1.         Úvod

Nová etapa rozšiřující a prohlubující správu ekonomických záležitostí v hospodářské a měnové unii

Během posledního desetiletí se nakumulovaly výrazné a přetrvávající makroekonomické nerovnováhy, které se odráží ve vysokých a přetrvávajících vnějších schodcích a přebytcích, trvající ztrátě konkurenceschopnosti, narůstání zadluženosti a bublin na trhu s nemovitostmi a které byly jednou z hlavních příčin současné hospodářské krize. Způsobily nejen makroekonomické problémy v dotčených členských státech, ale měly také závažné vedlejší účinky, které zesilují hrozby, s nimiž se potýká eurozóna.

Tato zpráva mechanismu varování představuje první krok související s prováděním nového postupu dohledu pro prevenci a nápravu makroekonomických nerovnováh (dále jen „postup při makroekonomické nerovnováze“). Tato zpráva obsahuje i konečnou strukturu srovnávacího přehledu ukazatelů (uvedenou v tabulce 1 a části 2). V rámci postupu při makroekonomické nerovnováze je dohled pro prevenci a nápravu makroekonomických nerovnováh novým nástrojem posíleného rámce správy ekonomických záležitostí v EU. Zesílený dohled byl přijat v rámci tzv. balíčku „šesti právních aktů“ týkajících se správy ekonomických záležitostí, který mimo jiné rovněž stanoví významné posílení dohledu nad fiskálními politikami. Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami tvoří v postupu při makroekonomické nerovnováze jedno z opatření v rámci „evropského semestru“, který uceleně sleduje problémy hospodářské politiky, jimž Unie čelí při zajišťování fiskální udržitelnosti, konkurenceschopnosti, stability finančního trhu a ekonomického růstu, a odhaduje jejich další vývoj.

Úloha a působnost zprávy mechanismu varování  

Úlohou zprávy mechanismu varování je sloužit jako počáteční nástroj kontroly, pomocí kterého Komise určí členské státy, o nichž se domnívá, že jejich směřování vyžaduje další hlubší analýzu s cílem zjistit, zda nedochází k nerovnováhám[1] nebo nehrozí jejich vznik.  Je třeba zdůraznit, že v následných hloubkových studiích jsou podrobně analyzovány příčiny zaznamenaného vývoje s cílem určit povahu nerovnováh. Pouze na základě takové hloubkové analýzy a pokud to bude vhodné, navrhne Komise doporučení politiky, buď v rámci preventivní nebo nápravné části postupu. Hloubkové studie a návrhy doporučení budou součástí evropského semestru.

Potřeba další analýzy vychází z posouzení srovnávacího přehledu ukazatelů stanoveného Komisí po konzultaci s Radou, Evropským parlamentem a Evropskou radou pro systémová rizika (viz část 2 a tabulky 1 a 2 níže)[2]. Je třeba zdůraznit, že ukazatele srovnávacího přehledu nejsou vykládány mechanicky. Země jsou posuzovány na základě průběžného vývoje ukazatelů, jakož i s ohledem na nejnovější vývoj a výhled. Kromě toho posuzování bere v úvahu kombinaci dalších relevantních informací. Komise rovněž věnuje zvláštní pozornost širšímu souboru ukazatelů (viz část 2, tabulka 3), které Rada a Evropský parlament považují za obzvláště důležité při vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu.

Část 2 představuje strukturu srovnávacího přehledu mechanismu varování. Část 3 uvádí horizontální a tematické závěry k dané situaci založené na závěrech ze srovnávacího přehledu.  Část 4 obsahuje analýzu jednotlivých zemí, která vychází ze srovnávacího přehledu.  Část 5 shrnuje hlavní zjištění a závěry. 

Tabulka 1: Ukazatele srovnávacího přehledu a orientační prahové hodnoty (*)

|| Nerovnováhy vůči zahraničí a konkurenceschopnost || Nerovnováhy v domácí ekonomice

Ukazatel || Tříletý průměr salda běžného účtu jako % HDP || Čistá investiční pozice vůči zahraničí jako % HDP || Změna reálného efektivního směnného kurzu očištěná od inflace pomocí HISC v poměru k 35 vyspělým zemím v % a) || Změna (pětiletá) podílu na vývozu v % || Změna (tříletá) nominálních jednotkových nákladů práce v % b) || Meziroční změna cen nemovitostí očištěná o inflaci v % c) || Tok úvěrů v soukromém sektoru jako % HDP d), e) || Dluh soukromého sektoru jako % HDP d), e) || Veřejný dluh jako % HDP f) || Tříletý průměr míry nezaměstnanosti

Zdroj údajů || Statistika platební bilance, EUROSTAT. || Statistika platební bilance, EUROSTAT. || Databáze ukazatelů týkajících se cenové a nákladové konkurenceschopnosti, GŘ ECFIN. || Statistika platební bilance, EUROSTAT. || EUROSTAT || Harmonizovaný index cen nemovitostí, EUROSTAT, doplněný údaji ECB, OECD a Banky pro mezinárodní platby. || EUROSTAT pro roční údaje a čtvrtletní účty podle sektorů, ECB pro údaje za čtvrtletí. || EUROSTAT pro roční údaje a čtvrtletní účty podle sektorů, ECB pro údaje za čtvrtletí. || EUROSTAT (Postup při nadměrném schodku – definice podle Smlouvy). || EUROSTAT

Orientační prahové hodnoty || +6/-4 % || -35 % spodní kvartil || +/-5 % pro eurozónu a +/- 11 % pro země mimo eurozónu spodní a horní kvartil eurozóna  -/+ standardní odchylka eurozóny || -6 % spodní kvartil || + 9 % pro eurozónu a + 12 % pro země mimo eurozónu horní kvartil eurozóna + 3 procentní body || +6 % horní kvartil || +15 % horní kvartil || 160 % horní kvartil || +60 % || +10 %

Období pro výpočet prahových hodnot || 1970–2007 || První dostupný rok (polovina devadesátých let–2007) || 1995–2007 || 1995–2007 || 1995–2007 || || 1995–2007 || 1994–2007 || || 1994–2007

Některé další ukazatele k použití v ekonomických závěrech || Čisté úvěry/zápůjčky vůči zbytku světa (kapitálový účet + zůstatky na běžných účtech v % HDP) || Čistý zahraniční dluh jako % HDP || Reálný efektivní směnný kurz vůči zbytku eurozóny || Podíl na vývozu založený na objemu zboží; produktivita práce; trend růstu SPVF || Nominální jednotkové náklady práce (změny během 1 roku, 5, 10 let); účinné jednotkové náklady práce vůči zbytku eurozóny; ostatní opatření produktivity || Reálné ceny nemovitostí (změny během 3 let); nominální ceny nemovitostí (změny během jednoho roku a tří let); bytová výstavba || Ukazatel změny finančních závazků nekonsolidovaného finančního sektoru a poměr dluhu k vlastnímu kapitálu || Dluh soukromého sektoru na základě konsolidovaných údajů || ||

Poznámky:             a) Pro obchodní partnery EU je použit HISC, zatímco u obchodních partnerů mimo EU je ukazatel očištěn od inflace pomocí ISC, který vychází z podobné metodiky jako HISC; b) index poměru nominální kompenzace na jednoho zaměstnance k reálnému HDP na zaměstnance; c) změny v cenách nemovitostí v poměru ke k spotřebě očištěné od inflace, EUROSTAT; d) soukromý sektor je definován jako nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem; e) součet úvěrů a cenných papírů jiných než akcie, na základě nekonsolidovaných údajů o závazcích; f) udržitelnost veřejných financí nebude posuzována v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze vzhledem k tomu, že tato otázka je již řešena v Paktu o stabilitě a růstu. Tento ukazatel však je součástí srovnávacího přehledu, protože veřejný dluh přispívá k celkové zadluženosti, a tedy i celkové zranitelnosti země. (*) Do konce roku 2012 se předpokládá vytvoření obecnějšího ukazatele, který se bude týkat bankovního/finančního sektoru.

