DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 29. června 2011 Komise přijala návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2014–2020[1]: rozpočet pro plnění strategie Evropa 2020, navrhující mj. i nový program Clo. Program Clo 2020 přispěje k provádění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[2], neboť posiluje fungování celní unie.

Celní unie hájí finanční zájmy Unie a jejích členských států vybíráním cel, poplatků a daní[3]. Zajišťuje, aby zboží pocházející ze třetích zemí bylo v souladu s právními předpisy Unie předtím, než se dostane v Unii do volného oběhu. To s sebou nese každodenní správu velkých objemů obchodu (každou sekundu se zpracovává 7 celních prohlášení), což vyžaduje, aby celní orgány nalezly rovnováhu mezi usnadněním obchodu pro podniky a ochranou občanů proti rizikům ohrožujícím jejich bezpečnost. Toho lze dosáhnout pouze za pomoci intenzivní operační spolupráce mezi orgány celní správy jednotlivých členských států, mezi těmito správami a dalšími orgány, hospodářskými subjekty a jinými třetími stranami.

Navrhovaný program podpoří spolupráci zejména mezi celními orgány, ale i s dalšími dotčenými stranami. Jedná se o nástupnický program k programu Clo 2013, který skončí 31. prosince 2013. Navrhovaný program bude podporovat celní spolupráci v Unii, která se na jednu stranu soustředí na budování odborné způsobilosti a vytváření sítí v oblasti lidských zdrojů a na druhé straně na budování kapacit v oblasti informačních technologií. První zmíněná oblast umožní výměnu osvědčených postupů a operačních znalostí mezi členskými státy a případně dalšími zeměmi účastnícími se tohoto programu. Druhá oblast umožní v rámci tohoto programu financovat vhodnou infrastrukturu a systémy informačních technologií, které dají celním správám v Unii možnost rozvinout se v plnohodnotné elektronické správy. Hlavní přidanou hodnotu programu tvoří posílení kapacit členských států ve vybírání cel a zvládání stále složitějších obchodních toků při současném snižování nákladů na vývoj nástrojů k těmto účelům.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1         Konzultace a odborné posouzení

V souvislosti s hodnocením programu Clo 2013[4] v polovině období jeho fungování analyzoval externí dodavatel efektivitu, účinnost, relevanci a přidanou hodnotu programu. Byly využity údaje ze sledování z různých činností a byli konzultováni zástupci hospodářských subjektů.

Jiný externí dodavatel provedl studii možného rámce pro budoucí program Clo[5]: jeho úkolů, cílů a možných variant politiky, včetně komplexní analýzy budoucích úkolů, strukturálních problémů a možných zlepšení ve fungování celní unie. Ohledně fungování celní unie byly na různých úrovních provedeny konzultace s celními experty. Výsledky této studie byly projednány se zástupci zúčastněných zemí na pracovní schůzce, která se konala v červenci 2011. V rámci přípravy této pracovní schůzky byla na jaře 2011 na setkání příslušného výboru[6] zorganizována schůzka u kulatého stolu, na níž byly zúčastněné země vyzvány, aby vymezily hlavní přednosti tohoto programu a způsoby, jakými by mohla být zvýšena jeho účinnost.

S ohledem na to, jak důležité jsou činnosti související s výměnou informací, byla provedena samostatná studie budoucí prováděcí strategie výměny informací. Tato studie byla v červnu 2011 představena na pracovním setkání vedoucích pracovníků v oblasti IT z orgánů celní správy.

Bylo vypracováno posouzení dopadů, které analyzuje pokračování programu Clo 2013. Toto posouzení schválil dne 22. září 2011 výbor pro posuzování dopadů.

Při sestavování návrhu budoucího programu byla vzata v potaz doporučení směřující ke zlepšení jeho podoby a další doporučení. Návrh nového programu obsahuje nové nástroje, zejména v oblasti spolupráce na konkrétních operačních úkolech. Jsou přijata opatření vedoucí k lepšímu šíření výsledků činností realizovaných v rámci programu s využitím on-line metod spolupráce a k lepšímu monitorování výstupů programu.

2.2         Posouzení dopadů

S ohledem na celkový politický kontext a problémy, jimž bude v příštím desetiletí oblast cel čelit, byla v posouzení dopadů k stávajícímu programu analyzována a porovnána řada možností politiky.

1)           Základní úroveň: pokračování programu se stávajícími cíli a v současné podobě.

2)           Program nebude pokračovat: program by byl ukončen a financování nástrojů IT, společných akcí i činností odborné přípravy, které podporují spolupráci v oblasti cel, přestane být poskytováno z rozpočtu Evropské unie.

3)           Zvýšená podpora právních závazků EU, jako je např. Modernizovaný celní kodex: Tato možnost by rozšířila základní scénář tím, že by přizpůsobila program na míru novým potřebám, vzešlým z vyvíjejícího se prostředí celní unie, včetně celního kodexu Unie[7]. Tato možnost znamená využívání nových systémů informačních technologií, jak je definováno v celních předpisech Evropské unie, s postupným zaváděním modelu sdíleného rozvoje pro informační systémy a modernizací související správy, struktury a technologií.

4)           Zvýšená podpora právních závazků EU a finanční podpora na budování technických kapacit: Nad rámec předchozí možnosti by tato varianta zahrnovala režim finanční podpory umožňující členským státům, aby požádaly o podporu na pořízení vybavení určeného na kontrolu pozemních, námořních a vzdušných hranic, např. skenerů či laboratorního vybavení. To by podpořilo členské státy v úsilí splnit požadavky na zrychlení a zjednodušení kontrol v souvislosti s rozvíjejícími se technologiemi.

5)           Zvýšená podpora právních závazků EU s maximálně sdíleným prostředím informačních technologií: Nad rámec možnosti č. 3 podporuje tato možnost u cel v EU využití úplného sdíleného rozvoje a řízení evropských systémů IT k provádění celních právních předpisů EU, jako je např. Modernizovaný celní kodex a další právní předpisy týkající se cel. Tato možnost by zajistila orgánům veřejné správy zvýšenou podporu rozvoje a využití všech systémů nezbytných pro celoevropské elektronické celní prostředí a podnikům spojení s těmito systémy.

Posouzení dopadů určilo jako nejvhodnější variantu 3 „Zvýšená podpora právních závazků EU, jako je např. Modernizovaný celní kodex“. Je v souladu s návrhem nového rozpočtu pro strategii Evropa 2020 a je pro členské státy nejpřijatelnější. Možnost „Zvýšená podpora právních závazků EU a finanční podpora na budování technických kapacit“ nebyla zvolena, protože vybavení, o němž se hovoří v budování technických kapacit, lze pořídit díky spolufinancování z jiných programů včetně regionálních strukturálních fondů, přičemž se zajistí soudržnost s prioritami navrhovaného programu Clo 2020.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1         Právní základ

Návrh nařízení o programu Clo 2020 se zakládá na článku 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který vyzývá Evropskou unii k přijímání opatření, pokud jde o celní spolupráci a celní unii EU.

3.2         Subsidiarita a proporcionalita

Je nezbytné přijímat opatření na úrovni Unie, nikoli na vnitrostátní úrovni, a to z těchto důvodů:

· Celní unie spadá do výlučné pravomoci Unie. Již tím, že přenesly své pravomoci na Unii, členské státy souhlasily, že opatření v celní oblasti budou lépe prováděna na úrovni Unie. Právní rámec Unie však sám o sobě řádné fungování celní unie dostatečně nezaručuje. Měl by být doplněn o podpůrná opatření podle programu Clo, aby bylo zajištěno, že celní předpisy Unie jsou uplatňovány soudržným a harmonizovaným způsobem.

· Řada činností v celní oblasti je přeshraniční povahy a zahrnuje a ovlivňuje všech 27 členských států, takže jednotlivé členské státy nemohou tyto činnosti účinně a efektivně provádět samy. Aby byl posílen evropský rozměr celní oblasti, aby se předcházelo narušením trhu a aby se dostalo podpory účinné ochraně vnějších hranic EU, je zapotřebí opatření na úrovni Evropské unie.

· V tomto ohledu je činnost Evropské unie odůvodněná k zajištění řádného fungování a dalšího rozvoje celní unie a jejího společného regulačního rámce, jelikož bylo prokázáno, že jde o nejúčinnější a nejefektivnější reakci Evropské unie na nedostatky a problémy při provádění celní unie EU a celní spolupráce.

