SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Kombinované účinky chemických látek

Směsi chemických látek

1.           Úvod

V posledních letech se pozornost stále významněji soustřeďuje na to, jak množství různých chemických látek ovlivňuje svou expozicí lidské zdraví a životní prostředí. Jejich vliv se označuje různě, jako kombinované účinky, účinky směsí chemických látek nebo účinky „chemických koktejlů“. Evropský parlament opakovaně upozorňoval, že je třeba zohlednit kombinované účinky různých chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí v rámci právních předpisů EU pro chemické látky. Dne 22. prosince 2009 přijala Rada soubor závěrů o „kombinovaných účincích chemických látek“[1], mimo jiné na základě obav vyvolaných dánskou studií zaměřenou na děti v batolecím věku (rámeček č. 1).

Rámeček č. 1. Směsi, kterým je vystavena lidská populace

V roce 2009 zveřejnily dánské orgány výsledky studie[2], která zkoumala, jaký vliv má na batolata (dvouleté děti) expozice chemickým směsím různého původu, které vyvolávají různorodé poruchy žláz s vnitřní sekrecí. Studie zkoumala expozice, jejichž zdrojem je potravinový řetězec, vnitřní ovzduší a prach, oděvy a obuv, kontakt s hračkami, používání zdravotnických a hygienických potřeb a kontakt s takovými výrobky, jako jsou například přebalovací a koupací podložky. Studie na základě odhadu koncentrací různých látek dospěla k závěru, že je nutné omezit expozici antiandrogenním a estrogenním látkám z potravin, vnitřního ovzduší a spotřebního zboží.

Rada především vyzvala Komisi, „ … aby posoudila, zda příslušné stávající právní předpisy Společenství obsahují dostatečná řešení rizik expozice širší škále chemikálií z různých zdrojů a rizik různých způsobů expozice těmto látkám a jaká řešení to jsou, aby na základě toho zvážila potřebu odpovídajících změn, pokynů a metod hodnocení a aby předložila Radě zprávu nejpozději začátkem roku 2012“.

Účelem tohoto sdělení je oficiálně reagovat na výzvu Rady a zejména zhodnotit, zda stávající právní předpisy EU, které jsou postaveny převážně na hodnocení každé látky a zdroje zvlášť, zaručují vysokou úroveň ochrany, jak vyžaduje Smlouva. Problém, který představují směsi chemických látek se musí také řešit v rámci přípravy budoucích priorit environmentální politiky. Opatření přijatá k omezení expozice potenciálně nebezpečným směsím chemických látek přispějí i k dosažení cílů programu Zdraví pro růst[3].

Tento dokument vychází do značné míry ze společného stanoviska tří vědeckých výborů[4](dále jen „vědecké výbory“) a rovněž zohledňuje rozsáhlou studii hrazenou z prostředků Komise „Zpráva o aktuálním stavu, pokud jde o toxicitu směsí“[5].

2.           Směsi[6] v rámci právních předpisů EU pro chemické látky

V EU i jinde ve světě jsou právní předpisy týkající se chemických látek založené na hodnoceních prováděných pro jednotlivé chemické látky. Tato hodnocení jsou často používána jako základ pro rozhodnutí, která se na tyto jednotlivé látky přímo vztahují. Kromě pravidel pro hodnocení jednotlivých látek a nakládání s nimi však také existuje rozsáhlý soubor právních předpisů EU, který se zabývá různými druhy směsí.

2.1 Směsi záměrně připravené

V případě záměrně připravovaných směsí je jejich složení dobře známo a hodnocení jsou založena na vlastnostech složek, případně jsou doplněna testy provedenými pro celý výrobek. V příkladech předpisů pro takové směsi jsou zahrnuta pravidla pro klasifikaci, označování a balení směsí[7], pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin[8], pravidla pro složení kosmetických prostředků[9], pravidla pro schvalování léčivých přípravků[10] a pravidla upravující schvalování veterinárních léčivých přípravků[11].

2.2 Směsi pocházející z jediného zdroje

Směsi chemických látek jsou často obsaženy v odpadech, které jsou vypouštěny do životního prostředí během výroby, přepravy, používání zboží nebo při nakládání s ním. Pokud je složení směsi známé nebo je možné složky směsi analyticky zjistit, hodnocení lze provést na základě dostupných poznatků o těchto složkách. Pokud jde o směs neznámého složení, hodnocení by mělo vycházet z testování celé směsi. Příkladů právních předpisů EU, které hodnocení nebo testování celé směsi výslovně požadují, je velmi málo. Je tu však rámcová směrnice o vodě[12], která požaduje, aby vodní útvary dosáhly dobrého ekologického i chemického stavu a nezaměřuje se jen na koncentrace jednotlivých chemických látek, ale také na kombinaci jejich účinků.

