ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti („prümské rozhodnutí“)

1.           Úvod

Cílem této zprávy je zhodnocení situace po více než čtyřech letech od přijetí rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a více než rok po uplynutí lhůty pro plné provedení, která byla 26. srpna 2011. Zpráva měla původně nejen vyhodnotit provádění, ale také navrhnout doporučení pro další rozvoj nástroje (viz čl. 36 odst. 4). Vzhledem k tomu, že provádění je značně pozadu, se Komise rozhodla, že další rozvoj zváží až po plném provedení. Komise se tak chce vyhnout dalšímu zpomalení provádění a usnadnit rychlé provádění ve stabilním právním prostředí.

Současný stav provádění je však nedostatečný, a Komise proto vyzývá členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí potřebné k plnému provádění rozhodnutí.

Ačkoli zkušenosti z provozuschopných členských států[1] svědčí o přínosu tohoto nástroje, vyskytly se i určité problémy. Tato zpráva se tedy zaměřuje především na provádění, ale věnuje se i některým hlavním obtížím při používání nástroje.

Při vypracování této zprávy rozeslala komise dotazník („prümský dotazník“), který zodpovědělo 25 členských států (všechny členské státy kromě Malty a Portugalska). Informace dále pocházejí z následujících zdrojů:

· společný dotazník polského předsednictví Rady a mobilního odborného týmu (MCT)[2] ohledně prümského rozhodnutí po uplynutí lhůty pro provedení (dok. CM 4285/11),

· pololetní zpráva o provádění prümského rozhodnutí (dok. 17761/11),

· diskuse ve skupině DAPIX[3] a v podskupinách zabývajících se prümským rozhodnutím,

· diskuse o rozvoji evropského modelu pro výměnu informací (EIXM),

· komunikace a setkání s předními odborníky na výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel, s mobilním odborným týmem a s prümskou asistenční službou[4].

2.           Nástroj

Úmluva o posílení přeshraniční spolupráce, označovaná též jako „Prümská úmluva“, byla schválena 7 evropskými státy dne 27. května 2005. Později se k úmluvě připojily další členské státy (Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko, Maďarsko, Estonsko, Slovensko).

Dne 23. června 2008 byly důležité části úmluvy zakotveny v právních předpisech EU na základě přijetí rozhodnutí Rady 2008/615/SVV[5]. Rada současně přijala rozhodnutí 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV[6] (obě rozhodnutí bývají společně označována jako „dvě prümská rozhodnutí“).

K provádění dvou prümských rozhodnutí se v listopadu 2009 připojily i Island a Norsko poté, co podepsaly dohodu o používání některých ustanovení rozhodnutí Rady.

Náležitosti prümského rozhodnutí

Prümské rozhodnutí se skládá ze čtyř hlavních prvků:

(a) Automatické vyhledávání údajů

Ustanovení týkající se automatizovaného vyhledávání a porovnávání údajů z vnitrostátních datových souborů v oblasti údajů o DNA, daktyloskopických údajů (otisky prstů) a údajů o registraci vozidel (VRD) se nacházejí zejména v kapitole 2. Tento prvek představuje významný krok v oblasti výměny informací souvisejících s vynucováním práva, ale je také nejnáročnější z hlediska provádění.

(b) Výměna informací v zájmu předcházení trestným činům

Kapitoly 3 a 4 obsahují ustanovení týkající se předcházení trestným činům při významných událostech přeshraničního rozsahu a předcházení potenciálním teroristickým činům.

(c) Policejní spolupráce

Kapitola 5 zajišťuje posílení přeshraniční policejní spolupráce, včetně možnosti vykonávat výkonné pravomoci na území jiného členského státu.

(d) Ochrana údajů

V kapitole 6 je uvedena sada konkrétních pravidel pro ochranu údajů v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí.

Pojem „provozuschopný“ v této zprávě znamená, že Rada přijala rozhodnutí, které povoluje členskému státu výměnu určitých typů údajů, a označuje pouze počáteční schopnost automatizovaného sdílení údajů. Před přijetím tohoto rozhodnutí Radou musí členský stát podstoupit hodnocení, které provádějí odborníci z ostatních členských států[7].

