SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Modernizace státní podpory v EU

(Text s významem pro EHP)

1            Úvod: Kontrola státní podpory ve stávajících podmínkách

1            Evropa 2020 je prorůstovou strategií EU pro toto desetiletí. V měnícím se světě staví Evropská komise do centra pozornosti své politiky transformaci Evropy v inteligentní, udržitelnou ekonomiku, jež podporuje začlenění. Tyto tři vzájemně se posilující cíle by měly EU a jejím členským státům pomoci dosáhnout vysoké zaměstnanosti a produktivity a pevné sociální soudržnosti.

2            Chce-li tedy Evropa dosáhnout udržitelného růstu, je její nejcennější devizou jednotný trh. A má-li vnitřní trh fungovat efektivně, je zapotřebí dvou nástrojů: Prvním z nich je regulace, jež umožní vybudovat jeden integrovaný trh nerozdělený státními hranicemi. Druhým nástrojem je politika hospodářské soutěže, do níž spadá i kontrola státní podpory a která se zaměřuje na to, aby fungování vnitřního trhu nebylo narušováno protisoutěžním chováním podniků ani tím, že by členské státy zvýhodňovaly některé aktéry na trhu na úkor jiných. Hospodářská soutěž je silným motorem růstu: motivuje totiž podniky, včetně těch, jež teprve zahajují činnost, aby vstoupily na trh a inovovaly a zvyšovaly svou produktivitu a konkurenceschopnost v globálním měřítku. Současně je hospodářská soutěž politikou nákladově efektivní – k její realizaci totiž není nutno vynakládat prostředky z veřejných ani soukromých zdrojů. Kontrole státní podpory jakožto jednomu z nástrojů soutěžní politiky tedy při obraně a posilování jednotného trhu připadá zásadní úloha.

3            Integritu jednotného trhu ohrozila hospodářská a finanční krize, s níž vzrostla pravděpodobnost reakcí, které odporují pravidlům hospodářské soutěže. Krize zvýšila i poptávku po silnější úloze státu při ochraně nejohroženějších členů společnosti a při stimulaci hospodářského oživení. Současně však zatížila rozpočty členských států a vyvinula tlak na fiskální konsolidaci a efektivnější využití omezených zdrojů. V neposlední řadě krize prohloubila rozdíly v manévrovacím prostoru, kterým členské státy disponují při financování své politiky.

4            Růstový potenciál Evropy lze posílit adresnějším vynakládáním veřejných výdajů a nastolením podmínek příznivých pro nastartování trvalého hospodářského oživení. Zejména by mělo být vynakládání veřejných prostředků zefektivněno[1], zúčelněno a adresněji zaměřeno na prorůstové strategie, které naplňují společné evropské cíle.

5            Některé z těchto veřejných výdajů budou mít podobu státní podpory[2], ať již se bude jednat o přímé výdaje, daňové pobídky, státní záruky či jiné formy podpory. Důslednější a cílenější kontrola státní podpory může být stimulem k vypracování efektivnějších prorůstových koncepcí a zajistit, aby k narušování hospodářské soutěže docházelo jen v omezené míře, a vnitřní trh tak zůstal otevřený a dobyvatelný. S pomocí kontroly státní podpory lze rovněž zlepšit hospodaření s veřejnými financemi. Cílenější rámec členským státům umožní lépe přispět jak k realizaci strategie Evropa 2020, jež usiluje o udržitelný růst, tak ke konsolidaci rozpočtů.

6            Kontrolu státní podpory je nutno modernizovat v zájmu zkvalitnění dohledu, který vykonává Komise. Dalším efektem této modernizace bude přeměna kontroly státní podpory v nástroj, který napomůže řádnému hospodaření s veřejnými prostředky ve službách prorůstových strategií a omezí případy narušení hospodářské soutěže, které by na vnitřním trhu podkopávaly rovné podmínky. Stávající hmotněprávní úprava i procedurální rámec, které jsou stejnou měrou aplikovány na případy menší i rozsáhlejší, se vyznačují značnou složitostí, která pro kontrolu státní podpory představuje výzvu.

