DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky by se měla přijmout opatření, která zajistí využívání živých vodních zdrojů za udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek. Významným nástrojem je v této souvislosti roční stanovení rybolovných práv ve formě celkových přípustných odlovů (dále jen „TAC“), kvót a omezení intenzity rybolovu.

Cílem tohoto návrhu je stanovit pro rok 2013 rybolovná práva členských států na populace ryb v Baltském moři, které z obchodního hlediska patří mezi nejvýznamnější. V zájmu zjednodušení a vyjasnění rozhodnutí o ročních TAC a kvótách se rybolovná práva v Baltském moři od roku 2006 stanovují ve zvláštním nařízení.

· Obecné souvislosti

Ve sdělení Komise o konzultaci k rybolovným právům pro rok 2013 (COM(2012) 278 final) jsou nastíněny souvislosti návrhu.

Vědecká doporučení týkající se populací v Baltském moři pro rok 2013 byla vydána v květnu 2012 Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) a v červnu 2012 Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR).

Návrh obsahuje dva oddíly, které jsou důležité z hlediska řízení rybolovu v Baltském moři v roce 2013 prostřednictvím rybolovných práv: jeden oddíl stanoví TAC a kvóty a druhý omezuje intenzitu rybolovu tím, že ukládá omezení činnosti rybářských plavidel (počet dnů na moři).

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Rybolovná práva a jejich rozdělení mezi členské státy jsou předmětem každoročních nařízení. Posledním nástrojem je nařízení Rady (EU) č. 1256/2011 ze dne 30. listopadu 2011, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 1124/2010.

Pro řízení rybolovu v Baltském moři je také významné nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98.

Nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97, stanoví opatření pro kontrolu a sledování nutná k obnově dotyčné populace tresky obecné. Rovněž zavádí pravidla pro stanovení TAC pro západní a východní populaci tresky obecné a související omezení intenzity rybolovu.

· Soulad s ostatními politikami a cíli EU

Navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a s politikou Unie v oblasti udržitelného rozvoje.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Hlavní konzultované organizace/odborníci

Byly konzultovány tyto vědecké organizace: Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR).

Unie každoročně požaduje, aby ICES a VTHVR poskytly vědecké stanovisko o stavu důležitých populací ryb. Přijaté doporučení se týká všech populací v Baltském moři, pro které se navrhují TAC.

· Konzultace zúčastněných stran

Regionální poradní sbor pro Baltské moře (BSRAC) byl konzultován na zasedání společné pracovní skupiny pro druhy žijící u dna a pelagické druhy v červnu 2012 na základě sdělení Komise o rybolovných právech. Vědecké podklady k návrhu poskytly ICES a VTHVR. Na tomto zasedání byla představena pravidla, která se použijí pro stanovení TAC a kvót na rok 2013 na základě uvedeného sdělení. Předběžné názory vyjádřené ke všem dotčených populacím ryb byly zváženy a v návrhu co nejvíce zohledněny, aniž by došlo k rozporu se stávajícími politikami či ke zhoršení stavu ohrožených zdrojů.

BSRAC podporuje snahu Komise stanovit TAC, jež více odpovídají vědeckým doporučením, jakož i používání víceletého plánu pro tresku, pokud jde o stanovení TAC.

· Posouzení dopadů

TAC pro populace tresky obecné v západní a východní části Baltského moře byly v souladu s víceletým plánem sníženy v průměru o 6 %. Tři z pěti TAC pro pelagické druhy by se podle návrhu zvýšily a zbývající dva TAC by se snížily. Obecně by výsledkem navržených opatření bylo celkové mírné zvýšení rybolovných práv v Baltském moři pro plavidla Unie o 2 % (počítáno v objemu odlovů), a to pro všechny druhy kromě populací lososa obecného a platýse velkého.

Návrh neodráží pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je i součástí dlouhodobějšího přístupu spočívajícího v postupném snižování míry rybolovu na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Přístup přijatý v souladu s návrhem proto ve střednědobém až dlouhodobém období vyústí ve stabilní intenzitu rybolovu a vyšší kvóty. Mezi očekávané dlouhodobé důsledky tohoto přístupu patří zmenšení dopadu na životní prostředí díky menší intenzitě rybolovu, omezení v lovném odvětví z hlediska počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo a neměnné nebo zvýšené vykládky. Z dlouhodobého hlediska udržitelnost rybolovné činnosti poroste.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Smyslem návrhu je stanovit omezení odlovu a intenzity rybolovu v rybolovných oblastech EU, aby se dosáhlo cíle společné rybářské politiky směřujícího k provozování biologicky, hospodářsky a sociálně udržitelného rybolovu.

· Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

· Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie podle čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Společná rybářská politika je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie musí Rada přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Dotyčné nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 mohou členské státy taková práva volně přidělit regionům či subjektům tak, jak považují za vhodné. Členské státy tudíž mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.

Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto konkrétní nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění.

· Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Jedná se o návrh řízení rybolovu na základě čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s článkem 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.           DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

· Zjednodušení

Tímto návrhem se dále zjednodušují administrativní postupy veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních), jelikož obsahuje podobná ustanovení, jako nařízení o rybolovných právech v Baltském moři z roku 2012.

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh se týká každoročního nařízení na rok 2013, a proto neobsahuje doložku o revizi.

· Podrobné vysvětlení

Návrh stanoví pro rok 2013 pro členské státy lovící v Baltském moři rybolovná práva pro některé populace ryb nebo skupiny populací ryb.

Navrhované číselné hodnoty odrážejí současná vědecké doporučení, konzultace s BSRAC a rámec pro stanovení TAC a kvót uvedený ve sdělení Komise o konzultacích k rybolovným právům. Tam, kde to bylo na místě, byla od navrhovaných TAC odečtena teoretická množství populací sdílených s Ruskou federací.

Vzhledem k úmyslu Komise zajistit udržitelné využívání rybolovných zdrojů v souladu s politikou Unie a mezinárodními závazky a zároveň zachovat stabilitu rybolovných práv jsou roční změny TAC omezeny podle možností, přičemž se zohlední stav dané populace.

TAC a kvóty přidělené členským státům jsou uvedeny v příloze I a omezení intenzity rybolovu jsou stanovena v příloze II nařízení.

V případě populací tresky obecné odrážejí navrhované TAC a omezení intenzity požadavky víceletého plánu pro populace tresky obecné v Baltském moři a pro loviště těchto populací. Ústředním prvkem tohoto plánu je postupné snižování úmrtnosti ryb na dlouhodobě udržitelnou úroveň, aby se zajistila obnova populací a získaly se stálé a bohaté úlovky. Jelikož úmrtnost populací tresky obecné poklesla na úrovně uvedené ve víceletém plánu, není již třeba snižovat intenzitu rybolovu, tj. počet dnů na moři, ani ji zvyšovat.

Veškeré pelagické populace v Baltském moři, tj. populace sledě obecného v západní a střední části Baltského moře a v Rižském a Botnickém zálivu a populace šprota obecného se mají v roce 2013 lovit na úrovni maximálního udržitelného výnosu, a TAC tudíž odpovídají úmrtnosti při maximálním udržitelném výnosu.

Pokud jde o populace lososa obecného a platýse velkého, aby bylo možné navrhnout TAC, je ještě třeba získat vědecké doporučení podle mandátu. V očekávání výsledků další komunikace s ICES nejsou příslušná množství v tomto návrhu uvedena, budou však do něj zahrnuta později.

2012/0223 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)       Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1] požaduje, aby opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, byla stanovena s ohledem na dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, a zejména na zprávu vypracovanou Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů.

(3)       Je povinností Rady, aby přijala opatření na stanovení a přidělení rybolovných práv podle lovišť nebo skupin lovišť, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo kategorii rybolovu, s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (ES) č. 2371/2002.

(4)       Celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) by měly být stanoveny na základě dostupného vědeckého doporučení, s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty a na zajištění spravedlivého zacházení pro všechna odvětví rybolovu, jakož i s ohledem na názory vyjádřené v průběhu konzultací se zúčastněnými subjekty, zejména na jednáních s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu a dotyčnými regionálními poradními sbory.

(5)       Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měla být rybolovná práva určena v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Omezení odlovu a intenzity rybolovu pro populace tresky obecné v Baltském moři by tedy měla být stanovena v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací[2] (dále jen „plán pro tresku obecnou v Baltském moři“).

(6)       S ohledem na nejnovější vědecká doporučení lze zavést pružnost v řízení intenzity rybolovu v rámci plánu pro tresku obecnou v Baltském moři, aniž by se ohrozily cíle tohoto plánu a aniž by výsledkem bylo zvýšení úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato pružnost by umožnila efektivnější řízení intenzity rybolovu v případech, kdy kvóty nejsou mezi loďstvo členského státu rozděleny rovnoměrně, a usnadnila by rychlé reakce na výměny kvót. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby přidělily plavidlům plujícím pod jejich vlajkou dodatečné dny nepřítomnosti v přístavu, pokud je stejný počet dnů odejmut jiným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.

(7)       Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení by se mělo vztahovat nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky[3], a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, pokud jde o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto třeba upřesnit kódy týkající se vykládek populací, na něž se vztahuje toto nařízení, které mají členské státy používat při předávání údajů Komisi.

(8)       V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót[4], je nezbytné určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(9)       Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, je důležité otevřít tato loviště od 1. ledna 2013. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři.

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na plavidla Unie působící v Baltském moři.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a) „oblastmi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ se rozumí zeměpisné oblasti uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu ([5]);

b) „Baltským mořem“ se rozumí subdivize ICES 22–32;

c) „plavidlem Unie“ se rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované v Unii;

d) „celkovým přípustným odlovem“ (dále jen „TAC“) se rozumí množství, které lze každoročně odlovit z každé populace;

e) „kvótou“ se rozumí část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f) „dnem nepřítomnosti v přístavu“ se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož je plavidlo nepřítomno v přístavu.

Kapitola II Rybolovná práva

Článek 4 TAC a rozdělení

Celkové přípustné odlovy, kvóty a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty, jsou uvedeny v příloze I.

Článek 5 Zvláštní ustanovení o rozdělení

1.           Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b) přerozdělení provedená podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c) dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d) množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e) odpočty provedené podle článků 37, 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.           Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

Článek 6 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něž jsou stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlovy provedla plavidla členského státu, jenž má kvótu, která dosud není vyčerpána.

Článek 7 Omezení intenzity rybolovu

1.           Omezení intenzity rybolovu jsou stanovena v příloze II.

2.           Omezení uvedená v odstavci 1 se vztahují rovněž na subdivize ICES 27 a 28.2, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 o vynětí těchto subdivizí ICES z omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a článku 13 uvedeného nařízení.

3.           Omezení uvedená v odstavci 1 se nevztahují na subdivizi ICES 28.1, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 4 nařízení (ES) č. 1098/2007 o tom, že se omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1098/2007 vztahují na uvedenou subdivizi.

Kapitola III Závěrečná ustanovení

Článek 8 Předávání údajů

Zasílají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje týkající se vykládek objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 9 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

PŘÍLOHA I CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY PLATNÉ PRO PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty.

Není-li stanoveno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES.

V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Vědecký název || Třípísmenný kód || Obecný název

Clupea harengus || HER || Sleď obecný

Gadus morhua || COD || Treska obecná

Pleuronectes platessa || PLE || Platýs velký

Salmo salar || SAL || Losos obecný

Sprattus sprattus || SPR || Šprot obecný

Druh: || Sleď obecný || || Oblast: || Subdivize 30–31 || ||

|| Clupea harengus || || HER/3D30.; HER/3D31.