· Z ekonomického hlediska jsou opatření na úrovni EU efektivnější. Páteří celní spolupráce je vysoce zabezpečená, specializovaná komunikační síť. Propojuje vnitrostátní orgány celní správy prostřednictvím zhruba 5 000[8] připojovacích bodů. Tato společná síť IT zajišťuje, že každému vnitrostátnímu správnímu orgánu postačí se připojit k této společné infrastruktuře pouze jednou, aby si mohl vyměňovat jakékoli informace. Pokud by taková infrastruktura nebyla k dispozici, členské státy by se musely 26krát napojovat na vnitrostátní systémy každého z ostatních členských států.

Pro účely provádění programu Komise podle článku 17 Smlouvy o EU vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu se Smlouvami. Program Clo 2020 je tudíž v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality (stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii).

3.3         Nástroj

V souladu se závěrem souvisejících posouzení dopadů je činnost EU prostřednictvím programu financování náležitá. S ohledem na pozitivní zpětnou vazbu, která vyplynula z hodnocení programu Clo 2013 v polovině období jeho fungování, navrhuje Komise následný program Clo 2020.

V souladu s legislativní politikou Komise, která byla přijata v souvislosti s víceletým finančním rámcem, je navazující program financování koncipován jako nařízení.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Časové rozvržení přezkumu unijních programů financování je spojeno s návrhem nového víceletého finančního rámce ve znění z 6. července 2012[9]. V souladu s tímto návrhem obsahuje toto nařízení o programu Clo 2020 rozpočtový rámec ve výši 548 080 000 EUR (v běžných cenách) na období 2014–2020.

Program Clo 2020 bude prováděn prostřednictvím přímého centralizovaného řízení a na základě priorit. Ve spolupráci se zúčastněnými stranami tak vznikají pracovní programy, které budou určovat priority pro konkrétní období.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

5.1         Poznámky ke zvláštním právním ustanovením

5.1.1      Kapitola I: Obecná ustanovení

Oblast působnosti programu je konkrétně zaměřena na fungování celní unie EU. Do programu se budou moci zapojit členské státy, kandidátské země i potenciální kandidátské země. V souladu s celkovou politikou Unie v této oblasti budou mít za určitých podmínek možnost účastnit se programu i země evropské politiky sousedství. Konkrétních akcí by se rovněž mohli účastnit i externí odborníci (např. zástupci ostatních orgánů, hospodářských subjektů, vnitrostátních i mezinárodních organizací a možná i další odborníci), pokud to bude nutné k naplnění cílů programu.

Cíle programu Clo 2020 se zaměřují na problémy a úkoly, které bude nutné v oblasti cel řešit v příštím desetiletí. Obecným cílem programu je posílit vnitřní trh prostřednictvím účinné a efektivní celní unie.

Aby bylo možné v oblasti cel v Unii náležitě reagovat na budoucí výzvy, byl pro program stanoven tento zvláštní cíl: podpořit fungování celní unie, zejména cestou spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich celními orgány, dalšími příslušnými orgány, jejich úředníky a externími odborníky. Program bude mít tyto priority:

1.           podporovat přípravu, jednotné uplatňování a účinné provádění právních předpisů Unie s cílem posílit celní unii z hlediska účinnosti, efektivity a jednotnosti;

2.           posílit konkurenceschopnost evropských podniků usnadněním řádného obchodu, snižováním administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů a ochranou proti nekalé soutěži;

3.           podporovat celní orgány při ochraně občanů, bezpečnosti a životního prostředí;

4.           zajišťovat ochranu finančních a hospodářských zájmů Evropské unie a jejích členských států;

5.           přispívat k účinnému fungování celních orgánů zlepšováním jejich administrativní kapacity;

6.           bojovat proti podvodům a posilovat konkurenceschopnost a bezpečnost formou spolupráce s mezinárodními organizacemi, třetími zeměmi, dalšími orgány státní správy, hospodářskými subjekty a jejich organizacemi.

5.1.2      Kapitola II: Akce, které lze z programu financovat

Druhy akcí, které lze z rozpočtu programu financovat, jsou podobné činnostem financovaným v současném programu, a to konkrétně:

Ÿ             společné akce za účelem výměny znalostí a osvědčených postupů mezi celními úředníky zúčastněných zemí;

Ÿ             evropské informační systémy[10] usnadňující výměnu informací a přístup ke společným údajům;

Ÿ             činnosti odborné přípravy vedoucí k budování odborné způsobilosti celních úředníků v celé Evropě.

V určitých kategoriích akcí byly provedeny změny.

Ÿ             Program Clo 2020 bude obsahovat některé nové nástroje pro společné akce:

Ÿ        Skupiny odborníků jsou strukturované formy spolupráce, které shromažďují odborné znalosti a/nebo řeší konkrétní operační činnosti. Mohou mít dočasný i trvalý charakter a mohly by získávat podporu, jako jsou např. on-line služby spolupráce, správní pomoc a infrastruktura a vybavení, aby s jejich pomocí zajistily splnění a úspěch akce.

Ÿ        Akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy podpoří celní orgány, které se potýkají s konkrétními problémy, ať již jde o nedostatek znalostí a odbornosti, organizační či jakékoli další nedostatky, které lze překonat pomocí speciálně uzpůsobených podpůrných akcí, jež poskytnou partnerské země anebo úředníci Komise.

Ÿ        V seznamu společných akcí již nejsou výslovně uvedeny srovnávací analýzy ani řídící skupiny, neboť obojí lze považovat za projektové skupiny se zvláštním účelem: první k určení osvědčených postupů, které by poukázaly na možnosti zlepšení, a druhé ke koordinaci a řízení činností v určité oblasti v rámci programu.

Ÿ             Co se týče evropských informačních systémů, nový program definuje „unijní složky“ jako prostředky a služby informačních technologií, které se týkají některých nebo všech členských států a které vlastní či získala Komise. Unijní složky jsou popsány v bodě 2 přílohy navrhovaného právního aktu. „Vnitrostátní složky“ jsou všechny složky, které nespadají pod složky unijní. Jsou vyvíjeny, zaváděny a řízeny členskými státy, a podléhají tudíž financování a odpovědnosti členských států.

Nové vymezení unijních složek by mělo být vnímáno s ohledem na měnící se praxi vývoje systémů informačních technologií. V současné době je každý členský stát odpovědný za provádění svých vnitrostátních systémů podle společných specifikací a v důsledku toho existuje 27 vývojů každého systému, 27 rozhraní pro hospodářské subjekty, 27 harmonogramů vývoje, 27 sad projektových a provozních obtíží atd. Zejména s ohledem na hospodářskou a finanční krizi je Komise toho názoru, že vývoj systémů informačních technologií by měl probíhat efektivněji.

Cílem tohoto vývoje je zlepšit soudržnost údajů a uplatňování pravidel na základě postupného přechodu k více sdílenému vývoji informačních technologií (znalostí, údajů, prvků IT). To přinese zlepšené pracovní metody např. díky modelování obchodních postupů, lepší specifikaci kvality, ale přinese i vyšší míru standardizace např. harmonizací rozhraní pro hospodářské subjekty. Tento nový přístup k jednotlivým unijním složkám omezí riziko odlišných rozvojových a prováděcích plánů. Poskytuje také další prostředky ke kontrole finalizace projektu, neboť díky společným plánům nebude docházet k situaci, kdy by nejpomalejší člen v řetězci přípravy určoval spuštění celého projektu.

5.1.3      Kapitola IV: Provádění

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Proto bude přijat roční pracovní program v souladu s přezkumným postupem, uvedeným v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[11].

5.2         Zjednodušení

5.2.1      Jak tento návrh přispěl ke zjednodušení?

a)      Soulad s finančním nařízením

Návrh programu je plně v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími opatřeními. Hlavními finančními nástroji pro provádění programu jsou granty a veřejné zakázky. Program zahrnuje zjednodušující opatření obsažená v návrhu Komise o přezkumu finančního nařízení, zejména využití paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů. Vzhledem k důležitosti zpracování denních příspěvků a cestovních výdajů, hrazených z prostředků programu, zavede tento program zjednodušující opatření, která v této oblasti nabízí finanční nařízení.

b)      Soulad programů Clo a Fiscalis 2013

Řízení předchozích programů Clo a Fiscalis bylo plně uvedeno do souladu na základě totožných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a grantových modelů, společných příruček pro řízení a systémů založených na IT. Model řízení obsahuje jasné a jednoduché postupy pro organizaci činností v rámci programu. Řídícím pracovníkům programu ustanoveným Komisí pomáhají řídící pracovníci programu z jiných orgánů celní a daňové správy, kteří fungují jako prostředníci a první kontaktní osoby pro celní, respektive daňové úředníky v členských státech. Model řízení rovněž umožní zahajovat činnosti v krátkém horizontu, a reagovat tak na nově vzniklé potřeby a přitom mezi odlišnými činnostmi zajistit soulad. Členské státy vyjádřily v hodnocení v polovině období s tímto modelem řízení svou spokojenost.

Vzhledem k tomuto úzkému propojení obou programů a ke snaze o zjednodušení zakotvené v návrhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020[12] Komise původně navrhla jediný program FISCUS, který měl navázat na programy Clo 2013 a Fiscalis 2013[13]. Jelikož si všechny členské státy přály navržený jednotný program rozdělit, navrhla Komise – ačkoli je nadále proti rozdělení – pozměněný návrh zahrnující dva právní předpisy: jeden pro program Clo 2020 a druhý pro program Fiscalis 2020. Navzdory vytvoření těchto dvou samostatných legislativních textů bude Komise klást zvýšený důraz na zachování souladu mezi oběma programy a ve vhodných případech bude tento soulad při provádění obou nových programů dále podporovat.

c)      Zohlednil program externalizaci?

Byla zvážena možnost provádět budoucí program prostřednictvím výkonné agentury. Takováto agentura by mohla být pověřena plněním některých úkolů, např. výběrem činností v rámci programu, správní přípravou a sledováním těchto činností, monitorováním činností, grantů a veřejných zakázek pro systémy IT. Tato výkonná agentura by však představovala další vrstvu ve struktuře řízení, což by zvýšilo náklady na koordinaci a kontrolu a nové administrativní postupy by komplikovaly a prodlužovaly proces rozhodování. Rovněž by to mělo negativní vliv na úroveň know-how v rámci Komise a zvýšilo by to riziko roztříštěnosti obsahu oproti správním aspektům. Tato možnost by nepřinesla očekávané obchodní výhody, a proto byla zamítnuta.

V alternativním scénáři se rovněž uvažovalo o přenesení všech příslušných činností IT na vnitrostátní správy s výjimkou sítě CCN/CSI a souvisejících služeb. Při tomto scénáři však existuje velmi vysoké riziko, že by postupně bylo nutné zřídit větší počet centrálních správních struktur. Výsledný dopad by byl podobný jako u ukončení programů, což by ohrozilo efektivitu a účinnost orgánů celní správy, narušilo jednotnost celní unie, a tedy i rovné zacházení s hospodářskými subjekty. Vzhledem k negativním dopadům na výsledky a výkon byl i tento scénář zamítnut.

d)      Využívá program společných nástrojů IT ke snížení správní zátěže dopadající na příjemce a dodavatele/zhotovitele/poskytovatele?

Programy Clo 2013 a Fiscalis 2013 již využívají nástroje na usnadnění řízení činností v rámci programu a souvisejících výdajů prostřednictvím společného nástroje pro vykazování činností (ART). Tato praxe bude pokračovat.

5.2.2      Měření výkonnosti návrhu

Výkonnost programu bude měřena pomocí uceleného souboru ukazatelů výkonnosti, dopadů, výsledků a výstupů vztažených k obecnému a specifickému cíli a prioritám programu a plánu řízení Komise. Podrobný seznam ukazatelů dopadů, výsledků a výstupů je k dispozici v posouzení dopadů. Komise stanovila pro některé výstupy programu cílové hodnoty, u ostatních budou tyto hodnoty doplněny při provádění akcí v rámci programu Clo 2013. Před zahájením programu Clo 2020 Komise stanoví cílové hodnoty všech výstupů a předloží je ke schválení programovému výboru.

5.2.3      Je program v souladu s celkovou politikou Komise?

Program přispěje k cílům strategie Evropa 2020, neboť posílí jednotný trh, zvýší produktivitu veřejného sektoru a podpoří technický pokrok a inovace ve státní správě a zaměstnanost. Budou tak podpořeny stěžejní iniciativy Digitální agenda pro Evropu[14] a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa[15]. Dále program podpoří Akt o jednotném trhu[16] a v souladu s nedávnou komplexní strategií pro práva duševního vlastnictví[17] podnítí růst a inovace prosazováním práv duševního vlastnictví na hranicích. Co se týká ochrany finančních zájmů Unie a členských států, podpoří program výběr cel a různých poplatků z obchodování, a posílí tak společné úsilí v boji proti podvodům[18]. Celní unie je operačním nástrojem obchodní politiky EU, a tento program proto pomůže při plnění dvoustranných a vícestranných obchodních dohod, při výběru cla a uplatňování obchodních opatření (např. pravidel původu), embarg a dalších omezení v souladu s obchodní strategií EU[19]. V poslední době byly celní orgány pověřeny úkolem chránit životní prostředí (mimo jiné v souvislosti s nezákonným vývozem odpadu, chemickými látkami a látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, nezákonnou těžbou dřeva a s úmluvou CITES). Celní opatření a spolupráce mezi celními, policejními a jinými donucovacími orgány stále více přispívají k vnitřní bezpečnosti EU, což je vyjádřeno v akčním plánu ke strategii vnitřní bezpečnosti[20] a v akčním plánu Stockholmského programu[21].

2011/0341/a (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 33 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Víceletý akční program pro oblast cel, který platil před rokem 2014, významně přispěl k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány v rámci Unie. Řada činností v celní oblasti je přeshraniční povahy a zahrnuje a ovlivňuje všech 27 členských států, takže jednotlivé členské státy nemohou tyto činnosti účinně a efektivně provádět samy. Program Clo 2020, který bude provádět Komise, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je mnohem hospodárnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti.

(2)       Očekává se, že činnosti realizované v rámci programu, tj. evropské informační systémy, společné akce pro úředníky celní správy a společné iniciativy v oblasti odborné přípravy, přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[22]. Tím, že tento program poskytne rámec pro činnosti, které se zaměřují na účinnější fungování celních orgánů, posilují konkurenceschopnost podniků, podporují zaměstnanost a přispívají k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie, zároveň aktivně posílí fungování celní unie.

(3)       S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by mělo být zapojení do tohoto programu umožněno přistupujícím a kandidátským zemím i potenciálním kandidátským zemím a partnerským zemím evropské politiky sousedství[23], jestliže budou splněny určité podmínky. Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti světového hospodářství program nadále obsahuje možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou např. úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty. Zřízení Evropské služby pro vnější činnost pod vedením vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která je zároveň místopředsedkyní Komise, může přispět ke koordinaci a soudržnosti politik v oblasti, která je významnou součástí vnějších strategií a akcí EU, a to na dvoustranné i mnohostranné úrovni.

(4)       Cíle programu odrážejí problémy a úkoly, které bude v oblasti cel nutné řešit v příštím desetiletí. Program by měl nadále hrát roli v takových klíčových oblastech, jako je soudržné provádění práva Unie v oblasti cel a v souvisejících oblastech. Program se dále zaměří na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie, zajištění bezpečnosti, usnadňování obchodu, mimo jiné společným úsilím v boji proti podvodům, a na zvyšování administrativní kapacity celních orgánů.

(5)       Nástroje využívané v programu, které byly v platnosti před rokem 2014, se ukázaly být náležitými, a byly proto zachovány. S ohledem na potřebu strukturovanější operační spolupráce byly přidány další nástroje, konkrétně skupiny odborníků složené z odborníků Unie a členských států, kteří mají společně vykonávat úkoly ve specifických oblastech, a dále akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy, které by měly poskytovat specializovanou pomoc zúčastněným zemím, které potřebují budovat správní kapacitu.

(6)       V posilování celních systémů v rámci Unie hrají klíčovou roli evropské informační systémy, a proto by měly být v rámci programu i nadále financovány. Kromě toho by mělo být možné do programu zahrnout i nové celní informační systémy zřízené podle právních předpisů Unie. Evropské informační systémy by měly být ve vhodných případech založeny na modelech sdíleného rozvoje a sdílené informační architektuře.

(7)       Prostřednictvím programu je třeba rovněž budovat odbornou způsobilost formou společné odborné přípravy. Celní úředníci si musí rozšiřovat a obnovovat znalosti a dovednosti, které jsou pro Unii potřebné. Program by měl hrát významnou úlohu při rozvoji lidských kapacit prostřednictvím posílení podpory odborné přípravy, která se zaměří na celní úředníky i na hospodářské subjekty. Za tímto účelem by se současná koncepce Unie v oblasti společné odborné přípravy, která se dosud zakládala zejména na rozvoji centrálního elektronického vzdělávání, měla vyvinout v mnohostranný program Unie pro podporu odborné přípravy.

(8)       Program by měl být v platnosti po dobu sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s trváním víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU) č. xxx ze dne xxx, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[24].

(9)       Pro celou dobu trvání programu je třeba stanovit finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne XX. YY. 201Z.

(10)     V souladu se závazkem, který si Komise stanovila pro dosažení soudržnosti a zjednodušení finančních programů ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu z roku 2010[25], je třeba zdroje sdílet s ostatními nástroji Unie pro financování, jestliže budou předpokládané činnosti v rámci programu sledovat cíle, které jsou společné různým nástrojům financování, avšak s výjimkou dvojího financování. U akcí realizovaných v rámci tohoto programu by měla být zajištěna soudržnost ve využívání zdrojů Unie, které jsou určeny na podporu fungování celní unie.

(11)     Opatření, nezbytná pro finanční provádění tohoto nařízení se přijmou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. xxx/20xx ze dne xxx o finančním nařízení, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. xxx/20xx ze dne xxx, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES, Euratom) č. xxx/20xxx ze dne xxx (vloží se odkazy na nové finanční nařízení a prováděcí akt).

(12)     Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(13)     Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu pravomocí[26].

(14)     Jelikož cílů zamýšlené akce, tedy zavedení víceletého programu, který má zlepšit fungování celní unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, které nemohou účinně zajistit spolupráci a koordinaci potřebnou pro provádění programu, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů.

(15)     Při provádění programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program Clo 2020.

(16)     Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Zpracovávání osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Při výměně nebo poskytování informací příslušnými orgány by měla být dodržována pravidla o předávání osobních údajů stanovená ve směrnici 95/46/ES a při výměně nebo poskytování informací ze strany Komise by měla být dodržována pravidla o předávání osobních údajů stanovená v nařízení (ES) č. 45/2001.

(17)     Toto nařízení by mělo nahradit rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 624/2007/ES ze dne 23. května 2007, kterým se zavádí akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2013)[27]. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

1.           Zavádí se víceletý akční program „Clo 2020“ (dále jen „program“), jehož posláním je podpořit fungování celní unie.

2.           Program se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)      „celními orgány“ orgány odpovědné za uplatňování celních předpisů;

2)      „externími odborníky“:

a)       zástupci orgánů státní správy, a to i ze zemí, které se neúčastní programu podle čl. 3 odst. 2 bodů 1 a 2;

b)      hospodářské subjekty a jejich organizace;

c)       zástupci mezinárodních a jiných příslušných organizací.

Článek 3 Účast v programu

1.           Zúčastněnými zeměmi jsou členské státy a země uvedené v odstavci 2 za předpokladu, že jsou splněny podmínky v něm uvedené.

2.           Do programu se mohou zapojit tyto země:

1)      přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, jež využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

2)      partnerské země v rámci evropské politiky sousedství, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie. Dotčené partnerské země se programu účastní v souladu s ustanoveními, jež se s těmito zeměmi určí po vytvoření rámcových dohod týkajících se jejich účasti na programech Unie.

Článek 4 Účast na činnostech realizovaných v rámci programu

Pokud je to vhodné pro dosažení cílů uvedených v článku 5, mohou být k účasti na vybraných činnostech realizovaných v rámci programu přizváni externí odborníci. Tyto odborníky vybírá Komise podle jejich schopností, zkušeností a znalostí, jež jsou potřebné pro dané činnosti.

Článek 5 Obecný a zvláštní cíl

1.           Obecným cílem programu je posílit vnitřní trh prostřednictvím účinné a efektivní celní unie.

2.           Zvláštním cílem programu je podpořit fungování celní unie, zejména cestou spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich celními orgány, dalšími příslušnými orgány, jejich úředníky a externími odborníky.

3.           Dosažení tohoto cíle se měří těmito ukazateli:

1)      dostupnost společné komunikační sítě pro evropské informační systémy;

2)      zpětná vazba od účastníků akcí realizovaných v rámci programu a uživatelů programu.

Článek 6 Priority

Program má tyto priority:

1)      podporovat přípravu, jednotné uplatňování a účinné provádění právních předpisů Unie s cílem posílit celní unii z hlediska účinnosti, efektivity a jednotnosti;

2)      posílit konkurenceschopnost evropských podniků usnadněním řádného obchodu, snižováním administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů a ochranou proti nekalé soutěži;

3)      podporovat celní orgány při ochraně občanů, bezpečnosti a životního prostředí;

4)      zajišťovat ochranu finančních a hospodářských zájmů Evropské unie a jejích členských států;

5)      přispívat k účinnému fungování celních orgánů zlepšováním jejich administrativní kapacity;

6)      bojovat proti podvodům a posilovat konkurenceschopnost a bezpečnost formou intenzivnější spolupráce s mezinárodními organizacemi, třetími zeměmi, dalšími orgány státní správy, hospodářskými subjekty a jejich organizacemi.

Kapitola II Akce, které lze z programu financovat

Článek 7 Akce, které lze z programu financovat

Program za podmínek stanovených v ročním pracovním programu uvedeném v článku 14 finančně podporuje tyto druhy akcí:

1)      společné akce:

a)       semináře a workshopy;

b)      projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a plní předem stanovený cíl s přesně popsaným výsledkem;

c)       pracovní návštěvy organizované zúčastněnými zeměmi nebo třetí zemí, které umožní úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v celních záležitostech; u pracovních návštěv organizovaných ve třetích zemích lze z programu financovat pouze cestovní a pobytové náklady (ubytování a denní příspěvky);

d)      monitorovací činnosti prováděné společnými skupinami úředníků Komise a úředníků zúčastněných zemí, jejichž úkolem je analyzovat celní postupy, zjišťovat problémy při provádění pravidel a případně i předkládat návrhy na úpravu pravidel a pracovních metod Unie;

e)       skupiny odborníků, které jsou strukturovanými formami spolupráce dočasného či trvalého charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, s možností podpory služeb on-line spolupráce, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

f)       akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy a podpůrné akce;

g)       studie;

h)       komunikační projekty;

i)        kterékoli další činnosti, které podporují zvláštní cíl a priority uvedené v článcích 5 a 6;

2)      budování kapacit v oblasti informačních technologií: vývoj, udržování, provoz a kontrola kvality unijních složek evropských informačních systémů stanovených v bodě 1 přílohy a nových evropských informačních systémů zřízených právními předpisy Unie;

3)      budování odborné způsobilosti: společné akce v oblasti odborné přípravy, jejichž cílem je podpora nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k oblasti cel.

Článek 8 Zvláštní prováděcí ustanovení o společných akcích

1.           Zúčastněné země zajistí, aby k účasti na společných akcích byli nominováni úředníci s náležitým profilem a kvalifikací.

2.           Zúčastněné země přijmou nezbytná opatření pro provádění společných akcí, zejména zvyšováním informovanosti o těchto akcích a zajištěním optimálního využití vzniklých výstupů.

Článek 9 Zvláštní prováděcí ustanovení o evropských informačních systémech

1.           Komise a zúčastněné země zajistí, aby evropské informační systémy uvedené v bodě 1 přílohy byly rozvíjeny, provozovány a náležitě udržovány.

2.           Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi koordinuje ty aspekty zřízení a fungování unijních i neunijních složek systémů a infrastruktury uvedených v bodech 1 a 2 přílohy, které jsou nezbytné pro zajištění jejich operability, vzájemné propojenosti a soustavného zlepšování.

Článek 10 Zvláštní prováděcí ustanovení o společné odborné přípravě

1.           Je-li to vhodné, začlení zúčastněné země do svých vnitrostátních programů odborné přípravy společně vytvořený obsah odborné přípravy, včetně modulů elektronického vzdělávání, programů odborné přípravy a společně dohodnutých norem odborné přípravy.

2.           Zúčastněné země zajistí, aby jejich úředníci obdrželi úvodní i průběžnou odbornou přípravu, která je nezbytná pro získání společných odborných dovedností a znalostí v souladu s programy odborné přípravy.

3.           Zúčastněné země poskytnou svým úředníkům nezbytnou jazykovou přípravu, aby získali dostatečnou úroveň jazykových znalostí pro účast v programu.

Kapitola III Finanční rámec

Článek 11 Finanční rámec

1.           Finanční krytí pro provádění programu je stanoveno na 548 080 000 EUR (v běžných cenách).

2.           Finanční příděl pro program může pokrýt také náklady vzniklé přípravnými, monitorovacími, auditními a hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí pro řízení programu a splnění jeho cílů, zejména náklady na studie, na schůzky odborníků, informační a komunikační akce, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Evropské unie, jestliže se vztahují k cílům tohoto nařízení, náklady spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi ostatními náklady na technickou a administrativní pomoc, které vzniknou Komisi při řízení programu.

Článek 12 Druhy podpory

1.           Komise provádí program v souladu s finančním nařízením.

2.           Finanční podpora Unie na činnosti podle článku 7 má podobu:

1)      grantů;

2)      zadávání veřejných zakázek;

3)      proplácení nákladů vynaložených externími odborníky uvedenými v článku 4.

3.           Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % uznatelných nákladů, konkrétně nákladů na cestování a ubytování, nákladů spojených s organizováním akcí a denních příspěvků. Tato míra se vztahuje na všechny akce, které je možné z programu financovat, s výjimkou skupin odborníků. Pro tuto kategorii financovatelných akcí stanoví příslušnou míru spolufinancování roční pracovní programy, pokud tyto akce vyžadují udělení grantů.

Článek 13 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto programu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[28] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie.

Kapitola IV Prováděcí pravomoci

Článek 14 Pracovní program

1.           K provádění programu přijímá Komise roční pracovní programy, které stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, informaci o částce přidělené na jednotlivé druhy akcí a orientační harmonogram provádění. V případě grantů obsahují pracovní programy priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

2.           Při přípravě ročního pracovního programu bere Komise v úvahu společný přístup v oblasti celní politiky. Tento přístup je pravidelně revidován a určován v partnerství mezi Komisí a členskými státy ve Skupině pro celní politiku složené z vedoucích celních správ členských států nebo jejich zástupců a z Komise.

Komise Skupinu pro celní politiku pravidelně informuje o opatřeních vztahujících se k provádění programu.

Článek 15 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola V Monitorování a hodnocení

Článek 16 Monitorování akcí realizovaných v rámci programu

Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi monitoruje program a jeho akce, aby sledovala provádění realizovaných akcí.

Článek 17 Hodnocení

1.           Komise provede hodnocení programu v polovině období jeho fungování a závěrečné hodnocení programu, která se týkají aspektů uvedených v odstavcích 2 a 3. Výsledky hodnocení jsou využity v rozhodování o potenciální obnově, úpravě či pozastavení následných programů. Tato hodnocení provádí nezávislý externí hodnotitel.

2.           Nejpozději do poloviny roku 2018 vypracuje Komise zprávu o hodnocení v polovině období, která se zaměří na plnění cílů akcí realizovaných v rámci programu, účinnost využívání prostředků a evropskou přidanou hodnotu programu. Tato zpráva se dále zabývá zjednodušením, trvalou platností cílů a také přínosem programu k prioritám Unie, totiž inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

3.           Nejpozději do konce roku 2021 vypracuje Komise zprávu o závěrečném hodnocení, která se zaměří na aspekty uvedené v odstavci 2 a na dlouhodobý dopad a udržitelnost účinků programu.

4.           Zúčastněné země poskytnou Komisi na její žádost veškeré údaje a informace, které mohou přispět ke zprávám Komise o průběžném a závěrečném hodnocení.

Kapitola VI Závěrečná ustanovení

Článek 18 Zrušení

Rozhodnutí č. 624/2007/ES se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014.

Finanční závazky související s akcemi prováděnými podle uvedeného rozhodnutí se však až do dokončení těchto akcí nadále řídí uvedeným rozhodnutím.

Článek 19 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Evropské informační systémy a jejich unijní složky

1.           Evropskými informačními systémy jsou:

1)      společná komunikační síť / společné systémové rozhraní (CCN/CSI – CCN2), CCN mail3, CSI bridge, http bridge, CCN LDAP a související nástroje, internetový portál CCN, monitoring CCN;

2)      podpůrné systémy, zejména nástroj pro konfiguraci aplikací pro CCN, nástroj pro vykazování činností (ART2), systém elektronického řízení pro projekty on-line GŘ pro daně a celní unii (TEMPO), nástroj pro řízení služeb (SMT), systém správy uživatelů (UM), systém BPM, přehled dostupnosti a AvDB, portál správy služeb informačních technologií, správa adresářů a přístupu uživatelů;

3)      informační a komunikační prostor programu (PICS);

4)      systémy celní správy pro pohyb zboží, zejména (nový) informatizovaný tranzitní systém ((N)CTS), NCTS TIR pro Rusko, systém kontroly vývozu (ECS) a systém kontroly dovozu (ICS). Tyto systémy jsou založeny na těchto aplikacích/komponentech: systém výměny údajů s třetími zeměmi (SPEED bridge), SPEED Edifact Converter Node (SPEED-ECN), Standard SPEED Test Application (SSTA), Standard Transit Test Application (STTA), Transit Test Application (TTA), Central Services/Reference Data (CSRD2, centrální služby / referenční údaje), Central Services/Management Information System (CS/MIS, centrální služby / systém správy informací);

5)      systém Společenství pro řízení rizik (CRMS), včetně formuláře pro sdílení rizik (RIF) a společných profilů funkčních oblastí CPCA;

6)      systém hospodářských subjektů (EOS), který zahrnuje registraci a identifikaci hospodářských subjektů (EORI), schválené hospodářské subjekty (AEO), Regular Shipping Services (RSS, pravidelné námořní linky) a vzájemné uznání funkčních domén partnerských zemí. Podpůrným komponentem tohoto systému je Generic Web Service (generická internetová služba);

7)      systém cel (TARIC3), což je referenční datový systém pro další aplikace, jako je systém řízení kvót (QUOTA2), systém řízení a sledování dohledu (SURV2), evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (EBTI3), Evropský celní seznam chemických látek (ECICS2). Kombinovaná nomenklatura (CN) a aplikace pro pozastavení (Suspensions) spravují právní informace s přímým napojením na systém cel;

8)      aplikace sloužící kontrolním účelům, zejména systém správy vzorků (SMS) a informační systém – režimy zušlechťování (ISPP);

9)      systém boje proti padělání a pirátství (COPIS);

10)    systém šíření dat (DDS2) spravující veškeré informace, které jsou dostupné veřejnosti prostřednictvím internetu;

11)    informační systém pro boj proti podvodům (AFIS).

2.           Unijními složkami evropských informačních systémů jsou:

1)      prostředky informačních technologií, jako jsou hardware, software a síťová propojení systémů, včetně související datové infrastruktury;

2)      služby informačních technologií nezbytné pro podporu rozvoje, údržby, vylepšování a provozu systémů;

3)      a veškeré další prvky, které Komise z důvodů účinnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společné všem zúčastněným zemím.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1     Název návrhu/podnětu

              1.2     Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3     Povaha návrhu/podnětu

              1.4     Cíle

              1.5     Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6     Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7     Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1     Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2     Systém řízení a kontroly

              2.3     Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1     Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2     Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1  Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2  Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3  Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4  Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5  Příspěvky třetích stran

              3.3     Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES.

1.2         Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

1404 Celní politika

1.3         Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[30]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4         Cíle

1.4.1      Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Navrhovaný program přispěje k plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[31] tím, že 1) posílí fungování jednotného trhu, 2) vytvoří rámec pro podporu činností zvyšujících produktivitu veřejného sektoru a 3) podnítí technický pokrok a inovace ve vnitrostátních a evropských orgánech celní správy.

Celní unie má zásadní význam pro vnitřní trh. Vnitřní trh bez hranic vyžaduje, aby zboží pocházející ze třetích zemí při vstupu a uvolnění do oběhu splňovalo formální i jiné požadavky; poté se může volně pohybovat uvnitř EU. Program Clo podporuje vytváření spravedlivých, konkurenčních podmínek vnitřního trhu jednotným uplatňováním společných pravidel a předpisů. Podporuje růst a inovace v rámci vnitřního trhu, například prosazováním práv duševního vlastnictví na hranicích (viz rovněž evropský plán boje proti padělání a pirátství[32] a nová strategie pro práva duševního vlastnictví na jednotném trhu, které nedávno Komise přijala). Z nedávné veřejné konzultace[33] o budoucnosti vnitřního trhu vyplývá, že průmyslové svazy mají vysoká očekávání, pokud jde o další postup EU proti padělání a pirátství. Program Clo hraje zásadní roli v účinném prosazování práv duševního vlastnictví, jak potvrzuje statistika celních činností v oblasti těchto práv[34]. Program dále podpoří velké množství opatření v rámci celní unie, například ochranu finančních zájmů EU a členských států vybíráním cel a různých poplatků a daní z obchodu a společné úsilí v boji proti podvodům. V roce 2010 zhruba 12,3 % (15,7 mld. EUR) rozpočtu EU tvořily tradiční vlastní zdroje[35]. Celní unie je významnou operační složkou obchodní politiky EU, v jejímž rámci se provádí dvoustranné a vícestranné obchodní dohody, vybírá clo a uplatňují obchodní opatření (např. pravidel původu), embarga a další omezení. Diskusní materiál Obchod, růst a celosvětové záležitosti: Obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020[36], zveřejněný v listopadu 2010, klade důraz na opatření pro mezinárodní celní spolupráci v rámci dvoustranných dohod a ve Světové celní organizaci. Zdůrazňuje, že účinné celní postupy snižují náklady hospodářských subjektů na dodržování předpisů, usnadňují řádný obchod a pomáhají zvyšovat bezpečnost a zlepšovat ochranu práv duševního vlastnictví.

Stále významnější je role celní unie jakožto složky přispívající k vnitřní bezpečnosti EU a její význam bude růst i nadále, jak odráží akční plán ke strategii vnitřní bezpečnosti[37] a akční plán Stockholmského programu[38]. Celní opatření a spolupráce celních správ, policie a dalších donucovacích orgánů dále přispívají k cílům v oblasti světové bezpečnosti, jako je boj proti praní peněz, mezinárodnímu organizovanému zločinu a terorismu.

1.4.2      Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Příslušnou aktivitou ABB je celní politika (1404). Specifickým cílem programu je:

podpořit fungování celní unie, zejména cestou spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich celními orgány, dalšími příslušnými orgány, jejich úředníky a externími odborníky.

1.4.3      Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Z hlediska cel členské státy již tím, že přenesly své pravomoci na EU (celní unie spadá do výlučné pravomoci EU), souhlasily, že opatření v oblasti cel budou lépe prováděna na úrovni EU. Právní rámec EU však sám o sobě řádné fungování celní unie nezaručuje. Jsou tudíž nezbytná doprovodná podpůrná opatření v rámci programu Clo, která zajistí jednotné a harmonizované provádění celních právních předpisů EU, aby se přístup k hospodářským subjektům, prevence podvodů a právní povinnosti nelišily.

Většina činností v oblasti cel má navíc přeshraniční charakter a zahrnuje a ovlivňuje všech 27 členských států, proto je nemohou účinně a efektivně provádět jednotlivé členské státy samy. Je třeba, aby EU přijala opatření na podporu evropského rozměru celní činnosti s cílem zabránit narušení vnitřního trhu a podpořit účinnou ochranu hranic EU.

Financování celní unie je založeno na zásadě solidarity a rozdělení odpovědnosti. Situace, kdy potřeba účinných opatření převyšuje schopnost konkrétních členských států je zajistit, poškozují celou unii. Opatření EU je zapotřebí pro zachování veřejného blaha v EU v situacích, kdy nelze potřebu EU (např. potřebu bezpečnosti) dostatečně uspokojit ze strany konkrétních členských států. V takových případech opatření EU znamená společné financování na budování technických kapacit, aby bylo možné pokrýt potřebu účinné kontroly i přes omezené možnosti některých členských států.

1.4.4      Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Činnosti realizované v rámci programu budou sledovány, aby bylo zajištěno správné uplatňování pravidel a postupů pro provádění programu a ověřeno, jestli program plní své cíle. Bude zaveden rámec sledování, včetně: intervenční logiky, komplexního souboru ukazatelů, metod měření, plánu shromažďování údajů, jasného a strukturovaného postupu pro podávání zpráv a sledování a hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení.

Výkonnost programu bude měřena pomocí uceleného souboru ukazatelů výkonnosti, dopadů, výsledků a výstupů vztažených k obecnému a specifickému cíli a prioritám programu a plánu řízení Komise. Podrobný seznam ukazatelů dopadů, výsledků a výstupů je k dispozici v posouzení dopadů. GŘ TAXUD určilo úkoly pro některé výstupy programu. Pro některé další cíle to však aktuálně není možné. Cíle těchto výstupů GŘ TAXUD určí před spuštěním programu Clo 2020 a předloží programovému výboru ke schválení v rámci postupu vytváření a schvalování ročního pracovního programu.

Naplňování obecného a zvláštního cíle bude měřeno mimo jiné dostupností společné komunikační sítě pro evropské informační systémy (cílem bude 97% dostupnost).

1.5         Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1      Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh přispěje ke strategii Evropa 2020 a provádění různých dalších právních předpisů Unie, jak je uvedeno v kapitole 1.4.1

1.5.2      Přidaná hodnota ze zapojení EU

Je výhodnější zavádět opatření na úrovni Unie než na úrovni 27 členských států, jak je podrobně popsáno v kapitole 3.2 důvodové zprávy.

1.5.3      Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Z ekonomického hlediska jsou opatření na úrovni EU efektivnější. Páteří spolupráce v celní oblasti je vysoce zabezpečená vyhrazená komunikační síť, která je v provozu od spuštění prvních programů spolupráce v celní oblasti na začátku devadesátých let. Propojuje vnitrostátní orgány celní správy prostřednictvím zhruba 5 000[39] připojovacích bodů. Tato společná síť IT zajišťuje, že každému vnitrostátnímu správnímu orgánu postačí se připojit k této společné infrastruktuře pouze jednou, aby si mohl vyměňovat jakékoli informace. Pokud by taková infrastruktura nebyla k dispozici, orgány celní správy členských států by se musely 26krát napojovat na vnitrostátní systémy každého z ostatních členských států.

Dalšími základními kameny programu jsou činnosti, při nichž se setkávají úředníci celních správ, aby se například podělili o osvědčené postupy, vzájemně se od sebe učili, analyzovali určitý problém nebo vypracovali pokyny. Kdyby se členské státy musely od sebe vzájemně učit prostřednictvím vývoje vlastních opatření mimo zastřešující program, všechny by si vytvořily vlastní soupravu nástrojů a způsobů práce. Synergie mezi činnostmi by byly ztraceny a společné činnosti by nebyly prováděny systematicky na úrovni 27 členských států. Je mnohem účinnější, když Komise s podporou programu jedná jako zprostředkovatel činností mezi zúčastněnými zeměmi.

Další důležitá přidaná hodnota má nehmotný charakter. Program vytváří vědomí společného zájmu, podporuje vzájemnou důvěru a navozuje atmosféru spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí v oblasti cel.

1.5.4      Provázanost a možná součinnost s dalšími finančními nástroji

Řízení programů Fiscalis 2020 a Clo 2020 bude v co největší míře sladěno. Oba programy mají společnou síť pro zavádění evropských systémů IT, společnou platformu pro spolupráci online (PICS) a společný nástroj pro vykazování činností (ART2). Oba programy mají také stejnou metodiku používanou pro budování lidských kapacit.

Jeden ze scénářů, jenž byl vypracován pro oblast cel, předpokládá poskytnutí finanční podpory celním orgánům členských států na nákup zařízení a vybudování technické kapacity. Namísto vypracování režimu financování pro tento účel v rámci programu Clo 2020 mohou členské státy požádat o podporu pro tyto potřeby také z jiných programů, včetně regionálních strukturálních fondů.

Hodnocení v polovině období provedené u programů GŘ HOME pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC) a pro prevenci, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a další bezpečnostní rizika (CIPS)[40] uvádí, že model řízení uplatňovaný v rámci programů Clo 2013 a Fiscalis 2013 „nabízí nejslibnější vyhlídky na zlepšení řízení ISEC/CIPS, jelikož umožňuje rychle a flexibilně reagovat na operační potřeby“.

Páteří transevropských systémů IT je síť CCN/CSI, kterou rovněž využívá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) pro výměnu (a archivaci) informací o nesrovnalostech a podvodech. Pro tento účel obě GŘ těží z úspor z rozsahu.

1.6         Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– X  Finanční dopad od r. 2014 do r. 2023 (od r. 2021 do r. 2023 pouze u prostředků na platby)

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7         Předpokládaný způsob řízení[41]

X Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

¨         výkonným agenturám

¨         subjektům zřízeným Společenstvími[42]

¨         vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

¨         osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

/

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1         Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Činnosti realizované v rámci programu budou sledovány, aby bylo zajištěno správné provádění pravidel a postupů při realizaci programu (audit). Návrhy na společné akce jsou pravidelně sledovány prostřednictvím online databáze, tzv. nástroje pro podávání zpráv o činnostech (ART2), která obsahuje návrhy a jejich příslušné činnosti. Stejný nástroj umožňuje příjemcům grantů udělených v rámci programu, jmenovitě orgánům celní správy členských států, online vykazovat výdaje financované z grantu v rámci účasti na společných akcích. Každoročně musejí členské státy Komisi zaslat finanční zprávu za použití nástroje pro podávání zpráv o činnostech.

Pro činnosti spojené s vytvářením kapacit IT a odborné přípravy, které jsou financované na základě výběrových řízení, platí standardní pravidla pro podávání zpráv a sledování.

Program bude hodnocen dvakrát. Výsledky hodnocení v polovině období budou k dispozici do poloviny roku 2018 a výsledky závěrečného hodnocení programu budou k dispozici na konci roku 2021. Členské státy jakožto hlavní příjemci programu provedou důležitou část shromažďování údajů buď poskytnutím informací na úrovni jednotlivých nástrojů (zejména prostřednictvím ART2), nebo o širším dopadu programu (buď účastí na zjišťování názoru, nebo prostřednictvím vypracování zpráv).

Hodnocení stávajících programů se doposud zaměřovala převážně na zúčastněné strany programu, jmenovitě celní orgány a jejich odborníky, kteří představují cílovou skupinu programu. Vzhledem k tomu, jak důležité jsou konzultace s externími zúčastněnými stranami (tj. hospodářskými subjekty) ohledně toho, jaký dopad na ně program má a do jaké míry těží například z lepší spolupráce mezi orgány celní správy, bude tento rozměr nepřímých dopadů zahrnut do hodnocení programů v budoucnosti.

2.2         Systém řízení a kontroly

2.2.1      Zjištěná rizika

Potenciální rizika při čerpání grantů se týkají:

– nesprávného plnění grantové dohody podepsané konsorciem členských států a kandidátských zemí. Úroveň rizika je považována za nízkou, jelikož příjemci grantů jsou orgány veřejné správy zúčastněných zemí;

– případů, kdy členské státy vykážou výdaje na činnost, která není v rámci programu schválena;

– případů, kdy členské státy vykážou stejné výdaje dvakrát.

Potenciální rizika při provádění veřejných zakázek zadaných v rámci programu se týkají:

– nedodržování pravidel pro veřejné zakázky;

– proplacení faktury na neexistující předmět plnění.

2.2.2      Předpokládané metody kontroly

Hlavní prvky uplatňované kontrolní strategie:

1. Finanční kontroly společné všem oblastem výdajů

Předběžné ověřování závazků

Veškeré závazky GŘ TAXUD ověřuje vedoucí útvaru lidských zdrojů a financí. Předběžně je tedy ověřováno 100 % přidělených částek. Tento postup poskytuje vysokou úroveň jistoty, co se týče legality a správnosti transakcí.

Předběžné ověřování plateb

Všechny platby jsou předběžně prověřovány podle finančních předpisů a zavedené praxe. Tuto hloubkovou kontrolu provádí finanční ověřovatel a schvalující osoba.

Navíc je každý týden náhodně vybrána minimálně jedna platba (ze všech kategorií výdajů), kterou předběžně hloubkově prověří vedoucí útvaru lidských zdrojů a financí. Není stanoven žádný cíl, co se týče pokrytí, jelikož účelem tohoto ověřování je „náhodná“ kontrola plateb za účelem zjištění, jestli všechny platby byly připraveny v souladu s požadavky. Zbývající platby jsou denně zpracovávány v souladu s platnými pravidly.

Prohlášení AOSD

Všechny dále pověřené schvalující osoby (AOSD) podepisují prohlášení, které se přikládá k výroční zprávě o činnosti za příslušný rok. Tato prohlášení se týkají operací prováděných v rámci programu. AOSD prohlašují, že operace související s plněním rozpočtu byly provedeny v souladu se zásadami řádného finančního řízení, že zavedené systémy řízení a kontroly poskytují uspokojivou záruku ohledně legality a správnosti transakcí a že rizika související s těmito operacemi byla řádně identifikována, nahlášena a že byla realizována zmírňující opatření.

2. Další kontroly u veřejných zakázek

Uplatní se kontrolní postupy pro veřejné zakázky definované ve finančním nařízení. K zadání veřejné zakázky dochází po ověření, které zavedeným postupem provedou útvary Komise, přičemž se zohledňují smluvní závazky a řádné finanční i obecné řízení. Opatření proti podvodům (kontroly, zprávy atd.) budou obsažena ve všech smlouvách uzavřených mezi Komisí a příjemci. Základem každé konkrétní smlouvy jsou podrobné zadávací podmínky. Schvalovací proces se řídí metodikou TAXUD TEMPO: provádí se přezkum, případně úpravy předmětu plnění a nakonec se smlouva výslovně schválí (nebo zamítne). Nelze vyplatit žádnou fakturu bez „dopisu o schválení“.

Postup objednávání a přijímání předmětů plnění se vztahuje také na správu majetku. Každá majetková hodnota je objednána a následně přijata a zaevidována do IT nástroje Evropské komise (ABAC assets) se svou pořizovací cenou. Odpisy jsou automatické a vycházejí z účetních pravidel Komise.

Technické ověřování pro veřejné zakázky

GŘ TAXUD provádí kontroly předmětů plnění a dozor operací a služeb prováděných dodavateli/zhotoviteli/poskytovateli. Také pravidelně provádí audity jakosti a bezpečnostní audity dodavatelů/zhotovitelů/poskytovatelů. Audity jakosti ověřují, jestli jejich procesy splňují pravidla a postupy, které jsou definovány v plánech jakosti. Bezpečnostní audity se zaměřují na konkrétní procesy, postupy a nastavení.

Následná administrativní kontrola na operační a finanční úrovni

Po skončení každé zakázky je celá složka ověřena operačním i finančním oddělením; teprve poté je formálně uzavřena.

3. Další kontroly u grantů

Grantová dohoda podepsaná příjemci programu (orgány celní správy v členských státech a kandidátských zemích) stanoví podmínky pro financování činností v rámci grantu, včetně kapitoly o kontrolních metodách. Všechny zúčastněné správní orgány se zavázaly, že budou dodržovat finanční a správní pravidla Komise týkající se výdajů.

Činnosti, u nichž mohou příjemci grantu financovat účast z grantů, jsou uvedené v online databázi (ART2 – Activity Reporting Tool). Členské státy podávají zprávy o svých výdajích do stejné databáze, která má řadu zabudovaných kontrol pro snížení chyb. Například členské státy mohou vykazovat pouze výdaje na činnosti, ke kterým byly vyzvány, a mohou tak učinit pouze jednou.

Kromě kontrol, které jsou zabudovány v systému podávání zpráv, provádí GŘ TAXUD také namátkové kontroly dokumentace v papírové podobě a kontroly na místě. Tyto kontroly jsou prováděny následně (ex post), na základě vzorku vybíraného podle rizik.

Tato kontrolní strategie umožňuje udržet administrativní zátěž příjemců grantů na co nejnižší úrovni a úměrně k rozděleným prostředkům z rozpočtu a předpokládaným rizikům.

Dopad zjednodušení, například nahrazení skutečných nákladů paušálními částkami, bude zřejmě z hlediska rozpočtových přínosů zanedbatelný. Jeho hlavním přínosem bude zvýšení efektivity a snížení administrativní zátěže v členských státech a v Komisi.

4. Náklady a přínosy kontrol

Zavedené kontroly poskytují GŘ TAXUD dostatečnou záruku kvality a správnosti výdajů a snižují riziko nedodržování předpisů. Hloubka posouzení dosahuje úrovně tři[43] v případě společných akcí a úrovně čtyři[44] v případě veřejných zakázek. Přínosem uvedené kontrolní strategie je snížení potenciálního rizika pod 2% celkového rozpočtu; týká se všech příjemců. Další opatření, která by ještě více snižovala riziko, by byla spojena s neúměrně vysokými náklady, a proto se s nimi nepočítá. GŘ TAXUD se domnívá, že mezi tímto a stávajícím programem nejsou z hlediska kontroly žádné odchylky a použije stejnou kontrolní strategii na program Clo 2020. Náklady související s prováděním výše uvedené strategie jsou omezeny na 2,60 %[45] rozpočtu a očekává se, že toto procento zůstane stejné.

Kontrolní strategie programu je považována za účinnou s ohledem na snížení rizika neshody s předpisy pod 2 % a úměrnou v souvislosti s riziky, která s sebou program nese.

