3.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 353/38

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2011 s názvem „Rio+20: Na cestě k zelené ekonomice a lepší správě“ (COM(2011)0363),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

—

s ohledem na pracovní program Komise ze dne 11. února 2011 s názvem „Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů – Výroční zpráva za rok 2010“ (SEC(2011)0193),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 s názvem „Strategie rovnosti žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

—

s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté dne 9. června 2000, 11. března 2005 a 2. března 2010 při příležitosti mimořádných zasedání OSN Peking+5, Peking+10 a Peking +15, které se týkají dalších opatření a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy,

—

s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 18. prosince 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

—

s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2012 s názvem „Přezkoumání provádění oblasti K Pekingské akční platformy v EU: Ženy a životní prostředí se zvláštním zaměřením na rovnost pohlaví a změnu klimatu“ (Review of the Implementation in the EU of Area K of the Beijing Platform for Action: Women and the Environment Gender Equality and Climate Change),

—

s ohledem na zprávu, kterou společně vydaly Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a Kancelář vysokého představitele OSN pro nejméně rozvinuté státy, vnitrozemské rozvíjející se státy a malé ostrovní rozvíjející se státy (UN-OHRLLS) s názvem „Proč je ekologické hospodářství důležité pro nejméně rozvinuté státy“ (Why a Green Economy Matters for the Least Developed Countries)“ (1), jež byla vypracována pro čtvrtou konferenci OSN o nejméně rozvinutých státech konanou v květnu 2011,

—

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze září 2008 s názvem „Ekologická pracovní místa: důstojná práce v trvale udržitelném nízkouhlíkovém světě (Green Jobs: Towards Decent Work in a Sustainable, Low-Carbon World)“ (2),

—

s ohledem na zprávu orgánu OSN pro rovnost pohlaví a posílení postavení žen (OSN Ženy) ze dne 1. listopadu 2011 s názvem „Důležitost rovnosti pohlaví a posílení postavení žen v oblasti trvale udržitelného rozvoje (The Centrality of Gender Equality and the Empowerment of Women for Sustainable Development)“ (3), vypracovanou k předpokládanému závěrečnému dokumentu z konference OSN o trvale udržitelném rozvoji (Rio+20), která se bude konat v roce 2012,

—

s ohledem na shrnutí stanoviska hlavního uskupení žen ze dne 1. listopadu 2011 v souvislosti s konferencí Rio+20 (4),

—

s ohledem na stanovisko hlavního uskupení žen z března 2011 v rámci přípravy na konferenci OSN o trvale udržitelném rozvoji, která se bude konat v roce 2012, s názvem „Genderové hledisko v oblasti ekologického hospodářství (A Gender Perspective on the Green Economy)“ (5),

—

s ohledem na uveřejnění oficiální zprávy vlády (Stockholm, Švédsko) z roku 2005 s názvem Auta, steaky, obydlí: trvale udržitelné náklady – inteligentnější model spotřeby (Bilen, Biffen, Bostaden: Hållbara laster – smartare konsumtion) (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o ženách a změně klimatu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace Spojených národů o trvale udržitelném rozvoji (Rio+20) (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (12),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0235/2012),

A.

vzhledem k tomu, že ekologické hospodářství lze vymezit jako trvale udržitelné hospodářství, čímž se rozumí sociální a ekologická udržitelnost; vzhledem k tomu,že sociální udržitelnost znamená společenský řád založený na rovnosti a sociální spravedlnosti bez ohledu na pohlaví, etnický původ, barvu pleti, náboženské vyznání, sexuální orientaci, zdravotní postižení či politické smýšlení;

B.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti ohrožují životní podmínky žen a mužů, jejich blahobyt a prosperitu; zachování ekosystémů tedy představuje základní pilíř zeleného hospodářství; současná generace nemůže nechat řešení současných environmentálních problému na příštích generacích; vzhledem k tomu, že ekologická udržitelnost zahrnuje užívání, zachování a posílení zdrojů společenství, aby byly zachovány pro život nezbytné ekologické procesy, a bylo tak možné nyní i do budoucna zvýšit celkovou kvalitu života;

C.

vzhledem k tomu, že kvůli své genderové roli nemají ženy vliv na životní prostředí ve stejné míře jako muži a vzhledem k tomu, že v mnoha zemích je přístup žen ke zdrojům a možnostem, jak tuto situaci zvládnout a přizpůsobit se jí, z důvodu strukturálních norem a diskriminace omezený;