3.           Stav provádění

Údaje o DNA

Kromě 18 členských států (k 31. říjnu 2012) uvedených v příloze sdělilo dalších 5 členských států, že učinily výrazný pokrok, pokud jde o provedení kroků potřebných k automatizované výměně údajů o DNA, a že pravděpodobně budou provozuschopné na začátku roku 2013. Situace v této oblasti byla v době uplynutí zákonné lhůty pro provedení v srpnu 2011 poměrně znepokojivá, ale poté došlo ke značnému zlepšení. Své úsilí však stále musí podstatně zvýšit 4 členské státy (Irsko, Řecko, Itálie, Spojené království).

Otisky prstů

V oblasti údajů o otiscích prstů výrazně zaostává nejvíce členských států. K 31. říjnu 2012 připravilo svůj automatizovaný systém identifikace otisků prstů (AFIS) na vyhledávání ze strany jiných členských států pouze 14 členských států. U dalších 7 členských států se očekává dokončení technické implementace, přičemž k hodnocení by měly být připraveny na začátku roku 2013. V případě 6 členských států (Irsko, Řecko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Spojené království) není podle informací dostupných Komisi jasné, kdy budou provozuschopné.

Údaje o registraci vozidel

K 31. říjnu 2012 je v oblasti údajů o registraci vozidel připraveno k provozu pouze 13 členských států. Kromě toho lze dále u řady států očekávat rychlý pokrok. Další 4 členské státy již prošly hodnocením Rady nebo jsou na něj připraveny a u 7 členských států je patrné výrazné úsilí. Pouze 3 členské státy (Řecko, Portugalsko, Spojené království) zatím nepodnikly žádné významné kroky nebo se potýkají s dlouhodobějšími potížemi. Obecně lze říct, že v této oblasti vypadá situace poměrně nadějně, neboť z technického hlediska je připojení nového provozuschopného členského státu ke všem ostatním provozuschopným partnerům nejjednodušší.

Provádění kapitol 3, 4 a 5

Všechny členské státy kromě jednoho určily svá národní kontaktní místa podle kapitol 3 a 4 (články 15 a 16). Lze tedy předpokládat, že tyto kapitoly funkčně provedly. Co se týče kapitoly 5, v prümském dotazníku uvedlo 5 států, že právní či správní předpisy zatím nebyly přijaty[8].

Provádění těchto kapitol je oproti ustanovením o automatizované výměně údajů znatelně napřed, protože nevyžaduje finančně ani časově náročné technické řešení. Vzhledem k tomu, že lhůta pro tyto kapitoly uplynula 26. srpna 2009, měly by členské státy, které tak ještě neučinily, co nejdříve splnit vnitrostátní požadavky a informovat generální sekretariát Rady a Komisi.

Ustanovení o ochraně údajů

Výměna údajů podle prümského rozhodnutí je možná pouze za předpokladu, že do vnitrostátních právních předpisů byla provedena všechna ustanovení o ochraně údajů uvedená v kapitole 6. Tuto skutečnost ověří při hodnocení odborníci z ostatních členských států pomocí dotazníku[9]. Pokud Rada svým rozhodnutím povolí členskému státu výměnu osobních údajů, uznává tím, že daný členský stát splňuje všechna ustanovení o ochraně údajů.

K 31. říjnu 2012 dotazník nezodpověděly tyto členské státy: Dánsko, Irsko, Řecko, Itálie. Řecko a Itálie zároveň ještě nesplnily požadavek[10] na uvedení nezávislého orgánu pro ochranu údajů, který je odpovědný za výměnu údajů podle prümského rozhodnutí.

4.           Důvody zpoždění při provádění

4.1.        Technické potíže

Polské předsednictví shromáždilo v roce 2011 podrobné údaje o důvodech zpoždění při provádění. Těmto výsledkům se věnuje pololetní zpráva předsednictví z 28. listopadu 2011. Celkově lze říct, že ke zpoždění při provádění došlo zejména z technických důvodů, které byly zapříčiněny nedostatkem lidských a finančních zdrojů v členských státech.

