SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Podpora sdíleného využívání zdrojů rádiového spektra na vnitřním trhu /* COM/2012/0478 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Podpora sdíleného využívání zdrojů
rádiového spektra na vnitřním trhu (Text s významem pro EHP) 1. Úvod Evropská unie stojí před exponenciálním
nárůstem bezdrátových datových přenosů. Možnost
bezdrátového připojení hraje čím dál důležitější roli v
hospodářství. Zdroje z tohoto odvětví odhadují, že
celosvětový objem mobilních datových přenosů vzroste do roku
2015 každoročně o 26 %. V té době bude existovat 7,1
miliardy telefonů, tabletů a jiných mobilních zařízení schopných
připojení k internetu. Bezdrátové širokopásmové připojení se pro
občany v Evropě stalo naprosto běžným způsobem
přístupu k internetu a operátoři mobilní sítě budou muset
uspokojit jejich rostoucí poptávku. Bezdrátová inovace a
vysokorychlostní datové aplikace, které dokáží zlepšit produktivitu a zajistit
udržitelný růst, by měly být přínosem i pro mnoho dalších
hospodářských odvětví, nejen pro oblast elektronických komunikací. Možnost vyhovět rostoucí
potřebě spektra pro bezdrátové připojení je omezena nedostatkem
volného spektra a vysokou cenou spojenou s přidělením spektra na nové
účely, a to z hlediska nákladů, prodlení a příležitostné
nutnosti vypnout dosavadní uživatele. Pro uspokojení rostoucí poptávky
mají zásadní význam účinnější využívání spektra a inovace. V
průběhu příštího desetiletí by technologický pokrok mohl
rostoucímu počtu uživatelů umožnit sdílet přístupová práva ke
konkrétnímu kmitočtovému pásmu. Právní prostředí to však musí
umožnit. Sdílené využívání spektra zahrnuje různé
uživatele, kteří mají všichni právo využívat dané kmitočtové pásmo v
řadě různých vztahů. Tímto způsobem jsou
zpřístupněny dodatečné zdroje spektra a zmírněny překážky
bránící v přístupu ke spektru novým uživatelům. Ze studie vypracované
pro Komisi vyplývá, že hledání dodatečných zdrojů sdíleného spektra
pro bezdrátové širokopásmové připojení by mohlo mít významný
hospodářský přínos pro EU. Zvětší-li se spektrum se
sdíleným přístupem pro bezdrátové širokopásmové připojení o 200 až
400 MHz, scénáře, jež studie vyhodnotila, naznačují, že hodnota
evropského hospodářství by se do roku 2020 mohla v čistém
vyjádření řádově zvýšit až o několik set miliard EUR[1]. Jelikož je správa spektra zásadním
předpokladem pro jednotný digitální trh, tato iniciativa přímo
přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020, a bude-li
zrealizována, mohla by přispět k posílení evropského
hospodářství. Pro plné využití výhod sdílení spektra je třeba nejen odstranit
stávající regulační překážky bránící zavádění inovačních
technologií rádiového přístupu, ale toto sdílení také aktivně
usnadnit. V souladu s programem politiky rádiového spektra (RSPP)[2] Komise proto žádá o co nejširší
politickou podporu navrhovaných opatření s cílem podpořit rozvoj
bezdrátových inovací v EU a zajistit, aby aktuálně přidělené
spektrum bylo využíváno v největší možné míře. Toto sdělení popisuje regulační
prostředí a motivy, předpoklady a výzvy pro více sdílené využívání
spektra. Oddíl 5 popisuje návrh nového přístupu k vytvoření pobídek a
právní jistoty pro sdílení spektra. Oddíl 6 navrhuje další kroky k posílení
sdíleného využívání spektra v rámci vnitřního trhu
v bezlicenčních a licenčních pásmech. 2. Regulační souvislosti Předpisový rámec EU pro elektronické
komunikace[3]
se snaží usnadnit přístup ke spektru na základě co nejméně
omezujícího systému udělování oprávnění. Upřednostňuje
používání obecných oprávnění s výjimkou případů, kdy jsou
zjevně nutné individuální licence, např. k ochraně
proti škodlivému rušení. Zavádí zásady účinného využívání a efektivní
správy spektra, jakož i zásadu technologické neutrality a neutrality služeb.