Finsko || 81 248 || ||

Švédsko || 17 852 || ||

|| || ||

Unie || 99 100 || ||

|| || ||

TAC || 99 100 || || Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Druh: || Sleď obecný || || Oblast: || Subdivize 22–24

|| Clupea harengus || || HER/3B23.; HER/3C22.; HER/3D24. ||

Dánsko || 3 617 || ||

Německo || 14 234 ||

Finsko || 2 || ||

Polsko || 3 357 ||

Švédsko || 4 590 || ||

|| ||

Unie || 25 800 || ||

|| ||

TAC || 25 800 || || Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

|| ||

|| || ||

Druh: || Sleď obecný || || Oblast: || Vody Unie subdivizí 25–27, 28.2, 29 a 32

|| Clupea harengus || || HER/3D25.; HER/3D26.; HER/3D27.; HER/3D28.2; HER/3D29.; HER/3D32.

Dánsko || 1 873 || ||

Německo ||  497 || ||

Estonsko || 9 567 || ||

Finsko || 18 674 || ||

Lotyšsko || 2 361 || ||

Litva || 2 486 || ||

Polsko || 21 216 || ||

Švédsko || 28 481 || ||

|| || ||

Unie || 85 155 || ||

|| || ||

TAC || Nepoužije se || Analytický TAC

Druh: || Sleď obecný || || Oblast: || Subdivize 28.1

|| Clupea harengus || || HER/03D.RG || || ||

Estonsko || 12 764 || ||

Lotyšsko || 14 876 || ||

|| || ||

Unie || 27 640 || ||

|| || ||

TAC || 27 640 || || Analytický TAC

|| || ||

Druh || Treska obecná || Oblast: || Vody Unie subdivizí 25–32

|| Gadus morhua || || COD/3D25.; COD/3D26.; COD/3D27.; COD/3D28.; COD/3D29.; COD/3D30.; COD/3D31.; COD/3D32.

Dánsko || 14 143 || ||

Německo || 5 626 || ||

Estonsko || 1 378 || ||

Finsko || 1 082 || ||

Lotyšsko || 5 259 || ||

Litva || 3 464 || ||

Polsko || 16 285 || ||

Švédsko || 14 328 ||   ||

|| || ||

Unie || 61 565 || ||

|| || ||

TAC || Nepoužije se || Analytický TAC

|| || ||

Druh: || Treska obecná || || Oblast: || Subdivize 22–24 ||

|| Gadus morhua || || COD/3B23.; COD/3C22.; COD/3D24.

Dánsko || 9 080 || ||

Německo || 4 439 || ||

Estonsko ||  201 || ||

Finsko ||  178 || ||

Lotyšsko ||  751 || ||

Litva ||  487 || ||

Polsko || 2 429 || ||

Švédsko || 3 235 || ||

|| || ||

Unie || 20 800 || ||

|| || ||

TAC || 20 800 || || Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

|| || ||

Druh: || Platýs velký || || Oblast: || Vody Unie subdivizí 22–32 ||

|| Pleuronectes platessa || || PLE/3B23.; PLE/3C22.; PLE/3D24.; PLE/3D25.; PLE/3D26.; PLE/3D27.; PLE/3D28.; PLE/3D29.; PLE/3D30.; PLE/3D31.; PLE/3D32.

Dánsko || 2 443 || ||

Německo || 271 || ||

Polsko || 511 || ||

Švédsko || 184 || ||

|| || ||

Unie || 3 409 || ||

|| || ||

TAC || 3 409 || || Preventivní TAC

Druh: || Losos obecný || Oblast: || Vody Unie subdivizí 22–31

|| Salmo salar || || SAL/3B23.; SAL/3C22.; SAL/3D24.; SAL/3D25.; SAL/3D26.; SAL/3D27.; SAL/3D28.; SAL/3D29.; SAL/3D30.; SAL/3D31.