Některým členským státům se tyto překážky mezitím podařilo překonat, ale dá se předpokládat, že podstata problému se od roku 2011 nijak zásadně nezměnila. Tento předpoklad se potvrdil i během diskusí v podskupinách DAPIX a při vzájemné komunikaci Komise s hlavními a národními odborníky.

4.2.        Financování

Podle pololetní zprávy představovalo financování závažný problém při implementaci v 10 členských státech, které nejsou provozuschopné. Z toho 6 již podalo žádost o financování z EU v rámci programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC). Řada členských států však zatím o finanční podporu nepožádala, a to včetně států, které jsou s prováděním pozadu.

Počet žádostí ISEC v souvislosti s prümským rozhodnutím dosáhl v roce 2011 maxima: k 30. září 2012 bylo sjednáno 9 projektů a dalších 6 procházelo vyhodnocením.

Výše prostředků z EU na financování projektů ISEC souvisejících s prümským rozhodnutím činí k srpnu 2012 celkem 6,2 milionů EUR, přičemž dalších 5,7 milionů EUR je určeno na sjednané akce, které ještě nebyly dokončeny. Dosud nevyřízené žádosti z konce roku 2011 potenciálně představují dalších 4,9 milionů EUR.

Prostředky z programu ISEC na financování provádění bude Komise poskytovat i v roce 2013.

4.3.        Závěr

Provádění dvou prümských rozhodnutí se potýká s řadou administrativních, technických a finančních překážek. Zároveň existuje několik možností, jak v případě potřeby získat podporu. Kromě financování z EU se členské státy mohou obrátit na mobilní odborný tým a prümskou asistenční službu Europolu. V neposlední řadě je možné požádat o radu provozuschopné členské státy, které mají s používáním prümského nástroje dostatečné zkušenosti.

S ohledem na informace o technických problémech a nedostatku prostředků je překvapivé, že se členské státy, které nejsou provozuschopné, zdráhají požádat o pomoc mobilní odborný tým.

Vzhledem k tomu, že je dispozici řada možností získání podpory a od přijetí dvou prümských rozhodnutí uběhla poměrně dlouhá doba, je těžké najít důvody k ospravedlnění nedostatečného provádění. Zdá se, že k překonání překážek je potřeba především politická vůle a vhodné stanovení priorit na vnitrostátní úrovni.

Prümské rozhodnutí bylo přijato v rámci bývalého třetího pilíře, což znamená, že se během přechodného období nepoužijí obvyklá pravidla pro kontrolu provádění na vnitrostátní úrovni. Od prosince 2014 však Komise bude mít možnost použít řízení o nesplnění povinnosti[11].

5.           Použití nástroje

5.1       Automatická výměna údajů podle kapitoly 2

Stále více členských států prümský nástroj běžně používá při vyšetřování trestné činnosti s potenciálním přeshraničním rozměrem.

Před dvěma lety Komise ve spolupráci s národními odborníky a odborníky EU zmapovala praktické fungování výměny údajů a zjistila, že většina členských států je prümskému nástroji příznivě nakloněna. Tento výsledek potvrdily i odpovědi na prümský dotazník. Ne vždy tomu však zcela odpovídá úsilí vyvíjené v některých státech.

Podle dotazníku více než polovina příslušných orgánů v členských státech spatřuje přínos pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování zejména v oblasti výměny údajů o registraci vozidel a DNA. V případě otisků prstů má tento nástroj podle přibližně 40 % respondentů vysoký přínos a dalších 50 % respondentů mu připisuje alespoň nějaký přínos.

Co se týče procesní efektivnosti mechanismů, v oblasti údajů o registraci vozidel ji vyhodnotili jako velmi dobrou nebo dobrou téměř všichni respondenti, kteří tuto otázku zodpověděli. V případě údajů o DNA a otiscích prstů už výsledky nejsou tak jednoznačné: efektivita v těchto dvou oblastech je podle přibližně 30 % respondentů pouze přijatelná nebo dokonce nedostatečná (viz bod 5.2.2).

