Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti /* COM/2012/0577 final - 2012/0279 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Úmluva o biologické rozmanitosti (dále jen
„Úmluva“) je hlavním mezinárodním rámcem pro opatření, jejichž cílem je
ochraňovat biologickou rozmanitost, udržitelně využívat její složky a
spravedlivě a rovnocenně rozdělovat přínosy plynoucí z
využívání genetických zdrojů. Úmluvy se účastní 193 smluvních stran,
tedy téměř všechny země světa. Smluvními stranami jsou i
Evropská unie a všech jejích 27 členských států. Článek 15 Úmluvy stanoví obecný rámec pro
přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení přínosů:
uznává pravomoc států stanovit přístup ke genetickým zdrojům
jako součást jejich suverénního práva na přírodní zdroje. Smluvní
strany musí usilovat o vytvoření podmínek pro usnadnění přístupu
ke genetickým zdrojům. Zároveň všechny smluvní strany musí
přijmout vhodná právní, správní a politická opatření s cílem
spravedlivého a rovnoprávného rozdělování výsledků výzkumu a vývoje a
přínosů vyplývajících z komerčního a jiného využívání
genetických zdrojů se smluvní stranou poskytující takové zdroje. Představitelé států a vlád,
kteří se účastnili světového summitu o trvale udržitelném
rozvoji v srpnu 2002, se dohodli na zahájení jednání o „mezinárodní
úpravě“ přístupu a rozdělení přínosů v rámci
Úmluvy. Dne 29. října 2010 desátá konference smluvních stran Úmluvy
přijala Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a
spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich
využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (dále jen „protokol“). V rozhodnutí konference smluvních stran
byly rovněž smluvní strany Úmluvy vyzvány, aby protokol při nejbližší
příležitosti podepsaly a uložily příslušné listiny o ratifikaci,
přijetí nebo schválení, nebo případně listiny o přístupu, a
protokol tak mohl co nejrychleji vstoupit v platnost. Aby mohl protokol
vstoupit v platnost, je třeba padesáti ratifikací. Protokol byl otevřen k podpisu v sídle
Organizace spojených národů v New Yorku od 2. února 2011 do
1. února 2012. Nagojský protokol podepsala EU a většina jejích
členských států[1]. Evropský parlament, Rada Evropské unie a
Komise se zavázaly k rychlému provedení a ratifikaci Nagojského protokolu v
Unii[2]. Komise vypracovala návrh nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví systém prováděcích
opatření k Nagojskému protokolu v Unii[3].
Vzhledem k výše uvedenému je vhodné, aby
Evropská unie uzavřela Nagojský protokol o přístupu ke
genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení
přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o
biologické rozmanitosti. 2012/0279 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Nagojského protokolu o
přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném
rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě
o biologické rozmanitosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218
odst. 6 písm. a) této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[4], vzhledem k těmto důvodům: (1) Unie a její členské
státy se připojily ke konsensu 193 smluvních stran Úmluvy o biologické
rozmanitosti, které přijaly Nagojský protokol o přístupu ke
genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení
přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické
rozmanitosti (dále jen „Nagojský protokol“) dne 29. října 2010. (2) Unie a většina jejích
členských států podepsala Nagojský protokol. (3) Evropský parlament, Rada a
Komise se zavázaly k rychlému provedení a ratifikaci Nagojského protokolu v
Unii[5]. (4) Nagojský protokol by měl
být schválen jménem Evropské unie, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Nagojský protokol o přístupu ke
genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení
přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické
rozmanitosti se schvaluje jménem Unie. Znění protokolu se připojuje k
tomuto rozhodnutí. Článek 2 Předseda Rady jmenuje osobu
zmocněnou přistoupit jménem Evropské unie k uložení schvalovací
listiny stanovené článkem 33 protokolu vyjadřující souhlas Evropské
unie být tímto protokolem vázána. Uložení schvalovací listiny proběhne
souběžně s uložením schvalovacích listin členských států. Jmenovaná osoba zároveň uloží prohlášení
uvedené v příloze tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 34 odst. 3 Úmluvy
o biologické rozmanitosti. Článek 3 Toto rozhodnutí se vyhlašuje v Úředním
věstníku Evropské unie. V Bruselu dne Za
Radu předseda PŘÍLOHA PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉ UNIE V SOULADU S
ČLÁNKEM 34 (ODSTAVEC 3) ÚMLUVY O BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI „Evropská unie
prohlašuje, že má v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s
článkem 191 uvedené smlouvy, pravomoc uzavírat mezinárodní dohody a plnit
závazky z nich vyplývající, které přispívají k dosažení těchto
cílů: –
udržování, ochrana a zlepšování kvality
životního prostředí, –
ochrana lidského zdraví, –
obezřetné a racionální využívání
přírodních zdrojů, –
podpora opatření na mezinárodní úrovni
určených k řešení regionálních a celosvětových
problémů životního prostředí, včetně změny klimatu. Evropská unie
kromě toho přijímá na úrovni Evropské unie opatření týkající se
vytvoření Evropského výzkumného prostoru a řádného fungování jejího
vnitřního trhu. Evropská unie prohlašuje, že již
přijala právní nástroje, které jsou pro její členské státy
právně závazné a týkají se všech otázek upravovaných tímto protokolem.“ [1] S výjimkou Lotyšska, Malty a Slovenska. [2] Závěry Rady ze dne 20. prosince 2010 (odstavce 1 a
21), ze dne 23. června 2011 (odstavec 14), usnesení Evropského parlamentu
ze dne 20. dubna 2012 (odstavec 101), sdělení Komise týkající se strategie
EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011) 244) (akce
20). [3] COM (2012) 576. [4] Úř. věst. C , , s. . [5] Viz závěry Rady ze dne 20. prosince 2010 (odstavce
1 a 21), ze dne 23. června 2011 (odstavec 14), usnesení Evropského
parlamentu ze dne 20. dubna 2012 (odstavec 101), sdělení Komise týkající
se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011)
244) (akce 20). PŘÍLOHA
NAGOJSKÝ PROTOKOL O PŘÍSTUPU KE
GENETICKÝM ZDROJŮM A SPRAVEDLIVÉM A ROVNOCENNÉM ROZDĚLENÍ
PŘÍNOSŮ PLYNOUCÍCH Z JEJICH VYUŽÍVÁNÍ K ÚMLUVĚ O BIOLOGICKÉ
ROZMANITOSTI Smluvní strany
tohoto protokolu, jako smluvní
strany Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva"), s odvoláním na
skutečnost, že spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů
plynoucích z využívání genetických zdrojů je jedním ze tří základních
cílů Úmluvy, a uznávajíce, že protokol usiluje o realizaci tohoto cíle v
rámci Úmluvy, znovu stvrzujíce
suverénní práva států na jejich přírodní zdroje a v souladu s
ustanoveními Úmluvy, odvolávajíce se
dále na článek 15 Úmluvy, uznávajíce, že k
trvale udržitelnému rozvoji významně přispívá převod technologií
a spolupráce za účelem vytváření výzkumných a inovativních kapacit s
cílem zvýšit hodnotu genetických zdrojů v rozvojových zemích, v souladu s
