Lepší správa pro jednotný trh

Úvod

Krize ukázala, že EU musí jednat, aby zlepšila svůj hospodářský model a obnovila konkurenceschopnost. K tomu potřebuje zdravé veřejné finance, dalekosáhlé strukturální reformy a cílené investice. Evropa 2020 je strategie EU na podporu udržitelného růstu a tvorby pracovních míst a jednotný trh v ní sehrává klíčovou roli.

Jednotný trh je důležitou hnací silou hospodářského růstu. Aby však bylo možné využít výhod, které přináší, musí být řádně prováděna a prosazována jeho pravidla. Přestože Komise za tímto účelem spolupracuje jako partner s členskými státy, dnešní situace ukazuje, že je toho třeba ještě hodně zlepšit. Průměrný deficit v provedení se opět zvýšil z 0,7 % v roce 2009 na 1,2 % v únoru 2012, přičemž členským státům trvá provedení směrnic po uplynutí lhůty pro provedení čím dál déle (v průměru osm měsíců). Doba řízení o nesplnění povinnosti se dále prodloužila v průměru na 25,5 měsíce[1]. I když jsou však pravidla správně provedena, často nefungují dobře v praxi. Podniky a občané často správně nechápou svá práva, a tak při snaze těchto práv využívat narážejí na mnohé problémy[2].

Pokud se nám podaří, že to vše, co již máme, bude navíc lépe fungovat v praxi, bude to „rychlá výhra“ pro růst a zaměstnanost. Například lepší provádění směrnice o službách by mohlo podle odhadů zvýšit HDP Evropské unie až o dalších 1,8 %, jak je uvedeno ve sdělení, které dnes přijala Komise[3]. Dále bylo spočítáno, že účinnější provedení právních předpisů EU by mohlo o třetinu snížit administrativní zátěž, a celkově tak uspořit náklady ve výši téměř 40 miliard EUR[4].  

Evropská rada na svém zasedání v březnu 2012 uznala nutnost posílit správu jednotného trhu a zlepšit jeho provádění a prosazování. K něčemu podobnému vyzval několikrát i Evropský parlament[5]. V reakci na tyto výzvy toto sdělení volá po obnoveném závazku učinit jednotný trh efektivním nástrojem zajišťujícím růst. Konkrétně navrhuje:

· obzvláště ambiciózní opatření, která zajistí rychlý pokrok v klíčových oblastech s nejvyšším růstovým potenciálem (část I);

· konkrétní opatření pro další zlepšení „cyklu správy“ jednotného trhu, tj. způsobu navrhování, provádění, uplatňování a prosazování pravidel jednotného trhu (část II).

1. Uvedení do pohybu: zaměření úsilí na rychlý pokrok v oblastech s největším růstovým potenciálem 1.1. Zaměření na klíčové oblasti

Za současné hospodářské krize je třeba zaměřit omezené zdroje na to nejdůležitější: přijímání opatření potřebných k úplnému uvolnění růstového potenciálu jednotného trhu v oblastech, ve kterých je tento potenciál největší. Komise se proto i přesto, že nadále pozorně sleduje a prosazuje soulad s pravidly uvedenými ve Smlouvě, rozhodla stanovit a pravidelně přezkoumávat tzv. „klíčové oblasti“ na základě ekonomických ukazatelů. Členské státy a Komise by se měly dohodnout na konkrétních opatřeních a cílech, které fungování jednotného trhu v těchto oblastech rychle zlepší.

Komise je toho názoru, že na základě analýzy současného evropského hospodářství by se pozornost v období 2012–2013 měla zaměřit na klíčová odvětví služeb a sítí. V odvětví služeb by měla být zvláštní pozornost věnována velkoobchodu a maloobchodu, podnikatelským službám, stavebnictví a finančním zprostředkovatelským službám. Kromě toho by se dalo mnohé vytěžit z lepšího fungování jednotného digitálního trhu a silnějšího jednotného trhu v odvětví energetiky a dopravy. V příloze tohoto sdělení je podrobně uvedeno, jak tyto klíčové oblasti byly vybrány a kterým legislativním aktům by měla být v těchto oblastech věnována zvláštní pozornost. Seznam oblastí a právních předpisů bude pravidelně přezkoumáván za účelem případných úprav.

Za prioritní by navíc mělo být považováno i rychlé provedení klíčových opatření na podporu růstu a důvěry spotřebitelů i podniků, jež jsou uvedena v Aktu o jednotném trhu, zejména s ohledem na jejich horizontální přínos k lepšímu fungování jednotného trhu a jejich potenciální přínos k růstu.

Abychom v těchto klíčových oblastech dosáhli rychlého pokroku, je třeba vyvinout mimořádné úsilí, jež zajistí řádné provádění pravidel (bod 1.2). Ke sledování toho, jak jednotný trh v těchto oblastech funguje, a ke stanovení nových opatření na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní Komise navíc využije procesu evropského semestru (bod 1.3).

1.2. Stanovení ambiciózních cílů k zajištění řádného provádění

V posledních letech byly ve výše uvedených klíčových oblastech přijaty důležité právní předpisy (viz příloha). Nyní se musíme zaměřit na jejich uvedení do praxe. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly společně zajistit rychlé provedení pravidel a jejich účinné uplatňování.

Komise zintenzívní svou pomoc s provedením směrnic, které dosud provedeny nebyly. V této souvislosti bude v co nejranější fázi procesu provedení například udržovat dvoustranné neformální kontakty s vnitrostátními úředníky, zřídí skupiny odborníků a zajistí internetová fóra k projednávání a výměně osvědčených postupů mezi vnitrostátními odborníky. Bude provádět systematické kontroly shody a přijme podpůrná opatření k uvedení pravidel do praxe v jednotlivých členských státech.

Členské státy by měly:

· neformálně informovat Komisi o zvláštních aspektech návrhu prováděcích opatření, budou-li to ony nebo Komise pokládat za vhodné, aby pomoc Komise byla během lhůty pro provedení co nejúčinnější a bylo zajištěno rychlé uplatňování;

· zavázat se k „nulové toleranci“, pokud jde o provádění směrnic, tj. respektování 0% cíle deficitu v provedení[6] a 0% cíle deficitu v dosažení souladu[7];

· zveřejnit na internetu vysvětlení, jakým způsobem pravidla provedly a jak tato pravidla fungují v praxi[8].