7            Pro nutnost přijít s rozsáhlým balíčkem, který by modernizoval politiku státní podpory EU jako celku, hovoří i řada dalších faktorů: před koncem roku 2013 vyprší účinnost řady klíčových nástrojů státní podpory, je připravován víceletý finanční rámec EU spolu s pravidly čerpání strukturálních fondů na období 2014–2020 a v neposlední řadě je v rámci evropského semestru posilován systém ekonomického a rozpočtového dohledu.

8            Cíl této modernizace je tedy trojí: i) podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění, ii) zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

9            Toto sdělení nastiňuje ucelenou reformní strategii orientovanou na dosažení vyjmenovaných cílů. Tyto návrhy jsou vzájemně těsně provázány a měly by být vnímány jako ucelené prvky jednoho reformního balíčku.

2            Cíle modernizace státní podpory a nástroje k jejich realizaci

2.1.        Podpora růstu na posíleném, dynamickém a konkurenčním vnitřním trhu

10          Prorůstová strategie Evropa 2020 uznává úlohu státní podpory z hlediska hospodářského růstu i její schopnost „aktivně a pozitivně přispět politika státní podpory, pokud bude podněcovat a podporovat iniciativy zaměřené na inovativnější, účinnější a ekologičtější technologie a současně usnadňovat přístup k veřejné podpoře investic, rizikového kapitálu a výzkumu a vývoje“[3].

11          Koncepce k dosažení cílů strategie Evropa 2020 mohou významně přispět k ukončení krize a nastartování udržitelného růstu. Tomuto účelu budou členské státy a Unie podřizovat priority svých rozpočtových výdajů, z nichž některé budou obsahovat státní podporu.

12          Modernizovaná kontrola státní podpory by měla zjednodušit posuzování podpory, která bude vhodně koncipovaná, zaměřená na odstranění zjištěných případů selhání trhu a na cíle společného zájmu a která bude hospodářskou soutěž narušovat nejméně („pozitivní podpora“). Veřejná podpora tak bude stimulovat inovace, ekologické technologie a rozvoj lidských zdrojů, bude bránit vzniku škod na životním prostředí a bude v konečném důsledku podporovat růst a zaměstnanost a posilovat konkurenceschopnost EU. Tato podpora však bude nejlépe sloužit hospodářskému růstu pouze tehdy, bude-li se zaměřovat na odstranění tržního selhání, a bude-li tedy doplňovat soukromé investice, nikoli je nahrazovat. Žádoucího cíle, který si veřejná politika klade, dosáhne státní podpora efektivně pouze tehdy, bude-li mít motivační účinky, tj. bude-li příjemce podpory podněcovat k výkonu činností, do kterých by se bez této podpory nepouštěli. A na hospodářském růstu se státní podpora nejvýrazněji promítne pouze tehdy, bude-li koncipována tak, aby byla hospodářská soutěž narušena jen v omezeném rozsahu a aby si vnitřní trh zachoval svůj konkurenční a otevřený charakter. Kontrola státní podpory je tedy zásadní pro zefektivnění a zúčelnění veřejných výdajů v podobě státní podpory, jehož prvořadým cílem je podnítit silnější růst na vnitřním trhu, jehož nezbytnou podmínkou je rozvoj hospodářské soutěže. Státní podpora, která neusiluje o odstranění tržního selhání a nedociluje motivačního účinku, nejenže mrhá veřejnými prostředky, ale současně brzdí růst, neboť zhoršuje podmínky soutěže na vnitřním trhu.