D.

vzhledem k tomu, že politika související se životním prostředím má přímý vliv na zdraví a socioekonomickou situaci osob, a vzhledem k tomu, že nerovnost mezi pohlavími společně s nedostatečným zohledněním rozdílné hospodářské a sociální situace a potřeb žen znamená, že na ženy má nepoměrně větší dopad zhoršování kvality životního prostředí a nedostatečné politiky v této oblasti;

E.

vzhledem k tomu, že některé členské státy stále podceňují a přehlížejí úlohu žen v ekologickém hospodářství, což vede v mnoha směrech k diskriminaci týkající se ztráty výhod, jako je sociální ochrana, zdravotní pojištění, právo na odpovídající platy a důchody;

F.

vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu a narušení ekosystému nejvíce postihnou nejchudší osoby, z nichž ženy podle odhadů tvoří až 70 %;

G.

vzhledem k tomu, že je nevyhnutelný přechod na ekologické hospodářství s cílem snížit zatížení životního prostředí, zvýšit sociální spravedlnost a vytvořit společnost, ve které mají ženy a muži stejná práva a příležitosti;

H.

vzhledem k tomu, že přechodem k ekologickému hospodářství často pro ženy vyvstávají určité problémy týkající se jejich zapojení do trhu s ekologickými pracovními místy, protože ženy často nemají dostatečné technologické školení nutné pro práci na odborných pozicích v ekologickém hospodářství;

I.

vzhledem k tomu, že ženy jsou jednoznačně nedostatečně zastoupeny jak v rámci jednání o životním prostředí a rozpočtu, tak při přijímání rozhodnutí o přechodu na ekologické hospodářství;

J.

vzhledem k tomu, že vzorce chování spotřebitelů a modely jejich životního stylu mají značný vliv na životní prostředí a klima; rozmanitost vzorců chování spotřebitelů, například pokud jde o potraviny a dopravu, jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné, zejména pokud bereme v úvahu skutečnost, že všechny ženy a všichni muži na Zemi mají právo žít v dobrých životních podmínkách;

K.

vzhledem k tomu, že vzorce spotřebitelského chování žen a mužů se liší; ženy mají v porovnání s muži menší spotřebu, a to bez ohledu na jejich sociálně-ekonomickou situaci, přitom však volbou určitých modelů spotřeby, jako je například jíst méně masa, méně jezdit automobilem či účinněji využívat energii, projevují větší odhodlání podniknout kroky s cílem zachovat životní prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že v důsledku současné struktury rozdělení moci podle pohlaví ženy nemají stejnou moc a přístup k dopravnímu systému jako muži; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení dopravních možností pro ženy je nutné zavést efektivnější způsoby veřejné dopravy, vybudovat více cest pro chodce a cyklistických stezek a rovněž zkrátit vzdálenosti k poskytovaným službám, rozvíjet a zlepšovat znalosti a inovace týkající se dopravy šetrné k životnímu prostředí;

M.

vzhledem k tomu, že ženy jsou značně zranitelné vůči dopadům rizik spojených se životním prostředím a se změnou klimatu, neboť mají nižší socioekonomické postavení než muži, vykonávají ve větší míře povinnosti v domácnosti, které jsou nerovnoměrně rozděleny, a jsou vystaveny riziku násilí v případě konfliktů, které vznikají či jsou vystupňovány z důvodu nedostatečných přírodních zdrojů;

N.

vzhledem k tomu, že ženy se musejí v plné míře spolupodílet na vytváření a provádění ekologického hospodářství, jakož i přijímat rozhodnutí v této oblasti; zkušenosti s jejich podílením se na různých opatřeních jsou dobré a jejich účast přináší výsledky, jako je například lepší řízení katastrof, zvýšení biologické rozmanitosti, zvýšení potravinové bezpečnosti, zabránění dezertifikaci a ochrana lesů;

O.

vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek komplexních srovnávacích údajů týkajících se dopadu ekologického hospodářství na trh práce;

1.

zdůrazňuje potřebu přeorientovat společnost na ekologické hospodářství, kde ekologické hledisko úzce souvisí se sociální udržitelností, jako je větší rovnost a sociální spravedlnost;

2.