2.3 Směsi chemických látek pocházejících z mnoha zdrojů a s mnoha způsoby expozice

Hlavním předmětem obav vyjádřených Radou je existence mnoha různých látek z mnoha různých zdrojů. Pro hodnocení je v legislativě EU jen omezené množství příkladů. V souvislosti s nařízením REACH[13] byly vypracovány pokyny pro hodnocení různých zdrojů, které jsou příčinou expozice jedné látce a ve zvláštních případech pro hodnocení několika látek, které jsou úzce příbuzné a mají podobné účinky (např. různé soli téhož kovu nebo několik úzce příbuzných derivátů organických látek[14]). Na pracovištích musí zaměstnavatelé provádět hodnocení nebezpečných chemických látek a mají povinnost posuzovat rizika, která představují kombinace těchto chemických látek[15]. V rámci stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu[16] vytvořil panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zabývající se přípravky na ochranu rostlin postupy, jak zohlednit kumulativní a synergické účinky při stanovování maximálních úrovní residuí pesticidů s podobným způsobem účinku[17]. EFSA také vypracovala metodiku pro expozici pesticidům s různým způsobem účinku, které se vyskytují na pracovišti[18].

2.4 Závěr

Závěrem lze říci, že podle právních předpisů EU se posuzují a regulují převážně směsi chemických látek v chemických výrobcích známého složení. Předmětem kontrol jsou také některé složité směsi vypouštěné/uvolňované do životního prostředí z jediného zdroje (továrny, provozu atd.). Najde se několik příkladů hodnocení a kontrol, které se musí provádět pro několik látek pocházejících z různých zdrojů a s různými způsoby expozice, ale oblast jejich působnosti je omezená. V rámci právních předpisů EU neexistuje v současné době mechanismus pro systematické, komplexní a integrované hodnocení účinků směsí, které by zohledňovalo různé způsoby expozice a různé typy výrobků. Nedávná studie provedená v Dánsku upozorňující na nebezpečí expozice batolat různým látkám narušujícím činnost žláz s vnitřní sekrecí (viz rámeček č. 1) zatím nevedla ke komplexnímu hodnocení v rámci právních předpisů EU.

3.           Může mít expozice malým koncentracím různých látek škodlivé účinky?

V oddíle 2 jsme popsali, že existuje velmi rozsáhlý soubor právních předpisů, jejichž účelem je udržet v bezpečných mezích koncentraci chemických látek, kterým je vystaven člověk nebo zvířata a rostliny. Znamená to, že jsme sice my i zvířata a rostliny vystaveni malým koncentracím mnoha různých chemických látek, ale při dodržení právních předpisů by množství těchto látek nemělo překročit bezpečné limity, které jsou pro ně jednotlivě stanovené. Při splnění této podmínky a aby se reagovalo na obavy vyjádřené Radou je třeba prověřit, zda směsi chemických látek pocházející z různých zdrojů a s různými způsoby expozice, v nichž každá látka je přítomna ve velmi malé koncentraci, nemohou mít nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí.

Vědecké výbory uvedly, že se za určitých podmínek účinky chemických látek ve směsi spojí a ovlivní tak celkovou úroveň toxicity. Zejména u chemických látek se stejným způsobem účinku[19] se mohou účinky spojit a vytvořit kombinovaný efekt, který je větší, než kdyby se každá ze složek směsi použila zvlášť. V případě látek působících na různém principu (účinkujících nezávisle[20]) však došly vědecké výbory k závěru, že neexistují spolehlivé důkazy o zdravotním nebezpečí expozice směsím chemických látek, pokud jsou jednotlivé chemické látky přítomny v množství rovnajícím se prahu účinku nebo nižším. Pokud jde o to, zda může být expozice směsím chemických látek zdrojem obav (pokud jde o lidské zdraví), vědecké výbory dospěly k závěru, že „je-li je dosažena zamýšlená úroveň ochrany pro každou jednotlivou látku, míra nebezpečnosti směsí různě účinkujících látek by měla být považován za zanedbatelnou“.

