20.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 239/83

—

s ohledem na to, že Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 2012 Mezinárodním rokem udržitelné energie pro všechny, aby poukázalo na to, že přístup k energii je důležitý pro udržitelný hospodářský rozvoj a dosažení rozvojových cílů tisíciletí (1),

—

s ohledem na zahájení iniciativy v oblasti udržitelné energie pro všechny (2) generálním tajemníkem OSN Panem Ki-munem,

—

s ohledem na ustavení poradní skupiny pro energii a změnu klimatu (AGECC) generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a na její doporučení ze dne 28. dubna 2010, v nichž za priority označila mezinárodní cíl všeobecného přístupu k moderním energetickým službám pro všechny do roku 2030 a snížení celosvětové energetické náročnosti o 40 % do roku 2030 (3),

—

s ohledem na Výhled světové energetiky na rok 2011 Mezinárodní energetické agentury (IEA), v němž se zdůrazňuje, že celosvětově asi 1,3 miliardy lidí nemá přístup k elektřině a že dalších asi 2,7 miliardy lidí nemá k dispozici zařízení využívající k přípravě pokrmů čistá paliva,

—

s ohledem na mezinárodní konferenci na vysoké úrovni nazvanou „Energie pro všechny – financování přístupu chudých“, která se konala v norském Oslu ve dnech 10.–11. října 2011, a na zahájení Mezinárodního partnerství v oblasti energetiky a klimatu – Iniciativa Energie+,

—

s ohledem na závěry Rady Evropské unie ze dne 19. května 2009 o přístupu k udržitelným zdrojům energie na místní úrovni v rozvojových zemích, v nichž se připomíná, že „přístup k udržitelným zdrojům energie a moderním energetickým službám je základním předpokladem hospodářského růstu a sociálního rozvoje, jakož i dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ a že „důraz na energii z udržitelných zdrojů povede ke sjednocení úsilí za účelem splnění rozvojových cílů tisíciletí a přispěje k řešení globální krize a ke zmírnění změny klimatu“,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 17. července 2002 o energetické spolupráci s rozvojovým zeměmi (COM(2002)0408),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 26. října 2004 o budoucím rozvoji Energetické iniciativy EU a o možnostech vytvoření Energetického nástroje pro země AKT (COM(2004)0711),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. října 2011 nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0442/2011),

A.

vzhledem k tomu, že celosvětově asi 1,3 miliardy lidí, z nichž 84 % žije na venkově, nemá přístup k elektřině; vzhledem k tomu, že kromě toho 2,7 miliardy lidí nemá k dispozici zařízení využívající k přípravě pokrmů čistá paliva (4), což vede k zakouření vnitřních prostor mající za následek více než 1,4 milionu předčasných úmrtí ročně, které je tak po HIV/AIDS celosvětově druhou nejčastější příčinou předčasných úmrtí (5); vzhledem k tomu, že současný nedostatečný přístup k moderním energetickým službám v mnoha chudých zemích vedl k nerovnému postavení žen a mužů a obzvláště znevýhodňuje ženy a děti;

B.

vzhledem k tomu, že přístup k energii je základním předpokladem uplatňování některých práv zakotvených v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966 a v dalších mezinárodních právních nástrojích v oblasti lidských práv a životního prostředí;

C.

vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí lze splnit jedině tehdy, jestliže se podstatně zlepší přístup k energii; to bude podle odhadů vyžadovat do roku 2030 roční investice ve výši 48 miliard USD, což odpovídá asi 3 % celosvětových investic do energetické infrastruktury rozvržených až do roku 2030 a znamenalo by to mírné zvýšení emisí CO2 o 0,7 % do roku 2030 (6);

D.

vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie a zejména velikostně nenáročná decentralizovaná řešení mají obrovský potenciál k tomu, aby chudým, obzvláště ve venkovských oblastech rozvojových zemí, poskytovaly spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné energetické služby; vzhledem k tomu, že se rozvojové země nacházejí v oblastech, v nichž jsou obnovitelné zdroje energie hojně dostupné, zejména větrná a solární energie; vzhledem k tomu, že jejich rozšíření v rozvojových zemích nadále brání řada překážek spojených např. s financováním, budováním kapacit, transferem technologií a správní reformou;

E.

vzhledem k tomu, že využívání technologií na bázi obnovitelné energie je nezbytné k tomu, aby rozvojové země snížily svou závislost na dovozu fosilních paliv a s ním spojené cenové nestabilitě; vzhledem k tomu, že i rozsáhlé projekty v oblasti obnovitelné energie (jako je využívání vodní energie a energetických plodin) mohou mít z environmentálního a sociálního hlediska závažný dopad na místní obyvatelstvo, tj. na zajišťování vody a potravin; vzhledem k tomu, že důležitým předpokladem pro poskytování finančních prostředků je tudíž pečlivé posouzení dopadů technologií využívajících obnovitelnou energii na životní prostředí;

F.

vzhledem k tomu, že přístup k moderním, udržitelným energetickým službám pro všechny znamená mít přístup k celé škále potřebných a žádaných energetických služeb (nejen k elektřině), např. ke svícení, vaření a ohřevu vody, vytápění prostor, chlazení, přístup k informacím a komunikačním službám a energii k výrobním a výdělečným účelům;

G.

vzhledem k tomu, že 8 % z 409 miliard USD věnovaných v podobě dotací na fosilní paliva rozvojovým zemím v roce 2010 směřovalo k 20 % obyvatelstva s nejnižšími příjmy (7);

H.

vzhledem k tomu, že pokud jde o naději dožití, vzdělání, HDP na hlavu a jiné ukazatele životní úrovně, výsledky indexu energetického rozvoje silně korelují s výsledky indexu lidského rozvoje;

I.

vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe nemá téměř 70 % všech obyvatel přístup k elektřině; vzhledem k tomu, že růst počtu obyvatel je rychlejší než elektrifikace a že vzrostl počet obyvatel bez přístupu k elektřině;

J.

vzhledem k tomu, že zejména v nejméně rozvinutých zemích má přístup k přenosovým sítím pouze malá menšina obyvatelstva; vzhledem k tomu, že ani v dohledné budoucnosti jej celá populace nezíská, takže decentralizovaná řešení, jako jsou velikostně nenáročná energetická řešení, řešení nevyžadující připojení do sítě či malé elektrické sítě představují jedinou reálnou možnost, jak v následujících letech dosáhnout všeobecného přístupu k energii;

K.

vzhledem k tomu, že klíčovými faktory, které je třeba podporovat v zájmu přilákání soukromých investic, které umožní v úplnosti dosáhnout všeobecného přístupu k energii, je dodržování zásad právního státu a řádná správa věcí veřejných;

L.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise na téma energie v rámci rozvojové spolupráce byla vydána v letech 2002 a 2004;

1.

zdůrazňuje, že ačkoli žádný z rozvojových cílů tisíciletí není konkrétně věnován energii, přístup k moderním, udržitelným energetickým službám pro všechny (dále jen „všeobecný přístup k energii“) je předpokladem dosažení rozvojových cílů tisíciletí, a proto se domnívá, že by se energetika měla dostat do popředí diskuse o vymýcení chudoby a současně by se mělo zajistit, aby větší přístup k moderním energetickým službám byl v souladu s udržitelným rozvojem; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o rozvojové spolupráci na podporu všeobecného přístupu k energii pro rok 2012, který OSN věnovala tomuto tématu;

2.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby schválily mezinárodní cíl dosažení všeobecného přístupu k energii do roku 2030 (který vytyčila OSN) a aby se k němu zavázaly a přizpůsobily mu své politiky a rozvojovou spolupráci;

3.