Dánsko || 22 538 || (1) ||

Německo || 2 508 || (1) ||

Estonsko || 2 291 || (1) ||

Finsko || 28 103 || (1) ||

Lotyšsko || 14 335 || (1) ||

Litva || 1 685 || (1) ||

Polsko || 6 837 || (1) ||

Švédsko || 30 465 || (1) ||

|| || ||

Unie || 108 762 || (1) ||

|| || ||

TAC || Nepoužije se || Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

__________ || || ||

(1)           Vyjádřeno v počtu kusů ryb.

Druh: || Losos obecný || Oblast: || Vody Unie subdivize 32

|| Salmo salar || || SAL/3D32. || || ||

Estonsko || 1 581 || (1) ||

Finsko || 13 838 || (1) ||

|| || ||

Unie || 15 419 || (1) ||

|| || ||

TAC || Nepoužije se || Preventivní TAC

__________ || || ||

(1)           Vyjádřeno v počtu kusů ryb.

Druh: || Šprot obecný || || Oblast: || Vody Unie subdivizí 22–32 ||

|| Sprattus sprattus || || SPR/3B23.; SPR/3C22.; SPR/3D24.; SPR/3D25.; SPR/3D26.; SPR/3D27.; SPR/3D28.; SPR/3D29.; SPR/3D30.; SPR/3D31.; SPR/3D32.

Dánsko || 24 659 || (1) ||

Německo || 15 622 || (1) ||

Estonsko || 28 634 || (1) ||

Finsko || 12 908 || (1) ||

Lotyšsko || 34 583 || (1) ||

Litva || 12 510 || (1) ||

Polsko || 73 392 || (1) ||

Švédsko || 47 670 || (1) ||

|| || ||

Unie || 249 978 || ||

|| || ||

TAC || Nepoužije se || || Analytický TAC

__________ (1)           Šprot obecný musí představovat nejméně 92 % vykládek započítaných do tohoto TAC. Vedlejší úlovky sledě obecného se započítávají do zbývajících 8 % kvóty (HER/*3BCDC).

PŘÍLOHA II OMEZENÍ INTENZITY RYBOLOVU

1.           Členské státy přidělí plavidlům plujícím pod jejich vlajkou a provádějícím rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných lovných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo větší, pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 90 mm nebo větší, nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr s výjimkou unášených lovných šňůr, ručních lovných šňůr a přívlačí oprávnění nejvýše na:

a) 163 dní nepřítomnosti v přístavu v subdivizích 22–24 s výjimkou období od 1. do 30. dubna, kdy se použije čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1098/2007; a

b) 160 dní nepřítomnosti v přístavu v subdivizích 25–28 s výjimkou období od 1. července do 31. srpna, kdy se použije čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1098/2007.

2.           Maximální počet dní nepřítomnosti v přístavu za rok, ve kterých může být plavidlo přítomno ve dvou oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a mít lovná zařízení vymezená v odstavci 1, nesmí přesahovat nejvyšší počet dní nepřítomnosti v přístavu přidělených na jednu z daných dvou oblastí.

3.           Odchylně od odstavců 1 a 2, a pokud je to nutné v zájmu efektivního řízení intenzity rybolovu, mohou členské státy plavidlům plujícím pod jejich vlajkou přidělit další dny nepřítomnosti v přístavu za předpokladu, že stejný počet dnů nepřítomnosti v přístavu je odejmut jiným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou a podléhajícím omezení intenzity v téže oblasti, pokud kapacita každého předávajícího plavidla v kilowattech je stejně velká nebo vyšší než kapacita přijímajících plavidel. Počet přijímajících plavidel nesmí překročit 10 % celkového počtu plavidel daného členského státu podle odstavce 1.

[1]               Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2]               Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

[5]               Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1.