SDĚLENÍ KOMISE

RADĚ týkající se konzultace k rybolovným právům pro rok 2013  

1.           Úvod

Tento konzultační dokument vyjadřuje názory Evropské komise na to, jak by měly být stanoveny celkové přípustné odlovy („TAC“) a intenzita rybolovu v evropských vodách a pro evropské rybáře v roce 2013 a u některých populací v období 2013–2014. Členské státy, regionální poradní sbory (RAC) a Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu se vyzývají, aby předložily své názory Komisi ke zvážení před přijetím konečného rozhodnutí o návrzích Komise.

Bylo rozhodnuto o novém přístupu ke stanovování celkových přípustných odlovů pro populace, u nichž není k dispozici úplné kvantitativní poradenství; tento přístup vychází z kvalitativního poradenství a z využívání postupů posuzování, jež jsou méně náročné na údaje při poskytování poradenství od vědeckých institucí (oddíl 4.1).

Na základě vědeckých doporučení ohledně stavu lovených populací ryb v evropských a v přilehlých vodách a hospodářských údajů poskytnutých členskými státy byly shrnuty nejnovější informace o vývoji společné rybářské politiky v posledních letech.

Cílem stanovení úrovní celkových přípustných odlovů, kvót a intenzity rybolovu by mělo nadále zůstat postupné ukončování nadměrného rybolovu. Nadměrný rybolov představuje riziko obchodního kolapsu. Ukončení nadměrného rybolovu znamená, že by bylo možno při snížené rybolovné činnosti, s menším množstvím paliva a menšími rybolovnými zařízeními lovit stejné nebo i větší množství ryb. Smyslem je odebrat z moře každý rok takové množství ryb, aby se rybám umožnilo růst a rozmnožovat se na úroveň jejich největší plodnosti za běžných ekologických podmínek. Za těchto podmínek budou úlovky, které jsou z rybích populací dlouhodobě odebrány, na své maximální udržitelné úrovni. Evropská komise a členské státy Unie se v roce 2002 zavázaly, že do roku 2015 dosáhnou cíle maximálního udržitelného výnosu. Plán pro přechod na maximální udržitelný výnos vypracovala Komise v roce 2006[1]. Členské státy v Radě vyzvaly v roce 2007 Komisi, aby se zaměřila na maximální udržitelný výnos, a zdůraznily potřebu shromáždit vědecká doporučení, zavést dlouhodobé plány s posouzením dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami.

Dosažení a udržení maximálního udržitelného výnosu bude významným přínosem a bude zároveň znamenat přeměnu intenzivního rybolovu omezených zdrojů na rozumnější rybolov větších populací. Budou ulovena stejná nebo větší množství, ale s menším dopadem na životní prostředí. Vliv rybolovu na mořské dno bude menší, vedlejší úlovky zranitelných organismů, včetně sviňuch, delfínů a jiných mořských savců, budou nižší, neboť celková intenzita rybolovu bude menší. Vzhledem k vysokým cenám paliva by se měla jeho spotřeba výrazně snížit, protože rybolov jedné tuny ryb z četné populace trvá kratší dobu než z populace omezené. Sníží se tak emise uhlíku, jakož i výdaje vlastníků plavidel za palivo.

Další důležitou výhodou je, že se bude snižovat množství výmětů. Populace, u nichž probíhá intenzivní rybolov, jsou většinou složeny z menších a méně hodnotných ryb, které jsou hozeny zpět do moře buď z důvodu jejich nízké hodnoty na trhu, nebo proto, že jsou podměrečné a jejich vykládka je proti platným právním předpisům. Snížením míry rybolovu bude mít více ryb příležitost dosáhnout obchodovatelné velikosti a pro rybáře bude mnohem snazší docílit odlovů ryb správné velikosti bez ryb menších.

V roce 2010 vypracovala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) novou formou poradenství ohledně úrovní celkových přípustných odlovů, které povedou k maximálnímu udržitelnému výnosu rybolovu do roku 2015. Na tomto novém přístupu založila Komise své návrhy úrovní celkových přípustných odlovů na rok 2011. Na rok 2013 plánuje ICES dále rozpracovat rámec maximálního udržitelného výnosu tak, aby poskytoval kvantifikované poradenství ohledně populací, u nichž dosud takovéto poradenství nebylo možné. Jeho základem bude rozsáhlejší využívání metod posuzování, které fungují v případě chybějících údajů, a větší a systematičtější využívání kvalitativních hodnocení v kvantitativním rámci. Komise vítá tento přístup, který významně zlepší informační základnu, z níž vycházejí návrhy celkových přípustných odlovů.

