7.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 68/15

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění právních předpisů o jednotném nebi: čas jednat (COM(2011)0731),

—

s ohledem na sdělení Komise o správních a pobídkových mechanismech pro zavádění programu SESAR, technologického pilíře jednotného evropského nebe (COM(2011)0923),

—

s ohledem na bílou knihu: „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro zahraniční věci (A7-0254/2012),

A.

vzhledem k tomu, že realizace jednotného evropského nebe (SES) již v mnoha ohledech pokročila kupředu;

B.

vzhledem k tomu, že se očekává, že rok 2012 bude stěžejní rokem v provádění programu jednotného evropského nebe;

C.

vzhledem k tomu, že dokončení jednotného evropského nebe přinese díky větší efektivnosti výrazné úspory v oblasti hospodářství, bezpečnosti i životního prostředí, neboť na evropské úrovni vytvoří udržitelnější letecký prostor a zavede účinnější systém řízení letecké dopravy;

D.

vzhledem k tomu, že objem letového provozu neustále roste, což vede k nedostatku kapacit a pro cestující znamená častější zpoždění, zatímco plány růstu leteckých společností jsou rovněž ohroženy; vzhledem k tomu, že letecký vzdušný prostor patří s více než 750 miliony cestujících, kteří využívají letiště EU, mezi nejvytíženější na světě, a jejich počet by se měl do roku 2030 zdvojnásobit;

E.

vzhledem k tomu, že úspěch jednotného evropského nebe se bude odvíjet od toho, zda k němu bude uplatňován integrovaný přístup a zda jednotlivé členské státy nebudou ohrožovat jeho provádění jako celku;

F.

vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2012 vyprší lhůta pro dokončení realizace funkčních bloků vzdušného prostoru, avšak poslední zprávy ukazují, že situace zdaleka nesplňuje ustanovení právních předpisů o jednotném evropském nebi;

G.

vzhledem k tomu, že podle čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. 691/2010 by Komise čtyři měsíce po obdržení plánů výkonnosti od členských států měla vydat doporučení týkající se přijetí přepracovaných výkonnostních cílů, které neodpovídají cílům celé EU;

H.

vzhledem k tomu, že v současnosti poskytují služby řízení letového provozu vnitrostátní poskytovatelé letových navigačních služeb, což odráží politickou roztříštěnost kontinentu, která přispívá k neefektivnosti a přetížení;

I.

vzhledem k tomu, že pro dokončení jednotného evropského nebe je důležité přijmout opatření pro zajištění cílů letecké bezpečnosti v EU, a tím zlepšit současné standardy a zaručit stejnoměrně vysokou úroveň veřejné bezpečnosti;

J.

vzhledem k tomu, že jiné programy jako Galileo a globální družicový navigační systém (GNSS), se rychle rozvíjejí;

K.

vzhledem k tomu, že potřebné finanční prostředky a finanční rámce by měly být schváleny co nejrychleji;

1.

je si vědom stávajících omezení, pokud jde o provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi; přesto však pokládá za nutné odhodlaně navázat na dosažený pokrok a stanovit závazné lhůty pro realizaci jednotného evropského nebe, ale zohlednit i obchodní aspekty;

2.

zdůrazňuje, že je nutné rychle jednat a pokračovat v provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi a rovněž pokročit s plány výkonnosti pro letové navigační služby a zejména síťové funkce;

3.

poukazuje na to, že kritická zaváděcí fáze je na obzoru a že je nutné k ní přistoupit včas, synchronizovaně a koordinovaně;

4.

upozorňuje na to, že zvyšování objemu letecké dopravy znamená, že se evropský vzdušný prostor rychle blíží k maximu své kapacity a že je třeba tento problém naléhavě řešit s cílem zaručit vysokou kvalitu služeb letecké dopravy pro evropskou veřejnost a zajistit, aby se dopad na životní prostředí a změnu klimatu nestupňoval;

5.

