SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků

1. Úvod

Odvětví stavebnictví hraje v evropském hospodářství významnou roli. Vytváří téměř 10 % HDP a poskytuje 20 milionů pracovních míst, zejména v mikropodnicích a malých podnicích. Stavebnictví je rovněž hlavním spotřebitelem meziproduktů (surovin, chemických látek, elektrických a elektronických zařízení atd.) a souvisejících služeb. Vzhledem k jeho hospodářskému významu může výkonnost odvětví stavebnictví významně ovlivnit rozvoj celého hospodářství.

Kvalita výstavby také přímo ovlivňuje kvalitu života Evropanů. V neposlední řadě má energetická náročnost budov a účinnost zdrojů ve výrobě, přepravě a využívání výrobků pro výstavbu budov a infrastruktur významný dopad na energetiku, změnu klimatu a životní prostředí.

Konkurenceschopnost stavebních společností je proto důležitá nejen pro růst a zaměstnanost obecně, ale také pro zajištění udržitelnosti odvětví.

Toto odvětví by mohlo významně přispět nejen k tvorbě nových pracovních míst[1] tím, že posílí svoji činnost v některých velmi slibných oblastech, jako je renovace budov a infrastruktura, například prostřednictvím vhodných politik na posílení poptávky, ale také k podpoře investic. Odvětví stavebnictví tak hraje důležitou roli v plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Kromě toho, sdělení Komise „Energetický plán do roku 2050“[2] poukazuje na to, že klíčem k transformaci energetického systému EU je zvýšení energetické účinnosti novostaveb i stávajících budov.

Udržitelné stavební odvětví hraje klíčovou roli při dosahování dlouhodobého cíle EU na 80‑90% snížení emisí skleníkových plynů. Podle plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[3] by nákladově účinným příspěvkem odvětví stavebnictví bylo 40 až 50% snížení těchto emisí do roku 2030 a přibližně 90% snížení v roce 2050. K posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví stavebnictví by podstatným způsobem přispěly potřebné investice. Toto odvětví hraje rovněž důležitou úlohu, pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu a odolnost vůči přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem, a to tím, že podpoří dlouhodobé investice, které budou zohledňovat otázku odolnosti vůči katastrofám.

Stavební odvětví ale čelí řadě strukturálních problémů, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha podnicích, nízká přitažlivost tohoto odvětví pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezená schopnost inovace a fenomén neohlášené práce. V širším pohledu charakterizují současnou situaci tohoto odvětví tři základní prvky.

Za prvé, stavební odvětví je jedním z odvětví nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí (objem prací v oblasti budov a infrastruktury v období od ledna 2008 do listopadu 2011 poklesl v celé EU-27 o 16 %[4]). Zadruhé, odvětví čelí zvýšené konkurenci ze strany mimoevropských provozovatelů, a to nejen na mezinárodních trzích, ale i v rámci vnitřního trhu, zejména pokud jde o projekty v oblasti infrastruktury. Působení této vnější konkurence není vždy spravedlivé; společnosti EU se často musejí vyrovnávat s mnohem vyššími náklady než společnosti mimoevropské. Otázky energie a životního prostředí vytvořily mezi společnostmi novou dynamiku a daly vzniknout různým iniciativám v rámci veřejného sektoru, které se staly klíčovými faktory v hospodářské soutěži. Stavební podniky již dosáhly významného pokroku, ale dosažení cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí bude vyžadovat významné změny, s nimiž se bude odvětví obtížně vyrovnávat bez náležité podpory v rámci politik.

Toto sdělení Komise vymezuje hlavní problémy, jimž odvětví v současnosti čelí a bude čelit až do roku 2020, pokud jde o investice, lidský kapitál, požadavky z hlediska životního prostředí, právní předpisy a přístup na trhy, a navrhuje za tímto účelem iniciativy na jeho podporu. V krátkodobém horizontu je důraz kladen na potřebu podpořit růst a zaměstnanost v odvětví stavebnictví v reakci na hospodářskou krizi. V dlouhodobém horizontu budou úkoly, před nimiž odvětví stojí, vyžadovat jednotný a koordinovaný přístup na evropské úrovni za účelem zlepšení fungování hodnotového řetězce, a to zejména prostřednictvím dobrovolných partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a v případě potřeby prostřednictvím vhodného regulačního rámce.

2. Situace a hlavní úkoly

Vzhledem k rozmanitosti činností v každém oboru stavebnictví panují v celém odvětví rozdíly, pokud jde o sociálně-ekonomické, organizační, kulturní a technologické otázky a přizpůsobování nových právních předpisů příležitostem na trhu.

Existují globální úkoly, které mohou ve střednědobém horizontu umožnit udržitelný růst, budou-li nyní přijata vhodná opatření. Tak by mohlo dojít k rozvoji řady služeb pro řešení takových otázek, jako je zdraví a bezpečnost, energetická účinnost, ekologické stavebnictví, odolnost vůči katastrofám, mikroklima vnitřního prostředí, opětovné použití / využití / recyklace a konstrukce na míru („Design-to-fit“). Při správném řešení by i tyto úkoly mohly ukázat cestu k novým tržním příležitostem.

2.1 Obecné makroekonomické souvislosti

Odvětví stavebnictví pocítilo dopad finanční krize obzvláště silně; došlo k vážným poklesům poptávky zejména v rámci soukromého trhu s nemovitostmi, ale i rámci jiných trhů, např. trhu v oblasti infrastruktury. Tendence se v jednotlivých členských státech liší. V některých bylo jedním ze spouštěcích momentů splasknutí bubliny na realitním trhu, které nadále výrazně omezuje činnost v celém odvětví[5]. V jiných trpí toto odvětví zejména v důsledku zmenšujících se úvěrových trhů. Omezení veřejných výdajů v důsledku krize bude vytvářet další tlak na investice do budování infrastruktury.

Některé země v reakci na krizi investovaly do balíčků stimulů, například formou pobídek počátečních investic do projektů v oblasti infrastruktury, snížené sazby DPH pro novostavby a/nebo renovace budov, preferenční úrokové sazby na hypotéky atd. Nicméně trvalý účinek na konkurenceschopnost odvětví budou mít pouze ty přístupy, které zahrnují opatření, jejichž cílem je zlepšování dovedností a kvalifikací, inovace a „zelená“ ekonomika. To zdůrazňuje potřebu vhodného formulování politik, které by v krátkodobém horizontu stimulovaly růst a zaměstnanost, ale v dlouhodobém horizontu rovněž napomohly restrukturalizaci odvětví stavebnictví.

2.2 Výkonnost hodnotového řetězce

Na trzích odvětví stavebnictví EU i v rámci samotného odvětví panuje značná roztříštěnost: mnoho mikropodniků, velké rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o výkonnost odvětví, a značné obtíže při šíření osvědčených postupů. Lepší integrace hodnotového řetězce by výrazně zvýšila rozsah vedlejších účinků inovací v důsledku spolupráce.

Stavební společnosti pracující na místě a v menší míře i výrobci stavebních výrobků budou ve stále vyšší míře konfrontováni s potřebou kvalifikovaných pracovních sil. Nahrazen bude muset být rovněž obrovský počet kvalifikovaných lidí, představující více než dvě třetiny pracovních míst ve stavebnictví, který odejde v období od současnosti do roku 2020 do důchodu[6]. Chronický nedostatek kvalifikovaných pracovních sil lze na jedné straně vysvětlit nízkou přitažlivostí odvětví pro mladé lidi a na druhé straně vzrůstající potřebou dovedností odpovídajících specifickým kvalifikacím, kterou vzdělávání a odborná příprava (jakož i trh práce) obtížně uspokojují. Přechod na účinné využívání zdrojů a nízkouhlíkovou ekonomiku přinese významné strukturální změny rovněž ve stavebnictví, které se bude muset přizpůsobit a předvídat potřeby dovedností a schopností v těchto oblastech. To se týká zejména přípravy pracovní síly na výstavbu „budov s téměř nulovou energií“, ať už se jedná o nové nebo renovované budovy. Změny v oblasti dovedností a kvalifikací ve stavebnictví si rovněž vyžádá zavádění základních technologií a využívání pružných postupů organizace práce.