Program politiky rádiového spektra tyto zásady rozšiřuje na všechny
příslušné oblasti politiky EU[4].
Za účelem zvýšení účinnosti a pružnosti požaduje, aby členské
státy ve spolupráci s Komisí případně podporovaly kolektivní
využívání a sdílené využívání spektra[5].
V souladu s politickým cílem Unie
včasně přidělovat dostatečné a odpovídající spektrum a
co nejlépe uspokojit rostoucí poptávku po bezdrátovém širokopásmovém
připojení má program politiky rádiového spektra určit nejpozději
do roku 2015 alespoň 1 200 MHz spektra a usnadnit přístup ke
spektru prostřednictvím obecných oprávnění[6]. Konkrétně se uvádějí
přístupy sdílení spektra, např. rádiové místní sítě (RLAN),
základnové stanice malých buňkových sítí a sítě typu „mesh“[7]. Program politiky rádiového
spektra rovněž požaduje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy
posoudila možnost prodloužit přidělování bezlicenčního spektra
pro bezdrátové přístupové systémy[8].
Splnění těchto cílů vyžaduje řešení přizpůsobená
různým podmínkám udělování oprávnění. Kromě
bezlicenčních pásem a pásem výhradně licenčních existují i
pásma, k nimž licenci vlastní několik uživatelů, tj. případy,
kde práva k užívání nejsou výhradní. Program politiky rádiového spektra rovněž
zavádí registr rádiového spektra, sloužící mimo jiné ke zjištění
možností sdílení spektra[9].
Při provádění těchto opatření Komise zajistí, aby byla
respektována práva zakotvená v Chartě základních práv EU[10]. 3. Motivy a předpoklady
sdíleného využívání spektra Pojem sdíleného využívání spektra
odkazuje na situaci, v níž má několik nezávislých uživatelů a/nebo
zařízení za určitých podmínek přístup k témuž kmitočtovému
rozsahu. Následující tři příklady dokládají, že za účelem
uspokojení rostoucí poptávky po bezdrátovém připojení zúčastněné
strany stále více využívají nové možnosti sdílení. Aby bylo možné výhody
účinného využívání spektra maximalizovat, je nezbytné tento trend posílit
a zároveň zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování kvality poskytovaných
služeb. 3.1. Bezdrátové širokopásmové
připojení Nejznámějším příkladem toho, jak
evropští občané a podniky v současné době spektrum sdílejí, jsou
Wi-Fi sítě. Protože jsou bezdrátové širokopásmové infrastruktury založené
na Wi-Fi technologiích provozovány v harmonizovaných pásmech pro sítě RLAN[11], v některých
členských státech již podporují cenově dostupné a snadno
přístupné internetové připojení. To stimuluje rozvoj online služeb k
využití růstového potenciálu a rozvoji nových a inovačních
podnikatelských řešení v Evropě[12]. Přes Wi-Fi sítě zřejmě
protéká více než polovina všech dat chytrých telefonů, přičemž
provoz těchto přenosných zařízení roste 4–6krát rychleji než
provoz mobilních telefonů. Celosvětový prodej zařízení s
podporou Wi-Fi by měl do roku 2014 dosáhnout 3,5 miliardy kusů[13]. Operátoři mobilních sítí
rovněž využívají stejných kmitočtů bezlicenčních sítí RLAN
k přesměrování toku dat za účelem zvýšení kapacity
sítě, lepšího pokrytí v budovách a úspoře nákladů. Operátoři s výhradní licencí mohou
rovněž zvýšit účinnost ve svých mobilních sítích společným
využíváním kmitočtů ve vymezených zeměpisných oblastech. V roce
2011 dospěla Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) k závěru,
že sdílení spektra by mohlo podpořit účinné využívání zdrojů za
předpokladu, že se pečlivě posoudí dopad na hospodářskou
soutěž a že ve všech členských státech budou povoleny nezbytné dohody
o sdílení[14]. Sdílené
využívání licenčních nebo bezlicenčních bezdrátových širokopásmových