13          O kontrolu státní podpory se již opírají stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020. Například pokyny k použití pravidel státní podpory na zavádění širokopásmových sítí vytvářejí podmínky pro efektivní státní podporu šíření tohoto druhu sítí, a podporují tak dosažení cílů „Digitální agendy pro Evropu“. Veřejná podpora směřovaná do rozvoje infrastruktury je zásadní i pro vybudování inteligentních, modernizovaných a plně propojených dopravních a energetických sítí, o nichž hovoří stěžejní iniciativa „Evropa účinněji využívající zdroje“. Rámec státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace zase napomáhá dosažení cílů iniciativ „Unie inovací“ a „Průmyslová politika pro éru globalizace“. Realizaci iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ dále slouží jednak prosazování zásady „znečišťovatel platí“, jednak možnost, kterou zakotvují pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, a sice poskytovat podporu, která podniky motivuje dosahovat vyšších environmentálních standardů, než jsou povinné standardy EU, či podporovat energetickou účinnost. Možnost podporovat odbornou přípravu ze státních prostředků přispívá k cílům „Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa“. Pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků ve finančních obtížích umožňují poskytovat podnikům v potížích státní podporu pouze za přísných podmínek, mj. tehdy, že bude obnovena jejich dlouhodobá životaschopnost. Neefektivní podniky tak mohou snáze opouštět trh a zbytek podniků zase může lépe obstát v celosvětové konkurenci. Uvedené pokyny jsou proto příspěvkem k „Průmyslové politice pro éru globalizace“. Tato vzájemná provázanost cílů a stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 na straně jedné a pravidel státní podpory na straně druhé by měla být dále rozvíjena, tak aby byly zracionalizovány nástroje, jimiž Komise disponuje, a aby byly členské státy motivovány k tomu, směřovat omezené veřejné zdroje na společné priority.

14          Svým důrazem na kvalitu a efektivnost veřejné podpory může kontrola státní podpory pomoci členskými státům i v tom, posílit rozpočtovou disciplínu a zkvalitnit hospodaření s veřejnými financemi, a tím zlepšit vynakládání peněz daňových poplatníků. Uvedené je důležité zejména pro dosažení inteligentní fiskální konsolidace, jež by sladila funkci adresných veřejných výdajů při tvorbě růstu na straně jedné s potřebou dostat rozpočty pod kontrolu na straně druhé. Je tedy současně zapotřebí, aby byla kontrola státní podpory – spolu s obecnějšími úvahami o nutnosti dodržovat pravidla hospodářské soutěže – zakomponována do postupu v rámci evropského semestru.

15          Důsledná kontrola státní podpory je nezbytná i pro kvalitní fungování jednotného trhu. Takto důsledná kontrola jde ruku v ruce s efektivním uplatňováním pravidel vnitřního trhu EU, avšak zvláštní význam má v případě trhů, které byly soutěži otevřeny teprve nedávno a kde velké zavedené podniky podporované státem stále hrají významnou úlohu, např. v sektoru dopravy, poštovních služeb či v menší míře na poli energetiky. Modernizace státní podpory může zlepšit fungování vnitřního trhu prostřednictvím účinnější politiky, jejímž cílem bude omezit narušování hospodářské soutěže, zachovat rovné podmínky a potírat protekcionismus. Tato funkce státní podpory nabývá na významu právě nyní, kdy musíme v zájmu růstu zmobilizovat veškerý potenciál vnitřního trhu.

16          Globální prostředí staví před evropské podniky výzvy a současně jim otevírá příležitosti. Všude ve světě se setkáváme s odlišnými systémy pravidel hospodářské soutěže. Oproti úpravě platné v jiných regionech světa jsou pravidla státní podpory v EU transparentnější, jednotnější a více prorůstově orientovaná a současně umožňují poskytovat srovnatelný objem podpory[4]. Adresnější zaměření modernizovaného rámce EU pro státní podporu na prorůstové cíle, které jde ruku v ruce se zajišťováním správného fungování vnitřního trhu, by mělo posílit konkurenceschopnost podniků v EU, a to i při jejich podnikatelských aktivitách mimo EU.

17          Jsou-li dány zvláštní okolnosti, kdy hospodářskou soutěž narušují dotace poskytnuté třetí zemí, představují základní rámec pro nápravu konkrétních následků protiprávně poskytnutých zahraničních dotací pro hospodářské subjekty EU pravidla WTO. Specifické otázky neupravené v rámci WTO mohou být řešeny v ustanoveních o dotacích v dvoustranných dohodách o volném obchodu, jež EU uzavřela s třetími zeměmi (např. s Koreou). K prosazení těchto ustanovení lze využít nástrojů obchodní politiky.