Výdaje na výzkum a inovace zůstávají ve srovnání s odvětvím průmyslu obecně vcelku nízké. To však lze vysvětlit intenzivní potřebou pracovních sil a skutečností, že hlavním zájmem stavebních podniků je integrovat v rámci svých činností dostupný externí technologický vývoj. Odvětví pravděpodobně zvýší své úsilí v oblasti výzkumu a inovací, aby se vyrovnalo s vysokou spotřebou vstupů (jako jsou např. kovové a nekovové nerosty, chemikálie a dřevo) a s produkováním velkého množství odpadu. Kromě toho vyvíjí průmysl stále více materiálů, u nichž je snazší sběr a opětovné využití, a systémy nebo „stavební řešení“, která usnadňují „demontáž“ staveb a opětovné využití materiálů. Tyto snahy naplňují nový základní požadavek nařízení o stavebních výrobcích týkající se udržitelného využívání přírodních zdrojů a jsou také v souladu s Iniciativou v oblasti surovin, a to prostřednictvím možného vývoje osvědčených postupů pro sběr a zpracování odpadu, zejména pokud jde o získávání / opětovné využívání cenných materiálů z odpadů, a prostřednictvím podpory výzkumu v oblasti ekonomických pobídek pro recyklaci / opětovné získávání materiálů. Je ovšem zapotřebí, aby EU a vnitrostátní iniciativy tento proces přijímání inovačních řešení a osvědčených postupů zrychlily.

2.3 Nízkouhlíkové hospodářství

Jak se uvádí v přepracované směrnici o energetické náročnosti budov[7], zavádění budov s téměř nulovou spotřebou energie[8] bude pro odvětví stavebnictví velkou výzvou. Trh má několik let čas na to, aby se přizpůsobil, avšak podporu potřebují všichni účastníci trhu, od veřejných subjektů (které musí směrnici provést o dva roky dříve) až po stavební společnosti, projektanty, vývojáře atd. Přizpůsobení bude nutné i v oblastech, jako jsou struktury financování, veřejné zakázky, vzdělávání a uvádění na trh.

Počet „nízkoenergetických“ budov sice vzrůstá, ale kritického množství dosud nebylo dosaženo a úsilí o zlepšení energetické účinnosti a integraci obnovitelných zdrojů energie je pomalé. K dosažení kritického množství by mělo napomoci prosazení regulačního rámce společně s odpovídajícími fiskálními politikami.

Také v oblasti renovací stávajících budov je zapotřebí vyvinout větší úsilí ke zvýšení úspor energie. Počet stávajících budov, které procházejí rozsáhlou renovací, je navíc relativně nízký. „Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“[9], „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“[10] a „energetický plán do roku 2050“[11] proto kladou důraz na potřebu posílení činnosti v oblasti budov, zejména pokud jde o renovace. V této činnosti je třeba pokračovat.

Dopravní infrastruktura vykazuje obrovský dopad na životní prostředí, jakož i značnou spotřebu energie a surovin a produkci odpadů. Sítě infrastruktury musí zásadním způsobem přispět k udržitelnější Evropě.

2.4 Hospodářská soutěž mezi stavebními podniky v rámci EU a na mezinárodních trzích

Hospodářská soutěž na trzích EU se zlepšila prostřednictvím uplatňování směrnic o veřejných zakázkách, provedení směrnice o službách a přijetí evropských norem pro konstrukci a výstavbu („eurokódů“). Společnosti EU, které jsou do této soutěže zapojeny, ale nemají vždy rovné postavení, zejména pokud jde o mimoevropské společnosti, na které se často vztahují méně přísné sociální a environmentální požadavky a které nezřídka využívají státní podporu. Členské státy by měly zajistit, aby se společnosti EU a společnosti ze zemí mimo EU ucházely o veřejné zakázky za stejných podmínek, aniž by došlo k ohrožení výdobytků EU dosažených v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

Situace na mezinárodních trzích je ještě obtížnější. Průmysl často čelí vážným překážkám, a to nejen z technického hlediska, ale také pokud jde o podmínky hospodářské soutěže v jiných zemí, např. v Číně, která omezuje příležitosti ke vstupu na tyto trhy. Nicméně vzhledem k tomu, že evropské stavební trhy porostou dle očekávání pomaleji než trhy nově vznikající, bude muset celé odvětví zaujmout a udržet si pevnější celosvětové postavení. Pro stavební společnosti EU je důležité, aby třetí země otevřely své trhy podnikům EU a umožnily jim tak soutěžit o veřejné zakázky. EU by se měla více prosazovat a navázat jednání se zeměmi mimo EU ohledně dalšího otevření jejich komerčních trhů i trhů s veřejnými zakázkami, prošetření případných diskriminačních postupů při zadávání veřejných zakázek a zahájení konzultací s dotčenou zemí o řešení sporů stran přístupu na trh.

3. Evropská Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví

V zájmu řešení výše uvedených klíčových úkolů byla pro příští desetiletí formulována evropská strategie. Je určena k doplnění strategií rozvíjených podniky v odvětví stavebnictví za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti a řešení společenských úkolů.

Tato strategie se zaměřuje na pět hlavních cílů: a) podpora příznivých investičních podmínek; b) zlepšení základny lidského kapitálu ve stavebnictví; c) zlepšení účinnosti zdrojů, environmentálního profilu a podnikatelských příležitostí; d) posílení vnitřního trhu pro stavebnictví; e) posílení celosvětového konkurenčního postavení stavebních podniků EU. Každý cíl zahrnuje různé klíčové úkoly; pro podporu růstu, výzkumu a inovací a nízkouhlíkového hospodářství je kupříkladu nezbytné zajistit příznivé podmínky. Podobně zásadním prvkem je solidní základna, pokud jde o lidský kapitál, aby se zlepšila výkonnost hodnotového řetězce a bylo možné přijímat inovativní řešení, zejména pro nízkouhlíkové hospodářství. Na jedné straně strategie navrhuje doporučení k možnému řešení krátkodobých až střednědobých hospodářských úkolů a problémů v oblasti zaměstnanosti, jimž odvětví stavebnictví čelí. Na druhé straně představuje řadu doporučení s dlouhodobým horizontem k zajištění trvalého vlivu na konkurenceschopnost daného odvětví.

3.1 Podpora příznivých investičních podmínek

Renovace budov a projekty v rámci transevropských sítí mohou oživit růst odvětví stavebnictví a zároveň napomoci dosažení cílů politik v oblasti evropské energetiky, dopravy a soudržnosti. Boj proti prodlení při platbách navíc zlepší finanční životaschopnost dodavatelů v oblasti stavebnictví, zejména řemeslníků a malých stavebních firem, jakož i jejich přístup k úvěrům. V dlouhodobém horizontu by mělo odvětví stavebnictví zvýšit svoji schopnost inovace s cílem posílit svoji produktivitu, jakož i přidanou hodnotu, a zlepšit vliv na životní prostředí u všech odvětví hodnotového řetězce.

3.1.1 Krátkodobá opatření

Zvláštní důraz by měl být kladen na podporu činností v oblasti renovace budov a údržby infrastruktur, které představují významný podíl celkové zaměstnanosti a produkce v oblasti stavebnictví. Zejména míra renovací budov[12] a postupy v souvislosti se zlepšováním energetické účinnosti jsou nedostatečné, má-li se dosáhnout stanovených cílů strategie EU 2020 zaměřených na úsporu energie. Přijetí navrhovaných cílů spočívajících v každoroční renovaci 3 % budov ústřední vlády[13] (dvojnásobek stávající míry renovací) a 2 % budov celkem[14] na nákladově optimální úroveň by nejen přispělo k dosažení cílů, ale také zajistilo hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti na místní úrovni v celé EU. Přijetí těchto zlepšení ovšem vyžaduje překonání řady regulačních, ekonomických a finančních překážek.

