OBSAH

1........... SOUVISLOSTI............................................................................................................. 3

1.1........ Význam občanské společnosti......................................................................................... 3

1.2........ Co podle EU znamená pojem „organizace občanské společnosti“.................................... 3

1.3........ Měnící se prostředí......................................................................................................... 3

2........... OBNOVENÁ REAKCE EU......................................................................................... 4

3........... PODPORA PŘÍZNIVÉHO PROSTŘEDÍ..................................................................... 5

4........... SILNÝ DŮRAZ NA NÁRODNÍ ÚROVEŇ................................................................. 7

4.1........ Integrační politika pro lepší správu věcí veřejných............................................................ 7

4.2........ Vnitrostátní transparentnost a odpovědnost..................................................................... 8

4.3........ Sociální služby: partnerství pro lepší kvalitu...................................................................... 9

4.4........ Přínos organizací občanské společnosti k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění....... 9

4.5........ Plány EU pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti....................................... 10

5........... ORGANIZACE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI V REGIONÁLNÍM A GLOBÁLNÍM KONTEXTU        11

6........... FORMOVÁNÍ PODPORY EU................................................................................... 11

6.1........ Zaměření pozornosti na rozvoj kapacit.......................................................................... 11

6.2........ Financování přizpůsobené místním potřebám................................................................. 12

7........... ZÁVĚRY..................................................................................................................... 12

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů

1.           SOUVISLOSTI

1.1.        Význam občanské společnosti

Občanská společnost se silným postavením je zásadním prvkem každého demokratického systému a má důležitou hodnotu. Představuje a posiluje pluralitu a může přispívat k účinnějším politikám, vyváženému a udržitelnému rozvoji a růstu podporujícímu začlenění. Hraje důležitou úlohu při podpoře míru a řešení konfliktů. Organizace občanské společnosti tím, že propůjčují hlas obavám občanů, jsou činné ve veřejné sféře a angažují se v iniciativách na podporu participativní demokracie. Vyjadřují stále větší potřebu transparentní a odpovědné správy věcí veřejných.

Přestože hlavní odpovědnost za rozvoj a demokratickou správu věcí veřejných nese stát, součinnost mezi státy a organizacemi občanské společnosti může pomoci zvládnout problémy související s chudobou, prohlubováním nerovnosti, sociálním vyčleněním a neudržitelným rozvojem. Účast organizací občanské společnosti na politickém dění je důležitým faktorem pro zajištění účinných politik, které podporují začlenění. Tyto organizace tudíž přispívají k budování odpovědnějších a legitimnějších států, což vede k větší sociální soudržnosti a otevřenějším a pevnějším demokraciím.

1.2.        Co podle EU znamená pojem „organizace občanské společnosti“

Pojem „organizace občanské společnosti“ zahrnuje celou řadu aktérů s odlišnými úlohami a mandáty. Definice se v průběhu času a napříč institucemi a zeměmi mění. EU považuje za organizace občanské společnosti všechny nestátní neziskové subjekty[1], které jsou nestranné a nenásilné a jejichž prostřednictvím se občané sdružují, aby sledovali společné cíle a ideály, ať již politické, kulturní, sociální nebo hospodářské. Působí na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni a zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově. EU oceňuje rozmanitost a specifika organizací občanské společnosti; spolupracuje s odpovědnými a transparentními organizacemi občanské společnosti, které s ní sdílejí závazek k sociálnímu pokroku a závazek dodržovat základní hodnoty míru, svobody, rovnoprávnosti a lidské důstojnosti.

1.3.        Měnící se prostředí

V posledních deseti letech byly zaznamenány protichůdné tendence. Organizace občanské společnosti jsou nyní obecně uznávány za samostatné činitele v oblasti rozvoje. Jejich počet se zvýšil, reagují na nové sociální skupiny a vytvářejí koalice na všech úrovních. Organizace občanské společnosti vynikají díky svým schopnostem oslovit zranitelné a sociálně vyloučené skupiny, posilovat jejich postavení, zastupovat je a hájit jejich zájmy a podněcovat sociální inovace. Na základě této skutečnosti vlády v několika zemích prohloubily spolupráci s organizacemi občanské společnosti.

Přitom jsou vztahy mezi státy a organizacemi občanské společnosti často napjaté. V mnoha zemích i nadále existuje nedostatečná tradice dialogu a občanské společnosti příliš často zůstává jen malý či zmenšující se prostor, kde platí přísná omezení Organizace občanské společnosti zaměřené na lidská práva a prosazování zájmů, včetně ženských organizací, jsou v mnoha případech omezovány ve svém působení, i pokud jde o přístup k finančním zdrojům.