konstatuje, že mezi zvláště důležité prvky ekologického hospodářství patří ekosystém, spotřeba, potraviny, růst, doprava, energetika a oblast dobrých životních podmínek;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že sdělení Komise orgánům a výborům EU s názvem Rio+20: Na cestě k zelené ekonomice a lepší správě zcela opomíjí genderové hledisko;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování, provádění a posuzování strategií, programů a rozpočtových projektů v oblasti životního prostředí a klimatu shromáždily údaje rozčleněné podle věku a pohlaví; bez statistických údajů je těžší prosadit důležitá opatření na zvýšení rovnosti;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že do politik a programů udržitelného rozvoje není dostatečně začleněna problematika a genderové hledisko; připomíná, že pokud politiky v oblasti životního prostředí nezačleňují genderové hledisko, zvyšuje se tím nerovnost mezi pohlavími; vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodní, vnitrostátní i regionální úrovni zavedly mechanismus systematického přihlížení k rovnosti mezi pohlavími pro posouzení politik v oblasti životního prostředí;

6.

vyzývá Komisi, aby podnítila výzkum v oblasti genderového hlediska a ekologického hospodářství a také v oblasti zapojení žen do rozvoje ekologických inovací, služeb a produktů;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a propagovaly výzkum a studie věnované konkrétně tomu, jaký vliv bude mít přechod k zelenému hospodářství na ženy a muže v různých odvětvích a jaká je úloha žen při podpoře tohoto přechodu; vyzývá Komisi a členské státy, aby genderové hledisko začlenily do studií o ochraně životního prostředí a o hodnocení dopadu na životní prostředí;

8.

uznává, že je naléhavě třeba dohodnout se na společné definici ekologického hospodářství na základě pilířů sociální i ekologické udržitelnosti na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že při stanovování účelu a cílů zeleného hospodářství musí hrát významnou úlohu občanské společnosti, především sociální hnutí, organizace pro životní prostředí a organizace pro lidská práva;

9.

žádá Komisi, aby systematicky začleňovala hledisko rovnosti mezi pohlavími do definic, provádění i sledování politik v oblasti životního prostředí na všech úrovních, včetně místního a regionálního rozvoje a výzkumných činností; žádá Komisi, aby využívala a podporovala propagaci systematického přihlížení k rovnosti mezi pohlavími jako nástroje řádné správy;

10.

žádá Komisi, aby rovnost mezi pohlavími prosazovala jako klíčové téma při vytváření budoucích nařízení a programů pro strukturální fondy EU (Evropský sociální fond – ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)) a pro Společnou zemědělskou politiku a při jednání o nich, především v rámci opatření týkajících se přechodu k ekologickému hospodářství;

11.

konstatuje, že je možné používat obnovitelnou energii ve vzdálených a izolovaných oblastech bez elektřiny, což přispívá k výrobě energie, která nezpůsobuje znečištění; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily nástroje na využívání obnovitelné energie a energie šetrné k životnímu prostředí a využily k tomu Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF); dále podporuje více inovací a větší zapojení žen i mužů například v oblasti rozvoje energie, staveb a energie, které jsou obnovitelné a šetrné k životnímu prostředí;

12.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní zvyšovala informovanost o důležitosti přechodu na ekologické hospodářství a o pozitivních dopadech politik v oblasti životního prostředí, které zohledňují genderové aspekty;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily cíl rovnosti do všech oblastí politiky, které souvisí se životním prostředím, a zavedly ho na všech úrovních hospodářského rozhodování; tyto cíle je třeba prosazovat po dohodě s občanskou společností;

14.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby začaly používat nový ukazatel růstu zohledňující sociální otázky a otázky klimatu, který zahrnuje nehospodářská hlediska týkající se dobrých životních podmínek a je primárně zaměřen na problematiku udržitelného rozvoje, jako je rovnost mezi pohlavími, omezení chudoby a snížení emisí skleníkových plynů;

15.

konstatuje, že opatření na splnění oprávněných požadavků osob, týkající se bydlení, potravin, energie a pracovních příležitostí, je zapotřebí uskutečňovat tak, aby se zachoval ekosystém a omezila se změna klimatu a aby byly přírodní zdroje využívány způsobem, který je v souladu s lidskými právy a vede k větší rovnosti a přidělování na základě zásad environmentální spravedlnosti;

16.