V případě ekologických účinků však situace tak jasná není a vědecké výbory došly k závěru, že „celkově by měly ekologické účinky expozice směsím různě účinkujících látek při nízké, ale potenciálně významné koncentraci vzbuzovat obavy, přestože žádná látka není v koncentraci přesahující hodnotu koncentrace bez účinku (PNEC) stanovené pro jednotlivé látky. Proto je zapotřebí doplnit současné poznatky, zlepšit metodiky a vypracovat globální přístup pro posuzování ekologických rizik, která za reálných podmínek představují chemické látky“.

4.           Odborné úkoly k řešení

4.1.        Stanovení priorit

Jak je uvedeno v předchozím oddílu, expozice směsím chemických látek může být nebezpečná, i když jsou koncentrace těchto chemických látek nízké (reálné). Vzhledem k tomu, že jsou v současné době v prodeji desítky tisíc látek, dosahuje počet možných kombinací astronomických rozměrů a hodnotitelé rizik by se měli zaměřit na případy, které mají nejvyšší potenciál nepříznivých dopadů. Vědecké výbory poskytly jasné indikátory ke kritériím a metodikám, které by se mohly uplatnit při identifikaci chemických sloučenin/směsí prioritních pro podrobnější hodnocení (viz rámeček č. 2).

Rámeček č. 2. Výňatek z podrobných doporučení vědeckých výborů ke stanovování priorit

Vzhledem k téměř nekonečnému množství možných kombinací chemických látek, kterým je vystaven člověk a druhy vyskytující se v životním prostředí, je nutný určitý předběžný výběr, aby bylo možné zaměřit se na směsi, které by potenciálně mohly vzbuzovat obavy. Navrhuje se posoudit tato kritéria:

1) Expozice člověka a/nebo životního prostředí je na významné úrovni.

2) Chemické látky se vyrábějí a/nebo uvádějí na trh jako vícesložkové přípravky nebo obchodní směsi s více složkami a/nebo účinnými látkami a/nebo látkami, které vzbuzují obavy.

3) Nepříznivé účinky jedné nebo více chemických látek při pravděpodobné úrovni expozice jsou potenciálně závažné.

4) Častá nebo významná expozice lidské populace nebo životního prostředí je pravděpodobná.

5) Chemické látky jsou perzistentní v těle a/nebo v životním prostředí.

6) Informace o možných interakcích v oblasti humánní nebo environmentální expozice existují.

7) Lze předpokládat, že chemické látky účinkují podobně.

8) Směsím, u nichž se předpokládá, že jedna nebo více jejích složek nemá práh účinku, by se měla věnovat zvláštní pozornost.

4.2.        Odborné hodnocení kombinací/směsí chemických látek

Vědecké výbory rovněž poskytly podrobné informace o aktuálně dostupných metodikách hodnocení/předvídání toxicity chemických směsí, které jsou identifikovány jako prioritní pro podrobnější hodnocení (viz rámeček č. 3).

Rámeček č. 3. Výňatek z podrobných doporučení vědeckých výborů k hodnocení směsí

Vzhledem k velké rozmanitosti expozice člověka chemickým směsím se při hodnocení rizik pro lidské zdraví vycházelo z předpokladu, že chemické látky mají obecně rozdílný způsob účinku. V případech, kdy jsou však k dispozici informace o tom, že je způsob účinku stejný, je vhodné použít postup zvyšování dávky/koncentrace. Pokud se hodnocení zvyšováním dávky/koncentrace použije v případě chemických směsí, jejichž složky působí na neznámém principu, mohlo by se dojít k nadhodnocenému odhadu toxicity; použitím nezávislého přístupu se však může toxicita podcenit. Proto je i v případě neznámého způsobu účinku lepší použít postup zvyšováním dávky/koncentrace, aby byla zajištěna přiměřená úroveň ochrany.

V ekotoxikologii by se všechny postupy měly zaměřovat na specifické sledované vlastnosti a definované taxonomické skupiny organismů. […] Značná nevýhoda přístupů založených na posouzení složek je ta, že jsou použitelné pouze pro směsi, jejichž hlavní složky jsou známy.

4.3.        Nedostatek poznatků/údajů

Při poskytování podrobných pokynů k určování chemických směsí vzbuzujících největší obavy a metodik pro hodnocení takových směsí upozornily výbory také na značný nedostatek poznatků a údajů, který brání systematičtějšímu a účinnějšímu používání těchto metodik (viz rámeček č. 4).