články 16 a 19 Úmluvy, uznávajíce, že
veřejné povědomí o ekonomické hodnotě ekosystémů a
biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovnocenné sdílení této ekonomické
hodnoty se správci biologické rozmanitosti představují klíčové
pobídky k zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému využívání
jejích složek, berouce v úvahu
potenciální úlohu přístupu a rozdělení přínosů při
zajišťování ochrany a trvale udržitelného využívání biologické
rozmanitosti, odstranění chudoby a trvalé udržitelnosti životního
prostředí, přispívajíce tak k dosažení rozvojových cílů
tisíciletí, uznávajíce vazbu
mezi přístupem ke genetickým zdrojům a spravedlivým a rovnocenným
rozdělením přínosů plynoucích z využívání těchto
zdrojů, uznávajíce význam
zajištění právní jistoty, pokud jde o přístup ke genetickým
zdrojům a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů
plynoucích z jejich využívání, dále uznávajíce
význam podpory rovnosti a spravedlnosti při jednání o vzájemně
dohodnutých podmínkách mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů, uznávajíce také
životně důležitou úlohu, kterou hrají ženy v přístupu a
rozdělení přínosů, a potvrzujíce potřebu plné účasti
žen na všech úrovních rozhodování a zavádění opatření na ochranu
biologické rozmanitosti, odhodlány dále
podporovat účinné plnění ustanovení Úmluvy týkající se přístupu
a rozdělení přínosů, uznávajíce, že je
zapotřebí inovativní řešení pro spravedlivé a rovnocenné
rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů
a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v
přeshraničních situacích nebo pro které není možné udělit
či získat předchozí informovaný souhlas, uznávajíce význam
genetických zdrojů pro zajišťování potravin, veřejné zdraví,
ochranu biologické rozmanitosti a pro zmírňující a adaptační
opatření na změnu klimatu, uznávajíce
zvláštní povahu zemědělské biologické rozmanitosti, jejích
charakteristických vlastností a problémů, které vyžadují speciální
řešení, uznávajíce
vzájemnou závislost všech zemí, pokud jde o genetické zdroje pro výživu a
zemědělství, jakož i jejich zvláštní povahu a význam pro
zajišťování potravin na celém světě a pro trvale udržitelný
rozvoj zemědělství v kontextu zmírňování chudoby a
změny klimatu, a v této souvislosti berouce v úvahu zásadní roli
Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a
zemědělství a Komise pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství, majíce na paměti
Mezinárodní zdravotní předpisy (2005) Světové zdravotnické organizace
a význam zajištění přístupu k lidským patogenům pro účely
připravenosti veřejného zdravotnictví, berouce v úvahu
práce probíhající na jiných mezinárodních fórech týkajících se přístupu a
rozdělení přínosů, odvolávajíce se
na multilaterální systém přístupu a sdílení přínosů zřízený
na základě Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro
výživu a zemědělství, která byla vytvořena v souladu s Úmluvou, uznávajíce, že
mezinárodní nástroje týkající se přístupu a rozdělení
přínosů by se měly navzájem podporovat za účelem dosažení
cílů Úmluvy, odvolávajíce se
na význam čl. 8 písm. j) Úmluvy, týkajícího se tradičních znalostí
spojených s genetickými zdroji a spravedlivého a rovnocenného rozdělení
přínosů plynoucích z využívání takových znalostí, berouce na vědomí
vzájemný vztah mezi genetickými zdroji a tradičními znalostmi, jejich
neoddělitelný charakter pro domorodá a místní společenství, význam
tradičních znalostí pro ochranu biologické rozmanitosti a trvale
udržitelného využívání jejích složek a pro trvale udržitelné zdroje obživy
těchto společenství, uznávajíce
rozmanitost okolností, v nichž se nacházejí domorodá a místní společenství
mající tradiční znalosti související s genetickými zdroji, s vědomím, že domorodá a místní společenství mají právo určit
oprávněné nositele svých tradičních znalostí souvisejících s
genetickými zdroji v rámci svých společenství, dále uznávajíce
jedinečné okolnosti, za nichž jsou v zemích uchovávány tradiční
znalosti související s genetickými zdroji, které mohou mít ústní,
zdokumentovanou či jinou formu a které odrážejí bohaté kulturní
dědictví důležité pro ochranu a trvale udržitelné využívání biologické
rozmanitosti, berouce na
vědomí Deklaraci o právech původního obyvatelstva Organizace
spojených národů a potvrzujíce, že
nic v tomto protokolu nesmí být vykládáno způsobem oslabujícím nebo
potlačujícím stávající práva domorodých a místních společenství, spolu uzavřely tuto úmluvu: Článek
1 Cíl Cílem tohoto
protokolu je spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů
plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího
přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání
příslušných technologií, při zohlednění všech práv na tyto
zdroje a technologie, a včetně odpovídajících způsobů
financování, což přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a trvale
udržitelnému způsobu využívání jejích složek. Článek 2 Definice Pro tento protokol se použijí termíny
definované v článku 2 Úmluvy. Pro účely tohoto protokolu se dále: a) „konferencí smluvních stran“ rozumí
konference smluvních stran Úmluvy; b) „Úmluvou“ rozumí Úmluva o
biologické rozmanitosti; c) „využíváním genetických
zdrojů“ rozumí provádění výzkumu a vývoje na genetickém a/nebo
biochemickém složení genetických zdrojů, a to i prostřednictvím
biotechnologií, jak jsou definovány v článku 2 Úmluvy; d) „biotechnologií“, jak ji definuje
článek 2 Úmluvy, rozumí jakákoli technologie, která využívá biologických
systémů, živých organismů nebo jejich derivátů k produkci nebo
modifikaci výrobků či procesů pro specifické použití; e) „derivátem“ rozumí přirozeně se vyskytující
biochemická sloučenina plynoucí z genetické exprese nebo metabolismu
biologických či genetických zdrojů, a to i pokud neobsahuje
funkční jednotky dědičnosti. Článek
3 Oblast
působnosti Tento protokol se
vztahuje na genetické zdroje v rámci působnosti článku 15 Úmluvy a na
přínosy plynoucí z využívání těchto zdrojů. Tento protokol se
rovněž vztahuje na tradiční znalosti související s genetickými zdroji
v rámci působnosti Úmluvy a na přínosy plynoucí z využívání takových
znalostí. Článek
4 VZTAH K
MEZINÁRODNÍM DOHODÁM A NÁSTROJŮM 1. Ustanovení
tohoto protokolu se nesmí dotknout práv a povinností kterékoli ze smluvních
stran vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní dohody, kromě
případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil vážné
poškození nebo ohrožení biologické rozmanitosti. Účelem tohoto odstavce není
vytvořit hierarchii mezi tímto protokolem a dalšími mezinárodními
nástroji. 2. Nic
v tomto protokolu nesmí smluvním stranám bránit ve vytváření a realizaci
dalších mezinárodních dohod, včetně dalších specializovaných dohod o
přístupu a rozdělení přínosů, a to za předpokladu, že
podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu. 3. Tento
protokol bude implementován způsobem založeným na vzájemné podpoře s
jinými mezinárodními nástroji týkajícími se tohoto protokolu.