Na druhé straně mohou organizace občanské společnosti čelit výzvám v souvislosti s reprezentativností, transparentností, vnitřní správou a kapacitou, závislostí na mezinárodních dárcích, jakož i soutěžením o zdroje, které je hospodářskou krizí ještě zostřováno. Kromě toho vznikají nové a plynulejší formy občanských a mládežnických iniciativ: „arabské jaro“ a hnutí „Occupy“ poukazují na to, jaký potenciál mají sociální a kulturní hnutí jako hybné síly pro uspíšení změn. Prostor a možnosti, které se otevřely prostřednictvím internetu a sociálních médií, hrají rovněž důležitou úlohu při podněcování těchto změn.

2.           OBNOVENÁ REAKCE EU

Komise v této souvislost navrhuje pro svou spolupráci s místními organizacemi občanské společnosti postupovat lepším a strategičtějším přístupem, jenž by pokrýval všechny regiony, včetně rozvojových sousedských zemí a zemí procesu rozšíření. Patřičná pozornost bude věnována specifickým podmínkám jednotlivých zemí, zejména zemím s velmi nestabilními politickými podmínkami.

EU si váží dynamické, pluralitní a kompetentní občanské společnosti a uznává význam konstruktivních vztahů mezi státy a organizacemi občanské společnosti. Proto se politika EU bude zaměřovat na úsilí organizací občanské společnosti o upevňování demokratických procesů, budování kontrolních systémů a dosahování lepších výsledků v oblasti rozvoje[2].

V tomto sdělení jsou pro podporu EU stanoveny tři priority:

· posílit úsilí o podporu příznivého prostředí pro organizace občanské společnosti v partnerských zemích

· podpořit smysluplnou a strukturovanou účast organizací občanské společnosti v domácích politikách partnerských zemí, programovacím cyklu EU a v mezinárodních procesech

· posílit schopnost místních organizací občanské společnosti účinněji plnit svou úlohu nezávislých aktérů v oblasti rozvoje

Na operační úrovni se při zohlednění zásad zaměření a diferenciace[3] začlení strategičtější spolupráce s organizacemi občanské společnosti do všech nástrojů a programů a do všech oblastí spolupráce.

EU bude podporovat provádění tohoto sdělení rovněž prostřednictvím politického a strategického dialogu s partnerskými zeměmi.

Vypracování plánů EU pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti[4] na úrovni jednotlivých zemí by mělo vyvolat strukturovaný dialog a zajistit strategickou spolupráci, což zvýší soudržnost opatření EU a jejich dopad.

Nová politika vychází z výsledků celosvětového „Strukturovaného dialogu o zapojení organizací občanské společnosti a místních orgánů do rozvojové spolupráce EU“[5] (2010–2011). Díky této iniciativě došlo k důkladnému přezkoumání mnohostranného partnerství s organizacemi občanské společnosti – od politických a strategických aspektů až po otázky provádění a financování. Výsledkem je společná vize cílevědomější a soudržnější spolupráce EU s organizacemi občanské společnosti.

V tomto sdělení jsou kromě toho dále rozvíjena ustanovení o organizacích občanské společnosti obsažená v nové Agendě pro změnu[6]; sdělení bere v úvahu také obnovenou evropskou politiku sousedství[7], stávající strategie rozšíření[8] a prohlášení k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím[9], jakož i mezinárodní závazky v rámci Pusanského partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci[10] z roku 2011. Obsahuje rovněž výsledky on-line konzultace na téma „Organizace občanské společnosti v rozvojové spolupráci“[11].

3.           PODPORA PŘÍZNIVÉHO PROSTŘEDÍ

Schopnost organizací občanské společnosti působit v různých oblastech veřejného života závisí na celé řadě předpokladů, jež jsou zpravidla označovány jako „příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti“, za které nesou odpovědnost různí činitelé.

Aby mohly organizace občanské společnosti vykonávat svou činnost, potřebují fungující demokratický právní a soudní systém, který tyto organizace de jure a de facto opravňuje k získávání a sdružování finančních prostředků a který jim zároveň umožňuje svobodu projevu, přístup k informacím a účast na veřejném životě. Hlavní odpovědnost za zajištění těchto základních podmínek nese stát.