zdůrazňuje, že je důležité dětem a vnoučatům zabezpečit dobré životní podmínky, a proto je nevyhnutelné, aby hospodářský rozvoj vyhovoval současným požadavkům a zároveň neohrozil potřeby příštích generací;

17.

zdůrazňuje, že HDP je ukazatelem produkce, nikoli environmentální udržitelnosti, účinného využívání zdrojů, sociálního začleňování či všeobecného rozvoje společnosti; požaduje, aby byly předloženy nové, jasné a měřitelné ukazatele, které zohledňují změnu klimatu, biologickou rozmanitost, účinné využívání zdrojů a sociální spravedlnost;

18.

vyzývá členské státy, aby přijaly fiskální opatření, která povedou k ekologickému hospodářství, a to zčásti stanovením ceny za dopad na životní prostředí a zčásti investováním do podpory ekologických inovací a trvale udržitelného systému infrastruktury;

19.

domnívá se, že veřejné prostředky EU by se měly v mnohem větší míře použít na udržitelné veřejné statky;

20.

žádá, aby byly stanoveny podmínky, například aby poskytování dotací EU bylo vyhrazeno pro činnosti ve prospěch životního prostředí a sociální udržitelnosti;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily trvale udržitelné dopravní systémy, které berou stejný ohled na potřeby žen a mužů, pokud jde o dopravu, a které mají zároveň malý dopad na životní prostředí;

22.

žádá Komisi, aby financování výzkumu, jež je nezbytnou pákou, zaměřila na projekty v oblasti inovativní a udržitelné dopravy;

23.

vyzývá členské státy, aby omezily dopad odvětví dopravy na životní prostředí a oblast energetiky a zároveň podpořily rovnost prostřednictvím opatření na zvýšení přístupu k informačním technologiím a opatření v oblasti územního plánování s cílem zefektivnit dopravu;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v dopravě zavedly hierarchii, jež bude jasně určovat, které druhy dopravy se mají v zájmu dosažení všeobecných cílů v oblasti životního prostředí a dopravy upřednostnit;

25.

žádá, aby byly před vypracováním jakékoli hierarchie prostředků dopravy shromážděny statistické údaje, aby byl změřen vliv soukromých prostředků i prostředků veřejné dopravy na životní prostředí s přihlédnutím k odlišnostem jednotlivých místních situací, a žádá úřady veřejné správy, aby šly v tomto směru příkladem;

26.

žádá členské státy, aby do kontrol veřejných financí, které provádí auditní orgány, začlenily, jaký vliv má využívání dopravy ze strany příslušných kontrolních orgánů;

27.

žádá, aby členské státy podporovaly práci na dálku prostřednictvím sociálních a finančních pobídek a stanovením ochranného legislativního rámce pro zaměstnance;

28.

vyzývá členské státy, aby značně posilnily místní veřejnou dopravu zvýšením kvality a kvantity služeb veřejné dopravy, zlepšením bezpečnosti, pohodlí a fyzické přístupnosti dopravních prostředků a zařízení a zřízením integrovaných a doplňkových dopravních systémů i v menších městech a venkovských oblastech, a tím zlepšit možnosti žen, postižených osob a starších občanů přemisťovat se, čímž by došlo k většímu sociálnímu začlenění a zlepšení jejich životních podmínek;

29.

zdůrazňuje, že při investování do trvale udržitelného systému dopravy je nevyhnutelné vzít v úvahu to, že ženy a muži vnímají veřejné prostředí rozdílně a jejich vnímání se zakládá na odlišných posouzeních rizika, což znamená, že bezpečné prostředí musí být v této oblasti prioritou, a to pro ženy i pro muže;

30.

shledává, že ekologická pracovní místa, například v zemědělství, energetice, dopravě, výzkumu, technologiích, IT, stavebnictví a v odpadovém hospodářství, mají pro ekologické hospodářství velký význam;

31.

vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikání žen v oblasti ekologického hospodářství, aby se jim k němu usnadnil přístup prostřednictvím šíření informací a pořádáním přípravných seminářů a díky opatřením na dosažení rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem; vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikání žen v oblasti ekologického hospodářství, rozvoje ochrany životního prostředí a technologií šetrných k životnímu prostředí, například v odvětvích jako je obnovitelná energie, zemědělství a cestovního ruch a v rozvíjení ekologických inovací, zejména v odvětví služeb; poznamenává, že obnovitelná energie může vést k vytvoření nových pracovních příležitostí pro ženy podnikatelky v oblastech s obzvlášť vysokou úrovní nezaměstnanosti žen;

32.