zdůrazňuje význam letišť coby vstupů do a výstupů z evropské sítě a vyzývá k tomu, aby byla letiště při vytváření jednotného evropského nebe plně zohledněna, včetně regionálních letišť, vzhledem k tomu, že napomáhají odstraňovat přetížení sítě a zvyšují kapacitu;

6.

poukazuje na to, že úspěšné provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi je naléhavě nutné, aby se předešlo ještě většímu přetížení a ještě intenzivnějším dopravním tokům a používání zastaralých technologií a byl zajištěn větší soulad ustanovení v oblasti letecké bezpečnosti;

7.

konstatuje, že udržení trvale vysoké úrovně bezpečnosti a provozních podmínek v Evropě se stává čím dál tím větším problémem; vyzývá členské státy a Komisi, aby objasnily úlohu příslušných evropských orgánů a tím zajistily dodržování spolehlivých a transparentních mezinárodních bezpečnostních standardů;

8.

připomíná, že co možná největší zefektivnění evropského vzdušného prostoru je nutné z důvodu nejen hospodářských, ale také ekologických, energetických a sociálních přínosů, včetně přínosů pro cestující;

9.

poukazuje na skutečnost, že v nejnovějším sdělení Komise o této záležitosti se odhaduje, že v případě plného a včasného zavedení technologie výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) by kumulativní dopad na HDP EU činil v období 2013–2030 v EU-27 419 miliard EUR, bylo by přímo či nepřímo vytvořeno 328 000 tisíc pracovních míst a čisté úspory emisí CO2 by dosáhly výše 50 milionů tun;

10.

poukazuje na to, že podle Komise by včasné zavedení programu SESAR přineslo praktické výhody pro cestující plynoucí ze zkrácení doby letu přibližně o 10 % (nebo 9 minut), snížení počtu zrušených a zpožděných letů o 50 % a případného snížení leteckých tarifů; zdůrazňuje však, že pokud by se zavedení programu SESAR opozdilo o deset let, celkový vliv by byl katastrofální, jelikož důsledkem nižšího kumulativního vlivu na HDP EU by ztráta představovala asi 268 miliard EUR, přičemž by se vytvořilo přibližně o 190 000 pracovních míst méně a úspory emisí CO2 by se snížily o 55 milionů tun;

11.

konstatuje, že další klíčové země a regiony zintenzivňují výzkum a vývoj inovativních technologií, a vyjadřuje proto politování na tím, že pokud se nezrychlí provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi, může EU v konkurenci s mezinárodními aktéry svou vedoucí pozici ztratit;

12.

zastává názor, že řádné fungování jednotného evropského nebe může být zajištěno pouze v případě, že všechny zúčastněné strany přesně dodrží jednotlivé termíny provádění;

13.

zdůrazňuje, že byly spuštěny pilotní programy a jejich výsledky byly pozitivní;

14.

vyzývá Komisi, aby do prosince 2012 informovala Výbor pro dopravu a cestovní ruch o pokroku v provádění plánů výkonnosti všech poskytovatelů letových navigačních služeb;

15.

žádá Komisi, aby Výbor pro dopravu a cestovní ruchu do března 2013 informovala o pokroku v provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi, včetně hodnocení důsledků zpoždění v provádění systému funkčních bloků vzdušného prostoru;

16.

připomíná členským státům, že se veřejně zavázaly k dosažení cíle jednotného evropského nebe a k široké podpoře stávajících právních předpisů, a trvá na tom, že je nutné, aby se i nadále aktivně zapojovaly do provádění těchto právních předpisů; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby předložily vnitrostátní plány výkonnosti v souladu s výkonnostními cíly EU a přijaly přepracované výkonnostní cíle navržené Komisí; vyzývá Komisi, aby učinila náležité kroky v případě, že nebudou dodrženy lhůty pro provádění právních předpisů;

17.

připomíná cíle v oblasti letectví, které jsou popsány jak v bílé knize o dopravní politice, tak ve zprávě „Letová dráha 2050 – evropská vize letectví – zpráva skupiny na vysoké úrovni pro letecký výzkum“;

18.