Komise zvýší úsilí k zajištění řádného provádění také u nařízení. Navíc u právních předpisů, které jsou provedeny a uplatňovány již nějakou dobu, Komise provede hloubkový přezkum toho, jak jsou pravidla uplatňována a jak fungují v praxi, tedy nejen z právního, ale i z praktického a ekonomického hlediska. V této souvislosti může navrhnout vzájemné hodnocení.

Tam, kde přetrvávají problémy, Komise s co největším důrazem využije svých pravomocí k prosazování právních předpisů, přičemž vyzývá členské státy ke spolupráci na rychlém ukončení jakéhokoliv případu porušování práva EU. Členské státy by se zejména měly zavázat:

· k aktivnímu zapojení do celého procesu a rychlému poskytování informací, aby bylo zajištěno rychlé dosažení souladu, které umožní zkrátit délku řízení o nesplnění povinnosti v klíčových oblastech na průměrný politický cíl osmnácti měsíců[9];

· k zajištění rychlého souladu s odůvodněným stanoviskem tak, aby bylo zaručeno efektivní fungování jednotného trhu, aniž by bylo nutné věc předat Soudnímu dvoru;

· k urychlení postupu, který má zajistit soulad s rozsudky Soudního dvora. Politickou ambicí by mělo být dosažení plného souladu v průměru do dvanácti měsíců[10]. 

1.3. Sledování a vymezení nápravných opatření v procesu evropského semestru

Vzhledem k tomu, že jednotný trh sehrává klíčovou roli při podpoře udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, Komise navrhuje využít procesu evropského semestru ke sledování toho, jak jednotný trh funguje, k rozvoji intenzivnějšího vzájemného tlaku na úrovni hlav států nebo předsedů vlád a k prezentaci opatření pro boj se přetrvávajícími překážkami na evropské i vnitrostátní úrovni.

Za tímto účelem Komise vypracuje výroční zprávu o integraci jednotného trhu. Tato zpráva bude obsahovat analýzu stavu integrace jednotného trhu a zaměří se na to, jak jednotný trh funguje v praxi, zejména v klíčových oblastech a z hlediska jeho klíčových účastníků, jimiž jsou podniky a spotřebitelé. Jak dobře jednotný trh v těchto oblastech funguje, v maximální míře vyhodnotí pomocí konkrétních měřítek.

Na tomto základě Komise určí hlavní politické výzvy a stanoví prioritní opatření pro příští rok jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní. Opatření mohou zahrnovat iniciativy legislativní i nelegislativní povahy. Zvláštní pozornost bude věnována minimalizaci zátěže pro malé a střední podniky[11]. V případě potřeby posouzení přesáhne rámec stávajících pravidel s cílem plně využít potenciálu jednotného trhu, zejména prosazováním osvědčených postupů.  

Výroční zpráva bude součástí roční analýzy růstu, aby mohla být projednána Radou a Evropským parlamentem a potvrzena na jarním zasedání Evropské rady. Výroční zpráva přispěje k vymezení doporučení pro jednotlivé země, jež budou vycházet z hloubkové analýzy výkonnosti v jednotlivých členských státech provedené v rámci procesu evropského semestru.

Aby mohl být uvolněn veškerý růstový potenciál jednotného trhu, musí se členské státy a Komise zavázat k rychlému pokroku v oblastech, v nichž je růstový potenciál největší. Tyto klíčové oblasti jsou uvedeny v příloze spolu s přehledem legislativních aktů, které se k těmto oblastem váží a které si vyžadují zvláštní pozornost.

Komise:

· podnikne konkrétní opatření, s jejichž pomocí zajistí, aby v těchto klíčových oblastech byla pravidla EU prováděna včasně, správně a účinně;

· připraví výroční zprávu o integraci jednotného trhu, jež bude fungování jednotného trhu sledovat v praxi a stanoví další opatření na úrovni EU a na úrovni vnitrostátní;

· bude seznam klíčových oblastí a legislativních aktů pravidelně přezkoumávat s cílem rozhodnout o jejich případné úpravě.

U klíčových legislativních aktů, jež jsou spojeny s oblastmi vykazujícími růstový potenciál, by se členské státy měly zavázat, že:

· splní lhůty pro provedení a že právní předpisy provedou správně (0% deficit v provedení a v dosažení souladu);

· informují Komisi o specifických problémech spojených s návrhy prováděcích opatření a po přijetí prováděcích opatření zveřejní na internetu vysvětlení, jakým způsobem pravidla provedly a jak tato pravidla fungují v praxi;

· vyvinou veškeré úsilí na zajištění rychlého souladu tak, aby délka řízení o nesplnění povinnosti byla zkrácena na průměrný politický cíl osmnácti měsíců a délka dosažení úplného souladu s rozsudky Soudního dvora na průměrný politický cíl dvanácti měsíců.

Soulad s těmito závazky hodlá Komise pravidelně vyhodnocovat.

 

2. Účinnost: lepší fungování jednotného trhu pro podniky a občany

Jednotný trh se za posledních dvacet let značně rozvinul. Způsob jeho správy musí s tímto vývojem držet krok. V posledních letech byly učiněny důležité kroky vedoucí ke zlepšení tvorby, provedení, uplatňování a prosazování pravidel jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní[12]. Nyní nastal čas upevnit a obecně zavést osvědčené postupy tak, aby pravidla jednotného trhu fungovala efektivně v celé Evropské unii:

2.1. Uplatňování zásad inteligentní regulace při tvorbě a provádění pravidel jednotného trhu

Aby jednotný trh v praxi fungoval, musí mít vysoce kvalitní právní rámec jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států. Zejména to znamená, že pravidla musí být vytvořena, provedena a uplatňována takovým způsobem, aby účinně fungovala pro ty, pro které jsou určena. Je proto krajně důležité, aby všechny orgány a členské státy EU dodržovaly stávající doporučení k dosažení inteligentní regulace[13] a k udržení administrativní zátěže – zejména u malých a středních podniků a mikropodniků – na minimální úrovni v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“[14].