Za prvé by měly členské státy řádně provést a dodržovat směrnici o energetické náročnosti budov[15]. Některé členské státy trpí nedostatkem ctižádosti a neschopností prosazovat normy energetické účinnosti budov, což brzdí rozvoj energetické účinnosti budov a odrazuje odvětví stavebnictví.

Daňové pobídky[16] a opatření finanční podpory jsou ze strany subjektů na trhu dobře přijímány a podporují renovace stávajících budov. Jednotlivé vnitrostátní režimy a jejich dopad se však velmi liší. Proto by výměna zkušeností mohla výrazně přispět k pochopení možných vlivů, jakož i rizik vyplývajících z nedokonalého provádění a nezamýšlených důsledků. V zájmu optimalizace pákového efektu by se mělo rovněž usilovat o komplementárnost vnitrostátních režimů na jedné straně a prostředků EU, soukromých prostředků a finančních nástrojů na straně druhé.

EU poskytuje podporu a financování prostřednictvím různých mechanismů a členské státy by je měly lépe využívat. Strukturální fondy a Fond soudržnosti (2007–2013) mohou být využity v oblasti energetické účinnosti a investic do obnovitelných forem energie, a to nejen u veřejných a komerčních budov, ale i u stávajících obytných domů. Nástroje finančního inženýrství, jako je JESSICA, navíc skýtají možnost investovat do malých projektů rozvoje a obnovy měst, které by nezískaly finanční prostředky prostřednictvím běžných tržních mechanismů. Kapitálové fondy a záruky za úvěry od Evropské investiční banky (EIB), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropského fondu energetické účinnosti společně s podporou konečným příjemcům na vývoj projektů, např. ELENA, rovněž poskytují příležitosti pro získání veřejných grantů.

Režimem, který by mohl podpořit investice do renovací účinně využívajících zdroje, je rozvoj služeb v oblasti konstrukce, výstavby a provozu pro malé projekty renovace se smluvními zárukami parametrů staveb. Tento segment trhu se stává zajímavým nejen pro společnosti poskytující energetické služby, ale také pro specializované malé dodavatele, kteří by potenciálně rovněž mohli poskytnout záruky parametrů staveb na rozsah stavebních služeb. Veřejná intervence by mohla podpořit rozvoj takových služeb, a to zejména v oblasti veřejných zakázek a v odvětví bydlení, jakož i rozvoj pojišťovacích produktů, které by mohly pokrýt technická rizika související se zárukami parametrů staveb. Veřejné orgány by měly zejména zajistit, aby renovace zahrnovaly i aktivní hospodaření s energií a inteligentní měření.

A konečně je důležité, aby stavební podniky měly přístup ke svým vlastním finančním zdrojům v přiměřené lhůtě. Nová směrnice o opožděných platbách[17] zavádí přísnější ustanovení, zejména prostřednictvím harmonizace období pro platby ze strany veřejných orgánů podnikům, zvýšení zákonné úrokové sazby z prodlení a umožněním podnikům získat úhradu nákladů na její vymáhání. V rámci revize směrnic EU o veřejných zakázkách Komise navrhla, aby členské státy měly možnost stanovit, že subdodavatelé mohou požádat o přímé platby ze strany zadavatele na dodávky, stavební práce a služby poskytnuté hlavnímu dodavateli v rámci plnění smlouvy.

Komise: · předloží do konce roku 2012 analýzu různých finančních nástrojů EU a vnitrostátních finančních nástrojů na podporu energetické účinnosti budov, případně včetně doporučení, jak by bylo možno lépe využít veřejné financování na podporu renovací budov; · představí v roce 2013 předběžné závěry probíhajícího pilotního projektu zaměřeného na zjišťování rozsahu využívání systémů pojištění, které by mohly zahrnovat smluvní záruky za výkon a přeshraniční služby, a to zejména pro malé stavební dodavatele; · zahájí v roce 2012 ve všech členských státech informační kampaň pro podniky o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích; · provede v roce 2012, v souvislosti se směrnicí o opožděných platbách, pilotní projekt pro rychlé a účinné vymáhání nesplacených pohledávek malých a středních podniků působících přes hranice. Členské státy se vyzývají, aby: · vytvořily nebo posílily vhodné programy pro projekty oprav, údržby a renovace s ambiciózními cíli v oblasti udržitelnosti, a to včetně přezkoumání prostoru pro příslušné fiskální a finanční nástroje (snížená sazba DPH, cílené subvencování atd.) a úvěrové mechanismy pro renovační projekty s ambiciózními cíli udržitelného rozvoje; · podporovaly využívání finančních nástrojů a programů podpory na vývoj projektů nabízených v rámci strukturálních fondů, EIB, EBRD a Evropského fondu pro energetickou účinnost pro malé renovační projekty se smluvní zárukou na stavební výkony, předzásobení („frontloading“) strukturálních fondů pro energeticky účinné budovy.

3.1.2 Střednědobá až dlouhodobá opatření

Nový návrh politiky soudržnosti EU na období 2014–2020[18] klade ještě větší důraz na podporu investic souvisejících s cíli EU v oblasti změny klimatu a energetiky a navrhuje ve stávajícím období bezmála zdvojnásobit částku přidělenou na udržitelnou energii. Navrhuje se, aby významná část strukturálních fondů a Fondu soudržnosti byla vyhrazena na investice na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, zejména energeticky účinné a obnovitelné zdroje energie, včetně renovace budov, a zásadnější roli v budoucnosti pravděpodobně sehrají finanční nástroje pro specificky přizpůsobené investice do energetické účinnosti a obnovitelných energií v rámci městské infrastruktury a odvětví stavebnictví.

Pro hospodářství je zásadní rozvoj „hlavní sítě“, jak navrhuje Evropská komise, zajišťující účinné multimodální dopravní spojení mezi hlavními městy EU a ostatními velkými městy, přístavy, letišti a dalšími hlavními hospodářskými centry. Evropská komise dne 19. října 2011 představila nový balíček opatření určených k zajištění příznivého rámce pro rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T). Tento balíček obsahuje revidované pokyny pro transevropské dopravní sítě, nástroj na propojení Evropy s celkovým rozpočtem ve výši 50 miliard EUR a návrh včasného provádění projektových dluhopisů u Evropské investiční banky.

Cílem je nejpozději do 31. prosince 2050 zavést „celkovou“ síť, zatímco hlavní síť je třeba přednostně realizovat do 31. prosince 2030. Hlavní síť koridorů, jak navrhla Evropská komise dne 19. října 2011, a jejich „platformy“ propojí dotčené členské státy, jakož i s příslušné zúčastněné strany, např. provozovatele a uživatele infrastruktury, a zajistí tak koordinaci, spolupráci a transparentnost. Kromě těchto návrhů bude nezbytná minimální harmonizace vnitrostátních správních postupů k zajištění hladkého fungování přeshraničních úseků sítě.

Činnosti v oblasti výzkumu a inovací by měly spojit technologicky zaměřené činnosti[19] se socioekonomickým výzkumem nástrojů zaměřených na trh a poptávku (odborná příprava, zadávání veřejných zakázek, normalizace, pojištění atd.), aby se urychlil přechod od výzkumu k využívání inovačních řešení. To si vyžádá širší partnerství různých zájmů v rámci iniciativ, které budou financovány prostřednictvím různých finančních nástrojů EU, aby se dosáhlo širší tržní perspektivy a vytvořilo se kritické množství. V tomto ohledu by významnou základnu pro rozvoj takových partnerství mohly představovat stávající iniciativy, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru pro energeticky účinné budovy, „Culture Heritage“ (kulturní dědictví), „Smart Cities and Communities“ (inteligentní města a obce) nebo „reFINE“ („research for Future Infrastructure Networks in Europe“ – výzkum pro budoucí evropské infrastrukturní sítě). Politika soudržnosti EU může poskytnout podporu pro výzkum a inovace v těchto oblastech v rámci vnitrostátních programů a bude i nadále klást silný důraz na posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, včetně jejich využívání IKT. Rozvoj inovačních strategií pro inteligentní specializaci, kterou navrhuje Komise jakožto předpoklad pro využívání strukturálních fondů v příštím programovém období 2014–2020, přispěje k zajištění cílenější podpory strukturálních fondů a strategického přístupu pro zužitkování potenciálu pro inteligentní růst ve všech regionech[20].