Statistika

V mnoha členských státech není orgán, který zaznamenává shody v rámci prümského nástroje, totožný s orgánem, jež data využívá při vyšetřování. Hodnotu určité informace získané prostřednictvím výměny podle prümského rozhodnutí navíc často může posoudit pouze třetí orgán, jako například státní zastupitelství. Příslušné statistické údaje jsou však nezbytné k důkladnému zhodnocení. Skutečný dopad prümských rozhodnutí není bez těchto údajů možné posoudit.

Pracovní skupina DAPIX projednala různé možnosti statistických modelů. Kvůli výše uvedeným správním obtížím se většina členských států rozhodla pro model, který zohledňuje množství shod mezi soubory údajů. Ačkoli se jedná o rozumné dočasné řešení, v budoucnu bude nutné vyvinout další úsilí, aby bylo možné lépe sledovat využití shod při vyšetřování.

Za rok 2011 byly poprvé shromážděny srovnatelné statické údaje. Ze shromážděných údajů vyplývá, že u všech třech typů údajů je třeba ještě zvýšit přesnost statistik. Výsledky vyplývající z aktuálně dostupných údajů nicméně vypadají slibně a ukazují, že příslušné orgány jsou připraveny začít využívat prümský nástroj ve velké míře[12]:

· Celkový počet ověřených shod otisků prstů za rok 2011: 2 553

· Celkový počet shod DNA za rok 2011 dle stávajícího modelu: 20 719

· Celkový počet dotazů na údaje o registraci vozidel za rok 2011, k nimž byly dohledány informace: 260 253[13]

Popisy jednotlivých případů, v nichž bylo využito vyhledávání podle údajů o DNA nebo otiscích prstů, nemohou nahradit přesná čísla. Ilustrují však, u jakých typů vyšetřování může být prümský nástroj výrazně nápomocen. Následující příklad z Německa ukazuje význam prümského nástroje na přeshraniční úrovni:

V roce 2011 byl koncem léta ve městě na severozápadu Německa nalezen ubodaný muž. Na místě činu objevili policejní experti otisky prstů na rámu dveří od bytu, kde byl mrtvý muž nalezen. Přestože neexistovala žádná přímá souvislost s jinou zemí, při automatizovaném vyhledávání podle prümského rozhodnutí byla nalezena shoda v bulharském automatizovaném systému identifikace otisků prstů. Další den bylo Bulharsko požádáno o doplňující informace, které zaslalo během tří hodin. Tyto informace byly okamžitě zadány do Schengenského informačního systému. Hned následující den byla dotyčná osoba zatčena v Rakousku.

5.2       Prostor pro zlepšení

Ačkoli vyšetřovatelé nástroj obecně hodnotí pozitivně, vyskytla se během počátečního provozu řada potíží. Tato část se zabývá těmi nejdůležitějšími.

5.2.1    Postup po nalezení shody

Článek 5 (v případě údajů o DNA) a článek 10 (v případě údajů o otiscích prstů) uvádí, že „předávání veškerých dalších dostupných osobních údajů“ se řídí „vnitrostátním právem dožádaného členského státu, včetně pravidel o právní pomoci“.

Prümská rozhodnutí sice neobsahují podrobná ustanovení o postupu po nalezení shody, tato otázka se však ukázala být klíčová. Funkce automatizovaného vyhledávání představuje velkou výhodu. Bez patřičné reakce však nalezené shody nemají pro vyšetřovatele prakticky žádný význam.

V prümském dotazníku 18 z 24 členských států obecně poukázalo na to, že je nutné vylepšit postup po nalezení shody. Podle jedné třetiny těchto států by bylo vhodné se zaměřit na vnitrostátní struktury, zatímco většina se domnívá, že je třeba provést kroky především na úrovni EU.