Před přijetím pravidel na úrovni EU by příslušné orgány měly zejména zkontrolovat, zda navržená pravidla splňují přinejmenším tyto požadavky: i) pravidla musí být jasná, srozumitelná a jednoznačná; ii) pravidla musí dosáhnout zamýšleného účinku, aniž by způsobovala zbytečnou zátěž podnikům, občanům nebo správním orgánům (tj. bez regulace nad rámec požadavků právních předpisů označované jako „goldplating“); iii) jestliže podniky a občané musí dodržet určité postupy, mělo by jim být umožněno učinit tak rychle a elektronickými prostředky; iv) pravidla by měla zaručit, aby se podniky a občané dostali ke zdrojům informací a pomoci a v případě potřeby měli přístup k rychlým a účinným opravným prostředkům.

Aby bylo dosaženo souladu s těmito zásadami, měly by se do všech fází tvorby a provádění právních předpisů zapojit v maximální možné míře zúčastněné strany. Za tímto účelem by měly být důsledněji zavedeny osvědčené postupy, které již byly v některých oblastech vypracovány[15].

Komise zajistí, aby všechny návrhy právních předpisů týkajících se jednotného trhu byly proveditelné a vymahatelné, a to s minimálními administrativními náklady. Případně navrhne nařízení namísto směrnic, zejména pokud při provádění navrhovaných pravidel EU není nutná žádná další diskreční pravomoc. Rada a Parlament by měly ve své každodenní práci ve funkci spoluzákonodárců zajistit plný soulad s výše uvedenými zásadami.

Poté, co právní předpisy EU budou přijaty, bude úkolem členských států zajistit soulad vnitrostátních prováděcích opatření s výše uvedenými zásadami inteligentní regulace. 

2.2. Inteligentnější využívání nástrojů IT k informování podniků a občanů, které jim umožní využívat svých práv a příležitostí

Aby jednotný trh v praxi fungoval, musí podniky a občané znát svá práva a příležitosti a dokázat jich efektivně využívat. V posledních letech byly vytvořeny různé nástroje a systémy, které tyto potřeby řeší. Budeme-li však nadále stavět na tom, co máme, inteligentněji využívat výpočetních technologií a lépe propojovat iniciativy na vnitrostátní a evropské úrovni, dokážeme toho ještě víc.

Komise bude nadále pracovat na tom, aby praktické informace a pomoc ohledně práv v oblasti jednotného trhu bylo možné získat z jediného přístupového místa, tj. portálu Vaše Evropa. Členské státy by se rovněž měly více snažit poskytovat uživatelsky přístupné informace o tom, jak pravidla fungují na jejich území v praxi, a spolupracovat s Komisí na zajištění slučitelnosti informací poskytovaných na úrovni vnitrostátní a na úrovni EU. V roce 2013 Komise předloží akční plán, v němž stanoví konkrétní kroky a cíle nezbytné k dokončení procesu poskytování kvalitních informací o právech v oblasti jednotného trhu a ke zvýšení povědomí o těchto informacích jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni.    

Dále by měly být k dispozici postupy elektronické veřejné správy všude tam, kde podniky a občané musí za účelem využívání svých práv v oblasti jednotného trhu splnit určité správní formality, zejména v přeshraničních podmínkách[16].

Konečně v případech, kdy na přeshraniční úrovni musí navzájem spolupracovat správní orgány, by tato spolupráce měla být usnadněna prostřednictvím internetových nástrojů, mimo jiné např. systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu, který Komise hodlá rozšířit i na další oblasti. Nové nařízení o systému IMI, které Evropský parlament a Rada – jak Komise doufá – velmi brzy schválí, do značné míry přispěje ke správní spolupráci v plném souladu s pravidly o ochraně osobních údajů[17].

Systematická povinnost poskytovat informace a používat nástroje IT při komunikaci s příslušnými orgány nebo mezi těmito orgány by měla být počínaje lednem 2013 stanovena ve všech nových právních předpisech.

Zároveň s tím – a s cílem zamezit nákladům na zdroje – bude Komise pracovat na jednotné strategii, s jejíž pomocí hodlá stávající nástroje nadále rozvíjet tak, aby řešily všechny potřeby související s poskytováním informací, elektronickou veřejnou správou a správní spoluprací ve vícero oblastech politiky, aniž by docházelo k duplicitě[18]. V této oblasti bude rovněž nadále podporovat výměnu osvědčených postupů a sledovat pokrok.

2.3. Zajištění rychlého a účinného řešení problémů a opravných prostředků

Příliš mnoho problémů, s nimiž se podniky a občané na jednotném trhu setkávají, zůstává buď nevyřešeno, nebo je řešeno na úkor spousty času a nákladů. Aby bylo možné prosazování právních předpisů v oblasti jednotného trhu zefektivnit, je třeba nadále rozvíjet a posilovat stávající mechanismy a docílit mezi nimi větší synergie. Je třeba přijmout opatření, která zajistí efektivní řešení problémů na vnitrostátní úrovni, a je-li to možné, neformálním způsobem. Občané a podniky mají zároveň právo obrátit na Komisi se stížností. Jako strážkyně Smluv dá Komise prioritu nejzávažnějším případům porušení práva EU.

Aby se prosazování práva stalo účinnějším a lépe reagovalo na potřeby podniků a občanů, Komise plánuje zejména tato opatření:

V první řadě by měla existovat jediná snadno přístupná služba první pomoci na vnitrostátní úrovni, na niž by se podniky a občané mohli obracet v případě, že narazí na problémy s využíváním práv a příležitostí, které jim jednotný trh nabízí. Tato služba pomoci by mohla být vytvořena rozšířením pracovní náplně stávajících středisek v rámci systému řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT), a to na základě osvědčených postupů, které již byly v různých členských státech vypracovány. Podniky a občané, kteří by tuto službu oslovili („střediska SOLVIT druhé generace“), by se buď dočkali rychlého a neformálního řešení svého problému, nebo (pokud by řešení možné najít nebylo) rychlé rady, kam se s žádostí o pomoc a opravný prostředek obrátit. Za tímto účelem Komise z vlastní iniciativy modernizuje do konce roku 2012 doporučení, které systém SOLVIT upravuje, a v této souvislosti přijme podpůrná opatření[19]. Rovněž se vynasnaží prohloubit svou spolupráci se sítí systému SOLVIT, například předáváním stížností této síti a systematičtějším sledováním nevyřešených případů.

