoji institucionálních kapacit v přijímajících zemích. Posuzoval proto přístup Komise k rozvoji kapacit a využití technické pomoci a dále způsob, jakým řídí návrh a realizaci technické pomoci u projektů rozvoje kapacit.

3. Účetní dvůr Komisi doporučil, aby:

1) ve svých strategických dokumentech zemí provedla komplexní a strukturovanou analýzu stávajících nedostatků institucionálních kapacit a potřeb rozvoje kapacit (nedostatečné důkazy);

2) vypracovala pokyny k technické pomoci (realizováno v plném rozsahu).

Účetní dvůr zdůraznil, že:

3) návrhy projektů na rozvoj kapacit je potřeba zlepšit (realizováno v některých ohledech);

4) postupy, jimiž se řídí příprava a počáteční fáze projektu, by měly být upraveny (realizováno ve většině ohledů);

5) spolu s hodnoticími kritérii (realizováno ve většině ohledů);

6) při volbě způsobu zadání veřejné zakázky by se mělo zvažovat více možností (realizováno v plném rozsahu).

V souladu se závazky plynoucími z Pařížské deklarace Účetní dvůr Komisi doporučil, aby

7) ve větší míře využívala technickou pomoc v rámci koordinovaných programů (realizováno ve většině ohledů), 8) které by se měly systematicky posuzovat (realizováno v některých ohledech).

4. Komise realizovala dvě doporučení v plném rozsahu (2 a 6), tři ve většině ohledů (4, 5 a 7) a dvě v některých ohledech (3 a 8). V jednom případě (doporučení 1 týkající se potřeby komplexní a strukturované analýzy) důkazy nedostačovaly k tomu, aby bylo možné vyslovit závěr o realizaci doporučení. Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

BUDOVÁNÍ KAPACIT

6. Po zveřejnění zvláštní zprávy č. 6/2007 vyvinula Komise značné úsilí, aby reformovala svou koncepci technické spolupráce [1] přijetím a realizací tzv. páteřní strategie. Tato strategie je součástí širších opatření EU provádějících Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a usiluje o zlepšení účelnosti pomoci vzhledem k rozvoji kapacit. Tato strategie vyřešila a obsáhla většinu doporučení Účetního dvora.

7. V souvislosti s touto strategií Komise informovala Účetní dvůr, že nyní se pracuje na nových pokynech k programování vnějších akcí EU na období 2014–2020, v nichž bude problematika rozvoje kapacit zdůrazněna. Těmito záležitostmi se rovněž budou zabývat příští pokyny k rozpočtové podpoře.

8. Pokud jde o intervence, reforma zavede řadu řídicích zásad a podrobných pokynů a nástrojů týkajících se poskytování technické spolupráce, včetně kritérií kvality, která se rovněž budou využívat při monitorování a hodnocení činností.

9. Z analýzy Komise provedené na základě dostupných údajů z prvních osmnácti měsíců provádění těchto pokynů vyplývá, že revidovaným kritériím kvality technické spolupráce odpovídají dvě ze tří operací, u nichž se relevantnost technické spolupráce posuzuje. Nicméně u přibližně 20 % projektů se složka technické spolupráce neposuzuje a tabulka pro posuzování kvality technické spolupráce se používá pouze u jednoho ze dvou projektů, u nichž je technická spolupráce relevantní. Reálnou míru uplatňování různých nástrojů, pokynů a kritérií kvality i míru, v níž se jejich používání vykazuje, lze tedy stále ještě zlepšit, zejména na úrovni jednotlivých států.

SYSTEMATICKÉ POSUZOVÁNÍ TECHNICKÉ POMOCI

10. Ačkoliv Komise má za to, že posuzování výkonnosti odborníků a firem poskytujících technickou pomoc by mohlo být informačně přínosné pro hodnocení zadávacích řízení, problémy vznikající v souvislosti s nutností ochrany osobních údajů ji vedly k tomu, že se rozhodla systematické hodnocení individuální výkonnosti konzultantů nezavádět. Účetní dvůr proto dospěl k závěru, že výběr a hodnocení technické pomoci na základě kvalitních informací jsou i nadále obtížné.

