Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2015 /* COM/2012/0319 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok
2012
a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2015 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148
odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské
komise[2], s ohledem na usnesení Evropského
parlamentu[3], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, po konzultaci s Hospodářským a
finančním výborem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010
schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro
zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější
koordinaci hospodářských politik, která se zaměří na
klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za
účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července
2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských
států[4],
které společně tvoří „integrované hlavní směry“.
Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v
úvahu v rámci své vnitrostátní hospodářské politiky a politiky
zaměstnanosti. (3) Dne 12. července 2011
přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Litvy na rok
2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Litvy
na období 2011–2014. (4) Dne 23. listopadu 2011
přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý
evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze
strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 přijala Komise na základě
nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[5], ve které
Litva není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový
přezkum. (5) Dne 2. března 2012
potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability
a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu.
Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace
podporující růst, obnovy běžných podmínek poskytování úvěrů
v ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení
nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné
správy. Vyzvala členské státy, aby provedly doporučení Rady
určená pro jednotlivé země na rok 2011 a převedly tyto priority
do konkrétních opatření, která je nutno zahrnout do jejich programů
stability nebo konvergenčních programů a národních programů
reforem. (6) Dne 2. března 2012
Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu
euro plus, aby včas předložily své závazky, aby mohly být zahrnuty do
jejich programů stability či konvergenčních programů a
národních programů reforem. (7) Dne 27. dubna 2012
předložila Litva konvergenční program na období 2012–2015 a dne 30.
dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Vzhledem k jejich vzájemným
vazbám byly oba programy posuzovány současně. (8) Na základě posouzení
konvergenčního programu z roku 2012 v souladu s nařízením
Rady (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický
scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce uvedené v
programu, je realistický. Obecně odpovídá letošní jarní prognóze Komise na
roky 2012 a 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu je
do roku 2012 odstranit nadměrný schodek, jak doporučila Rada, a dále
usilovat o dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Program
potvrzuje předchozí střednědobý cíl, tj. strukturální
přebytek veřejných financí ve výši 0,5 % HDP, který adekvátně
odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu, a nastiňuje
konsolidaci o nejméně 1 procentní bod ročně, přičemž
do roku 2015 počítá s vyrovnaným rozpočtem. I když rozpočtové
plány jsou v souladu s včasným odstraněním nadměrného schodku,
na základě (přepočítaného) strukturálního salda rozpočtu[6] se
očekává, že průměrné roční fiskální úsilí v období
2010–2012 bude nižší než 2,25 % HDP, jak požadovala Rada ve svém
doporučení ze dne 16. února 2010. Plánovaný roční pokrok v zájmu
dosažení střednědobého cíle v letech následujících po odstranění
nadměrného schodku je o něco vyšší než 0,5 % HDP ve strukturálním
vyjádření, tj. kritérium uvedené v Paktu o stabilitě a růstu.
Plánovaná míra růstu veřejných výdajů se zohledněním
diskrečních opatření na straně příjmů je pro roky 2013
a 2014 v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a
růstu, nikoliv však pro rok 2015. Předpokládá se, že během
období programu veřejný dluh zůstane pod úrovní 60 % HDP,
přičemž podle prognózy Komise z jara 2012 vzroste v roce 2013 na
téměř 41 % HDP, zatímco konvergenční program obsahuje cíl snížit
dluh do roku 2015 na zhruba 35 %. Reforma plánování a plnění rozpočtu
postupuje, ale vláda musí navrhované zákony ještě schválit. Tyto zákony by
zvýšily odpovědnost v rámci fiskálního rámce zřízením nezávislého orgánu
a zpřísnily by pravidla pro rezervy ve státní pokladně. (9) Na
základě komplexní strategie zaměřené na dodržování
daňových předpisů byla v roce 2011 realizována
opatření, která posílila dodržování daňových předpisů a
přinesla dodatečné příjmy. Bude však třeba pokračovat
v další realizaci, aby se výrazně pokročilo v boji proti
daňovým únikům. (10) Demografický
vývoj vzbuzuje vážné pochybnosti o udržitelnosti důchodového systému.
