SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Finanční výkaz přiložený k návrhu nařízení o ratingových agenturách, KOM(2011) 747 v konečném znění, a návrhu směrnice o nadměrném spoléhání na rating, KOM(2011) 746 v konečném znění

(Text s významem pro EHP)

Dne 15. listopadu 2011 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating (dále jen „návrh CRA3“).

Pokud jde o dopad na rozpočet Unie, v oddíle 4 důvodové zprávy přiložené k navrhovanému nařízení, se uvádí:

Návrh Komise nemá žádný dopad na rozpočet Evropské unie. Konkrétně úkoly, které budou svěřeny Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, jak je uvedeno v návrhu, nebudou vyžadovat dodatečné financování ze strany EU. Je třeba rovněž poznamenat, že článek 19 nařízení o ratingových agenturách [poznámka pod čarou č. 11] stanoví, že náklady Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi podle tohoto nařízení budou plně hrazeny z poplatků účtovaných ratingovým agenturám.

Poznámka pod čarou č. 11: „1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje ratingovým agenturám poplatky v souladu s tímto nařízením a nařízením o poplatcích uvedeným v odstavci 2. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 30.“

Posouzení dopadů návrhu CRA3 posoudilo dopady na náklady plynoucí z jednotlivých opatření a konstatovalo, že „politická opatření by neměla dopad na rozpočet EU“[1]. Bylo však odhadnuto, že návrh CRA3 bude mít za následek podstatný nárůst pracovního zatížení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), což si vyžádá více lidských zdrojů. Proto Komise ve svém návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013 (KOM(2012) 300)[2] (dále jen „návrh rozpočtu na rok 2013“) navrhla v plánu pracovních míst pro orgán ESMA zvýšení o 15 míst. Budou plně financována z poplatků placených ratingovými agenturami, takže nebudou mít žádný dopad na příspěvek EU do rozpočtu orgánu ESMA.

Toto sdělení poskytuje podrobné informace rozpočtovému orgánu formou legislativního finančního výkazu k návrhu CRA3, který obsahuje rovněž informace o přidělení zdrojů požadovaných podle úkolů a cílů ESMA vycházejících z návrhu CRA3. V příloze 2 tohoto sdělení je rovněž uveden všeobecný přehled o dopadu všech návrhů Komise na finanční prostředky orgánu ESMA pro rok 2013 .

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[3]

Vnitřní trh – finanční trhy

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

ý Návrh/podnět se týká nové akce

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Přispět ke snížení rizik ohrožujících finanční stabilitu a k obnovení důvěry investorů a dalších účastníků trhu ve finanční trhy a kvalitu ratingů

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle: Na základě výše uvedených obecných cílů jsou stanoveny tyto specifické cíle: · omezit spoléhání na externí ratingy · omezit rizika nakažlivých účinků spojených se státním dluhem · zlepšit podmínky na ratingovém trhu · zajistit právo na odškodnění pro investory · posílit nezávislost ratingových agentur a zlepšit ratingové metodiky a postupy

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

· Všechny odkazy na ratingy ve stávajících pokynech a doporučeních budou přezkoumány a v případě potřeby odstraněny orgány EBA, EIOPA a ESMA, · zlepší se průběžné zveřejňování informací o strukturovaných finančních produktech; investoři tak budou více motivováni k provádění vlastní hloubkové analýzy a sníží se nadměrné spoléhání na externí rating, · zlepší se transparentnost ratingů států, ratingy států budou srozumitelnější pro investory, budou se snižovat rizika nákazy a vedlejších účinků, · ratingový trh bude přístupnější novým účastníkům, současné největší ratingové agentury se budou muset vypořádat s větší konkurencí, emitenti i investoři budou mít větší možnost výběru mezi ratingovými agenturami, · škody způsobené investorům ratingovými agenturami, ať již úmyslně, nebo hrubou nedbalostí, budou nahrazeny, · bude omezen střet zájmů vyplývající z obchodního modelu ratingu placeného emitentem a z dlouhodobého obchodního vztahu, · účastníci trhu správně porozumí metodikám ratingových agentur pro všechny kategorie aktiv a budou schopni je kontrolovat.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