žádá členské státy, aby ženám zajistily vhodné pracovní podmínky a poskytly jim přístup k důstojným standardům zdravotnických služeb, vzdělávání a bydlení a aby výrazně přispěly k sociálnímu dialogu s cílem podpořit přechod k novým ekologickým pracovním místům;

33.

poznamenává, že udržitelné hospodářství znamená „zelenou pro všechny“, tedy vznik důstojných pracovních míst a udržitelných společenství a možnost spravedlivějšího rozdělení bohatství;

34.

konstatuje, že v rámci ekologického hospodářství nejsou důležitá jen ekologická pracovní místa, ale všechna pracovní místa, která mají byť jen malý negativní vliv na životní prostředí; konstatuje, že taková pracovní místa se nacházejí v soukromém sektoru služeb, ale i v odvětví sociálních služeb, jako je například školství a sociální péče;

35.

vyzývá členské státy, aby ženám zabezpečily rovnou účast na politickém rozhodování, v orgánech a institucích volených vládou, které se zabývají definováním, plánováním a prováděním politik v oblasti životního prostředí, energetiky a ekologickými pracovními místy, a aby bylo začleněno hledisko pohlaví; vyzývá členské státy, aby v oblasti ekologických pracovních míst jmenovaly větší počet žen na vedoucí pozice a do správních rad; zdůrazňuje, že pokud to není možné dobrovolnou cestou, je nevyhnutelné přijmou cílená opatření na posílení rovnosti a demokracie, jako je například zavedení kvót či jiných metod;

36.

poukazuje na to, že ekologická přeměna hospodářství a přechod na nízkouhlíkové hospodářství vytvoří obrovskou poptávku po kvalifikovaných pracovnících; odkazuje na skutečnost, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na pracovních pozicích v odvětví obnovitelné energie, zejména na vědeckých a vysoce technických pozicích; zdůrazňuje proto, že je zvláště důležité, aby členské státy vypracovaly akční plány s cílem podpořit ženy, aby si více vybíraly vzdělání v oborech, jako je inženýrství, přírodní vědy, IT a další obory vyspělé technologie, kde bude v budoucnu velký počet ekologických pracovních míst;

37.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly a rozvíjely metody podněcování žen k tomu, aby se rozhodovaly vzdělávat se a pracovat v odvětví životního prostředí, dopravy a energetiky, a tvrdě tak bojovaly proti stereotypnímu vyhrazování pracovních míst v oblasti vědy mužům;

38.

konstatuje, že je třeba podpořit a podnítit přístup žen k mikroúvěrům pro malé podniky;

39.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly a rozvíjely metody podněcování mužů k tomu, aby se rozhodovali vzdělávat se a pracovat v odvětví, která mají malý negativní vliv na životní prostředí v oblasti sociálních služeb;

40.

vyzývá členské státy, aby prostřednictvím programů Evropské unie, jako Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF), vyvinuly kurzy odborné přípravy, jejichž cílem bude usnadnit ženám přístup k novým ekologickým pracovním místům vznikajícím technologiím s nízkým dopadem na životní prostředí, a to v soukromém i veřejném sektoru; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily větší účast pracujících žen ve školicích programech a projektech zaměřených na přechod k ekologickému hospodářství, např. v odvětví obnovitelné energie či na vědeckých a vysoce technických pozicích, a aby se zaměřila to, aby žena díky vzdělávání a odborné přípravě získaly nezbytné schopnosti a kvalifikaci a mohly rovným způsobem konkurovat mužům v zaměstnání a v osobním profesním růstu; konstatuje, že muži mají snadnější přístup k pokročilejším zemědělským výrobním prostředkům a obchodním technologiím, které jsou nutné pro získání vysoce kvalifikovaných pozic v ekologickém hospodářství;

41.

konstatuje, že aby se ženy mohly podílet na ekologickém hospodářství za stejných podmínek jako muži, je potřeba vybudovat zařízení péče o děti a domovy důchodců, ženy i muži musí mít příležitost sladit pracovní a soukromý život a musí být zajištěna práva týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví; poukazuje na to, že politiky a nařízení by se měly zaměřit na podporu sociální bezpečnosti, plánování rodiny a péče o děti, jelikož ženy budou moci přispět svými odbornými znalostmi a rovným dílem se tak podílet na rozvoji ekologického hospodářství, pouze pokud společnost tyto požadavky zajistí;

