DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

|| Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), v řízení týkajícím se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Ruska.

|| Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení, zejména v čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení.

|| Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Stávající platná opatření byla uložena na základě prováděcího nařízení Rady (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska.

|| Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh.

Konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

|| Konzultace se zúčastněnými stranami

|| Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy.

|| Sběr a využití výsledků odborných konzultací

|| Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

|| Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny.

Právní stránka návrhu

|| Shrnutí navrhovaných opatření Dne 14. října 2011 zahájila Komise na žádost ruského výrobce TMK částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska. Připojený návrh nařízení Rady vychází ze zjištění, že za účelem odstranění škodlivého dumpingu by antidumpingové clo v současnosti uložené na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli vyráběných skupinou TMK mělo být zvýšeno a že změna okolností, v jejichž důsledku došlo ke zvýšení dumpingového rozpětí, je trvalé povahy. Proto se navrhuje, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, kterým se mění v současnosti platné antidumpingové clo uložené na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli od výrobců OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works, kteří patří do skupiny TMK.

|| Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a zejména čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení.

|| Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

|| Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

|| Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni.

|| Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět.

|| Volba nástrojů

|| Navrhované nástroje: nařízení.

|| Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: výše uvedené základní nařízení nestanoví náhradní možnosti.

Rozpočtové důsledky

|| Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2012/0345 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Ruska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.           POSTUP

1.1.        Platná opatření

(1)       Nařízením (ES) č. 954/2006[2] Rada v návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v sazbě 24,1 % uloženého na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců z Ruska, se zbytkovou celní sazbou 35,8 % na dovoz od všech ostatních společností z Ruska. Konečné antidumpingové clo pro skupinu, na kterou se vztahuje stávající přezkumné šetření, OAO TMK (dále jen „skupina TMK“ nebo „žadatel“), složenou ze společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works, bylo uloženo v sazbě 35,8 %, což odpovídá zbytkové celní sazbě.

(2)       Nařízením (ES) č. 812/2008[3] Rada po zahájení prozatímního přezkumu požadovaného skupinou TMK podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „přezkumné šetření“) změnila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pro skupinu TMK na 27,2 %.

(3)       Prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012[4] Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“) zachovala opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 954/2006 na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny.

(4)       Opatřeními platnými v současné době jsou proto opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012. Na skupinu TMK složenou ze společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works se vztahuje antidumpingové clo v sazbě 27,2 %.

1.2.        Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(5)       Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“)[5] Komise dne 14. října 2011 informovala o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(6)       Přezkum, jehož rozsah je omezen na posouzení dumpingu, byl zahájen na základě odůvodněné žádosti podané skupinou TMK. V žádosti poskytl žadatel důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

1.3.        Dotčené strany

(7)       Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost předložit písemně svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)       Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala žadateli dotazník, na který odpověděl v dané lhůtě.

(9)       Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění úrovně dumpingu. V prostorách žadatele a jeho obchodních společností ve spojení ZAO TMK Trade House (Moskva), TMK Warehouse Complex LLC (Lytkarino), TMK Europe GmbH (Kolín nad Rýnem), TMK Italia s.r.l. (Lecco) a TMK Global S.A. (Ženeva) byly provedeny inspekce.

1.4.        Období přezkumného šetření

(10)     Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“).

2.           DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.        Dotčený výrobek

(11)     Dotčený výrobek je tentýž jako výrobek vymezený v prováděcím nařízení (EU) č. 585/2012, jímž byla uložena v současnosti platná opatření, tj. bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW)[6], pocházející z Ruska, v současnosti kódů KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „bezešvé trubky a duté profily“).

2.2.        Obdobný výrobek

(12)     Shodně s tím, co bylo zjištěno během původního šetření, jakož i během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, potvrdilo stávající šetření, že výrobek vyráběný v Rusku a vyvážený do Unie, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Ruska a výrobek, který v Unii vyrábějí a prodávají výrobci z Unie, má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.           DUMPING

3.1.        Dumping dovozu během období přezkumného šetření

3.1.1.     Běžná hodnota

(13)     Prodej na domácím trhu se uskutečňoval prostřednictvím společností ve spojení, ZAO TMK Trade House a TMK Warehouse, které bezešvé trubky a duté profily následně dále prodávaly nezávislým odběratelům v Rusku.