· Počet odkazů na externí ratingy v dokumentech vydaných orgánem ESMA, · změny v použití přístupů na základě standardizovaných a interních ratingů používaných finančními podniky k regulačním účelům, · počet či podíl vyžádaných a nevyžádaný ratingů vydaných pro různé kategorie aktiv, · četnost přezkoumání a vydávání ratingu, zejména ratingů státního dluhu, · četnost a druhy změn metodik ratingových agentur a četnost jejich zamítnutí nebo zpochybnění, · počet nových účastníků a změny struktury trhu. To by mohlo zahrnovat podíl stávajících subjektů na trhu, pokud jde o příjmy a o počet zbývajících ratingů v různých kategoriích.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Ratingové agentury jsou důležití účastníci finančního trhu a musí podléhat vhodnému právnímu rámci. Nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách[4] se začalo plně používat dne 7. prosince 2010. Od ratingových agentur vyžaduje, aby dodržovaly přísná pravidla chování za účelem zmírnění možných střetů zájmů a zajištění vysoké kvality a dostatečné transparentnosti ratingů a procesu vydávání ratingů. Existující ratingové agentury musely žádat o registraci a do dne 7. září 2010 splnit požadavky nařízení. Dne 1. června 2011 vstoupila v platnost novela nařízení o ratingových agenturách (nařízení (EU) č. 513/2011), která Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy svěřuje výhradní pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami registrovanými v EU za účelem centralizace a zjednodušení jejich registrace a dohledu nad nimi na evropské úrovni[5]. Třebaže stávající nařízení o ratingových agenturách poskytuje dobrý základ, nezabývá se dostatečně řadou otázek týkajících se ratingové činnosti a využívání ratingu. Tyto otázky se týkají zejména rizika nadměrného spoléhání účastníků finančních trhů na ratingy, vysokého stupně koncentrace ratingového trhu, občanskoprávní odpovědnosti ratingových agentur vůči investorům, střetů zájmů v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem a vlastnické struktury ratingových agentur. Stávající nařízení o ratingových agenturách se konkrétně nezabývá ani zvláštnostmi ratingu států, což se projevilo během současné krize státního dluhu. Evropská komise na tyto nevyřešené otázky poukázala ve svém sdělení ze dne 2. června 2010 („Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu“)[6] a v konzultačním dokumentu útvarů Komise ze dne 5. listopadu 2010[7], v němž oznámila potřebu cíleného přezkumu nařízení o ratingových agenturách, který byl proveden návrhem CRA3 dne 15. listopadu 2011. Dne 8. června 2011 vydal Evropský parlament nelegislativní usnesení o ratingových agenturách[8]. Usnesení souhlasí s tím, že je zapotřebí zlepšit regulační rámec pro ratingové agentury a přijmout opatření na snížení rizika nadměrného spoléhání na ratingy. Konkrétně Evropský parlament podporuje mimo jiné přísnější požadavky na uveřejňování informací o ratingu států, zavedení evropského ratingového indexu, rozšířené uveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích a občanskoprávní odpovědnost ratingových agentur. Evropský parlament rovněž označil za důležitý úkol podporu hospodářské soutěže a vyjádřil přesvědčení, že by Komise měla prozkoumat a uvážit ustavení nezávislé evropské ratingové agentury. Na neformálních setkáních Rady ECOFIN ve dnech 30. září a 1. října 2010 Rada Evropské unie potvrdila, že je třeba dále se snažit o řešení řady otázek týkajících se ratingových činností, včetně rizika nadměrného spoléhání na ratingy a rizika střetů zájmů vyplývajících z modelu odměňování ratingových agentur. Evropská rada dne 23. října 2011 dospěla k závěru, že je třeba dosáhnout pokroku při omezování nadměrného spoléhání na ratingy. Navíc Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský bankovní výbor složené ze zástupců ministerstev financí členských států jednaly o potřebě dalšího posílení regulačního rámce pro ratingové agentury na svých zasedáních dne 9. listopadu 2010 a 19. září 2011. Na mezinárodní úrovni Rada pro finanční stabilitu v říjnu 2010 vydala zásady pro omezování míry spoléhání státních orgánů a finančních institucí na ratingy[9]. Zásady vyzývají k odstranění nebo nahrazení odkazů na tyto ratingy v právních předpisech tehdy, jsou-li dostupná jiná vhodná měřítka bonity, a k tomu, aby se po investorech požadovalo, aby sami posoudili úvěrové riziko. Tyto zásady v listopadu 2010 schválil Summit G-20 v Soulu. Komise se nedávno zabývala otázkou nadměrného spoléhání finančních institucí na rating v souvislosti s reformou právních předpisů o bankovnictví[10]. Navrhla zavedení pravidla, které by od bank a investičních podniků vyžadovalo, aby si sami zhodnotily úvěrové riziko subjektů a finančních nástrojů, do nichž investují, a v tomto ohledu se nespoléhaly pouze na externí ratingy. Podobné ustanovení Komise uvádí v návrzích novely[11] směrnice o SKIPCP[12] a směrnice o správcích alternativních investičních fondů[13], které se podávají současně s tímto návrhem.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