Tabulka 2: Srovnávací přehled postupu při makroekonomické nerovnováze za rok 2010

|| Nerovnováhy vůči zahraničí a konkurenceschopnost || Nerovnováhy v domácí ekonomice

Rok 2010 || Tříletý průměr salda běžného účtu jako % HDP || Čistá investiční pozice vůči zahraničí jako % HDP || Změna (tříletá) reálného efektivního směnného kurzu očištěná od inflace pomocí HISC v % || Změna (pětiletá) podílu na vývozu v % ||  Změna (tříletá) nominálních jednotkových nákladů práce v % || Meziroční změna cen nemovitostí očištěná o inflaci v % || Tok úvěrů v soukromém sektoru jako % HDP || Dluh soukromého sektoru jako % HDP || Veřejný dluh jako % HDP || Tříletý průměr nezaměstnanosti

Prahové hodnoty || -4/+6 % || -35 % || ±5 % a ±11 % || -6 % || +9 %  a +12 % || +6 % || 15 % || 160 % || 60 % || 10 %

BE || -0,6 || 77,8 || 1,3 || -15,4 || 8,5 || 0,4 || 13,1 || 233 || 96 || 7,7

BG || -11,1 || -97,7 || 10,4 || 15,8 || 27,8 || -11,1 || -0,2 || 169 || 16 || 7,5

CZ || -2,5 || -49,0 || 12,7 || 12,3 || 5,1 || -3,4 || 1,7 || 77 || 38 || 6,1

DK || 3,9 || 10,3 || 0,9 || -15,3 || 11,0 || 0,5 || 5,8 || 244 || 43 || 5,6

DE || 5,9 || 38,4 || -2,9 || -8,3 || 6,6 || -1,0 || 3,1 || 128 || 83 || 7,5

EE || -0,8 || -72,8 || 5,9 || -0,9 || 9,3 || -2,1 || -8,6 || 176 || 7 || 12,0

IE || -2,7 || -90,9 || -5,0 || -12,8 || -2,3 || -10,5 || -4,5 || 341 || 93 || 10,6

EL || -12,1 || -92,5 || 3,9 || -20,0 || 12,8 || -6,8 || -0,7 || 124 || 145 || 9,9

ES || -6,5 || -89,5 || 0,6 || -11,6 || 3,3 || -3,8 || 1,4 || 227 || 61 || 16,5

FR || -1,7 || -10,0 || -1,4 || -19,4 || 7,2 || 5,1 || 2,4 || 160 || 82 || 9,0

IT || -2,8 || -23,9 || -1,0 || -19,0 || 7,8 || -1,4 || 3,6 || 126 || 118 || 7,6

CY || -12,1 || -43,4 || 0,8 || -19,4 || 7,2 || -6,6 || 30,5 || 289 || 62 || 5,1

LV || -0,5 || -80,2 || 8,5 || 14,0 || -0,1 || -3,9 || -8,8 || 141 || 45 || 14,3

LT || -2,3 || -55,9 || 9,1 || 13,9 || 0,8 || -8,7 || -5,3 || 81 || 38 || 12,5

LU || 6,4 || 96,5 || 1,9 || 3,2 || 17,3 || 3,0 || -41,8 || 254 || 19 || 4,9

HU || -2,1 || -112,5 || -0,5 || 1,4 || 3,9 || -6,7 || -18,7 || 155 || 81 || 9,7

MT || -5,4 || 9,2 || -0,6 || 6,9 || 7,7 || -1,6 || 6,9 || 212 || 69 || 6,6

NL || 5,0 || 28,0 || -1,0 || -8,1 || 7,4 || -3,0 || -0,7 || 223 || 63 || 3,8

AT || 3,5 || -9,8 || -1,3 || -14,8 || 8,9 || -1,5 || 6,4 || 166 || 72 || 4,3

PL || -5,0 || -64,0 || -0,5 || 20,1 || 12,3 || -6,1 || 3,8 || 74 || 55 || 8,3

PT || -11,2 || -107,5 || -2,4 || -8,6 || 5,1 || 0,1 || 3,3 || 249 || 93 || 10,4

RO || -6,6 || -64,2 || -10,4 || 21,4 || 22,1 || -12,1 || 1,7 || 78 || 31 || 6,6

SI || -3,0 || -35,7 || 2,3 || -5,9 || 15,7 || 0,7 || 1,8 || 129 || 39 || 5,9

SK || -4,1 || -66,2 || 12,1 || 32,6 || 10,1 || -4,9 || 3,3 || 69 || 41 || 12,0

FI || 2,1 || 9,9 || 0,3 || -18,7 || 12,3 || 6,8 || 6,8 || 178 || 48 || 7,7

SE || 7,5 || -6,7 || -2,5 || -11,1 || 6,0 || 6,3 || 2,6 || 237 || 40 || 7,6

UK || -2,1 || -23,8 || -19,7 || -24,3 || 11,3 || 3,4 || 3,3 || 212 || 80 || 7,0

Poznámka: 1) Údaje ke dni 30. ledna 2012; * země programu (Irsko, Řecko, Portugalsko a Rumunsko). V Lotyšsku byl program pomoci pro zlepšení platební bilance ukončen dne 19. ledna 2012, ale země zůstává pod následným dohledem. 

Tabulka 3: Další ukazatele k použití pro vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu při postupu při makroekonomické nerovnováze, 2010

Rok 2010 || Meziroční růst reálného HDP v % || Tvorba hrubého fixního kapitálu jako % HDP || Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v % HDP || Saldo běžného účtu jako % HDP, údaje platební bilance || Čisté úvěry/zápůjčky vůči zbytku světa jako % HDP, údaje platební bilance || Čistý zahraniční dluh jako % HDP || Příliv přímých zahraničních investic jako % HDP || Čistá obchodní bilance energetických produktů jako % HDP || Změna (tříletá) reálného efektivního směnného kurzu v % vůči eurozóně (17) || Meziroční změna v % podílu na vývozu, objemy || Meziroční růst produktivity práce v % || Meziroční růst zaměstnanosti || Změna  (desetiletá) nominálních jednotkových nákladů práce v % || Změna (desetiletá) efektivních jednotkových nákladů práce v % vůči eurozóně (17) || Změna  (tříletá) nominálních cen nemovitostí v % || Bytová výstavba jako % HDP || Dluh soukromého sektoru jako % HDP, konsolidované údaje || Finanční závazky finančního sektoru, nekonsolidované, meziroční růst

BE || 2,3 || 20,2 || 2,0 || 1,5 || 1,3 || -121,8 || 5,7 || na || 1,9 || -5,6 || 1,4 || 0,8 || 22,5 || 4,0 || 6,3 || na || 130,6 || -2,1

BG || 0,2 || 23,5 || 0,6 || -1,3 || -0,5 || 43,6 || 4,9 || -5,9 || : || 3,9 || 6,4 || -5,9 || 72,9 || : || -11,8 || 4,3 || 151,2 || -2,2

CZ || 2,7 || 24,4 || 1,6 || -3,1 || -2,2 || 0,5 || 3,4 || -3,5 || : || 3,0 || 4,5 || -0,9 || 27,1 || : || 4,0 || 4,4 || 71,6 || 2,5

DK || 1,3 || 17,2 || 3,1 || 5,5 || 5,6 || 25,4 || -2,4 || 1,1 || : || -10,4 || 3,6 || -2,0 || 34,5 || : || -14,1 || 4,2 || 244,1 || 7,8

DE || 3,7 || 17,5 || 2,8 || 5,7 || 5,7 || -5,8 || 1,4 || -2,9 || -1,4 || -0,7 || 3,2 || 0,5 || 4,3 || -16,7 || 3,6 || 5,3 || 111,8 || 0,0

EE || 2,3 || 18,8 || 1,6 || 3,6 || 7,2 || 24,1 || 8,1 || -1,5 || 8,0 || 7,7 || 7,4 || -4,1 || 73,8 || 42,4 || -44,5 || 3,3 || na || -10,1

IE || -0,4 || 11,5 || 1,8 || 0,5 || 0,1 || -295,9 || 12,7 || na || -5,2 || -12,4 || 4,0 || -4,2 || 28,7 || 9,4 || -33,8 || 3,0 || 292,8 || 5,9

EL || -3,5 || 16,6 || na || -10,1 || -9,2 || 97,4 || 0,1 || -4,2 || 5,1 || -11,7 || -1,7 || -1,9 || 36,6 || 13,7 || 2,8 || 4,8 || 124,1 || 8,5

ES || -0,1 || 22,9 || 1,4 || -4,6 || -4,0 || 91,7 || 1,8 || -3,0 || 1,0 || -6,8 || 2,6 || -2,3 || 29,2 || 8,5 || -9,9 || 7,5 || 213,9 || -1,8

FR || 1,5 || 19,3 || 2,3 || -1,7 || -1,7 || 23,5 || 1,3 || -2,4 || -0,1 || -6,0 || 1,4 || 0,2 || 22,6 || 3,7 || 0,0 || 6,1 || 137,4 || 2,9

IT || 1,5 || 19,7 || 1,3 || -3,5 || -3,5 || 51,3 || 0,4 || -3,4 || 0,8 || -4,7 || 2,3 || -0,7 || 30,5 || 11,5 || 2,3 || 5,3 || 125,4 || 1,4

CY || 1,1 || 18,6 || 0,5 || -9,9 || -9,7 || 18,4 || 3,3 || na || 0,6 || -5,8 || 1,1 || 0,0 || 32,8 || 9,2 || -6,5 || 6,0 || 289,0 || -7,6

LV || -0,3 || 19,5 || 0,6 || 3,0 || 4,9 || 53,5 || 1,6 || -4,8 || : || 2,9 || 4,7 || -3,7 || 86,0 || : || -46,8 || 2,0 || 135,8 || -0,1

LT || 1,4 || 16,3 || 0,8 || 1,5 || 4,2 || 39,4 || 2,1 || -7,2 || : || 2,5 || 6,9 || -5,2 || 28,6 || : || -32,9 || 1,9 || 76,7 || 0,0