2.           Stav populací ryb

Je znepokojivé, že v evropských vodách chybějí úplné údaje u 65 % populací a pouze u 22 % populací v rámci celkových přípustných odlovů je známo, že nejsou loveny nadměrně (příloha I). V posledních letech navíc klesá počet populací, které mohou být zařazeny v rámci bezpečných biologických limitů (ze 47 % v roce 2003 na 35 % v roce 2012). Není jasné, nakolik to může ovlivňovat údaje (tj. jsou to nejvíce ohrožené populace, které již nejsou posuzovány?).

U posuzovaných populací se však zdá, že se jejich stav zlepšuje, i když jen pomalu: podíl nadměrně lovených[2] populací v Atlantském oceánu a v přilehlých mořích se snížil ze 32 z celkem 34 populací v roce 2004 na 18 z celkem 38 populací v roce 2011, tj. z 94 % na 47 % (podrobnosti viz příloha I). Dosažení maximálního udržitelného výnosu je reálný a dosažitelný cíl. Nově mezi populace, které již nejsou považovány za nadměrně lovené, patří ďasovití v iberských vodách Atlantského oceánu, treska modravá, jazyk obecný v Keltském moři, treska jednoskvrnná v oblasti západně od Skotska, sleď obecný v Severním moři, platýs v Severním moři a sleď obecný v Botnickém zálivu. Na rok 2012 mohlo být zvýšeno několik celkových přípustných odlovů, což bude znamenat dodatečný příjem pro rybáře ve výši přes 135 milionů EUR. Díky rybářské politice založené na maximálních udržitelných výnosech se již začaly zvyšovat dodávky ryb spotřebitelům a s tím i potenciálně počet pracovních míst a příjmy osob pracujících v odvětví rybolovu a ve zpracovatelském odvětví.

Současné poznatky o stavu populací ryb jsou shrnuty v příloze I a jsou stručně popsány níže podle jednotlivých oblastí[3].

Pelagické populace v severovýchodním Atlantiku: Všechny hlavní pelagické populace kromě makrel jsou nyní loveny na úrovních v rámci maximálního udržitelného výnosu a na rok 2012 byly stanoveny odpovídající celkové přípustné odlovy. Unie se mnohokrát pokusila zajistit, aby se Island a Faerské ostrovy připojily k dohodě mezi Norskem a EU o udržitelném řízení populace makrel. Úhrnná hodnota celkových přípustných odlovů makrel, kterou stanovily EU, Norsko, Faerské ostrovy a Island v roce 2012, byla o 36 % vyšší než podle vědeckého doporučení (kromě ruských odlovů). Míra rybolovu makrel se zcela vymyká mezím udržitelného rybolovu, a pokud se nepodaří dosáhnout dohody o udržitelném řízení této populace s Islandem a Faerskými ostrovy, dojde v příštích letech k poklesu této populace. Tato chybějící dohoda a ukončení řádného řízení vedly k tomu, že makrely ztratily certifikaci Marine Stewardship Council (Rady pro správu moří) jakožto populace řízená udržitelným způsobem.

V Severním moři, ve Skagerraku a Kattegatu jsou platýs evropský, treska jednoskvrnná, sleď obecný, humr severský a jazyk obecný (pouze ve Skagerraku a Kattegatu) loveni v souladu s mírami úmrtnosti dané rybolovem na úrovni maximálního udržitelného výnosu. U jiných populací není stav známý nebo jsou loveny nadměrně. Celkové přípustné odlovy překročily v roce 2012 vědecky doporučenou úroveň o 5 %, zatímco v roce 2011 to bylo o 11 %, v roce 2010 o 17 % a v roce 2009 o 37 %.