Patřičnou pozornost je třeba věnovat užitečným a
relevantním probíhajícím pracím a postupům na základě takových
mezinárodních nástrojů a příslušných mezinárodních organizací, a to
za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s
nimi v rozporu. 4. Tento
protokol je nástrojem pro realizaci ustanovení Úmluvy týkajících se
přístupu a rozdělení přínosů. V případech, kdy se
použije některý specializovaný mezinárodní nástroj upravující přístup
a rozdělení přínosů, který je v souladu s cíli Úmluvy a
tohoto protokolu a není s nimi v rozporu, tento protokol se nepoužije na
smluvní stranu nebo strany tohoto specializovaného nástroje, pokud jde o
konkrétní genetické zdroje, které jsou upraveny tímto specializovaným nástrojem
či pro jeho účely. Článek
5 SPRAVEDLIVÉ
A ROVNOCENNÉ ROZDĚLENÍ PŘÍNOSŮ 1. V
souladu s čl. 15 odst. 3 a 7 Úmluvy platí, že přínosy plynoucí z
využívání genetických zdrojů, jakož i následné aplikace a uvedení na trh,
musí být spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny se smluvní stranou
poskytující tyto zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů,
nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou.
Takové rozdělení se musí dít na základě vzájemně dohodnutých
podmínek. 2. Jednotlivé
smluvní strany přijmou podle potřeby právní, administrativní a politická
opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání
genetických zdrojů, které jsou v držení domorodých a místních
společenství, v souladu s vnitrostátními právními předpisy
stanovujícími práva těchto domorodých a místních společenství
k těmto genetickým zdrojům, byly s dotčenými
společenstvími sdíleny spravedlivým a rovnocenným způsobem a na
základě vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Jednotlivé
smluvní strany přijmou podle potřeby právní, administrativní a
politická opatření s cílem zajistit realizaci odstavce 1. 4. Přínosy
mohou zahrnovat peněžní a nepeněžní přínosy, zejména ty, které
jsou uvedeny v příloze. 5. Jednotlivé
smluvní strany přijmou podle potřeby právní, administrativní a
politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání
tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji byly spravedlivým a
rovnocenným způsobem sdíleny s domorodými a místními společenstvími,
která mají tyto znalosti v držení. Takové rozdělení se musí dít na základě
vzájemně dohodnutých podmínek. Článek
6 Přístup
ke genetickým zdrojům 1. Při
výkonu svrchovaných práv nad přírodními zdroji, a za podmínky respektování
vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se
přístupu a rozdělení přínosů, přístup ke genetickým
zdrojům za účelem jejich využití podléhá předchozímu souhlasu
smluvní strany poskytující takové zdroje, která je zemí původu těchto
zdrojů nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu
s Úmluvou, a to nestanoví-li tato strana jinak. 2. V
souladu s vnitrostátními právními předpisy přijmou jednotlivé smluvní
strany v případě potřeby opatření s cílem zajistit získání
předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a zapojení domorodých a
místních společenství pro přístup ke genetickým zdrojům, pokud
mají stanoveno právo udělit k takovým zdrojům přístup. 3. Na
základě výše uvedeného odstavce 1 přijme každá smluvní strana, která
vyžaduje předchozí informovaný souhlas, podle potřeby nezbytná
právní, administrativní a politická opatření za následujícím účelem: a) zajistit právní jistotu, přehlednost
a transparentnost svého vnitrostátního práva a regulačních požadavků
týkajících se přístupu a rozdělení přínosů; b) zajistit spravedlivá a objektivní
pravidla a postupy upravující přístup ke genetickým zdrojům; c) poskytovat informace o tom, jak požádat o
předchozí informovaný souhlas; d) zajistit přehledné a transparentní
písemné rozhodnutí příslušného státního orgánu, a to nákladově
efektivním způsobem a v přiměřené lhůtě; e) zajistit v době přístupu vydání
povolení, případně obdobného dokumentu, dokládajícího rozhodnutí o
udělení předchozího informovaného souhlasu a vytvoření
vzájemně dohodnutých podmínek, a v tomto smyslu uvědomit
Informační systém pro přístup a rozdělení přínosů; f) je-li to vhodné, a za podmínky
respektování vnitrostátního práva, stanovit kritéria a/nebo postupy pro získání
předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a zapojení domorodých a
místních společenství k přístupu ke genetickým zdrojům a g) stanovit jasná pravidla a postupy pro vyžadování
a stanovení vzájemně dohodnutých podmínek. Tyto podmínky musí být
stanoveny písemně a mohou zahrnovat zejména: i) ustanovení o urovnávání sporů; ii) podmínky upravující rozdělení
prospěchu, včetně podmínek týkajících se práv duševního
vlastnictví; iii) podmínky upravující případné
následné použití třetími stranami a iv) podmínky upravující změny
záměru, je-li to vhodné. Článek
7 Přístup
k tradičním znalostem souvisejícíM s genetickými zdroji Jednotlivé
smluvní strany přijmou – v případě potřeby a v souladu
s vnitrostátními právními předpisy – opatření s cílem zajistit, aby
přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji,
které jsou v držení domorodých a místních společenství, byl
uplatňován s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a
zapojením těchto domorodých a místních společenství a aby byly
nejdříve stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky. Článek
8 ZVLÁŠTNÍ
HLEDISKA Při
vytváření a provádění svých právních a regulačních
požadavků upravujících přístup a rozdělení přínosů
jsou jednotlivé smluvní strany povinny: a) vytvořit podmínky pro poskytování
podpory a pobídek pro výzkum přispívající k ochraně a trvale
udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, zejména v rozvojových zemích, a
to i prostřednictvím zjednodušených opatření v oblasti přístupu
pro účely nekomerčního výzkumu, a se zohledněním nutnosti
řešit změnu záměru pro takový výzkum; b) věnovat náležitou pozornost
existujícím nebo bezprostředně hrozícím mimořádným událostem,
které ohrožují nebo poškozují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, jak jsou
stanoveny na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Smluvní strany mohou vzít v
úvahu potřebu urychleného přístupu ke genetickým zdrojům a
urychleného spravedlivého a rovnocenného rozdělení přínosů
