Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Španělska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Španělska na období 2012–2015

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)       Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[4], které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)       Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Španělska na rok 2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Španělska na období 2011–2014.

(4)       Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[5], ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)       Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnovy běžného poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(6)       Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby zahrnuly další závazky zaměřené na několik zásadních, včasných a měřitelných reforem pro dosažení cílů paktu.

(7)       Dne 30. dubna 2012 předložilo Španělsko program stability na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Španělsko postiženo makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu[6] dospěla k závěru, že Španělsko se potýká s velmi vážnou nerovnováhou, která není nadměrná, ale musí se naléhavě řešit.

(8)       Na základě posouzení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž je program založen, je v podstatě realistický, pokud jde o rok 2012, a optimistický s ohledem na pozdější období. Prognóza Komise z jara 2012 předpokládala, že růst HDP dosáhne –1,8 % v roce 2012 a –0,3 % v roce 2013, zatímco program uvádí –1,7 % a 0,2 %. V souladu s postupem při nadměrném schodku je cílem rozpočtové strategie popsané v programu snížit do roku 2013 schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP, a to hlavně omezením výdajů, ale také díky některým opatřením ke zvýšení příjmů. Na základě (přepočítaného) strukturálního salda[7] činí podle programu v letech 2011–13 průměrné roční zlepšení strukturálního salda 2,6 % HDP, čímž je překročeno fiskální úsilí v průměrné výši více než 1,5 % HDP doporučované na období 2010–13 v rámci postupu při nadměrném schodku. V návaznosti na nápravu nadměrného schodku program potvrzuje střednědobý cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, kterého by se mělo téměř dosáhnout do roku 2015 při strukturálním schodku rozpočtu ve výši 0,2 % HDP. Střednědobý cíl přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Předpokládané tempo strukturální korekce v letech 2012–13 je dostatečné k plnění střednědobého cíle a tempo růstu veřejných výdajů je při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů v souladu s výdajovým kritériem uvedeným v Paktu o stabilitě a růstu. V programu se předpokládá, že míra veřejného zadlužení bude nejvyšší v roce 2013 a poté začne klesat. V letech 2014 a 2015 bude Španělsko procházet přechodným obdobím a plány představené v programu by zajistily dostatečný pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Postup nápravy schodku a snížení zadlužení je ohrožen riziky nepříznivého vývoje. Makroekonomický vývoj může být méně příznivý, než se očekává. Navíc nejsou dostatečně upřesněna opatření po roce 2013. Riziko pro rozpočtovou strategii představuje rovněž plnění rozpočtu ze strany regionální správy (vzhledem ke špatným výsledkům v této oblasti v nedávné době), větší citlivost příjmů na uskutečňovanou strukturální korekci, nejistý dopad fiskální amnestie na příjmy a potenciální další záchranné finanční operace. Ke zmírnění rizika nedostatků na regionální úrovni je třeba přísně prosazovat zákon o rozpočtové stabilitě a přijmout nekompromisní fiskální opatření na regionální úrovni. Vzhledem k decentralizované povaze španělských veřejných financí je nezbytný pevný fiskální a institucionální rámec. Rada vítá záměr Komise předložit podrobné posouzení realizace doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku, přičemž přihlédnuto bude i k víceletému rozpočtovému plánu na období 2013–14, který byl oznámen na nejbližší týdny.

(9)       V roce 2011 Španělsko přijalo důchodovou reformu, která je významným krokem ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zhoršující se hospodářské vyhlídky Španělska však snižují dopad této reformy na předpokládané veřejné výdaje související se stárnutím obyvatelstva. Kromě toho je tuto reformu stále třeba doplnit o konkrétní opatření na podporu obecné strategie zaměstnanosti pro starší pracovníky na období 2012–2014.

(10)     Poměr daní k HDP je ve Španělsku jeden z nejnižších v EU a účinnost daňového systému lze zlepšit zvýšením podílu nepřímých daní více podporujících růst. Existuje zejména prostor pro rozšíření daňového základu DPH přezkoumáním širokého uplatňování výjimek a snížených sazeb. Španělský daňový systém kvůli možnosti odpočtu úroků z hypotéky rovněž zvýhodňuje zadlužení a nákup bydlení na úkor pronájmů.