Rámeček č. 4. Výňatek z podrobných doporučení vědeckých výborů, které se týkají nedostatku poznatků

Při hodnocení směsí chemických látek se v současné době zejména nedostávají poznatky o tom kde, jak často a v jaké míře je vystaven člověk a životní prostředí některým směsím chemických látek a jak se expozice mění v čase. Aby bylo možné lépe pochopit expozice, kterým je vystaven člověk a životní prostředí, je třeba použít monitorování a modelování.

Pro mnoho chemických látek neexistují kvalitní informace o způsobu účinku. V současné době neexistuje ani schválený přehled způsobů účinku, ani definovaný soubor kritérií k určování nebo předvídání způsobu účinku chemických látek, o nichž je málo údajů, nebo k třídění chemických látek pro skupinové hodnocení.

Interakce[21] chemických látek ve směsích jsou obtížně předvídatelné, zejména z hlediska dlouhodobých účinků. Je třeba, aby se výzkum zaměřil na nalezení kritérií, podle kterých by bylo možné předvídat potenciaci nebo synergie.

V ekotoxikologii je problém ještě složitější. Poznatky o všech možných účincích, které se mohou projevit u různých druhů organismů komplexního biologického společenství je těžké (ne-li nemožné) získat. Na druhé straně se musí vycházet z toho, že ekologicky relevantní vlastnosti nejsou obecně tak přesně vymezené a specifické jako v humánní toxikologii (např. toxicita pro specifické orgány atd.). Bylo by dobré provést zevrubný přezkum literatury a připravit přehled o aktuálních možnostech modelování biologického rozkladu směsí.

Výbory rovněž uvedly, že „nařízení REACH vytváří historicky nejobsažnější databázi chemických látek a že by se informace v ní obsažené mohly použít k vysvětlení některých nejasností, které v současné době existují … … … “

4.4.        Může být hodnocení chemických směsí prováděno systematičtěji v kontextu právních předpisů EU?

Na základě stanoviska vědeckých výborů se ukazuje, že odborné metodiky ke stanovení určitých chemických směsí jako prioritních pro podrobnější hodnocení dostupné jsou, ale že v současné době chybí řada poznatků/údajů, což by mohlo působit jako překážka pro skutečné použití těchto metodik. Otázkou tedy zůstává, zda jsou současné poznatky dostatečně vyčerpávající k tomu, aby se o ně v kontextu právních předpisů EU mohlo opřít systematičtější hodnocení chemických směsí. Vědecké výbory rovněž poskytly jasná doporučení týkající se této oblasti (viz rámeček č. 5).

Rámeček č. 5. Výňatek z doporučení vědeckého výboru k možnému systematičtějšímu provádění hodnocení směsí v kontextu právních předpisů EU

Pro solidní odbornou analýzu nejsou v mnoha případech dostatečné poznatky. Pokud se dají vyloučit toxikologicky významné interakce, složky směsi jsou známé a jsou k dispozici informace o způsobu účinku, použije se postup zvyšování dávky nebo nezávislého působení. Takový soubor informací je však v humánní toxikologii k dispozici zřídka a vytvořit ho je ve většině případů velmi nákladné a pracné.

V ekotoxikologii by měl být způsob účinku znám pro všechny relevantní taxonomické skupiny vodních a suchozemských ekosystémů. Tady jsou však informace dostupné ještě hůře; navíc způsoby účinku, které jsou na individuální úrovni považovány za rozdílné, mohou ovlivnit stejnou relevantní sledovanou vlastnost populace, a postup zvyšováním dávek/koncentrací je tedy pro odhad účinku na úrovni populace vhodnější.

K určení prioritních směsí chemických látek pro možné hodnocení je nejprve nutné posoudit, zda existují závažné expozice dané směsi nebo jejím složkám z hlediska člověka nebo životního prostředí. Kromě případů, kdy existují známky významné interakce, může být použit postup zvyšování dávky/koncentrace, pokud jsou biologické účinky složek směsi vyvolány stejným nebo podobným způsobem/mechanismem účinku. Pokud složky směsi neúčinkují stejně, měl by být použit nezávislý postup. Dále se zdá být odůvodněné, aby v případech, kdy není k dispozici ani informace o způsobu účinku ani o dávce/odezvě, byl jako implicitní přístup použit přístup zvyšování dávky/koncentrace, aby byla zajištěna přiměřená opatrnost hodnocení.

