ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění)

Přezkum 2012

(Text s významem pro EHP)

1. Úvod

Podle článku 21 směrnice o ekodesignu má Komise nejpozději v roce 2012 přezkoumat účinnost směrnice i jejích prováděcích opatření a posoudit, zda by bylo vhodné rozšířit působnost směrnice na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie.

2. Účinnost směrnice

V roce 2011 Komise zahájila příslušnou studii (dále jen „hodnotící studie“) s cílem přezkoumat účinnost i) směrnice a jejích prováděcích opatření, ii) metodiky ekodesignu, iii) prahu pro prováděcí opatření podle popisu v článku 15 směrnice, iv) dohledu nad trhem a v) samoregulačních opatření[1].

Za účelem aktualizace metodiky pro ekodesign byla provedena samostatná zvláštní studie, na jejímž základě byla vytvořena metodika pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (dále také „MEErP“)[2].

Hodnotící studie dospěla k závěru, že směrnice o ekodesignu v obecné rovině plní své politické cíle (volný pohyb zboží a ochrana životního prostředí) a že ke zvýšení účinnosti směrnice a jejích prováděcích opatření se revize v daný okamžik nepovažuje za vhodnou ani nezbytnou.

Studie konkrétně uvádí, že:

· směrnice v zásadě plní své politické cíle. Od roku 2005 se prováděcí opatření zaměřují hlavně na energetickou účinnost. Z dostupných údajů je patrný posun směrem k energetické účinnosti u všech výrobků, na které se prováděcí opatření týkající se ekodesignu vztahují[3],

· je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné správně posoudit celkový dopad směrnice i prováděcích povinných a samoregulačních opatření, neboť zatím nejsou uplatňována dostatečně dlouhou dobu. U jednoho z dvanácti nařízení o ekodesignu přijatých v době hodnocení zatím nevstoupily v platnost požadavky pro stupeň 1 a u osmi prováděcích opatření zatím nevstoupily v platnost požadavky pro stupeň 2. Komise kromě toho dosud oficiálně nepotvrdila ani jednu ze dvou navrhovaných dobrovolných dohod[4],

· orientační kritéria pro přijímání prováděcích opatření o ekodesignu definovaná v článku 15 směrnice o ekodesignu se nadále považují za adekvátní,

· řadě metodických otázek se věnovala studie o (nové) metodice pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

Studie také zjistila řadu problémů, k nimž při uplatňování směrnice o ekodesignu a jejích prováděcích opatření dochází na úrovni EU i členských států, včetně těchto:

· složitý a zdlouhavý přípravný postup,

· nedostatek údajů k podložení politických rozhodnutí (např. tržní vývoj a technologické změny, údaje o trhu, údaje o výkonnosti získané z dohledu nad trhem atd.),

· nedostatečná koordinace opatření týkajících se ekodesignu s jinými právními předpisy EU, např. směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, směrnicí o nebezpečných látkách a směrnicí o energetické náročnosti budov,

· nedostatek prostředků ke zvládnutí agendy spojené s nárůstem objemu regulace, komunikace a standardizace,

· míra ambicióznosti některých požadavků, zejména ve stupni 1,

· zbývající prostor k soustředění pozornosti na prvky, které se u výrobků spojených se spotřebou energie netýkají spotřeby energie (např. materiálová účinnost, recyklovatelnost atd.),

· zpoždění při tvorbě vhodných harmonizovaných norem,

· nedostatečný a neúčinný dohled nad trhem[5].

Komise na základě této studie učinila řadu závěrů ohledně opatření, která je třeba přijmout. Komise zejména podniká kroky, které ve svém důsledku přispějí ke zlepšení uplatňování směrnice a jejích prováděcích opatření. Mezi nejdůležitější opatření by patřila tato:

· přenesení neregulatorních činností (hlavně komunikačních aktivit) na externí subjekty, aby Komise mohla své síly soustředit na tvorbu a provádění právně závazných předpisů. K zodpovídání dotazů veřejnosti ohledně ekodesignu, energetického štítkování a označování pneumatik využije Komise síť Europe Direct[6]. Kromě toho Komise spolu s Výkonnou agenturou pro konkurenceschopnost a inovace (dále též „EACI“) zřizuje kontaktní místo pro komunikaci, které bude poskytovat podporu i) při přípravě a vedení informačních kampaní o ekodesignu a energetickém štítkování a ii) zodpovídat dotazy občanů, zúčastněných stran a jiných relevantních subjektů,

· pokračování ve využívání odborných znalostí jiných institucí EU, včetně Společného výzkumného střediska (JRC) a EACI. Společné výzkumné středisko se bude například více podílet na přípravě technických podkladů pro nová prováděcí opatření a na sledování prací v oblasti normalizace u některých vybraných skupin výrobků a bude přispívat i k tomu, aby byl legislativní proces tvorby jednotlivých politických nástrojů provázanější (ekodesign, energetické štítkování, ekoznačka, zelené veřejné zakázky, odpadní elektrická a elektronická zařízení, omezování použití nebezpečných látek atd.),

· další využívání odborných znalostí zúčastněných stran (členských států, průmyslu a nevládních organizací), zejména při přezkumech a revizích platných prováděcích opatření[7],

· kromě toho se vytváří databáze týkající se energetické účinnosti a jiných environmentálních aspektů výrobků, které jsou uváděny na trh EU,

· využití externích odborníků (včetně konzultantů nového přístupu) k bedlivějšímu sledování normalizačních činností, které evropské normalizační orgány provádějí ve prospěch prováděcích opatření pro ekodesign. Budou podporovány i nevládní organizace, aby se mohly aktivně zapojit do prací v oblasti normalizace,

· zahájení ročního sběru údajů o dohledu nad trhem a společných opatření státních orgánů v oblasti dohledu nad trhem v rámci pracovního programu Inteligentní energie – Evropa 2013 za účelem lepšího prosazování právních předpisů o ekodesignu a energetickém štítkování. Vytváří se databáze týkající se energetické účinnosti a jiných environmentálních aspektů výrobků, které jsou uváděny na trh EU.