18          Návrhy na modernizaci státní podpory, jež by přispívala k realizaci uvedeného prorůstového cíle, spočívají v následujícím:

(a) určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Tyto horizontální zásady by specifikovaly, jak bude Komise posuzovat společné prvky, na něž jednotlivé pokyny a rámce v současnosti nenahlíží stejným způsobem. Tyto zásady by měly být co nepraktičtější. Mohly by se zabývat definicí a posouzením případů skutečného selhání trhu, motivačního účinku a negativních účinků veřejných zásahů, a případně též úvahami o celkovém dopadu podpory;

(b) revize a racionalizace pokynů ke státní podpoře za účelem jejich sladění s uvedenými společnými zásadami. Obecný přístup, kterým se bude tato revize řídit, bude mít na zřeteli posilování vnitřního trhu a účelnější vynakládání veřejných prostředků (státní podpora by měla být využívána pouze tehdy, znamená-li skutečný přínos). V této souvislosti bude důležité jednoznačněji vymezit případy tržního selhání, jež mají být předmětem nápravy, a podrobněji zkoumat motivační účinek, tak aby byly prostředky vynakládány efektivně a nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Pozornost bude nutno věnovat i systematičtějšímu posuzování potenciálních negativních účinků státní podpory, zejména pokud jde o narušení alokační a dynamické efektivnosti, soupeření v dotační politice a o tržní sílu. Velmi důležitým prostředkem ke kontrole tohoto velmi škodlivého druhu podpory se tak stanou revidované pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků ve finančních obtížích – v situaci, kdy určitý podnik opouští trh, by totiž stát měl intervenovat pouze v řádně odůvodněných případech. Podobně platí, že budou-li to dovolovat tržní podmínky, bude zavedena nová právní úprava na záchranu a restrukturalizaci finančních institucí v podmínkách po odeznění krize. Tato nová úprava bude v souladu s budoucími návrhy na řízení krizí a řešení problémů finančních institucí na úrovni EU. V neposlední řadě budou vybrány postupy, jež se nejlépe osvědčí z hlediska plnění výdajových priorit strategie Evropa 2020, tak aby bylo možno rychle schvalovat podporu, jež bude nákladově efektivní a prorůstově orientovaná. Pokud jde o racionalizaci pokynů, mohlo by být v první fázi do konce roku 2013 předmětem harmonizace s uvedenými společnými zásadami několik pokynů, jež by byly následně případně konsolidovány. Jednalo by se mj. o i) pokyny k regionální státní podpoře a dále o ii) pokyny ke státní podpoře pro výzkum, vývoj a inovace, iii) ochranu životního prostředí, iv) investice rizikového kapitálu a v) zavádění širokopásmových sítí. (Vyjmenované pokyny se použijí na více než dvě třetiny podpory poskytované v EU.) Přitom by bylo též možno vytypovávat synergie mezi různými režimy podpory a sledovat různorodé cíle. Jednotlivé pokyny budou během uvedeného období přijímány postupně a bez průtahů. V následné fázi by byly postupně sladěny a zkonsolidovány ostatní pokyny.

2.2.        Prosazování pravidel zaměřené na případy s největším dopadem na vnitřní trh

19          Úsilí o efektivnější vynakládání prostředků by nemělo vyústit v detailní kontrolu veškerých veřejných výdajů. Jeho výsledkem by naopak mělo být stanovení priorit a přísnější kontrola státní podpory, která má významný dopad na jednotný trh, např. podpory rozsáhlé a potenciálně škodlivé, včetně podpory fiskální. Současně by měl být zjednodušen rozbor případů spíše místního charakteru, které nemají významný vliv na obchod. Za tímto účelem by se nabízelo vymezit úměrnější a diferencovanější pravidla a zmodernizovat postupy, v nichž se kontrola státní podpory odvíjí, s tím, že více odpovědnosti při koncepci a realizaci podpůrných opatření by měly nést členské státy. Bude tedy nutné tato pravidla vymezit jednoznačnějším způsobem a zkvalitnit kontrolu ex post, kterou k zajištění náležitého souladu s těmito pravidly provádí Komise. Uvedené mj. znamená, že v případě nevýznamného objemu podpory se orgánům veřejné moci i příjemcům sníží administrativní zátěž.