V mnoha zemích však neexistují příznivé právní a regulační rámce, které by organizacím občanské společnosti zaručovaly právo působit nezávisle a bez neodůvodněného vměšování. V některých zemích vlády úlohu organizací občanské společnosti neuznávají. V důsledku toho jsou tyto organizace často ve své činnosti omezovány právními a politickými rámci, dochází k pokusům o jejich diskreditaci nebo kriminalizaci, k omezování přístupu k finančním prostředkům, zastrašování či dokonce fyzickému pronásledování, zadržování a násilným útokům.

V této souvislosti má mezinárodní společenství včetně EU povinnost prosazovat vytvoření prostoru k jednání jak pro organizace občanské společnosti, tak pro jednotlivce. EU by měla jít příkladem a diplomatickou cestou a politickým dialogem s vládami vyvíjet společně nátlak a veřejně hovořit o otázkách lidských práv.

EU zaujímá přední místo v oblasti rozvoje přísnějších standardů a mechanismů na podporu a ochranu lidských práv v rámci OSN, Rady Evropy a OBSE. V souladu s mezinárodními závazky EU posílí své úsilí o sledování právních předpisů, nařízení a provozních záležitostí, které se mohou týkat organizací občanské společnosti. Zároveň bude EU podporovat iniciativy pod vedením organizací občanské společnosti a mezinárodní dohody o podpoře a sledování příznivého prostředí pro organizace občanské společnosti[12].

EU bude i nadále aktivně působit a přijímat opatření v zemích, kde vlády občanské společnosti neuznávají a kde v důsledku toho dochází k porušování lidských práv. Pokud by některé země neplnily své závazky v oblasti lidských práv a základních hodnot, může EU vypovědět spolupráci s vnitrostátními orgány a posílit svou podporu místnímu obyvatelstvu prostřednictvím organizací občanské společnosti.

Po jasmínové revoluci v Tunisku byl vládě nabídnut program na podporu hospodářské obnovy za podmínky, že přijme nový zákon o svobodě sdružování. Tímto zákonem byly změněny podmínky pro kontrolu svobody sdružování platné za minulého režimu.

V rámci spolupráce s partnerskými vládami bude EU usilovat o rozšíření kapacit veřejných orgánů pro konstruktivní spolupráci s občanskou společností, a to zvyšováním důvěry a posilováním kompetencí s cílem rozvíjet dialog a vytvářet další příležitosti k partnerství. EU bude i nadále nabízet poradenství a podporu při posilování demokratických institucí a reforem, mimo jiné zlepšováním schopnosti tvůrců politik a státních zaměstnanců spolupracovat s organizacemi občanské společnosti.

EU se domnívá, že důležitou úlohu mají hrát nezávislá média, včetně sociálních médií. Přispívají k otevřené společnosti založené na dialogu, kulturní rozmanitosti a kritickém uvažování a zvyšují odpovědnost vlád i organizací občanské společnosti.

Nepřímo organizace občanské společnosti hrají také důležitou úlohu zejména při zajišťování své nezávislosti na státu, své reprezentativnosti a vnitřní správy, transparentnosti a odpovědnosti. Jako činitelé v oblasti rozvoje jsou organizace občanské společnosti rovněž odpovědné za prokazování výsledků své činnosti, zejména ve vztahu ke svým příznivcům. Mezinárodního uznání se dostává různým samoregulačním iniciativám, jako jsou istanbulské zásady účinnosti rozvoje určené organizacím občanské společnosti a další charty jednotlivých aktérů týkající se odpovědnosti nebo vnitrostátní kodexy chování. EU vyzývá k dalšímu úsilí v této oblasti.

4.           SILNÝ DŮRAZ NA NÁRODNÍ ÚROVEŇ

Podstatou budoucí angažovanosti EU bude příspěvek místních organizací občanské společnosti jako partnerů v dialogu a při dohledu. EU je přesvědčena o významu účasti organizací občanské společnosti na domácích politikách a je pevně odhodlána ji podporovat.

Podpora organizacím občanské společnosti jako poskytovatelům služeb, o kterou se EU v minulosti ve velké míře zasazovala, bude ještě zdokonalována. Kdekoli to bude možné, měla by být tato podpora poskytována v rámci partnerství pro spolupráci za účasti více aktérů koordinovaných s vnitrostátními orgány, a to s dlouhodobým cílem podporovat odpovědnější, účinnější a udržitelnější systémy sloužící obyvatelstvu. Kromě toho mohou být iniciativy organizací občanské společnosti podporovány při řešení záležitostí, kterým se ve vnitrostátní politice nedostává dostatečné pozornosti, avšak které mají klíčový význam pro sociální pokrok a týkají se otázek lidských práv, jakož i otázek udržitelného rozvoje.