Komise: · navrhla v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020, aby se významná část strukturálních fondů a Fondu soudržnosti účinně vyčlenila na investice na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, zejména ve vztahu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie, včetně renovací budov, a bude nadále podporovat využívání revolvingových fondů v této oblasti, aby se zajistil větší pákový efekt; · bude rozvíjet základní soubor požadavků na stavební práce v případě přeshraničních úseků projektů transevropské dopravní sítě, aby na technické úrovni zajistila minimální harmonizaci příslušných vnitrostátních povolovacích postupů; · uspořádá na jaře 2013 konferenci o inovacích v odvětví stavebnictví s cílem zjistit, jaké technologické nedostatky existují v rámci celého hodnotového řetězce, a stanovit akční plán k jejich odstranění. Členské státy se vyzývají, aby: · s ostatními členskými státy a soukromým sektorem rozvíjely společné koordinované iniciativy, které spojují výzkum, technologický rozvoj, inovativní veřejné zakázky, certifikaci, pojištění, meziregionální uskupení, atd., aby se urychlilo šíření nových znalostí a technologií v rámci trhů na evropské a regionální úrovni. EU tyto iniciativy podpoří v rámci programu Horizont 2020 a programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) na období 2014–2020 a politiky soudržnosti EU, nikoli pouze přímými granty, ale rovněž finančními nástroji na zlepšení přístupu k financování malých a středních podniků prostřednictvím vlastního kapitálu a úvěrů. Vnitrostátní a regionální orgány se vyzývají k tomu, aby zajistily účinné a komplementární využívání různých zdrojů podpory EU, včetně prostředků fondů politiky soudržnosti za předpokladu, že související operační programy taková opatření umožňují.

3.2. Zlepšení základny lidského kapitálu odvětví stavebnictví

Dnes je výrazný nedostatek kvalifikovaných pracovníků v místních stavebních podnicích a v menší míře i v rámci odvětví stavebních výrobků. Kromě toho vykazují systémy vzdělávání a odborné přípravy po celé Evropě velkou rozmanitost, pokud jde o míru centralizace či decentralizace, strukturu poskytování odborné přípravy, roli sociálních partnerů, finanční struktury a vzdělávací osnovy.

Je nezbytné lépe předvídat budoucí potřeby dovedností a kvalifikací, aby se do příslušných stavebních profesí přilákal dostatečný počet studentů a vytvořily se podmínky pro lepší pracovní prostředí a řízení profesního postupu pracovníků i pro větší mobilitu pracovníků v oblasti stavebnictví a širší poskytování přeshraničních služeb. Přitom je nutno vzít v úvahu dopad stárnutí pracovníků v EU a zvláštní situace, pokud jde o ochranu zdraví při práci a bezpečnost, v tomto odvětví.

3.2.1 Krátkodobá opatření

Iniciativa „BUILD UP Skills“ (Rozvoj dovedností) prováděná v rámci programu Inteligentní energie – Evropa má za cíl přizpůsobit systém odborného vzdělávání a přípravy potřebám dovedností a kvalifikací v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. „BUILD UP Skills“ umožní vymezit vnitrostátní kvalifikační plány až do roku 2020 a podpořit zavedení rozsáhlých vzdělávacích a certifikačních systémů, jakož i návrh kvalifikací k modernizaci stávajících struktur, případně s podporou nástrojů na financování, jako je Evropský sociální fond a program celoživotního vzdělávání i navrhovaný program, který jej nahradí, Erasmus pro všechny. Zvýšil by se tím počet kvalifikovaných místních pracovníků na trhu a posílila se důvěra majitelů budov, pokud jde o investice do energetických zlepšení.

Tato iniciativa by také mohla sloužit jako základ pro určování vzdělávacích programů, programů odborné přípravy či potřeb kvalifikací v jiných oblastech souvisejících se stavebnictvím a udržitelným rozvojem (např. industrializace stavebního procesu, využívání inovativních a nekonvenčních stavebních produktů a technik, využívání IKT v rámci systémů správy budov atd.).

Komise: · zhodnotí iniciativu „BUILD UP Skills“ a zejména posoudí, zda je vhodné rozšířit oblast působnosti první iniciativy tak, aby zahrnovala i další kategorie odborníků ve stavebnictví či další potřeby kvalifikací související se stavebním procesem a udržitelným rozvojem. Členské státy, stavební organizace a vzdělávací instituce se vyzývají, aby: · vyjednaly kolektivní smlouvy na podporu rozvoje dovedností v souvislosti s iniciativou „BUILD UP Skills“ a dalšími podobnými programy.

3.2.2 Střednědobá až dlouhodobá opatření

Odvětví stavebnictví by mělo ze strategického hlediska zlepšit svoji schopnost určovat a předvídat potřeby dovedností a přizpůsobit tomu programy odborné přípravy a kvalifikací. V některých zemích existují platformy ke zjišťování budoucích potřeb v oblasti zaměstnání a dovedností s nepřímým dopadem na odvětví stavebnictví. Iniciativa na evropské úrovni by mohla za podpory sociálního dialogu zlepšit výměnu informací o těchto potřebách, jakož i připravenost odvětví přijímat postupy efektivního využívání zdrojů a zavádět udržitelné budovy, a také zlepšit schopnost vzdělávacích systémů tyto potřeby uspokojit.

V této souvislosti Evropská komise podpoří studii proveditelnosti evropských sociálních partnerů týkající se zřízení evropské odvětvové rady pro dovednosti. Evropské odvětvové rady pro dovednosti jsou sítě vnitrostátních středisek pro sledování trhu práce a analýzy dovedností na úrovni odvětví; budou řízeny zástupci odvětví a evropskými sociálními partnery za účasti zástupců z poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy a sloužit k výměně informací a osvědčených postupů za účelem zpracování doporučení týkajících se vývoje dovedností a pracovních míst.

Komise rovněž v roce 2012 provede zkoušky proveditelnosti v oblasti udržitelné výstavby, pokud jde aliance pro dovednosti v odvětví mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, podniky a jinými zúčastněnými stranami, s cílem zajistit vhodné, aktuálnější a nové osnovy a kurzy, jakož i na inovativní způsoby poskytování odborného vzdělávání a přípravy.

Propagací a využíváním nástrojů vyvinutých v rámci politiky EU, pokud jde o další vzdělávání, by se měla podpořit mobilita kvalifikovaných pracovníků. Cílem směrnice o vysílání pracovníků je stanovit jádro jasně vymezených podmínek práce a zaměstnávání za účelem minimální ochrany pracovníků, kterou musí poskytovatel služeb v hostitelské zemi dodržet. Směrnice tak zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany vyslaných pracovníků. Aby se zabránilo jakémukoli zneužívání a obcházení pravidel a také „sociálnímu dumpingu“, kdy mohou poskytovatelé služeb nehostitelského státu nasadit nižší ceny než místní poskytovatelé služeb, protože jejich pracovní normy jsou nižší, je třeba lépe provádět směrnici o vysílání pracovníků, a to zejména prostřednictvím lepších informací o platných pracovních podmínkách, účinnější správní spolupráce a výměny informací mezi kontrolními orgány, účinnějších kontrol a zavedení společné a nerozdílné odpovědnosti za mzdy vyslaných pracovníků.