Mnohé populace v oblasti západně od Skotska, v Irském moři a Keltském moři jsou malé a jejich posouzení nejisté. ICES ohlásila u řady populací problémy se zaznamenáváním úlovků a jiných údajů, včetně výmětů. Pět populací je natolik zdecimováno, že podle vědeckého doporučení by měly být odlovy sníženy na nejnižší možnou úroveň. Z 18 populací, u nichž mohlo být provedeno posouzení z hlediska maximálního udržitelného výnosu, byla nadměrně lovena třetina a míra odlovu u 12 populací odpovídala cílům maximálního udržitelného výnosu nebo byla nižší. Sleď obecný v Keltském moři a treska jednoskvrnná v oblasti západně od Skotska vykázali v poslední době vítané zlepšení, ale již nyní vysoké výměty tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé budou ještě větší, jestliže bude nadále pokračovat intenzivní rybolov humra severského sítěmi s malými oky a nebudou se ve větší míře používat selektivní rybolovná zařízení umožňující únik malých ryb. Pravidla týkající se složení úlovků, která byla zavedena na ochranu této populace v době, kdy byla na nízké úrovni, byla nyní zrušena[4]. Členské státy se zavázaly zavést za účelem snížení výmětů selektivnější lovná zařízení.

K dispozici je jen několik hodnocení stavu populací v Biskajském zálivu a v iberských vodách Atlantského oceánu. Populace štikozubce novozélandského je v lepším stavu díky dobrému doplňování mladých jedinců, ale úlovky se v roce 2011 pohybovaly opět vysoko nad kvótou, a dlouhodobá udržitelnost této populace je tudíž ohrožena a ceny na trhu nízké. Komise a Španělsko vypracovávají akční plán, na jehož základě by se měl upravit vnitrostátní systém záznamů o úlovcích a intenzitě rybolovu tak, aby řešil výše uvedenou situaci. Audity systémů záznamů o úlovcích a intenzitě rybolovu v jiných členských státech v oblasti Atlantiku budou dokončeny během léta 2012. V případě humra severského v Kantaberském moři stále platí doporučení zastavit jeho rybolov.

V Baltském moři zůstává nadměrně loveno pět ze sedmi známých populací. Pouze treska obecná ve východní části Baltského moře a sleď obecný v Botnickém moři jsou loveni na úrovni maximálního udržitelného výnosu.

Ve Středozemním moři je 80 % zkoumaných zdrojů loveno nadměrně a některé jsou na nízké úrovni (příloha Ib). Počet a kvalita posouzení, i když jsou i nadále geograficky nevyvážené a nepravidelné, se nadále zvyšují a zahrnují nyní více než 100 populací z 27 druhů; nicméně pouze 63 % hodnocených populací bylo klasifikováno podle kritérií maximálního udržitelného výnosu. Stav 37 % populací zůstává neznámý. Vzhledem k tomu, že posuzování bylo zahájeno teprve nedávno a ne všechny populace jsou posuzovány každoročně, není možné využít těchto údajů ke sledování vývoje stavu populací v čase.

V Černém moři se situace výrazně nezměnila. Šprot obecný je díky nedávným silným doplněním v dobrém stavu a jeho populace je lovena udržitelným způsobem, zatímco pakambaly velké jsou stále loveny výrazně nadměrně.

3.           Ekonomická analýza

V mnoha odvětvích evropského rybolovného průmyslu, zejména v odvětví lovu druhů žijících při dně, se očekává nízká ekonomická výkonnost. Důvody jsou dva.

Za prvé, přetrvávající špatný stav mnoha populací ryb znamená, že míry odlovu jsou nižší a náklady související s rybolovem – a především se spotřebou paliva – jsou vyšší, než je nezbytné. Již na rok 2012 však bylo možné zvýšit celkové přípustné odlovy v hodnotě nejméně 135 milionů EUR, což naznačuje, že krátkodobý negativní ekonomický a sociální dopad vyplývající z přechodu na maximální udržitelný výnos by mohl být navzdory obavám nižší. Předpokládaný dlouhodobý pozitivní přínos maximálního udržitelného výnosu se ukazují dříve, než se očekávalo. Nicméně finanční odolnost odvětví je v současné době stále poměrně nízká.

Za druhé, ceny paliva se opět dostaly blízko k rekordním hodnotám z července roku 2008 a ceny ryb na hlavních spotřebitelských trzích nepatrně poklesly. Do určité míry lze tyto tlaky vyrovnat pomocí pohonů s nižší spotřebou paliva, změnami v chování při rybolovu a změnami rybolovných zařízení. Posílit stabilitu odvětví by mohlo i vylepšení marketingových strategií. K ekonomické účinnosti a stabilitě však může nejvíce přispět postupné ukončování nadměrného rybolovu vzhledem ke stoupajícím nákladům a nižším cenám produktů.