3. Rozšíření působnosti směrnice

V souladu s ustanoveními článku 21 směrnice uvedená studie rovněž posuzovala, nakolik je vhodné rozšířit působnost směrnice na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie.

Komise na základě této studie dospěla k závěru, že prozatím není nutné působnost směrnice o ekodesignu rozšiřovat na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie.

Studie poukázala zejména na tyto body:

· nedostatek zkušeností se stávajícím rozsahem působnosti směrnice (při přepracování v roce 2009 byla působnost rozšířena na výrobky spojené se spotřebou energie). Všechna prováděcí opatření, která Komise dosud připravila, se týkala energetických spotřebičů. Pracovní plán pro ekodesign na období 2012–2014 zahrnuje první skupiny výrobků spojených se spotřebou energie, například okna a tepelné izolace.

· potřeba dokončit nejprve regulační činnosti podle směrnice o ekodesignu z roku 2005 a první pracovní plán pro ekodesign na období 2009–2011. Jinak hrozí, že by se kvůli omezeným prostředkům a narůstajícímu množství práce na provádění stávajících pracovních plánů[8] a zahájení přípravných studií pro nové skupiny výrobků musely odložit (přinejmenším na rok 2015) regulační práce na skupinách výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie,

· odlišnost přístupu, který je třeba zvolit u výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie. Na rozdíl od energetických spotřebičů má mnoho výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie (např. potraviny, nápoje, textil), významný dopad na životní prostředí hlavně v nejranější fázi svého životního cyklu (např. produkce surovin u skotu a zemědělských plodin), a zkoušení výrobků za účelem posouzení shody by zde proto již nepřicházelo v úvahu,

· značná obtížnost stanovit prosaditelné požadavky na ekodesign u skupin výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie a které mají nejvyšší potenciál k úsporám[9].

4. Závěr

Dne 19. dubna 2012 Komise konzultovala doporučení hodnotící studie a její předběžné závěry s konzultačním fórem o ekodesignu. Názory Komise na další postup při zlepšování účinnosti směrnice a jejích prováděcích opatření i působnosti se setkaly s širokou podporou zúčastněných stran[10].

Komise proto učinila závěr, že není zapotřebí bezprostřední revize směrnice o ekodesignu, ani rozšíření její působnosti na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie, a navrhuje následující postup:

· specifické aspekty směrnice o ekodesignu, které byly předmětem tohoto přezkumu, lze znovu posoudit v roce 2014 při přezkumu směrnice o uvádění spotřeby energie na štítcích. Účinky prováděcích nařízení o ekodesignu a nařízení v přenesené pravomoci o energetickém štítkování, která se vztahují na stejný výrobek spojený se spotřebou energie, spolu mnohdy souvisejí a navzájem se doplňují;

· jakákoliv příští hodnotící studie, která bude přezkoumávat specifické aspekty směrnice o ekodesignu, by měla:

· vzít v úvahu výsledky hodnotící studie z roku 2011 a v případě potřeby její doporučení aktualizovat,

· ve světle nově dostupných důkazů věnovat zvláštní pozornost aspektům, které v hodnotící studii z roku 2011 nemusely být kompletně posouzeny (např. účinnost prováděcích opatření a harmonizovaných norem a užší koordinace při provádění obou směrnic).

Komise bude s členskými státy a zúčastněnými stranami nadále spolupracovat na lepším uplatňování směrnice o ekodesignu a jejích prováděcích opatření.

[1]               Závěrečná zpráva (zveřejněná v březnu 2012) viz http://cses.co.uk/ecodesign_evaluation

[2]               Nová metodika viz http://www.meerp.eu/

[3]               Ve třech případech (osvětlení v domácnostech, pohotovostní režim, oběhová čerpadla) k tomuto posunu požadavky na ekodesign bezprostředně přispěly. V jednom případě (televizory) se má za to, že největší úlohu sehrály technologické změny. V jednom případě (externí zdroje napájení) nejsou k dispozici dostatečné údaje, aby se daly účinky prováděcího opatření posoudit.

[4]               S uznáním dobrovolné dohody o komplexních set-top boxech se nadále počítá na rok 2012, zatímco dohoda o zobrazovacích zařízeních bude uznána v roce 2013.

[5]               Odhaduje se, že 10 až 20 % výrobků, na něž se vztahují prováděcí opatření, není v souladu se směrnicí.

[6]               Viz http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm.

[7]               Do konce roku 2014 bude přezkoumáno jedenáct prováděcích opatření (osm z nich se týká ekodesignu a tři energetického štítkování).

[8]               Zejména provádění, komunikace, právní činnosti a práce na 35 normách.

[9]               Zdá se, že z výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, je stanovení požadavků myslitelné například u nábytku, čisticích chemických prostředků, matrací a hraček. Tyto výrobky však mají jen malý podíl na celkových environmentálních dopadech výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie.

[10]             Viz zápis z konzultačního fóra o ekodesignu ze dne 19. dubna 2012 http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sustainable-business/ecodesign/consultation-forum/files/20120419_minutes_en.pdf.