kmitočtových pásem vede k úsporám nákladů operátorů mobilních
sítí, zajišťuje cenově dostupné připojení k internetu a nabízí
možnosti sdílení infrastruktury. 3.2. Bezdrátově
připojená společnost Rostoucí potřebu bezdrátového
připojení lze vnímat nejen ze strany bezdrátových širokopásmových
technologií, ale i ze strany aplikací, např. inteligentních
měřidel/sítí nebo komunikace mezi stroji (M2M). V současné
době je přibližně 80 % nových bezdrátových technologií, kterými
se zabývá Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), vyvíjeno tak,
aby fungovaly v bezlicenčních sdílených pásmech[15]. Tyto inovace poskytují výhody
v mnoha ohledech, například automatizací aplikací založených na
bezdrátových čidlech, která mohou zvýšit udržitelnost každodenního života
občanů EU – např. zhasínáním světel, když nejsme doma, nebo
regulací systémů klimatizace podle teploty. Evropská konference správ pošt a
telekomunikací (CEPT) nedávno zjistila, že např. jen v harmonizovaném
bezlicenčním pásmu 863–870 MHz se v Evropě každoročně prodá
nejméně 40 milionů bezdrátových zařízení (včetně
dálkových ovládání, poplašných systémů a čidel)[16]. Tato tzv. zařízení
krátkého dosahu (SRD)[17]
rovněž zefektivňují činnost podniků snižováním nákladů
a zvyšováním produktivity, například pomocí systémů RFID
v logistických a maloobchodních aplikacích. Všechny tyto aplikace tzv. internetu věcí
jsou provozovány v harmonizovaných bezlicenčních pásmech. Hodnota
těchto pásem je značná, protože jsou volně přístupná
veškerým zařízením, která jsou v souladu s příslušnými pravidly
přístupu ke spektru bránícími rušení, aniž by bylo nutné získat ke spektru
licenci. Malé a střední podniky a inovátoři,
pro které je tento přístup obzvláště důležitý, však musí
zajistit, aby se jejich technologie dokázaly vypořádat s možným rušením ve
sdílených pásmech, ve kterých vnitrostátní regulační orgán
nezajišťuje práva na ochranu. Bezdrátové inovace tedy nejen umožňují
sdílení spektra, ale zároveň toto sdílené využívání více podporují, jak
dokládají nové dohody o sdílení[18]. Trend
směřující k připojené společnosti dokládá přidanou
hodnotu bezbariérového přístupu ke spektru v bezlicenčních sdílených
pásmech, která jsou úrodnou půdou pro bezdrátové inovace podporující
rozvoj a zavádění odolnějších bezdrátových technologií. 3.3. Výzkum a inovační
technologie K využití všech výhod sdílení spektra je nutný
specializovaný výzkum dynamického přístupu ke spektru, který je podporován
7. rámcovým programem (7. RP), spolu s projekty, které se zabývají technologií
podporující kognitivní rádio, dynamické sdílení spektra a agregaci spektra[19]. Od zahájení 7. RP bylo do
výzkumu spojeného se spektrem investováno v rámci jednotlivých dvouletých
pracovních programů přibližně 50 milionů EUR. Tyto projekty vedly k výraznému pokroku. Dynamické
sdílení spektra je již zahrnuto do současných norem pro sítě RLAN v
pásmu 5 GHz s cílem umožnit jejich sdílení s radary. Technologie kognitivního
rádia nabízejí služby v koexistenci s televizními vysílači, jež
představují primární službu v pásmu UHF, využitím lokalizovaných informací
k určení nevyužitých částí spektra v kmitočtových pásmech pro
rozhlasové a televizní vysílání a mezi těmito pásmy (tzv. „bílá
místa“). Zkoušky v Německu, na Slovensku a ve Spojeném království ukazují,
že tento přístup se blíží skutečnému zavedení. Komise tento trend podporuje vydáváním
normalizačních pověření, která mají harmonizovat přístup k
lokalizovaným informacím určeným pro tyto technologie prostřednictvím
geolokalizačních databází[20].