Zároveň jsou také podporovány iniciativy a inovace navrhované organizacemi občanské společnosti, jejichž cílem je podpořit spravedlivý a udržitelný růst.

Země, které se nacházejí v nestabilní situaci, v krizi nebo v situaci po ukončení konfliktu, si zaslouží zvláštní přístup. EU je přesvědčena, že organizacím občanské společnosti náleží v rámci mírového a bezpečnostního programu významná úloha, zejména při předcházení konfliktům, upevňování míru a budování státu.

EU zaujímá přední místo při podpoře účasti organizací občanských společností v různých fázích programování EU. Tento přístup byl zaváděn postupně, zejména v afrických, karibských a tichomořských státech, a to s ohledem na příslušná ustanovení dohody z Cotonou. Je třeba vyvinout další úsilí, aby byly tyto postupy upevněny ve všech regionech.

4.1.        Integrační politika pro lepší správu věcí veřejných          

Účast občanské společnosti na veřejném politickém dění a v politickém dialogu vede k tvorbě integračních a účinných politik, pokud je spojena s přiměřeným přidělováním zdrojů a řádným řízením. Účast těchto organizací je klíčovým prvkem, pokud jde o navrhování politik, jež plní potřeby občanů. Vlády mohou využívat konstruktivní účasti organizací občanské společnosti v rozvoji, provádění a sledování vnitrostátních strategií na všech úrovních. Zde má rozhodující význam politická vůle veřejných orgánů spolupracovat a EU bude podporovat opatření vedoucí tímto směrem.

EU bude více investovat do propagace, podpory a monitorování účinných mechanismů pro dialog orientovaný na výsledky, přičemž bude klást důraz na zapojení co nejvíce zúčastněných stran. Vnitrostátní nebo odvětvové politické dialogy by měly zahrnovat všechny příslušné aktéry, jako jsou organizace občanské společnosti a případně soukromý sektor, i partnerské vlády, místní orgány, parlamenty a jiné národní instituce.

Aby byl dialog smysluplný, musí být předvídatelný a transparentní a musí být veden ve správný čas. Na druhé straně, aby byl politický proces důvěryhodný, musí být organizace občanské společnosti nezávislé, reprezentativní a kompetentní.

V Ghaně se organizace občanské společnosti, jež jsou podporovány z mechanismu financování, na kterém se podílí více dárců a který je spolufinancován Evropskou unií, aktivně podílejí na činnosti Výboru pro veřejné zájmy a odpovědnost (Public Interest and Accountability Committee), jenž monitoruje příjmy z ropy a plynu, jejichž význam neustále roste, a vypracovává o nich zprávy. Prostřednictvím konzultací, návrhů a prezentací v příslušném parlamentním výboru se organizacím občanské společnosti podařilo ovlivnit vypracování návrhů důležitých právních předpisů v oblasti energie. Nyní sledují jejich provádění, informují o nich a vyzývají vládu, aby se zodpovídala z jejich případných porušení.

Forma dialogu se liší v závislosti na zemi, na příslušném odvětví a zúčastněných stranách. Například činnost odborů a organizací zaměstnavatelů je neoddělitelně spjata s nezávislým sociálním dialogem, včetně dialogu s národními orgány o politikách týkajících se trhu práce.

Na místní úrovni by se měly podporovat mechanismy dialogu mezi organizacemi občanské společnosti a místními orgány, neboť v decentralizovaném kontextu jsou užitečnými body pro vstup politických podnětů. Tím mohou vnitrostátní politiky lépe reagovat na místní situaci. Organizace občanské společnosti mohou rovněž přispět k mobilizaci místních zdrojů a sociálního kapitálu, sdílení informací a zapojení okrajových skupin obyvatelstva, čímž přispívají ke zlepšení místní správy a územní soudržnosti.