42.

zdůrazňuje, že ekologizace hospodářství se začala považovat za prostředek podpory hospodářského rozvoje, především v situaci hospodářské krize a strategie EU 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly snahy o ekologické hospodářství pobídkami investic do ekologických inovací a programů, které podporují ekologické inovace a ekologická pracovní místa a zaměřují se na ty, kteří je nejvíce potřebují; trvá na tom, že hledisko pohlaví je zásadní, aby nedocházelo k nerovnostem mezi muži a ženami;

43.

žádá Komisi a členské státy, aby shromáždily a zanalyzovaly údaje rozčleněné podle pohlaví týkající se rozdělení finančních zdrojů ve vztahu k odvětvím rozděleným podle pohlaví a k ekologickým inovacím a aby vypracovaly ukazatele na zjištění, jaké různé dopady může mít ekologické hospodářství na územní a sociální soudržnost; žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategickou orientaci a soubor nástrojů, aby bylo možné účinně reagovat na možné změny v úrovni zaměstnanosti a struktuře trhu práce;

44.

očekává, že přechod na širší a udržitelnější hospodářské ukazatele dokonce i v rozvojové politice bude vést k většímu zaměření se na sociální a environmentální cíle v rozvojových zemích a že specifické politiky a nařízení zajistí majetková práva žen a kontrolu přírodních zdrojů; zdůrazňuje potřebu podporovat přístup žen k těmto službám a novým technologiím, jež jsou nutné pro řízení a provoz mechanismů výroby energií, vody, podniků a zemědělské výroby; zdůrazňuje, že je třeba, aby se ženy více zapojily do vedoucích pozic podniků a organizací;

45.

žádá Komisi, aby plně uznala a řešila nejrůznější dopady zhoršování životního prostředí na vznik nerovností, především mezi ženami a muži, a aby při přípravě návrhů nových politik v oblasti změny klimatu a udržitelnosti životního prostředí zajistila prosazování rovných práv pro ženy;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily ukazatele s cílem posoudit důsledky projektů a programů z genderového hlediska a současně v zájmu dosažení ekologického hospodářství prosazovaly hledisko pohlaví a hledisko rovnosti v environmentálních strategiích;

47.

vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu zejména skutečnost, že přístup k čisté vodě je pro ženy a dívky v mnohých zemích světa velmi důležitý, protože jsou to právě ony, kdo je velmi často zodpovědný za zásobování domova čistou vodou; zdůrazňuje, že je rovněž důležité využívat poznatky původního ženského obyvatelstva o místních ekosystémech;

48.

žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost skutečnosti, že příležitosti žen budovat kariéru v ekologickém hospodářství v mnoha zemích stále značně omezuje sociální podmiňování a patriarchální modely a že ženy nezískávají přístup k informacím, odborné přípravě a technologiím, jež jsou pro přístup do tohoto odvětví nezbytné;

49.

vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost především skutečnosti, že miliardy osob jsou naprosto závislé na biomase jako na zdroji energie; děti a ženy trpí zdravotními problémy, neboť biomasu sbírají, zpracovávají či používají; zdůrazňuje, že jsou proto nutné investice do účinnějších a obnovitelných zdrojů energie;

50.

požaduje, aby byl důkladně posouzen dopad multilaterálních a bilaterálních obchodních dohod projednávaných mezi EU a třetími zeměmi z hlediska klimatu, rovnosti mezi pohlavími a udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby jasně podpořila řešení problematiky změny klimatu jakožto součásti pomoci v oblasti obchodu a jiných druhů příslušné rozvojové pomoci;

51.

vyzývá Komisi, aby vypracovala program na přenos moderních technologií a poznatků, které mohou rozvojovým zemím a regionům pomoci přizpůsobit se změnám životního prostředí;

52.

zdůrazňuje, že při vytváření strategií boje proti změně klimatu je třeba se zaměřit na genderové nerovnosti v oblasti přístupu k prostředkům, jako jsou například mikroúvěry, úvěry, informace a technologie;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám členských států.