DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

Celní vztahy mezi EU a Kanadou jsou upraveny Dohodou o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách[1] (dále jen „dohoda o spolupráci“), která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1998.

V prosinci 2005 vyjádřila Agentura kanadské pohraniční služby (Canada Border Services Agency, CBSA) zájem o prohloubení spolupráce mezi EU a Kanadou v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce. Po delší výměně názorů dosáhly Komise a CBSA dohody o možném rozsahu nové dohody, jež by rozšiřovala celní spolupráci mezi EU a Kanadou.

Dne 26. listopadu 2009 přijala Rada rozhodnutí, kterým pověřila Komisi k zahájení jednání s Kanadou. Jednání byla zahájena v květnu 2011.

Jednání vyústila v předlohu dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce (dále jen „předloha dohody“), která vychází z dohody o spolupráci a rozšiřuje ji. Předloha dohody vytváří právní základ pro celní spolupráci mezi EU a Kanadou v záležitostech bezpečnosti dodavatelského řetězce a řízení rizik, jež bude zahrnovat posílení celních aspektů při zabezpečování logistického řetězce mezinárodního obchodu a současně usnadnění zákonného obchodu; pokud možno stanovení minimálních norem v oblasti metod řízení rizik a souvisejících požadavků a programů; vypracování a tam, kde je to vhodné, zavedení vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol, bezpečnosti kontejnerů a programů obchodního partnerství včetně rovnocenných opatření k usnadnění obchodu; výměnu informací pro bezpečnost dodavatelského řetězce a řízení rizik s výhradou požadavků na důvěrnost informací a na ochranu osobních údajů stanovených v článku 16 dohody o spolupráci a v příslušných právních předpisech smluvních stran; zřízení kontaktních míst pro tento účel; bude-li to vhodné, zavádění rozhraní pro výměnu údajů, včetně údajů potřebných před přijetím nebo před odesláním zboží; rozvoj strategie, která celním orgánům umožní partnerskou spolupráci v oblasti inspekce nákladu; pokud je to proveditelné, spolupráci na veškerých vícestranných fórech, na kterých je vhodné otázky vztahující se k bezpečnosti dodavatelského řetězce vznášet a projednávat. Předloha dohody představuje rozšíření původní dohody o spolupráci v souladu s článkem 23 dohody o spolupráci, který stanoví, že smluvní strany mohou dohodu o spolupráci rozšířit za účelem zvýšení úrovně celní spolupráce a jejího rozvíjení dohodami o specifických odvětvích a otázkách. Dohoda o spolupráci zůstane celkovým rámcem pro celní spolupráci mezi smluvními stranami a její institucionální uspořádání se navrhuje rozšířit tak, aby pokrylo předlohu dohody. V praxi bude smíšený výbor pro celní spolupráci mezi EU a Kanadou (dále jen „smíšený výbor“), zřízený podle článku 20 dohody o spolupráci, spravovat obě dohody a bude oprávněn přijímat nezbytná prováděcí rozhodnutí v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy smluvních stran[2], např. o vzájemném uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství.

2.           Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

Členské státy byly konzultovány v rámci pracovní skupiny Rady zabývající se celní unií.

Posouzení dopadů není nutné.

3.           Právní stránka návrhu

Rada se žádá, aby přijala rozhodnutí o uzavření předlohy dohody na základě čl. 207 odst. 4 prvního pododstavce ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh spadá pod společnou obchodní politiku, která je ve výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

4.           Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.           Ostatní

Předloha dohody je v souladu s cíli a opatřeními, které Komise stanovila pro provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU[3].

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu předlohy dohody jménem Unie je předložen souběžně s tímto návrhem rozhodnutí Rady o uzavření předlohy dohody.

2012/0073 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Evropská unie a Kanada by měly rozšířit svou celní spolupráci a zahrnout do ní záležitosti týkající se bezpečnosti dodavatelského řetězce a souvisejícího řízení rizik s cílem zvýšit bezpečnost celého dodavatelského řetězce a zároveň usnadnit zákonný obchod.