LU || 2,7 || 18,4 || 1,6 || 7,7 || 7,1 || -3312,0 || 386,0 || na || 1,8 || -18,8 || 0,8 || 1,7 || 37,5 || 16,6 || 5,0 || 3,4 || 201,6 || 10,0

HU || 1,3 || 18,0 || 1,2 || 1,1 || 2,9 || 60,3 || 1,4 || -5,0 || : || -2,9 || 0,9 || 0,0 || 53,7 || : || 1,4 || 2,5 || 134,8 || 3,2

MT || 2,9 || 17,7 || 0,6 || -3,9 || -2,2 || -176,2 || 12,8 || na || 3,6 || -2,0 || 0,6 || 2,2 || 32,9 || 11,2 || 7,4 || 2,8 || 164,7 || 18,5

NL || 1,7 || 18,2 || 1,8 || 6,6 || 5,8 || 30,7 || -1,7 || -2,9 || -0,9 || -4,6 || 2,2 || -0,3 || 24,2 || 6,8 || -3,8 || 5,0 || 222,0 || 7,0

AT || 2,3 || 20,5 || 2,8 || 3,0 || 3,1 || 30,2 || 1,0 || -3,0 || 0,2 || -1,2 || 1,7 || 0,9 || 13,2 || -2,8 || 5,6 || 4,2 || 149,7 || -1,5

PL || 3,9 || 19,9 || 0,7 || -4,6 || -2,8 || 33,5 || 1,9 || na || : || -3,8 || 3,5 || 0,6 || 12,8 || : || na || 2,6 || 71,1 || 13,5

PT || 1,4 || 19,8 || 1,6 || -10,0 || -8,9 || 84,4 || 0,6 || na || -2,1 || -8,8 || 3,0 || -1,5 || 24,9 || 4,8 || 6,3 || 3,8 || 224,4 || 10,2

RO || -1,6 || 24,0 || 0,5 || -4,0 || -3,7 || 38,3 || 1,8 || -2,2 || : || 2,4 || 0,2 || -1,8 || 225,5 || : || na || na || 76,7 || 4,5

SI || 1,4 || 21,6 || 2,1 || -0,8 || -0,8 || 31,7 || 0,8 || -5,1 || 3,3 || -2,3 || 4,0 || -1,7 || 52,2 || 30,4 || -2,6 || 3,2 || 118,4 || -3,4

SK || 4,2 || 22,2 || 0,6 || -3,5 || -1,9 || 23,9 || 0,6 || na || 12,8 || 2,4 || 5,7 || -2,0 || 33,9 || 15,7 || -1,2 || 2,7 || 69,0 || 1,6

FI || 3,6 || 18,8 || 3,9 || 1,8 || 1,9 || 28,5 || 2,9 || -2,9 || 2,1 || -8,0 || 5,1 || -1,5 || 21,8 || 3,2 || 8,9 || 6,5 || 155,0 || 19,0

SE || 5,6 || 17,8 || 3,4 || 6,7 || 6,5 || 62,3 || -0,3 || -1,7 || : || -0,7 || 4,4 || 1,1 || 15,6 || : || 13,3 || 3,2 || 221,0 || 2,1

UK || 2,1 || 14,9 || 1,8 || -3,3 || -3,1 || 46,3 || 2,2 || na || : || -5,7 || 1,9 || 0,3 || 30,0 || : || -2,1 || 3,1 || na || 8,0

Poznámka: 1) „na“: údaje, které nejsou v současnosti k dispozici. 2) Údaje ke dni 30. ledna 2012; * země programu (Irsko, Řecko, Portugalsko a Rumunsko). V Lotyšsku byl program pomoci pro zlepšení platební bilance ukončen dne 19. ledna 2012.  

2.         Struktura srovnávacího přehledu

Srovnávací přehled vytvořila Komise v souladu s článkem 4 nařízení[3] a poté, co zohlednila připomínky[4] Evropského parlamentu[5], Rady[6], jakož i Evropské rady pro systémová rizika,  pokud jde o otázky týkající se stability finančního trhu[7]. Přehled ukazatelů (viz tabulka 1) je veřejně dostupný[8].

Při výběru ukazatelů a prahových hodnot pro toto první vydání srovnávacího přehledu se Komise řídila hlavními zásadami stanovenými v právních předpisech. Srovnávací přehled obsahuje několik relevantních, praktických, jednoduchých, měřitelných a dostupných ukazatelů. Pokud jsou k dispozici, jsou využity zdroje Eurostatu, jinak byl použit alternativní zdroj údajů nejvyšší kvality (např. ECB). Smyslem výběru ukazatelů bylo, aby bylo možné včas rozpoznat jak nerovnováhy vznikající krátkodobě, tak nerovnováhy, jež se objevují v důsledku strukturálních a dlouhodobých trendů. Za tímto účelem se výběr ukazatelů zaměřuje na nejdůležitější charakteristiky makroekonomických nerovnováh a ztrátu konkurenceschopnosti, se zvláštním důrazem na hladké fungování eurozóny. Je třeba zdůraznit, že dohled nad veřejným dluhem se omezuje na jeho příspěvek k makroekonomické nerovnováze, neboť udržitelnost veřejných financí je již řešena v rámci Paktu o stabilitě a růstu[9].

Orientační prahové hodnoty byly stanoveny na obezřetné úrovni s cílem zabránit nadměrnému počtu „falešných poplachů“, ale nejsou stanoveny tak rigidně, aby zachytily problémy teprve poté, kdy se plně projeví. Tabulka 2 obsahuje hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu. Vycházejí z údajů až do roku 2010, který je posledním celým rokem, za který jsou v současné době údaje k dispozici. Šedě stínované kolonky označují, kde hodnota ukazatele překračuje uvedené orientační prahové hodnoty. Tyto prahové hodnoty jsou stejné pro všechny země (s výjimkou ukazatelů týkajících se reálných efektivních směnných kurzů a jednotkových nákladů práce, kdy je odlišena eurozóna a země mimo eurozónu). Kromě toho posouzení také bere v úvahu nejnovější údaje, jakož i hospodářský výhled uvedený v podzimní prognóze Komise zveřejněné dne 10. listopadu 2011. Hodnoty ukazatelů za předchozí roky a za poslední období jsou uvedeny ve statistické příloze[10].

Posouzení nerovnováh nevychází z mechanického použití přehledu ukazatelů a souvisejících prahových hodnot. Je to výsledek ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu doplněný o další informace a ukazatele, které náležitě zohledňují okolnosti specifické pro jednotlivé země a instituce. Evropský parlament ve svém usnesení[11] zdůraznil potřebu zaujmout komplexní přístup odrážející hybné síly produktivity a vývoj nezaměstnanosti. Evropský parlament rovněž doporučuje, aby se při analýze srovnávacího přehledu věnovala plná pozornost účinkům přelévání. Za tímto účelem a v souladu s nařízením jsou zvažovány další ukazatele, které jsou uvedeny v tabulce 3. Tak jsou mimo jiné zahrnuty další aspekty spojené s obecnou makroekonomickou situací (včetně podmínek růstu a investic), nominální a reálná konvergence uvnitř i vně eurozóny včetně dalších aspektů výkonnosti obchodu a specifik ekonomik dohánějících vyspělé země (včetně přímých zahraničních investic a ukazatelů čistého zahraničního dluhu). Odrážejí rovněž možnost vzniku nerovnováh, jakož i schopnost ekonomiky se přizpůsobit, jako například produktivitu. Jak doporučila Rada, Evropský parlament a Evropská rada pro systémová rizika ve svých připomínkách k návrhu srovnávacího přehledu předloženého Komisí, zahrnuje také stav finančních trhů, který v současné krizi[12] sehrál významnou roli. Tento soubor doplňujících ukazatelů je nedílnou součástí ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu a s ním spojeného výběru členských států, u kterých je třeba provést další šetření prostřednictvím hloubkových přezkumů.

3.         Tematické závěry ze srovnávacího přehledu

Rozdíly mezi běžnými účty se zmenšily, ale s krizí nezmizely…

Velký pokles ekonomické aktivity během krize vedl k významnému snížení nerovnováh vůči zahraničí. Zejména členské státy, které zastihla recese s vysokými schodky běžného účtu, zažívají výraznou nápravu v důsledku prudšího poklesu poptávky soukromého sektoru a odpovídajícího poklesu dovozu. Současně několik členských států s vysokým přebytkem běžného účtu nedávno zaznamenalo relativně pružnější, i když ne velmi dynamickou poptávku soukromého sektoru a/nebo jejich vývoz stagnoval v důsledku poklesu poptávky ve světě, což přispělo k určitému snížení přebytků běžného účtu.

Vysoké schodky a přebytky běžného účtu však ještě zcela nevymizely. Ukazatel srovnávacího přehledu týkající se salda na běžného účtu (tříletý průměr zůstatků na běžném účtu jako % HDP) stále ukazuje schodky převyšující orientační prahovou hodnotu ve výši 4 % HDP v Bulharsku, Španělsku, na Kypru, na Maltě, v Polsku a na Slovensku, i když v některých z těchto členských států se schodek běžného účtu v poslední době dále snižoval.