(11)     Španělsko učinilo značný pokrok z hlediska restrukturalizace svého finančního sektoru. Restrukturalizace, jejímž účelem je zajistit, aby se pro neživotaschopné banky hledala řešení a životaschopné banky mohly plnit svou úlohu coby poskytovatelé úvěrů reálné ekonomice, musí pokračovat udržitelným způsobem tak, aby nebyla příliš narušena hospodářská soutěž. Vzhledem ke zhoršujícím se makroekonomickým vyhlídkám může být nutné dále posílit vlastní kapitál bank.

(12)     V únoru 2012 přijala španělská vláda za účelem řešení vysoké míry nezaměstnanosti a výrazné segmentace trhu práce komplexní reformu systému ochrany zaměstnanců a kolektivního vyjednávání. Účinky reformy je třeba monitorovat, zejména pokud jde o vývoj mezd a omezení segmentace. Aby se daný problém řešil v plném rozsahu, je tuto reformu nezbytné doplnit o významnější revizi aktivních politik na trhu práce s cílem zajistit lepší zaměstnatelnost jednotlivců a umisťování na pracovní pozice.

(13)     V zájmu řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí ve Španělsku by měl být neprodleně realizován akční plán zaměřený na mládež, a to i v případě učňovských a praktikantských smluv. Ačkoliv Španělsko přijalo opatření k omezení počtu osob, které předčasně ukončí školní docházku, je míra předčasného ukončování školní docházky stále vysoká, přičemž existují značné rozdíly mezi jednotlivými regiony.

(14)     Zvýšil se výskyt chudoby; v roce 2010 přibylo 1,1 milionu ohrožených osob a dětská chudoba dosahuje alarmující výše 26,2 %. Míra chudoby dočasně zaměstnaných pracujících je ve srovnání se stálými zaměstnanci více než dvojnásobná.

(15)     Profesionální služby ve Španělsku jsou stále chráněny před hospodářskou soutěží. Reformou profesionálních služeb, které významně přispívají k ostatním hospodářským odvětvím, by mohlo dojít ke zvýšení potenciálního HDP. Zvláštní pozornost je třeba věnovat odstranění neopodstatněných a nepřiměřených překážek u některých výrazně regulovaných profesí (např. notáři, zaměstnanci katastru nemovitostí, soudní úředníci). Ve Španělsku kromě toho trvá nejdéle v EU získat oprávnění k podnikání. V důsledku nedostatečné koordinace mezi místními, regionálními a celostátními správními orgány došlo k přemnožení nařízení, která se někdy dokonce překrývají, a k segmentaci vnitřního trhu ve Španělsku. Má-li se napravit rozsáhlá nerovnováha vůči zahraničí, je třeba usnadňovat vývozní aktivity. Španělsko také čelí četným a složitým problémům v odvětví energetiky, jež výrazně brání účinnému fungování trhu zboží a služeb.

(16)     Španělsko přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Závazky – a realizace závazků předložených v roce 2011 – se týkají podpory zaměstnanosti, zlepšení konkurenceschopnosti, zvýšení udržitelnosti veřejných financí a posílení finanční stability. Komise posoudila plnění závazků v rámci Paktu euro plus; celkově se tyto závazky nachází ve stadiu částečné realizace. Výsledky tohoto posouzení byly zohledněny v doporučeních.

(17)     V souvislosti s evropským semestrem Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska. Posoudila program stability a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Španělska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí Evropské unie tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou uvedena v bodech 1 až 8 níže.

(18)     Rada na základě tohoto posouzení přezkoumala program stability Španělska a její stanovisko[8] je uvedeno zejména v bodě 1 níže.