Nejnovější údaje o zaměstnanosti, které jsou k dispozici (za rok 2009), ukazují, že celkový počet rybářů pracujících v rybářském loďstvu EU (s výjimkou Řecka, jež údaje nepředložilo) činil 134 700 – pokles o přibližně 8 % v porovnání s rokem 2005. Zaměstnanost v tomto odvětví se tedy stále snižuje. Pro zastavení této sestupné tendence je nezbytné zlepšit základní stav rybolovných zdrojů.

4.           Směry politiky

4.1.        Vývoj vědeckých doporučení pro populace, kde jsou informace neúplné

V roce 2011 mohlo být poskytnuto kvantifikované vědecké doporučení k nadměrnému rybolovu z hlediska Fmsy [5](kromě hlubinných druhů) pro 38 populací z celkových 92 v severovýchodním Atlantiku, tj. 41 % populací, i když se tato doporučení týkají většinou větších a obchodně významných zdrojů. Celkem se tato doporučení týkají dvou milionů tun rybolovných práv z celkových 2,5 milionu tun odpovídajících rybolovných práv (tj. 80 % množství úlovku). Ve Středozemním a Černém moři mohlo být poskytnuto doporučení ohledně nadměrného rybolovu u 65 ze 103 populací (63 %) zkoumaných v roce 2011.

V Atlantském oceánu, Severním a Baltském moři vzrostl počet populací, u nichž mohlo být předloženo vědecké stanovisko ohledně maximálního udržitelného výnosu, z 34 v roce 2005 na 39 v roce 2010 a v roce 2012 bylo těchto populací 38. Je zde lehce klesající tendence v podílu populací, u nichž je k dispozici kvantifikovaná analýza a prognóza. Podíl populací, kde není vědecké stanovisko k dispozici, se zvýšil z 45 % v roce 2003 na 52 % v roce 2006 a poté v roce 2012 opět poklesl na 36 %.

Důvody, proč chybí doporučení, jsou různé: chybějící nebo nespolehlivé údaje o úlovcích, neúplné průzkumy nebo nesprávný odběr vzorků, nejisté údaje ohledně biologie populace, jakož i nedostatek lidských zdrojů v procesu vědeckého poradenství. Poskytování vědeckých údajů o rybolovu podle rámce EU pro shromažďování údajů[6] je v působnosti členských států a tyto povinnosti nebyly v řadě případů v plné míře splněny navzdory finančním prostředkům poskytovaným EU. V roce 2011 vyzvala Komise a Rada členské státy, aby zlepšily dostupnost údajů o populacích uvedených v tabulce 1. Výsledky tohoto opatření se objeví v příštím stanovisku ICES, tedy v červnu 2012.

Tabulka 1 – Populace, které jsou předmětem společného prohlášení Rady a Komise ke zlepšení dostupnosti údajů v evropských vodách severovýchodního Atlantiku a Baltského moře.

Populace || Oblasti

Ďasovití || [Severní moře a] oblast západně od Skotska

Ďasovití || Keltské moře

Ďasovití || Biskajský záliv

Treska jednoskvrnná || Keltské moře

Kranasi || Severní moře

Pakambaly rodu Lepidorhombus || Keltské moře

Pakambaly rodu Lepidorhombus || Biskajský záliv

Platýs evropský || Irské moře

Platýs evropský || Keltské moře (oblast VIIfg)

Platýs evropský || Baltské moře

Treska sajda || oblast západně od Skotska

Treska sajda || Keltské moře

Rejnokovití || oblast západně od Skotska

Šprot obecný || Lamanšský průliv

Šprot obecný || Severní moře

Treska bezvousá || Keltské moře

Na základě dalších vědeckých studií v roce 2012 se očekává, že se rozsah vědeckých doporučení rozšíří na více populací, nebo dokonce na většinu z nich. Zatímco v roce 2011 to bylo 44 populací, u nichž nemohlo být dokončeno vědecké posouzení, toto číslo se v roce 2012 pravděpodobně sníží na přibližně 10 až 12. To bude vyžadovat používání takových metod hodnocení a poradních postupů, které jsou v evropském poradenství nové, ale které byly řádně prozkoušeny a otestovány jinde. Umožní zohledňovat specifická hlediska jednotlivých případů, jak bylo doporučeno v rámci veřejné konzultace v roce 2011.