Někteří odborníci kritizují absenci standardizace. Ke zpracování následných žádostí jsou přibližně ve stejné míře využívány kanály Europolu a Interpolu; pouze několik členských států dává přednost kancelářím SIRENE nebo styčným úředníkům. V některých státech se volba odvíjí od typu údajů, zatímco v jiných případech závisí na trestné činnosti. V každém případě je situace v této oblasti poměrně různorodá, což podle odborníků někdy může vést k prodlevám.

Dalším problémem je zřízení kontaktních míst. Objevily se různé návrhy od zřízení samostatných kontaktních míst pro následný postup při použití prümského nástroje až po integraci těchto mechanismů v rámci jednotných vnitrostátních kontaktních míst, jak je uvedeno ve sdělení o evropském modelu pro výměnu informací (EIXM).

Byla projednána také možnost zjednodušit výměnu údajů prostřednictvím technických řešení. Zde je vhodné zmínit, že následný postup při použití prümského nástroje byl vybrán jako pilotní projekt mezi Belgií, Německem a Polskem v rámci programu UMF II[14]. Tento program, který je z velké části financován Komisí a spravován Europolem, si klade za cíl vytvořit společný rámec pro strukturovanou přeshraniční výměnu informací mezi donucovacími orgány, včetně společného sémantického datového modelu a výměnného formátu.

Těmito problémy se zabývá Sdělení Komise o evropském modelu pro výměnu informací, které navrhuje příslušná doporučení.

5.2.2    Technické a správní specifikace pro implementaci

Další důvody bránící používání prümského nástroje souvisejí se specifikacemi pro automatizovanou výměnu údajů, které jsou uvedeny v rozhodnutí 2008/616/SVV o provádění prümského rozhodnutí.

Nezanedbatelný počet členských států se domnívá, že pravidla pro porovnávání nejsou zejména v případě údajů o DNA dostačující a měla by být přepracována, aby se předešlo nalézání shod, o nichž se při následném ověření zjistí, že jsou falešné.

Odborníci také často poukazují na problém ve specifikaci dokumentu o řízení rozhraní (ICD) pro výměnu údajů o otiscích prstů, protože v současné verzi ponechává příliš velký prostor pro vlastní interpretaci a může v důsledku vést k technické neslučitelnosti. Některé členské státy také navrhují efektivnější využívání omezených vyhledávacích možností v oblasti údajů o otiscích prstů, aby se předešlo přetížení vnitrostátních systémů. Podle jejich návrhu by kapacity, která nejsou využívány jedním členským státem, měly být k dispozici ostatním. Členský stát, jenž dotaz obdrží, by naopak měl sám informovat o překročení své vyhledávací kapacity.

Několik členských států vyjádřilo obavy ohledně vnitrostátní kapacity pro ověřovaní přenesených potenciálních shod (kandidátů) po odeslání dotazu na údaje o otiscích prstů. Čím více členských států bude v této oblasti provozuschopných, tím více pracovních sil bude třeba k ručnímu ověřování shod, aby se předešlo situaci, kdy takovýto požadavek představuje překážku pro výměnu údajů o otiscích prstů.

Ačkoli tyto potíže neospravedlňují neprovádění prümských rozhodnutí, mohou komplikovat úsilí o provádění v některých členských státech, které zatím nejsou provozuschopné. Pokud by se fungování systému zlepšilo, motivace k rychlému provádění by zesílila (viz doporučení níže).

5.2.3    Mobilní odborný tým (MCT) a prümská asistenční služba při Europolu

Mobilní odborný tým i prümská asistenční služba vznikly v lednu 2012 v rámci Europolu a jejich úkolem je podporovat členské státy při provádění a provozování systému. Mobilní odborný tým se zaměřuje především na primární podporu při provádění výměny údajů o DNA a otiscích prstů, zatímco asistenční služba poskytuje podporu provozuschopným členským státům.