Dobrovolné partnerské dohody v rámci FLEGT (prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví) jsou dvoustranné obchodní dohody, které zaručují zákonný původ dřeva dováženého do EU a pomáhají rozvojovým zemím zlepšovat správu lesů. FLEGT podporuje dialog mezi zúčastněnými stranami v partnerských zemích a umožňuje organizacím občanské společnosti, aby aktivně přispívaly k určování úkolů v oblasti správy, k rozvoji nezbytných regulačních a technických opatření a kontrole provádění dobrovolných partnerských dohod. V Indonésii organizace občanské společnosti zjistily, že jim FLEGT umožnilo výrazněji se angažovat, takže už nemají pocit, že by podléhaly diktátu vlády a velkých podniků.

4.2.        Vnitrostátní transparentnost a odpovědnost

Nedostatečná správa věcí veřejných omezuje rozvoj. Pro lepší správu věcí veřejných má zásadní význam schopnost volat vládnoucí složky k odpovědnosti. V demokratických systémech je volat k odpovědnosti vlády nejdůležitějším úkolem parlamentů; také organizace občanské společnosti mohou při posilování vnitrostátní odpovědnosti na místní a státní úrovni hrát určitou úlohu tím, že zajišťují volný, jasný a přístupný tok informací. Mohou přispívat k silnějšímu respektování právního státu, a to sledováním účinného provádění zákonů a politik, a mohou iniciovat a podporovat úsilí o boj proti korupci.

Tím, že organizace občanské společnosti analyzují rozpočtové návrhy a přispívají k nim, monitorují a sledují státní příjmy a výdaje a pomáhají občanům lépe chápat rozpočtové plány, hrají důležitou úlohu v rozpočtovém procesu a pomáhají zajistit účinnější a účelnější využívání veřejných prostředků. Sladění rozpočtu s prioritami a potřebami obyvatel a lidskými právy může zvýšit dopad na snižování chudoby a růst podporující začlenění.

EU by měla ve větší míře podporovat úsilí jednotlivých zemí o posílení domácích systémů kontroly. Měla by podporovat úlohu, kterou organizace občanské společnosti v oblasti kontroly hrají vedle parlamentů, nejvyšších kontrolních úřadů, agentur sledujících veřejné zakázky a médií. EU bude organizace občanské společnosti podporovat v tom, aby se v těchto systémech aktivně angažovaly s dlouhodobou perspektivou, například na místní úrovni, kde se v současné době v oblasti „sociální zodpovědnosti“ – mimo jiné využitím nových technologií – rozvíjí řada odlišných a inovativních přístupů.

V souladu s nedávným sdělením Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím (2011) by měla EU při poskytování rozpočtové podpory věnovat zvláštní pozornost systematickému usnadňování kontrolní úlohy organizací občanské společnosti. Nové kritérium způsobilosti „transparentnost a dohled nad rozpočtem“ bude zaměřené na včasnou dostupnost souhrnných a spolehlivých informací o rozpočtu, na jejichž základě mohou organizace občanské společnosti lépe volat subjekty s rozhodovací pravomocí k odpovědnosti.

V Maroku poskytla EU podporu dvěma organizacím občanské společnosti, nadaci a výzkumnému středisku, aby se posílila účast poslanců parlamentu různých politických skupin na rozpočtovém procesu a rozpočtové reformě. Různými výzkumnými projekty a odborným vzděláváním organizace občanské společnosti úspěšně podporovaly poslance parlamentu v tom, aby lépe chápali otázky rozpočtu a intenzivněji se zapojili do reformy finančního zákona.

4.3.        Sociální služby: partnerství pro lepší kvalitu

Za zajišťování účinného poskytování sociálních služeb, mimo jiné v oblasti zdraví, vzdělávání a sociální ochrany, je odpovědný stát, a to v závislosti na institucionálním rámci dané země buď na ústřední nebo na místní úrovni. Kromě poskytování těchto služeb je stát odpovědný také za jejich kontrolu, regulaci a kvalitu. Pro svou práci má k dispozici širokou škálu forem organizace, od participačních režimů až po partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Organizace občanské společnosti hrají při poskytování služeb důležitou úlohu – doplňují nabídku na místní a státní úrovni a prosazují inovativní projekty. Velmi důležitá je jejich schopnost identifikovat potřeby, řešit opomíjené otázky a otázky lidských práv a zpřístupňovat služby obyvatelům, kteří jsou sociálně vyloučeni nebo kteří k nim nemají přístup.