V souladu se zásadou subsidiarity (čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU) by měla být opatření na úrovni Unie přijata pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. I když všechny problémy související s ratingy mají významné důsledky pro jednotlivé členské státy, může být jejich celkový dopad plně vnímán jen v přeshraničním kontextu. Je tomu tak proto, že ratingy lze vydat v jedné zemi na finanční nástroje vydané v jiné, takže opatření přijaté na vnitrostátní úrovni by nemuselo mít žádný účinek, protože ratingy by mohly být i nadále vydávány a používány, pokud byly vydány v jurisdikcích různých zemí EU, nebo dokonce třetích zemí. V důsledku toho hrozí, že bez opatření na úrovni EU by vnitrostátní reakce na vydávání ratingů byla obcházena nebo by byla neúčinná. Z tohoto důvodu lze případná další opatření v oblasti ratingových agentur nejlépe uskutečnit společným úsilím. Podobně se opatření EU zdá být vhodné s ohledem na zásadu subsidiarity.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Neuvádí se.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Po vlně „nouzových“ opatření ke zvládnutí finanční krize, která vypukla v roce 2007, Komise zahájila program reforem, jímž plní závazky přijaté G20 a jehož cílem je zabývat se více strukturálními problémy ve finančním sektoru EU a hledat hlavní zdroje jeho zranitelnosti, které odhalila krize:

•        nízké úrovně vysoce kvalitního kapitálu a nedostatečnou likviditu v bankovním sektoru, částečně v důsledku nedostatečných a procyklických obezřetnostních požadavků a nedostatků v řízení a hodnocení rizik;

•        nedostatky v oblasti dohledu, zejména pokud jde o dohled nad jednotlivými institucemi, které působí v přeshraničním kontextu, a neregulovaný finančního sektor;

•        nedostatky v řízení podniků, které přispěly k nadměrnému riskování ve finančních institucích;

•        nedostatečnou transparentnost trhu a nedostatečné předkládání informací příslušným orgánům, včetně orgánů dohledu, zejména pokud jde o složité strukturované finanční produkty;

•        nedostatečnou přiměřenou regulaci ratingových agentur a dohled nad nimi;

•        nedostatečný makroobezřetnostní dohled nad finančním sektorem jako celkem, který by zabránil makrosystémovému riziku nákazy;

•        neexistenci harmonizovaného rámce pro usnadnění řádného ukončení činnosti bank a finančních institucí, jež přispěla k tlaku na členské státy, aby banky podpořily z veřejných finančních prostředků, a zabránily tak všeobecnému kolapsu.

Stavební kameny tohoto programu byly nastíněny ve sdělení Komise ze dne 4. března 2009 „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ a ve sdělení ze dne 2. června 2010 „Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu“, v nichž jsou stanoveny podrobnosti balíčku finančních reforem.

První prvky byly zavedeny v období 2009–2010. Tím nejdůležitějším je nová struktura finančního dohledu, který zahrnuje zřízení Evropské rady pro systémová rizika, jež zajistí, aby makroobezřetnostní a makroekonomická rizika byla zjištěna v rané fázi, a tři nové evropské orgány dohledu odpovědné za bankovnictví (Evropský orgán pro bankovnictví neboli EBA), pojišťovnictví (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění neboli EIOPA) a trhy s cennými papíry (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy neboli ESMA), jejichž cílem je zajistit posílený dohled a lepší koordinaci mezi orgány dohledu.