Současně musí být přijata opatření, jimiž se zajistí, aby pro každý právní problém na jednotném trhu byly k dispozici a daly se snadno nalézt rychlé a účinné mechanismy řešení problémů. Za tímto účelem Komise zaměří větší úsilí na určení a odstranění zbývajících nedostatků v neformálním řešení problémů a sledování toho, jak funguje v praxi. Zejména má v úmyslu aktivně spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na tom, aby byly zavedeny a v praxi fungovaly kvalitní nástroje pro alternativní řešení sporů a mediační řízení[20] a byla vytvořena internetová platforma v rámci celé EU pro potřeby přeshraničního řešení spotřebitelských sporů[21]. Zvažuje také iniciativu, která usnadní řešení problémů spojených s dvojím zdaněním.

Každodenní fungování jednotného trhu je zejména závislé na účinnosti a kvalitě vnitrostátních systémů soudnictví. Členské státy se musí zavázat, že zaručí rychlou a účinnou soudní nápravu, mimo jiné tím, že podpoří využívání evropského řízení o drobných nárocích[22]. Komise bude nadále rozvíjet portál e-justice s cílem zlepšit přístup k právu v celé EU. Dále by měly existovat nástroje pro přiměřené odškodnění podniků a občanů v případě, že jim v důsledku porušení jejich unijních práv vznikne škoda.

Vnitrostátní orgány by se rovněž měly zapojit do akcí v oblasti dozoru nad trhem a prosazování práva, např. do společných akcí („zásahů“), jež mají zajistit soulad s pravidly ochrany spotřebitele. 

Ve své roli „strážkyně Smlouvy“ Komise v neposlední řadě zajistí účinné a rychlé využití nástrojů, jimiž disponuje (předběžné řízení o nesplnění povinnosti a vlastní řízení o nesplnění povinnosti), aby odstranila překážky bránící růstu a tvorbě pracovních míst. Důrazně se přitom zaměří na systémové problémy (např. opožděné nebo chybné provedení), které mají hospodářsky nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu.

2.4. Lepší sledování, koordinace a kontrola

V současné době je odpovědnost za fungování jednotného trhu v praxi v členských státech a v rámci Komise často rozptýlena do značného počtu útvarů a orgánů na všech úrovních. Z osvědčeného postupu, který byl již v několika členských státech vypracován, však vyplývá, že nejlepších výsledků lze dosáhnout tam, kde v rámci státní správy existuje jediná instance, jež je na vnitrostátní úrovni pověřena dohledem nad fungováním jednotného trhu a jeho sledováním[23]. Komise proto doporučuje, aby byl tento osvědčený postup uplatňován všude. Takovéto vnitrostátní koordinační subjekty („střediska jednotného trhu“) by zejména měly:

· sledovat včasné provedení a účinné uplatňování pravidel jednotného trhu (a udržovat v tomto ohledu styky s příslušnými vnitrostátními parlamentními orgány);

· zajistit, aby občané a podniky byli informováni o příslušných vnitrostátních pravidlech a postupech (ve spolupráci se stávajícími nástroji a příslušnými sítěmi, jako je například síť na podporu podnikání Enterprise Europe Network a síť evropských spotřebitelských center);

· poskytovat poradenství příslušným státním správám a podporovat u nich uplatňování osvědčených postupů;

· zjišťovat a shromažďovat údaje a důkazy o problémech a překážkách bránících účinnému fungování jednotného trhu v jejich zemi a

· působit jako kontaktní místo pro orgány EU.

Tyto subjekty by mohly být rovněž pověřeny poskytováním první pomoci v případě, kdy jsou porušena práva (viz výše).

Komise zřídí evropskou síť těchto vnitrostátních subjektů, a to tak, že svůj stávající Poradní výbor pro vnitřní trh nově pověří řešením otázek integrace a správy jednotného trhu a že bude využívat internetových platforem. Rozhodnutí o institucionální podobě tohoto subjektu a jeho propojení se stávajícími strukturami bude samozřejmě příslušet členským státům.

S cílem zlepšit způsob tvorby, provádění, uplatňování a prosazování pravidel jednotného trhu by členské státy měly spolupracovat mezi sebou navzájem a s Komisí na zajištění toho, aby:

· právní rámec jednotného trhu byl vysoce kvalitní a účinně fungoval v praxi;

· byly k dispozici uživatelsky přehledné informace o právech v oblasti jednotného trhu a o tom, jak jich využívat;

· podniky a občané mohli splnit správní formality, jež jsou nezbytné k výkonu jejich práv v oblasti jednotného trhu, elektronickými prostředky;

· správní orgány, které spolu potřebují komunikovat, byly elektronicky propojeny;

· na vnitrostátní úrovni existovala střediska účinné první pomoci, na něž by se podniky a občané mohli obrátit v případě, že se na jednotném trhu setkají s problémy („střediska SOLVIT druhé generace“);

· byly k dispozici rychlé a účinné opravné prostředky pro všechny problémy související s jednotným trhem;

· byla zřízena síť vnitrostátních „středisek jednotného trhu“, která by sledovala plány usilující o lepší fungování jednotného trhu a zároveň nad těmito plány dohlížela.

Komise bude sledovat pokrok, jehož bylo u všech těchto opatření dosaženo, a pravidelně vyhodnocovat výsledky.

Závěr

Jednotný trh je motorem růstu v EU, a zároveň i měřítkem plnění závazku členských států k uskutečňování strukturální reformy. Aby bylo možné využít jeho potenciál v plné míře, je kromě nového impulsu k reformě na úrovni EU třeba změnit i přístup k jeho správě. Znamená to obnovit politický dohled na té nejvyšší úrovni, překonat umělé rozdíly mezi tím, co probíhá na úrovni EU a na úrovni členských států, a vytvořit účinnější nástroje, které zajistí, že jednotný trh bude pro občany a podniky přínosem.

