SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek /* COM/2012/0179 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Strategie pro elektronické zadávání
veřejných zakázek 1. Úvod Toto sdělení popisuje strategický význam
elektronického zadávání veřejných zakázek[1]
a stanoví hlavní opatření, pomocí nichž Komise hodlá podporovat
přechod k plnému elektronickému zadávání veřejných zakázek v EU. Elektronické zadávání veřejných zakázek
může výrazně zjednodušit způsob zadávání zakázek, omezit
plýtvání a zajišťovat lepší výsledky zakázek (nižší ceny, lepší kvalitu)
tím, že napříč jednotným trhem podněcuje vyšší konkurencí.
Může také přispět k řešení dvou hlavních problémů,
kterým dnes čelí evropská ekonomika: potřebu maximalizovat
účinnost veřejných výdajů v souvislosti s fiskálními omezeními a
potřebu nalézt nové zdroje hospodářského růstu. Zadavatelé a subjekty, kteří již provedli
přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, běžně
uvádějí úspory mezi 5 a 20 %; ze zkušeností rovněž vyplývá, že
investiční náklady mohou být rychle získány zpět. Vzhledem k
velikosti celkového trhu veřejných zakázek v EU by mohlo každých
uspořených 5 % znamenat přínos veřejným financím ve výši
přibližně 100 miliard eur. Elektronické zadávání veřejných
zakázek rovněž poskytuje značné přínosy pro životní
prostředí tím, že se sníží spotřeba papíru a jeho dopravy, jakož i
potřeba nákladných prostorů pro archivaci a s tím spojená
spotřeba energie. Hospodářské a environmentální přínosy
elektronického zadávání veřejných zakázek tak jdou ruku v ruce – a
přispívají k cíli strategie EU 2020 týkající se udržitelného
růstu. Navíc digitální agenda pro Evropu[2]
a akční plán eGovernment 2011–2015[3]
zdůrazňují význam propojení kapacit pro elektronické zadávání
veřejných zakázek v rámci jednotného trhu. Navzdory těmto nezpochybnitelným výhodám,
EU zaostává jak za vlastními cíli, tak i v porovnání s ostatními
mezinárodními aktéry. Navzdory ambiciózním politickým cílům se
elektronické zadávání veřejných zakázek stále používá pouze u 5–10 % řízení
zadávání veřejných zakázek prováděných v celé EU[4]. Pro srovnání, plného
elektronického zadávání veřejných zakázek již bylo dosaženo v Koreji,
což umožnilo od roku 2007 roční úspory ve výši 4,5 miliardy USD[5] (asi 8 % celkových
ročních výdajů na zakázky); v Brazílii se provádí elektronicky
80 % veřejných zakázek. EU by měla jednat okamžitě, aby
bylo možno využít výhod elektronického zadávání veřejných zakázek a aby se
zabránilo ztrátě konkurenceschopnosti. Komise předložila ambiciózní, avšak
realistický návrh na modernizaci právního rámce EU pro zadávání veřejných
zakázek[6],
jak to předpokládá akt o jednotném trhu z roku 2011[7]. Jedním z cílů
těchto návrhů je dosáhnout plného přechodu na elektronické
zadávání veřejných zakázek v EU v polovině roku 2016[8]. Hlavním cílem je „přímé
elektronické zadávání veřejných zakázek“, kdy všechny fáze řízení od
oznámení (elektronické oznámení) až po platbu (elektronická platba) budou
prováděny elektronicky[9].
To bude maximalizovat účinnost elektronického zadávání veřejných
zakázek pro veřejný sektor a umožní evropským společnostem – zejména
malým a středním podnikům – plné využití výhod jednotného digitálního
trhu. 2. Změna k lepšímu – Ekonomické
argumenty pro elektronické zadávání veřejných zakázek Trh EU v oblasti veřejných zakázek je
velký: současné směrnice se vztahují na smlouvy v hodnotě
přibližně 447 miliard eur, přičemž celkový trh pro nákup
zboží, služeb a stavebních prací ze strany veřejného sektoru EU
představuje dle odhadu částku přesahující 2,4 bilionů eur[10]. Elektronické zadávání
veřejných zakázek má potenciál pro výrazné zvýšení efektivity na tomto
velkém trhu: ·
elektronické zadávání veřejných zakázek
může pomoci zlepšit transparentnost a přístup k zakázkám, zejména pro
malé a střední podniky, čímž se podpoří přeshraniční
soutěž, inovace a růst v rámci jednotného trhu. Může rovněž
snížit míru chyb, například tím, že se zamezí nutnost opakovaně
kódovat informace z listinných dokladů do IT systémů během
různých fázích postupu pro zadávání zakázky; ·
elektronickým zadáváním veřejných zakázek je
rovněž možné dosáhnout významných snížení nákladů, a to jednak
snížením cen hrazených veřejným sektorem při nákupu zboží, služeb a
práce; a dále snížením transakčních nákladů pro veřejný sektor a
pro hospodářské subjekty (včetně zkrácení doby trvání postupů
při zadávání veřejných zakázek). Výsledné úspory mohou
přispět buď k podpoře fiskální konsolidace, nebo budou
přesměrovány na iniciativy podporující růst. Hospodářské modelování provedené útvary
Evropské komise naznačuje, že snížení cen při zadávání veřejných
zakázek[11]
může mít významný makroekonomický dopad. Snížení cen předpokládané v
tomto modelu je uvnitř intervalu, kterého dosáhly stávající systémy
elektronického zadávání veřejných zakázek, a mohlo by po 5 letech zvýšit
HDP až o 0,1 až 0,2 %[12].