[1] Zatímco technickou spoluprací se rozumí řada opatření, jejichž cílem je posílit individuální a organizační kapacitu, pod pojmem technická pomoc se mají na mysli pracovníci, kteří se podílejí na zavádění a řízení služeb technické spolupráce.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

VNĚJŠÍ AKCE: ZAPOJENÍ NESTÁTNÍCH SUBJEKTŮ DO ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ES

1. Zvláštní zpráva č. 4/2009 se týkala zapojení nestátních subjektů do rozvojové spolupráce.

Nestátní subjekty hrají v rozvojové spolupráci stále důležitější roli. Termín nestátní subjekty se vztahuje na všechny sféry společnosti, které netvoří součást soukromého sektoru nebo státu. V oblasti rozvojové spolupráce k nestátním subjektům patří nevládní organizace a místní organizace, sdružení zemědělců, obchodní nebo profesní sdružení, ekologické skupiny, univerzity, odbory, obchodní komory, nadace a rovněž církve a náboženská sdružení. Termín nestátní subjekty se často používá jako synonymum pro organizace občanské společnosti a v tomto smyslu je použit i v předkládané zprávě.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/09/23)

2. Účetní dvůr posuzoval, zda Komise v odpovídající míře zajišťuje účelné zapojení nestátních subjektů do procesu rozvojové spolupráce, zda má efektivní řídicí systémy umožňující zajistit, aby činnosti prováděné nestátními subjekty byly relevantní a bylo pravděpodobné, že dosáhnou zamýšlených výsledků, a zda v odpovídající míře podporuje rozvoj kapacit nestátních subjektů.

3. Účetní dvůr Komisi doporučil, aby:

1) poskytla lepší a širší pokyny k postupům týkajícím se zapojení nestátních subjektů do procesu rozvojové spolupráce (realizováno v plném rozsahu);

2) pokračovala v již zavedených opatřeních s cílem zlepšit postup v souvislosti s výzvami k předkládání návrhů (realizováno ve většině ohledů);

3) lépe zacílila monitorování a podporu ze strany delegací (realizováno ve většině ohledů);

4) zajistila dostatečné pokyny pro zaměstnance delegací i nestátních subjektů, pokud jde o ukazatele výkonnosti (realizováno ve většině ohledů);

5) zlepšila udržitelnost (a zvážila využívání kombinace různých nástrojů, nikoliv jen projekty) při spolupráci s nestátními subjekty (realizováno ve většině ohledů);

6) vytvořila strategii pro rozvoj kapacit nestátních subjektů v asijských a latinskoamerických zemích a přehodnotila rozdílnost přístupu u zemí AKT a asijských a latinskoamerických zemí (realizováno ve většině ohledů);

7) prozkoumala další způsoby plnění cílů politiky rozvoje kapacit, např. dohody o partnerství, financování větším počtem dárců či kaskádové granty, s cílem lépe oslovit organizace na místní úrovni (realizováno ve většině ohledů).

4. Komise v plném rozsahu realizovala první doporučení usilovat o širší zapojení příslušných nestátních subjektů a zbývajících šest doporučení realizovala ve většině ohledů. Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní prvky kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

POKYNY K ZAPOJENÍ NESTÁTNÍCH SUBJEKTŮ DO PROCESU SPOLUPRÁCE

6. Od zveřejnění této zvláštní zprávy přijala Komise řadu iniciativ k širšímu zapojení nestátních subjektů do externí spolupráce EU prostřednictvím zakázek na provádění rozvojové pomoci EU. Klíčovou iniciativou, realizovanou od března 2010 do května 2011, byl tzv. strukturovaný dialog, který svedl dohromady hlavní zainteresované strany rozvojové politiky EU.

7. V téže době Komise ustavila asistenční službu pro občanskou společnost (CISOCH) jako ústřední kontaktní středisko pro subjekty občanské společnosti činné v oblasti rozvojové pomoci. V rámci této služby je nyní k dispozici nástroj pro e-učení pro zaměstnance nestátních subjektů i EU.