Komise vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytné kroky k provedení těchto opatření a aby dodržely cíle navržené v tomto sdělení.

Komise bude jako partner spolupracovat s členskými státy, aby je v tomto úkolu podpořila, a kromě toho, že uskuteční i ostatní opatření stanovená v tomto sdělení, poskytne v rámci roční analýzy růstu na rok 2013 první zprávu o integraci jednotného trhu a o provádění tohoto sdělení.

Příloha

Klíčové oblasti a legislativní akty vyžadující zvláštní pozornost

Jednotný trh přispívá k růstu a zaměstnanosti v Evropě. Analýzy však ukazují, že zisky plynoucí z vytvoření jednotného trhu by mohly být podstatně vyšší, kdyby byly odstraněny zbývající překážky a přeshraniční bariéry. Situace se však odvětví od odvětví liší[24]. Aby bylo dosaženo rychlého pokroku, Komise navrhuje zaměřit se na odvětví nebo horizontální otázky, ve kterých by se další integrací trhu (a tudíž lepším fungováním trhu jednotného) získalo v oblasti růstu a zaměstnanosti v celé EU pravděpodobně nejvíce.

Na základě ekonomické analýzy jsou klíčovými oblastmi stanovenými na období 2012–2013 odvětví služeb (včetně maloobchodu a velkoobchodu, podnikatelských služeb, stavebnictví a finančních zprostředkovatelských služeb), dopravy, digitálního hospodářství a energetiky. Na tento seznam je třeba doplnit klíčová opatření zahrnutá do Aktu o jednotném trhu, jelikož byla označena za opatření s klíčovým významem pro podporu růstu, zaměstnanosti a důvěry a jako taková mají horizontální dopad na lepší fungování jednotného trhu.

V této příloze je popsáno, jak Komise klíčové oblasti na období 2012–2013 určila. Příloha rovněž obsahuje seznam nejdůležitějších právních předpisů, jež do těchto oblastí spadají a u nichž by mělo být vynaloženo zvláštní úsilí na zajištění jejich včasného provedení, řádného uplatňování a důsledného prosazování.

1.         Metodika a kritéria k vymezení klíčových oblastí pro lepší fungování jednotného trhu

K vymezení klíčových oblastí Komise využila orientačního srovnávání posuzujícího výkonnost jednotlivých hospodářských odvětví v jednotlivých zemích EU-27 vzhledem k tzv. dosažitelné úrovni výkonnosti, již představují země s nejlepšími výsledky v EU[25]. Toto srovnávání je prvotním posouzením nevyužitého potenciálu jednotného trhu podle jednotlivých odvětví.

Tato odvětví byla určena na základě čtyř kritérií či „testů“:

· Orientační srovnávání produkce: Tento test využívá vybraných klíčových kvantitativních ukazatelů, jež se vztahují ke vstupům do produkce zboží a služeb, s cílem určit odvětví, která vykazují nejvíce nevyužitého potenciálu při vytváření růstu, srovnáním výkonnosti s významnou ekonomikou, jež v daném odvětví dosahuje nejlepších výsledků. Mezi tyto ukazatele patří produktivita práce, inovace, růst zaměstnanosti a kritéria udržitelnosti.

· Hospodářský význam: Tento test zkoumá, zda je odvětví z hospodářského hlediska dostatečně významné na to, aby mělo nezanedbatelný dopad na růst, budou-li odstraněny příčiny jeho nevyužitého potenciálu.

· Dynamické faktory: Cílem tohoto testu je vyhodnotit, zda odvětví již proměňuje svůj nevyužitý potenciál, na základě faktorů, jako je schopnost odvětví přispívat k růstu zaměstnanosti a možnost, že se přiblíží referenčním úrovním produktivity práce.

· Faktory jednotného trhu: Cílem tohoto testu je zjistit, zda by lepším fungováním jednotného trhu mohl být prokazatelně proměněn jeho nevyužitý potenciál. Zkoumá problémy, jako je existence rozdílných právních předpisů / regulace v různých členských státech, spokojenost spotřebitelů, (nedostatečná) hospodářská soutěž, (nedostatečná) integrace mezi domácími trhy, dlouhodobý pokles poptávky a stávající politické iniciativy. 

Uplatní-li se tyto čtyři testy na 67 hospodářských odvětví (definovaných v „klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství“[26]), jež utváří ekonomiku EU, zdá se, že pokud by jednotný trh fungoval lépe, skýtaly by největší růstový potenciál tyto oblasti:

· služby (včetně maloobchodu a velkoobchodu, podnikatelských služeb a stavebnictví)

· finanční (zprostředkovatelské) služby

· doprava (železniční, silniční, letecká a námořní)

· digitální hospodářství (včetně zavádění širokopásmového připojení a elektronického obchodu)

Kromě toho je Komise toho názoru, že za klíčový trh v oblasti politiky jednotného trhu je třeba považovat odvětví energetiky, a to kvůli jeho strategické úloze jakožto odvětví, jež ostatním odvětvím hospodářství zajišťuje základní služby.

Metodika použitá k vymezení klíčových oblastí bude pravidelně přezkoumávána, mimo jiné i v rámci procesu evropského semestru.

2.         Seznam klíčových legislativních aktů 

Ve všech výše uvedených klíčových oblastech byly nebo budou za účelem lepšího fungování vnitřního trhu přijaty legislativní akty. Níže je uveden seznam klíčových legislativních aktů, jež se k těmto odvětvím vztahují, tj. aktů, které musí být řádně provedeny, uplatňovány a prosazovány, aby zmíněná odvětví mohla zcela využít růstového potenciálu jednotného trhu.

Komise se domnívá, že aby jednotný trh mohl svého potenciálu plně využít, je zapotřebí zvýšeného úsilí a odhodlanosti na straně členských států i Komise. U každého níže uvedeného legislativního aktu je objasněno, jakým způsobem Komise hodlá spolupracovat s členskými státy na zajištění jeho řádného provádění. K zajištění plného souladu Komise v případě potřeby využije i svých donucovacích pravomocí.  