Aby byly rozvoj a využívání těchto technologií v Evropě možné,
pověření vymezuje oblasti, kde je zapotřebí norem pro posílení
souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy
týkajícími se uvádění rádiových zařízení na trh a jejich používání,
zejména se směrnicí o rádiových zařízeních a telekomunikačních
koncových zařízeních[21]. Ačkoliv smyslem „bílých míst“ je
vytvořit úspory z rozsahu pro účely prvního použití, jejich význam se
neomezuje jen na konkrétní pásmo. Technologie kognitivního rádia lze využívat i
jinak, například ke snímání jiných uživatelů spektra. Probíhá také
výzkum v oblasti vytvoření samoorganizujících se sítí, jejichž cílem bude
minimalizovat vzájemné rušení mezi základnovými stanicemi malých buňkových
sítí v budoucích generacích bezdrátové širokopásmové technologie. Výzkum umožnil
přístup ke spektru, které bude otevřeno na sdíleném základě a
zároveň zajistí ochranu primárních služeb. V současné době
vznikají technologie kognitivního rádia s podporou pověření k
vypracování harmonizovaných norem a zkoušek v rámci evropských výzkumných
projektů. Lze očekávat, že většího pokroku bude dosaženo v
oblasti snímání a používání základnových stanic malých buňkových sítí. 4. Výzvy na cestě k více
sdílenému využívání spektra Příklady v předchozím oddílu
dokládají, že rádiové spektrum je velmi cenným a omezeným přírodním
zdrojem, který lze díky technickému pokroku využívat znovu účinněji.
V roce 2011 Skupina pro politiku rádiového spektra poukázala na vysokou
poptávku po sdíleném využívání a shledala, že: „ve vztahu ke sdílení spektra je
třeba učinit další pokrok v oblasti odpovídajících
regulačních mechanismů“[22]. Hlavní výzvou pro vnitrostátní regulační
orgány je najít vhodné způsoby udělování oprávnění ke sdílenému
přístupu ke spektru pro určité pásmo, tj. umožnit dvěma nebo
více uživatelům využívat stejný kmitočtový rozsah na základě
stanovené dohody o sdílení. V současné době nemají uživatelé
sdílející bezlicenční pásma, například zařízení krátkého dosahu,
právo na ochranu před škodlivým rušením, zatímco uživatelé sdílející
kmitočty na základě individuálních licencí mohou v tomto ohledu
využít výhod právních záruk. V zájmu dosažení dalšího pokroku se musí
vnitrostátní regulační orgány zaměřit na řešení těchto
problémů. 4.1. Odstranění nejistoty úpravou
škodlivého rušení Pro využití možností, které sdílení nabízí, je
nezbytné zajistit koexistenci různých aplikací ve stejném kmitočtovém
rozsahu. Aplikace by se neměly vzájemně rušit tak, aby docházelo
k závažnému zhoršení jejich funkcí. Přijatelné úrovně rušení a
vhodné strategie k jeho potlačování si musí určit sami uživatelé nebo
musí být stanoveny v regulačních podmínkách pro sdílený přístup k
pásmu. Rušení lze potlačit prostřednictvím
spolehlivých dohod o sdílení na základě jasných a účinných pravidel a
podmínek sdílení v pásmu, které poskytnou jistotu dosavadním i budoucím
uživatelům. Pro zvýšení předvídatelnosti a míry
vzájemného uznávání dohod o sdílení jsou navíc důležité transparentní
předpoklady v počátečních studiích kompatibility a jasná práva
na ochranu primárních uživatelů, včetně prosazování dohodnutých
úrovní potlačování rušení. 4.2. Vytvoření
dostatečných pobídek a záruk pro všechny zúčastněné strany Vyrovnání dopadu na dosavadního uživatele a
omezení ve využívání spektra kladená na jakéhokoli dalšího uživatele představuje
výzvu. Zatímco dosavadní uživatelé musí mít jistotu, že další uživatelé budou
dodržovat pravidla sdílení, dosavadním uživatelům mohou rovněž
vzniknout náklady na zajištění kvalitních služeb pro nové uživatele,
např. technologie k potlačení rušení nebo odolnější
přijímače. Sdílení musí přinášet výhody všem
uživatelům. Dosavadní uživatelé, kteří buď podléhají
zpoplatnění spektra, nebo musí zavést lepší technologie, které dalším
uživatelům umožní přístup v rámci atraktivních dohod o sdílení, mohou
požádat o finanční vyrovnání. Dále bude třeba zajistit, aby dohody o
sdílení mezi uživateli neměly nepříznivý vliv na hospodářskou
soutěž (v souladu s ustanoveními Smlouvy[23]),
a zohlednit dopad možností sdílení na podobu budoucích postupů
přidělování spektra v členských státech. 4.3. Kapacita bezlicenčních
pásem Jelikož uživatelé v bezlicenčních pásmech
nepožívají žádných výhod regulační ochrany proti přetížení, není
jasné, zda stávající sdílená pásma mají dostatek kapacity – mohou
například současná pásma RLAN pojmout nárůst jak soukromého
širokopásmového přístupu, tak přesměrování mobilních datových přenosů?