2.3         Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů GŘ vypracuje strategii pro boj proti podvodům, která je v souladu s novou strategií Komise proti podvodům (CAFS), která byla přijata dne 24. června 2011, aby se mimo jiné zajistilo, že jeho vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou plně v souladu s CAFS a přístup k řízení rizika podvodů je zaměřen na zjišťování oblastí s rizikem podvodů a adekvátních reakcí. V případě potřeby budou vytvořeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a odpovídající nástroje IT zaměřené na analýzu případů podvodu souvisejících s programem Clo 2020.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1         Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Počet [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([46]) || zemí ESVO[47] || kandidátských zemí[48] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| || || || || ||

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Počet [název……………………….……...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || 14.04.03 – Clo 2020 || RP || NE || ANO || NE || NE

|| || || || || ||

1 || 14.01.04.05 Clo 2020 – Výdaje na správu a řízení || NRP || NE || NE || NE || NE

3.2         Odhadovaný dopad na výdaje[49]

3.2.1      Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: TAXUD || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021-2023 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || ||

14.0403 – Clo 2020 || Závazky || (1) || 71,740 || 73,860 || 75,970 || 78,080 || 80,300 || 82,610 || 84,820 || || 547,380

Platby || (2) || 14,348 || 47,055 || 62,779 || 68,162 || 70,083 || 72,072 || 74,103 || 138,778 || 547,380

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[50] || ||

14.010405 || || (3) || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || || 0,700

CELKEM prostředky pro GŘ TAXUD || Závazky || =1+1(a)+3 || 71,840 || 73,960 || 76,070 || 78,180 || 80,400 || 82,710 || 84,920 || || 548,080

Platby || =2+2(a)+3 || 14,448 || 47,155 || 62,879 || 68,262 || 70,183 || 72,172 || 74,203 || 138,778 || 548,080

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 71,740 || 73,860 || 75,970 || 78,080 || 80,300 || 82,610 || 84,820 || || 547,380

Platby || (5) || 14,348 || 47,055 || 62,779 || 68,162 || 70,083 || 72,072 || 74,103 || 138,778 || 547,380

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || || 0,700

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 71,840 || 73,960 || 76,070 || 78,180 || 80,400 || 82,710 || 84,920 || || 548,080

Platby || =5+ 6 || 14,448 || 47,155 || 62,879 || 68,262 || 70,183 || 72,172 || 74,203 || 138,778 || 548,080

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: TAXUD ||

Ÿ Lidské zdroje || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 70,672

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 2,730

GŘ TAXUD CELKEM || || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 73,402

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 73,402

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021-2023 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 82,326 || 84,446 || 86,556 || 88,666 || 90,886 || 93,196 || 95,406 || || 621,482

Platby || 24,934 || 57,641 || 73,365 || 78,748 || 80,669 || 82,658 || 84,689 || 138,778 || 621,482

Odhadovaný dopad na operační prostředky

– Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 ||  2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[51] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

Zvláštní cíl: podpořit fungování celní unie, zejména cestou spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich orgány celní správy, jejich úředníky a externími odborníky.

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Budování kapacit v oblasti IT || Počet smluv o IT || || cca 30 ||  57,360 || || 59,470 || || 61,580 || || 63,700 || || 65,910 || || 68,220 || || 70,440 || ||  446,680

Společné akce || Počet uspořádaných akcí || || cca 450 ||  11,570 || || 11,570 || || 11,570 || || 11,570 || || 11,570 || || 11,570 || || 11,570 || ||  80,990

Budování lidských kapacit || Počet vzdělávacích akcí || || bude doplněno || 2,810 || ||  2,820 || ||  2,820 || ||  2,810 || ||  2,820 || ||  2,820 || ||  2,810 || ||  19,710

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || ||  71,740 104,400 || || 73,860 || || 75,970 || || 78,080 || || 80,300 || || 82,610 || || 84,820 || || 547,380

3.2.2      Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.2.1   Shrnutí

– Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 10,096 || 70,672

Ostatní správní výdaje || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 0,390 || 2,730

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 73,402

Mimo OKRUH 5[52] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

Ostatní výdaje správní povahy || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

CELKEM || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 10,486 || 73,402

3.2.2.2   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

14 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 65 || 65 || 65 || 65 || 65 || 65 || 65

14 01 01 02 (při delegacích) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

14 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[53]

14 01 02 01 (SZ, ZAP, dočasní zaměstnanci, VNO z celkového rámce) || 17 || 17 || 17 || 17 || 17 || 17 || 17

14 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

14 01 04 05 [54] || – v ústředí[55] || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

– při delegacích || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

14 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

CELKEM || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82

14 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Činnosti související s řízením programu, v úzkém slova smyslu[56], a činnosti související s prováděním programu, jako jsou studie, rozvoj, údržba a provoz evropských systémů IT

Externí zaměstnanci || Asistence pro činnosti provádění programu, jako jsou studie, rozvoj, údržba a provoz evropských systémů IT

3.2.3      Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– Návrh je v souladu s víceletým finančním rámcem do roku 2020.

3.2.4      Příspěvky třetích stran

– Návrh nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.2.5      Odhadovaný dopad na příjmy

– Na straně příjmů může mít návrh finanční dopad:

Ÿ        Program může mít nepřímý vliv na příjmy EU, jelikož se předpokládá, že lepší a účinnější správa cel povede mimo jiné k vyššímu výběru cel. Tento vliv však nelze kvantifikovat.

Ÿ        Budou-li uloženy sankce (uvedené v článku 13), budou zaúčtovány do všeobecných příjmů rozpočtu EU.

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění ze dne 29. června 2011, Rozpočet – Evropa 2020.

[2]               KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3. března 2010: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

[3]               V roce 2010 bylo zhruba 12,3 % (15,7 miliard EUR) rozpočtu EU získáno z tradičních vlastních zdrojů. Generální ředitelství pro rozpočet, Thematic Report on the customs control strategy in the Member States — Control of traditional own resources (Tematická zpráva o strategii celních kontrol v členských státech – Kontrola tradičních vlastních zdrojů), s. 3.

[4]               Hodnocení programu Clo 2013 v polovině období: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/publications/studies/customs2013_mid_term_report_en.pdf

[5]               DELOITTE, Budoucí obchodní struktura pro celní unii a model spolupráce v oblasti daní v Evropě (The future business architecture for the Customs Union and Cooperative Model in the Taxation Area in Europe).

[6]               Zápis z 9. schůzky výboru Clo ze dne 11. dubna 2011.

[7]               Návrh nařízení, kterým se stanoví celní kodex Unie, COM(2012) 64 ze dne 20. února 2012.

[8]               Součet připojovacích míst pro celní i daňové účely.

[9]               COM(2012) 388 final.

[10]             Dříve nazývané transevropské systémy informačních technologií.

[11]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[12]             KOM(2011) 398 v konečném znění ze dne 29. června 2011.

[13]             KOM(2011) 706 v konečném znění ze dne 9. listopadu 2011.

[14]             KOM(2010) 245 v konečném znění/2, Digitální agenda pro Evropu.

[15]             KOM(2010) 682 ze dne 23. listopadu 2010, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa.

[16]             KOM(2011) 206 v konečném znění.

[17]             KOM(2011) 287, Jednotný trh práv duševního vlastnictví – Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě.

[18]             Tento program bude doplňovat program Hercule III (2014–2020), KOM(2011) 914 v konečném znění, který je zvláště určen na boj proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie.

[19]             KOM(2010) 612. Obchod, růst a celosvětové záležitosti: Obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020.

[20]             KOM(2010) 673 v konečném znění, Brusel, 22.11.2010, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě.

[21]             KOM(2010) 171 v konečném znění, Brusel, 20.4.2010, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – Akční plán provádění Stockholmského programu.

[22]             KOM(2010) 2020.

[23]             KOM(2004) 373.

[24]             Bude doplněno.

[25]             KOM(2010) 700.

[26]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[27]             Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 25.

[28]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

[32]             Přijatý Radou v roce 2008 (2008/C 253/01).

[33]             SEK(2011) 467 v konečném znění, 13.4.2011. Overview of responses to the public consultation on the Communication „Towards a Single Market Act“ (Přehled reakcí na veřejné konzultace ke sdělení na téma „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“).

[34]             http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/ statistics/statistics_2010.pdf.

[35]             Generální ředitelství pro rozpočet, Thematic Report on the customs control strategy in the Member States — Control of traditional own resources (Tematická zpráva o strategii celních kontrol v členských státech – Kontrola tradičních vlastních zdrojů), s. 3.

[36]             KOM(2010) 612, Obchod, růst a celosvětové záležitosti, strana 12.

[37]             KOM(2010) 673 v konečném znění, Brusel, 22.11.2010, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě.

[38]             KOM(2010) 171 v konečném znění, Brusel, 20.4.2010, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – Akční plán provádění Stockholmského programu.

[39]             Součet připojovacích míst pro celní i daňové účely.

[40]             KOM(2005) 124, 6. dubna 2005, rozpočet ve výši 745 mil. EUR ve finančním rámci 2007–2013.

[41]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[42]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[43]             Hloubka kontrol – úroveň tři: kontrola s ohledem na plně nezávislé podpůrné informace.

[44]             Hloubka kontrol – úroveň čtyři: kontrola s přihlédnutím k přístupu k základní dokumentaci a včetně přístupu k základní dokumentaci, která je k dispozici ve stádiu zpracovávání dotazu.

[45]             Náklady zahrnují počet FTE provádějících kontroly vynásobený průměrnými personálními náklady, dále výdaje na externí audity a výdaje na údržbu systému ART.

[46]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[47]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[48]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[49]             Výdaje jsou vyjádřeny v běžných cenách.

[50]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[51]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[52]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[53]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[54]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[55]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[56]             Počet pozic zahrnutých do řízení programu v úzkém slova smyslu je omezen na 18.