Komise očekává, že použije tato nová doporučení jako základ pro své návrhy rybolovných práv u těchto zdrojů v roce 2013 a případně v roce 2014. Avšak v případě, že vědecké doporučení nebude k dispozici a nejistota bude vyšší, je nadále v souladu se zásadou předběžné opatrnosti[7] vhodné použít pro stanovení rybolovných práv opatrnější přístup.

Mezitím by měly členské státy na tuto otázku vyčlenit dostatečné zdroje a bezodkladně dodat nezbytné informace, které umožní odhadnout stav populací. Komise bude i nadále podporovat rozvoj společných norem a programů pro sledování a posuzování populací v oblasti Středozemního a Černého moře, včetně těch, které jsou sdíleny se třetími zeměmi. Budou svolány odborné pracovní skupiny, které se zaměří na ty populace a oblasti, jimž byla z vědeckého pohledu dosud věnována malá pozornost.

4.2.        Intenzita rybolovu

Intenzita rybolovu (omezení času stráveného rybářskými plavidly na moři) je spolu s celkovými přípustnými odlovy řízena za účelem snížení výmětů a nezákonného rybolovu. Řízení intenzity rybolovu je ochranné opatření, které se používá v několika dlouhodobých plánech řízení, např. v případě tresky obecné v Severním a Baltském moři, platýse evropského a jazyka obecného v Severním moři, jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu a populací štikozubce novozélandského a humra severského (příloha II).

Příloha II ukazuje obecnou, i když poněkud nepravidelnou, tendenci ke snižování intenzity rybolovu od roku 2003 nebo 2004 do roku 2010.

Celkově se intenzita nejvíce snižuje v Baltském moři, Severním moři, Kattegatu, Irském moři a západně od Skotska, ale o něco méně v západní části Lamanšského průlivu. Až do roku 2009 bylo zaznamenáno pouze malé snížení intenzity v iberských vodách Atlantského oceánu. Celková intenzita se však lehce zvýšila v letech 2010 až 2011 ve střední části Baltského moře a také v západní části Lamanšského průlivu u rybolovu používajícího vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla.

Je zřejmé, že v této oblasti nebyla dosud opatření na snížení intenzity rybolovu v účinnosti.

V průběhu roku 2012 provede Komise přezkum režimů řízení intenzity rybolovu až dosud zavedených v EU. V jeho rámci se uskuteční dne 5. července 2012 veřejné zasedání, na němž se bude projednávat široký okruh otázek, které vznesli vědci, členské státy, zúčastněné strany i průmysl a jehož cílem bude pokročit do značné míry kupředu v problematice zjednodušeného řízení populací v rámci reformované společné rybářské politiky.

5.           Řízení prostřednictvím víceletých plánů

Komise začala s přípravou nahrazení stávajících plánů řízení založených na jedné populaci plány řízení pro více populací. Jako první bude předložen návrh plánu pro více populací v Baltském moři, který se bude zabývat i vzájemným biologickým působením, jako je např. predace nebo konkurenční boj. Pracuje se rovněž na plánu smíšeného rybolovu pro Severní moře, který zahrne technické interakce, tj. způsob, jakým různá loďstva a lovná zařízení loví různé směsi ryb.

Jakmile budou předloženy spolehlivé vědecké poznatky, mají následovat plány smíšeného rybolovu pro Keltské moře, Irské moře a oblast západně od Skotska. Plánují se návrhy na změnu současných plánů pro jazyka obecného v Biskajském zálivu a štikozubce novozélandského a humra severského, nicméně budou závislé na dostupnosti údajů z dotyčných rybolovných oblastí.

V letech 2009 až 2011 přijala Komise návrhy plánů pro sardel obecnou v Biskajském zálivu a lososa obecného v Baltském moři a západní populace kranase; tyto návrhy projednává v současnosti Parlament a Rada.

Ve Středozemním moři se bude nadále usilovat o konsolidaci vědeckého poradenství u rostoucího počtu druhů a populací, aby bylo možno vypracovat mezinárodní dlouhodobé rybolovné plány. Podle nařízení týkajícího se Středozemního moře[8] by členské státy EU měly vypracovat víceleté plány na vnitrostátní úrovni. I přes značné zpoždění došlo k určitému pokroku při provádění této povinnosti, která je pečlivě sledována a podporována. V zájmu dalšího urychlení tohoto procesu již Komise zahájila fázi postupu před soudním řízením vůči několika členských státům a tato opatření budou v roce 2012 pokračovat. Pokud jde o sdílené populace, plánuje následné kroky i Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři.