Pro účely stanovení objektivních prognóz přetížení a zvýšení
spolehlivosti dohod o sdílení pro všechny uživatele v těchto pásmech
by vnitrostátní regulační orgány mohly využít výhod toho, že by užívání
monitorovaly. Nová generace zařízení RLAN (známá jako
802.11ac), která se podle předpokladů objeví na trhu do konce roku
2012, by mohla sledovat uživatelské rychlosti připojení v pevných sítích.
Jelikož tato nová zařízení závisejí na stávající síti RLAN v pásmu 5 GHz,
bude třeba velmi širokých kmitočtových kanálů, jejichž
počet je v současné době omezený. Vzhledem k současnému modelu používání
Wi-Fi, a to i ze strany mobilních operátorů, k přesměrování
toku dat by se rovněž mělo uvážit, zda by bylo vhodné vyčlenit
více bezlicenčního „pevného bezdrátového“ spektra v rámci hledání širokopásmového
spektra, nebo jako doplňkový společný zdroj. Podpora
více sdíleného využívání spektra vyžaduje: - zapojení
vzájemné odpovědnosti uživatelů za přijatelné meze rušení a
vhodné strategie jeho potlačování, - poskytnutí
právní jistoty s ohledem na příslušná pravidla a podmínky, postupy
prosazování práva, jakož i transparentnost ve vztahu k předpokladům
kompatibility a práv na ochranu, - podporu
investic do lepších technologií prospěšných pro dosavadní a další
uživatele a zároveň ochranu a posilování hospodářské soutěže, - určení
širokých kmitočtových kanálů pro rozvoj sítě RLAN a poskytování
prognóz přetížení, které zvýší předvídatelnost a spolehlivost
nejdůležitějších sdílených pásem, - zajištění
toho, aby přechod od výhradních práv k užívání ke sdílenému využívání
posílilo konkurenční tlak dalších uživatelů, a zejména
nevytvářelo nepatřičné konkurenční výhody pro současné
ani budoucí nositele práv. 5. Ke společnému rámci pro
sdílený přístup ke spektru v Evropě Vzhledem k tomu, že nové bezdrátové technologie
dokáží čím dál víc „inteligentně“ spolupracovat tak, aby zabránily
vzájemnému rušení, potřebují vnitrostátní regulační orgány
příslušné prostředky umožňující uzavření vhodných dohod o
sdílení a podporující sdílené využívání zdrojů spektra. Komise proto
navrhuje vytvoření dvou dalších nástrojů s cílem zajistit větší
počet možností přístupu ke spektru pro inovační technologie a
stimulovat větší a účinnější využívání stávajících zdrojů
spektra: 1) přístup EU k určení
možností výhodného sdílení v harmonizovaných nebo neharmonizovaných pásmech a 2) práva ke sdílenému přístupu ke
spektru jakožto regulační nástroje opravňující k licenčnímu
sdílení se zaručenými úrovněmi ochrany proti rušení. 5.1. Určení možností
výhodného sdílení Na vnitřním trhu lze o možnostech
výhodného sdílení v licenčních i bezlicenčních kmitočtových
pásmech hovořit tehdy, kdy kombinace čistých
sociálně-ekonomických výhod mnoha aplikací sdílejících pásmo jsou
větší než čisté sociálně-ekonomické výhody jediné aplikace, a to
s přihlédnutím k vícenákladům, které ze sdíleného využívání plynou[24]. K určení možností výhodného sdílení v
konkrétním pásmu je nutná transparentnost dohod o sdílení, jež by platily,
zejména i) podmínky sdílení, tj. technické parametry definované
vnitrostátním regulačním orgánem, jež určí hierarchii přístupu
ve sdíleném pásmu[25];
a ii) pravidla sdílení, tj. ustanovení o společném využívání
umožňující sdílení, která by mohla vzejít z pověření
vnitrostátního regulačního orgánu nebo být definována uživateli na
základě norem, společných protokolů nebo dohod o sdílení, jež
jsou v souladu s právem hospodářské soutěže[26]. S cílem podpořit bezdrátové inovace a
podnítit určení možností výhodného sdílení musí mít zúčastněné
strany možnost požádat příslušný vnitrostátní regulační orgán na základě