Možná zranitelnost vyplývající z vnějších schodků může být snížena, jestliže deficity budou financovány relativně bezpečným způsobem, jako například přímými zahraničními investicemi nebo kapitálovými převody. Příliv přímých zahraničních investic byl před krizí vysoký v mnoha členských státech, které dohánějí vyspělé ekonomiky: za posledních pět let například příliv přímých zahraničních investic pokryl více než polovinu schodku běžného účtu v Bulharsku, České republice, Estonsku, na Maltě a na Slovensku. Podobně kladné saldo kapitálového účtu, kde se obvykle zaznamenávají kapitálové převody ze zahraničí, není ve většině členských států, které dohánějí vyspělé ekonomiky[13], zanedbatelné.

Na druhé straně některé členské státy stále zaznamenávají přetrvávající přebytky běžného účtu: Lucembursko a Švédsko překročily orientační prahovou hodnotu ve výši 6 %, zatímco Německo a Nizozemsko se ocitly těsně pod ní.

Prognóza Komise z podzimu 2011 poukazuje na některá další vyrovnání pozic běžných účtů v příštích dvou letech, ačkoli snížení deficitů bude pravděpodobně ve většině případů mírné, i když například v Nizozemsku přebytky porostou (viz graf 1).

Klíčovou otázkou do budoucna zůstává, zda nerovnováhy běžných účtů zůstanou mírné nebo se opětovně zvýší, jakmile se situace na trzích zlepší. Určité nerovnováhy v minulosti způsobil nadměrný růst poptávky, který byl v některých členských státech podpořen přehnaně optimistickým očekáváním budoucího růstu příjmů. Nedávné nápravy by se mohly ukázat jako udržitelné v rozsahu, ve kterém se v nich odráží přehodnocení těchto očekávání spíše než čistě cyklické propady produktu. Na druhé straně ve většině případů byla úprava relativních cen omezená, což nakonec ponechává otázku o strukturální povaze těchto úprav a tím i jejich udržitelnosti otevřenou.

Graf 1: Salda běžného účtu jako % HDP

Zdroj: Evropská komise.

a čisté závazky vůči zahraničí zůstávají v mnoha případech vysoké.

Čisté investiční pozice vůči zahraničí[14] jako podíl na HDP zůstávají v mnoha zemích se schodkem běžného účtu velmi záporné. To je způsobeno přetrvávajícími, i když nižšími, schodky běžného účtu a také slabou dynamikou růstu. V současnosti čistá investiční pozice vůči zahraničí překračuje orientační prahovou hodnotu ve výši –35 % v řadě členských států: v Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Slovensku, Španělsku a nepatrně ve Slovinsku. Stupeň ohrožení je nižší, pokud je nízký podíl závazků, které vyžadují splácení jistiny nebo úroků, jako jsou úvěry nebo dluhové portfolio. Ukazatel čistého zahraničního dluhu[15] (viz tabulka 3) ukazuje, že v mnoha členských státech, které dohánějí vyspělé ekonomiky, jsou takové závazky relativně nízké, a to především díky vysokému objemu přímých zahraničních investic.  Na druhé straně má tyto závazky poněkud vysoké Španělsko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko.

V předkrizovém období probíhal vývoj postavení vůči zahraničí současně s poklesem cenové konkurenceschopnosti …

V členských státech s vysokými a přetrvávajícími schodky běžných účtů se v letech před krizí nakumulovaly ztráty, pokud jde o cenovou a nákladovou konkurenceschopnost. V mnoha zemích EU měl růst mezd tendenci překračovat zvýšení produktivity, což vedlo ke zvýšení jednotkových nákladů práce. Podobně vývoj reálných efektivních směnných kurzů, který ukazuje cenovou konkurenceschopnost vůči hlavním obchodním partnerům, vykázal větší rozptyl. To může signalizovat přehřátí, možné strukturální nepružnosti na trhu produktů i práce a/nebo nevhodnou mzdovou reakci na šoky specifické pro jednotlivé země, ale v některých členských státech by se tak mohl rovněž projevit proces dohánění vyspělých ekonomik. V řadě členských států s vysokými schodky vůči zahraničí se zvýšení nákladů práce soustředilo, i když ne výlučně, do odvětví, která se nepodílejí na vývozu. To vyvolalo přerozdělení zdrojů do těchto odvětví, což vyvíjelo další tlak na postavení vůči zahraničí.

Krize tento vývoj přerušila a vyžádala si korekci[16]. Ukazatel srovnávacího přehledu (tříletá změna indexu jednotkových nákladů práce) však uvádí, že řada členských států v průběhu let 2008–2010 stále překračovala orientační prahové hodnoty (9 % pro země eurozóny a 12 % pro země mimo eurozónu)[17], konkrétně Bulharsko, Lucembursko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Ukazatel vývoje relativního efektivního směnného kurzu (očištěný od inflace pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a uvádějící tříletou procentní změnu) rovněž naznačuje přerušení nebo změnu trendů z období před krizí. V členských státech, které překračují orientační prahové hodnoty, byl vývoj způsoben především změnami nominálních směnných kurzů. To platí pro Slovensko (před jeho vstupem do eurozóny) a Českou republiku, které zaznamenaly prudké zhodnocení svých měn. Ve Spojeném království došlo k významnému znehodnocení. Naopak zhodnocení reálného efektivního směnného kurzu Estonska způsobila zejména vyšší inflace v porovnání s jeho obchodními partnery, kterou způsobila zejména větší reakce domácí inflace na zvýšení světových cen komodit, jakož i na vyšší růst regulovaných cen. I přes časté rozsáhlé změny nebyla ztráta dlouhodobé cenové konkurenceschopnosti ve většině členských států zcela napravena. Další úpravy relativních cen a zvýšení konkurenceschopnosti by usnadnily potřebné přerozdělení mezi odvětvími a přispěly k udržitelnosti nápravy vůči zahraničí.

… i když EU jako celek ztratila podíl na světovém vývozu, ztráta některých členských států je vyšší než u ostatních.  

Změny podílů na světovém vývozu zboží a služeb (procentní změna za pět let) ukazují v řadě členských států na potenciálně významnou strukturální ztrátu celkové konkurenceschopnosti ve světové ekonomice. Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království přišly o podíl na trhu překračující orientační prahovou hodnotu ve výši 6 %. V řadě těchto zemí jsou ztráty podílů na vývozu ještě zřetelnější, pokud vezmeme v úvahu delší časové období (viz graf 2). Kromě ztráty cenové/nákladové konkurenceschopnosti to může také odrážet zaostávání v necenové konkurenceschopnosti, nízkou schopnost využívat nové obchodní příležitosti nebo přesměrování zdrojů během vysoké domácí poptávky do odvětví, která se nepodílejí na vývozu. V mnoha případech je toto snížení podílů na světovém exportu do značné míry důsledkem skutečnosti, že vývoz těchto členských států rostl pomaleji než celosvětový obchod – podíl vývozu EU jako celku se snížil. Avšak exportní výkonnost Belgie, Dánska, Francie, Itálie, Kypru, Rakouska, Finska a Spojeného království měla rovněž nižší dynamiku v porovnání s ostatními zeměmi EU, o čemž svědčí klesající podíl jejich vývozu na celkovém exportu všech členských států EU (viz graf 2)[18].

Graf 2: Procentuální změny podílu na vývozu

Zdroj: Evropská komise.

Zadluženost zatěžuje domácnosti a podniky

Velmi dlouhé období úvěrové expanze před krizí ponechalo ekonomickým subjektům v mnoha členských státech vysoký objem kumulovaného dluhu (viz graf 3). V tomto procesu se částečně odrazila posílená integrace finančního trhu a její prohlubování, společně se sbližováním nominálních úrokových sazeb. Kromě toho podpořily rychlý růst úvěrů rovněž jiné faktory, jako jsou např. rozdíly v cenách aktiv umocněné příznivým zdaněním aktiv a zásadami úvěrování, jak v období před krizí potvrdil všeobecný nárůst podílu úvěrů na koupi nemovitostí na celkových úvěrech. Zadluženost soukromého sektoru jako celku překračuje orientační prahovou hodnotu 160 % ve více než deseti členských státech: v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Španělsku, Kypru, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Finsku, Švédsku a Spojeném království. Vysoký dluh soukromého sektoru zvyšuje expozici soukromého sektoru vůči změnám hospodářského cyklu, inflace a úrokových sazeb. Kromě toho rozpad pozic nadměrně využívajících pákový efekt ohrožuje růst a finanční stabilitu. Při podrobnějším členění zejména nefinanční podniky způsobily kumulaci dluhu v Belgii, Španělsku, na Kypru, ve Slovinsku a Švédsku. Zatímco schopnost podniků splácet své dluhy (dluhy ve vztahu k HDP nebo přidané hodnotě) může sloužit jako výchozí bod pro analýzu podnikové zadluženosti, skutečnou potřebu snižování zadluženosti i její rychlost bude určovat bližší pohled na podíl aktiv, které jsou dluhově financovány, a jejich strukturu splatnosti. Sektor domácností zapříčinil z velké části nárůst zadluženosti v Dánsku, Nizozemsku a Spojeném království, kde objem dluhu domácností převyšuje úroveň jejich HDP. Tento vývoj se odehrával současně s kumulovaným zvyšováním cen nemovitostí nad 150 % během posledního cyklu (čemuž se vyrovnal pouze nárůst cen ve Španělsku a Irsku).