zdůrazňuje, že maximalizace využívání obnovitelných zdrojů energie představuje ideální způsob, jak může mezinárodní společenství dosáhnout všeobecného přístupu k moderním energetickým službám a současně bojovat proti změně klimatu; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán s cílem začlenit záměr všeobecného přístupu k energii do příslušných politik EU i do všech oblastí rozvojové politiky, jako je zemědělství, průmysl, obchod, zdravotnictví a vodohospodářství, a aby zajistila soudržnost mezi jednotlivými politikami a odvětvími v zájmu splnění cíle všeobecného přístupu k energii;

4.

vítá skutečnost, že zmínka o energii je jedním z klíčových bodů „Agendy pro změnu“, a očekává, že Komise bude podle toho jednat; vyzývá Komisi, aby nepodřizovala přístup k energii dalším klíčovým bodům, tj. energetické bezpečnosti a změně klimatu, které jsou v agendě rovněž zmiňovány, a ani ho s nimi nezaměňovala;

5.

vybízí k tomu, aby byl v rámci rozvojové spolupráce EU vytvořen zvláštní program pro „energii a rozvoj“, který by se soustředil speciálně na všeobecný přístup k energii;

6.

konstatuje, že zkušenosti dokládají, že centralizované cíle v oblasti energetické kapacity a rozšiřování přenosové sítě často nedokázaly zlepšit energetické služby pro chudé; zdůrazňuje proto nutnost podporovat decentralizovaná řešení s využitím obnovitelné energie, jako jsou velikostně nenáročná energetická řešení, řešení nevyžadující připojení do sítě či malé elektrické sítě, neboť mohou sloužit všem vrstvám obyvatelstva rozvojových zemí, zejména chudému a venkovskému obyvatelstvu; vyzývá EU, aby na tato velikostně nenáročná řešení energetické chudoby ve vzdálených oblastech zaměřila své úsilí, a to finančně i technicky;

7.

bere na vědomí, že energie z obnovitelných zdrojů mají v mnoha rozvojových zemích obrovský potenciál zajistit udržitelné dodávky elektřiny a omezit jejich závislost na fosilních palivech, a tím i snížit jejich zranitelnost vůči výkyvům cen energie;

8.

zdůrazňuje, že Energetický nástroj je v mezinárodním měřítku jedním z mála finančních mechanismů, který poskytuje finanční prostředky na velikostně nenáročná řešení využívající obnovitelné energie, a vyzývá Komisi, aby tento typ projektu v příštím finančním období počínajícím rokem 2014 nadále financovala a aby financování ještě rozšířila;

9.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad investic čerpaných z Energetického nástroje na zlepšení přístupu osob žijících v chudobě k základním energetickým službám a aby náležitě zlepšila účinnost a efektivitu nástroje, který Energetický nástroj v novém finančním období po roce 2013 nahradí;

10.

zdůrazňuje, že při správném provedení může využívání obnovitelných zdrojů energie k zajištění energetických služeb nabídnout v rozvojových zemích úsporné řešení, které bude přínosné z hlediska zdraví, životního prostředí i místního rozvoje; zdůrazňuje však nezbytnost zohlednit dopad využívání energie z obnovitelných zdrojů – v zájmu zlepšení všeobecného přístupu k energii – na životní prostředí, zejména dopad v případě vodní energie, energie získávané z biomasy či agropaliv;

11.

vyzývá EU, aby vypracovala jasné pokyny pro kritéria environmentální udržitelnosti v rámci financování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby využívání energie z decentralizovaných obnovitelných zdrojů či nízké udržitelné emise uhlíku / vysokou udržitelnou energetickou účinnost učinila prioritní podmínkou pro podporu nových energetických projektů;

12.

zdůrazňuje, že svou úlohu by měly sehrát soukromé společnosti, které by měly rozvojovým zemím pomoci splnit rozvojové cíle tisíciletí, zejména pokud jde o všeobecný přístup k energii; zdůrazňuje dále význam podpory vytvoření finančních zdrojů a technologických postupů vhodných pro nízkopříjmové trhy, zejména větším zapojením soukromých společností do vnitrostátních a mezinárodních institucionálních partnerství;