transparentního procesu o právo k využívání pásem spektra na sdíleném
základě. Každý takový žadatel o možnost výhodného sdílení by musel
prokázat schopnost pásmo sdílet tak, aniž by nepřiměřeně
ohrozil právo dosavadního uživatele k využívání kmitočtů. S cílem plně využít úspor z rozsahu
vnitřního trhu tak, aby byly podpořeny investice, musí EU definovat
postup určování možností výhodného sdílení za účelem zajištění
jeho soudržného a jednotného uplatňování ve všech členských státech
při řešení jednotlivých případů. Tento proces,
uplatněný na harmonizovaná i neharmonizovaná pásma, by mohl zahrnovat tyto
hlavní prvky: · harmonizovanou lhůtu; · možnost jednání žadatele a dosavadního uživatele, při němž by
vnitrostátní regulační orgán působil jako prostředník, za
účelem objasnění podmínek možnosti výhodného sdílení,
včetně i) nástrojů zamezujících zhoršení kvality služeb a ii)
přerozdělení sdílených nákladů (pokud nějaké existují), · při posuzování sociálně-ekonomických výhod by musely být mimo
jiné zohledněny i) podmínky, za nichž bylo přiděleno stávající
spektrum, včetně vzniklých nákladů, a ii) oprávněná
očekávání dosavadních nositelů práv a žadatelů o možnost
výhodného sdílení. Důležité jsou též iii) dynamické účinky, které by
možnosti výhodného sdílení mohly mít na hospodářskou soutěž, jakož i
na investiční pobídky pro dosavadní a potenciální nové uživatele, a to v
kontextu konvergujících technologií, · prostředky, které vnitrostátnímu regulačnímu orgánu umožní
možnost výhodného sdílení schválit a zajistit větší sdílené využívání
spektra tak, aby se při jeho využívání dosáhlo co největší
účinnosti, v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními
právními předpisy. V případě potřeby a s přihlédnutím
ke stávajícím právům by tyto prostředky mohly zahrnovat možnost
uplatnit některá opatření, např. finanční pobídky na úrovni
zjištěných sociálně-ekonomických alternativních nákladů, · poskytování informací na úrovni EU o žádostech o možnosti výhodného
sdílení a o výsledcích následných vnitrostátních postupů, jakož i možnost
posuzovat možnosti výhodného sdílení v rámci registru rádiového spektra a
určit ty možnosti výhodného sdílení, jež by bylo vhodné uplatnit na celém
vnitřním trhu. Vzhledem k
tomu, že technický pokrok umožňuje využívat větší počet možností
výhodného sdílení na vnitřním trhu, je nezbytné podporovat investice a
vést uživatele spektra k lepšímu využívání svých zdrojů spektra tím, že v
úzké spolupráci s členskými státy bude na úrovni EU stanoven postup a
klíčová kritéria pro určení možností výhodného sdílení (např.
formou doporučení). 5.2. Udělování oprávnění
k licenčnímu sdílenému přístupu ke spektru Jakmile bude v konkrétním pásmu určena a
schválena možnost výhodného sdílení, může vést v případě,
že vnitrostátní regulační orgány mají vhodné nástroje pro udělování
oprávnění ke sdílenému přístupu ke spektru, ve sdílenou dividendu
dodatečných zdrojů sdíleného spektra. Tato oprávnění by
měla být udělována v souladu s platnými právními předpisy EU a
členských států, zejména s články 3, 5, 6, 7, 13 a 14
autorizační směrnice[27],
a s ohledem na stávající práva dosavadního uživatele. Za účelem snazšího určení možností
výhodného sdílení pomocí tržních pobídek by jako právně závazné dohody
umožňující dosavadním uživatelům a žadatelům o možnost výhodného
sdílení vymezit jejich práva a povinnosti, tj. sdílení technologií a/nebo
nákladů, mohly sloužit smlouvy o sdílení spektra. Aby uzavírání
těchto smluv bylo snazší, mohly by být vnitrostátní regulační orgány
pověřeny jednáním jako nestranní techničtí poradci a zaznamenávat
podmínky těchto dohod. Tyto smlouvy by mohly být nezbytné pro změnu