Konzervativní přibližný výpočet z jiné studie naznačuje, že
úplný přechod na elektronický způsob zadávání veřejných zakázek
by mohl vygenerovat 50 až 75 miliard eur ročně[13]. Existují četné příklady
úspěšných řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek,
která již jsou v Evropě používána[14]: ·
po zavedení elektronického zadávání veřejných
zakázek byly portugalské nemocnice schopny dosáhnout u svých zakázek snížení
cen o 18 %. Celkem se odhaduje, že přechod na elektronické zadávání
veřejných zakázek v Portugalsku dal vzniknout v prvním roce úsporám
ve výši zhruba 650 milionů eur, přičemž by mohly dosáhnout 1,2
miliard eur, pokud by na elektronické zadávání veřejných zakázek plně
přešli všichni zadavatelé. Možné úspory tedy představují částku
mezi 6 % a 12 % celkových výdajů na zakázky. Většina úspor byla
dosažena v důsledku nižších cen vyplývajících z intenzivnější
hospodářské soutěže (více nabídek na zakázku), ačkoli bylo
rovněž dosaženo administrativních úspor; ·
XchangeWales – velšský program elektronického zadávání
veřejných zakázek – přinesl tři roky po svém zahájení zisk ve
výši 58 milionů liber (prosinec 2011). Investiční náklady na
zřízení programu byly uhrazeny za pouhý jeden rok. K dnešnímu dni se
díky programu ušetřilo zhruba 15 milionů listů papíru, což
odpovídá 101 tunám CO2. Dosud se do systému zaregistrovalo 56 000
dodavatelů a elektronicky byly inzerovány zakázky v úhrnné
částce 18 miliard liber; ·
UGAP (Union des groupements d’achats publics)
– francouzský ústřední nákupní subjekt – odhaduje, že postupným
přechodem na elektronické zadávání veřejných zakázek byla
administrativní zátěž pro kupující snížena o 10 % (např. díky
rychlejším analýzám nabídek a snadnému přístupu k dokumentům) a o
dalších 10 %, pokud jde o související právní služby (vzhledem k tomu, že
při elektronickém zadávání veřejných zakázek je vyžadováno méně
právní kontroly). Náklady na zavedení systému byly minimální ve srovnání s
výhodami, kterých již bylo dosaženo, přestože bylo nutné vyvinout úsilí
při přípravě zaměstnanců a při změnách
interních pracovních metod; ·
studie 400 místních úřadů v Nizozemsku
ukazuje, že přechod na elektronický způsob zadávání veřejných
zakázek vytváří proces úspor nákladů o více než 8 500 eur na
nabídkové řízení. To je založeno na využívání elektronických prostředků
od zveřejnění oznámení až po předložení nabídek,
přičemž ovšem není zahrnuto automatické hodnocení (které v době
průzkumu nebylo na platformách k dispozici, ale které nyní vytváří
další významné úspory). Dva z klíčových faktorů přispívajících k
těmto úsporách nákladů jsou: úspora času – na jedno řízení
uspoří zadavatelé v průměru až 3 dny a účastníci
výběrových řízení až 1 den; úspora za tisk a poštovné (odhadováno na
2 350 EUR na jedno nabídkové řízení). ·
nedávný průzkum mezi norskými vedoucími pracovníky
v oblasti veřejných zakázek zjistil, že žádný z nich by neuvažoval o
návratu k manuální, listinné podobě zakázek. Průzkum ukazuje, že
využívání elektronického zadávání veřejných zakázek vedlo
k větší účasti zahraničních společností (22 %
respondentů) a malých a středních podniků (30 %
respondentů), k většímu počtu nabídek na nabídkové řízení
(74 % respondentů), ke snížení nákladů na pořízení (70 %
respondentů) a ke zkrácení času stráveného u každého řízení o
více než 10 % (73 % účastníků). I když tyto výsledky nemusí
být vzhledem k omezené velikosti vzorku plně reprezentativní,
objasňují výhody, které elektronické zadávání veřejných zakázek
může přinést. Zavedením elektronického zadávání
veřejných zakázek nutně vznikají počáteční náklady, avšak
zkušenost ukazuje, že tyto náklady mohou být uhrazeny v relativně krátké
době. Kromě toho stávající systémy prokazují, že mohou být významným
prostředkem při podpoře účasti malých a středních
podniků, včetně přeshraničních, protože malé a
střední podniky snadněji identifikují a reagují na možnosti
nabídkových řízení prostřednictvím elektronických
prostředků než v tradičním listinném prostředí. 3. Překonávání překážek – cesta
vpřed Hospodářské důvody pro elektronické
zadávání veřejných zakázek jsou přesvědčivé a technologie
pro elektronické zadávání veřejných zakázek jsou nyní široce dostupné.