Důležitý nedostatek v regulaci byl odstraněn nařízeními o ratingových agenturách („CRA I“ a „CRA II“), jimiž byly zavedeny přísné požadavky na povolení pro ratingové agentury a dohled nad nimi a orgán ESMA byl pověřen dohledem nad ratingovými agenturami. Kromě toho byla změněna směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) (ve znění předpisu „CRD III“) tak, aby byla posílena kapitálová pravidla pro obchodní portfolio a pro složité deriváty a zavedena závazná pravidla pro odměňování a vyplácení prémií ve finančních institucích. Další nedostatek v oblasti regulace a dohledu byl vyřešen směrnicí o správcích alternativních investičních fondů, včetně hedgeových fondů (tzv. směrnice AIFM), která poskytla pevné a harmonizované regulační normy pro všechny správce a zvýšila transparentnost pro investory.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

ý Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku 2013 do roku 2015,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[14]

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ý  subjektům zřízeným Společenstvími[15]

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Článek 81 nařízení o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) vyžaduje, aby Komise do 2. ledna 2014 a následně každé 3 roky zveřejnila souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu ESMA. Za tím účelem zveřejní Komise obecnou zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Zvláštní riziko spojené s nakládáním s prostředky orgánu ESMA, pokud jde o registraci ratingových agentur a dohled nad nimi, vyplývá ze skutečnosti, že na rozdíl od mnoha jiných subjektů zřízených Společenstvími dohled nad ratingovými agenturami bude financován výlučně ratingovými agenturami samými. Jinak, pokud jde o právní, hospodárné, účinné a efektivní využití prostředků, které vyplývá z návrhu, se předpokládá, že návrh by neměl přinést nová rizika, na něž by se v současné době nevztahoval stávající rámec vnitřní kontroly orgánu ESMA.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

K zajištění transparentního a efektivního využívání těchto zdrojů orgánem ESMA Komise přijala dne 7. února 2012 nařízení v přenesené pravomoci (č. 272/2012) s ohledem na poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ratingovým agenturám[16].

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na orgán ESMA bez jakéhokoli omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán ESMA přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny své pracovníky.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

Články 64 a 65 nařízení o zřízení orgánu ESMA obsahují ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu orgánu ESMA a platných finančních pravidlech.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

Zvýšení rozpočtových nákladů orgánu ESMA na dohled nad ratingovými agenturami (CRA) bude plně pokryto poplatky placenými ratingovými agenturami orgánu ESMA[17].

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název.........………………………...……….] || RP/NRP ([18]) || zemí ESVO[19] || kandidátských zemí[20] || třetích zemí

|| 12.0404 ESMA – dotace podle hlav 1, 2 a 3 || RP || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013[21] || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM

CELKEM prostředky z okruhu 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || || || || || nepoužije se

Platby || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || || || || || nepoužije se

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ý    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ý    Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ý    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

Poznámka:

Návrh CRA3 nevyžaduje od GŘ MARKT žádné další lidské ani administrativní zdroje.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ý    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ý    Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

Příloha 1

Požadavek na externí zaměstnance (smluvní zaměstnance a vyslané národní odborníky ) pro orgán ESMA v roce 2014 a 2015 k provádění dočasných úkolů vyplývajících z návrhu CRA3 by neměl vést k dalšímu nárůstu externích zaměstnanců orgánu ESMA.

Tabulka č. 1 Posuzované zdroje potřebné pro orgán ESMA k provádění návrhu CRA3

Nové úkoly pro orgán ESMA || Požadované lidské zdroje || || Dodatečné IT zdroje

|| Dočasné || Jiné zdroje na roky 2014–2015 v podobě vyslaných národních odborníků (VNO) nebo smluvních zaměstnanců (SZ), vyjádřeno v ekvivalentech plných pracovních úvazků (FTE) || Poznámky ||

1) Přezkum a případné odstraňování odkazů na ratingy ve všech stávajících pokynech, doporučeních a regulačních technických normách || || –0,5 FTE || ||

2) Přijetí 5 nových regulačních technických norem: – zveřejnění informací o strukturovaných finančních produktech – rotace ratingových agentur (předávací dokumentace) – harmonizovaná standardní ratingová stupnice – EURIX – poplatky účtované ratingovými agenturami || || –3,5 FTE || Odhad založený na pracovním zatížení požadovaném v průběhu roku 2011 pro přípravu čtyř návrhů regulačních technických norem a na moderní konkrétní metodice, kterou si témata vyžádají. ||