ZLEPŠENÍ POSTUPU PRO VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ NABÍDEK

8. Od roku 2009 Komise vyvíjela databázi pro on-line registraci údajů potenciálních žadatelů (PADOR) se zájmem o předložení nabídky. Nestátní subjekty a veřejné správy včetně místních orgánů se nyní samy registrují a aktualizují své vlastní údaje. Výstupem "strukturovaného dialogu" bylo 12 konkrétních návrhů, jejichž smyslem je učinit systém předkládání nabídek účelnější, případně zavést alternativní metody výběru, přičemž primárním cílem je rychleji a cíleněji poskytovaná pomoc. V souvislosti s touto novou koncepcí však bude nutné vyvinout další úsilí, pokud jde o školení, komunikaci, koordinaci, průzkumy nestátních subjektů i pokyny.

MONITOROVÁNÍ A PODPORA ZE STRANY DELEGACÍ EU

9. Komise rozšířila využívání průzkumů zaměřených na subjekty občanské společnosti v delegacích EU. V době této kontroly (prosinec 2011) Komise vyvíjela pokyny a metodiku pro poskytování podpory delegacím prostřednictvím CISOCH. V partnerských zemích, kde to politická situace umožňuje, však delegace EU musí své průzkumy subjektů občanské společnosti dále prohloubit. Je třeba dále usilovat o to, aby se do monitorovacího rámce zapojily i menší organizace a organizace, které provádějí projekty na místní úrovni.

POKYNY K UKAZATELŮM VÝKONNOSTI

10. Pomocí ukazatelů ve zprávách o řízení vnější pomoci (EAMR) předkládaných delegacemi EU začala Komise v roce 2011 shromažďovat údaje o počtu činností nestátních subjektů, což odráží jejich účast na plánování a provádění podpory EU. Komise zamýšlí takto zahajovat pravidelnou kvantitativní a kvalitativní následnou kontrolu zapojení nestátních subjektů v partnerských zemích.

11. Navíc po zavedení strukturovaného dialogu řízeného v ústředí Komise se nyní podobný postup zavádí i v delegacích.

ROZVOJ KAPACIT NESTÁTNÍCH SUBJEKTŮ

12. Komise v nedávné době přijala opatření ke zlepšení finančního a provozního řízení pomoci EU poskytované nestátním subjektům. Musí však znovu zvážit strategie, jak nestátní subjekty zapojit do využívání obecných a odvětvových rozpočtových nástrojů. Na základě analýzy údajů ze zpráv o řízení vnější pomoci by měly být definovány nové strategie s cílem zlepšit geografické programy, které musí zůstat klíčovým zdrojem podpory občanské společnosti v partnerských zemích.

13. Plné zapojení nestátních subjektů do rozvojové politiky EU nicméně zůstává střednědobým až dlouhodobým cílem, jehož dosažení je ve značné míře dáno místním kontextem. I když některých milníků již bylo dosaženo, ke konsolidaci pokroku je třeba zlepšení a nových opatření.

14. Účelná realizace těchto strategií nyní vyžaduje další úsilí a iniciativu, zejména v asijských a latinskoamerických zemích.

ZLEPŠENÍ UDRŽITELNOSTI S VYUŽITÍM SOUBORU RŮZNÝCH NÁSTROJŮ

15. Podmínkou fungování nového "souboru" nástrojů je dokončení reformy systému výzev k předkládání nabídek. Komise musí prostřednictvím monitorovacího systému orientovaného na výsledky dále rozšířit přezkum uzavřených projektů.