V rámci obou projektů byly vyvinuty aktivity, které se snaží řešit potíže uvedené v bodě 5.2.2. Za tímto účelem byly vytvořeny neformální skupiny odborníků (tzv. pracovní skupiny). Samostatné pracovní skupiny se zabývají pravidly pro porovnávání údajů o DNA a interpretací dokumentu o řízení rozhraní pro výměnu údajů o otiscích prstů. Jako oblasti vhodné ke koordinaci ze strany prümské asistenční služby byly označeny správa softwarové migrace a usnadnění testovacích procesů, jakož i správa bezpečnostních certifikátů pro testování a provoz systému mezi provozuschopnými účastníky. Je třeba zlepšit také postup po nalezení shody. Asistenční služba dále založila platformu odborníků Europolu s cílem usnadnit sdílení poznatků v této oblasti. Po skončení projektu mobilního odborného týmu v červenci 2013 převezme všechny jeho aktivity asistenční služba, budou-li tyto úkoly ještě nutné.

5.3       Policejní spolupráce a výměna údajů (kapitoly 3 až 5)

Obecné hodnocení ustanovení v těchto kapitolách je ze strany členských států pozitivní. V prümském dotazníku vyjádřily členské státy následující stanoviska.

Hodnocení kapitoly 3 (významné události) členskými státy:

velmi užitečná:            13

zbytečná:        3

částečně užitečná:       5 (tuto část nezodpověděly 4 členské státy)

Hodnocení kapitoly 4 (opatření pro předcházení teroristickým trestným činům) členskými státy:

velmi užitečná:            8

zbytečná:        5

částečně užitečná:       6 (tuto část nezodpovědělo 6 členských států)

Hodnocení kapitoly 5 (jiné formy spolupráce) členskými státy:

velmi užitečná:            14

zbytečná:        1

částečně užitečná:       6 (tuto část nezodpověděly 4 členské státy)

Překvapivé je relativně nízké hodnocení užitečnosti opatření pro předcházení teroristickým trestným činům v kapitole 4. Pro kapitolu 4 má 15 členských států alternativní právní základ, což ale nevysvětluje její relativně nízké hodnocení, neboť obdobná situace je i u kapitoly 3 (17 členských států) a kapitoly 5 (15 členských států). Pokud jde o použití ustanovení těchto kapitol, je situace poměrně různorodá.

Použití ustanovení || Kapitola 3 (významné události) || Kapitola 4 (teroristické trestné činy) || Kapitola 5 (jiné formy spolupráce)

Často || 8 || 5 || 5

Někdy || 7 || 2 || 10

Nikdy || 6 || 15 || 8

V praxi patří mezi nejčastější formy operativní policejní spolupráce společné hlídky, společné dopravní kontroly a podpora během významných událostí, za nimiž následují prohlídky osob a kontroly dokladů a podpora za použití speciálního vybavení. Ostatní formy spolupráce se vyskytly pouze v několika málo případech.

Závěr

Z dostupných údajů lze vyvodit, že většina členských států tato ustanovení vítá, ačkoli v praxi je používají pouze příležitostně.

Komisi nejsou známy žádné obecné potíže s používáním těchto kapitol. Nebyl oznámen žádný případ týkající se použití článků 21 a 22 o občanskoprávní a trestní odpovědnosti. Z odpovědí na prümský dotazník v každém případě vyplývá jednoznačný závěr ohledně nutnosti přepracování těchto kapitol: revize není potřeba podle 20 členských států, zatímco 1 až 2 členské státy jsou jí nakloněny.

6.           Doporučení

V prvé řadě je třeba říct, že státy, které jsou s prováděním výrazně pozadu, by měly více využít stávajících možností. Jedná se jak o financování v rámci programů Komise, tak o podporu poskytovanou mobilním odborným týmem a asistenční službou při Europolu. Lze jen těžko pochopit, proč členské státy, které se potýkají s nedostatkem prostředků nebo technického know-how, nevyužívají existující podpůrné struktury. Příslušné členské státy se proto opět vyzývají, aby se obrátily na mobilní odborný tým (dokud je tento projekt aktivní) nebo asistenční službu. Tyto členské státy by také měly zvážit možnost podat žádost o financování projektů provádění z programu ISEC dříve, než skončí jeho platnost na konci roku 2013. Provozuschopné členské státy se zároveň vyzývají, aby případně zvýšily svou připravenost poskytnout provádějícím členským státům podporu – například určením odborníků, kteří mají vykonat hodnotící návštěvy.