Odvětví musí vzhledem k demografickým změnám řešit dvojí úkol. Na jedné straně by stavební podniky EU měly hledat strategie s cílem vyrovnat klesající počet mladých pracovníků EU, kteří začínají pracovat v tomto odvětví, a značný počet pracovníků, kteří v příštích letech odejdou do důchodu; na druhé straně by se měly zlepšit pracovní podmínky, aby se zajistila vyšší střední délka života. Tento dvojí úkol vyžaduje větší zatraktivnění pracovního prostředí a více pozornosti otázkám zdraví a bezpečnosti, aby se v budoucnosti předešlo předčasným odchodům do důchodu v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí.

Komise: · bude podporovat v rámci evropského sociálního dialogu na úrovni EU iniciativy zaměřené na přizpůsobení odborného vzdělávání a přípravy budoucím potřebám kvalifikací a dovedností v odvětví stavebnictví, a to i v souvislosti s řešením účinnosti zdrojů, zjišťováním základních požadavků na dovednosti v rámci konkrétních oborů a usnadňováním vzájemného uznávání kvalifikací; · podpoří evropské odvětvové sociální partnery v oblasti stavebnictví ve vytvoření Evropské rady pro dovednosti pro odvětví stavebnictví; · bude je povzbuzovat k rozvíjení iniciativ v takových oblastech, jako je energetická účinnost budov, zdraví a bezpečnost, normy kvality a odborná příprava, včetně učňovského vzdělávání pro mladé lidi. Tyto iniciativy mohou mít formu informačních kampaní a odborného vzdělávání a mohou v závislosti na vnitrostátních podmínkách zahrnovat i společné řízení fondů; · prostřednictvím programu celoživotního učení ověří proveditelnost aliancí odvětvových kvalifikací v oblasti udržitelného stavebnictví, tj. partnerství mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, podniky a jinými zúčastněnými stranami s cílem zajistit vhodné vzdělávací osnovy a kvalifikace v oblasti odborného vzdělání a přípravy, jakož i inovační způsoby poskytování odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy, sociální partneři ve stavebním průmyslu a vzdělávací instituce se vyzývají, aby: · rychle jednali v zájmu přijetí nově navrhované směrnice[21] o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb; · navázali partnerství na podporu vhodných programů odborného vzdělávání a odborné přípravy na vnitrostátní a regionální úrovni, které zohlední stávající a nové potřeby odvětví stavebnictví, zejména v zájmu posílení správních kapacit a využívání IKT; · zahájili a podporovali kampaně na zvýšení atraktivnosti odvětví stavebnictví pro talentované lidi.

3.3 Zlepšení účinnosti zdrojů, vlivu na životní prostředí a možností podnikání

Plán pro vytvoření Evropy účinněji využívající zdroje[22] nastiňuje významný dopad stavebnictví na přírodní zdroje, energii, ochranu životního prostředí a změnu klimatu. Významná zlepšení v oblasti stavebních činností a prací v průběhu jejich životního cyklu mají potenciál přispět k vytvoření konkurenceschopného stavebního odvětví a k rozvoji budov účinně využívajících zdroje a energii, kdy všechny nové budovy budou téměř nulovými spotřebiteli energie a všechny materiály budou účinně využívat zdroje.

Zlepšení prováděná v oblasti stavebních činností a výstavby přinášejí další obchodní příležitosti, a to zejména pro malé a střední podniky, neboť potřebná činnost může záviset na místních podmínkách a vyžadovat individuální řešení. Jak je již uvedeno v Plánu na vytvoření Evropy účinněji využívající zdroje, Komise představí v roce 2013 sdělení o udržitelných budovách, kde budou dále vymezena a rozpracována opatření na podporu odvětví účinně využívajícího zdroje.

V zájmu lepšího pochopení a rozšíření koncepce udržitelné výstavby bude zapotřebí vypracovat harmonizované ukazatele, normy a metody pro posuzování vlivu stavebních produktů, postupů a výstavby na životní prostředí. Ty by měly zajistit jednotný a vzájemně uznávaný výklad výkonnosti a zachování řádného fungování vnitřního trhu se stavebními výrobky a službami.

Komise navrhne přístupy k vzájemnému uznávání nebo harmonizaci různých stávajících metod posuzování, a to mimo jiné s cílem zvýšit jejich použitelnost a dostupnost pro stavební podniky, pojišťovny a investory. Tato iniciativa bude navazovat na stávající platformy, jako je stavební síť CEN, návody, jako jsou návod Společného výzkumného střediska pro zohledňování a posuzování životního cyklu a evropské výzkumné projekty, jako jsou „SuperBuildings“ a „Open House“.

Tato práce bude dále přispívat k vývoji systematičtějšího přístupu k posuzování aspektů udržitelnosti u projektů financovaných v rámci programů veřejné podpory, včetně celoevropských modelů posouzení nákladů a přínosů. Pilotní projekty vypracované v rámci ekologických veřejných zakázek a regionální politiky by mohly orgánům odpovědným za plánování a zadávání zakázek poskytnout odpovídající nástroje, a to především k renovaci stávajících budov a modernizaci dopravní infrastruktury.

Zúčastněné strany odvětví během veřejné konzultace uvedly, že některým stavebním projektům může stát v cestě vnitrostátní povolovací postup, např. zpoždění způsobená odporem veřejnosti, problematikou vyvlastnění a potřebou získat několik různých povolení, včetně ekologických. Tyto problémy byly zjištěny v souvislosti s probíhající revizí směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí[23], která má mimo jiné za cíl zjednodušit a zefektivnit stávající postupy, a bude mít proto v tomto ohledu pozitivní dopad, neboť posuzování dopadu na životní prostředí tvoří součást povolovacího postupu. Většina překážek vyplývá z různých ustanovení v rámci vnitrostátních právních předpisů a správních postupů upravujících postup udělování povolení. To může bránit vytváření rovných podmínek a šíření environmentálních technologií. Vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy často zahrnují oblasti výlučné pravomoci členských států (např. otázky vlastnictví), bude Komise podporovat výměnu informací a prosazování osvědčených postupů, např. prostřednictvím dobrovolného přijetí norem chování týkajících se takových otázek, jako je doba trvání a etapy postupu udělování povolení nebo ustavení rozhodčího procesu mezi správními orgány.

Cíl opětovného použití, recyklace a/nebo znovuzískání 70 % stavebních a demoličních odpadů do roku 2020 podle rámcové směrnice o odpadech představuje cennou obchodní příležitost pro hodnotový řetězec v oblasti stavebnictví. Pro toto odvětví by mohly být přínosem lepší a jasnější definice odpadů, harmonizované registrační podmínky pro přepravu odpadů a harmonizovaná pravidla, pokud jde o vlastnosti stavebních produktů z hlediska využití materiálů, trvanlivosti a slučitelnosti s ochranou životního prostředí.

Komise: · představí iniciativy na zlepšení vzájemného uznávání vlivu na životní prostředí a metod posouzení rizik, zejména v rámci normalizačních činností a systémů pojištění; · bude podporovat rozvoj celoevropského modelu posouzení nákladů a přínosů na základě životního cyklu pro ekologické zadávání veřejných zakázek a zásady udržitelného rozvoje v rámci regionální politiky; · posoudí překážky vyplývající z vnitrostátních právních předpisů, kterými se řídí proces schvalování významných stavebních projektů, s cílem stanovit osvědčené postupy pro zjednodušení příslušných procesů (např. normy chování pro udělování povolení, rozhodčí řízení mezi správními orgány); · vypracuje harmonizovaná pravidla pro vykazování vlivu vlastností stavebních produktů na životní prostředí, pokud jde o udržitelné využívání přírodních zdrojů v rámci nařízení o stavebních výrobcích. Členské státy se vyzývají, aby: · zhodnotily výkonnost různých stavebních pododvětví, pokud jde o konkurenceschopnost a udržitelný vývoj na vnitrostátní a regionální úrovni.