Klíčová oblast || Právní akt || Navrhované opatření

Služby || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu || S cílem řešit nedostatky v provádění a uplatňování směrnice o službách, uvedených ve sdělení o službách, Komise vyvine úsilí na několika frontách, zahrnujících dvoustranné schůzky, schůzky za účelem vzájemného hodnocení v malých skupinkách členských států a doporučení pro jednotlivé země.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství || Sedm členských států směrnici o poštovních službách dosud neprovedlo (lhůta pro provedení je stanovena na konec roku 2012). Většina členských států předložila návrhy právních předpisů k neformální kontrole. Pro zajištění řádného provádění směrnice Komise provádí systematické kontroly shody přijatých právních předpisů. Kromě toho bude skupina evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP) pokračovat ve výměně informací a osvědčených postupů spojených s prováděním. 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací || Komise bude pokračovat v diskusi o řádném provádění a praktickém fungování směrnice v rámci skupiny národních koordinátorů, přičemž bude mimo jiné podporovat výměnu osvědčených postupů. Skupina národních koordinátorů bude nadále sledovat výkonnost, a to i následným posuzováním výsledků kontroly výkonnosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích || Komise poskytuje intenzivní pomoc s dobrovolným provedením směrnice před lhůtou 16. března 2013. Za tímto účelem Komise členské státy již dvakrát vyzvala, aby zvýšily úsilí o přijetí vnitrostátních prováděcích opatření. Navíc byla zřízena skupina odborníků pro opožděné platby a v celé Unii bude zahájena informační kampaň.

Finanční (zprostředkovatelské) služby || Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky („směrnice o kapitálových požadavcích“) – KOM(2011) 453 ze dne 20. července 2011 || S cílem pomoci členským státům s provedením směrnice bude Komise podporovat aktivní používání výpočetního nástroje „Your Question on Legislation“. Za účelem snazšího provedení budou uspořádány schůzky s členskými státy s Evropským orgánem pro bankovnictví. Komise bude rovněž pořádat semináře a provádět systematické kontroly shody právních předpisů.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích pro úvěrové instituce a investiční firmy („nařízení o kapitálových požadavcích“) – KOM(2011) 452 ze dne 20. července 2011 || S cílem pomoci členským státům s provedením nařízení bude Komise podporovat aktivní používání výpočetního nástroje „Your Question on Legislation“. K otázkám provedení nařízení budou uspořádány schůzky s členskými státy a Evropským orgánem pro bankovnictví.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 („nařízení o lhůtách SEPA“) || V rámci Rady SEPA se uskuteční odborné semináře.  Komise bude v úzké spolupráci s ECB sledovat doprovodná opatření členských států (např. informační kampaně) prostřednictvím Platebního výboru a Eurosystému. S účastníky trhu budou projednávány odborné otázky (např. ve skupině odborníků pro trh platebních služeb). Každoročně bude hodnocena míra zavedení nových platebních norem orgány veřejné správy (a výsledky tohoto hodnocení budou zveřejněny na internetu).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) || Návrhem souhrnné směrnice (Omnibus) (návrh COM(2012) 217 final ze dne 16. května 2012) byla lhůta k provedení směrnice prodloužena do 30. června 2013.  Ke sledování stavu provedení směrnice Solventnost II členskými státy a následnému sledování jejího uplatňování Komise vyvíjí výpočetní nástroj. Ve druhém pololetí roku 2013 bude k otázkám provedení směrnice Solventnost II členskými státy uspořádán seminář s členskými státy a orgánem EIOPA.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru || Komise vypracovala pokyny, které členským státům umožní používat technické aspekty směrnice harmonizovanějším způsobem. Lhůta pro provedení směrnice uplynula dnem 12. května 2010 a Komise nyní systematicky kontroluje, zda k jejímu provedení došlo. V souvislosti s přípravou zprávy o provádění na rok 2013 probíhá ekonomická a právní studie.

Doprava || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, ve znění směrnice 2006/38/ES ze dne 17. května 2006 || Hlavními lhůtami pro provedení jsou roky 2008 a 2013. Komise v rané fázi zintenzívní dvoustranné schůzky s členskými státy, které zavádějí nový režim výběru mýtného. V roce 2013 pak ve spolupráci s příslušným výborem rovněž vypracuje pokyny, aby provádění směrnice více sjednotila.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství || Hlavními lhůtami pro provedení jsou rok 2006 a říjen 2012. Výbor pro mýtné zintenzívní svou činnost. Komise bude provádět přísnější sledování na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU a článku 7h směrnice 1999/62/ES a podporovat výměnu osvědčených postupů prostřednictvím skupin odborníků a zvláštních internetových stránek.

První železniční balíček: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti || Komise bude pořádat schůzky ad hoc se všemi členskými státy, při nichž vysvětlí, jakým způsobem první železniční balíček provádět.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění) – KOM(2010) 475 ze dne 17. září 2010 || V rámci své pomoci s provedením Komise přijme prováděcí pravidla, aby zajistila jednotné uplatňování směrnice.

Čtvrtý železniční balíček: legislativní návrh, kterým se reviduje nařízení č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice a kterým se mění směrnice o bezpečnosti a interoperabilitě, pokud jde o povolení typu vozidla a osvědčení bezpečnosti železničních podniků legislativní návrh o přístupu na železniční trh, z něhož plyne odpovídající úprava stávajícího acquis v oblasti přístupu na železniční trh (první železniční balíček a jeho následné změny) revize nařízení týkajícího se smluv o veřejných službách (nařízení (ES) č. 1370/2007) || Po přijetí návrhů (na programu před koncem roku 2012) Komise plánuje zahájit studii, v níž vyhodnotí účinnost provádění navrhovaných opatření (snížení nákladů na proces udělování povolení železničním vozidlům a zkrácení délky tohoto procesu, usnadnění přístupu na trh novým železničním podnikům). V této souvislosti rovněž přezkoumá provádění revidovaného nařízení č. 1370/2007. Konkrétně provede analýzu tržního dopadu plánovaného nového pravidla, které má pro účely udělování zakázek na veřejné železniční služby zavést nabídková řízení. Komise uspořádá seminář či semináře na podporu výměny osvědčených postupů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích || Komise bude v jednotlivých případech provádět kontroly shody a v roce 2013 podá zprávu o stavu provedení směrnice v členských státech.

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb || V červnu 2012 Komise přijme doporučení týkající se provádění plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Za pomoci nezávislého orgánu pro kontrolu výkonnosti bude provedeno sledování, referenční srovnávání a přezkoumání výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě. V prosinci 2012 Komise přijme doporučení týkající se sledování, v němž členským státům poradí, jak postupovat při povinném sledování řádného provádění plánu výkonnosti. V roce 2013 Komise vydá zprávu o provádění plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. V roce 2013 budou stanoveny cíle pro celou EU na druhé referenční období (2015–2019). V souladu s plánem uvedeným v nařízení o výkonnosti Komise (postupem projednávání ve výboru) změní počátkem roku 2013 nařízení o výkonnosti a nařízení o poplatcích s cílem rozšířit systém sledování výkonnosti tak, aby se vztahoval na celý koncept „gate-to-gate“, přičemž stanoví cíle ve všech čtyřech klíčových oblastech výkonnosti (kapacita, efektivita nákladů, bezpečnost, životní prostředí).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich || Lhůtou pro provedení je 19. květen 2012. Komise posílí spolupráci s členskými státy v celém průběhu provádění projektu na zavedení vnitrostátních jednotných portálů (má být dokončen do 1. června 2015). Poradenství v oblasti provedení a koordinace uplatňování, jakož i v oblasti podrobných technických otázek zajišťuje zejména skupina odborníků členských států (eMS). Skupina prosazuje osvědčené postupy a prezentuje výsledky provádění. Technické poradenství skupině poskytuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost. Další podpora je členským státům poskytována prostřednictvím výzkumného projektu v rámci 7. RP (eMar). Výsledky jsou sdíleny se skupinou eMS, čímž je členským státům poskytnut nástroj k přípravě na provádění. V rámci projektu TEN-T 2012 je na listopad 2012 plánován pilotní projekt na zavedení vnitrostátních jednotných portálů. Zájem o podání návrhu v rámci této výzvy projevilo konsorcium složené ze sedmnácti členských států.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracované znění) || Evropští koordinátoři pomáhají členským státům s účinným a včasným prováděním prioritních projektů. Výroční konference Dny TEN-T jsou příležitostí k výměně osvědčených postupů (předpokládá se, že příští konference se bude konat na podzim roku 2012).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí || Výbor pro TEN-T má přijmout roční a víceleté pracovní programy, jež stanoví priority financování. V letech 2012 a 2013 budou zahájeny výzvy k předkládání návrhů a zároveň bude zahájen výběr projektů pro přípravu nástroje k propojení Evropy po roce 2013. V tomto smyslu Komise hodlá uspořádat informační dny a zajistit sledování a pomoc v souvislosti s přípravou seznamu projektů.

Iniciativa v rámci strategie Evropa 2020 týkající se projektových dluhopisů, která změní nařízení (ES) č. 680/2007 (uvedené výše) || Roční pracovní program pro TEN-T na rok 2012 bude pozměněn ve třetím čtvrtletí roku 2012 tak, aby zajistil rozpočet pro LGTT (nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T), a tím i finanční prostředky na pilotní fázi projektových dluhopisů. Komise ve spolupráci s EIB určí a vybere projekty pro pilotní fázi projektových dluhopisů. V polovině roku 2013 budou provedeny studie pro účely průběžné zprávy z pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů.

Jednotný digitální trh || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech elektronického obchodu || Právě probíhá hloubkové hodnocení stavu provedení a uplatňování směrnice (závěrečná zpráva má být předložena v srpnu 2012). Na základě výsledků této studie Komise přijme vhodná opatření. Činnost skupiny odborníků členských států zřízené směrnicí bude nadále zaměřena na pomoc při vytváření legální a přeshraniční nabídky produktů a služeb online.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů – COM(2012) 11 ze dne 25. ledna 2012 || Po přijetí nařízení bude Komise nápomocna členským státům při zajišťování jeho řádného provádění a uplatňování v praxi.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES || Komise poskytuje intenzivní pomoc s provedením prostřednictvím schůzek odborníků členských států a vypracovaných pokynů, které donucovacím orgánům pomohou správně provádět požadavky na informace, jež směrnice 2011/83/EU stanoví v digitální oblasti.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje – KOM(2011) 635 ze dne 11. října 2011 || Po přijetí nařízení bude Komise nápomocna při zajišťování jeho řádného provádění a uplatňování v praxi.

Energetika || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (směrnice o elektřině) || Lhůtou pro provedení byl 3. březen 2011. Právě probíhá hloubková analýza již oznámených opatření. Třináct členských států však směrnici dosud v plném rozsahu neprovedlo a Komise podniká vhodná opatření. Komise bude rovněž nadále jednat o řádném provádění a praktickém fungování směrnice s vnitrostátními orgány, včetně vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti energetiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (směrnice o plynu) || Lhůtou pro provedení byl 3. březen 2011. Právě probíhá hloubková analýza oznámených opatření. Dvanáct členských států však směrnici dosud v plném rozsahu neprovedlo a Komise podniká vhodná opatření. Komise bude rovněž nadále jednat o řádném provádění a praktickém fungování směrnice s vnitrostátními orgány, včetně vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti energetiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS || Směrnice byla provedena ve všech členských státech; právě se však přezkoumává značný počet stížností, které poukazují na možné problémy v oblasti dodržování směrnice. Provádění směrnice je pravidelně projednáváno s členskými státy, a to jak dvoustranně, tak v rámci společné akce. Komise připravuje zprávu zaměřenou na pokrok, jehož členské státy dosáhly při plnění svých národních orientačních cílů; otázkami provádění se však bude zabývat i v širším smyslu. Návrh směrnice o energetické účinnosti má dále upřesnit některá ustanovení směrnice 2006/32/ES, a usnadnit tak její provádění.

|| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracované znění) || Lhůty pro provedení: 9. července 2012 a 9. ledna 2013 (v závislosti na ustanoveních). Po uplynutí těchto lhůt bude Komise provádět systematické kontroly provedení. Bude zajištěna pomoc s prováděním prostřednictvím pokynů, pravidelných dvoustranných schůzek s členskými státy a schůzek skupin odborníků.