Nadřazeným cílem EU v oblasti sociálních služeb je podpořit kapacitu veřejných orgánů vytvářet udržitelné a vysoce kvalitní systémy ve prospěch obyvatelstva. EU se domnívá, že účast organizací občanské společnosti v partnerstvích více aktérů je velmi hodnotná zejména v odvětvích, která jsou v rámci dvoustranné spolupráce podporována z EU, neboť tímto způsobem se podporuje koordinovaný přístup při plánování a poskytování služeb. To je důležité rovněž v souvislosti s rostoucí úlohou soukromého sektoru v této oblasti. Dlouhodobě EU vybízí k tomu, aby mechanismy financování na podporu místních organizací občanské společnosti při poskytování služeb byly postupně začleňovány do vnitrostátních systémů a aby toto bylo podloženo pevným a transparentním regulačním rámcem, který by zajišťoval rovný přístup. Aby se zamezilo roztříštění a zdvojování, je třeba na všech úrovních usilovat o koordinaci.

Dále by – zejména v nejméně rozvinutých zemích – mohla být poskytována přímá podpora organizacím občanské společnosti při poskytování služeb, aby se znevýhodněným skupinám zajistil přístup k základním službám nebo aby byly doplněny nabídky veřejných orgánů, které nejsou dostatečně výkonné nebo přítomné. Toho je zapotřebí zejména v nestabilních a krizových situacích a při konfliktech.

V Somalilandu[13] EU a další dárci podpořili dvě evropské organizace občanské společnosti při zřízení regionálního veterinárního vzdělávacího zařízení. Přístupem „zdola nahoru“ a využitím inovativního konceptu výuky poskytlo s ohledem na specifické potřeby somálské živočišné výroby vzdělání nové generaci veterinárních pracovníků. Navzdory nestabilní situaci je toto zařízení nyní dobře zavedenou vysokou školou se vztahy k dalším evropským a africkým institucím.

4.4.        Přínos organizací občanské společnosti k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění

Organizace občanské společnosti se stále častěji účastní také hospodářského života, např. prostřednictvím iniciativ, které mají dopad na místní hospodářství, nebo sledováním dopadů národní a mezinárodní hospodářské politiky. EU již dlouhou dobu podporuje „sociální ekonomiku“[14], která se zaměřuje spíše na dosažení sociálního dopadu, než na pouhé vytváření zisku. Sdružení družstev, nadace a nevládní organizace se zasazují zejména o podporu podnikání a vytváření pracovních míst mobilizací společenství na nejnižší úrovni, poskytováním služeb a podporou výdělečných činností pro chudé a marginalizované osoby. V témže duchu se EU na konferenci Rio+20 vyslovila pro to, aby byly organizace občanské společnosti považovány za subjekty, které se aktivně zasazují o integrační zelenou ekonomiku, a zdůraznila, jak je důležité při stimulaci hospodářského růstu zohledňovat jak sociální, tak ekologické faktory.

EU podpoří iniciativy a partnerství organizací občanské společnosti, které spojují sociální a hospodářské ambice, mimo jiné v oblasti rozvoje venkova, zabezpečení potravin, cestovního ruchu a kultury, životního prostředí a energetiky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vytváření pracovních míst a podnikání, které reagují na potřeby společnosti a stimulují místní hospodářský růst nevylučujícím a udržitelným způsobem.

V Brazílii EU poskytla pomoc místní organizaci občanské společnosti, aby tato podpořila sociální a hospodářské začlenění osob, které sbírají odpad. Činí tak prostřednictvím sítě poskytující sdružením těchto osob vzdělávání na podporu gramotnosti, odborných a řídících dovedností, školení na téma životní prostředí a recyklace a technickou podporu (ve správě, účetnictví, marketingu atd.). Tím se zvyšují individuální příjmy, snižuje negramotnost a otevírá přístup k sociální ochraně. V roce 2012 získal tento projekt brazilskou státní cenu za rozvojový cíl tisíciletí 1.

EU rovněž podpoří inovativní projekty, které rozšiřují přístup k finančním službám na osoby, které jsou z tradičního bankovního systému vyloučeny, zejména na ženy.

Pozornost bude věnována také činnostem organizací občanské společnosti zaměřeným na podporu a sledování sociální odpovědnosti podniků, etické a udržitelné obchodní modely, program pro důstojnou práci, partnerství veřejného a soukromého sektoru, spravedlivý obchod a na opatření na podporu rovného přístupu k přírodním zdrojům a půdě.