Pokud jde o provoz nástroje a případná vylepšení bez změny právních předpisů, je opět třeba vzít v úvahu práci mobilního odborného týmu a asistenční služby. Zmíněné pracovní skupiny představují dobrý výchozí bod k nalezení pragmatických řešení v případě nejednoznačnosti právních předpisů a k identifikaci oblastí, kde by bylo možné zvýšit efektivitu stávajícího mechanismu. Členským státům, které ještě nejsou provozuschopné, se doporučuje, aby se závěry pracovních skupin při provádění také řídily.

Poskytnutí smysluplných statistických údajů zůstává nadále stěžejním bodem, neboť se jedná o nejlepší způsob posouzení přínosu prümských rozhodnutí. Členské státy se proto vyzývají, aby znovu zvážily, jak lze případně vylepšit stávající statistické modely. Hlavním cílem je přesněji zjistit počet shod, na základě nichž byly po následné žádosti získány informace, které byly skutečně použity při vyšetřování trestné činnosti. Krokem správným směrem by mohlo být Filtrování statistik o výměně údajů o DNA dle možnosti 2 uvedené v dokumentu 12226/11[15]. Této možnosti by se měla dále věnovat pozornost bez ohledu na model nefiltrovaných statistik odsouhlasený skupinou DAPIX.

Aniž je dotčena zřejmá a naléhavá potřeba plného provedení stávajících nástrojů a v souladu se sdělením Komise „Přehled o správě informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva“ z roku 2010[16] bude Komise používat hmotněprávní a procesní zásady stanovené v tomto sdělení vždy, když bude provádění jiných systémů (například SIS II) souviset s technologií použitou v prümských rozhodnutí nebo s jejich cíly. Vzhledem k současné hospodářské situaci je potřeba klást důraz zejména na maximální možnou nákladovou efektivnost.

Postup po nalezení shody je sice mimo působnost prümských rozhodnutí, ale ukázal se být klíčovým aspektem. V tomto kontextu je třeba vzít v úvahu také probíhající aktivity, jejichž cílem je zmapovat postupy po nalezení shody na vnitrostátní úrovni[17], a aktivity asistenční služby v oblasti standardizovaného formátu zpráv. Další doporučení v tomto směru uvádí sdělení Komise o evropském modelu pro výměnu informací (EIXM) zveřejněné spolu s touto zprávou.

PŘÍLOHA

Přehled provozuschopných členských států

Vysvětlení:

Tabulky uvádějí aktuální stav provádění podle jednotlivých typů údajů (DNA, otisky prstů a registrace vozidel). V některých členských státech výměna informací v praxi ještě neprobíhá, ale tyto státy jsou považovány za provozuschopné, což znamená, že Rada přijala rozhodnutí, kterým se těmto členským státům povoluje výměna těchto údajů.

Provozuschopné členské státy podle jednotlivých oblastí:

· DNA: BG, CZ, DE, EE, ES, FR, CY, LV, LT, LU, HU, NL, AT, PT, RO, SI, SK, FI

· otisky prstů: BG, CZ, DE, EE, ES, FR, CY, LT, LU, HU, NL, AT, SI, SK

· registrace vozidel: BE, DE, ES, FR, LT, LU, NL, AT, PL, RO, SE, SI, FI

Šedé políčko značí, že oba členské státy zahájily výměnu typu údajů uvedeného v tabulce.

Tabulky jsou připojeny k dokumentu Rady 5086/7/12 a jsou aktualizovány přibližně jednou za šest týdnů. Následující tabulky pocházejí z verze REV 7 vydané dne 12. října 2012.