trvá na tom, že je třeba této záležitosti věnovat zvýšenou pozornost a že pro plné a včasné vytvoření jednotného evropského nebe je nezbytná aktivní politická podpora ze strany členských států a všech zúčastněných stran;

19.

zdůrazňuje, že úspěšné provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi bude mít pozitivní dopad a povzbudivý vliv na hospodářskou soutěž v EU a celosvětově a podpoří růst a zaměstnanost zejména v odvětví letectví a leteckém průmyslu;

20.

vyjadřuje politování nad skutečností, že i přes jeho značné sociální a environmentální přínosy není projekt jednotného evropského nebe veřejnosti dostatečně znám a není chápán, a vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby posílily své snahy o komunikaci s veřejností;

21.

uvědomuje si výzvy spojené s evropským systémem uspořádání letového provozu a uznává, že při realizaci programu jednotného evropského nebe sehrává rozhodující úlohu lidský faktor a účinný sociální dialog; uznává, že je nutné klást i nadále důraz na otevřené postupy poskytování informací, zdůrazňuje, že díky provádění jednotného evropského nebe vzroste poptávka po nadstandardních vysoce kvalifikovaných pracovních místech;

22.

zcela respektuje svrchovanost a národní výsady členských států v oblasti řízení letového provozu při využívání vojenských a jiných státních letadel a při výcviku; bere na vědomí závazek členských států, že zajistí, aby byla úplným a jednotným způsobem uplatňována koncepce pružného využívání vzdušného prostoru (1), a uznává, že je třeba jejich úsilí v tomto směru podpořit; zdůrazňuje, že ke státním letadlům se mimo vojenského letectva řadí letadla určená pro činnost policie, hasičů, pobřežní stráže, celní správy, civilní ochrany a další, což s sebou v rámci jejich provozu nese celou řadu možností využití v oblasti bezpečnosti a krizového řízení;

23.

je přesvědčen, že úspěšné provádění jednotného evropského nebe bude přínosem pro celý dodavatelský řetězec, včetně výrobců, leteckých společností, malých a středních podniků, celého odvětví cestovního ruchu atd.;

24.

je i nadále mimořádně znepokojen tím, že vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru v celé Evropě je nejen opožděno, ale že mu chybí pevné základy a proto podporuje snahy koordinátora; zdůrazňuje význam spolupráce, koordinace a přijímání politických opatření členskými státy i mezi nimi v zájmu dosažení cíle týkajícího se realizace funkčních bloků vzdušného prostoru do 4. prosince 2012; vyzývá Komisi, aby podrobně sledovala vývoj a pokud to bude nutné, přijala právní kroky, včetně sankcí, proti členským státům, které porušují své povinnosti vyplývající z předpisů o jednotném evropském nebi;

25.

zdůrazňuje, že vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru nemá být chápáno jako samostatný požadavek, ale jako prostředek k dosažení cílů v oblasti sjednocení evropského vzdušného prostoru a zlepšení výkonnosti, a že bez funkčních bloků nemůže být jednotné evropské nebe dokončeno; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii pro urychlení provádění funkčních bloků vzdušného prostoru, což zahrnuje také plné provádění centralizovaných modelů (např. manažer struktury vzdušného prostoru, společný podnik SESAR, manažer zavádění); vyzývá Komisi, aby ve větší míře používala svoje metody udělování napomenutí a pokud by nepřinesly úspěch, aby proti členským státům, které ještě nepodepsaly dohody o zřizování funkčních bloků vzdušného prostoru, zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

26.

domnívá se, že nejefektivnější a nejúčinnější způsob, jak vytvořit jednotné evropské nebe, spočívá v přístupu shora dolů, a žádá proto Komisi, aby na základě zprávy uvedené v odstavci 15, navrhla opatření pro odstranění následků souvisejících se zpožděním ve vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru a urychleně nahradila přístup zdola nahoru přístupem shora dolů, a zajistila tak, že budou dosaženy cíle druhého legislativního balíčku o jednotném evropském nebi;

27.

vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní politické úrovni rychle vyřešily problémy s nedostatkem zdrojů, zejména pokud jde o vnitrostátní orgán dozoru;