4.5.        Plány EU pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti

EU a členské státy by měly vypracovat plány pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti pro jednotlivé země s cílem zlepšit dopady, předvídatelnost a zviditelnění opatření EU a zajistit soudržnost a součinnost v různých oblastech vnějších vztahů EU. Tyto plány by měly rovněž povzbuzovat koordinaci a sdílení osvědčených postupů s členskými státy a dalšími mezinárodními činiteli, mimo jiné s ohledem na zjednodušení a harmonizaci požadavků na financování.

Tyto plány by měly vycházet z důkladného pochopení organizací občanské společnosti a širšího socio-ekonomického kontextu, v němž jsou činné[15]. To je předpokladem pro strategičtěji zaměřenou spolupráci EU na úrovni jednotlivých zemí, zejména pokud musí být příslušné zúčastněné strany nejprve identifikovány, aby bylo možné zavést či zlepšit účinné a smysluplné formy dialogu.

Plány by měly stanovovat dlouhodobé cíle spolupráce EU s organizacemi občanské společnosti, zahrnovat dialog i operativní podporu a určovat vhodné pracovní postupy. Tato činnost by měla být spojena s plánováním vnější pomoci EU, zejména s dvoustrannou, regionální a tematickou spoluprácí. Důležitým měřítkem budou státní strategie pro lidská práva, které jsou v současné době Evropskou unií vypracovávány.

Při vypracovávání plánů by měly být zohledněny názory občanské společnosti. Plány by měly být pravidelně aktualizovány a případně zveřejňovány a předávány státním orgánům.

5.           ORGANIZACE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI V REGIONÁLNÍM A GLOBÁLNÍM KONTEXTU

V posledních desetiletích vznikalo stále více mezinárodních skupin aktivistů, které prosazují a podporují multilaterální normy a standardy, podílí se na celosvětových sítích a pořádají celosvětové kampaně. Zabývají se tématy, jako je obchod, globální spravedlnost, lidská práva, životní prostředí, změna klimatu, transparentnost, globální zdraví a účinná rozvojová spolupráce. Vývoj informačních a komunikačních technologií má pro růst a měnící se úlohu nadnárodních sítí klíčový význam.

Organizace, sítě a partnerství na regionální a globální úrovni budou podporovány při řešení nadnárodních a globálních výzev.

EU rovněž podpoří organizace občanské společnosti působící na evropské a globální úrovni, které ve spolupráci a partnerství s místními organizacemi občanské společnosti bdí nad politickou soudržností v zájmu rozvoje, vyžadují od mezinárodního společenství odpovědnost za plnění jeho závazků v oblasti pomoci a přispívají k tomu, aby se ohledně těchto otázek zvyšovala informovanost občanů po celém světě[16].

Na úrovni EU se mimořádná pozornost věnuje dialogu organizací občanské společnosti s evropskými orgány. Kromě stávajících mechanismů konzultací o politikách a programech zřídí Komise konzultační skupinu složenou z celé řady zúčastněných stran, v jejímž rámci mohou organizace občanské společnosti a příslušní činitelé v oblasti rozvoje vést dialog s orgány EU o rozvojové politice EU, jakož i o opatřeních navrhovaných v tomto sdělení.

6.           FORMOVÁNÍ PODPORY EU

6.1.        Zaměření pozornosti na rozvoj kapacit

Aby organizace občanské společnosti zvýšily svůj vliv, musí překonat nedostatky v kapacitách – od nedostatků v technické správě a řídicích schopnostech, přes získávání finančních prostředků, až po řízení orientované na výsledky a otázky vnitřní správy.

EU posílí svou podporu v oblasti rozvoje kapacit organizací občanské společnosti, především místních aktérů, a to v rámci dlouhodobého pružného přístupu založeného na poptávce, přičemž zvláštní pozornost bude věnována vytváření okruhu příznivců a reprezentativnosti.

Kromě toho bude EU podporovat dlouhodobá a vyvážená partnerství mezi místními a evropskými organizacemi občanské společnosti, která se věnují rozvoji kapacit. Měla by vycházet z místní poptávky a zahrnovat poradenství a vedení, vzájemné učení, vytváření sítí a vazeb od místní po mezinárodní úroveň.

6.2.        Financování přizpůsobené místním potřebám

Financování šité na míru je důležitou součástí spolupráce EU s organizacemi občanské společnosti a mělo by místním organizacím nabízet lepší možnosti přístupu. Komise použije vhodnou kombinaci způsobů financování tak[17], aby co nejlépe reagovala na co nejširší spektrum aktérů, potřeb a kontextů jednotlivých zemí pružným, transparentním, nákladově efektivním a cíleným způsobem.