3.4 Posilování vnitřního trhu v oblasti stavebnictví

Odvětví stavebnictví je na mnoha úrovních vysoce regulované (např. výrobky, stavební práce, profesní kvalifikace, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dopad na životní prostředí) a mnoho aspektů je v pravomoci členských států. Má-li se zajistit lepší fungování vnitřního trhu pro stavební výrobky a služby, je důležité, aby byl právní rámec co možná nejjasnější a nejpředvídatelnější a aby byly správní náklady přiměřené sledovaným cílům.

To bude vyžadovat systematičtější rozbor různých regulačních přístupů a správních předpisů, které upravují provádění právních předpisů EU týkajících se stavebnictví. Tento rozbor ukáže, jak různé právní předpisy EU na evropské a vnitrostátní úrovni interagují a je-li nezbytné zavádět vyjasňující či další opatření ke snížení administrativní zátěže pro subjekty v oblasti stavebnictví a zlepšení fungování vnitřního trhu v odvětví stavebnictví. Pokud jde o přeshraniční služby, „kontroly výkonnosti“, které byly provedeny v období 2011–2012, posoudily dopad různých právních aktů EU týkajících se stavebních podniků a odhalily tak některé případy nesprávného uplatňování právních předpisů EU a potřebu vyjasnění či nových opatření, která mají být přijata. Tak vzniknou doporučení pro urychlení procesu sbližování různých vnitrostátních a regionálních regulačních přístupů.

Tomuto procesu sbližování by mohly napomoci eurokódy. Představují soubor konstrukčních norem a nejaktuálnějších norem správné praxe, které se vztahují na všechny hlavní stavební materiály, všechny hlavní oblasti pozemního stavitelství a širokou škálu typů konstrukcí a výrobků. Jde o flexibilní nástroj, neboť každá země má možnost eurokódy přizpůsobit svým zvláštním podmínkám a posouzení rizik s ohledem na klima, seismická rizika, tradice atd. Komise důrazně vyzývá členské státy EU, aby eurokódy přijaly jako své vnitrostátní konstrukční normy[24], aby se zajistila odolnost budov vůči katastrofám.

Provádění právních předpisů a přijímání nových tržních řešení by mohly rovněž napomoci činnosti na poli komunikace a šíření informací, jako je např. internetový portál „BUILD UP“[25].

Komise: · bude provádět „kontroly způsobilosti“ právních předpisů EU s cílem odhalit případy nadměrné administrativní zátěže, překrývání, nedostatky, nesrovnalosti a zastaralá opatření; · zaměří se na stavebnictví jakožto prioritu v navazujícím sdělení o provádění směrnice o službách pod názvem „Partnerství pro nový růst služeb“[26]; · předloží zprávu o provádění eurokódů v členských státech v reakci na doporučení Komise 2003/887/ES; na základě výsledků této zprávy navrhne opatření k posílení nebo, v případě potřeby, prosazení používání eurokódů při zadávání veřejných zakázek a v souvislosti s dalšími nástroji, jako jsou vnitrostátní posouzení rizik a plány řízení rizik. Členské státy se vyzývají, aby: · vypracovaly účinné nástroje pro dozor nad trhem v souvislosti s prováděním evropských právních předpisů, jako součást uplatňování nařízení č. 765/2008/ES.

3.5 Posílení konkurenčního postavení stavebních podniků EU ve světě

EU se od roku 2006 stále více snaží v rámci svých jednání o mezinárodním obchodu dosáhnout u ostatních obchodních partnerů ambiciózních závazků v oblasti přístupu na trh v oblasti obchodu se službami a veřejnými zakázkami, zejména pokud jde o oblast veřejných stavebních zakázek. Jedním z posledních úspěchů je otevření přístupu ke korejským koncesním smlouvám pro dodavatele EU v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou.

Zvláštní mezikontinentální fóra s Afrikou a Latinskou Amerikou v oblasti udržitelné výstavby by mohly podpořit transformaci veřejných zakázek na těchto trzích směrem k výkonnostním kritériím, udržitelnosti a účinnosti nákladů.

Partnerství EU–Afrika pro dopravní infrastrukturu[27] poskytuje příležitosti k zlepšení transkontinentálního spojení a vytvoření spolehlivějšího a bezpečnějšího dopravního systému.

Pokud jde o financování infrastruktury, mohly by provádění náležitých opatření dále podpořit různé finanční nástroje EU a fondy spolupráce.

Iniciativa EU „Malé podniky, velký svět“ bude poskytovat příslušné informace, poradenství a pomoc malým specializovaným dodavatelům v jejich úsilí o přístup na mezinárodní trhy a nalezení možných obchodních partnerů. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) rovněž usnadňuje rozvoj nových modelů podnikání pro malé a střední podniky, zejména pokud jde o internacionalizaci.

Existuje značný zájem o využívání EN eurokódů mimo EU, v zemích, které chtějí nahradit či aktualizovat své vnitrostátní normy technicky vyspělými normami nebo které mají zájem o to obchodovat s Evropskou unií a s členskými státy ESVO. Výrazným pokrokem byl v tomto ohledu dialog o regulaci mezi EU a Ruskem.

Komise: · navrhla legislativní iniciativu[28] s cílem zajistit otevření trhů s veřejnými zakázkami třetích zemí a rovné soutěžní podmínky mezi podniky EU a jejich konkurenty ze zahraničí; · bude i nadále v rámci obchodních jednání vyžadovat od partnerských zemí ambiciózní závazky, pokud jde o přístup na komerční trhy i trhy s veřejnými zakázkami; · bude spolupracovat s Evropskou investiční bankou na rozšíření prostoru pro využití finančních nástrojů EU na podporu transkontinentálních spojení; · bude poskytovat finanční podporu pro technickou pomoc na podporu internacionalizace malých specializovaných dodavatelů; · bude rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi, zejména s Afrikou a Latinskou Amerikou, ale i v rámci regulačního dialogu EU–Rusko, evropské politiky sousedství a evropsko-středomořského partnerství, v oblasti udržitelné výstavby ve veřejných zakázkách, a to zejména vedením těchto partnerů k tomu, aby používali eurokódy jako nástroj pro provádění svých stavebních předpisů. Členské státy se vyzývají, aby: · rychle jednaly v zájmu přijetí nově navrhovaného nařízení[29] o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh EU při zadávání veřejných zakázek a o postupech, které podporují jednání o přístupu zboží a služeb EU na trhy s veřejnými zakázkami třetích zemí.

4. Řízení a provádění strategie

K tomuto sdělení je přiložen akční plán uvádějící podrobnosti týkající se očekávaného výsledku každého doporučení, sdílení pravomocí mezi Evropskou komisí, členskými státy a odvětvovými organizacemi a harmonogramu provádění.

Provádění strategie vyžaduje zjednodušení a koordinaci mnoha probíhajících iniciativ na evropské, vnitrostátní a odvětvové úrovni, aby se vytvořilo více synergií a maximalizoval se jejich dopad v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Mělo by vycházet ze struktury řízení, která spojí koordinaci a monitorování, a to jak z tematického, tak strategického hlediska, včetně:

· třístranného strategického fóra na vysoké úrovni (Komise, členské státy, zástupci odvětví), které by se vyjádřilo k iniciativám EU, jež mají dopad na stavebnictví, a k provádění strategie, a následně by poskytlo doporučení týkající se veškerých potřebných úprav strategie nebo nových iniciativ, jež mají být zahájeny.

· vytvoření tematických skupin sestávajících z členských států a ze zástupců odvětví, které mají zájem na specifických prioritách strategie; tyto skupiny by měly udržovat spojení se stávajícími evropskými sítěmi a projekty. Na skupiny budou dohlížet útvary Komise zodpovědné za konkrétní téma, kterým se každá skupina zabývá.

Tato struktura umožní jak strategické vedení ze strany EU, tak iniciativy vycházející zdola od členských států a stavebních pododvětví. Mají-li se vyřešit globální úkoly, musí být posílena spolupráce mezi jednotlivými pododvětvími a napříč hodnotovým řetězcem.