13.

vybízí Komisi a členské státy, aby pomocí rozvojové spolupráce a energetického nástroje podporovaly přenos technologií včetně technických znalostí a informací o osvědčených postupech, které jsou vhodné pro dodávky moderních energetických služeb chudému obyvatelstvu, a to mezi partnerskými zeměmi Jihu a mezi Evropou a Jihem, a aby přitom dbaly na rozvíjení kapacit, včetně partnerství, výměn pracovníků a praktické odborné přípravy, které jim umožní posoudit a osvojit si technologická řešení; v této souvislosti rovněž podporuje přenos technologií v oblasti energetické účinnosti, aby mohla být energie využívána co nejproduktivněji a maximalizovaly se tak energetické služby, které dané množství energie může zajistit;

14.

žádá, aby při vytváření projektů/programů i při financování byla zvláštní pozornost věnována produktivnímu využívání energie, neboť se jedná o klíčový mechanismus sociálně-ekonomické podpory a generování příjmů;

15.

zdůrazňuje, že pro rozšíření přístupu k udržitelným energetickým službám bude nezbytné navázat efektivní partnerství veřejného sektoru, soukromého sektoru, komunit a orgánů místní samosprávy; vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění místní odpovědnosti za projekty a udržitelnosti využívala k novým/inovativním energetickým řešením všude, kde je to možné, tržní přístup, např. podporou místní produkce, usnadněním jejího uvádění na trh či poskytováním informací o trzích; zejména vyzývá Komisi, aby v rámci podpory malých a středních podniků prosazovala budování kapacit v oblasti řízení s cílem umožnit opětovné využití velikostně nenáročných projektů v oblasti energetických služeb;

16.

domnívá se, že soukromé investice a jejich účast na projektech jsou základními předpoklady pro dosažení cíle všeobecného přístupu k energii v plném rozsahu; vyzývá proto Komisi, aby ve všech svých činnostech prosazovala princip právního státu, zejména v nejméně rozvinutých zemích;

17.

vyzývá delegace EU, aby poskytly informace o daních, pobídkách a regulačních požadavcích v rozvojových zemích těm společnostem EU, které chtějí investovat do oblasti energetiky;

18.

vyzývá Evropskou komisi, aby usnadnila sdílení osvědčených postupů, pokud jde o nejúčinnější pobídky napomáhající rozmachu energetické infrastruktury v rozvojových zemích;

19.

vybízí k podpoře rozvoje a prosazování spolehlivých politických a právních rámců a technických norem, které posilují místní kapacity a budují u investorů ze soukromého sektoru důvěru, včetně mobilizace zdrojů místních investic;

20.

zdůrazňuje stěžejní úlohu veřejných finančních prostředků od partnerských vlád, mezinárodních finančních institucí a z oficiální rozvojové pomoci pro maximální využití nezbytných soukromých investic; zdůrazňuje také, že pomoc EU určená na zlepšení přístupu k energii by měla podporovat místní ekonomiku, zelená pracovní místa a snižování chudoby a nesmí být vázána na zapojení podniků z EU nebo používána na jejich subvencování;

21.

uznává, že samotný veřejný sektor nebude schopen splnit všechny finanční potřeby nezbytné pro rozšíření přístupu k energii; poukazuje v této souvislosti na význam soukromých investorů a tržně orientovaných reforem v energetickém sektoru; zdůrazňuje však, že klást větší důraz na využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru a motivovat soukromé finančníky k tomu, aby investovali své finanční prostředky, může nevhodně snížit finanční atraktivitu místních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, neboť takové projekty jsou méně výnosné než velké projekty napojené na přenosovou síť, které často slouží významným průmyslovým odvětvím; zdůrazňuje proto, že konečnou odpovědnost za zajištění přístupu k univerzálním službám, zejména k cenově dostupné energii pro chudé obyvatelstvo a obyvatelstvo žijící v odlehlých oblastech, nese stát;