Očekává se, že tato opatření by měla pomoci při přijímání rozhodnutí o zavádění mezinárodních víceletých plánů.

6.           Pracovní metoda pro navrhování celkových přípustných odlovů

Měly by se použít tyto zásady:

Pokud existují dlouhodobé plány pro celkové přípustné odlovy nebo úrovně intenzity rybolovu, musí být dodrženy. Komise rovněž navrhne takové celkové přípustné odlovy nebo úrovně intenzity rybolovu, které budou odpovídat návrhům Komise na dlouhodobé plány řízení.

V případě, že celkové přípustné odlovy a další opatření byly dohodnuty s třetími zeměmi, musí být provedeny.

Pokud existují vědecká doporučení vycházející ze souhrnných údajů a kvantitativní analýzy i prognóz podle „rámce pro maximální udržitelný výnos“ předloženého radou ICES, měly by být celkové přípustné odlovy stanoveny na jejich základě. Pokud jsou tato doporučení k dispozici, měla by být přímo využita ke stanovení kvót nebo intenzity rybolovu, i když se počítá s postupným prováděním tohoto rámce do roku 2015, pokud je to slučitelné s uvedeným doporučením.

Pokud existuje orientační vědecké doporučení založené na kvantitativní analýze dostupných údajů (i pokud není úplné nebo se částečně zakládá na odborném posudku), mělo by se použít jako základ pro rozhodnutí o celkových přípustných odlovech.

Pokud vědecké stanovisko neexistuje, je třeba zachovávat přístup předběžné opatrnosti.

U druhů, které dosud nepodléhaly celkovým přípustným odlovům ani kvótám, mohou být navrženy celkové přípustné odlovy, pokud vědecká doporučení signalizují trvalý nárůst jejich vykládek. Mezi kandidáty v tomto ohledu patří mořčák evropský a parmice nachová. Pokyny pro nový a rozvíjející se rybolov budou vypracovány v souladu s prohlášením do zápisu z prosincového jednání Rady v roce 2010 a 2011. Tyto pokyny budou dodržovat zásady a osvědčené postupy i mezinárodní normy pro odpovědný rybolov. Bude třeba pro tyto populace vypracovat klíč pro rozdělování založený na záznamech o rybolovu za podmínky, že záznamy pocházejí z rybolovu, který probíhal plně v souladu s platnými předpisy o zachování zdrojů (např. technickými).

Je nezbytné zajistit co nejlepší soulad mezi oblastmi regulovanými v rámci celkových přípustných odlovů a totožností populace, aby rybolovná práva u různých populací odpovídala stavu druhu z hlediska ochrany a řízení. Z tohoto pohledu je třeba posoudit řízení humra severského funkčními jednotkami a řízení dvou populací platýse evropského v Lamanšském průlivu a Komise vyzývá členské státy, aby v těchto případech podpořily novou potřebnou úpravu celkových přípustných odlovů. Vyhrazuje si právo zahrnout tuto úpravu do svých návrhů a vítá konkrétní zpětnou vazbu od členských států a zúčastněných stran k této otázce. Aby byl položen základ řízení konkrétních populací v případě platýse červeného, limandy obecné, platýse bradavičnatého a platýse protaženého v Severním moři, budou předloženy samostatné zprávy o vykládkách těchto druhů.

7.           Hlubinné druhy v severovýchodním Atlantiku

Stav mnoha hlubinných populací vyvolává obavy. Populace červenice obecné, některých hlubokomořských druhů žraloků, pražmana červenavého v Biskajském zálivu a hlavouna tuponosého jsou vyčerpané. U většiny populací platí, že rybolov by měl být omezen nebo by přinejmenším neměl být dále rozšiřován, pokud není prokázána udržitelnost těchto populací. V případě rychle rostoucích druhů, jako je mníkovec bělolemý, mník mořský, mník modrý, růžicha šedá a tkaničnice tmavá, se může ukázat, že je možné určit referenční body, které umožní řízení populací na dlouhodobě udržitelném základě, ale v současné době k dispozici nejsou.