5. Závěry

Vzhledem k významu odvětví stavebnictví pro HDP EU a její zaměstnanost, jakož i vzhledem k úloze, jakou hraje při dosažení některých zásadních cílů v oblasti změny klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky, je konkurenceschopnost tohoto odvětví stálou politickou prioritou.

Kromě toho, a to zejména v době finanční a hospodářské krize, by měly být politiky EU v oblasti změny klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, zejména v souvislosti s politikou pro trvalou podporu renovace budov, vnímány jako příležitost k oživení podnikání a zaměstnanosti v odvětví stavebnictví.

Toto sdělení poukazuje na oblasti s růstovým potenciálem pro podniky v odvětví stavebnictví, a to namnoze v rámci stávajících politických strategií a nástrojů. Úplné provedení těchto strategií EU by kupříkladu podpořilo dlouhodobé investice do transevropských sítí, výzkumu a inovací a silnější základny lidského kapitálu, čímž by se posílila konkurenceschopnost odvětví stavebnictví jak v rámci vnitřního trhu EU, tak na mezinárodních trzích. To by mělo být provázeno jasným a uceleným právním rámcem a harmonizovanými metodami posouzení výkonnosti pro udržitelnost v zájmu zajištění řádného fungování vnitřního trhu se stavebními výrobky a službami.

Úspěch navrhované strategie závisí na angažovanosti členských států a zúčastněných stran v oblasti stavebnictví na různých úrovních:

· třístranné strategické fórum na vysoké úrovni by mělo mít jednoznačné pověření k provedení kritického zhodnocení výkonnosti odvětví stavebnictví;

· členské státy a zúčastněné strany v oblasti stavebnictví by měly zajistit vhodné vazby s vnitrostátními a odvětvovými programy pro stavebnictví;

· členské státy a zúčastněné strany v oblasti stavebnictví by měly usnadnit přenos zkušeností a osvědčených postupů od tematických skupin tak, aby se dosáhlo jejich provozního uplatnění v rámci stavebních podniků;

· každý politický zásah by měl být monitorován a posuzován na základě řady ukazatelů.

PŘÍLOHA – AKČNÍ PLÁN

Krátkodobá opatření (2012–2014) – odkaz v oddílech 3.1.1 a 3.2.1 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Hlavní pravomoc || Časový horizont

Analýza různých finančních nástrojů EU a vnitrostátních finančních nástrojů na podporu energetické účinnosti budov || Zpráva Evropské komise a doporučení ohledně finanční podpory energetické účinnosti budov || Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov / Akční plán energetické účinnosti 2011 || Evropská komise || Probíhá – konec v roce 2013

Fiskální nástroje a úvěrové mechanismy pro renovační projekty přiměřené cílům udržitelnosti, které mají být dosaženy || Pracovní dokument útvarů Evropské komise o provádění opatření v oblasti energetické účinnosti ze strany členských států (včetně fiskálních nástrojů a úvěrových mechanismů v odvětví stavebnictví) na základě vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost || Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách / směrnice 2010/31/ES o energetické náročnosti budov || Evropská komise || 2012–2013

Pilotní projekt týkající se pojištění a záruky za splnění || Předběžná doporučení ohledně systémů pojištění k pokrytí záruk účinnosti ze strany malých stavebních dodavatelů || Nový pilotní projekt podporovaný Evropským parlamentem (zahájen v roce 2012) || Evropská komise || 2013

Informační kampaň týkající se nové směrnice o opožděných platbách || Zvýšení povědomí o právech dodavatelů, pokud jde o podmínky plateb || Směrnice 2011/7/EU || Evropská komise || 2012

Pilotní projekt pro rychlé a účinné vymáhání nesplacených pohledávek malých a středních podniků působících přes hranice || Zvýšení povědomí o právech dodavatelů, pokud jde o podmínky plateb || Směrnice 2011/7/EU || Evropská komise || 2012–2013

Zhodnocení iniciativy „BUILD UP Skills“ s cílem rozšířit tuto iniciativu na další kategorie odborníků ve stavebnictví a další potřeby kvalifikací || Hodnotící zpráva || Program Inteligentní energie – Evropa || Evropská komise || 2013–2014

Nástroje finančního inženýrství a podpora na rozvoj projektů pro malé renovační projekty se smluvními zárukami energetické účinnosti budov || Zpráva členských států o provádění finančních nástrojů a mechanismů || Strukturální fondy || Členské státy || 2012–2014

Zahrnutí plánů pro rozvoj dovedností v rámci iniciativy „Build-up skills“ mezi priority pro financování z Evropského sociálního fondu pro období 2014–2020 || Plán rozvoje dovedností realizovaný prostřednictvím financování z prostředků ESF || Energetická politika Regionální politika Politika zaměstnanosti || Evropská komise Členské státy || 2012–2013

Střednědobá až dlouhodobá opatření (2014–2020)

1. Podpora příznivých investičních podmínek – odkazy v oddílu 3.1.2 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Pravomoc || Časový horizont

Minimální harmonizace na technické úrovni vnitrostátních postupů udělování povolení v případě přeshraničních úseků projektů transevropské dopravní sítě || Společné technické specifikace EU || Transevropská dopravní síť || Evropská komise || 2014 - 2016

Zjištění technologických nedostatků v rámci celého hodnotového řetězce a vypracování akčního plánu k jejich odstranění || Konference a doporučení na téma inovačních priorit pro stavebnictví || Inovační politika || Evropská komise || 2013

Společné koordinované iniciativy mezi členskými státy a soukromými aktéry, které spojují výzkum, technologický rozvoj, inovativní veřejné zakázky, certifikaci, pojištění, meziregionální uskupení atd., aby se urychlilo šíření nových znalostí a technologií v rámci trhů na úrovni EU a regionální úrovni || Projekty || Horizont 2020 COSME Fondy politiky soudržnosti EU || Členské státy || 2014–2020

2. Zlepšení základny lidského kapitálu odvětví stavebnictví – odkazy v oddílu 3.2.2 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Pravomoc || Časový horizont

Iniciativy v rámci evropského sociálního dialogu zaměřené na přizpůsobení odborného vzdělávání a přípravy budoucím potřebám kvalifikací a dovedností v odvětví stavebnictví určením základních požadavků na dovednosti v rámci konkrétních oborů a usnadněním vzájemného uznávání kvalifikací || Studie k rozvinutí informační platformy || Sociální dialog na úrovni EU || Evropská komise || 2012–2014

Vytvoření rady EU pro dovednosti v odvětví stavebnictví k rozvoji iniciativ v oblastech energetické účinnosti a účinnosti zdrojů, pokud jde o budovy, zdraví a bezpečnost, normy kvality, učňovské vzdělávání, společné řízení fondů ze strany sociálních partnerů atd. || Rada EU pro dovednosti v odvětví || Sociální dialog na úrovni EU || Evropská komise || 2013–2016

Celoevropská aliance pro dovednosti v rámci odvětví pro udržitelné stavebnictví || Partnerství za účelem inovativního poskytování přizpůsobených učebních osnov nebo kvalifikací v oblasti odborného vzdělání a přípravy || Nové dovednosti pro nová pracovní místa || Evropská komise || 2013–2016

Rychle jednat v zájmu přijetí nově navrhované směrnice o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků || Přijetí nové směrnice EU || Směrnice 96/71 || Rada a Evropský parlament || 2012–2014

Partnerství pro programy odborného vzdělávání a odborné přípravy na vnitrostátní a regionální úrovni, které zohlední stávající a nové potřeby odvětví stavebnictví, zejména v oblasti IKT || Zaměřená partnerství v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy || Vnitrostátní politická opatření v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy || Odvětvové organizace || 2013–2016

Kampaně na zvýšení atraktivnosti odvětví stavebnictví pro talentované lidi. || Kampaně na zvýšení povědomí || || Odvětvové organizace || 2012–2020