3) Přijetí 2 nových pokynů a doporučení ke: – koordinaci zveřejňování informací o poplatcích ratingových agentur – získávání údajů o koncentraci trhu || || –1,5 FTE || Odhad na základě konzultací a postupu přijímání požadovaných pro pokyny a doporučení a na základě pokročilých konkrétních metodik, které obě témata budou vyžadovat ||

4) Přehodnocení přejímání ratingů vydaných v třetích zemích || || –3,5 FTE || Odhad založený na pracovním zatížení požadovaném v průběhu roku 2011 pro postup přejímání ||

5) – Zřizování a správa centralizovaných internetových stránek o podkladových portfoliích aktiv strukturovaných finančních produktů a výkonnosti jejich ratingů || 1,8 FTE Jednotka CRA : 1,0 FTE IT: 0,8 FTE (výrobní + obchodní analytik) || –2,3 FTE Jednotka CRA : 1,0 FTE IT: 1,3 FTE (0,5 vedoucí projektu + 0,5 autor projektu + 0,3 odborník na veřejné zakázky) || || Předpoklad (doba trvání projektu 1,5 roku): 1) náklady na software: 300 000 EUR bez daně 2) náklady na hardware: 30 000 EUR bez daně 3) služby: vývojová fáze: 1 FTE odborníka (6 měsíců*1 200 EUR *22 = 158 000) zkoušení / zavádění: 1 FTE pomocná pracovní síla (12 měsíců *700*22) = 185 000 CELKEM: 673 000

6) – Předběžné hodnocení nových metodik ratingových agentur || 6 FTE || - || Tento odhad představuje průměr mezi 2 až 22 FTE v závislosti na konečném návrhu ustanovení, což by vyžadovalo od orgánu ESMA buď přibližně 50, nebo přibližně 500 posouzení každý rok. ||

7) Sledování vývoje trhu a další provádění ostatních požadavků na ratingovou agenturu bude muset být v souladu s/se: – sledováním vazeb ratingových agentur v rámci současného vlastnictví více podniků – sledováním povinné rotace ratingových agentur a vedoucích analytiků – sledováním zájmů hlavních akcionářů ratingových agentur a poradenských služeb v hodnocených subjektech – sledováním dodržování dvojitých ratingů strukturovaných finančních produktů – sledováním zveřejňování ratingů států (po uzavření a nejméně jednu hodinu před otevřením obchodních míst v EU) – sledováním povinnosti ratingových agentur informovat hodnocené osoby o ratingu a výhledu celý pracovní den před jejich uveřejněním – sledováním povinnosti ratingových agentur zveřejňovat všechny předběžné ratingy – sledováním poplatků účtovaných ratingovým agenturám – vývojem nové metodiky a sledováním rizik koncentrace trhu || 4,8 FTE || - || ||

8) – vytvoření a řízení evropského ratingového indexu (EURIX) / evropské ratingové platformy, včetně vytvoření a řízení databáze pro zveřejňování informací o poplatcích účtovaných ratingovými agenturami || 2,4 FTE: Jednotka CRA : 1,4 FTE; IT: 1 FTE (výrobní + obchodní analytik) || - || Odhad založený na požadovaných nejnovějších specifických metodikách || Předpoklad (doba trvání projektu 1 rok: provádění založené na součinnosti s centrálním archivem CEREP a nástrojem dohledu SoCRAT; výpočty EURIX provedené ratingovými agenturami): 1) náklady na software: 200 000 EUR bez daně 2) náklady na hardware: 15 000 EUR bez daně 3) služby: vývojová fáze: 2,25 FTE (vedoucí projektu, autor projektu a další odborníci; 6 měsíců *1 200 EUR *22) = 356 000 zkoušení / zavádění: 1 FTE pomocná pracovní síla (6 měsíců *700*22) = 93 000 CELKEM: 664 000

Celkem || 15 || 11.3 || ||

Předpokládá se, že nařízení vstoupí v platnost dříve než v roce 2013, a že od roku 2013 budou proto pro ESMA požadovány další prostředky. Odhad potřeby dodatečných zaměstnanců se týká pouze technických norem, pokynů a zpráv, které má vypracovat ESMA. Návrh Komise obsahuje úkoly pro ESMA, které budou vyžadovat zřízení 15 dočasných pracovních míst od roku 2013. Kromě toho, jak je popsáno výše, budou další úkoly v období 2014–2015 vykonávat externí zaměstnanci, vyslaní národní odborníci a smluvní zaměstnanci: 5,8 (osoboroku) na rok 2014 a 5,5 (osoboroku) na rok 2015.