(19)     Rada na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala národní program reforem Španělska na rok 2012 a program stability Španělska. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou uvedena zejména v bodech 1, 3, 4, 5 a 7 níže,

DOPORUČUJE, aby Španělsko v období 2012–2013 provedlo tato opatření:

1.           Zajistit v souladu s doporučením k postupu při nadměrném schodku v letech 2010–13 průměrné roční strukturální fiskální úsilí nad 1,5 % HDP realizací opatření přijatých v rámci rozpočtu na rok 2012 a přijetím oznámeného víceletého rozpočtového plánu na období 2013–14 do konce července. Přijmout a uskutečnit opatření na regionální úrovni na základě schválených plánů na opětovné vyrovnání rozpočtu a nekompromisně uplatňovat nová ustanovení zákona o rozpočtové stabilitě týkající se transparentnosti a kontroly plnění rozpočtu. Zřídit nezávislou fiskální instituci, jejímž úkolem bude poskytovat analýzy, poradenství a monitorovat fiskální politiku, jakož i hodnotit dopad navržených právních předpisů na rozpočet.

2.           Urychlit zvýšení zákonného věku pro odchod do důchodu a zavedení faktoru udržitelnosti v souladu s nedávnou důchodovou reformu a podpořit obecnou strategii zaměstnanosti pro starší pracovníky přijetím konkrétních opatření k dalšímu rozvoji celoživotního učení, zlepšení pracovních podmínek a podpoře opětovného začlenění této skupiny pracovníků na trhu práce.

3.           Zavést daňový systém, který bude slučitelný s úsilím o fiskální konsolidaci a bude více podporovat růst, včetně odklonu od zdanění práce ke zdanění spotřeby a k ekologickým daním. Řešit zejména nízký podíl příjmů z DPH rozšířením daňového základu pro DPH. Zajistit, aby bylo z hlediska daní méně zvýhodněno zadlužení a vlastnictví bytů a domů (oproti pronájmům).

4.           Uskutečnit reformu finančního sektoru a především dokončit probíhající restrukturalizaci bankovnictví tím, že se bude řešit situace zbývajících slabých institucí, navrhnout komplexní strategii s cílem účinně naložit se zděděnými aktivy v rozvahách bank a jasně vymezit přístup k financování a využití záložních opatření.

5.           Provést reformy trhu práce a přijmout další opatření ke zvýšení účinnosti aktivních politik na trhu práce jejich lepším zacílením, větším využíváním vzdělávacích služeb, poradenských služeb a služeb umisťování na pracovní pozice, posílením propojení těchto politik s pasivními politikami a intenzivnější koordinací celostátních a regionálních veřejných služeb zaměstnanosti, včetně sdílení informací o volných pracovních místech.

6.           Přezkoumat výdajové priority a přerozdělit prostředky tak, aby byl pro malé a střední podniky, výzkum a inovace a mladé lidi zajištěn snadnější přístup k financím. Realizovat akční plán zaměřený na mládež, zejména pokud jde o kvalitu odborné přípravy a vzdělávání a jejich relevantnost pro trh práce, a zintenzivnit úsilí o omezení předčasného ukončování školní docházky a zvýšení účasti na odborné přípravě a vzdělávání prostřednictvím preventivních, intervenčních a kompenzačních opatření.

7.           Přijmout konkrétní opatření proti chudobě zefektivněním dávek na dítě a zajištěním lepší zaměstnatelnosti ohrožených skupin.

8.           Přijmout další opatření k otevření profesionálních služeb, včetně výrazně regulovaných profesí, zkrátit prodlevy při vyřizování oprávnění k podnikání a odstranit překážky pro podnikání, které souvisí s existencí mnoha překrývajících se nařízení vydaných správními orgány na různých úrovních. Dokončit propojení elektrické a plynárenské sítě se sousedními zeměmi a řešit komplexním způsobem tarifní deficit u elektřiny, zejména zvýšením nákladové efektivnosti dodavatelského řetězce elektřiny.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2012) 310 final.

[4]               Rozhodnutí Rady 2012/238/EU ze dne 26. dubna 2012.

[5]               COM(2012) 68 final.

[6]               SWD(2012) 159 final.

[7]               Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření přepočítané útvary Komise na základě informací poskytnutých v programu za použití společně dohodnuté metodiky.

[8]               Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.