28.

zdůrazňuje, že aby jednotné evropské nebe mohlo patřičně plnit svou úlohu, musí být vnitrostátní orgán dozoru funkčně oddělen od poskytovatelů letových navigačních služeb a musí své pravomoci vykonávat nestranně, nezávisle a transparentně;

29.

zdůrazňuje, že je důležité vyzvat vnitrostátní poskytovatele letových navigačních služeb k tomu, aby k provádění právních předpisů jednotného evropského nebe přistupovaly aktivně;

30.

znovu potvrzuje, že bezpečného, účinného a pružného využívání vzdušného prostoru lze dosáhnout pouze prostřednictvím úzké spolupráce a koordinace mezi civilními a vojenskými uživateli vzdušného prostoru;

31.

vyzývá členské státy, aby se za pomoci příslušných evropských agentur zaměřily na prohloubení civilní a vojenské spolupráce a koordinace se sousedními zeměmi;

32.

zastává názor, že členské státy by měly co nejdříve poskytnout finanční prostředky potřebné k dokončení jednotného evropského nebe; vítá skutečnost, že Komise navrhla, aby jednotné evropské nebe a projekt SESAR byly považovány za horizontální prioritu pro poskytování prostředků z nástroje pro propojení Evropy;

33.

uznává, že jak průmysl tak EU poskytly významné finanční investice do výzkumu a vývoje technologie SESAR a je přesvědčen, že je nyní na čase učinit opatření, aby přínosy plynoucí z těchto investic mohly být využity, a to prováděním právních předpisů jednotného evropského nebe;

34.

připomíná, že v souladu s nařízením (ES) č. 1070/2009 je třeba harmonogram zavádění jednotného evropského nebe koordinovat s vývojovou a zaváděcí fází technologie SESAR, jakožto součástí programu jednotného evropského nebe;

35.

trvá na tom, že i přestože jsou investice značné, přináší harmonizace řadu důležitých a hmatatelných výhod, k nimž patří optimalizace letů, účinná spotřeba paliva, snížení hluku, menší znečištění ovzduší a snížení dopadu na změnu klimatu a flexibilní a bezpečné využívání méně rozděleného nebe; zdůrazňuje, že užší koordinace civilní a vojenské sféry by přinesla větší účinnost, jelikož by užívání společné infrastruktury snížilo náklady; zdůrazňuje, že zvýšení interoperability mezi členskými státy a realizace funkčních bloků vzdušného prostoru by rovněž poskytly jisté výhody pro přeshraniční operace;

36.

bere na vědomí, že technologie SESAR a provádění programu jednotného evropského nebe jsou politiky, které spolu úzce souvisejí a které je třeba rozvíjet s cílem plně využít jejich potenciál, a žádá proto, aby se v tomto odvětví přistupovalo k zaváděcí fázi projektu SESAR vážně;

37.

poukazuje na to, že výrobci již vyvinuli technologie, které jsou nyní dostupné, díky čemuž se úspěšné provádění programu SESAR stává dosažitelným cílem;

38.

uznává, že ekonomické opodstatnění investic do technologie SESAR je významnější ve větších a vytíženějších dopravních uzlech, než na malých regionálních letištích nebo letištích pro sezónní lety; domnívá se nicméně, že výkonnost celé sítě by se zvýšila rozšířením kapacit technologie SESAR za pomoci veřejných finančních prostředků;

39.

je přesvědčen, že v souvislosti se snahami o dosažení standardů, o něž například usiluje Mezinárodní organizace pro civilní letectví, je zapotřebí přijmout přístup koordinovaný na celosvětové úrovni a zajistit tak, aby nové technologie byly celosvětově interoperabilní, a podpořit podepsání protokolů o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje;

40.

domnívá se, že aby bylo poskytovatelům letových navigačních služeb a ostatním zúčastněným stranám umožněno co nejlépe rozvinout svá strategická partnerství a aby byli motivováni k dosažení svých cílů, musí být ve větší míře podpořen výkonnostní základ;

41.