(14)     V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve u každého vyvážejícího výrobce posuzováno, zda byl celkový objem jeho domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Šetření prokázalo, že domácí prodeje byly u všech vyvážejících výrobců reprezentativní.

(15)     Dále bylo posuzováno, zda byl prodej každého typu obdobného výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem tohoto typu výrobku prodaného žadatelem na domácím trhu nezávislým odběratelům v období přezkumného šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu jeho prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(16)     Podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo následně posuzováno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku, jenž byl prodáván v reprezentativním množství, považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Za tímto účelem se u každého vyváženého typu výrobku určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(17)     V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli.

(18)     Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů na jednotku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření.

(19)     Běžná hodnota pro nereprezentativní typy (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5% prodeje na vývoz do Unie, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) byla vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. V případě existence domácího prodeje byl pro dotčené typy výrobků použit zisk z běžných obchodních transakcí na domácím trhu pro daný typ výrobku. V případě, že se domácí prodej neuskutečnil, byl použit průměrný zisk.

(20)     Pokud jde o výrobní náklady, a zejména o náklady na energii, bylo přezkoumáno, zda ceny plynu placené vyvážejícími výrobci přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a distribucí plynu.

(21)     Bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená vyvážejícími výrobci tvořila zhruba jednu třetinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska. V tomto ohledu nasvědčují všechny dostupné údaje tomu, že domácí ceny plynu v Rusku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Vzhledem k tomu, že náklady na plyn nebyly podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení v záznamech vyvážejících výrobců přiměřeně zohledněny, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Jelikož nebyly k dispozici žádné dostatečně reprezentativní nezkreslené ceny plynu týkající se ruského domácího trhu, bylo uznáno za vhodné, aby se při úpravě vycházelo v souladu s čl. 2 odst. 5 z informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), upravené s přihlédnutím k místním distribučním nákladům. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a zároveň má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(22)     Po zveřejnění konečných závěrů skupina TMK tvrdila, že úprava na základě ceny plynu byla v rozporu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení a s bodem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO. Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená skupinou TMK tvořila zhruba jednu třetinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska. Jelikož v záznamech vyvážejících výrobců nebyly přiměřeně zohledněny náklady na zemní plyn, jak stanoví čl. 2 odst. 5 základního nařízení, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Tvrzení skupiny TMK se považuje za nepodložené a jelikož pro ně neexistují žádné důkazy, bylo zamítnuto.

3.1.2.     Vývozní cena

(23)     Je třeba poznamenat, že určitý objem vývozu dotčeného výrobku nebyl skupinou TMK uveden, protože se domnívala, že tyto ocelové trubky a duté profily nespadají do oblasti působnosti šetření. Během inspekcí na místě byly útvarům Komise předloženy vzorky ve formě příčných průřezů výrobku, který údajně nespadá do definice výrobku, před jeho dalším zpracováním a po něm, nelze je však považovat za přesvědčivý důkaz.

(24)     Po přezkoumání této otázky byl učiněn závěr, že tyto ocelové trubky a duté profily do definice výrobku spadají. Při výpočtu dumpingu bylo proto přihlédnuto k odpovídajícím vývozním transakcím.

(25)     Během slyšení, které proběhlo dne 9. listopadu 2012 a jemuž předsedal úředník pro slyšení, skupina TMK tvrdila, že by chtěla řešit zejména problém celního zařazení, který byl zmíněn při zveřejnění konečných závěrů a jehož důsledkem bylo podle ní zvýšení jejího dumpingového rozpětí asi o 13–14 %. Skupina TMK vyjádřila překvapení nad skutečností, že tyto výrobky jsou považovány za výrobky spadající do oblasti působnosti šetření, a zopakovala, že tento objem vývozu nebyl uveden z toho důvodu, že tyto výrobky jsou „polotovary“ („blanks“, rovněž nazývané „duté prvky“), a nikoli trubky, a proto podle ní nespadají do definice výrobku. Dále uvedla, že ve skutečnosti tuto záležitost řešily útvary Komise během inspekce na místě jen velmi zběžně. V tomto ohledu je třeba uvést, že samotná skupina TMK v jednom svém podání ze dne 31. srpna 2012 uvedla, že „otázka týkající se toho, zda by „duté prvky“ kódu KN 7304 5910 měly být zařazeny do oblasti působnosti tohoto šetření, či nikoli, byla během šetření důkladně projednávána“. Ve skutečnosti měly Evropský svaz pro ocelové trubky („ESTA“) i skupina TMK několikrát příležitost vyjádřit k této otázce své připomínky. Kromě toho je třeba uvést, že útvary Komise požádaly dovozce, kteří jsou ve spojení s TMK, aby vyplnili přílohu dotazníku, a získané informace během inspekce na místě ověřily, aby shromáždily veškeré příslušné informace. Tvrzení, že tuto otázku řešily útvary Komise během šetření jen velmi „zběžně“ a že tyto výrobky byly považovány za výrobky spadající do definice výrobku, bylo nesprávné, a proto bylo odmítnuto.