Řada překážek však nadále znesnadňuje přechod směrem k
plnému elektronickému zadávání veřejných zakázek v EU. Na základě
reakcí na zelenou knihu EU o elektronickém zadávání veřejných zakázek z
roku 2010[15]
byly identifikovány dva hlavní důvody pomalého zavádění jeho
využívání: 1. „Setrvačnost“
přístupu některých zúčastněných stran. Úkolem je
přesvědčit váhající kupující a dodavatele, aby změnili své
návyky, přesvědčit je, že předpokládané zisky jsou
dosažitelné a že investice lze získat zpět v přiměřené
lhůtě. 2. Roztříštění
trhu, které může vzniknout z existence široké škály systémů,
někdy technicky složitých, v rámci EU (a někdy i v rámci
jediného členského státu) a které může vést ke zvýšení nákladů
pro hospodářské subjekty a dodavatele. Výzvou tedy je přesvědčit
zúčastněné strany přijímat nová elektronická řešení a
zajistit, aby zavedené systémy usnadnily širší přístup na tyto cenné trhy
v rámci celé EU. Výsledky hodnocení akčního plánu[16] pro elektronické zadávání
veřejných zakázek z roku 2010 ukazují, že jsou potřebná další
opatření na podporu zavádění elektronického zadávání zakázek, protože
technologie k provádění elektronického zadávání veřejných zakázek
jsou připraveny k použití. Aby bylo možné tyto překážky
překonat, provádí Evropská komise řadu činností,
včetně legislativních i nelegislativních opatření. Tato kapitola
popisuje tyto činnosti. 3.1. Vytvoření účinného
právního rámce Strategie uvedená v tomto sdělení navazuje
na ustanovení o elektronickém zadávání veřejných zakázek obsažená v
legislativních návrzích přijatých Evropskou komisí v prosinci 2011, které
by měly nahradit stávající legislativní rámec. Je založena na
předpokladu, že tyto návrhy budou přijaty bez podstatných změn.
To platí, aniž je dotčen výsledek legislativního postupu, který budou
muset organizace zavádějící systémy elektronického zadávání zakázek vzít v
úvahu. Návrh týkající se klasického odvětví[17] předpokládá postupný
přechod ke stavu, kdy veškerá komunikace bude probíhat elektronicky. Tyto
způsoby budou povinné pro některé fáze procesu zadávání
veřejných zakázek a pro některé subjekty po uplynutí lhůty pro
provedení: např. oznámení provedené elektronickými prostředky do
databáze TED[18]
a elektronická dostupnost oznámení o veřejných zakázkách. Ústřední
nákupní subjekty by měly k uvedenému datu také přejít na
plně elektronické komunikační prostředky včetně
elektronického podávání nabídek (elektronické podání). Všechny ostatní smluvní
orgány budou povinny provádět všechny postupy zadávání zakázek pomocí
elektronických komunikačních prostředků nejpozději dva roky
po uplynutí stanovené lhůty, s výjimkou řádně
odůvodněných okolností. Návrh rovněž zahrnuje
přehlednější ustanovení, která upravují určité elektronické
postupy a nástroje, jako jsou dynamické nákupní systémy (Dynamic
Purchasing Systems, DPS), elektronické dražby a elektronické katalogy.
Kromě toho se dva roky po lhůtě pro provedení stane povinným
zúčtovacím střediskem databáze e-CERTIS. Bude obsahovat seznam
osvědčení a prohlášení, které mohou být požadovány pro uchazeče
o veřejné zakázky a stanoví kritéria rovnocennosti mezi jednotlivými
členskými státy. Tím bude lépe zajištěna srozumitelnost a právní
jistota, zejména pokud jde o přeshraniční předložení nabídky
s ohledem na osvědčení a prohlášení, které by mohly být
členskými státy vyžadovány[19].
Ustanovení o elektronickém zadávání
veřejných zakázek v návrhu o odvětví veřejných služeb[20] jsou v podstatě podobné
ustanovením v klasickém odvětví. Návrh o koncesích[21] rovněž zahrnuje požadavky
na elektronické komunikační prostředky a stanoví přechodné
období pěti let namísto dvou. Pokud budou návrhy Komise přijaty do
konce roku 2012 (ve lhůtě schválené neformálním zasedáním Evropské
rady dne 30. ledna 2012), naprostá většina veřejných zakázek, na
něž se vztahuje návrh, by v zásadě měla být prováděna
pomocí elektronických komunikačních prostředků do poloviny roku
2016. V neposlední
řadě návrhy podpoří sdílení informací a osvědčených
postupů a širší spolupráci prostřednictvím využívání systému pro
výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), bezpečné on-line
aplikace, která umožní příslušným orgánům v EHP snadno a rychle
komunikovat se svými protějšky v zahraničí. V budoucnosti by
mohla být prozkoumána synergie mezi aplikací IMI a systémem e-CERTIS. Postupný přístup k zavedení
elektronického zadávání veřejných zakázek je navržen tak, aby všechny
zúčastněné strany měly čas na splnění provozních
úkolů a zároveň bylo zajištěno urychlení změn a plnění
stejného obecného harmonogramu všemi členskými státy. Cílem je zamezit
zdlouhavé koexistenci paralelních elektronických a listinných postupů,
které významně zvýší náklady pro zadavatele a hospodářské subjekty.