stávajících práv k užívání na vnitrostátní úrovni v dohodě s dosavadním
uživatelem. Dosavadní nositelé práv by mohli využívat
výhod plynoucích ze vzájemného ujištění o existenci vhodné smlouvy o
sdílení tím, že sami navrhnou možnosti výhodného sdílení,
např. veřejnoprávní subjekty by mohly nabídnout přístup ke
kapacitám spektra obchodním subjektům výměnou za spolufinancování
síťových infrastruktur pro širokopásmové aplikace na ochranu
veřejnosti a odstraňování následků katastrof. Pokud inovátoři budou moci porovnat
možnosti sdílení na konkurenceschopném vnitřním trhu, ekonomické pobídky
podnítí návrhy smluv o sdílení založené na inovačních technologiích a
podpoří koexistenci technologických norem. Budou-li mít navíc uživatelé možnost sjednat
odpovídající stupeň ochrany proti škodlivému rušení a uzavírat smlouvy o
sdílení, bude možné určit možnosti výhodného sdílení na základě
skutečného využívání spektra. To by předčilo tradiční studie
technické kompatibility, které vycházejí ze statistických modelů sdílení
spektra. S cílem poskytnout smluvním stranám
regulační záruky pro odůvodnění nezbytných investic musely by
mít vnitrostátní regulační orgány možnost udělovat práva ke
sdílenému přístupu ke spektru na základě smluv o sdílení, které
jsou právně závazné pro všechny uživatele konkrétního kmitočtového
rozsahu. Práva ke sdílenému přístupu ke spektru by
se tudíž mohla stát dodatečným nástrojem vnitrostátních regulačních
orgánů k udělování oprávnění ke sdílenému přístupu ke
spektru v pásmech, v nichž byla určena a schválena možnost výhodného
sdílení, například pomocí individuálních licencí pro další uživatele. Skupina pro politiku rádiového spektra nedávno
zdůraznila, že licenční sdílený přístup by dalším
uživatelům zajistil práva k přístupu ke spektru a zaručil
kvalitu služeb. Dospěla k závěru, že by umožnil „dosavadním
uživatelům nadále využívat spektrum a zároveň poskytl kapacitu
spektra jiným uživatelům“[28]. Smlouvy o
sdílení spektra poskytují uživatelům právní
jistotu a zároveň vytvářejí tržní pobídky, včetně
finančního vyrovnání, k určení většího počtu možností
výhodného sdílení na vnitřním trhu, pokud vnitrostátní regulační
orgány udělí práva ke sdílenému přístupu ke spektru dalším
uživatelům kmitočtového pásma. 6. Další kroky Aby byl podpořen rozvoj bezdrátových
inovací v EU, je nezbytné neustále zlepšovat možnosti harmonizovaného
přístupu ke spektru v bezlicenčních pásmech i v licenčních
pásmech spektra a vytvořit nové nástroje pro více sdílené využívání
zdrojů rádiového spektra na vnitřním trhu. Komise proto navrhuje
podniknout tyto kroky: 1) určit možnosti výhodného
sdílení v licenčních i bezlicenčních kmitočtových pásmech: · vytvořením (ve spolupráci s členskými státy) soudržného a
jednotného postupu určování možností výhodného sdílení, jakož i kritérií
posuzování žádostí o možnosti výhodného sdílení podaných na vnitrostátní úrovni
v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními
předpisy a zohledněním základních prvků uvedených v oddílu 5.1, · využitím údajů shromážděných prostřednictvím registru
zřízeného programem politiky rádiového spektra, · vývojem a zaváděním zařízení využívajících bílých míst na
základě harmonizovaných norem pro geolokalizační databáze, které
budou vypracovány v reakci na nadcházející pověření Komise. Ve spodní
části pásma UHF (zejména 470–698 MHz) by měly být možnosti sdílení
vyzkoušeny vůbec poprvé, čímž bude připravena půda pro
uplatnění tohoto přístupu v dalších pásmech, 2) zvážit zpřístupnění dostatečných
zdrojů bezlicenčního spektra harmonizovaného na úrovni EU pro
bezdrátové inovace: · zajištěním předvídatelných a spolehlivých dohod o sdílení v
pásmech pro zařízení krátkého dosahu při současném