Opatření navržená Evropskou komisí v rámci Aktu o jednotném trhu I, jež se Parlament a Rada zavázaly považovat za prioritní a při jejichž provedení a/nebo uplatňování Komise poskytne intenzivní pomoc:

1. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu ze dne 7. prosince 2011, KOM(2011) 860 v konečném znění, 2011/0417 (COD)

2. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení [...] o spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, ze dne 19. prosince 2011, KOM(2011) 883 v konečném znění, 2011/0435 (COD)

3. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, ze dne 13. dubna 2011, KOM(2011) 215 v konečném znění, 2011/0093 (COD)

4. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení sporů u spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) ze dne 29. listopadu 2011, KOM(2011) 793 v konečném znění, 2011/0373 (COD) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebitelských sporů (nařízení o online řešení spotřebitelských sporů) ze dne 29. listopadu 2011, KOM(2011) 794 v konečném znění, 2011/0374 (COD)

5. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES ze dne 1. června 2011, KOM(2011) 315 v konečném znění, 2011/0150 (COD)

6. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy, ze dne 19. října 2011, KOM(2011) 665 v konečném znění, 2011/302 (COD) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES ze dne 19. října 2011, KOM(2011) 658 v konečném znění, 2011/0300 (COD) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě ze dne 19. října 2011, KOM(2011) 650 v konečném znění, 2011/0294 (COD) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES, ze dne 19. října 2011, KOM(2011) 657 v konečném znění, 2011/0299 (COD)

7. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a službách zajišťujících důvěru při elektronických transakcích na vnitřním trhu ze dne 4. června 2012, COM(2012) 238

8. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání ze dne 7. prosince 2011, KOM(2011) 862 v konečném znění, 2011/0418 (COD)

9. Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ze dne 13. dubna 2011, KOM(2011) 169 v konečném znění, 2011/0092 (CNS)

10. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, v Bruselu dne 21. března 2012, COM(2012) 131 final, 2012/0061 (COD) Návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb ze dne 21. března 2012, COM(2012) 130 final, 2012/0064 (APP)

11. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků ze dne 25. října 2011, KOM(2011) 684 v konečném znění, 2011/0308 (COD)

12. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek ze dne 20. prosince 2011, KOM(2011) 896 v konečném znění, 2011/0438 (COD)

[1]       Pracovní dokument útvarů Komise „Zajištění přínosu jednotného trhu – Výroční přezkum správy za rok 2011“, SWD(2012) 25 final, ze dne 24. února 2012.

[2]       Viz například pracovní dokument útvarů Komise „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“, SEK(2011) 1003 v konečném znění, ze dne 16. srpna 2011.

[3]       Sdělení o provádění směrnice o službách – Partnerství pro nový růst ve službách na období 2012–2015, COM(2012) 261.

[4]       Zpráva skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže ze dne 15. listopadu 2011.

[5]       Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu (2010/2289 INI) a usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (2010/2011INI).

[6]       Deficit v provedení vyjadřuje počet směrnic, které nebyly provedeny včas.

[7]       Deficit v dosažení souladu vyjadřuje počet směrnic, u kterých běží řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesouladu.

[8]       Vzhledem k jejich významu pro růst se Komise domnívá, že u nových právních předpisů zahrnutých v příloze by členské státy měly souhlasit s tím, že půjdou nad rámec dohody obsažené ve společném politickém prohlášení ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (2011/C 369/02).   

[9]       Počítá se ode dne, kdy Komise odešle výzvu, do dne ukončení postupu před zahájením soudního řízení.

[10]     S přihlédnutím ke skutečnosti, že v některých složitých případech může být opodstatněna i delší doba provádění (viz rozsudek ve věci Komise proti Španělsku, C-278/01, ze dne 25. listopadu 2003, zejména bod 43 ff).

[11]     Srov. Zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“, KOM(2011) 803 v konečném znění, ze dne 23. listopadu 2011.

[12]     Viz doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu (2009/524/ES) a sdělení „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry: „Společně pro nový růst“, KOM(2011) 206 v konečném znění, ze dne 14. dubna 2011.

[13]     Viz sdělení „Inteligentní regulace v Evropské unii“, KOM(2010) 543 v konečném znění, ze dne 8. října 2010 a interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů (2003/C 321/01).

[14]     Srov. výše Zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“.

[15]     Např. občanské energetické fórum.

[16]     Za tímto účelem by členské státy měly dále vytvářet jednotná kontaktní místa, srov. zprávu o provádění v oblasti služeb, která byla přijata dnes.

[17]     Srov. návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, KOM(2011) 522.

[18]     Viz také program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009.

[19]     Srov. pracovní dokument útvarů Komise „Posílení efektivního řešení problémů na jednotném trhu – Uvolnění potenciálu systému SOLVIT u příležitosti jeho 10. výročí“, SWD(2012) 33 final, ze dne 24. února 2012.

[20]     Srov. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech; návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení sporů u spotřebitelských sporů – KOM(2011) 793 v konečném znění.

[21]     Srov. návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebitelských sporů – KOM(2011) 794 v konečném znění.

[22]     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

[23]     Srov. doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu – 2009/524/ES.

[24]             Monitorování výrobkových trhů, Evropská komise, Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (2010b).

[25]             Ucelená prezentace navrhované metodiky a její kvantifikované výsledky budou představeny ve studii zkoumající „cenu za neexistenci Evropy“, kterou v současnosti pro Komisi vypracovávají společnosti London Economics a PWC pod odborným dohledem výboru BEPA a která má být zveřejněna na podzim roku 2012.

[26]     Dvoumístný číselný kód klasifikace NACE.