plynoucích z využívání těchto genetických zdrojů, včetně
přístupu k dostupné léčbě ze strany těch, kdo ji
potřebují, a to zejména v rozvojových zemích; c) zvážit význam genetických
zdrojů pro výživu a zemědělství a jejich zvláštní úlohu v rámci
zajišťování potravin. Článek
9 PŘÍSPĚVEK
K ochraně a TRVALE udržitelnémU využívání Smluvní
strany vybídnou uživatele a poskytovatele, aby směrovali přínosy
plynoucí z využívání genetických zdrojů na ochranu biologické rozmanitosti
a trvale udržitelného způsobu využívání jejích složek. Článek
10 Globální
mnohostrannÝ mechanismUS rozdělení přínosů Smluvní
strany zváží potřebu a možné formy globálního mnohostranného mechanismu
rozdělení přínosů za účelem spravedlivého a rovnocenného
rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů
a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v
přeshraničních situacích nebo pro které není možné udělit
či získat předchozí informovaný souhlas. Přínosy sdílené
uživateli genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s
genetickými zdroji prostřednictvím tohoto mechanismu budou použity na
podporu ochrany biologické rozmanitosti a trvale udržitelného využívání jejích
složek po celém světě. Článek
11 Přeshraniční
spoluprácE 1. V
případech, kdy se tytéž genetické zdroje nacházejí in-situ na území více
než jedné smluvní strany, tyto strany budou vhodným způsobem usilovat o
spolupráci, případně se zapojením domorodých a místních
společenství, a to s cílem realizovat tento protokol. 2. V případech,
kdy jsou tytéž tradiční znalosti související s genetickými zdroji sdíleny
jedním nebo více domorodými či místními společenstvími v rámci
několika smluvních stran, tyto strany budou vhodným způsobem usilovat
o spolupráci, a to se zapojením příslušných domorodých a místních
společenství a s cílem realizovat cíl tohoto protokolu. Článek
12 Tradiční
znalosti související s genetickými zdroji 1. Smluvní
strany se zavazují při provádění svých závazků vyplývajících z
tohoto protokolu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy
případně zohlednit obyčejové právo, protokoly a postupy
domorodých a místních společenství týkající se tradičních znalostí
souvisejících s genetickými zdroji. 2. Smluvní
strany vytvoří, a to s efektivní účastí příslušných domorodých a
místních společenství, mechanismy sloužící k informování potenciálních
uživatelů tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji o
jejich povinnostech, včetně opatření dostupných
prostřednictvím Informačního systému pro přístup a rozdělení
přínosů, který umožňuje přístup k přínosům
plynoucím z využívání takových znalostí a spravedlivé a rovnocenné
rozdělení těchto přínosů. 3. Smluvní
strany budou vhodným způsobem usilovat o podporu rozvoje domorodých a
místních společenství, včetně žen v rámci těchto
společenství, při vytváření: a) protokolů společenství, pokud
jde o přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji
a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů plynoucích z
využívání těchto znalostí; b) minimálních požadavků na
vzájemně dohodnuté podmínky k zajištění spravedlivého a rovnocenného
rozdělení přínosů plynoucích z využívání tradičních
znalostí souvisejících s genetickými zdroji a c) vzorových smluvních ustanovení
upravujících rozdělení přínosů plynoucích z využívání
tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji. 4. Smluvní
strany se zavazují při realizaci tohoto protokolu v maximální možné
míře neomezit obvyklé využívání a výměnu genetických zdrojů a
souvisejících tradičních znalostí v rámci domorodých a místních
společenství a mezi nimi, a to v souladu s cíli Úmluvy. Článek
13 NÁRODNÍ
kontaktní místa A Odpovědné STÁTNÍ orgány 1. Každá
smluvní strana určí své kontaktní místo pro otázky přístupu a
rozdělení přínosů. Národní kontaktní místo bude
zpřístupňovat informace takto: a) žadatelům usilujícím o přístup
ke genetickým zdrojům poskytne informace o postupech pro získání
předchozího informovaného souhlasu a vytvoření vzájemně
dohodnutých podmínek, včetně rozdělení přínosů; b) žadatelům usilujícím o přístup
k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji poskytne, je-li to
možné, informace o postupech pro získání předchozího informovaného
souhlasu nebo, dle situace, schválení a zapojení domorodých a místních
společenství a vytvoření vzájemně dohodnutých podmínek, včetně
rozdělení přínosů, a c) informace o příslušných státních
orgánech, dotyčných domorodých a místních společenstvích a
relevantních zúčastněných stranách. Národní kontaktní místo je odpovědné za
kontakt se sekretariátem. 2. Každá
smluvní strana určí jeden nebo několik odpovědných státních
orgánů pro otázky přístupu a rozdělení přínosů.
Příslušné státní orgány ponesou v souladu s platným vnitrostátním právem a
administrativními a politickými opatřeními odpovědnost za poskytování
přístupu, případně vydávání písemných dokladů
osvědčujících splnění požadavků na přístup, a dále
ponesou odpovědnost za poskytování poradenství v oblasti příslušných
postupů a požadavků pro získání předchozího informovaného
souhlasu a uzavírání vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Smluvní
strana je oprávněna určit k výkonu obou funkcí, kontaktního místa i
odpovědného státního orgánu, jediný subjekt. 4. Každá
smluvní strana oznámí sekretariátu nejpozději ke dni, kdy pro ni vstoupí
tento protokol v platnost, kontaktní údaje svého národního kontaktního místa a
příslušného státního orgánu či orgánů. Pokud se smluvní strana
rozhodne určit více než jeden příslušný státní orgán, oznámí tuto
skutečnost sekretariátu spolu s příslušnými informacemi o
odpovědnostech těchto orgánů. Tyto informace musí
případně obsahovat přinejmenším sdělení, který
příslušný orgán je odpovědný za žádané genetické zdroje. Každá
smluvní strana bezodkladně oznámí sekretariátu všechny změny týkající
se určení jejího národního kontaktního místa nebo kontaktních údajů
či povinností jejího příslušného státního orgánu nebo orgánů. 5. Sekretariát
zpřístupní informace obdržené podle odstavce 4 prostřednictvím
Informačního systému pro přístup a rozdělení přínosů. Článek
14 informační
systém pro přístup a rozdělení přínosů a sdílení informací 1. Jako
součást mechanismu informačního systému stanoveného v čl.