(2)       V souladu s rozhodnutím Rady […/…] ze dne […][4] byla dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce podepsána dne [ ], s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(3)       Dohoda by měla být schválena jménem Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce se jménem Unie schvaluje.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou učinit jménem Evropské unie oznámení v souladu s článkem 9 dohody vyjadřující souhlas Evropské unie s tím, aby byla touto dohodou vázána.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne […] [5].

V Bruselu dne .

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

 PŘÍLOHA

PŘEDLOHA

Dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce

EVROPSKÁ UNIE a KANADA (dále jen „smluvní strany“),

uznávajíce potřebu zvýšit bezpečnost celého dodavatelského řetězce pro Kanadu a Evropskou unii a současně usnadňovat zákonný obchod;

uznávajíce dlouhodobé, úzké a produktivní vztahy mezi celními orgány Kanady a Evropské unie;

uznávajíce, že tyto vztahy mohou být zlepšeny prostřednictvím užší spolupráce v oblasti bezpečnosti kontejnerů a dalších otázek, které se týkají bezpečnosti dodavatelského řetězce, na základě co možná největšího vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství;

usilujíce o stanovení rámce k přezkoumání budoucích prostředků spolupráce pro posílení postupů pro bezpečnost dodavatelského řetězce, které by zvýšily účinnost spojenou s celním řízením k zajištění bezpečnosti celého dodavatelského řetězce a usnadnění zákonného obchodu ku prospěchu svých obchodních komunit;

usilujíce o vytvoření strategie, která Kanadě a Evropské unii umožní účinnou spolupráci v oblasti inspekce nákladu;

vycházejíce z klíčových prvků rámce norem pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu „SAFE“ Světové celní organizace;

odkazujíce na dohodu mezi Kanadou a Evropským společenstvím o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1998 (dále jen „dohoda o spolupráci“), a s přáním rozšířit oblast působnosti zmíněné dohody prostřednictvím dohody o konkrétní záležitosti, v souladu s článkem 23 dohody o spolupráci;

uznávajíce, že smíšený výbor pro celní spolupráci (dále jen „smíšený výbor“) byl zřízen podle článku 20 dohody o spolupráci, aby dohlížel na řádné fungování dohody o spolupráci a mimo jiné přijímal opatření nezbytná pro celní spolupráci v souladu s cíli dohody o spolupráci a pro její rozšiřování za účelem zvýšení úrovně celní spolupráce a jejího rozšíření ve vybraných oblastech nebo záležitostech;

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Pro účely této dohody se „celním orgánem“ rozumí:

– v Evropské unii: příslušné útvary Evropské komise a celní orgány členských států Evropské unie;

– v Kanadě: orgány veřejné správy, jež Kanada určila jako odpovědné za správu svých celních předpisů.

Článek 2

Smluvní strany spolupracují v záležitostech bezpečnosti dodavatelského řetězce a souvisejícího řízení rizik.

Článek 3

Smluvní strany řídí tuto spolupráci prostřednictvím svých celních orgánů.

Článek 4

Smluvní strany spolupracují:

a)           na posílení celních aspektů zabezpečení logistického řetězce mezinárodního obchodu a současně na usnadňování zákonného obchodu;

b)           pokud možno na stanovení minimálních norem v oblasti metod řízení rizik a souvisejících požadavků a programů;

c)           na vypracování a tam, kde je to vhodné, na zavedení vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol, bezpečnosti kontejnerů a programů obchodního partnerství včetně rovnocenných opatření k usnadnění obchodu;

d)           na výměně informací o bezpečnosti dodavatelského řetězce a řízení rizik; všechny výměny informací v rámci této dohody podléhají požadavkům na důvěrnost informací a na ochranu osobních údajů stanoveným v článku 16 dohody o spolupráci, jakož i požadavkům na důvěrnost a ochranu soukromí stanoveným právními předpisy smluvních stran;

e)           na zřízení kontaktních míst pro výměnu informací pro bezpečnost dodavatelského řetězce;

f)            bude-li to vhodné, na zavádění rozhraní pro výměnu údajů, včetně údajů potřebných před přijetím nebo před odesláním zboží;

g)           na rozvoji strategie, která celním orgánům umožní spolupráci v oblasti inspekce nákladu;

h)           pokud je to proveditelné, na veškerých vícestranných fórech, na kterých je vhodné otázky vztahující se k bezpečnosti dodavatelského řetězce vznášet a projednávat.