(26)     Skupina TMK kromě toho uvedla, že zahrnutí tohoto objemu vývozu bylo protiprávní a neodůvodněné, jelikož útvary Komise neprokázaly, že tyto trubky nebyly „neopracované“, a že závěry ve smyslu, že tyto „polotovary“ jsou „meziprodukty“ (nebo částečně opracovanými produkty), jsou neopodstatněné.

(27)     Zaprvé je třeba připomenout, že výrobky spadající do kódů KN 7304 3910 a 7304 5910 jsou „trouby, trubky a duté profily“, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli, „neopracované, rovné a s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhradně pro výrobu trub a trubek o jiném průřezu a tloušťce stěny“. Vysvětlivka k podpoložkám 7304 3910 a 7304 5910 uvádí, že zahrnují „ocelové bezešvé trubky vyrobené zpravidla protažením a válcováním za tepla nebo protažením a tažením za tepla; jsou zpravidla nazývány polotovar („blanks“). Jsou určeny k dalšímu přepracování na trubky jiného tvaru a jiné tloušťky stěny s přesnějšími rozměrovými tolerancemi. Předkládají se s hrubě odstřiženými konci a s odstraněnými otřepy, ale jinak jsou nedokončené. Jejich vnější i vnitřní povrch je hrubý a nejsou na nich odstraněny okuje. Nejsou naolejovány, pozinkovány ani barveny“. Po zvážení argumentů předložených ze strany skupiny TMK a ESTA se dospělo k názoru, že na základě různých dokumentů shromážděných během inspekcí na místě (objednávek odběratele a specifikací, smluv mezi společnostmi, faktur vystavených dovozci ve spojení, popisu normy ISO 9809-1) jsou tyto trubky skutečně „meziprodukty“ v tom smyslu, že musí odpovídat určitým požadavkům a specifikacím, jako je „vysoká kvalita trubek válcovaných za tepla pro válce, typu oceli 34CrMo4 podle UNI EN 10083-1 a DIN 1629 „žíhané za surova“ a „ohlazené na koncích“ a rozměrů specifikovaných v objednávce“. Kromě toho i další požadavky, které jsou uvedeny v objednávce odběratele a specifikacích, jako je „ultrazvukové zkoušení za účelem odhalení přípustných závad, kontroly tloušťky, ovalizace a rovnosti“, dokládají další zpracování těchto trubek, což není případ tzv. polotovarů („blanks“).

(28)     Skupina TMK tvrdila, že vlastnosti „žíhané za surova“ a „ohlazené na koncích“ se nevyskytují mezi kritérii uvedenými ve znění příslušných kódů KN ani ve znění vysvětlivky za účelem určení toho, zda je trubka „neopracovaná“. V této souvislosti je třeba uvést, že znění položek a příslušných vysvětlivek neobsahují vždy vyčerpávající seznam všech vlastností dotčeného výrobku. Zařazení výrobků, jako jsou dotčené výrobky, které sdílejí vlastnosti různých druhů zboží, závisí na nejdůležitějších vlastnostech dováženého zboží. I když tedy tyto vlastnosti nejsou mezi kritérii uvedenými ve znění příslušných kódů KN a ve znění vysvětlivky, zůstávají přesto stále takovými prvky, které mají význam pro posouzení toho, zda určité typy výrobků lze považovat za „neopracované“, či nikoli, a tedy zda spadají do kódů KN 7304 39 10 a 7304 59 10.

(29)     Skupina TMK rovněž tvrdila, že tyto trubky nebyly žíhané, jelikož nebyly tepelně opracovány, jak bylo uvedeno v certifikátech o továrních zkouškách. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v kupních specifikacích odběratele jsou uvedeny rozporné informace, jelikož je v nich zmíněno, že tepelné opracování tohoto výrobku. Odkaz na tyto kupní specifikace je učiněn v jiných dokumentech, jako je prohlášení výrobce vydané skupinou TMK a specifikace ke smlouvám podepsaným skupinou TMK a jeho odběratelem, který není ve spojení.