Došlo k bezprecedentnímu zvýšení cen nemovitostí …

Zadluženost domácností je úzce spojena s vývojem na trhu nemovitostí: růst úvěrů domácnostem a zvyšování cen nemovitostí se v průběhu deseti let předcházejících krizi odehrávalo ruku v ruce. Cyklus cen nemovitostí byl v EU obzvláště výrazný, s průměrným kumulovaným růstem cen o více než 40 %. Například ceny nemovitostí se během období vzestupu v polovině členských států více než zdvojnásobily. Kromě toho ve zhruba dvou třetinách členských států průměrné tempo růstu reálných cen nemovitostí převyšuje 6 % ročně a v některých případech průměrné roční míry růstu dosáhly 20 % až 35 %. Ačkoli doba trvání a rychlost této expanze se v různých zemích významně lišila, ceny nemovitostí dosáhly ve velké většině členských států vrcholu na přelomu let 2007/2008. Očekávání, že růst cen nemovitostí bude pokračovat, rovněž usnadnilo rozmach stavebnictví. Vysoké investice do bydlení byly doprovázeny zvyšováním cen nemovitostí v mnoha členských státech, jako je Dánsko, Španělsko, Litva, Malta, Švédsko a Spojené království.

… ale úprava již probíhá, i když není jasné, kam až zajde a jak dlouho bude trvat.

Korekce nyní probíhá: zvýšení reálných cen nemovitostí bylo v roce 2010 ve všech členských státech nižší, než činí orientační práh 6 %, kromě Finska a Švédska. Poslední úprava byla dosti výrazná a země, které zaznamenaly nejvyšší a nejrychlejší zvýšení cen před krizí, většinou vykazovaly, i když ne ve všech případech, nejvýraznější korekci ukazující na výskyt nadhodnocení v období před krizí. Například Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko prošly významnou korekcí poté, co došlo ke značnému kumulovanému nárůstu reálných cen nemovitostí. Bez ohledu na tyto úpravy se v několika zemích, které rovněž zaznamenaly velký a rychlý nárůst cen nemovitostí, jako je Belgie, Francie, Lucembursko, Malta, Slovinsko, Švédsko a Spojené království stále může vyskytovat prostor pro další snížení vzhledem k tomu, že existuje obvykle přímý vztah mezi sílou fáze korekce a vrcholem fáze vzestupu cyklu cen nemovitostí. Kromě toho zhoršení úvěrových podmínek a slabý růst HDP pravděpodobně v blízké budoucnosti ztíží zvyšování cen nemovitostí. Důležitým faktorem budou rovněž podmínky na straně nabídky.

Snižování zadluženosti již začalo …

V některých členských státech se všeobecně nabídka úvěrů pro soukromý sektor drasticky snížila a započal proces snižování zadluženosti. Údaje o tocích soukromých úvěrů ukazují, že korekce začala v roce 2009, kdy následovala po dosud výrazné expanzi úvěrů v roce 2008. V roce 2010 nárůst úvěrů překročil orientační práh ve výši 15 % pouze na Kypru. Pomalý růst úvěrů společně s rostoucími čistými úsporami mohou negativně ovlivnit růst HDP v důsledku omezené domácí poptávky. Z empirických důkazů vyplývá, že náprava bilance v soukromém sektoru v důsledku krize trvá v průměru více než pět let, a v sektoru nefinančních podniků dokonce déle. V této souvislosti jsou důležité čistý vývoz a růst produktivity jako hlavní hnací síly ekonomického růstu.

… v důsledku čehož se ekonomiky EU stávají zranitelnějšími.

V průběhu finanční krize se zřetelně ukázalo, že celková zadluženost členského státu je důležitá a že existují silné vazby mezi dluhem soukromého sektoru a veřejným dluhem[19]. Proto je třeba dluh soukromého sektoru posuzovat společně s veřejným dluhem, protože dopad snižování zadluženosti soukromého sektoru by mohl být umocněn probíhající dluhovou krizí, jež vyvíjí tlak na vysoce zadlužený veřejný sektor.  To by mohl být případ zejména těch členských států, které se vyznačují vysoce zadluženým veřejným a soukromým sektorem, např. Belgie[20] nebo Spojené království (viz graf 3). I když zadluženost soukromého sektoru v Itálii není nadměrná, vysoký veřejný dluh a nutnost konsolidovat veřejné finance by mohly vyvíjet tlak na bilanci soukromého sektoru. Značná výše dluhu u zahraničních věřitelů může být dalším předmětem znepokojení v souvislosti s vysokou mírou nejistoty na mezinárodních finančních trzích, neboť zvyšuje zranitelnost země v případě nedostatku kapitálu nebo neočekávaně zastaveného přílivu kapitálu. Pokud jde o zadluženost vůči zahraničí, zejména Španělsko a Maďarsko čelí kombinaci vysokého soukromého a čistého zahraničního dluhu. Kromě toho pokud je dluh denominován v cizí měně, může to vyvolat další zranitelnost vyplývající z kolísání směnných kurzů.

Graf 3: Úroveň kumulovaného dluhu podle odvětví jako % HDP (2010)

Poznámka: Soukromý dluh vychází z nekonsolidovaných údajů.

Zdroj: Evropská komise.

Přizpůsobení reálné ekonomiky probíhá

Náprava nerovnováh vůči zahraničí a úprava bilancí domácností a podniků jsou poněkud bolestivé, zejména v členských státech, ve kterých vznikly velké nerovnováhy již před krizí. Tato náprava byla do značné míry způsobena vývojem domácí poptávky a je často spojena s výrazným nárůstem nezaměstnanosti. To může odrážet omezenou úpravu cen/mezd, ale také by to mohlo odrážet probíhající proces přerozdělení mezi odvětvími. Náprava makroekonomických nerovnováh často vyžaduje přesun pracovní síly a kapitálu mezi různými odvětvími ekonomiky, zejména z uměle nafouknutých odvětví nemovitostí do odvětví, která vyvážejí. Tento proces je obvykle pozvolný (vzhledem k různým požadavkům na dovednosti v dotčených odvětvích) a ještě nějakou dobu potrvá.

Nezaměstnanost byla v minulých letech vysoká a ukazatel srovnávacího přehledu (tříletý průměr míry nezaměstnanosti) převyšuje orientační prahovou hodnotu 10 % v Estonsku, Španělsku, Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. Také v mnoha jiných členských státech upozornil tento ukazatel na poněkud vysokou úroveň nezaměstnanosti, která navíc měla celkově vzestupný trend. Nedávná recese značně ovlivnila míru strukturální nezaměstnanosti. Ve většině členských států probíhá přerozdělení pracovních sil mezi odvětvími ekonomiky pomalu a z toho plynoucí vysoká nezaměstnanost znamená potenciálně velkou ztrátu lidského kapitálu a celkové účinnosti. Kromě toho vývoj nezaměstnanosti bude pravděpodobně v mnoha členských státech ovlivněn současnou nejistotou a oslabeným růstem, prostorem pro přerozdělení mezi odvětvími v ekonomice a pokračujícím procesem snižování zadluženosti.

Náprava je bezesporu obtížnější při nízkém růstu produktivity. Klesající produktivita v předkrizovém období přispěla v řadě členských států ke kumulaci makroekonomických nerovnováh a ztrátě konkurenceschopnosti. Současně je dosažení nezbytných úprav nákladů práce a relativních cen snazší, pokud produktivita plynule roste, protože se tím sníží tlak na změny nominálních mezd a cen.

4.         Konkrétní komentáře pro jednotlivé země na základě srovnávacího přehledu

Komentáře pro členské státy podléhající dohledu v rámci programů nejsou níže uvedeny. Ze zemí eurozóny se jedná o Řecko, Irsko a Portugalsko a mimo eurozónu o Rumunsko.

Belgie: Hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu týkající se změny podílu na vývozu, hrubého dluhu soukromého sektoru a dluhu veřejného sektoru převyšují orientační prahové hodnoty. Pokud jde o konkurenceschopnost vůči zahraničí, došlo ke ztrátě podílu na exportu a současně ke zhoršení salda běžného účtu, i když hodnota je nižší než orientační prahová hodnota a zhoršující se bilance zboží je částečně vyrovnávána dobrou bilancí služeb. Tyto trendy lze vysvětlit klesající nákladovou konkurenceschopností, mimo jiné z důvodu zvýšení jednotkových nákladů práce, které jsou vyšší než v eurozóně, ale také nenákladovou konkurenceschopností. V rámci domácí ekonomiky ukazatel dluhu soukromého sektoru značně převyšuje příslušnou prahovou hodnotu. Existují však některé skutečnosti, které je třeba vzít v potaz, včetně vlivu vnitropodnikových úvěrů na dluh nefinančních podniků a faktu, že dluh domácností je z velké části tvořen hypotékami, přičemž úspory domácností zůstávají vysoké. Bez ohledu na to by objem hrubého dluhu soukromého sektoru měl být posuzován společně s vysokým veřejným dluhem.