3. Zlepšení účinnosti zdrojů, vlivu na životní prostředí a možností podnikání – odkazy v oddílu 3.3 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Pravomoc || Časový horizont

Vzájemné uznávání metod k posouzení environmentálního profilu budov[30] || Program EU pro environmentální posouzení budov a technické specifikace EU || Politika EU pro účinnost zdrojů a normalizační politika EU || Evropská komise || 2014–2016

Vzájemné uznávání metod posouzení rizik s ohledem na environmentální profil, zejména v souvislosti normalizačních činností a systémů pojištění EU || Technické specifikace EU || Normalizační politika EU || Evropská komise || 2014–2018

Metodika celoevropského modelu posouzení nákladů a přínosů v oblasti budov pro ekologické zadávání veřejných zakázek[31] || Pokyny EU ohledně posuzování nákladů a přínosů na základě životního cyklu v oblasti zadávání veřejných zakázek || Ekologické zadávání veřejných zakázek || Evropská komise || 2014–2016

Posílení využívání ekologických veřejných zakázek v rámci regionální politiky v nadcházejícím programovém období[32] || Další prosazování kritérií ekologických veřejných zakázek v oblasti stavebnictví u projektů financovaných z prostředků EU || Regionální politika || Evropská komise || 2014–2020

Posouzení překážek vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, jimiž se řídí proces schvalování v případě velkých stavebních projektů || Operační závěry z procesu revize směrnice o posuzování dopadu na životní prostředí Pokyny pro zefektivnění postupů environmentálního posouzení projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury || Environmentální posouzení a vnitrostátní postupy udělování povolení || Evropská komise || 2013–2016

Harmonizovaná pravidla pro vykazování vlivu vlastností stavebních produktů na životní prostředí, pokud jde o udržitelné využívání přírodních zdrojů[33] || Harmonizovaná pravidla a aktualizované normy EU || ENTR/nařízení o stavebních výrobcích || Evropská komise || 2013–2018

Zhodnocení výkonnosti stavebních pododvětví, pokud jde o konkurenceschopnost a udržitelný vývoj na vnitrostátní a regionální úrovni. || Zprávy || Vnitrostátní politická opatření v oblasti stavebnictví || Členské státy ||

4. Posilování vnitřního trhu v oblasti stavebnictví – odkazy v oddílu 3.4 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Hlavní pravomoc || Časový horizont

„Kontroly účelnosti“ právních předpisů EU s cílem odhalit případy nadměrné administrativní zátěže, překrývání, nedostatky, nesrovnalosti a zastaralá opatření || Hodnotící zpráva a doporučení ohledně právních předpisů EU || Inteligentní regulace || Evropská komise || 2013–2015

Přezkum provádění eurokódů v členských státech a návrhy na prosazení používání eurokódů při zadávání veřejných zakázek a v souvislosti s dalšími nástroji, jako jsou vnitrostátní posouzení rizik a plány řízení rizik. || Zpráva a případné pověření k normalizaci ostatních hlavních konstrukčních norem || Doporučení Evropské komise o eurokódech 2003/887/ES || Evropská komise || 2013–2014

Dozor nad trhem v souvislosti s prováděním evropských právních předpisů || Snížení počtu stížností ze strany průmyslu || Nařízení 765/2008/ES || Členské státy ||

5 Posílení konkurenčního postavení stavebních podniků EU ve světě – odkazy v oddílu 3.5 sdělení

Opatření || Výsledek || Rámec politiky || Hlavní pravomoc || Časový horizont

Jednání o obchodních závazcích, pokud jde o přístup na komerční trhy a trhy s veřejnými zakázkami třetích zemí || Obchodní dohody zajišťující přístup na trh pro stavební výrobky a služby || Obchodní politika EU || Evropská komise || Probíhá

Zvýšení počtu příležitostí pro využívání finančních nástrojů EU, např. ze strany Evropské investiční banky, na podporu transkontinentálních spojení || Cílené informace o využívání finančních nástrojů EU || Např. partnerství EU–Afrika pro dopravní infrastrukturu || Evropská komise || 2013–2016

Finanční podpora pro technickou pomoc na podporu internacionalizace malých specializovaných dodavatelů || Technická podpora malých dodavatelů v EU || Sdělení „Malé podniky, velký svět“ || Evropská komise || 2012–2015

Rozvoj spolupráce s Afrikou, Latinskou Amerikou, Ruskem, sousedními zeměmi, na které se vztahuje evropská politika sousedství, týkající se udržitelného stavebnictví v rámci veřejných zakázek || Mezinárodní fórum || Dialog EU o zahraničních otázkách a otázkách regulace || Evropská komise || 2013–2015

Rychle jednat v zájmu přijetí nově navrhovaného nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh EU při zadávání veřejných zakázek a o postupech, které podporují jednání o přístupu zboží a služeb EU na trhy s veřejnými zakázkami třetích zemí || Přijetí nařízení EU || Návrh nařízení o reciprocitě v přístupu na trh || Členské státy || 2012–2014

[1]               Odhaduje se, že v tomto odvětví může do roku 2020 vzniknout 275 000 nových pracovních míst. CEDEFOP ‘Skills, Demand and Supply’ 2010, s. 96 - http://www.cedefop.europa.eu/en/Files/3052_en.pdf .

[2]               KOM(2011) 885/2.

[3]               KOM(2011) 112.

[4]               Tisková zpráva Eurostatu 169/2011 ze dne 17. listopadu 2011.

[5]               Například index výroby upravený podle pracovních dnů se v období od 1. čtvrtletí roku 2007 do 2. čtvrtletí roku 2011 ve Španělsku snížil o 49% a v Irsku o 76% – zdroj: Eurostat

[6]               CEDEFOP ‘Skills, Demand and Supply’ 2010, s. 93 - http://www.cedefop.europa.eu/en/Files/3052_en.pdf .

[7]               Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

[8]               Více podrobností o příslušných ustanoveních, viz směrnice 2010/31/EU, články 2.2 a 9.

[9]               KOM 2010 (639) v konečném znění.

[10]             KOM 2011 (112) v konečném znění.

[11]             KOM 2011 (885) v konečném znění.

[12]             Průměrná míra renovací stávajících budov v EU je 1,2% ročně.

[13]             Kompromisní znění nové směrnice o energetické účinnosti mezi Evropským parlamentem a Radou (ještě musí být schváleno).

[14]             Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje [KOM(2011) 571].

[15]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (přepracované znění), Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

[16]             Jako např. snížené sazby DPH, preferenční úrokové sazby, daň z emisí CO2 a energie, cílené subvence atd.

[17]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění), Úř. věst. L 48, 23.2.2011.

[18]             KOM(2011) 615 v konečném znění.

[19]             Ty by se měly vztahovat na širokou škálu oblastí, jako jsou např. nové materiály, využívání IKT, recyklace/zpětné získávání stavebních a demoličních odpadů, pohodlí v budovách atd.

[20]             http://ipts.jrc.ec.europa.eu/activities/research-and-innovation/s3platform.cfm.

[21]             COM(2012) 131/final.

[22]             KOM(2011) 571 v konečném znění.

[23]             Směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

[24]             Doporučení Komise 2003/887/ES ze dne 11. prosince 2003

[25]             www.buildup.eu .

[26]             COM(2012) 261 final.

[27]             KOM(2009) 301 v konečném znění.

[28]             COM(2012) 124 final.

[29]             Tamtéž.

[30]             Opatření, které bude dále rozpracováno ve sdělení o udržitelných budovách v roce 2013.

[31]             Opatření, které bude dále rozpracováno ve sdělení o udržitelných budovách v roce 2013.

[32]             Opatření, které bude dále rozpracováno ve sdělení o udržitelných budovách v roce 2013.

[33]             Opatření, které bude dále rozpracováno ve sdělení o udržitelných budovách v roce 2013.