Další předpoklady:

· průměrné roční mzdové náklady u různých kategorií zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ pro rozpočet;

· mzdový koeficient pro Paříž činí 1,161;

· náklady na vzdělávání se předpokládají ve výši 1 000 EUR na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE) za rok;

· předpokládané náklady na služební cesty činí 10 000 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro služební cesty na daný počet zaměstnanců;

· náklady související s náborem (cestovné, hotel, lékařská prohlídka, příspěvky na zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) činí 12 700 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro nábor daného počtu nových zaměstnanců.

Způsob výpočtu zvýšení požadovaného rozpočtu na příští tři roky je uveden podrobněji v následující tabulce. Výpočet vychází ze skutečnosti, že veškeré náklady související s dohledem nad ratingovými agenturami budou pocházet z poplatků placených orgánu ESMA ratingovými agenturami.

Tabulka č. 2 Rozdělení nákladů

Druh nákladů || Výpočet || Částka (v mil. EUR)

|| || 2013 || 2014 || 2015 || Celkem

|| || || || ||

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance || || || || ||

|| || || || ||

11 Platy a příspěvky || || || || ||

– z toho dočasní zaměstnanci || =15*127*1,161 || 2,212 || 2,212 || 2,212 || 6,635

– z toho vyslaní národní odborníci || = (4,8 na rok 2014, 4,5 na rok 2015)*73*1,161 || 0 || 407 || 381 || 788

– z toho smluvní zaměstnanci || =1*64*1,161 || 0 || 74 || 74 || 148

|| || || || ||

12 Výdaje spojené s náborem || = (15 na rok 2013, 5 na rok 2014)*12,7 || 191 || 64 || 0 ||     255

|| || || || ||

13 Výdaje na služební cesty || = (15 na rok 2013, 20,8 na rok 2014 a 20,5 na rok 2015)*10 || 150 || 208 || 205 || 563

|| || || || ||

15 Odborné vzdělávání || = (15 na rok 2013, 20,8 na rok 2014 a 20,5 na rok 2015)*1 || 15 || 21 || 21 || 56

|| || || || ||

Celkem hlava 1: Výdaje na zaměstnance || || 2,568 || 2,986 || 2,893 || 8,445

|| || || || ||

|| || || || ||

Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz || = (15 na rok 2013, 20,8 na rok 2014 a 20,5 na rok 2015)*30 || 450 || 624 || 615 || 1,689

|| || || || ||

Hlava 2 celkem: Výdaje na infrastrukturu a provoz || || 450 || 624 || 615 || 1,689

|| || || || ||

|| || || || ||

Hlava 3: Operační výdaje || || || || ||

|| || || || ||

EURIX || || 664 || 0 || 0 || 664

Centralizované internetové stránky týkající se jakosti ratingů strukturovaných produktů || || 0 || 300 || 373 || 673

|| || || || ||

Celkem hlava 3: Operační výdaje || || 664 || 300 || 373 || 1337

|| || || || ||

Celkem || || 3,682 || 3,910 || 3,881 || 11,471

Z toho příjmy z poplatků za registraci a dohled, které mají být placeny ratingovými agenturami (100 %) || || 3,682 || 3,910 || 3,881 || 11,471

Tabulka č. 3 Navrhovaný plán pracovních míst pro patnáct dočasných zaměstnanců

Funkční skupina a platová třída || Dočasná místa

||

AD 8 || 2

AD 7 || 3

AD 6 || 5

AD 5 || 5

||

AD celkem || 15

Tabulka č. 4 Rozdělení odhadovaných nákladů podle cílů a výstupů plynoucích z návrhu CRA3[22]

Cíle a výstupy ò || || || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || CELKEM ||

||

Druh (-/+) || Průměrné náklady || Výstup || Náklady celkem || Výstup || Náklady celkem || Výstup || Náklady celkem || Výstup || Náklady celkem || || Náklady celkem ||

Cíl č. 1: snížit spoléhání na externí ratingy || || || || || || || || || || ||

Odkazy na externí ratingy v dokumentech vydaných orgánem ESMA byly přezkoumány a jejich počet se snížil || || || - || 0 || - || 0 || + || 67 || + || 0 || || 67 ||