Bulharsko: Před krizí Bulharsko vykazovalo vysoké schodky běžného účtu, které vedly ke schodku čisté investiční pozice vůči zahraničí, což bylo způsobeno přílivem kapitálu (většinou ve formě přímých zahraničních investic) a růstem soukromých úvěrů. Krize vyústila v razantní úpravu schodku běžného účtu, u kterého se pro rok 2011 a další léta nyní předpokládá mírný přebytek. Zlepšení způsobilo nejen snížení dovozu, ale v souvislosti s doháněním vyspělých ekonomik i vysoký export. Bulharsko vykazuje jeden z nejvyšších nárůstů jednotkových nákladů práce v EU, ačkoli je zvyšování mezd z velmi nízké výchozí úrovně součástí probíhajícího konvergenčního procesu, ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by mohlo proces dohánění zpomalit. Zadluženost soukromého sektoru se rychle zvýšila na úroveň převyšující orientační prahovou hodnotu, což lze vysvětlit především zvýšením dluhů podniků, zatímco dluhy domácností zůstávají omezené stejně jako zadluženost veřejného sektoru.

Česká republika: Během posledního desetiletí zaznamenávala schodky běžného účtu, i když nižší než prahová hodnota, avšak v posledních letech lze pozorovat určité snížení, jež je do značné míry způsobeno zlepšením obchodní bilance. V důsledku toho překročila čistá investiční pozice vůči zahraničí orientační prahovou hodnotu, i když je třeba zohlednit nedávný nepříznivý dopad oceňování na výši aktiv a závazků.  Vzhledem k převažujícímu financování prostřednictvím přímých zahraničních investic a relativně omezenému dluhu soukromého a veřejného sektoru zůstává čistý zahraniční dluh téměř nulový. Navzdory ztrátě cenové konkurenceschopnosti kvůli silnému zhodnocení reálného efektivního směnného kurzu a růstu jednotkových nákladů práce došlo ke zvýšení podílu na exportu.  

Dánsko: Běžný účet zaznamenává stálé přebytky zejména díky silnému vývozu služeb, příjmům z vývozu ropy a zemního plynu a výnosům ze zahraničních investic. V posledních letech však došlo ke ztrátě exportní výkonnosti, jak dokládá ukazatel podílu na vývozu, který překračuje prahovou hodnotu. Kromě toho se cenová konkurenceschopnost Dánska zhoršila částečně kvůli dohodám o vysokých nominálních mzdách v období přehřátí a nízkému růstu produktivity. Dánský rozmach trhu s nemovitostmi, jehož korekce započala v roce 2007, byl spojen s rychlým růstem úvěrů a nárůstem dluhu soukromého sektoru, zejména v sektoru domácností. Zatímco ceny úvěrů a nemovitostí se v posledních letech částečně upravily, výše dluhu soukromého sektoru zůstává velmi vysoká a převyšuje orientační prahovou hodnotu, i když u domácností to částečně odráží značné příspěvky do soukromých systémů důchodového zabezpečení a štědrého sociálního systému.  

Německo: V uplynulém desetiletí Německo zaznamenávalo přetrvávající přebytky běžného účtu.  To je způsobeno částečně exportní výkonností, což je ve shodě s opětovně nabytou  cenovou konkurenceschopností, a částečně nízkými domácími investicemi a relativně vysokou mírou úspor domácností. V posledních letech však domácí poptávka pomalu posiluje a podporuje postupné snižování přebytku běžného účtu, přičemž to  lze vnímat jako součást opětovného získávání rovnováhy. I když byla zaznamenána ztráta podílu na vývozu zboží, tento vývoj je méně výrazný než u průměru eurozóny. V domácí ekonomice je zadluženost soukromého sektoru poměrně stabilní, zatímco ukazatel veřejného dluhu překračuje orientační prahovou hodnotu, ale v roce 2011 se plánuje jeho snížení, přičemž by trend poklesu mělo podpořit zavedení ústavní dluhové brzdy.

Estonsko: V posledním desetiletí Estonsko soustavně vykazovalo schodky běžného účtu, dokud během krize nedošlo k výrazné úpravě; ve stejném období dokázalo zásadně zvýšit podíl na exportu, a to navzdory ztrátě cenové konkurenceschopnosti (z nízké počáteční cenové úrovně). V posledních letech došlo k úpravě mezd a nákladů. Celkově vzato postupně také narostla záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí a ta se udržuje nad orientační prahovou hodnotou: to však do značné míry odráží přímé zahraniční investice, z čehož vyplývá, že čistý zahraniční dluh je podstatně nižší. Zadluženost soukromého sektoru převyšuje orientační prahovou hodnotu, ačkoli proces snižování zadluženosti je výrazný. V kombinaci s vysokým růstem nominálního HDP bude poměr dluhu soukromého sektoru klesat. Nezaměstnanost je vysoká, ale rychle klesá, což odráží vysokou pružnost trhu práce.

Španělsko: V současnosti prochází ekonomika obdobím nápravy poté, co se v době velkého rozmachu bydlení a úvěrů v letech před krizí utvořily výrazné vnější a vnitřní nerovnováhy. Běžný účet vykazoval výrazné schodky, které začaly nedávno v souvislosti se silným zpomalením ekonomiky a v důsledku zvyšujícího se exportu klesat, ale zůstávají nad orientační prahovou hodnotou. Ztráta cenové a nákladové konkurenceschopnosti se od roku 2008 částečně zastavila. Ačkoli náprava nerovnováh probíhá, absorpce vysokého domácího i zahraničního dluhu a přerozdělení zdrojů uvolněných z odvětví stavebnictví bude vyžadovat čas k obnovení rovnovážnějších podmínek. Pokles zaměstnanosti spojený s propouštěním ve stavebnictví a hospodářskou recesí ještě zhoršila pomalá úprava mezd, což způsobilo nárůst nezaměstnanosti.

Francie: Ekonomické závěry ze srovnávacího přehledu poukazují na problémy jak v domácí ekonomice, tak vůči zahraničí. Pokles podílu Francie na světovém vývozu je nad orientační prahovou hodnotou a tento pokles patří mezi největší v EU. Obchodní bilance se postupně zhoršuje, což se projevuje ve zhoršení salda běžného účtu, přestože jeho výše zůstává pod orientační prahovou hodnotou. Problémy spojené s postavením francouzské ekonomiky vůči zahraničí jsou rovněž způsobeny určitou ztrátou cenové i necenové konkurenceschopnosti. V této souvislosti jsou snížení ziskovosti francouzských podniků a dopady na investice důležitými faktory, které si zasluhují další analýzu. Úroveň zadluženosti soukromého sektoru se postupně zvyšovala, až dosáhla orientační prahové hodnoty, přičemž k tomu došlo současně s vyšším dluhem veřejného sektoru.

Itálie: Hodnoty srovnávacího přehledu převyšují orientační prahové hodnoty v oblastech konkurenceschopnosti a veřejného dluhu. Od poloviny devadesátých let minulého století se konkurenceschopnost Itálie výrazně zhoršuje, což se rovněž projevuje přetrvávající ztrátou podílu na vývozu. Tato ztráta se odráží v neustálém zhoršování zahraničního postavení Itálie pouze částečně vzhledem k poměrně nízkému růstu domácí poptávky. Hlavním vysvětlením je nízký růst produktivity.  I když je zadluženost soukromého sektoru v Itálii relativně stabilní z velké části díky finanční situaci domácností, veřejný dluh představuje problém, zejména s ohledem na slabý růst a strukturální nedostatky. Tím se potenciálně vytváří tlak na bilanci soukromého sektoru.

Kypr: Vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu, kdy hodnoty mnoha ukazatelů převyšují orientační prahy, naznačuje rozsáhlé problémy v domácí ekonomice i vůči zahraničí. V uplynulých deseti letech byly pro kyperskou ekonomiku charakteristické přetrvávající schodky běžného účtu způsobené především vysokou domácí poptávkou. Vývoj kyperského běžného účtu vykazuje velké rozdíly v obchodu se zbožím a službami, což je odrazem posunu kyperské ekonomiky směrem k terciárnímu sektoru. Záporná obchodní bilance zboží je pouze částečně kompenzována přebytkem, který vykázal obchod se službami. V předkrizových letech zaznamenal Kypr ztrátu cenové konkurenceschopnosti, avšak tento trend se v pozdějších letech stabilizoval. Vysoce zadlužený soukromý sektor pokračuje ve snižování vysokého zůstatkového dluhu, který je nicméně svázán s podstatnými aktivy. Zhoršení ekonomického výhledu a fiskální situace, jakož i důsledky plynoucí z expozice bankovního sektoru vůči Řecku zhoršují problémy spojené s nápravou nerovnováh v jiných odvětvích ekonomiky.