22.

vyzdvihuje skutečnost, že existuje mnoho způsobů, jak mohou partnerské vlády napomáhat dosažení všeobecného přístupu k energii prostřednictvím právních předpisů, regulace, smluv či udělování licencí tím, že stanoví povinnosti univerzální služby přizpůsobené potřebám a možnostem dané země, jako např.:

23.

vyzývá rozvojové země, aby začaly vážně usilovat o dosažení cíle všeobecného přístupu k energii, a doporučuje, aby byla ministerstvům pro energetiku v rozvojových zemích poskytována zvýšená pomoc, aby mohla – v novém finančním období – obhájit svou podporu všeobecnému přístupu k energii, včetně vypracování dlouhodobých strategií v oblasti udržitelné energie a lepší regionální spolupráce v energetický otázkách;

24.

zdůrazňuje význam transparentního, demokratického zapojení občanské společnosti, místních orgánů a regulačních orgánů do energetického sektoru, které by jim mělo umožnit dohlížet na zajišťování všeobecného přístupu k energii, a rovněž s cílem zajistit řádnou správu a spravedlivou hospodářskou soutěž a zamezit korupci;

25.

naléhavě žádá vnitrostátní parlamenty rozvojových zemí a nevládní organizace, aby sehrály úlohu, která se od nich očekává, při zajišťování a kontrole transparentnosti, demokratických procesů a stabilního právního prostředí;

26.

se znepokojením konstatuje, že energetické partnerství Afrika-EU (AEEP) a jeho podprogram pro energii z obnovitelných zdrojů jsou primárně zaměřeny na velké projekty a propojovací zařízení a na místní energetická řešení kladou menší důraz; naléhavě vyzývá EU, aby při budování energetické infrastruktury neusilovala o vytvoření přístupu směřujícího od nejvyšší úrovně směrem k nejnižší a měla při tom na paměti, že rozsáhlé infrastruktury nemusí vyhovovat hospodářské a sociální struktuře dané země a nedokáží zajistit přístup k energii pro chudé, pro něž jsou obvykle vhodnější menší místní energetické zdroje;

27.

vybízí EU k dialogu s partnerskými vládami a občanskou společností v rozvojových zemích s cílem zajistit, aby energetické politiky jednotlivých států i strategie na snížení chudoby zohledňovaly všeobecný přístup k energii;

28.

žádá, aby byla v rámci dialogu s partnerskými zeměmi a regionálními orgány věnována zvláštní pozornost přínosu začlenění rozvoje služeb v oblasti energie používané k vaření do národních a regionálních rozvojových plánů a aby partnerské země a regionální orgány byly vybízeny k zapojení do dialogu s místními orgány a nestátními subjekty činnými v oblasti domácích energií (využívaných k vaření) s cílem určit, jak nejlépe by bylo možné v tomto ohledu dosáhnout významného pokroku a snížit počet případů úmrtí na respirační choroby; vybízí k tomu, aby byly využívány účinnější způsoby vaření pokrmů, protože tradiční spalování velkého množství biomasy na otevřeném ohni má škodlivý účinek na zdraví, zejména žen a dětí, i negativní dopad v podobě odlesňování;

29.

žádá Komisi, aby s pomocí spolehlivých ukazatelů, které vypracuje, každoročně předložila zprávu o pokroku při plnění cíle všeobecného přístupu k energii a o tom, jakou měrou k němu přispěla rozvojová spolupráce EU;

30.

zastává názor, že podpora Komise a členských států určená na rozvoj energetických služeb by se měla opírat o posouzení poměrných finančních nákladů a výkonnosti všech variant s přihlédnutím k plnění rozvojových cílů tisíciletí a rozvojových cílů jednotlivých států i poměrných nákladů a přínosů decentralizovaných a centralizovaných energetických systémů;

31.

zdůrazňuje význam začlenění rozvojových cílů tisíciletí – zejména těch, jež souvisejí s chudobou, neboť přístup k cenově dostupným energetickým službám je možné zajistit pouze snížením počtu lidí, kteří jsou nuceni vystačit s pouhým jedním dolarem na den, do roku 2015 – do vnitrostátních energetických strategií rozvojových zemí;

32.

žádá Komisi, aby přezkoumala potenciální zdroje financování pocházející ze zdrojů vážících se na oblast změny klimatu a trh s uhlíkem a náležitě je využívala na investice, jejichž cílem je dosažení všeobecného udržitelného přístupu chudých k nízkouhlíkové energii;

33.

vyzývá Komisi, aby v energetickém odvětví podporovala nové přístupy založené na výsledcích, jako např. financování založené na výsledcích, platbu při dodání či pomoc založenou na výsledcích, které momentálně testují také jiní dárci, čímž se zdůrazní význam pomoci stimulované poptávkou („požaduje ji partner“) oproti pomoci založené na nabídce („dárce má k dispozici odborníka“);

34.

naléhá na Komisi a členské státy, aby uznaly, že spotřeba energie, která jde na vrub chudého obyvatelstva v rozvojových zemích, nijak významně nepřispívá, a v dohledné budoucnosti ani nebude přispívat, k celosvětovým emisím skleníkových plynů (podle IEA bude do roku 2030 odpovídat 1,3 % celosvětových emisí) a že v zájmu dosažení minimální přijatelné životní úrovně by se čerpání moderních energetických služeb chudými v přepočtu na hlavu mělo zvýšit, aniž by bylo omezováno příliš přísnými opatřeními na zmírňování dopadů změny klimatu;

35.

poznamenává s obavami, že Světová banka i EIB kladou i nadále důraz na rozsáhlou hydroenergetickou infrastrukturu; připomíná, že zkušenosti dokládají, že takové projekty nutně nezajišťují větší přístup k energii pro chudé, ale že tomuto cíli lépe slouží vodní minielektrárny a mikroelektrárny uspokojující místní poptávku, čímž odpadají sociální a environmentální nevýhody větších projektů;

36.

vyjadřuje politování nad absencí pochopení a možností financování pro velikostně nenáročné energetické projekty ze strany EIB, evropských rozvojových finančních institucí a mezinárodních finančních institucí a požaduje, aby se všeobecný přístup k energii stal ústředním bodem jejich působení v energetickém odvětví a rovněž aby podporovaly velikostně nenáročné projekty a projekty nevyžadující připojení do sítě, zejména ve venkovských oblastech, a aby povinnost poskytovat univerzální služby v zájmu zajištění všeobecného přístupu k energii začlenily do svých energetických projektů a grantů;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k vážným obavám ohledně bezpečnosti a udržitelnosti nefinancovaly ani jinak nepodporovaly využívání jaderné energie v rozvojových zemích;

38.

doporučuje práci Energetické iniciativy Evropské unie (EUEI), nástroje této iniciativy pro partnerský dialog (EUEI-PDF) a energetického partnerství Afrika-EU, vítá iniciativu Energie+ a vyzývá Komisi a členské státy, aby se intenzivněji zapojovaly do těchto iniciativ, a podporovaly tak koordinaci mezinárodní pomoci v oblasti energie;

39.

je toho názoru, že summit Rio+20, který se bude konat v červnu 2012, je příležitostí k navržení konkrétních cílů, pokud jde o odstranění energetické chudoby, i předložení plánu, jak je naplnit, v rámci celosvětové strategie pro zelenou ekonomiku; vyzývá Komisi a členské státy, aby všeobecný přístup k energii začlenily do procesu Rio+20;

40.

žádá, aby byl všeobecný přístup k energii začleněn do rozvojových cílů tisíciletí pro období po roce 2015, které mají být teprve formulovány;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, ESVČ a Radě ministrů AKT-EU.