20          Návrhy na modernizaci státní podpory, jež by přispívala ke stanovení priorit, spočívají v následujícím:

(a) případný přezkum nařízení de minimis, který by vycházel z podrobného posouzení dopadů a zkoumal by jednak situaci ve všech členských státech, jednak situaci na vnitřním trhu jako celku; cílem tohoto přezkumu, který by přihlížel i k vlastním rozpočtovým důsledkům, by bylo posoudit adekvátnost aktuální prahové hodnoty s ohledem na tržní podmínky;

(b) případné změny ve zmocňujícím nařízení Rady, jež by Komisi umožňovaly prohlásit určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a tím je osvobodit od povinnosti je předem oznamovat. V důsledku by tak mohly být rozšířeny kategorie podpory, jež by mohly být na základě zkušeností Komise podrobovány pouze takto zjednodušené kontrole, aniž by tím byl současně oslaben efektivní dohled a kontrola ex post, jež Komise vykonává. U těchto nových kategorií podpory, jež by zmocňující nařízení upravovalo, by se mohlo jednat například o: podporu kulturního odvětví, podporu určenou k náhradě škod způsobených přírodními pohromami, podporu projektů financovaných (zčásti) z prostředků EU, např. iniciativy JESSICA, a další;

(c) přezkum a případné rozšíření obecného nařízení o blokových výjimkách, pokud jde o kategorie podpory, které by byly upraveny v revidovaném zmocňujícím nařízení. Smyslem této změny by bylo adresněji vynakládat veřejné prostředky na některé dobře zavedené cíle a zároveň zjednodušit administrativní zpracování kvalitně koncipovaných opatření, na něž je vynakládána poměrně nízká podpora.

21          Pokud by se Komise rozhodla navýšit objem a rozšířit působnost opatření podpory, která by byla vyňata z oznamovací povinnosti, zvýšila by se tím odpovědnost členských států za řádné prosazování pravidel státní podpory. Bude-li z oznamovací povinnosti vyňato více opatření, budou muset členské státy zajistit, aby opatření de minimis a režimy a případy podléhající blokovým výjimkám splňovaly pravidla státní podpory ex ante. Současně se budou muset důsledně koordinovat s Komisí, jež bude nadále tato opatření podrobovat kontrole ex post. Komise bude od členských států očekávat lepší spolupráci, pokud jde o kvalitu předkládaných informací včetně dodržování příslušných lhůt a o přípravu oznámení. Bude očekávat i efektivní fungování vnitrostátních systémů (včetně prosazování práva v soukromoprávním řízení), jež by měly zajišťovat, aby opatření státní podpory, která nebude nutno předem oznamovat, splňovala požadavky práva Unie. Díky omezené oznamovací povinnosti však může administrativní zátěž klesnout jen tehdy, půjde-li ruku v ruce s větším úsilím a konkrétními výsledky na straně vnitrostátních orgánů při dosahování souladu s unijními pravidly. Bude proto nutno zintenzivnit kontroly ex post, jež bude provádět Komise – mj. proto, že podle současných poznatků, jež přinesl monitoring opatření, která podléhají blokovým výjimkám a která realizují členské státy, jsou tato opatření nezřídka v rozporu s pravidly státní podpory. Popsaným způsobem však bude možno zabezpečit účinné prosazování těchto pravidel.

2.3.        Modernizovaná úprava a rychlejší rozhodování

22          Pravidla státní podpory se časem rozvinula ve složitý právní rámec. Je dán prostor na to, aby byla tato pravidla zpřesněna a zjednodušena, aby byla posílena jednotnost a byl zracionalizován proces posuzování. Je zapotřebí lépe vysvětlit pojmy státní podpory a konsolidovat unijní horizontální a hmotněprávní úpravu.

23          Komise je povinna zkoumat všechna tvrzení o potenciální podpoře, aniž by si v praxi mohla stanovovat priority, podle nichž by měla stížnosti vyřizovat. Komise navíc není vždy s to získat od zúčastněných stran úplné a pravdivé informace, což může způsobovat průtahy. V těsné spolupráci s členskými státy je tedy zapotřebí tyto postupy zracionalizovat a zreformovat tak, aby bylo možno rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského prostředí. Tohoto cíle má být dosaženo balíčkem následujících opatření:

(a) zpřesnění a lepší vysvětlení pojmu státní podpory: pojem podpory je objektivní koncept vymezený přímo v článku 107 Smlouvy jako libovolné opatření, jež plyne ze zásahu státu nebo ze státních prostředků, ovlivňuje obchod mezi členskými státy, zvýhodňuje svého příjemce a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Úloha Komise se v této souvislosti omezuje na podání vysvětlení k tomu, jak sama chápe a uplatňuje příslušná ustanovení Smlouvy na základě výkladu Soudního dvora. V těchto intencích podá Komise v zájmu jednodušší implementace další vysvětlení i k hlavním konceptům, jež s pojmem podpory souvisí;

