30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/63

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 63/168, v nížž se požaduje uplatňování rezoluce Valného shromáždění OSN č.62/149 ze dne 18. prosince 2007 o celosvětovém moratoriu na trest smrti a vykonávání poprav,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 65/206 ze dne 21. prosince 2010 o moratoriu na používání trestu smrti,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o všeobecném moratoriu na trest smrti (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2002 o zrušení trestu smrti v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o Světovém dni boje proti trestu smrti (3),

—

s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové a generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda o Evropském a Světovém dni boje proti trestu smrti připadajícím na 10. října 2011,

—

s ohledem na prohlášení Evropské unie ze dne 6. dubna 2011 o zrušení trestu smrti, v němž se obrací na pozorovatelské země v Radě Evropy, včetně Japonska, aby zrušily trest smrti,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou Japonsko ratifikovalo v roce 1999,

—

s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se výrazně angažuje v boji za zrušení trestu smrti na celém světě a usiluje o všeobecné uznání práva na život jako základního principu,

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2011 nebyly poprvé od roku 1992 v Japonsku vykonány žádné popravy; vzhledem k tomu, že však podle informací tisku nový ministr spravedlnosti Tošio Ogawa oznámil, že nemá v úmyslu pokračovat v „opatrné“ politice svého předchůdce Hiraoky Hidea a že je připraven znovu podepisovat příkazy k vykonání trestu smrti;

C.

vzhledem k tomu, že na celém světě bylo dosaženo značného pokroku při rušení trestu smrti a že stoupá počet zemí, které již trest smrti odstranily,

D.

vzhledem k tomu, že Japonsko, které je jedním z nejdůležitějších demokratických činitelů v Asii a klíčovým členem mezinárodního společenství, by přijetím závazku k zrušení trestu smrti následovalo nejen mezinárodní trend, ale vyslalo by i silný signál do celého světa, že právo na život je třeba ctít a chránit;

E.

vzhledem k tomu, že v současné době se v japonských celách smrti nachází asi 130 osob;

F.

vzhledem k tomu, že vězni a jejich právní zástupci jsou o výkonu rozsudku informováni až v den popravy a rodinní příslušníci jsou zpraveni až po vykonání aktu, což je vzhledem ke skutečnosti, že odsouzení v celách tráví dlouhé roky, mimořádně kruté;

1.

vítá skutečnost, že vztahy mezi EU a Japonskem vycházejí ze sdílení společných hodnot, jako je svoboda, demokracie, právní stát a lidská práva;

2.

s potěšením konstatuje, že od července 2010 nebyly v Japonsku vykonány žádné popravy a že ministerstvo spravedlnosti v roce 2010 ustavilo studijní skupinu pro trest smrti;

3.

naléhavě vyzývá ministra spravedlnosti Tošia Ogawu, aby v budoucnu neschvaloval žádné příkazy k vykonání trestu smrti a aby podpořil práci studijní skupiny;

4.

vyzývá Japonsko, aby neúnavně usilovalo o návrat k praxi uplatňované od listopadu 1989 do března 1993, kdy de facto platilo moratorium na trest smrti, a aby vybízelo veřejné orgány, poslance, organizace občanské společnosti a sdělovací prostředky, aby se zapojili do celonárodní diskuse o uplatňování trestu smrti v Japonsku;

5.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a komisaři OSN pro lidská práva a premiérovi, ministru spravedlnosti a parlamentu Japonska.