18 odst. 3 Úmluvy se tímto zřizuje Informační systém pro přístup
a rozdělení přínosů. Tento systém bude sloužit jako
prostředek pro sdílení informací týkajících se přístupu a
rozdělení přínosů. Především zajistí přístup k
informacím, které poskytly jednotlivé smluvní strany a jež jsou důležité z
hlediska realizace tohoto protokolu. 2. Aniž je
dotčena ochrana důvěrných informací, každá smluvní strana
zpřístupní Informačnímu systému pro přístup a rozdělení
přínosů veškeré informace vyžadované na základě tohoto protokolu
a dále informace vyžadované na základě rozhodnutí konference smluvních
stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Tyto informace
budou obsahovat: a) právní, administrativní a politická opatření týkající se
přístupu a rozdělení přínosů; b) informace o národním kontaktním
místě a odpovědném státním orgánu či orgánech a c) povolení, případně obdobný
dokument, dokládající rozhodnutí o udělení předchozího informovaného
souhlasu a vytvoření vzájemně dohodnutých podmínek. 3. Další informace, jsou-li dostupné,
mohou podle potřeby zahrnovat: a) odpovědné orgány domorodých a
místních společenství a informace na základě rozhodnutí; b) vzorová smluvní ustanovení; c) metody a nástroje vytvořené ke
sledování genetických zdrojů a d) zásady chování a nejlepší postupy. 4. Konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém
prvním zasedání posoudí a stanoví formy fungování Informačního systému pro
přístup a rozdělení přínosů, včetně zpráv o jeho
činnosti, a bude je nadále sledovat. Článek
15 Soulad s
vnitrostátními právními předpisy A regulačníMI požadavkY TÝKAJÍCÍMI
SE přístupu a ROZDĚLENÍ PŘÍNOSŮ 1. Každá
smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená
právní, administrativní či politická opatření s cílem zajistit, aby
přístup ke genetickým zdrojům využívaným v rámci její působnosti
byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a aby
byly stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným
vnitrostátním právem a regulačními požadavky druhé strany týkajícími se
přístupu a rozdělení přínosů. 2. Smluvní
strany přijmou vhodná, účinná a přiměřená
opatření k řešení případů neplnění opatření
přijatých v souladu s odstavcem 1. 3. V
případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních
požadavků týkajících se přístupu a rozdělení přínosů
uvedených v odstavci 1 budou smluvní strany, pokud je to možné a vhodné,
spolupracovat. ČLÁNEK 16 Soulad s
vnitrostátními právními předpisy A regulačníMI požadavkY TÝKAJÍCÍMI
SE přístupu a ROZDĚLENÍ PŘÍNOSŮ V PŘÍPADĚ
TRADIČNÍCH znalostí SOUVISEJÍCÍCH S GENETICKÝMI ZDROJI 1. Každá
smluvní strana přijme dle potřeby vhodná, účinná a
přiměřená právní, administrativní či politická
opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem
souvisejícím s genetickými zdroji využívaným v rámci její působnosti byl
uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem nebo
schválením a zapojením domorodých a místních společenství a aby byly
stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným
vnitrostátním právem nebo regulačními požadavky druhé strany, v níž
se tato domorodá a místní společenství nacházejí. 2. Jednotlivé
smluvní strany přijmou vhodná, účinná a přiměřená
opatření k řešení případů neplnění opatření
přijatých v souladu s odstavcem 1. 3. V
případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních
požadavků týkajících se přístupu a rozdělení přínosů
uvedených v odstavci 1 budou smluvní strany, pokud je to možné a vhodné,
spolupracovat. ČLÁNEK 17 SLEDOVÁNÍ
využívání genetických zdrojů 1. Jednotlivé
smluvní strany přijmou dle potřeby opatření na podporu
dodržování závazků, jejichž cílem bude sledovat a zvýšit transparentnost
využívání genetických zdrojů. Tato opatření zahrnují: a) určení
jednoho nebo několika kontrolních bodů, a to následujícím
způsobem: i) určené
kontrolní body budou dle potřeby shromažďovat nebo přijímat relevantní
informace týkající se – dle potřeby – předchozího informovaného
souhlasu, zdroje genetických zdrojů, vytvoření vzájemně
dohodnutých podmínek a/nebo využívání genetických zdrojů; ii) jednotlivé
smluvní strany budou od uživatelů genetických zdrojů dle potřeby
a v závislosti na konkrétních charakteristikách určeného kontrolního
bodu vyžadovat, aby určenému kontrolnímu bodu poskytli informace stanovené
v předchozím bodě. Každá smluvní strana přijme vhodná,
účinná a přiměřená opatřená k řešení
případů neplnění; iii) aniž
je tím dotčena ochrana důvěrných informací, tyto informace,
včetně informací z mezinárodně uznávaných osvědčení o
shodě, pokud jsou k dispozici, budou dle potřeby poskytovány
odpovědným státním orgánům, smluvní straně poskytující
předchozí informovaný souhlas a Informačnímu systému pro přístup
a rozdělení přínosů; iv) kontrolní
body musí být efektivní a měly by mít funkce, které mají význam pro
realizaci tohoto písmene a). Měly by mít význam pro využívání genetických
zdrojů, nebo pro sběr relevantních informací, a to mimo jiné
v jakékoli fázi výzkumu, vývoje, inovací, aktivit před uvedením na
trh a uvedení na trh; b) výzvy
uživatelům a poskytovatelům genetických zdrojů, aby do
vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující sdílení
informací o realizaci těchto podmínek, a to i prostřednictvím
požadavků na podávání zpráv, a c) podporu
využívání nákladově efektivních komunikačních nástrojů a
systémů. 2. Povolení
nebo obdobný dokument, který byl vydán v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e)
a dán k dispozici Informačnímu systému pro přístup a rozdělení
přínosů, představuje mezinárodně uznávané
osvědčení o shodě. 3. Mezinárodně
uznávané osvědčení o shodě bude sloužit jako doklad
skutečnosti, že přístup ke genetickým zdrojům, na které se
vztahuje, byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným
souhlasem a že byly stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky, a to
způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky
smluvní strany poskytující předchozí informovaný souhlas. 4. Mezinárodně
uznávané osvědčení o shodě musí obsahovat přinejmenším
následující údaje, nejsou-li tyto údaje důvěrné: a) vydávající
orgán; b) datum
vydání; c) poskytovatel; d) jedinečný
identifikátor osvědčení; e) fyzická
nebo právnická osoba, které byl předchozí informovaný souhlas udělen; f) předmět
nebo genetické zdroje, na které se osvědčení vztahuje; g) potvrzení
skutečnosti, že byly stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky; (h) potvrzení,
že byl získán předchozí informovaný souhlas, a i) komerční
a/nebo nekomerční využití. ČLÁNEK 18 DODRŽOVÁNÍ
vzájemně dohodnutých podmínek 1. Při
provádění čl. 6 odst. 3 písm. g) bodu i) a článku 7 jednotlivé
smluvní strany vybídnou poskytovatele a uživatele genetických zdrojů
a/nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, aby do
vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující řešení
sporů, je-li to vhodné, zejména: a) soudní
příslušnost, které podřídí řízení o řešení sporů; b) rozhodné
právo a/nebo c) možnosti
alternativního řešení sporů, jako je zprostředkování nebo
rozhodčí řízení. 2. Jednotlivé
smluvní strany zajistí, aby v případě sporů vyplývajících
ze vzájemně dohodnutých podmínek byla v rámci jejich právních
systémů k dispozici možnost použití právního prostředku, a to v
souladu s platnými požadavky na soudní příslušnost. 3. Jednotlivé
smluvní strany přijmou podle potřeby účinná opatření, pokud
jde o: a) přístup
ke spravedlnosti a b) využití
mechanismů týkajících se vzájemného uznávání a výkonu cizích soudních
rozhodnutí a rozhodčích nálezů. 4. Konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu
přezkoumá účinnost tohoto článku v souladu s článkem 31
tohoto protokolu. ČLÁNEK 19 VZOROVÁ
smluvní USTANOVENÍ 1. Jednotlivé
strany budou dle potřeby podporovat vytvoření, aktualizaci a
využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních
ustanovení vzájemně dohodnutých podmínek. 2. Využívání
odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení bude
pravidelně hodnoceno konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání
smluvních stran tohoto protokolu. ČLÁNEK 20 ZÁSADY
CHOVÁNÍ, PRAVIDLA A OSVĚDČENÉ POSTUPY A/NEBO NORMY 1. Jednotlivé
smluvní strany budou dle potřeby podporovat vytvoření, aktualizaci a
využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů
a/nebo norem týkajících se přístupu a rozdělení přínosů. 2. Využívání
dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů
a/nebo norem bude pravidelně hodnoceno konferencí smluvních stran sloužící
jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, která zváží přijetí
konkrétních zásad chování, pravidel a nejlepších postupů a/nebo norem. ČLÁNEK 21 OSVĚTA Jednotlivé smluvní
strany přijmou opatření ke zvýšení povědomí o významu
genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými
zdroji a o příslušných otázkách přístupu a sdílení přínosů.