Centralizované internetové stránky o portfoliích podkladových aktiv strukturovaných finančních produktů a výkonnosti jejich ratingů byly zřízeny a jsou plně funkční || || || - || 0 || - || 362 || - || 814 || + || 836 || || 2 012 ||

Nová regulační technická norma pro zveřejňování informací v souvislosti se strukturovaným finančním nástrojem je vydána || || || - || 0 || - || 0 || + || 94 || - || 0 || || 94 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 0 || || 362 || || 975 || || 836 || || 2 173 ||

Cíl č. 2: snížit rizika nakažlivých účinků spojených se státním dluhem || || || || || || || || || || ||

Výroční zprávy ESMA o souladu ratingových agentur s požadavky ve vztahu k ratingům států || || || - || 0 || - || 241 || + || 226 || + || 226 || || 693 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 0 || || 241 || || 226 || || 226 || || 693 ||

Cíl č. 3: zlepšit podmínky na ratingovém trhu || || || || || || || || || || ||

Index EURIX (evropský ratingový index / evropská ratingová platforma) je zřízen, uveden do provozu a udržován || || || - || 0 || - || 1 147 || + || 452 || + || 452 || || 2 051 ||

Nové regulační technické normy pro index EURIX, harmonizovanou ratingovou stupnici a rotaci ratingových agentur jsou vydány || || || - || 0 || - || 0 || + || 243 || + || 37 || || 280 ||

Nové pokyny a doporučení ke: – koordinaci zveřejňování informací o poplatcích ratingových agentur – získávání údajů o koncentraci trhu || || || - || 0 || - || 0 || + || 202 || - || 0 || || 202 ||

Výroční zprávy orgánu ESMA o vývoji na ratingovém trhu || || || - || 0 || - || 483 || + || 452 || + || 452 || || 1 387 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 0 || - || 1 630 || + || 1 349 || + || 941 || || 3 920 ||

Cíl č. 4: zajistit právo na odškodnění pro investory || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || 0 || + || 0 || + || 0 || + || 0 || || 0 ||

Cíl č. 5: posílit nezávislost ratingových agentur a zlepšit ratingové metodiky a postupy || || || || || || || || || || ||

Všechny nové metodiky ratingových agentur byly předběžně posouzeny orgánem ESMA || || || - || 0 || - || 1 207 || + || 1 131 || + || 1 131 || || 3 469 ||

Regulační technická norma pro poplatky účtované ratingovými agenturami || || || - || 0 || - || 0 || - || 0 || + || 87 || || 87 ||

Výroční zprávy orgánu ESMA o rizicích pro nezávislost vyplývajících z vlastnictví a kontroly || || || - || 0 || - || 241 || + || 226 || + || 226 || || 693 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || - || 0 || - || 1 448 || + || 1 357 || + || 1 444 || || 4 249 ||

Dílčí výstup vyplývající z cílů 2 až 5 – přejímání ratingů vydaných v třetích zemích přehodnoceno || || || || || || || + ||    433 || || 433 ||

NÁKLADY CELKEM || || 0 || || 3 681 || - || 3 907 || - || 3 880 || || 11 468 ||

Příloha 2 Přehled dopadů legislativních návrhů na rozpočet orgánu ESMA pro rok 2013 v období 2011–2013

Od zřízení orgánu ESMA bylo nutné tak, jak EU průběžně reagovala na finanční a hospodářskou krizi, přijmout řadu důležitých nových návrhů, z nichž některé si vyžádaly výrazné zvýšení pravomocí ESMA, a tudíž i zvýšení počtu zaměstnanců orgánu, jak je uvedeno v tabulkách níže.

Cílem revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) je zajistit pevnější a účinnější strukturu trhu, která zohlední technologické inovace, zlepší transparentnost obchodních činností, posílí pravomoci orgánů dohledu, zajistí přísnější rámec pro trhy s komoditními deriváty a posílí ochranu investorů. Orgánu ESMA byla svěřena ústřední úloha při tvorbě většiny technických prováděcích opatření nezbytných k zajištění plné funkčnosti regulačního rámce a plnění konkrétních úkolů v oblasti dohledu, např. větší úloha při určování souladu s MiFID v jednotlivých případech, kdy obchodní místa navrhují upustit od požadavku transparentnosti před uzavřením obchodu (anonymní obchodní platformy, tzv. „dark pools“).