Komise vyzývá členské státy, aby co nejdříve zahájily nezbytné
přípravné práce k zajištění včasného dodržování těchto
ustanovení. Komise bude sledovat a zveřejňovat zprávy o pokroku v
členských státech, jak je stanoveno v oddílu 3.5. Návrhy Komise podporují interoperabilitu mezi
systémy elektronického zadávání veřejných zakázek a obsahují ustanovení
určená k zajištění toho, aby dodavatelé nenaráželi při
předkládání nabídek do různých systémů na žádné technické
překážky. Proto tyto návrhy zmocňují Komisi k přijímání
aktů v přenesené pravomoci v řadě specifických oblastí
tak, aby se používání specifických technických norem stalo povinným. Tyto normy
by se mohly opírat o práce, které provedly příslušné normalizační
orgány, a o doporučení vydaná skupinou odborníků pro elektronické
zadávání veřejných zakázek (viz oddíl 3.2). Navíc v rámci Digitální agendy
pro Evropu byly vyvinuty pokyny týkající se využívání norem při
pořizování systémů informačních a komunikačních technologií[22]. I když legislativní návrhy nenařizují
zavést používání elektronických podpisů, jejich cílem je dosáhnout lepší
rovnováhu mezi poskytováním pružnosti pro veřejné orgány, které mají zájem
využívat tento nástroj, a zajištěním větší přeshraniční
interoperability řešení elektronického podpisu. Jestliže orgány
veřejné moci vyžadují použití zaručeného elektronického podpisu, jak
je definován ve směrnici 1999/93/ES o elektronických podpisech, musí
přijmout elektronické podpisy podporované kvalifikovaným elektronickým
osvědčením uvedeným v důvěryhodném seznamu, který je
obsažen v rozhodnutí Komise 2009/767/ES. Tento návrh tedy posiluje přístup
vypracovaný podle směrnice o službách. Komise v současnosti posuzuje rámec pro
elektronickou identifikaci, ověřování pravosti a elektronické
podpisy, aby posílila důvěru a bezpečnost a zajistila snadnost
použití a interoperabilitu těchto systémů v celé EU. Legislativní
návrh se očekává koncem druhého čtvrtletí roku 2012. Klíčová opatření (1)
Evropský parlament a
Rada by měly schválit nový právní rámec požadující
úplný přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek. Lhůta: přijetí do konce roku
2012. (2)
Bude-li to nutné,
Evropská komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené
pravomoci harmonizovat technické požadavky. Lhůta: po přijetí nových
směrnic. (3)
Evropská komise navrhne nový právní rámec pro elektronické identifikace, ověřování
pravosti a elektronické podpisy. Lhůta:
do druhého čtvrtletí roku 2012. 3.2. Podpora praktických
řešení založených na osvědčených postupech Nedávné legislativní návrhy jsou nezbytnou,
ale nikoliv dostatečnou podmínkou pro úspěšné provedení elektronického
zadávání veřejných zakázek v EU. Kromě toho je potřebná
řada nelegislativních podpůrných akcí k podpoře členských
států během období přechodu k plně elektronickému zadávání
veřejných zakázek a k podpoře řešení určitých
praktických problémů, které v současné době omezují
zavádění. Informační technologie jsou nyní
dostatečně vyvinuté, aby umožnily novou generaci systémů
elektrického zadávání zakázek. Nové modely, které se již používají v soukromém
sektoru, začínají být k dispozici veřejnoprávním kupujícím a
umožňují jim zjednodušení a zefektivnění nákupního procesu, aniž by
došlo k ohrožení veřejných zájmů, které takové zakázky musí splnit,
například transparentnost, hospodářskou soutěž,
začlenění malých a středních podniků a
přeshraničních uchazečů atd. Legislativní návrhy Komise uznávají tento
potenciál a jsou založeny na zásadě zjednodušení, přičemž
tato priorita by měla být zachována při zvažování praktického
zavádění řešení elektronického zadávání veřejných zakázek.