PLÁNOVÁNÍ A STRATEGIE

16. Komise vyvinula vhodné iniciativy, aby přizpůsobila řadů svých finančních nástrojů rozmanitosti a složitostí situací, k nimž dochází v přijímajících zemích. Navrhované úpravy jsou krokem správným směrem, Komise ale nyní musí zajistit jejich účelnou realizaci.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

VNĚJŠÍ AKCE: PŘEDVSTUPNÍ POMOC TURECKU

1. Zvláštní zpráva č. 16/2009 se týkala předvstupní pomoci Turecku.

Evropský účetní dvůr posuzoval, jak dobře Evropská komise řídila předvstupní finanční pomoc Turecku. Z předvstupní pomoci pro Turecko se financuje provádění projektů, jejichž cílem je pomoci Turecku s plněním podmínek, jež jsou podmínkou pro vstup do Evropské unie.

(Zdroj: Informativní zpráva EÚD/10/02)

2. Účetní dvůr zkoumal, zda Komise zajistila, aby pomoc EU směřovala k projektům, které při plnění priorit přístupového partnerství EU přinesou nejvíce přidané hodnoty; aby decentralizovaný prováděcí systém vedl k včasnému a úspěšnému dosahování výstupů a cílů projektů; existenci účelného systému monitorování a hodnocení výkonnosti.

3. Účetní dvůr předložil následující doporučení nápravných opatření. Komise by měla:

1) zlepšit monitorování projektů (realizováno v některých ohledech);

2) určit strategické cíle, u nichž bude finanční pomoc EU optimálním využitím prostředků (realizováno v některých ohledech);

3) připravovat realističtější harmonogramy dosahování cílů (realizováno ve většině ohledů);

4) zlepšit koncepci a realizaci projektů (realizováno ve většině ohledů);

5) zajistit monitorování důsledků jednotlivých projektů na základě konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených cílů, aby bylo možno prokázat jejich podíl na plnění strategických cílů (realizováno ve většině ohledů).

Komise by dále měla:

6) přistoupit ke zhodnocení celého programu předvstupní pomoci Turecku (realizováno ve většině ohledů).

4. Komise realizovala čtyři doporučení ve většině ohledů (3, 4, 5 a 6) a dvě doporučení (1 a 2) v některých ohledech. Realizace viz příloha I.

5. Následující body se zaměřují na hlavní body kontroly přijatých opatření provedené Účetním dvorem.

URČENÍ PRIORITNÍCH STRATEGICKÝCH CÍLŮ

6. Jelikož přístupové partnerství jasně nestanoví priority, jež je nutno sledovat, je nyní hlavním strategickým dokumentem pro řízení finanční pomoci IPA (nástroj předvstupní pomoci) víceletý orientační plánovací dokument (MIPD). MIPD pro období 2011–2013 představuje oproti auditované verzi z roku 2007 zlepšení v tom smyslu, že se zaměřuje na dílčí soubor priorit, které budou financovány z omezených zdrojů nástroje předvstupní pomoci. MIPD však nabízí další možnosti, jak nasměrování finančních prostředků EU dále zlepšit. Definování priorit pro financování je i nadále omezeno mírou akumulace prostředků. Intervenční logika zatím nezajišťuje, aby pomoc EU směřovala na projekty, které k realizaci priorit přispívají největší přidanou hodnotou.

ZLEPŠOVÁNÍ KONCEPCE A REALIZACE PROJEKTŮ

7. Komise pokračovala ve svých iniciativách, jejichž cílem je zdokonalit koncepci projektů a jejich realizaci tureckými orgány v rámci systému EU pro decentralizované provádění. Zavedla taková opatření, jako je trvalé monitorování kvality programových dokumentů a projektových návrhů v různých fázích celého procesu prováděné Komisí a rovněž větší zapojení ministerstva pro záležitosti Evropské unie do kontroly kvality projektových návrhů. Posouzení potřeb je nyní povinné a plánování zakázek se zlepšilo. Nicméně navzdory příznivému trendu v otázkách kvality projektových formulářů přetrvávají v koncepci projektů nedostatky (tj. definice projektového návrhu, výsledky, činnosti, ukazatele, podmínky).

MONITOROVÁNÍ DŮSLEDKŮ JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ

8. Ihned po auditu začala Komise zavádět doporučení Účetního dvora týkající se výkonnosti projektů. K opatřením přijatým v letech 2008–2009 patřila systematická kontrola realizace a kontroly na místě s konkrétním kontrolním seznamem. V roce 2011 zahájila Komise svou reformu k posílení monitorovacího systému v Turecku. Zlepšení monitorovacího systému nicméně není uspokojivé, neboť základní prvky doporučení – jako závěrečná zpráva na konci projektu – nebyly dosud zavedeny.

9. K přetrvávajícím nedostatkům se řadí nepoužívaní ukazatelů uvedených ve formuláři projektové žádosti k tomu, aby se prokázalo dosažení cílů projektu. Podobně důsledky projektu (výsledky plus dopad) nejsou po ukončení každého projektu ani posléze v náležitých intervalech systematicky vykazovány, což by umožnilo poskytovat informace o výkonnosti pro účely dalšího plánování.

10. Neexistoval systém pro hodnocení ex post jednotlivých projektů nebo účelnosti programu jako celku z hlediska plnění priorit přístupového partnerství a pokroku Turecka na cestě k členství v EU. Komise provedla průběžné hodnocení pomoci Turecku z let 2005–2008, hodnocení ex post posuzující dopad a udržitelnost pomoci z let 2002–2006 před zavedením nástroje IPA bude zahájeno v roce 2013 po dokončení a uzavření všech příslušných projektů v roce 2012.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

KONTROLA OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVY Z LET 2005–2009

OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI

ČÍSLO A NÁZEV | KONTROLA PŘIJATÝCH OPATŘENÍ |

Zvláštní zpráva č. 3/2005 k rozvoji venkova: ověřování výdajů na agroenvironment | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 7/2011 |

Zvláštní zpráva č. 7/2006 o investicích do rozvoje venkova: Řeší účelně problémy venkovských oblastí? | |

Zvláštní zpráva č. 8/2006 Rostoucí úspěch? Účelnost podpory Evropské unie na operační programy pro producenty ovoce a zeleniny | |

Zvláštní zpráva č. 4/2007 o fyzických kontrolách a kontrolách záměny u zásilek, na něž se vztahují vývozní náhrady | |

Zvláštní zpráva č. 7/2007 o systémech kontroly, inspekce a sankcí týkajících se pravidel pro zachování rybolovných zdrojů Společenství | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 12/2011 |

Zvláštní zpráva č. 4/2008 o provádění režimu kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků v členských státech, které k Evropské unii přistoupily 1. května 2004 | |

Zvláštní zpráva č. 8/2008 Je podmíněnost jako politika účelná? | |

Zvláštní zpráva č. 11/2008 Řízení podpory Evropské unie určené na operace související s veřejným skladováním obilovin | |

Zvláštní zpráva č. 6/2009 Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod | |

Zvláštní zpráva č. 10/2009 Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů | |

Zvláštní zpráva č. 11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí | Kontrola přijatých opatření v rámci této zprávy |

Zvláštní zpráva č. 14/2009 Dosáhly nástroje pro řízení trhu s mlékem a mléčnými výrobky svých hlavních cílů? | |

STRUKTURÁLNÍ POLITIKY, DOPRAVA A ENERGETIKA

ČÍSLO A NÁZEV | KONTROLA PŘIJATÝCH OPATŘENÍ |

Zvláštní zpráva č. 1/2006 o příspěvku Evropského sociálního fondu k boji proti předčasnému ukončování školní docházky | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 10/2006 k následným hodnocením cílů 1 a 3 programů z období 1994 až 1999 (strukturální fondy) | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 1/2007 o provádění procesů v polovině období Strukturální fondy 2000–2006 | |

Zvláštní zpráva č. 1/2008 o procesu vyřizování a schvalování žádostí o pomoc a hodnocení velkých investičních projektů za programová období 1994–1999 a 2000–2006 | |

Zvláštní zpráva č. 3/2008 Fond solidarity Evropské unie: jak rychle, efektivně a pružně funguje? | |

Zvláštní zpráva č. 7/2008 o programu Inteligentní energie na období 2003–2006 | Kontrola přijatých opatření v rámci této zprávy |

Zvláštní zpráva č. 12/2008 Nástroj předvstupních strukturálních politik (ISPA), 2000–2006 | |

Zvláštní zpráva č. 3/2009 Účelnost výdajů na čištění odpadních vod v rámci strukturálních opatření v programových obdobích 1994–1999 a 2000–2006 | |

Zvláštní zpráva č. 7/2009 Řízení fáze vývoje a ověřování programu Galileo | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 17/2009 o akcích odborného vzdělávání pro ženy spolufinancované Evropským sociálním fondem | |

VNěJŠÍ AKCE

ČÍSLO A NÁZEV | KONTROLA PŘIJATÝCH OPATŘENÍ |

Zvláštní zpráva č. 2/2005 k rozpočtové pomoci z ERF v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT): řízení záležitosti reformy veřejných financí Komisí | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 11/2010 |

Zvláštní zpráva č. 4/2005 k řízení programu hospodářské spolupráce v Asii Evropskou komisí | |

Zvláštní zpráva č. 3/2006 o humanitární pomoci Evropské komise v reakci na cunami | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2009 |

Zvláštní zpráva č. 4/2006 o investičních projektech Phare v Bulharsku a Rumunsku | |

Zvláštní zpráva č. 5/2006 týkající se programu MEDA | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2008 |

Zvláštní zpráva č. 6/2006 Aspekty životního prostředí v rozvojové spolupráci Komise | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2009 |

Zvláštní zpráva č. 5/2007 o řízení programu CARDS Komisí | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 12/2009 |

Zvláštní zpráva č. 6/2007 o účelnosti technické pomoci v rámci rozvoje kapacit | Kontrola přijatých opatření v rámci této zprávy |

Zvláštní zpráva č. 6/2008 o podpoře Evropské komise na obnovu po cunami a hurikánu Mitch | |

Zvláštní zpráva č. 9/2008 Účelnost podpory EU poskytované Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině v oblasti svobody, bezpečnosti a práva | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 10/2008 Rozvojová pomoc ES zaměřená na zdravotnické služby v subsaharské Africe | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 4/2009 Řízení zapojení nestátních subjektů do rozvojové spolupráce ES ze strany Komise | Kontrola přijatých opatření v rámci této zprávy |

Zvláštní zpráva č. 12/2009 Účelnost projektů Komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní Balkán | |

Zvláštní zpráva č. 15/2009 Pomoc EU prováděná organizacemi OSN: rozhodování a monitorování | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 3/2011 |

Zvláštní zpráva č. 16/2009 Řízení předvstupní pomoci Turecku Evropskou komisí | Kontrola přijatých opatření v rámci této zprávy |

Zvláštní zpráva č. 18/2009 Účelnost podpory regionální hospodářské integrace ve východní Africe a v západní Africe poskytované z ERF | |

PŘÍJMY, VÝZKUM A INTERNÍ POLITIKY A SUBJEKTY EVROPSKÉ UNIE

ČÍSLO A NÁZEV | KONTROLA PŘIJATÝCH OPATŘENÍ |

Zvláštní zpráva č. 1/2005 k řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) | Kontrola přijatých opatření v rámci zvláštní zprávy č. 2/2011 |

Zvláštní zpráva č. 5/2005 Výdaje na tlumočení v Parlamentu, Komisi a Radě | |

Zvláštní zpráva č. 9/2006 o výdajích na překlady v Komisi, Parlamentu a Radě | |

Zvláštní zpráva č. 11/2006 o tranzitním režimu Společenství | |

Zvláštní zpráva č. 2/2007 o výdajích orgánů na budovy | |

Zvláštní zpráva č. 3/2007 o řízení Evropského fondu pro uprchlíky (2000–2004) | |

Zvláštní zpráva č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty | |

Zvláštní zpráva č. 9/2007 k hodnocení rámcových programů EU pro výzkum a technologický rozvoj – je možné zlepšit přístup Komise ? | |

Zvláštní zpráva č. 2/2008 o závazných informacích o sazebním zařazení zboží (ZISZ) | Kontrola přijatých opatření v rámci výroční zprávy za rok 2010 |

Zvláštní zpráva č. 5/2008 Agentury Evropské unie: dosahování výsledků | |

Zvláštní zpráva č. 1/2009 Bankovní opatření ve Středomoří v rámci programu MEDA a předcházejících protokolů | |

Zvláštní zpráva č. 5/2009 Správa pokladny v Komisi | |

Zvláštní zpráva č. 8/2009 "Sítě excelence" a "integrované projekty" politiky Společenství v oblasti výzkumu: splnily své cíle ? | |

Zvláštní zpráva č. 9/2009 Efektivnost a účelnost činností Evropského úřadu pro výběr personálu týkajících se výběru zaměstnanců | |

Zvláštní zpráva č. 13/2009 Přenesení úkolů plnění na výkonné agentury: úspěšná volba? | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

METODIKA

1. Dopad práce Účetní dvora na zlepšování finančního řízení se realizuje především prostřednictvím jím zveřejňovaných zpráv. Práce Účetní dvora je rovněž přínosem v rámci vlastního procesu auditu. Výsledkem všech auditů jsou podrobná zjištění, jež se zasílají kontrolovanému subjektu, aby potvrdil přesnost připomínek Účetního dvora. Pak následuje řízení o sporných otázkách o konečném textu auditní zprávy. Při zveřejnění zpráv se odpovědi kontrolovaného subjektu (povětšinou Komise) zveřejňují spolu se zprávami. Kontrolovaný subjekt ve svých odpovědích existenci problémů zjištěných a popsaných Účetním dvorem v auditních zjištěních v řadě případů uzná a zároveň uvede, jaké kroky hodlá podniknout k jejich řešení.

2. Ve zvláštních zprávách se obecně prověřují systémy, programy a organizace související s plněním rozpočtu EU (nebo systémy, programy a organizace související s plněním rozpočtu evropských rozvojových fondů) s ohledem na jeden nebo více ze tří aspektů řádného finančního řízení: hospodárnost, efektivnost a účelnost.

3. Posuzování a měření dopadu zpráv Účetního dvora o auditech výkonnosti je nezbytnou součástí cyklu odpovědnosti. Plnění doporučení uvedených ve zvláštních zprávách by se mělo sledovat, aby bylo možné stanovit a posoudit přijatá opatření. Už sama skutečnost, že se provádí kontrola přijatých opatření, může účelnou realizaci doporučení kontrolovanými subjekty podpořit.

4. Kontrola plnění doporučení uvedených ve zprávě slouží čtyřem hlavním cílům:

zvyšování účelnosti auditních zpráv – hlavním důvodem kontroly opatření přijatých v návaznosti na auditní zprávy je zvýšit pravděpodobnost, že doporučení budou realizována,

pomoc legislativním a rozpočtovým orgánům (včetně orgánů udělujících absolutorium) – kontrola opatření přijatých v návaznosti na doporučení může být přínosem pro další postup,

hodnocení výkonnosti Účetního dvora – kontrola přijatých opatření je východiskem pro posuzování a hodnocení výkonnosti Účetního dvora,

vytváření pobídek k učení a rozvoji – činnosti související s kontrolou přijatých opatření mohou přispět k rozvoji znalostí a zlepšení postupů.

5. Zprávy se ke kontrole přijatých opatření vybíraly na základě dvou kritérií: zda od zveřejnění zpráv uplynuly více než dva až tři roky a zda jsou doporučení stále relevantní.

6. Prověrka probíhala ve třech fázích:

Primárním zdrojem údajů o auditních zprávách, které byly předmětem přezkumu, byla manažerská databáze Komise pro kontrolu přijatých opatření (RAD).

Prováděl se dokumentární přezkum výročních zpráv, zpráv orgánu udělujícího absolutorium, akčních plánů, dokumentů k politikám, zvláštních zpráv a analýza těchto dokumentů.

Od relevantních útvarů Komise byly získány ústní informace a písemné doklady.

--------------------------------------------------