Ačkoli Litva schválila postupné zvyšování věku pro odchod do
důchodu až na 65 let do roku 2026, toto opatření samo o sobě v
budoucnu nezajistí udržitelný a přiměřený důchodový
příjem a musí být doplněno dalšími opatřeními. Ta by mohla
obsahovat navázání zákonného věku pro odchod do důchodu a budoucích
dávek na demografické faktory, stanovení jasných pravidel valorizace, zavedení
užší vazby mezi pojistným a dávkami a zrušení pobídek motivujících k
předčasnému odchodu do důchodu. Kromě toho
by Litva mohla lépe využívat doplňkové dobrovolné důchodové
pojištění. Ustavení zaměstnaneckých důchodových systémů by
mohlo ulehčit systému sociálního zabezpečení a zároveň zlepšit
přiměřenost budoucích důchodových příjmů.
Překážky, které odrazovaly od dalšího pracovního zapojení, již byly
odstraněny. (11) Zákon o agenturách
zprostředkovávajících dočasné zaměstnání, který byl navržen
s cílem zjednodušit krátkodobé zaměstnávání, vstoupil v platnost dne
1. prosince 2011. Jeho dopad však nemusí být významný, protože agentury
zprostředkovávající dočasné zaměstnání fungovaly v Litvě
již dříve. Komplexní přezkum pracovního práva by mohl nalézt
zbytečná omezení a administrativní překážky, které brání pružným
smluvním dohodám, podmínkám propouštění a ujednáním o pružné pracovní
době. Jsou nutná další opatření pro zlepšení zapojení do trhu práce,
zejména mladých lidí, nekvalifikovaných osob a starších pracovníků, a ke
zvýšení flexibility trhu práce. (12) Během krize se
zvláště projevil problém nezaměstnanosti mladých lidí (nad 30 %)
a nezaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací. Vláda provádí řadu
opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jako jsou dotace na
první zaměstnání a snížené pojistné na sociální zabezpečení.
Nicméně míra aktivace zůstává příliš nízká a prostředky
vyčleněné na aktivní politiku trhu práce by mohly být využívány
účinněji tak, že veřejné práce budou cílit na
nejzranitelnější skupiny. S cílem zajistit lepší přechod ze
vzdělávacího procesu na trh práce by se učební obory a stáže mohly
zatraktivnit a mohl by být zaveden systém odhadující poptávku po kvalifikacích.
Opatření by měla být v souladu s výstupem společného
akčního týmu Litvy – Komise zabývajícího se nezaměstnaností mladých
lidí. (13) Přibližně jedna
třetina obyvatelstva Litvy je vystavena riziku chudoby a dlouhodobého
vyloučení. To je čtvrtá nejvyšší hodnota v EU. V roce 2011 Litva
pozměnila zákon o peněžité sociální pomoci s cílem od ledna 2012
reformovat systém sociální podpory. Spustila pilotní model rozdělování
sociální podpory, změnila způsob výpočtu výše podpory, zavedla
určité pracovní pobídky a zvýšila dostupnost podpor. Reforma sociální
pomoci je krokem směrem k omezení překážek, které odrazují od
zapojení do práce. Je nutné zavést systém sledování k posouzení její
účinnosti a dopadu na zmírnění chudoby. Reforma by také měla být
spojena s aktivačními opatřeními, která zlepší zapojení do trhu
práce, zejména u dlouhodobých příjemců sociálních dávek. (14) Od roku 2010 provádí vláda
ambiciózní reformu státních podniků, jejímž cílem je restrukturalizace
správy a řízení podniků, zvýšení transparentnosti a oddělení
funkcí vlastnictví a řízení a zvýšení konkurence a efektivity. Reforma je
smysluplná a zahrnuje jak legislativní, tak organizační změny.
Velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti transparentnosti a
odpovědnosti, protože zprávy jsou nyní zveřejňovány ve
čtvrtletních a ročních intervalech. Podniky mají stanoveny jasné
cíle. Vláda však některé části reformy odložila, zejména
oddělení obchodních a neobchodních činností státních podniků, a
má v úmyslu je provést v roce 2012. (15) Litva dosáhla určitého
pokroku ve zlepšování energetické účinnosti budov. V prosinci 2011
schválila vláda program modernizace panelových domů, který je však oslaben
protichůdně působícími dotacemi, jež jsou k dispozici v jiných
oblastech politik a které snižují motivaci obyvatel obytných budov zlepšit
energetickou účinnost. Je třeba urychleně vynaložit další
zvýšené úsilí ke zlepšení energetické účinnosti budov. (16) Existuje prostor pro
přesun zdanění směrem k využití energií, protože výnosy z environmentálních
daní jsou třetí nejnižší v EU, přičemž daně z dopravy
jsou v EU nejnižší. Implicitní daňová sazba u spotřeby energie
byla v roce 2010 sedmá nejnižší v EU, zatímco zdanění energií
vztažené k HDP je pouze mírně pod průměrem EU. (17) Energetická
infrastruktura země postrádá konkurenci a vzájemná propojení, což brání
růstu. Nedostatečná vzájemná propojení brání vzniku konkurence
na trzích s energiemi. Jak na trhu s plynem, tak na trhu s
elektřinou zůstává koncentrace vysoká (nad 90 %). (18) Litva přijala v rámci
Paktu euro plus řadu závazků. Závazky a realizace závazků
předložených v roce 2011 se vztahují na posílení konkurenceschopnosti a
zaměstnanosti, zlepšení udržitelnosti veřejných financí a posílení
finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci
Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v doporučeních. (19) V rámci evropského semestru
provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy. Posoudila
konvergenční program a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen
jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou
politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU
s ohledem na to, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických
záležitostí v Evropské unii přispěním z úrovně EU
k budoucím vnitrostátním rozhodnutím. Její doporučení v rámci evropského
semestru jsou uvedena v doporučeních 1 až 6 níže. (20) Na základě tohoto
posouzení Rada prostudovala konvergenční program Litvy a její stanovisko[7] je
vyjádřeno zejména v doporučení 1 níže. DOPORUČUJE, aby Litva v období
2012–2013 provedla tato opatření: 1. Zajistit plánovaný pokrok v
zájmu včasného odstranění nadměrného schodku. Za tímto
účelem plně realizovat rozpočet na rok 2012 a věnovat úsilí
strukturální korekci uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při
nadměrném schodku. Následně stanovit opatření nezbytná k
zajištění realizace rozpočtové strategie na rok 2013 a další léta
tak, jak se předpokládá, zajistit odpovídající úsilí o strukturální
korekci s cílem dosáhnout dostatečného pokroku v plnění
střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového
kritéria, a zároveň minimalizovat snížení prorůstových výdajů. V
tomto směru zvážit zvýšení daní, které nejméně omezují růst,
např. zdanění bydlení a environmentální daně, včetně
zdanění automobilů, a zároveň zlepšit dodržování daňových
předpisů. Posílit fiskální rámec, zejména zavedením vymahatelných a závazných
stropů na výdaje ve střednědobém rozpočtovém rámci. 2. Přijmout právní
předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému. Navázat
zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu na naději dožití,
stanovit jasná pravidla pro valorizaci důchodů a zlepšit
doplňkové programy spoření. Podpořit důchodovou reformu
opatřeními pro aktivní stárnutí. 3. Řešit vysokou
nezaměstnanost, zejména mladých lidí, lidí s nízkou kvalifikací a
dlouhodobě nezaměstnaných soustředěním zdrojů na
aktivní politiku trhu práce při současném zlepšení její
účinnosti. Zvýšit efektivitu učňovského školství. Změnit
pracovněprávní předpisy, pokud jde o pružné smluvní dohody, podmínky
propouštění a ujednání o pružné pracovní době. 4. Zvýšit motivaci pracovat a
posílit vazby mezi reformou sociální pomoci a aktivačními opatřeními,
zejména pro nejzranitelnější skupiny, ke snížení chudoby a sociálního
vyloučení. 5. Realizovat všechny aspekty
souboru reforem státních podniků, a zejména zajistit oddělení funkcí
vlastnictví a řízení a oddělení obchodních a neobchodních
činností. Zavést odpovídající kontrolní nástroje pro posuzování
účinnosti reforem a zajistit, aby všechny státní podniky splnily požadavky
reformy. 6. Posílit opatření ke
zlepšení energetické účinnosti budov, včetně zrušení
odrazujících překážek a rychlého ustavení podílového fondu. Podporovat
konkurenci v energetických sítích zlepšením vzájemného propojení se
zeměmi EU jak u elektřiny, tak u plynu. V Bruselu dne . Za
Radu předseda [1] Úř.
věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] COM(2012)
319 final. [3] P7_TA
(2012) 0048 a P7_TA (2012) 0047. [4] Rozhodnutí
Rady 2012/238/EU ze dne 26. dubna 2012. [5] COM(2012)
68 final. [6] Cyklicky
očištěné saldo bez jednorázových a dočasných opatření,
přepočítané útvary Komise na základě informací poskytnutých
v programu za použití společně dohodnuté metodiky. [7] Podle
čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.