Mezi tato opatření může patřit například: a) podpora
tohoto protokolu, včetně jeho cíle; b) organizace
jednání domorodých a místních společenství a příslušných
zúčastněných stran; c) zřízení
a vedení pracoviště podpory (help desk) pro domorodá a místní
společenství a příslušné zúčastněné strany; d) šíření
informací prostřednictvím vnitrostátního informačního systému; e) podpora
dobrovolných zásad chování, pravidel a nejlepších postupů a/nebo norem po
konzultaci s domorodými a místními společenstvími a příslušnými
zúčastněnými stranami; f) dle
potřeby podpora domácí, regionální a mezinárodní výměny zkušeností; g) vzdělávání
a školení uživatelů a poskytovatelů genetických zdrojů a
tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji ohledně jejich
povinností týkajících se přístupu a rozdělení přínosů; h) zapojení
domorodých a místních společenství a příslušných
zúčastněných stran do realizace tohoto protokolu a i) zvyšování
povědomí o protokolech a postupech domorodých a místních
společenství. ČLÁNEK 22 KAPACITy 1. Smluvní
strany budou spolupracovat při vytváření kapacit, rozvoji kapacit a
posilování kapacit lidských zdrojů a institucí za účelem účinné
implementace tohoto protokolu ve smluvních stranách patřících k rozvojovým
zemím, zvláště zemích nejméně rozvinutých a malých ostrovních
rozvojových zemích, a smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a
to mimo jiné prostřednictvím stávajících globálních, regionálních, subregionálních
a státních institucí a organizací. V této souvislosti je třeba, aby
smluvní strany usnadnily zapojení domorodých a místních společenství a
zúčastněných stran, včetně nevládních organizací a
soukromého sektoru. 2. Potřeba
finančních zdrojů ze strany smluvních stran patřících k
rozvojovým zemím, zvláště zemí nejméně rozvinutých a malých
ostrovních rozvojových zemí, a smluvních stran s transformující se ekonomikou v
souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy musí být plně
zohledněna pro účely vytváření a rozvoje kapacit k implementaci
tohoto protokolu. 3. Jako
základ pro vhodná opatření v souvislosti s prováděním tohoto
protokolu by smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště
země nejméně rozvinuté a malé ostrovní rozvojové země, a smluvní
strany s transformující se ekonomikou měly prostřednictvím vlastních
hodnocení vnitrostátních kapacit vymezit své vlastní státní potřeby
kapacit a priority. Tyto smluvní strany by při tom měly podporovat
potřeby kapacit a priority domorodých a místních společenství a
příslušných zúčastněných stran tak, jak je tyto strany vymezily,
a to s důrazem na kapacitní potřeby a priority žen. 4. V rámci
podpory plnění tohoto protokolu může vytváření a rozvíjení
kapacit řešit mimo jiné následující hlavní oblasti: a) schopnost
plnit tento protokol a dodržovat povinnosti z něj vyplývající; b) schopnost
vyjednat vzájemně dohodnuté podmínky; c) schopnost
vytvářet, plnit a prosazovat vnitrostátní právní, administrativní a
politická opatření týkající se přístupu a rozdělení
přínosů a d) schopnost
zemí rozvíjet své schopnosti v oblasti endogenního výzkumu s cílem
přidat hodnotu ke svým vlastním genetickým zdrojům. 5. K opatřením podle výše
uvedených odstavců 1 až 4 může mimo jiné patřit: a) právní
a institucionální rozvoj; b) podpora
rovnosti a spravedlnosti při vyjednávání, například školení
týkajících se vyjednávání vzájemně dohodnutých podmínek; c) sledování
a prosazování dodržování předpisů; d) využití
nejlepších dostupných komunikačních nástrojů a systémů
založených na internetu k aktivitám v oblasti přístupu a
rozdělení přínosů; e) vytváření
a využívání metod oceňování; f) biologický
průzkum, související výzkumné a taxonomické studie; g) převod
technologií a infrastrukturní a technické kapacity, jimiž lze zajistit trvalou
udržitelnost tohoto převodu technologií; h) posílení
příspěvku aktivit týkajících se přístupu a rozdělení
přínosů k ochraně biologické rozmanitosti a trvale
udržitelnému způsobu využívání jejích složek; i) zvláštní
opatření na zvýšení kapacit příslušných zúčastněných stran,
pokud jde o přístup a rozdělení přínosů, a j) zvláštní
opatření na zvýšení kapacit domorodých a místních společenství, s
důrazem na posílení kapacit žen v rámci těchto
společenství, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům a/nebo
tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji. 6. Informace
o iniciativách týkajících se vytváření a rozvoje kapacit na státní,
regionální a mezinárodní úrovni, které byly podniknuty v souladu s výše
uvedenými odstavci 1 až 5, by měly být poskytnuty Informačnímu
systému pro přístup a rozdělení přínosů s cílem
podpořit synergii a koordinaci v oblasti vytváření a rozvoje
kapacit pro přístup a rozdělení přínosů. ČLÁNEK 23 PŘEVOD
technologií a spolupráce V
souladu s články 15, 16, 18 a 19 Úmluvy musí smluvní strany spolupracovat
při programech vědeckého a technického výzkumu a vývoje,
včetně biotechnologických výzkumných aktivit, v zájmu dosažení
cíle tohoto protokolu. Smluvní strany se zavazují podporovat smluvní strany
patřící k rozvojovým zemím, zvláště země nejméně rozvinuté a
malé ostrovní rozvojové země, a smluvní strany s transformující se
ekonomikou při přístupu k technologiím a převod technologií
těmto smluvním stranám, a to s cílem umožnit vytvoření a posilování
stabilní a životaschopné technologické a vědecké základny pro dosažení
cílů Úmluvy a tohoto protokolu. Bude-li to možné a vhodné, tyto aktivity
spolupráce se budou uskutečňovat se smluvní stranou/stranami a ve
smluvní straně/stranách, které jsou zeměmi původu takových
zdrojů nebo které si opatřily genetické zdroje v souladu s Úmluvou. ČLÁNEK 24 StÁTY,
které nejsou smluvními stranami Smluvní
strany vyzvou státy, které nejsou smluvními stranami, aby dodržovaly tento
protokol a přispívaly příslušnými informacemi do Informačního
systému pro přístup a rozdělení přínosů. ČLÁNEK 25 Mechanismus
a zdroje financování 1. Při
posuzování finančních zdrojů na implementaci tohoto protokolu
přihlédnou smluvní strany k ustanovením článku 20 Úmluvy. 2. Mechanismus
financování Úmluvy je mechanismem financování tohoto protokolu. 3. Pokud
jde o vytváření a rozvíjení kapacit podle článku 22 tohoto protokolu,
vezme konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto
protokolu při poskytování konzultací na téma mechanismu financování
uvedeného výše v odstavci 2 a předkládaného k posouzení konferenci
smluvních stran v úvahu potřebu finančních zdrojů ve smluvních
stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemích nejméně
rozvinutých a malých ostrovních rozvojových zemích, a smluvních stranách s
transformující se ekonomikou, a dále vezme v úvahu potřebu kapacit v
domorodých a místních společenstvích, včetně žen
v těchto společenstvích. 4. V
kontextu výše uvedeného odstavce 1 smluvní strany rovněž přihlédnou k
potřebám smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemí
nejméně rozvinutých a malých ostrovních rozvojových zemí, a smluvních
stran s transformující se ekonomikou při jejich úsilí o vymezení a
plnění požadavků na vytváření a rozvoj kapacit pro účely
implementace tohoto protokolu. 5. Pokyny
týkající se mechanismu financování Úmluvy obsažené v rozhodnutích konference
smluvních stran, včetně těch, které byly odsouhlaseny před
přijetím tohoto protokolu, se obdobně použijí i na ustanovení tohoto
článku. 6. Smluvní
strany patřící k vyspělým zemím mohou rovněž poskytnout
finanční a jiné prostředky k uplatnění ustanovení tohoto
protokolu prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných
mechanismů, přičemž smluvní strany patřící k rozvojovým
zemím a smluvní strany s transformující se ekonomikou je mohou využít. ČLÁNEK 26 Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran
tohoto protokolu 1. Konference
smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. 2. Smluvní
strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou
účastnit jako pozorovatelé jednání v rámci kteréhokoli zasedání konference
smluvních stran sloužícího jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu.
Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto
protokolu, jsou rozhodnutí schvalovaná na základě tohoto protokolu
přijímána pouze jeho smluvními stranami. 3. Slouží-li
konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, bude
každý člen předsednictva konference smluvních stran zastupující
stranu Úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto
protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu zvolí smluvní
strany protokolu. 4. Konference smluvních stran sloužící
jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně přezkoumává
implementaci tohoto protokolu a v rámci svého mandátu přijímá rozhodnutí
nezbytná k prosazení toho, aby jeho implementace byla účinná. Vykonává
funkce, které jsou jí tímto protokolem svěřeny, a dále: a) vydává
doporučení ve všech otázkách nezbytných z hlediska plnění tohoto
protokolu; b) zřizuje
pomocné orgány, které pokládá za nezbytné pro implementaci tohoto protokolu; c) vyhledává
a popřípadě využívá služby, spolupráci a informace, které poskytují
příslušné mezinárodní organizace a mezivládní a nevládní orgány; d) stanoví
formu a intervaly pro předávání informací, které mají být v souladu s
článkem 29 tohoto protokolu předloženy, posuzuje uvedené informace a
zprávy předložené kterýmkoli pomocným orgánem; e) dle
potřeby přezkoumává a přijímá změny tohoto protokolu a jeho
přílohy, stejně jako dodatečné přílohy protokolu, které
jsou pokládány za nezbytné pro jeho implementaci, a f) vykonává
další funkce, které mohou být pro implementaci tohoto protokolu vyžadovány. 5. Jednací
řád konference smluvních stran a finanční pravidla stanovená v
Úmluvě se použijí přiměřeně i v rámci tohoto
protokolu, není-li na základě konsensu vyjádřeného konferencí
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodnuto
jinak. 6. První
zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran
tohoto protokolu svolává sekretariát tak, aby se konalo současně s
prvním naplánovaným zasedáním konference smluvních stran po dni vstupu tohoto
protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran
sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají
současně s řádnými zasedáními konference smluvních stran Úmluvy,
pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto
protokolu nerozhodne jinak. 7. Mimořádná
zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran
tohoto protokolu se konají v jiném termínu, pokud to konference smluvních stran
sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu považuje za nezbytné,
nebo na základě písemné žádosti kterékoli smluvní strany za
předpokladu, že do šesti měsíců od chvíle, kdy sekretariát
uvedenou žádost oznámí smluvním stranám, získá tato žádost podporu nejméně
jedné třetiny smluvních stran. 8. Organizace spojených národů,
její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a
rovněž tak každý stát, jenž je členem uvedených organizací, nebo
pozorovatelé v uvedených organizacích, kteří nejsou smluvní stranou
Úmluvy, mohou být na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako
zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupeni jako pozorovatelé. Každému
subjektu, státnímu či mezinárodnímu, vládnímu či nevládnímu, který je
způsobilý ve věcech, jimiž se tento protokol zabývá, a který
sdělil sekretariátu přání, že chce být na zasedání konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu
zastoupen jako pozorovatel, může být povolen vstup, pokud nejméně
jedna třetina smluvních stran nevyjádří námitku. Nestanoví-li tento
článek jinak, podléhá povolení vstupu a účast pozorovatelů
jednacímu řádu, na který odkazuje výše uvedený odstavec 5. ČLÁNEK 27 Pomocné orgány 1. Kterýkoli
pomocný orgán zřízený Úmluvou nebo v jejím rámci může sloužit
pro účely tohoto protokolu, a to i na základě rozhodnutí konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Každé
takové rozhodnutí stanoví úkoly, které mají být provedeny. 2. Strany
Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou
účastnit jednání kteréhokoli zasedání uvedených pomocných orgánů jako
pozorovatelé. Slouží-li pomocný orgán Úmluvy jako pomocný orgán tohoto
protokolu, jsou rozhodnutí na základě tohoto protokolu přijímána
výhradně smluvními stranami protokolu. 3. Vykonává-li pomocný orgán Úmluvy své
funkce se zřetelem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, je každý
člen předsednictva uvedeného pomocného orgánu, jenž představuje
smluvní stranu Úmluvy, která ale v dané době není smluvní stranou
protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu smluvní strany