(30)     Dále bylo uvedeno, že ve výše zmíněných smlouvách mezi společnostmi, které poskytla skupina TMK během inspekcí na místě, byly tyto výrobky původně zařazeny pod jiný kód KN (na nějž se vztahují opatření) a jejich zařazení bylo poté změněno na kód KN, na nějž se opatření nevztahují (i během období šetření), i když na základě dostupných informací nedošlo k žádným změnám v objednávce odběratele ani ve specifikacích výrobku. Skupina TMK tvrdila, že tato změna kódu KN nebyla relevantní, jelikož podle platných pravidel celního zařazení hrají roli objektivní vlastnosti zboží v době jejich dovozu do EU. Objektivní vlastnosti zboží v době jejich dovozu do EU jsou sice významným prvkem, ale skupina TMK nepopírá, že zařadila tyto typy výrobků jako výrobky, na něž se vztahují opatření, předtím, než uvedené zařazení změnila, aniž by došlo k jakékoli změně ve specifikacích výrobků. Tento prvek se považuje za jeden z prvků, na jejichž základě se dospělo k závěru, že dotčené typy výrobků spadají do oblasti působnosti šetření.

(31)     Rovněž bylo uvedeno, že specifikace objednávky odběratele, který není ve spojení, jasně odkazovaly na „meziprodukty“, a nikoli na polotovary („blanks“) nebo „duté prvky“. Pokud jde o tento bod, tvrdila skupina TMK, že pro účely celního zařazení je zcela bezpředmětné, jakým způsobem výrobek popisuje kupující. V reakci na to je třeba uvést, že popis výrobku kupujícím má svůj význam v tom smyslu, že kupující si je v době objednávky zjevně vědom požadavků na výrobek. Tvrdit tedy, že popis kupujícího je „zcela bezpředmětný“, je pochybné.

(32)     Závěrem je třeba říci, že bezešvé ocelové trubky jako meziprodukty vyrobené tepelným zpracováním koupené pro účely výroby válců musí splňovat velmi podrobné technické požadavky a požadavky na kvalitu a rozměry. Tyto vlastnosti zjevně nejsou v souladu s pojmem „neopracovaný“, jak je uveden ve vysvětlivce ke kódům KN 7304 3910 a 7304 5910, a proto bylo nutné připomínky skupiny TMK, pokud jde o údajnou špatnou interpretaci termínu „neopracovaný“ ze strany Komise, odmítnout.

(33)     V rozporu s některými předchozími tvrzeními skupina TMK rovněž argumentovala, že tyto výrobky prodávané odběrateli, který není ve spojení, nejsou určeny výhradně pro totéž použití, tj. pro výrobu válců, ale je možné je rovněž přepracovat na tzv. přesné trubky („precision pipes“). Skupina tvrdila, že odběratel, který není ve spojení, nejprve přepracuje polotovary na trubky válcované za studena (neboli „precision pipes“), které poté zpracuje na tlakové lahve na plyn. Je třeba uvést, že tento prvek je nejen v rozporu s tím, co skupina TMK tvrdila během předchozích podání, a s tím, co bylo zjištěno v dokumentech shromážděných během inspekcí na místě. Nehledě k výše zmíněným skutečnostem je třeba uvést, že toto dodatečné tvrzení je nové, bylo předloženo v pozdní fázi a nebylo podloženo důkazy. Kromě toho předložila tato skupina důkazy, které údajně prokazují, že odběratel, který není ve spojení, prodával rovněž tzv. „precision pipes“. Kromě toho, že tyto důkazy byly předloženy ve velmi pozdní fázi šetření, bylo rovněž uvedeno, že důkazy se týkaly období dlouho po skončení období přezkumného šetření a dokumenty se týkaly možných prodejů jakýchkoli typů (nebo průřezů) výrobků válcovaných za studena (trubek). Tyto argumenty byly proto odmítnuty.

(34)     Většina vývozu dotčeného výrobku ze strany vyvážejících výrobců do Unie byla určena nezávislým odběratelům v Unii, a to prostřednictvím dvou obchodních společností ve spojení, tj. TMK Europe GmbH se sídlem v Německu a TMK Italia s.r.l. se sídlem v Itálii. Vývozní cena u výše uvedeného vývozu byla stanovena na základě vývozních cen, které byly skutečně uhrazeny nebo jsou splatné, podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, tj. za použití cen při dalším prodeji, které byly skutečně uhrazeny nebo jsou splatné společnosti ve spojení prvním nezávislým kupujícím v Unii během období přezkumného šetření, upravených tak, aby byly zohledněny všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem a zisky.

(35)     Určité omezené množství bylo vyvezeno přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena pro toto množství byla stanovena na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.1.3.     Srovnání

(36)     Běžná hodnota a vývozní cena vyvážejících výrobců byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy v případě nákladů na balení, přepravu, poskytnutí úvěru a antidumpingová cla.

(37)     Skupina TMK požádala, aby bylo přihlédnuto k některým vlastnostem týkajícím se třídy oceli, typu řezání závitů a povrchové úpravy ocelových trubek a dutých profilů v zájmu zajištění spravedlivého srovnání ocelových trubek a dutých profilů prodávaných na domácím trhu a na vývoz.

(38)     Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky („ESTA“) prohlásil, že jakákoli žádost o změnu definice výrobku nebo metodiky použité v původním šetření nebo v následném přezkumu je v rozporu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení a nemělo by se k ní přihlížet.

(39)     V tomto ohledu šetření ukázalo, že tato žádost skupiny TMK nemá vliv na definici výrobku, ale spíše umožňuje určit další vlastnosti, které zajišťují spravedlivé srovnání ocelových trubek a dutých profilů, které sdílejí stejné vlastnosti. Dále bylo zjištěno, že tyto další vlastnosti ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(40)     Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že žádost je opodstatněná, a k výše uvedeným vlastnostem tedy bylo přihlédnuto.

(41)     Skupina TMK tvrdila, že v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení by nemělo být clo zaplacené za transakce DDP („delivered duty paid“, „s dodáním, clo placeno“) odečteno za účelem výpočtu vývozní ceny. Tvrdí, že ve srovnání s posledním úplným dvanáctiměsíčním obdobím před uložením antidumpingového cla na vývoz ocelových trubek a dutých profilů společnosti TMK do EU (1.7.2005–30.6.2006 nebo „referenční období“) bylo toto clo řádně zohledněno v cenách účtovaných v období přezkumného šetření a v pozdějších kupních cenách v Unii.

(42)     V tomto ohledu bylo zjištěno, že ceny DDP účtované prvním nezávislým odběratelům nezahrnovaly ani náklady, natož antidumpingové clo, tj. tyto transakce byly celkově ztrátové. Dále je třeba uvést, že i když se ceny podobných výrobků po skončení referenčního období zvýšily přibližně o 30 %, ceny surovin, které představují v průměru více než 50 % nákladů na výrobu, se v tomtéž období zvýšily o více než 70 %. Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že nebyly poskytnuty žádné přesvědčivé důkazy o tom, že clo je řádně zohledněno v účtovaných cenách.

(43)     Rovněž je třeba poznamenat, že i kdyby byla přijata skutečnost, že clo je zohledněno v pozdějších kupních cenách (quod non), čl. 11 odst. 10 základního nařízení požaduje, aby clo bylo zohledněno v cenách dalšího prodeje i v pozdějších kupních cenách.

(44)     Po zveřejnění konečných zjištění skupina TMK nadále vznášela námitky proti odečtení cla z vývozních cen a dále tvrdila, že provedená úprava na základě nákladů na plyn způsobila ztráty, které byly podle jejího názoru nižšího rozsahu, aniž však poskytla jakékoli další důkazy. Skupina TMK stále zastávala názor, že skutečnost, že vývozní ceny ze závodu by měly být vyšší než výrobní náklady, je z právního hlediska nesprávná, a zopakovala, že má být posuzováno pouze kritérium, zda bylo zaplacené antidumpingové clo řádně zohledněno v ceně dalšího prodeje účtované odběrateli, kteří nejsou ve spojení, kteří zboží nakoupili na základě DDP („s dodáním clo placeno“). Jelikož však ceny DDP účtované prvním odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nepokrývaly ani náklady, natož antidumpingové clo, dokonce i bez úpravy o náklady na plyn, a jelikož cena surovin, která představuje více než 50 % nákladů na výrobu, se v témže období zvýšila o více než 70 %, jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, má se za to, že skupina TMK neposkytla nezvratné důkazy, které by prokázaly, že clo bylo řádně zohledněno v účtovaných cenách nebo v pozdějších kupních cenách.

(45)     Na základě výše uvedeného bylo proto třeba toto tvrzení zamítnout.

3.1.4.     Dumpingové rozpětí

(46)     Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl srovnán vážený průměr běžné hodnoty a vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny ze závodu odděleně pro každého z vyvážejících výrobců. Pro skupinu TMK je stanoveno jedno společné dumpingové rozpětí výpočtem jako jediný vážený průměr sazby dumpingu pro vyvážející výrobce v rámci skupiny TMK.

(47)     Na základě toho dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činilo 29,6 %. Po zveřejnění konečných zjištění poukázala skupina TMK na některé administrativní chyby ve výpočtu dumpingu v případě dvou jejích výrobních subjektů. Tyto administrativní chyby byly opraveny a bylo zjištěno, že vážené průměrné dumpingové rozpětí pro skupinu TMK činí 28,7 %, a nikoli 29,6 %.

(48)     Je třeba poznamenat, že toto dumpingové rozpětí je navzdory důkazům prima facie poskytnutým v žádosti o přezkum vyšší než clo v současnosti platné pro dovoz skupiny TMK. Toto zvýšení je důsledkem několika faktorů: za prvé, důkazy předložené v žádosti o přezkum se vztahovaly pouze na určité transakce jednoho ze tří vyvážejících výrobců. Bylo zjištěno, že některé z těchto transakcí se netýkají dotčeného výrobku. Za druhé, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, některé vývozní transakce týkající se dotčeného výrobku nebyly v průběhu šetření skupinou uvedeny. Kromě toho bylo tvrzení skupiny, pokud jde o clo jako náklad (viz 40. až 44. bod odůvodnění), zamítnuto. Kombinace těchto prvků spolu s jinými prvky ověřenými v průběhu šetření vedla ke zvýšení dumpingového rozpětí.

4.           TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(49)     V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se posuzovalo, zda lze změněné okolnosti týkající se dumpingu důvodně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(50)     Skupina TMK ve své žádosti o přezkum uvedla, že došlo ke změně okolností trvalé povahy, jelikož byly provedeny významné změny vnitřní struktury této skupiny a její výrobní zařízení bylo zásadně zdokonaleno, což mělo přímý dopad na strukturu jejích nákladů.

(51)     Šetření odhalilo, že skupina TMK skutečně provedla významné investice, díky nimž se zvýšila účinnost a kapacita. Avšak vzhledem ke zvýšení cen surovin a vývoji skladby výrobků směrem k většímu množství výrobků s přidanou hodnotou, nelze prokázat pokles výrobních nákladů. Bylo zjištěno, že zdokonalení uvedená ve 49. bodě odůvodnění jsou strukturální povahy a pravděpodobně se v blízké budoucnosti nezmění.

(52)     Kromě toho bylo přihlédnuto i k vývoji vývozních cen do zemí, které nejsou členy EU, v průběhu období přezkumného šetření a do EU po skončení období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že ceny u vývozu totožných výrobků do zemí, které nejsou členy EU, byly srovnatelné s cenami u prodeje na vývoz do EU za totéž období. Pokud jde o období po skončení období přezkumného šetření, bylo zjištěno, že se tento vývoz uskutečňoval za mírně vyšší ceny než v období přezkumného šetření, což je v souladu s vývojem cen na mezinárodní úrovni. Neexistuje proto žádný náznak toho, že vývozní ceny by v dohledné budoucnosti výrazně kolísaly.

5.           ZMĚNA ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

(53)     S ohledem na výsledky tohoto šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku skupiny TMK na 28,7 %. Změněné antidumpingové clo by mělo být uloženo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, jelikož je nižší než rozpětí újmy stanovené v původním šetření.

(54)     Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě má být doporučena změna prováděcího nařízení Rady (EU) č. 585/2012, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Položka týkající se společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works v tabulce v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 585/2012 se nahrazuje tímto:

OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works || 28,7 % || A859

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2]               Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4.

[3]               Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 174, 4.7.2012, s. 5.

[5]               Úř. věst. C 303, 14.10.2011, s. 11.

[6]               Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW doc. IX-555-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).