Taková řešení by měla usilovat o to, aby zajistila optimální
rovnováhu mezi výkonem, nákladovou efektivností a přístupností,
přičemž budou samozřejmě dodržovány požadavky vyplývající z
právních předpisů EU. Tyto systémy by měly být navrženy tak, aby
zajistily plnou účast malých a středních podniků na trhu
veřejných zakázek v souladu s iniciativou „Small Business Act“ a zásadou
„zelenou malým a středním podnikům“. Zvláštním cílem by mělo být
zavedení co nejpřístupnější fáze elektronického podávání nabídek, odstranění
překážek, které v současnosti často odrazují nováčky od
provedení obtížné registrace, nebo ověřovacích postupů
vyžadovaných některými platformami, přičemž v některých
případech se vyžaduje použití nástrojů a komponent, které jsou k
dispozici pouze v dotčené zemi. Za účelem řešení těchto výzev
zřídila Komise skupinu odborníků pro elektronické zadávání
veřejných zakázek (e-TEG), jejímž úkolem je vymezit návrh pro fázi
elektronického zadávání zakázek předcházející zadání zakázky, který
poskytuje základ pro rozvoj vzorových řešení. Cílem je podpořit
řešení, která povedou k dosažení optimální rovnováhy mezi použitelností a
ostatními atributy, jako je bezpečnost. Zásadním úkolem pro skupinu e-TEG
je definovat účinný model elektronického podávání nabídek, což je v současné
době hlavní překážkou pro širší provádění elektronického
zadávání veřejných zakázek. Probíhající práce na normě, jako jsou
práce prováděné v rámci workshopu CEN BII, budou posíleny
činností skupiny expertů e-TEG. Při používání tohoto návrhu jako
referenčního modelu předloží skupina e-TEG rovněž
doporučení ohledně opatření, která mají být přijata orgány
EU a členskými státy, aby byl zajištěn rozvoj platforem pro
elektronické zadávání veřejných zakázek, které zaručují
přeshraniční přístup a usnadňují využití všemi
hospodářskými subjekty, zejména malými a středními podniky,
zároveň však zachovávají pro členský stát možnost samostatně
navrhnout řešení, která nejlépe vyhovují vnitrostátní požadavkům a
mohou být začleněna do stávajících platforem. Komise současně zahájila studii, aby
stanovila referenční hodnoty stávajících postupů elektronického
zadávání veřejných zakázek v Evropě. Následně bude
zveřejněn seznam příkladů („zlatá kniha“) s nejlepšími
prováděcími postupy založenými na přezkumu stávajících platforem
elektronického zadávání veřejných zakázek podle kritérií, jako je
přístupnost, snadnost použití a nákladová efektivnost. Výsledek této práce
bude používán k podpoře dosahování konvergence a využívání takových
správných postupů členskými státy a veřejnými orgány, které
investují do infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Klíčová opatření: (4)
Skupina odborníků e-TEG vydá doporučení
na propagaci vzorových systémů elektronického zadávání veřejných
zakázek usnadňujících
přeshraniční přístup a snadnost používání pro všechny
společnosti. Lhůta: začátkem roku 2013. (5)
Evropská komise
zveřejní zprávu o nejlepších postupech elektronického
zadávání veřejných zakázek. Evropská
komise by měla tyto výsledky použít k propagaci osvědčených
postupů v celé EU. Lhůta: v polovině roku 2013. 3.3. Podpora zavádění
infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek Komise podpořila zavedení přeshraničních
řešení pro elektronické zadávání zakázek prostřednictvím projektu
PEPPOL (Pan-European Public Procurement On-Line, celoevropské on-line zadávání
veřejných zakázek)[23],
pilotního projektu částečně financovaného prostřednictvím
programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). PEPPOL neposkytuje platformu
elektronického zadávání veřejných zakázek, ale spíše interoperativní mosty
potřebné k propojení již stávajících platforem v členských státech.
Projekt bude ukončen v polovině roku 2012 a Komise má v úmyslu
podpořit udržitelnost rozsahu jeho interoperabilních řešení. Dále je
v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace otevřena nová výzva k
předkládání návrhů na vytvoření komplexních, soudržných a
opětovně využitelných základních modulů veřejných služeb
prostřednictvím spojení a doplnění prací prováděných
v rámci pěti současných pilotních projektů programu pro
konkurenceschopnost a inovace (včetně projektu PEPPOL)[24]. Jako součást víceletého
finančního rámce navrhla Komise zahájit program „Nástroj pro propojení
Evropy“ (Connecting Europe Facility, CEF)[25].