Účelem revize směrnice o zneužívání trhu je posílit boj proti zneužívání trhu na komoditních trzích a souvisejících derivátových trzích, upevnit sankční pravomoci regulačních orgánů a omezit administrativní zátěž pro malé a střední emitenty. Orgán ESMA byl mimo jiné pověřen úkolem zajistit koordinaci pravidel, pokud jde o technické prostředky pro zajištění vhodného zveřejnění důvěrných informací a postupy pro výměnu informací mezi EU a zahraničními příslušnými orgány, a na požádání zajistit koordinaci vyšetřování a kontrol v případech přeshraničního zneužívání trhu.

Smyslem návrhu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů je harmonizovat časový rámec a vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropě a pravidla pro centrální depozitáře cenných papírů, které provozují infrastruktury, jež vypořádání umožňují. Pokud jde o vypořádání, návrh harmonizuje časové rozvržení a disciplínu při vypořádání obchodů s cennými papíry v EU. Co se týče centrálních depozitářů cenných papírů, vytváří pro ně, poprvé na evropské úrovni, společné povolování, dohled a regulační rámec.

Úkolem orgánu ESMA podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů je i vypracování technických norem pro uplatňování uvedeného nařízení – celkem 22 regulačních a prováděcích technických norem; poskytování pokynů / nejlepších postupů vykonávání dohledu pro dodržování disciplíny při vypořádání obchodů a opatření ohledně centrálních depozitářů cenných papírů – celkem 3 pokyny; zajištění jednotného uplatňování nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů; uznávání centrálních depozitářů cenných papírů ve třetích zemích a povinnost podávat zprávy (výroční zpráva o vývoji trhu, zejména o efektivnosti vypořádání, internalizovaném vypořádání a přeshraniční činnosti).

Úloha orgánu ESMA v rámci revidovaného nařízení o ratingových agenturách (CRA III) je stanovena v textu legislativního finančního výkazu.

Tabulka č. 1 Přehled požadavků na zaměstnance a finanční dopad

Přehled požadavků na zaměstnance

Odhadovaný počet nezbytných statutárních zaměstnanců || Odhadovaný počet nezbytných externích zaměstnanců || Odhadovaný počet nezbytných zaměstnanců CELKEM ||

2013 || 2014 || 2015 || 2013 || 2014 || 2015 || 2013 || 2014 || 2015 ||

|| || || || || || || || ||

I. 8 || 8 || 8 || 3 || 3 || 3 || 11 || 11 || 11 ||

II. 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 6 || 6 || 6 ||

III. 4 || 4 || 4 || 2 || 2 || 2 || 6 || 6 || 6 ||

IV. 15 || 15 || 15 || 0 || 5,8 || 5,5 || 15 || 20,8 || 20,5 ||

||

kde:

I – návrh směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), KOM(2011) 656 v konečném znění [2011/0298 (COD)],

I – návrh směrnice o zneužívání trhu, KOM(2011) 651 v konečném znění [2011/0295 (COD)],

III – návrh nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, COM(2012) 73 final [2012/0029 (COD)],

IV – návrh nařízení o ratingových agenturách (CRA3), KOM(2011) 747 v konečném znění a 746 v konečném znění [0361 (COD) a 0360 (COD)].

[1]               Viz strana 59 posouzení dopadů  http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/agencies/SEC_2011_1354_en.pdf .

[2]               http://eur-lex.europa.eu/budget/data/DB2013/EN/SEC03.pdf, s. 801.

[3]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[4]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 302, 17.11.2009.

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 145, 31.5.2011.

[6]               KOM(2010) 301 v konečném znění.

[7]               K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/cra_en.htm.

[8]               http://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=en&procnum=INI/2010/2302.

[9]               http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_101027.pdf.

[10]             Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, KOM(2011) 453 v konečném znění, předložený Komisí 20. července 2011. Viz čl. 77 písm. b).

[11]             Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating, KOM(2011) 746 v konečném znění, předložený Komisí 15. listopadu 2011.

[12]             Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[13]             Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

[14]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení je k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[15]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[16]             Úř. věst. L 90, 28.3.2012, s. 6.

[17]             Další informace viz příloha 1.

[18]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[19]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[20]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[21]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[22]             Zaokrouhlením mohou vzniknout nepřesnosti.