uplatňování zásad technologické neutrality a neutrality služeb, a to
prostřednictvím neustálých aktualizací rozhodnutí 2006/771/ES, · studiem a měřením současné kapacity a potenciálního
přetížení pásem 2,4 a 5 GHz pro účely přesměrování toku
dat, · v závislosti na výsledku technických studií sdílení a výsledku posouzení
dopadu na trh zvážením vyčlenění dodatečného harmonizovaného
bezlicenčního spektra pro služby RLAN (Wi-Fi) v pásmu 5 GHz na
základě revize rozhodnutí 2005/513/ES, 3) ve spolupráci s členskými
státy vymezit společný postup vedoucí k většímu počtu možností
sdílení na základě smluvních dohod mezi uživateli: ·
doporučením společného formátu práv ke
sdílenému přístupu ke spektru, společných pojmů pro
dokumentování podmínek a pravidel sdílení a osvědčených postupů
v oblasti udělování oprávnění ke sdílenému přístupu za
účelem snazšího uzavírání smluv, včetně aspektů
hospodářské soutěže, · uspořádáním veřejné konzultace, která zjistí potřeby
uživatelů a osvědčené postupy v oblasti smluv o sdílení,
jakož i možné potřeby v oblasti normalizace na podporu zavádění
inovačních řešení, · vypracováním pokynů pro zajištění účinného využívání
spektra a podpory hospodářské soutěže na základě smluv o sdílení
mezi uživateli působícími na trhu. [1] Viz: Perspectives
on the value of shared spectrum access (Výhled hodnoty sdíleného
přístupu ke spektru), SCF Associates, únor 2012 (SCF 2012). [2] Rozhodnutí Komise 2012/243/EU ze dne 14. března
2012 (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7), čl. 4 odst. 1. [3] Směrnice 2009/140/ES (Úř. věst. L 337,
18.12.2009, s. 37) a čl. 5 odst. 1 a odst. 2 pátý pododstavec
směrnice 2002/20/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21), ve
znění z roku 2009. [4] RSPP, články 2 a 3. [5] RSPP, čl. 4 odst. 1. [6] RSPP, čl. 3 písm. b) a g). [7] V buňkových sítích (např. UMTS, LTE nebo
WiMAX) se k přesměrování toku dat v licencovaných pásmech nebo mimo
tato pásma používají tzv. pikobuňky a femtobuňky (RSPP, čl. 6
odst. 10). [8] RSPP, čl. 6 odst. 7. [9] RSPP, čl. 9 odst. 1 písm. b). [10] Sdělení Komise „Strategie účinného
uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“, KOM (2010) 573. [11] Pásma 2 400–2483,5 MHz, 5 150–5 350 MHz a 5 470–5 725 MHz. [12] Sdělení Komise „Soudržný rámec pro posílení
důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line
služeb“, KOM (2011) 942. [13] SCF 2012. [14] RSPG11-374. [15] SCF 2012. [16] Návrh zprávy ECC č. 182. [17] Rozhodnutí 2006/771/ES. [18] Např. v pásmech 870–876 MHz a 915–921 MHz. [19] Např. SAPHYRE, CogEU, Sacra, OneFit, Faramir, E3,
Socrates, Walter, NEWCOM++, NetWorks, Samurai, EUWB, Ucells, CROWN. [20] Normalizační pověření udělené CEN,
CENELEC a ETSI pro rekonfigurovatelné rádiové systémy (RRS). [21] Směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 91, 7.4.1999,
s. 10). [22] RSPG 11-392. [23] Ta jsou dále rozpracována v pokynech EU k dohodám o
horizontální spolupráci (Úř. věst. C 11, 14.1.2011, s. 1). [24] Možnost výhodného sdílení lze vypočítat na
základě tohoto vzorce: čistá výhoda aplikace A < (čistá
výhoda aplikace A + B + C …) – (náklady na sdílení). Toto posouzení
může být provedeno před nebo po novém přidělení pásma
spektra. [25] Tj. zda uživatelé sdílející pásmo jsou ve vztahu
uživatelů primárních a sekundárních nebo ve vztahu uživatelů
sobě rovných. [26] Platí buď statická pravidla koexistence pro
všechny uživatele pásma, nebo dynamická pravidla spolupráce, která
stanoví přístup jednoho uživatele ke spektru na základě využívání
téhož pásma jiným uživatelem. [27] Směrnice 2002/20/ES (Úř. věst. L 108,
24.4.2002, s. 21), ve znění z roku 2009. [28] RSPG11-392.