(b) modernizace procedurálního nařízení ke státní podpoře, jejímž předmětem bude vyřizování stížností a nástroje k opatřování informací z trhu a která Komisi umožní se důsledněji soustředit na případy, které jsou pro vnitřní trh nejvíce relevantní. Pro tento účel bude muset být Komise schopna stanovit si pro vyřizování stížností priority, tak aby mohla určit pořadí priorit v případě tvrzení o údajné podpoře, která má na hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu velký vliv. V zájmu efektivního vyšetřování případů podpory s významným dopadem by měly být Komisi dány k dispozici i efektivnější nástroje k tomu, aby si mohla veškeré potřebné informace od účastníků trhu opatřovat v přijatelném časovém horizontu, tak aby mohla rozhodovat ve lhůtách, které berou ohledy na potřeby podnikatelského prostředí. Tato modernizace postupů by Komisi umožnila mj. prošetřovat z úřední moci více závažných případů narušení hospodářské soutěže, jež brání fungování vnitřního trhu. Mělo by být možné i rychle ověřovat tržní dopady opatření podpory, a díky tomu vydávat rozhodnutí v kratších lhůtách.

3            Cesta vpřed

24          Výše nastíněná modernizace státní podpory by měla přinést transparentnější a vnitřně ucelenější strukturu kontroly státní podpory. Výše uvedená potenciální opatření představují integrované hlavní prvky jediného reformního balíčku.

25          Tato potenciální opatření tedy společně směřují k dosažení uvedených ambiciózních cílů – vzájemně se podporují a jsou vzájemně podmíněné. Například výše navržená případná procedurální opatření by umožňovala urychlit rozhodování a umožnila by Komisi se při prosazování pravidel státní podpory soustředit na případy z unijního hlediska nejzávažnější. Podobná logika platí pro rozšíření působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách prostřednictvím změny zmocňujícího nařízení.

26          Vzhledem k této vzájemné podmíněnosti cílů a součástí balíčku je i v zájmu maximalizace výsledků modernizace státní podpory rovněž žádoucí, aby hlavní prvky uvedené reformy vstoupily v platnost současně. Jednotlivé postupy tedy budou zahájeny přijetím stávajícího sdělení s tím, že hlavní dokumenty, s nimiž balíček počítá, včetně aktů Rady, by měly být přijaty do konce roku 2013.

27          Má-li být uvedený cíl splněn, měly by být návrhy Komise na procedurální a zmocňující nařízení přijaty na podzim 2012. Komise bude usilovat o vypracování zbývajících dokumentů z tohoto balíčku během nadcházejících měsíců, tak aby své hlavní akty a pokyny zvládla postupně zrevidovat a zracionalizovat do konce roku 2013. Podněty pro debatu o návrzích na modernizaci státní podpory má Komise v úmyslu shromáždit prostřednictvím konzultace členských států a otevřeného dialogu s Evropským parlamentem a dalšími zúčastněnými stranami.

[1]               Mimo jiné by byly v souladu se sdělením Komise „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, KOM(2011) 571 v konečném znění, s. 10, postupně odstraněny dotace, jež vedou k neefektivnímu využívání zdrojů či ke škodám na životním prostředí.

[2]               Přehled o veřejných výdajích na státní podporu nabízí „Srovnávací přehled státních podpor – Zpráva o státních podporách poskytnutých členskými státy EU“, KOM(2011) 848 v konečném znění.

[3]               Sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010, s. 21.

[4]               Podle komparativní studie, kterou zpracovala WTO v roce 2006, je objem podpory, kterou poskytují členské státy EU, srovnatelný s objemem podpory, kterou poskytují hlavní obchodní partneři EU (dotace vyjádřené jako procento HDP). Viz World Trade Organization Report 2006 "Exploring the links between subsidies, trade and the WTO." http://www.wto.org/english/res_e/booksp_e/anrep_e/world_trade_report06_e.pdf. Viz oddíl II "Subsidies, Trade and the WTO", kapitola E "The incidence of Subsidies".