Lotyšsko: Do roku 2008 Lotyšsko zaznamenávalo vysoké a setrvalé schodky běžného účtu ve spojení s rychlým růstem záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí, přestože čistý zahraniční dluh je nižší, pokud se vezmou v úvahu přímé zahraniční investice. Krize přinesla tvrdý náraz s bezprostřední a okamžitou korekcí schodku běžného účtu, která si vyžádala náročný program nápravy podporovaný pomocí pro zlepšení platební bilance, která skončila na konci ledna 2012. Předchozí trend pokračující ztráty cenové konkurenceschopnosti byl kompenzován korekcí v domácí ekonomice včetně snížení mezd a zaměstnanosti. Roky vzestupu se rovněž vyznačovaly vysokým růstem úvěrů, rostoucími cenami nemovitostí a rozmachem stavebnictví. To znamenalo rychlé narůstání dluhu soukromého sektoru, což v období propadu vedlo k procesu snižování zadluženosti a podstatné úpravě cen nemovitostí. Přestože je nezaměstnanost stále vysoká, rychle poklesla ze svého maxima na konci roku 2009.

Litva: Do roku 2008 Litva vykazovala vysoké schodky běžného účtu i ztrátu cenové konkurenceschopnosti, což odráželo rozmach domácí ekonomiky. V důsledku zřetelného a významného procesu nápravy během krizových let je nyní běžný účet téměř vyrovnán. Došlo ke znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu především v důsledku poklesu nominálních mezd. I před rokem 2008 byla Litva schopna z nízké úrovně zvýšit podíl na vývozu. I když čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává záporná a vysoce překračuje orientační prahovou hodnotu, čistý zahraniční dluh je mnohem nižší díky zohlednění financování prostřednictvím přímých zahraničních investic. Finanční krize ukončila expanzi bankovního sektoru a vysokou mzdovou dynamiku, v soukromém sektoru začalo oddlužování, úvěrové toky vyjádřené jako procento HDP dosáhly záporných hodnot a ceny nemovitostí se výrazně upravily. I když je nezaměstnanost stále vysoká, klesá ze svého maxima v roce 2010.

Lucembursko: Saldo běžného účtu je vyšší než prahová hodnota ukazatele srovnávacího přehledu, což je způsobeno obchodními přebytky, které odrážejí výraznou specializaci země na finanční služby.  To však nesouvisí s omezenou domácí poptávkou, ale s koncentrací ekonomických činností a pracovních míst v zemi. Lucembursko ztratilo cenovou konkurenceschopnost v důsledku vysokého růstu mezd a nízkého růstu produktivity, ale je třeba poznamenat, že současně získává podíl na exportu služeb. Zadluženost soukromého sektoru převyšuje orientační prahovou hodnotu ve spojení s velkými a nestabilními úvěrovými toky. Toto lze vysvětlit zejména úvěrovými a zápůjčními operacemi v rámci mezinárodních nefinančních podniků spíše než nadměrnou zadlužeností soukromého sektoru. Dluh domácností je relativně omezený. V minulém desetiletí reálné ceny nemovitostí rychle kumulovaně rostly a úprava je dosud omezená.

Maďarsko: Hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu pro poměr veřejného dluhu a čistou investiční pozici vůči zahraničí výrazně převyšují orientační prahové hodnoty.  Čistá investiční pozice vůči zahraničí překračující orientační prahovou hodnotu je výsledkem průběžných schodků běžného účtu zaznamenaných v letech před krizí. V důsledku krize došlo k výrazné nápravě, protože domácí poptávka se zhroutila, ale schodek čisté investiční pozice vůči zahraničí zůstává nadále vysoký, přestože jeho podstatná část je financována prostřednictvím přímých zahraničních investic. V předkrizovém období také došlo k velmi rychlému růstu úvěrů, který byl především pro domácnosti do značné míry financován v cizí měně. Ke kumulaci zahraniční finanční expozice v soukromém sektoru došlo v souvislosti s vysokým a rostoucím veřejným dluhem, který byl rovněž financován v cizí měně. V listopadu 2011 vláda formálně požádala o preventivní finanční pomoc ze strany EU a MMF[21].  

Malta: V uplynulém desetiletí ekonomika zaznamenávala přetrvávající schodky běžného účtu, ale ty se v posledních letech snížily a Malta má kladnou čistou investiční pozici vůči zahraničí. Je však nutno vyčkat, zda snížení schodku vůči zahraničí je strukturální povahy, či nikoli. Ztráta podílu na vývozu, ke kterému došlo v minulosti, odráží pokles tradičních výrobních činností, které jsou však nyní nahrazovány odvětvím služeb. V domácí ekonomice výrazně rostly ceny nemovitostí, ale zdá se, že nyní začaly klesat.

Nizozemsko: V letech předcházejících krizi Nizozemsko vykazovalo setrvalé vysoké přebytky běžného účtu, zejména v důsledku obchodní bilance, která zahrnovala dopad kladného čistého vývozu plynu. Úroveň je však v současné době pod prahovou hodnotou, přestože se podle prognózy Komise bude v příštích letech zvyšovat. Navzdory určitému nárůstu nominálních jednotkových nákladů práce byla ztráta podílu na vývozu omezená. Přebytky rovněž odrážejí vysoké úspory v podnikovém sektoru spolu s nízkými investicemi. Pro nizozemskou ekonomiku představuje vnitřní riziko hlavně poměrně vysoký dluh soukromého sektoru a trh s nemovitostmi. V letech před krizí se dluh domácností v poměru k disponibilnímu příjmu a cenám nemovitostí zvýšil, částečně kvůli daňovým pobídkám na vysoké hypotéky pro domácnosti. Zároveň čistá pozice domácností, pokud jde o finanční aktiva, je pozitivní.

Rakousko: Pokud jde výkonnost vůči zahraničí, Rakousko zaznamenává trvalé přebytky běžného účtu. Zároveň ukazatel podílu na vývozu ukazuje ztrátu, přestože růst jednotkových nákladů práce byl omezený. Výše dluhu soukromého sektoru se postupně zvyšuje a v současné době je mírně nad orientační prahovou hodnotou stejně jako dluh veřejného sektoru. V Rakousku však koncem předchozího desetiletí, vyjádřeno v relativních hodnotách, nedošlo k rozmachu bydlení, aktiv nebo úvěrů na domácím trhu a zvýšení zadluženosti primárně způsobily podniky. Nedávný vývoj v roce 2011 naznačuje, že nárůst soukromé zadluženosti se zastavil a že soukromý sektor, včetně nefinančních podniků, se ocitne v čisté úvěrové pozici.

Polsko: Ačkoli hodnoty srovnávacího přehledu týkající se salda běžného účtu a čisté investiční pozice vůči zahraničí převyšují orientační prahové hodnoty, je třeba na ně pohlížet v kontextu procesu dohánění vyspělých ekonomik a s tím, že byly z velké části financovány prostřednictvím poměrně stabilních přílivů přímých zahraničních investic a finančních prostředků z fondů EU. V letech 2006–2008 došlo k omezené ztrátě cenové konkurenceschopnosti kvůli zhodnocení nominálního směnného kurzu, ale od roku 2009 se tento trend obrátil. Navzdory této ztrátě Polsko výrazně zvýšilo podíl na vývozu a došlo k omezenému nárůstu nominálních jednotkových nákladů práce. Došlo k relativně vysokému růstu úvěrů a nahromadění dluhu soukromého sektoru, byť z nízké úrovně, ale částečně financovanému v cizí měně.

Slovinsko: V roce 2010 dva ukazatele srovnávacího přehledu překročily prahovou hodnotu. V letech před krizí Slovinsko zaznamenalo silný růst a vysokou domácí poptávku společně s určitou ztrátou cenové konkurenceschopnosti a postupným prohlubováním schodku běžného účtu. Existují náznaky, že došlo k přehřátí, zejména pokud jde o růst úvěrů v soukromém sektoru, přidanou hodnotu ve stavebnictví a ceny nemovitostí. Slovinskou ekonomiku těžce zasáhla světová krize. Ta přinesla určitou, pravděpodobně dočasnou, úpravu salda zahraničního obchodu, ale to je stále v rané fázi. Vysoká zadluženost nefinančních podniků, včetně těch v odvětví stavebnictví, se projevuje úpadky podniků, poměrem úvěrů k vlastnímu kapitálu a nesplácením úvěrů.

Slovensko: V uplynulém desetiletí zaznamenával běžný účet Slovenska vysoké a setrvalé schodky, které byly částečně financovány kapitálovými transfery ze zahraničí. Ukazatel běžného účtu však překračuje orientační prahovou hodnotou, třebaže jen velmi málo. Přímé zahraniční investice, které z velké části směřovaly do výrobních exportně orientovaných odvětví, se převážně podílely na postupně se zhoršující čisté investiční pozici vůči zahraničí. Ztráta cenové konkurenceschopnosti odrážející se v hodnotě ukazatele reálného efektivního směnného kurzu, který převyšuje orientační prahovou hodnotu, je především důsledkem silného nominálního zhodnocení a souvisí s vysokým růstem produktivity, vývozem a světovým podílem na obchodu. Celkově zůstává úroveň zadluženosti veřejného i soukromého sektoru nízká.