Článek 5

Smíšený výbor pro celní spolupráci, zřízený podle článku 20 dohody o spolupráci, dohlíží na řádné fungování této dohody a posuzuje všechny otázky vyplývající z jejího provádění. Musí být zmocněn přijímat rozhodnutí k provedení této dohody v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy smluvních stran o aspektech, jako je přenos údajů a vzájemně dohodnutých přínosech: vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství.

Článek 6

Smíšený výbor stanoví vhodné pracovní mechanismy, včetně pracovních skupin, jež podpoří jeho úsilí o provádění této dohody a projednají zejména následující aspekty:

a)         identifikaci všech regulačních nebo legislativních změn, jež jsou nezbytné pro provádění této dohody;

b)         zjištění a stanovení opatření k posílení mechanismů výměny informací;

c)         zjištění a stanovení osvědčených postupů, včetně osvědčených postupů pro harmonizaci požadavků na předběžné elektronické informace o nákladu s mezinárodními standardy pro přivážené, vyvážené a tranzitní zásilky;

d)         vymezení a stanovení norem analýzy rizik pro informace potřebné k určování zásilek s vysokým stupněm rizika dovážených do Kanady a Evropské unie, nebo v nich překládaných nebo přes ně převážených;

e)         vymezení a stanovení opatření k harmonizaci norem pro posuzování rizik;

f)          vymezení minimálních kontrolních standardů a metod, s jejichž pomocí mohou být tyto normy splněny;

g)         zlepšení a stanovení norem pro programy obchodního partnerství, jež mají zlepšit bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadnit zákonný obchod;

h)         definování a provádění konkrétních kroků k zavedení vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství včetně rovnocenných opatření k usnadnění obchodu.

Článek 7

1. Pokud se vyskytnou obtíže nebo spory mezi smluvními stranami ohledně provádění této dohody, celní orgány smluvních stran se snaží vyřešit otázku prostřednictvím konzultací a diskuzí.

2. Smluvní strany mohou rovněž souhlasit s jinou formou řešení sporů.

Článek 8

1. Tuto dohodu lze měnit na základě písemného souhlasu smluvních stran.

2. Změna vstoupí v platnost 90 dnů po dni, kdy bylo prostřednictvím výměny nót diplomatickou cestou odesláno druhé oznámení, z něhož vyplývá, že smluvní strany dokončily své příslušné vnitřní postupy nezbytné pro její vstup v platnost.

Článek 9

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany navzájem oznámily dokončení postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost.

Článek 10

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět zasláním oznámení o vypovězení dohody diplomatickou cestou druhé smluvní straně.

3. Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí šestiměsíčního období po dni, kdy druhá smluvní strana oznámení o vypovězení přijala.

4. Je-li tato dohoda vypovězena, zůstávají rozhodnutí smíšeného výboru nadále v platnosti, pokud smluvní strany nerozhodnou jinak.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

V ….. dne ….. ….. 201 … ve dvou prvopisech v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

ZA EVROPSKOU UNII         ZA KANADU

[1]               Úř. věst. L 7, 13.1.1998, s. 38.

[2]               Postoj EU k právně závazným rozhodnutím smíšeného výboru stanoví Rada na návrh Komise.

[3]               Viz zejména cíl 4, opatření č. 3 (společný rámec pro řízení rizik při pohybu zboží přes vnější hranice) sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě; KOM(2010) 673 v konečném znění.

[4]               Úř. věst. L , , s. .

[5]               Datum vstupu dohody v platnost zveřejní Generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.