Jeho cílem by bylo podporovat investice v zavádění infrastruktury nezbytné
pro přeshraniční poskytování veřejné služby (tj. základní
digitální služby infrastruktury ve veřejném zájmu). Navrhovaný rozpočet
pro tyto infrastruktury je zhruba 2 miliardy EUR a elektronické zadávání
veřejných zakázek by mělo být jednou z klíčových služeb. V
současnosti se odhaduje, že projekty financované v rámci programu CEF
budou realizovány v letech 2014–2015. Kromě toho bude Komise využívat
strukturální fondy v rámci navrhovaného společného strategického rámce
(CSF) k doplnění investic programu CEF a k podpoře využívání
elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci evropské veřejné
správy. Klíčová opatření: (6)
Evropská komise podpoří udržitelnost složek programu PEPPOL od druhé poloviny roku 2012 dále. (7)
Evropská komise bude financovat a podpoří rozvoj elektronického zadávání
veřejných zakázek v rámci
celé Evropy prostřednictvím nástroje pro propojení Evropy (CEF). Evropská komise zahájí uvedené projekty v letech
2014–2015. (8)
Evropská komise
podpoří využívání strukturálních fondů na
podporu rozvoje elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci Evropy, jak je uvedeno ve
společném strategickém rámci na období 2014–2020. 3.4. Strategie šíření Aby byla překonána setrvačnost ze
strany některých zúčastněných stran (viz oddíl 3 výše), Komise
zavede rozsáhlou strategii šíření, zaměřenou na informování
zadavatelů a dodavatelů o přínosu elektronického zadávání
veřejných zakázek a o tom, jakým způsobem může být plně
využívána. Strategie bude vycházet z řady nástrojů, včetně: ·
nástroje Europe Enterprise Network s cílem
poskytnout cílené poradenství evropským malým a středním podnikům
ohledně příležitostí, které pro jejich nabídky přináší
elektronické zadávání veřejných zakázek v rámci EU; ·
aby bylo zajištěno, že místní a regionální
orgány jsou informovány o výhodách, které pro ně může přinášet
elektronické zadávání veřejných zakázek, jakož i o osvědčených
postupech v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek, využije
Komise možností pro vytváření sítí nabízených každoročním dnem
otevřených dveří – Evropského týdne regionů a měst, jakož i
programy vytváření sítí (Urbact/INTERREG) a ostatní osvědčené
nástroje. Komise rovněž hodlá uspořádat
výroční konferenci na vysoké úrovni o elektronickém zadávání
veřejných zakázek, která umožní setkání celé škály zúčastněných
stran, aby diskutovaly o nejnovějším vývoji v elektronickém zadávání
veřejných zakázek. První výroční konference se bude konat v
polovině roku 2012. Klíčová opatření: (9)
Evropská komise zavede rozsáhlou strategii šíření s cílem informovat orgány veřejné správy a společnosti o
možnostech a výhodách, které nabízí elektronické zadávání veřejných
zakázek. (10)
Evropská komise bude
pořádat výroční konference o elektronickém
zadávání veřejných zakázek,
počínaje polovinou roku 2012. 3.5. Monitorování zavádění
elektronického zadávání veřejných zakázek a přínosy Jednou z nezbytných podmínek k tomu, aby
EU a vnitrostátní tvůrci politik mohli posuzovat a řídit
zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, je schopnost
sledovat vývoj a měřit dopad změn. Tvůrci politik na místní
a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU mají společný zájem získávat spolehlivé
a srovnatelné informace s cílem optimalizovat přechod
z tradičních postupů na postupy elektronické. Proto je
potřeba vytvořit soubor ukazatelů, které poskytnou souhrnný
obraz zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek i lepší
efektivity, které toto zadávání přinese. K vyřešení tohoto důležitého
požadavku zahájila Komise studii zaměřenou na vytvoření
ukazatelů pro elektronické zadávání veřejných zakázek platných
v rámci celé EU. Projekt bude poskytovat aktuální informace o pokroku a
stanoví koncepční základ pro budoucí systém podávání zpráv o použití a
hospodářském přínosu elektronického zadávání veřejných zakázek v
rámci celé EU. Toto podávání zpráv by bylo založeno na schopnosti platforem
elektronického zadávání veřejných zakázek vytvářet homogenní údaje-ukazatele,
jakmile bude dokončen přechod na elektronické zadávání veřejných
zakázek. Tyto údaje mohou být poté shromažďovány a zpracovávány na
různých úrovních s cílem získat požadovanou úroveň informací o všech
zakázkách v celé EU téměř v reálném čase. Na podporu postupného pokroku s cílem úplného
elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci EU má Komise v
úmyslu pozorně sledovat využívání elektronického zadávání veřejných
zakázek a jeho hospodářské dopady a bude od poloviny roku 2013
zveřejňovat zprávy o elektronickém zadávání veřejných zakázek.
Tato zpráva bude identifikovat pokrok, kterého bylo dosaženo, i zbývající
problémy, které nebyly odstraněny, jakož i doporučení o dalších
krocích, které mají být podniknuty. Bude se rovněž opírat o ukazatele
rozpracované ve výše uvedené studii. Klíčová opatření: (11)
Evropská komise položí
základy pro elektronické systémy sledování výdajů na
zakázky v reálném čase. Lhůta:
v polovině roku 2013. (12)
Evropská komise bude
vydávat výroční zprávu o elektronickém zadávání
veřejných zakázek. Lhůta:
první zpráva v polovině roku 2013. 4. Jít příkladem Jako významný pořizovatel si je Evropská
komise vědoma své vlastní odpovědnosti, aby se za vložené
prostředky získala co nejlepší hodnota a aby bylo zajištěno, že její
vlastní postupy jsou při zadávání veřejných zakázek efektivní a
účinné. To zahrnuje využívání pákového efektu elektronického zadávání
zakázek. Digitální agenda pro Evropu[26] i akční plán
„eGovernment“ z roku 2010[27]
zavázaly Evropskou komisi zavést „ambiciózní akční plán e-Komise na období
2011–2015, včetně plného zavedení elektronického zadávání
veřejných zakázek, strategie pro informace veřejného sektoru a
politiky transparentnosti“.Komise hodlá přijmout akční plán e-Komise
koncem druhého pololetí roku 2012. Komise již provádí pilotní projekty jak ve fázi
předcházející zadání, tak i ve fázi následující po zadání, například
projekty elektronického zadávání veřejných zakázek[28] a projekty e‑PRIOR[29]. Tyto projekty budou
začleněny do komplexního řešení, které by se vztahovalo na
všechny fáze řetězce zadávání veřejných zakázek. Projekt e-PRIOR
(zavedený v rámci programu ISA) umožnil generálnímu ředitelství pro
informatiku Komise (DIGIT) od roku 2009 využívat elektronickou fakturaci, která
nabízí oproti tradiční papírové fakturaci řadu výhod, jako jsou:
lepší kvalita údajů; rychlejší zpracování; neexistence kódování údajů
nebo skenování příloh, což vede k významnému snížení možnosti lidských
chyb. Kromě toho od začátku roku 2012 se elektronická fakturace (a
postupně i jiné postupy elektronického zadávání veřejných zakázek)
stává závaznou pro jiná generální ředitelství Komise a evropské agentury
používající rámcové smlouvy GŘ DIGIT. Další fáze se navíc bude soustředit na
poskytnutí systému pro elektronické podání – což je pravděpodobně
nejnáročnější aspekt fáze předcházející zadání. Studie
proveditelnosti a následné pilotní zavádění této fáze elektronického
podání jsou plánovány před koncem roku 2012. Systém má být plně
interoperabilní s infrastrukturou vyvíjenou v rámci projektu PEPPOL. Kromě
toho programové vybavení je a bude i nadále k dispozici pro externí uživatele a
vývojáře jakožto otevřený zdroj. Projekt e-PRIOR je v současné
době testován nebo zvažován pro účely provedení smluvními orgány v
několika zemích, jako je Řecko, Norsko a Portugalsko. Evropská komise hodlá dokončit
přechod k plně elektronickému zadávání zakázek včetně fáze
předcházející zadání i fáze následující po zadání do konce června
2015 – čímž splní své závazky v rámci Digitální agendy pro Evropu a akčního
plánu pro elektronickou veřejnou správu. Výbor na vysoké úrovni pro IT
Evropské komise (HLCIT) se v prosinci 2011 rozhodl zahájit nezbytné
přípravné práce. Evropská komise bude rovněž úzce spolupracovat s
jinými orgány, subjekty a agenturami EU s cílem pomoci jim s možnou integrací
řešení pro elektronické zadávání zakázek do jejich stávajících
postupů zadávání veřejných zakázek. Klíčová opatření: (13)
Evropská komise zavede úplné elektronické zadávání
veřejných zakázek do
poloviny roku 2015 (jeden
rok před termínem pro členské státy). (14)
Evropská komise dá svá řešení pro elektronické
zadávání zakázek k dispozici členským
státům, které budují svou infrastrukturu, s cílem snížení
investičních nákladů. 5. Mezinárodní rozměr elektronického
zadávání veřejných zakázek Současné znění dohody o vládních
zakázkách (GPA) Světové obchodní organizace (WTO) obsahuje velmi omezená
ustanovení týkající se elektronického zadávání veřejných zakázek a pouze
předpokládá, že strany spolu budou pravidelně konzultovat vývoj v
této oblasti. Nedávno dohodnuté znění GPA představuje inovativní
krok, neboť uznává význam využívání a podpory využívání elektronických
prostředků při zadávání zakázek, když zakázky zadávané
elektronickými prostředky nyní výslovně spadají do oblasti
působnosti dohody. Obecné zásady jsou stanoveny pro používání
elektronických prostředků, zatímco zvláštní pravidla se vztahují mimo
jiné na elektronické zveřejňování oznámení a používání elektronických
dražeb. Mimo rámec těchto právních předpisů budou neformální
konzultace mezi jurisdikcemi o používání systémů elektronického
zadávání zakázek důležité k tomu, aby se předešlo novým
překážkám, pokud jde o přeshraniční smlouvy. Společná
důvěra ve vysoce kvalitní mezinárodní normy by měla usnadnit
cestu k dosažení nezbytného stupně otevřenosti a interoperability. S ohledem na rostoucí význam mezinárodní
dimenze elektronického zadávání veřejných zakázek musí být zajištěna
otevřenost systémů zadávání zakázek pro uchazeče ze všech
jurisdikcí, zejména ze zemí, které podepsaly WTO GPA. Evropská komise se proto
bude snažit zintenzívnit svou účast v příslušných mezinárodních
normalizačních fórech a systematicky zahrnovat elektronické zadávání
veřejných zakázek do dvoustranných jednání o regulaci s hlavními
obchodními partnery. Klíčová opatření: (15)
Evropská komise podpoří mezinárodní regulativní dialogy o otevřených systémech zadávání zakázek a bude
aktivně sledovat příslušnou mezinárodní
normalizační činnost. 6. Závěr Přechod směrem k plnému
elektronickému zadávání veřejných zakázek není primárně technickou
ani technologickou výzvou. Je především hospodářským a politickým
problémem, který nelze zvládnout bez silného odhodlání na nejvyšší politické
úrovni. Komise proto vyzývá členské státy a Evropský parlament, aby daly
jasný signál o svém odhodlání čelit této výzvě, zejména přijetím
revidovaného legislativního balíčku o veřejných zakázkách do konce
tohoto roku, aby bylo dosaženo přechodu na plně elektronické zadávání
veřejných zakázek v EU do poloviny roku 2016. [1] Používání
elektronické komunikace a elektronického zpracování transakcí ze strany
organizací veřejného sektoru, které poptávají dodávky a služby nebo
zadávají veřejné práce. [2] KOM(2010) 245. [3] KOM(2010) 743 ze dne 15. prosince
2010. [4] Podle prohlášení ministrů v
Manchesteru ze dne 24. listopadu 2005 „budou mít všechny orgány veřejné
správy v Evropě možnost provádět 100 % zadávání veřejných
zakázek elektronicky“ a „nejméně 50 % veřejných zakázek
přesahujících práh EU se bude uskutečňovat elektronicky“ do roku
2010: http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/docs/pdf/manchester_declaration.pdf. [5] Další informace naleznete na
stránce: http://www.pps.go.kr/english/ . [6] Návrhy ze dne 20. prosince 2011: KOM(2011) 895 v konečném
znění; KOM(2011) 896 v
konečném znění a KOM(2011) 897 v konečném znění. [7] Akt o jednotném trhu stanoví sérii
opatření, která mají pomoci oživit ekonomiku Unie a vytvořit pracovní
místa. [8] Návrhy stanoví povinné používání
elektronického zadávání veřejných zakázek nejpozději dva roky po
uplynutí stanovené přechodné lhůty, která by podle současného
časového plánu pro její přijetí měla umožnit provádění
v polovině roku 2016. [9] Postupy pro zadávání veřejných
zakázek zahrnují dvě hlavní fáze: fázi předcházející zadání a fázi následující po zadání. Fáze předcházející zadání zahrnuje všechny
podfáze zadávání veřejných zakázek až do zadání zakázky
(zveřejnění oznámení, přístup k zadávací dokumentaci, podání
nabídek, hodnocení návrhů a zadání zakázky). Fáze následující po zadání zahrnuje všechny podfáze zakázky po zadání
zakázky (objednání, fakturace a platba). [10] Viz zpráva Evropské komise o
ukazatelích veřejných zakázek z roku 2010: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/indicators2010_en.pdf [11] Zadavatelé a subjekty, kteří
přešli na elektronický způsob zadávání veřejných zakázek,
běžně uvádějí úspory mezi 5 až 20 % především díky snížení
cen. [12] Viz Lukas Vogel, Macroeconomic
effects of cost savings in public procurement (Makroekonomické dopady úspor
nákladů ve veřejných zakázkách), Economic Papers 389, listopad 2009
(GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti, Evropská komise): http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication16259_en.pdf. [13] Viz E-procurement - Public procurement worth two
trillion euros needs smarter spending, Deutsche Bank Research (únor 2011).
Viz: http://www.dbresearch.de/PROD/DBR_INTERNET_DE-PROD/PROD0000000000269867.PDF. [14] Tyto příklady získala Evropská komise
prostřednictvím přímého kontaktu s různými veřejnými orgány
a zúčastněnými stranami. [15] Shrnutí reakcí na zelenou knihu o rozšíření využívání
elektronického zadávání veřejných zakázek v EU: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/e-procurement/synthesis_en.pdf. [16] Viz akční plán a související dokumenty
včetně jeho hodnocení z roku 2010 na stránce: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/e-procurement/documents/index_en.htm. [17] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady
o zadávání veřejných zakázek, KOM(2011) 896 v konečném
znění. [18] TED (Tenders Electronic Daily) je online verzí „Dodatku k
Úřednímu věstníku Evropské unie“ vyhrazenou pro evropské veřejné
zakázky. [19] Více informací o služba e-CERTIS je k dispozici na internetových
stránkách Europa: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/e-procurement/e-certis/index_en.htm. [20] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o
zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního
hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (KOM(2011) 895 v
konečném znění) [21] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o
udělování koncesí (KOM(2011) 897 v konečném znění) [22] Akce Digitální agenda Evropy „Pokyny týkající se vazby
mezi normalizací v oblasti IKT a zadáváním veřejných zakázek“. [23] http://www.peppol.eu/. [24] Viz http://ec.europa.eu/information_society/activities/ict_psp/projects/index_en.htm. [25] Program CEF byl navržen v roce 2011 jako společný
nástroj pro financování transevropských sítí. Viz sdělení Komise
„Balíček opatření pro růst integrované evropské infrastruktury“,
KOM (2011) 676. Viz také návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady,
kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy, KOM(2011) 665. [26] KOM(2010) 245 ze dne
19. května 2010. [27] KOM(2010) 743 ze dne 15. prosince 2010. [28] https://etendering.ted.europa.eu/ [29] e-PRIOR je řešení vyvinuté v rámci Evropské komise. Byl dán k dispozici externím uživatelům jako
otevřený zdroj („Open e-PRIOR“). Viz https://joinup.ec.europa.eu/software/openeprior/description.