protokolu zvolí. ČLÁNEK 28 Sekretariát 1. Sekretariát
zřízený článkem 24 Úmluvy plní funkci sekretariátu tohoto protokolu. 2. Ustanovení
čl. 24 odst. 1 Úmluvy o funkcích sekretariátu se obdobným způsobem
použije i na tento protokol. 3. Náklady na služby sekretariátu pro
účely tohoto protokolu v rozsahu, v jakém se budou lišit od ostatních
služeb, hradí smluvní strany protokolu. Konference smluvních stran sloužící
jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodne na svém prvním zasedání
o nezbytných rozpočtových opatřeních v tomto směru. ČLÁNEK 29 Sledování
plnění a podávání zpráv Každá
smluvní strana dohlíží na plnění svých závazků stanovených tímto
protokolem a v intervalech a formátu, které stanoví konference smluvních
stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, podává
konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto
protokolu zprávy o opatřeních, která k implementaci protokolu
přijala. ČLÁNEK 30 POSTUPY
A MECHANISMY NA PODPORU DODRŽOVÁNÍ TOHOTO PROTOKOLU Konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém
prvním zasedání posoudí a schválí postupy spolupráce a institucionální
mechanismy na podporu dodržování ustanovení tohoto protokolu a řešení
případů nedodržování. Tyto postupy a mechanismy budou zahrnovat
vhodná ustanovení o poskytování poradenství nebo asistenci. Uvedené postupy a
mechanismy jsou odděleny od postupů a mechanismů týkajících se
urovnávání sporů podle článku 27 Úmluvy, přičemž tyto
mechanismy a postupy jimi nejsou dotčeny. ČLÁNEK 31 Hodnocení a přezkoumání Konference
smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu provede
čtyři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a poté v intervalech
určených konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran
tohoto protokolu hodnocení efektivity tohoto protokolu. ČLÁNEK 32 Podpis Tento protokol je otevřen k podpisu pro
smluvní strany Úmluvy v sídle Organizace spojených národů v New Yorku ve
dnech 2. února 2011 až 1. února 2012. ČLÁNEK 33 Vstup v platnost 1. Tento
protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení padesáté listiny o
ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo
organizací pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními
stranami Úmluvy. 2. Pro
každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která
ratifikuje, přijme nebo schválí tento protokol nebo k němu
přistoupí po uložení padesáté listiny podle výše uvedeného odstavce 1,
vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o
ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení daného státu nebo
organizace pro regionální hospodářskou integraci, případně ke
dni, k němuž pro daný stát nebo organizaci pro regionální
hospodářskou integraci vstupuje v platnost Úmluva, nastane-li toto datum
později. 3. Pro účely výše uvedených
odstavců 1 a 2 nebude jakákoli listina uložená organizací regionální
ekonomické integrace počítána za dodatečnou k těm, které uloží
členské státy takové organizace. ČLÁNEK 34 Výhrady K tomuto protokolu se nepovolují žádné
výhrady. ČLÁNEK 35 Odstoupení 1. Kdykoli
po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro smluvní
stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá
písemné oznámení depozitáři. 2. Jakékoli takové odstoupení nastane
po uplynutí jednoho roku po datu obdržení písemného oznámení depozitářem
nebo k takovému pozdějšímu datu, které může být uvedeno v oznámení o
odstoupení. ČLÁNEK 36 Platná znění Tento
protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, arabském,
čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna
znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka
Organizace spojených národů. NA
DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci
k tomuto protokolu své podpisy, a to k uvedeným datům. PŘIJATO
v Nagoji dne dvacátého devátého října dva tisíce deset. Příloha Peněžní
A nepeněžní PŘÍNOSY 1. Peněžní
přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na: a) poplatky
za přístup / poplatek za odebraný či jinak získaný vzorek; b) platby
předem; c) platby
v průběhu využívání zdrojů; d) platby
licenčních poplatků; e) licenční
poplatky v případě uvedení na trh; f) zvláštní
poplatky hrazené ve prospěch svěřeneckých fondů
podporujících ochranu a trvale udržitelné využívání biologické rozmanitosti; g) platy
a preferenční podmínky na základě vzájemné dohody; h) financování
výzkumu; i) společné
podniky; j) společné
vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví. 2. Nepeněžní
přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na: a) sdílení
výsledků výzkumu a vývoje; b) spolupráci
a účast ve vědeckém výzkumu a rozvojových programech, především
v aktivitách biotechnologického výzkumu, a je-li to možné ve smluvní
straně poskytující genetické zdroje; c) účast
na vývoji produktů; d) spolupráci
a účast v oblasti vzdělávání a školení; e) umožnění
přístupu do ex situ objektů genetických zdrojů a do databází; f) převod
znalostí a technologií poskytovateli genetických zdrojů za spravedlivých a
maximálně výhodných podmínek, včetně koncesí a
preferenčních podmínek na základě vzájemné dohody, a to zejména
znalostí a technologií, které využívají genetické zdroje, včetně
biotechnologií, nebo které souvisejí s ochranou a trvale udržitelným využíváním
biologické rozmanitosti; g) posílení
kapacit pro převod technologií; h) vytváření
institucionálních kapacit; i) lidské
a materiální zdroje k posílení kapacit pro správu a vynucování
předpisů upravujících přístup; j) školení
týkající se genetických zdrojů za plné účasti zemí poskytujících
genetické zdroje, a pokud je to možné, v těchto zemích; k) přístup
k vědeckým informacím souvisejícím s ochranou a trvale udržitelným
využíváním biologické rozmanitosti, včetně biologických inventarizací
a taxonomických studií; l) přispění
lokální ekonomice; m) výzkum
zaměřený směrem k prioritním potřebám, jako je zdraví
či zajišťování potravin, se zohledněním domácího využití
genetických zdrojů ve smluvní straně, která genetické zdroje poskytuje;
n) institucionální
a profesionální vztahy, které mohou vzniknout ze smlouvy o přístupu a
rozdělení přínosů a následných aktivit v rámci spolupráce; o) přínosy
v oblasti zabezpečení potravin a možností obživy; p) společenské uznání; q) společné
vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví.