ZPRÁVA KOMISE RADĚ v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 552/97, pokud jde o nucenou práci v Myanmaru/Barmě /* COM/2012/0525 final */
ZPRÁVA KOMISE RADĚ v souladu s článkem 2 nařízení Rady
(ES) č. 552/97, pokud jde o nucenou práci v Myanmaru/Barmě 1. Úvod 1. Myanmar/Barma
je zvýhodněnou zemí, na níž se vztahuje zvláštní režim pro nejméně
rozvinuté země („Vše kromě zbraní“ – dále jen „režim EBA“) stanovený
podle článku 11 nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o
uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna
2009[1]. Zvýhodněné země režimu EBA jsou uvedeny v příloze I
sloupci D uvedeného nařízení. 2. Právní východiska pro dočasné
odnětí preferencí podle systému GSP 2. Přístup k celním
preferencím, který byl Myanmaru/Barmě poskytnut na základě
nařízení (ES) č. 3281/94[2] a nařízení (EC) No
1256/96[3], byl dočasně
odňat nařízením Rady (ES) č. 552/97[4].
Nařízení (ES) 732/2008 pozměnilo nařízení Rady (ES) č.
552/97 a nahradilo odkazy na tato nařízení. Nařízení (ES) 732/2008 je
současným právním základem pro provádění a správu systému všeobecných
celních preferencí Unie (dále jen „GSP“). 3. Článek 2 nařízení
(ES) č. 552/97, ve znění čl. 28 odst. 2 nařízení (ES)
č. 732/2008, stanoví, že použitelnost nařízení (ES) č. 552/97 má
být ukončena na základě zprávy Komise o nucené práci v Myanmaru, že
již nedochází k jednání uvedenému v čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení
(ES) č. 732/2008. 4. Ustanovení čl. 15 odst.
1 písm. a) nařízení (ES) č. 732/2008 stanoví, že preferenční
režimy stanovené tímto nařízením mohou být dočasně odňaty
pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země,
a to za závažné a systematické porušování zásad stanovených v úmluvách
uvedených v části A přílohy III, na základě závěrů
příslušných monitorovacích subjektů. Úmluva Mezinárodní organizace
práce (MOP) o nucené nebo povinné práci, č. 29, (1930) (dále jen „úmluva č.
29“), je uvedena v části A přílohy III nařízení (ES) č.
732/2008. 3. Závěry kontrolních orgánů
Mezinárodní organizace práce 3.1. Shrnutí kroků MOP v
souvislosti s nucenou práci v Myanmaru/Barmě 5. Vyšetřovací komise MOP
byla založena v roce 1997 s cílem prověřit dodržování úmluvy
č. 29 vládou Myanmaru/Barmy. Vzhledem k tomu, že vláda úmluvu
neskrývaně a soustavně nedodržovala, učinila vyšetřovací
komise následující doporučení: a) uvést legislativní texty, zejména zákon o
vesnicích (Village Act) a městský zákon (Town Act), do souladu s úmluvou č.
29; b) zajistit, aby už v praxi nebyla
nucená práce nařizována orgány, zejména vojenskými složkami; c) zajistit, aby byly sankce, které mohou
být uloženy podle článku 374 trestního zákoníku za nařizování nucené
nebo povinné práce, striktně uplatňovány, a to v souladu s
článkem 25 úmluvy č. 29. 6. S ohledem na to, že
vláda nepřijala nezbytná opatření k provedení doporučení
vyšetřovací komise, přijala Mezinárodní konference práce (MKP) na
svém 87. zasedání (červen 1999) usnesení o rozšířeném využívání nucené
práce v Myanmaru/Barmě (dále jen „usnesení z roku 1999“). 7. Následně pak na svém 88.
zasedání (červen 2000) MKP přijala podle článku 33 ústavy
usnesení o opatřeních k zajištění toho, aby Myanmar/Barma
dodržovala doporučení vyšetřovací komise (dále jen „usnesení z roku
2000“). Tento případ je jediným v historii MOP, kdy byl pro zajištění
přijetí mezinárodních závazků ze strany člena použit článek
33 ústavy. 3.2. Připomínky výboru
tvořeného odborníky na provádění úmluv a doporučení 8. Ve svých připomínkách z
roku 2012 výbor tvořený odborníky na provádění úmluv a
doporučení (CEACR) přivítal pozitivní vývoj v Myanmaru/Barmě,
např. předložení návrhu právního předpisu o zrušení
městského zákona a zákona o vesnicích z roku 1907 parlamentu. Výbor
však poznamenal, že vláda navzdory úsilí vynaloženému za účelem provedení
doporučení vyšetřovací komise tato doporučení doposud ještě
neprovedla v plném rozsahu. Vedle kroků podniknutých k úpravě
právních předpisů musí vláda ještě zajistit, aby už v praxi
nebyla nucená práce nařizována orgány, zejména vojenskými složkami a dále
musí zajistit, aby byly sankce v podle trestního zákoníku za nařizování
nucené práce striktně uplatňovány proti civilním a vojenským
orgánům. 3.3. Zpráva styčného
úředníka MOP 9. V roce 2012 styčný
úředník MOP pro zvláštní zasedání o Myanmaru (úmluva č. 29) výboru
pro uplatňování norem (CAS) uvedl, že od roku 2011, kdy CAS situaci
naposledy přezkoumal, byl v řadě oblastí zaznamenán významný
pokrok. V souvislosti s doporučeními vyšetřovací komise byly
předchozí právní předpisy zrušeny a byly přijaty nové právní
předpisy, včetně právních předpisů, kterými se
nařizování nucené práce potvrzuje jako trestný čin. Pachatelé, a
zejména vojenský personál, obvinění z využívání nucené práce jsou nyní
trestně stíháni a trestáni v souladu s právními předpisy.
Přestože bylo dosaženo významného snížení využívání nucené práce, problém
přetrvává a i nadále jsou přijímány stížnosti. Vláda tuto
skutečnost uznala, a to zahájením společné strategie s MOP pro úplné
odstranění všech forem nucené práce do roku 2015, ne-li dříve, a
vzájemnou dohodou o podrobných akčních plánech pro provádění této
strategie. 3.4. Závěry výboru MOP pro
uplatňování norem 10. Dne 4. června 2012 výbor
pro uplatňování norem (CAS) na svém zvláštním zasedání věnovaném
prozkoumání vývoje událostí, pokud jde o otázku dodržování úmluvy č. 29
vládou Myanmaru/Barmy, přijal závěry o Myanmaru/Barmě. CAS vzal
na vědomí připomínky CEACR a také zprávu styčného úředníka
MOP. Ve svých závěrech CAS uvítal: a) pokrok dosažený při naplňování
doporučení vyšetřovací komise z roku 1998. Výbor poznamenal, že
od jeho zasedání v minulém roce podnikla vláda v tomto ohledu mnoho
důležitých kroků; b) propracovaný a podrobný akční plán
vytvořený mezi vládou a MOP. Výbor trvá na tom, aby všichni sociální
partneři a organizace občanské společnosti plnili aktivní úlohu
při stanovování priorit a napomáhání urychlenému uplatňování
těch prvků plánu, které jsou nejdůležitější pro okamžité
provedení doporučení vyšetřovací komise; c) prohlášení představitele vlády o
tom, že kultura beztrestnosti není tolerována a že prezident vyzval k
přijetí opatření, která zajistí dodržování zásad právního státu v
celé zemi. Výbor se domnívá, že opatření přijatá za účelem
stíhání nucené práce by měla být i nadále posilována a nedávno
přijaté právní předpisy účinně uplatňovány, aby se tak