Celkové přípustné odlovy pro hlubinné druhy se stanovují každé dva roky, nejnověji na roky 2011 a 2012. Komise předloží samostatný návrh týkající se rybolovných práv pro hlubinné druhy na období 2013–2014 na základě pracovní metody popsané výše.

8.           Celkové přípustné odlovy stanovené členskými státy

Od roku 2011 byla pravomoc stanovit celkové přípustné odlovy u šesti populací přenesena pouze na ty členské státy, které tyto populace loví (článek 6 nařízení Rady (ES) č. 57/2011 a nařízení Rady 43/2012). Dochází k tomu – s výhradou záruk týkajících se řádného řízení – v případech, kdy má zájem na rybolovné oblasti jen jeden členský stát. Podávání zpráv dotyčnými členskými státy podle článku 6 se zlepšilo, ačkoli kvalita zpráv je rozdílná. V některých případech stále chybí údaje, z nichž by mohla vycházet doporučení ohledně odpovídajících opatření na řízení populací, a u těchto populací je třeba obzvláštní opatrnosti. Komise má v úmyslu navrhnout další přenesení pravomocí ohledně těchto celkových přípustných odlovů. Pokud jde o populace, u nichž je třeba vyvinout další úsilí, budou následovat další kroky společně s příslušnými dotčenými členskými státy.

9.           Časový plán návrhů

Předběžný časový plán by mohl být takovýto:

Nařízení o rybolovných právech || Termín předložení doporučení || Návrh Komise || Pravděpodobné přijetí Radou

Hlubinné druhy 2013–2014 || červen || polovina září || říjen

Populace EU v Atlantiku a Severním moři (bez mezinárodních jednání nebo dohod) || červen || září || listopad

Mezinárodní a společné populace v Atlantiku, Severním moři, antarktické oblasti a jiných oblastech || říjen –prosinec || listopad || prosinec

Baltské moře || květen || počátek září || říjen

Černé moře || říjen || listopad || prosinec

10.         Závěr

Komise se snaží získat názory na přístup uvedený v tomto sdělení od členských států, regionálních poradních sborů a Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu.

PŘÍLOHA Ia – Severovýchodní Atlantik a přilehlé vody

Tabulka 1 Vědecká stanoviska ke stavu populace || Počet rybích populací

|| 2003 || 2004 || 2005 || 2006 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || Průměr

Populace mimo bezpečné biologické limity || 30 || 29 || 26 || 26 || 26 || 28 || 27 || 22 || 19 || 14 || 25

Populace v rámci bezpečných biologických limitů || 12 || 10 || 14 || 11 || 12 || 13 || 12 || 15 || 15 || 18 || 13

% populací v rámci bezpečných biologických limitů || 29% || 26% || 35% || 30% || 32% || 32% || 31% || 41% || 44% || 56% || 35%

Stav populace neznámý z důvodu nedostatečných údajů || 48 || 53 || 53 || 57 || 58 || 55 || 57 || 60 || 61 || 60 || 56

% populací ve známém stavu || 47% || 42% || 43% || 39% || 40% || 43% || 41% || 38% || 36% || 35% || 40%

Tabulka 2 Vědecké doporučení k nadměrnému rybolovu || Počet rybích populací

|| 2003 || 2004 || 2005 || 2006 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || Průměr

Míra rybolovu populace je známa v porovnání s mírou maximálního udržitelného výnosu || || || 34 || 23 || 32 || 33 || 35 || 39 || 35 || 38 || 34

Daná populace je nadměrně lovena || || || 32 || 21 || 30 || 29 || 30 || 28 || 22 || 18 || 26

Populace je lovena v míře odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu || || || 2 || 2 || 2 || 4 || 5 || 11 || 13 || 20 || 7

% populací nadměrně lovených || || || 94% || 91% || 94% || 88% || 86% || 72% || 63% || 47% || 79%

Tabulka 3 „Alarmující“ vědecké doporučení || Počet rybích populací

|| 2003 || 2004 || 2005 || 2006 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || Prů měr

Vědecké doporučení zastavit rybolov || 24 || 13 || 12 || 14 || 20 || 18 || 17 || 14 || 11 || 8 || 15

Tabulka 4 Rozdíl mezi TAC a udržitelnými odlovy || Počet rybích populací

|| 2003 || 2004 || 2005 || 2006 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || Průměr