Kromě doporučení uvedených v rámečku č. 5 poskytly vědecké výbory také rozhodovací strom, který by se dal použít pro směsi chemických látek (další podrobnosti jsou ve stanovisku vědeckých výborů).

5.           Závěry

5.1.        Z pohledu současné situace

1)           Stávající právní předpisy EU nestanoví komplexní a integrované hodnocení kumulativních účinků různých chemických látek, které by zohledňovalo různé způsoby expozice. V současnosti neexistuje žádný mechanismus, který by podporoval integrované a koordinované hodnocení napříč různými právními předpisy v případě, že je dotyčná směs identifikována a obsahuje chemické látky, na které se vztahují jiné právní předpisy EU.

2)           V případě chemických látek s nezávislými způsoby účinku se ukazuje, že stanovení „bezpečné úrovně“ na základě hodnocení jednotlivých látek poskytuje dostatečnou ochranu proti možným negativním účinkům směsí/kombinací chemických látek, pokud jde o lidské zdraví.

3)           Pokud však chemické látky mají podobný způsob účinku a jsou přítomny společně ve směsi, mohou se objevit kumulativní účinky (i když je koncentrace každé látky pod její „bezpečnou úrovní“), a pak je vhodnější použít postup zvyšováním koncentrací/dávek, aby byla zajištěna odpovídající úroveň ochrany.

4)           Pokud jde o účinky na volně žijící druhy a ekosystémy, situace není tak jasná a možnost účinků směsí/kombinací chemických látek by měla být posuzována jak v případě nezávisle účinkujících chemických látek, tak v případě chemických látek s podobnými způsoby účinku.

5)           Jsou k dispozici metodiky pro identifikaci směsí chemických látek vzbuzujících obavy, jakož i metodiky pro hodnocení chemických směsí. Chybí však řada poznatků a údajů (především o způsobu účinku a expozici), čímž je dostatečné hodnocení směsí omezeno. Informace, jejichž shromažďování je dáno právními předpisy EU, zejména nařízením REACH, přispějí ke snižování aktuálních nejistot.

6)           V rámci právních předpisů EU bude možné hodnotit toxicitu směsí systematičtěji, bez ohledu na chybějící poznatky a údaje. Pokud informace o způsobu působení a dávce/odezvě není k dispozici, nebo je neprůkazná, odhad zvyšováním dávky/koncentrace poskytne vyšší úroveň ochrany, ale může také nadhodnotit negativní účinky. Toto omezení a možné dodatečné náklady se musí vzít v úvahu v případě, že se zvažují určitá řídící opatření.

7)           Ačkoli se tím stanoviska vědeckých výborů k hodnocení směsí chemických látek výslovně nezabývají, při hodnocení se musí postupovat podle principu snižování, zdokonalování a nahrazování zkoušek na obratlovcích.

5.2.        Z pohledu následných opatření

Vzhledem k výše uvedeným závěrům Komise:

1)           ustanoví ad hoc pracovní skupinu příslušných útvarů a přidružených agentur a orgánů (EFSA, ECHA, EMEA a EEA), aby se posílila koordinace napříč různými právními předpisy a podpořil se integrovaný přístup k hodnocení prioritních směsí s ohledem na riziko expozice člověka a životního prostředí. Ad hoc pracovní skupina bude koordinovat práci na shromažďování údajů a dohlížet na integrované hodnocení prioritních směsí. Jakákoli následná opatření se budou vždy přijímat v rámci právního předpisu pro regulaci příslušné látky;

2)           do června 2014 vypracuje technické pokyny zohledňující stanovisko vědeckých výborů, kterými podpoří jednotný přístup k hodnocení prioritních směsi napříč různými právními předpisy EU. Pokud existují stávající pokyny, uvedenými pokyny se nebudou nahrazovat ani nebudou ukládat další povinnosti nebo zvyšovat zátěž hospodářských subjektů. Zpracování uvedených pokynů bude koordinovat ad hoc pracovní skupina uvedená v bodě 1 výše;