zajistila úplná odpovědnost v souladu se zákony. Výbor vyjádřil
důvěru v to, že budou uplatněny účinné a odrazující
sankce s cílem trestat využívání nucené práce ve všech odvětvích, a
požaduje, aby vláda přezkoumala dopad opatření, o kterých
informovala, tak aby je mohla v nezbytných případech posílit. 11. Výbor však vyjádřil své
přetrvávající obavy týkající se ústavních ustanovení, která stanoví
výjimku ze zákazu nucené práce pro „úlohy zadané unií v souladu se zákonem a
v zájmu veřejnosti“. Uvítal prohlášení zástupce vlády, že by ústava
mohla být změněna, pokud by šlo o vůli lidu, a vyjádřil
důvěru v to, že budou přijata opatření, aby se
zajistilo, že jakákoli výjimka z nucené práce podle ústavního a legislativního
rámce bude striktně omezena na úzkou oblast působnosti výjimek podle
úmluvy č. 29. 3.5. Usnesení Mezinárodní
konference práce 12. Dne 13. června 2012 Mezinárodní
konference práce (MOP) s přihlédnutím k závěrům CAS
přijatým dne 4. června 2012 a vzhledem k tomu, že zachování
stávajících opatření by již nepřispívalo k dosažení žádoucího
výsledku, kterým je dodržování doporučení vyšetřovací komise,
přijala usnesení „týkající se opatření na téma Myanmaru
přijatých podle článku 33 ústavy MOP“ a rozhodla: a) zrušit s okamžitou platností omezení
technické spolupráce nebo pomoci MOP vládě Myanmaru/Barmy, uvedené v odst.
3 písm. b) usnesení z roku 1999, aby bylo MOP umožněno pomáhat
vládě, zaměstnavatelům a pracovníkům s řadou
různých problémů spadajících do mandátu MOP. b) zrušit opatření uvedené v odst. 3
písm. c) usnesení z roku 1999, aby bylo vládě Myanmaru/Barmy
umožněno účastnit se jednání, sympozií a seminářů MOP
stejným způsobem jako všichni ostatní členové a aby se sociálním
partnerům z Myanmaru/Barmy dostalo stejného zacházení; c) pozastavit na jeden rok doporučení
obsažené v odst. 1 písm. b) usnesení z roku 2000, v němž
požaduje, aby její členové přehodnotili své vztahy s Myanmarem/Barmou
s cílem zajistit, že v rámci těchto vztahů není využívána nucená
práce, a to s okamžitým účinkem. ILC přezkoumá uvedené
doporučení opět v roce 2013 na základě dostupných informací
týkajících se odstranění nucené práce v Myanmaru/Barmě. 4. Závěry a doporučení 13. Na základě výše uvedených
informací dospěla Komise k závěru, že díky pokroku, který
Myanmar/Barma učinil v oblasti dodržování doporučení MOP, již není
porušování zásad stanovených v úmluvě MOP č. 29 „závažné a systematické“. 14. Proto se doporučuje, aby
byl obnoven přístup Myanmaru/Barmy k všeobecným celním preferencím. 15. Komise by měla vývoj v
Myanmaru/Barmě, pokud jde o nucenou práci, nadále sledovat a reagovat na
něj v souladu s platnými postupy, včetně postupů pro
opětovné odnětí preferencí, bude-li to nezbytné. [1] Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1. [2] Nařízení Rady (ES) č. 3281/94 ze dne 19.
prosince 1994, kterým se uplatňuje čtyřletý systém všeobecných
celních preferencí (1995 až 1998) pro některé průmyslové výrobky
pocházející z rozvojových zemí (Úř. věst. L 348, 31.12.1994, s. 1). [3] Nařízení Rady (ES) č. 1256/96 ze dne 20.
června 1996, kterým se uplatňují víceleté systémy všeobecných celních
preferencí od 1. července 1996 do 30. června 1999 pro
některé zemědělské produkty pocházející z rozvojových zemí
(Úř. věst. L 160, 29.6.1996, s. 1). [4] Úř. věst. L 085, 27. 3.1997, s. 8–9.