Míra, v níž celkové přípustné odlovy překračují udržitelný odlov (v %) || 46% || 49% || 59% || 47% || 45% || 51% || 48% || 34% || 23% || 11% || 41%

Tabulka 5 Shrnutí vědeckých doporučení k rybolovným právům || Počet rybích populací

|| 2003 || 2004 || 2005 || 2006 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || 2012 || Průměr

Populace, u nichž lze předpovědět jejich velikost a úmrtnost danou rybolovem || 40 || 34 || 40 || 31 || 29 || 30 || 34 || 36 || 36 || 40 || 35

Populace, u nichž je k dispozici vědecké doporučení k rybolovným právům || 59 || 52 || 54 || 65 || 61 || 62 || 63 || 55 || 55 || 47 || 57

Populace, u nichž není k dispozici žádné vědecké doporučení || 31 || 40 || 39 || 29 || 35 || 34 || 33 || 42 || 40 || 44 || 37

|| || || || || || || || || || ||

(*) Pokud se jedno doporučení týká dvou TAC, není || || || || || || || ||

započteno dvakrát. || || || || || || || || || || ||

 PŘÍLOHA Ib – Středozemní a Černé moře || || ||

Vědecké stanovisko k nadměrnému rybolovu pro Středozemní moře a Černé moře pro druhy žijící při dně a malé pelagické populace || Poč. || % ||

|| || ||

Populace zařazené podle kritéria (referenční bod dohodnut) || 65 || 63,0 ||

Jiné populace nezahrnuté z důvodu nedostatečných údajů (referenční bod dosud není dohodnut) || 38 || 37,0 ||

Zohledněné populace (z 27 druhů) || 103 || 100 ||

Zařazené populace: || || ||

Daná populace je nadměrně lovena (vyšší než míra nejvyššího udržitelného výnosu nebo náhradní hodnota) || 52 || 80,0 ||

Populace je lovena na úrovni míry nejvyššího udržitelného výnosu nebo náhradní hodnoty či méně || 13 || 20,0 ||

Populace celkem || 65 || 100 ||

|| || ||

PŘÍLOHA II – Intenzita rybolovu regulovaná v rámci víceletých plánů (podle zpráv předkládaných výboru VTHVR členskými státy)

(informace, které poskytlo Společné výzkumné středisko)

Obrázek 1. Regulovaná intenzita rybolovu v západní části Baltského moře

Obrázek 2. Regulovaná intenzita rybolovu ve střední části Baltského moře

Obrázek 3. Regulovaná intenzita rybolovu v Kattegatu

Obrázek 4. Regulovaná intenzita rybolovu v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu

Obrázek 5. Regulovaná intenzita rybolovu v Irském moři

Obrázek 6. Regulovaná intenzita rybolovu v oblasti západně od Skotska

Obrázek 7. Regulovaná intenzita rybolovu v západní části Lamanšského průlivu

Obrázek 8. Regulovaná intenzita rybolovu v iberských vodách Atlantského oceánu Poznámka: Rozdíl ve vývoji oproti minulému roku způsobila zejména lepší kvalita údajů z Portugalska. Španělsko nepředložilo údaje za rok 2010, proto jsou uvedeny pouze údaje do roku 2009.

[1]               Provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. KOM(2006) 360 v konečném znění.

[2]               „Nadměrně lovenými“ se rozumí, že poslední odhad úmrtnosti způsobené rybolovem je vyšší než míra úmrtnosti, u níž se dlouhodobě dosahuje maximálního udržitelného výnosu.

[3]               Tabulku evropských kvót a příslušných „semaforů“ lze nalézt na adrese:

http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/publications/poster_tac2012_en.pdf.

Úplnou analýzu stavu populací ryb lze nalézt na adrese www.ices.dk a https://stecf.jrc.ec.europa.eu.

[4]               Nařízení Komise (EU) č. 161/2012 ze dne 23. února 2012 o mimořádných opatřeních na ochranu populací tresky jednoskvrnné ve vodách západně od Skotska. Úř. věst. L 52, 24.2.2012, s. 6.

[5]               Míra rybolovu, při které se průměrně a dlouhodobě dosáhne nejvyšší míry odlovu.

[6]               Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku. Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

[7]               Communication from the Commission on the precautionary principle (sdělení Komise týkající se zásady předběžné opatrnosti). KOM(2000) 1 v konečném znění.

[8]               Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006.