Na západním Balkáně a v Turecku EU podporuje regionální sítě organizací občanské společnosti prostřednictvím rámcových dohod o partnerství. To umožňuje pružnější a dlouhodobý programový přístup, který pomáhá těmto organizacím pracovat v partnerství s cílem rozvíjet a provádět strategie pro konkrétní odvětví a přitom sdílet poznatky a zkušenosti získané z rozdílných situací v jednotlivých zemích. S důrazem na budování kapacit pro analýzu, monitorování a prosazování zájmů s cílem ovlivnit politické reformy mohou partneři organizací občanských společností rozvíjet také vazby mezi regionální a celostátní úrovní a mají také příležitost provádět malé místní projekty prostřednictvím opakovaných grantů pro místní nebo jiné komunitní organizace.

7.           ZÁVĚRY

V podmínkách měnícího se mezinárodního prostředí a s ohledem na vnější politiku EU je účelem návrhů předložených v tomto sdělení posílit vztahy EU s organizacemi občanské společnosti a přizpůsobit je současným i budoucím výzvám. Obnovená reakce EU je navrhována proto, aby se v první řadě podpořily místní organizace občanské společnosti v jejich úsilí o demokratickou správu věcí veřejných a spravedlivý rozvoj. Pokud budou EU a členské státy postupovat společně, mají jedinečnou příležitost jednat strategičtěji a dosáhnout větší soudržnosti, většího souladu a výraznějších dopadů opatření EU.

[1]               Jedná se o organizace občanské společnosti založené na členství, cílech nebo orientované na služby. Patří mezi ně komunitní organizace, nevládní organizace, nábožensky orientované organizace, nadace, výzkumné ústavy, genderové organizace a organizace LGBT, družstva, profesní nebo obchodní sdružení a nezisková média. Odbory a organizace zaměstnavatelů, tzv. sociální partneři, představují zvláštní kategorii organizací občanské společnosti.

[2]               Od 70. let minulého století EU postupně začala s organizacemi občanské společnosti splupracovat na základě participativních politických rámců a režimů podpor zaměřených na účast těchto organizací v procesu programování EU. Tento přístup je vyjádřen v posledním sdělení (KOM(2002) 598 v konečném znění) o účasti nestátních subjektů v rozvojové politice ES.

[3]               Jak je navrženo v nové politice EU pro rozvoj („Agenda pro změnu“), bude dvoustranná spolupráce EU s jednotlivými partnerskými zeměmi zaměřena nejvýše na tři odvětví a zdroje budou zacíleny na země, které je nejvíce potřebují, včetně zemí nacházejících se v nestabilní situaci, a kde mohou mít největší dopad na rozvoj z hlediska snižování chudoby.

[4]               Viz oddíl 4.5.

[5]               Strukturovaný dialog: http://ec.europa.eu/europeaid/who/partners/civil-society/structured-dialogue_en.htm.

[6]               KOM(2011) 637, závěry Rady 9316/12.

[7]               KOM(2011) 303.

[8]               KOM(2010) 660.

[9]               KOM(2011) 638, závěry Rady 9323/12.

[10]             http://www.aideffectiveness.org/busanhlf4/images/stories/hlf4/OUTCOME_DOCUMENT_-_FINAL_EN.pdf.

[11]             DEVCO „Vyjádřete svůj názor“ (2012): http://ec.europa.eu/europeaid/how/public-consultations/6405_en.htm.

[12]             Viz též pusanský dokument o partnerství uvedený v poznámce pod čarou 10.

[13]             Tímto označením nejsou dotčeny postoje k postavení tohoto regionu.

[14]             Viz iniciativa Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (2012): http://ec.europa.eu/internal_market/social_business/docs/COM2011_682_en.pdf.

[15]             Doporučuje se pravidelné mapování účasti s cílem pokrýt celé spektrum aktérů i platformy na národní/odvětvové úrovni.

[16]             V Evropě tuto činnnost aktivně podporuje Komise zvláštním programem pro rozvoj vzdělávání a zvyšování informovanosti, který odpovídá potřebám aktérů.

[17]             EU může zvážit všechny způsoby financování, které jsou ve finančních nařízeních povoleny. Jedná se o projekty, financování programů, přímé udělování grantů, sdílení finančních prostředků, následné granty, základní financování, spolufinancování, účelové vázání, zjednodušené výzvy k předkládání návrhů a přerozdělení grantů.