zdůrazňuje, že vojenská složka je v rámci jednotného evropského nebe klíčová a že by měla být zapojena na všech úrovních a v co nejranější fázi; uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi, a vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o zajištění koordinace na vojenské straně; uznává specifické rysy vztahů mezi civilní a vojenskou sférou v jednotlivých členských státech a s tím vědomím vyzývá členské státy, aby se zaměřily na posílení civilně-vojenské spolupráce a interoperability a aby uplatňovaly osvědčené postupy v této oblasti;

42.

zastává názor, že je třeba prohloubit spolupráci se sousedními zeměmi za účelem rozšíření programu jednotného evropského nebe za hranice EU;

43.

zdůrazňuje, že je nutné odstranit roztříštěnost evropského vzdušného prostoru zavedením technologických inovací, posílit plán výkonnosti pro letecké navigační služby a zavést funkční bloky vzdušného prostoru, aby bylo možné ve stanovené lhůtě využívat přínosy plynoucí z programu jednotného evropského nebe;

44.

oceňuje trvalou podporu členských států a zúčastněných stran, které pomáhají harmonizovat výklad a provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi;

45.

podporuje přístup založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru, jelikož strukturované, vhodně realizované a účinné partnerství založené na podnětné a závazné spolupráci, může přinést výhody všem;

46.

trvá na tom, že provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi přinese užitek všem zúčastněným stranám, například díky snížení poplatků, které se přenášejí na koncové zákazníky, tedy cestující;

47.

je přesvědčen, že je třeba, aby orgány odpovědné za provádění programu jednotného evropského nebe vždy úzce a bezkonfliktně spolupracovaly;

48.

vyzývá k tomu, aby přípravy legislativního návrhu o budoucí úloze společného podniku SESAR byly dokončeny včas, aby mohl pokračovat v plnění své současné úlohy i do budoucna, jelikož má rozhodující význam z hlediska zajištění úspěchu jednotného evropského nebe; zdůrazňuje úsilí doposud vynaložené na prokázání jeho účinnosti;

49.

naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně vytvořila správní, pobídkové a finanční mechanismy, včetně veřejného financování, které jsou nezbytné, k zajištění včasného a účinného zavedení technologií SESAR, do něhož se zapojí příslušné orgány a zúčastněné strany, přičemž by měla být zvláštní pozornost věnována provádění inovativních finančních nástrojů;

50.

konstatuje, že vojenské a civilně-vojenské odborné zázemí je sice součástí různých úrovní jednotlivých zapojených institucí, jako je Výbor pro jednotné nebe, Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, Eurocontrol a společný program SESAR, že je však přesto stále nutné provádět koordinovanou a komplexní analýzu dopadů jednotného evropské nebe a programu SESAR ve vojenské oblasti; je nezbytné do tohoto procesu zapojit Vojenský výbor EU, vzhledem k tomu, že tak lze zajistit dostatečnou informovanost vedoucích činitelů v oblasti obrany;

51.

uznává v této souvislosti, že Evropská obranná agentura funguje jako přirozený most mezi obrannou složkou a Komisí a jako prostředník mezi zúčastněnými vojenskými stranami; podporuje posílení úlohy Evropské obranné agentury v budování politického povědomí, vytváření sítí, asistenci při zaváděcí fázi programu SESAR a v podpoře členských států při provádění analýzy finančních a provozních rizik; konstatuje, že Evropská obranná agentura má dobrou pozici k tomu, aby v budoucnu přispěla k řešení problémů jednotného evropského nebe, například v oblasti vybavení a školení; vítá rozhodnutí členských států zapojit do podpory Evropské obranné agentury v souvislosti s programem SESAR Vojenský štáb EU; vítá ustavení vojenského prováděcího fóra pro jednotné evropské nebe a program SESAR zprostředkované Evropskou obrannou agenturou a podporuje jeho další účinné pokračování, jelikož má velkou zásluhu na zapojení všech zúčastněných stran z oblasti obrany do společných jednání; zdůrazňuje, že spolupráce s NATO je nepostradatelná, a vítá současný vývoj v tomto ohledu;

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.