3)           podpoří lepší porozumění směsím chemických látek, kterým je v současné době vystavena lidská populace a životní prostředí tím, že:

a)      konzultací s přidruženými agenturami přezkoumá, jaké údaje se v současnosti shromažďují z monitorování uloženého právními předpisy EU nebo se získávají z výzkumných projektů financovaných EU[22];

b)      podpoří koherentnější přístup k tvorbě, sběru, uchovávání a používání údajů z monitorování chemických látek, které se týkají člověka a životního prostředí tím, že vytvoří platformu pro údaje pocházející z monitorování chemických látek. Pomohlo by to zjistit souvislosti mezi expozicí a epidemiologickými údaji, což by umožnilo prozkoumat potenciální biologické účinky a zlepšit výstupy využitelné pro ochranu zdraví;

4)           prozkoumá možnosti, jak by bylo možné odstranit nedostatek některých dalších poznatků, zejména o i) způsobu účinku chemických látek, ii) třídění chemických látek podle kategorií nebo skupin pro skupinové hodnocení, iii) odhadování interakce a iv) určování chemických látek, které jsou hlavní příčinou toxicity směsi. Tyto činnosti může z části podpořit budoucí rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020;

5)           podpoří jednotný a vědecky podložený přístup k hodnocení rizik směsí chemických látek na celosvětové úrovni v rámci účasti v příslušných mezinárodních aktivitách. Pomůže tím ochraně zdraví a životního prostředí a podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu;

6)           do konce června 2015 zveřejní zprávu o hodnocení směsí chemických látek, v které přezkoumá pokrok a zkušenosti získané z činností uvedených v bodech 1 až 5 výše.

V rámci činností stanovených v bodech 1 až 5 výše bude Komise spolupracovat s členskými státy a jinými zúčastněnými stranami. Způsoby této spolupráce budou muset být vymezeny a pokud to bude možné, bude využito stávajících struktur.

[1]               Závěry Rady o kombinovaných účincích chemických látek. 2988. jednání Rady ve složení pro životní prostředí, které se konalo v Bruselu dne 22. prosince 2009.

[2]               Průzkum a zdravotní hodnocení expozice dvouletých dětí chemickým látkám ve spotřebním zboží. Dánské ministerstvo životního prostředí, Agentura pro ochranu životního prostředí (2009).

[3]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020. KOM(2011) 709 v konečném znění.

[4]               Toxicita a hodnocení směsí chemických látek. Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (VVZER), Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVNZZR) a Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS). Společné stanovisko přijaté dne 14. prosince 2011. http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/opinions/index_en.htm.

[5]               Internetové stránky Evropské komise, GŘ ENV: http://ec.europa.eu/environment/chemicals/effects.htm

[6]               Často se pojmy „směsi chemických látek“, „chemické koktejly“ a „kombinované účinky chemických látek“ používají jako rovnocenné výrazy. Pro přehlednost se bude v tomto dokumentu používat termín „směsi chemických látek“.

[7]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

[8]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

[9]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích. Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.

[10]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

[11]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.

[12]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[13]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Úř. věst. L 136, 29.05.2007, s. 1.

[14]             http://echa.europa.eu/documents/10162/13632/information_requirements_part_e_en_pdf

[15]             Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, Úř. věst. L131, 5.5.1998, s.11.

[16]             Nařízení (ES) č. 396/2005. Úř. věst. L70, 16.05.2005, s.1.

[17]             EFSA Journal 2008; 704: 1–85 http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/705.pdf a EFSA Journal 2009; 7: 1167. http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1167.htm

[18]             http:www.efsa.europa.eu/en/supporting/pub/232e.htm

[19]             Podle vědeckých výborů zabývajících se způsobem účinku je realistický předpoklad, že jsou měřitelné klíčové kroky, v důsledku kterých se projeví biologické účinky chemických látek. Podle EFSA je společný způsob účinku definován jako takový, který „zahrnuje stejný klíčový krok, který po interakci sloučeniny s jejím biologickým cílem/jejími biologickými cíli vede k nepříznivému účinku na zdraví“.

[20]             Podle vědeckých výborů dochází k nezávislému účinku tehdy, pokud se způsoby účinku chemických látek ve směsi liší a případně, ale ne nezbytně, liší-li se povaha a místo jejich toxických účinků a pokud jedna chemická látka neovlivňuje toxicitu jiné.

[21]             Vědecké výbory uvedly, že pojem interakce popisuje kombinovaný účinek dvou nebo více chemických látek, pokud je silnější (synergický, potenciační nebo supraaditivní) nebo slabší (antagonistický, inhibiční, subaditivní), než by se očekávalo na základě zvyšování dávky/koncentrace.

[22]             S ohledem na opatření Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví {SEK (2004) 729}/* KOM/2004 416 v konečném znění.