Provozuschopnost v oblasti výměny údajů o DNA

|| BE || BG || CZ || DK || DE || EE || EL || ES || FR || IE || IT || CY || LV || LT || LU || HU || MT || NL || AT || PL || PT || RO || SI || SK || FI || SE || UK

BE || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

BG || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

CZ || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DK || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DE || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EE || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EL || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

ES || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

FR || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IE || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IT || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || ||

CY || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || ||

LV || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || ||

LT || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || ||

LU || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || ||

HU || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || ||

MT || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || ||

NL || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || ||

AT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || ||

PL || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || ||

PT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || ||

RO || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || ||

SI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || ||

SK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || ||

FI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || ||

SE || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x ||

UK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x

Provozuschopnost v oblasti výměny údajů o otiscích prstů

|| BE || BG || CZ || DK || DE || EE || EL || ES || FR || IE || IT || CY || LV || LT || LU || HU || MT || NL || AT || PL || PT || RO || SI || SK || FI || SE || UK

BE || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

BG || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

CZ || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DK || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DE || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EE || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EL || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

ES || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

FR || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IE || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IT || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || ||

CY || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || ||

LV || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || ||

LT || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || ||

LU || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || ||

HU || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || ||

MT || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || ||

NL || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || ||

AT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || ||

PL || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || ||

PT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || ||

RO || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || ||

SI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || ||

SK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || ||

FI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || ||

SE || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x ||

UK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x

Provozuschopnost v oblasti výměny údajů o registraci vozidel

|| BE || BG || CZ || DK || DE || EE || EL || ES || FR || IE || IT || CY || LV || LT || LU || HU || MT || NL || AT || PL || PT || RO || SI || SK || FI || SE || UK

BE || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

BG || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

CZ || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DK || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

DE || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EE || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

EL || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

ES || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

FR || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IE || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || || ||

IT || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || || ||

CY || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || || ||

LV || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || || ||

LT || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || || ||

LU || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || || ||

HU || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || || ||

MT || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || || ||

NL || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || || ||

AT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || || ||

PL || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || || ||

PT || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || || ||

RO || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || || ||

SI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || || ||

SK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || || ||

FI || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x || ||

SE || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x ||

UK || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || x

[1]               Pojem „provozuschopný“ viz oddíl 2 bod d).

[2]               Mobilní odborný tým je německý projekt financovaný Komisí, jehož cílem je poskytnout členským státům, které nejsou provozuschopné, podporu při provádění prümských rozhodnutí (2011 až 2013).

[3]               Pracovní skupina Rady pro ochranu údajů a výměnu informací.

[4]               Mobilní odborný tým viz poznámka pod čarou 2; prümská asistenční služba viz bod 5.2.3.

[5]               Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.

[7]               Toto ustanovení se nevztahuje na členské státy, které osobní údaje začaly poskytovat v době před Prümskou úmluvou.

[8]               Informace z vnitrostátních prohlášení o praktických hlediscích spolupráce jsou v některých případech uvedeny v Příručce pro přeshraniční operace (dok. 10505/4/09).

[9]               Dokument Rady 6661/1/09.

[10]             Viz čl. 30 odst. 5 prümského rozhodnutí.

[11]             Protokol č. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[12]             Dok. 11367/12.

[13]             Nevyváženost těchto hodnot nesouvisí s celkovou důležitostí jednotlivých typů údajů, ale vyplývá z toho, že v policejní praxi se s jednotlivými typy údajů pracuje odlišným způsobem.

[14]             UMF II je zkratka pro druhý projekt univerzálního formátu pro zprávy (dok. 7753/10).

[15]             Díky této možnosti by bylo možné rovněž odfiltrovat shody, které nejsou při vyšetřování použity kvůli technickým důvodům nebo vnitrostátním policejním postupům.

[16]             KOM(2010) 385.

[17]             Návrh druhého seznamu akcí pro provádění strategie pro správu informací (IMS), dok. 12002/1/11 a dok. 5113/12.