Finsko: Několik ukazatelů srovnávacího přehledu týkajících se postavení vůči zahraničí, jako např. ztráta podílu na vývozu, převyšuje orientační prahové hodnoty. Běžný účet je přebytkový, i když se přebytek snižuje, přičemž odráží celosvětové zpomalení ekonomiky, ale také strukturální změny v exportních odvětvích, ke kterým došlo během posledních deseti let.   Kromě toho i když ztráta cenové konkurenceschopnosti byla po většinu uplynulého desetiletí poměrně omezená, v posledních letech již došlo k výraznější ztrátě v důsledku pomalé úpravy mezd související s klesající produktivitou. Srovnávací přehled také poukazuje na trvalý nárůst úrovně zadluženosti soukromého sektoru v průběhu posledního desetiletí, která nyní přesahuje orientační prahovou hodnotu a jež byla do značné míry zapříčiněna rostoucím počtem hypoték. Ceny nemovitostí se v posledním desetiletí zvýšily navzdory určité mírné úpravě během let 2008–2009. V roce 2010 začaly ceny opět narůstat, a to tempem převyšujícím orientační prahovou hodnotu, i když od druhé poloviny roku 2011se růst cen zmírnil.  

Švédsko: Vykazovalo trvale vysoké přebytky běžného účtu přesahující orientační prahovou hodnotu. To bylo na jedné straně způsobeno kladnou pozicí v oblasti úspor soukromého a veřejného sektoru, ale také do jisté míry omezenými domácími investicemi, zejména v odvětví stavebnictví.  Ukazatele vývoje nákladů, jako jsou jednotkové náklady práce a reálné efektivní směnné kurzy, nepoukazují na ztrátu cenové konkurenceschopnosti. V domácí ekonomice Švédsko vykazuje velmi vysokou úroveň dluhu soukromého sektoru, která značně převyšuje orientační prahovou hodnotu. Vzrůstá zadluženost domácností, která je nyní na vysoké úrovni navzdory nedávnému pomalejšímu růstu úvěrů. To je odrazem výrazného nárůstu cen nemovitostí v průběhu uplynulých patnácti let, jejichž stabilizace započala teprve nedávno.

Spojené království: Spojené království ztratilo během posledního desetiletí podíl na vývozu, přičemž ukazatel je vyšší než prahová hodnota, ačkoliv v posledních letech došlo k určité stabilizaci. Ke ztrátě podílu na trhu došlo navzdory podstatnému znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu během posledních let. Současně vykázalo Spojené království schodky běžného účtu, i když nižší než orientační prahová hodnota. Vysoká úroveň soukromého dluhu je rovněž problémem v souvislosti se špatnou situací v oblasti veřejných financí a se zvyšujícím se veřejným dluhem. Dluh domácností z velké části způsobují hypotéky v souvislosti s vysokým kumulovaným zvýšením cen nemovitostí. I když se jak dluh domácností, tak reálné ceny nemovitostí snížily, stále zůstávají vysoké, což naznačuje, že odstranění těchto nerovnováh musí nadále pokračovat, přičemž důležitým aspektem je rychlost nápravy.

5.         Hlavní zjištění a závěry

Toto první provedení postupu při makroekonomické nerovnováze se odehrává ve ztíženém ekonomickém prostředí, ve kterém převládají obavy týkající se státního dluhu. Všechny členské státy se přizpůsobují dopadu krize, avšak rozsah a závažnost se u jednotlivých států liší.  Jak objasňuje poslední roční analýza růstu[22], kterou předložila Komise, kromě úprav významných nerovnováh, které se utvořily během předchozích let, se Unie a členské státy rovněž potýkají se vzájemně provázanými problémy, jak se vypořádat s nízkým růstem a vysokou nezaměstnaností, zajištěním udržitelných veřejných financí a obnovou stability finančního systému. Cíl snížit nerovnováhy uznává také skupina G20, v rámci které je prováděn postup dohledu s cílem podpořit řádné obnovení rovnováhy, pokud jde o podmínky celosvětového růstu.

Náprava makroekonomických nerovnováh již v mnoha členských státech probíhá, zejména v těch, které mají/měly vysoké schodky zahraničního obchodu a velké nerovnováhy ve struktuře aktiv a pasiv domácnosti a/nebo podniků a ve veřejném sektoru. Tento proces ještě nějakou dobu potrvá, i když v krátkodobém horizontu vede v mnoha členských státech k výraznému nárůstu nezaměstnanosti a snížení úrovně ekonomické činnosti. Jak zdůraznila roční analýza růstu, pro členské státy, které jsou postiženy makroekonomickými nerovnováhami, budou mít velký význam reformy na podporu růstu produktivity díky svému pozitivnímu dopadu na potenciální produkt a schopnosti nápravy[23]. Za stávajících okolností je riziko nových nerovnováh tažených poptávkou obecně nízké, i když jakmile se růst obnoví, mohl by se opětovně projevit tlak na trzích s aktivy.

Vzhledem k tomu, že hospodářská situace a politiky v zemích programu jsou již pod zvýšeným dohledem, nejsou tyto země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze posuzovány[24]. Jedná se o Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko. Lotyšsko podléhá následnému programu dohledu, protože program pomoci pro zlepšení platební bilance skončil dne 19. ledna 2012, a je proto posuzováno v této zprávě.

Na základě ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu se Komise domnívá, že v několika členských státech je zapotřebí další hloubkové analýzy s cílem podrobněji prošetřit jejich problémy.  Široký záběr odráží skutečnost, že toto je první použití dohledu v rámci tohoto postupu, a proto se rovněž musí zabývat nápravou již dříve nakumulovaných nerovnováh. Jedná se o tyto členské státy: Belgii, Bulharsko, Dánsko, Španělsko, Francii, Itálii, Kypr, Maďarsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

Identifikované členské státy čelí různým problémům a potenciálním rizikům, včetně vedlejších účinků. V některých členských státech je třeba napravit kumulované nerovnováhy jak v domácí ekonomice, tak vůči zahraničí.  Tyto státy budou muset snížit vysokou celkovou zadluženost a znovu dosáhnout konkurenceschopnosti s cílem zlepšit své vyhlídky týkající se růstu a exportní výkonnost. V několika členských státech pomůže podrobná analýza posoudit hnací síly produktivity, konkurenceschopnost a vývoj obchodu, jakož i dopady kumulované zadluženosti a stupeň souvisejících nerovnováh. V některých zemích dochází k rychlé nápravě částečně v důsledku dohánění vyspělých ekonomik a tento vývoj může vyžadovat podrobnější šetření. Navzdory celkové dobré makroekonomické výkonnosti vykazují některé země vývoj na trzích aktiv, včetně zejména v oblasti bydlení, a pokračující narůstání dluhu v soukromém sektoru, což rovněž vyžaduje další analýzu.  

Vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu ukazatelů poukazuje na potřebu další horizontální analýzy hybných sil a dopadů doporučení v případě vysokých a setrvalých přebytků běžného účtu, zejména v některých členských státech eurozóny. Během následujících měsíců Komise provede další posouzení rozdílů v ekonomické výkonnosti mezi členskými státy, včetně prozkoumání obchodních a finančních vztahů mezi zeměmi se schodkem a přebytkem, a prozkoumá možnosti, jak opětovně získat rovnováhu v eurozóně a v globálním kontextu. Rovněž posoudí úlohu strukturálních faktorů, včetně fungování trhu služeb, prostřednictvím jejich dopadu na domácí spotřebu a investice, jako hnacích sil setrvalých přebytků, a tak zdůrazní nezbytná doporučení v oblasti politiky.  V této souvislosti Komise také dále prostuduje vliv dohánění vyspělých ekonomik.

V rámci mnohostranného dohledu a v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení Komise vyzývá Radu a Euroskupinu k projednání této zprávy. Komise rovněž uvítá zpětnou vazbu od Evropského parlamentu a dalších zúčastněných stran. Komise zohlední tuto diskuzi a začne připravovat hloubkové přezkumy příslušných členských států.

[1]       Definici nerovnováhy je možno nalézt v článku 2 nařízení o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. 

[2]       Rada schválila srovnávací přehled v závěrech Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 7. listopadu 2011. Evropský parlament přijal usnesení dne 15. prosince 2011. Evropská rada pro systémová rizika odpověděla dopisem ze dne 9. prosince 2011.

[3]       Nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.

[4]       Pracovní dokument útvarů Komise, včetně návrhu plánovaného srovnávacího přehledu, kterého se konzultace týkala, lze nalézt na této internetové stránce: INTERNETOVÁ ADRESA. Kromě toho Komise zveřejní informační dokument s dalšími důkazy, které odůvodňují vybrané ukazatele a jejich vlastnosti.

[5]       Usnesení Evropského parlamentu přijaté dne 15. prosince 2011:        http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/index_en.htm.

[6]       Závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 8. listopadu 2011;         http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/125976.pdf.

[7]       Názory Evropské rady pro systémová rizika na zamýšlené ukazatele srovnávacího přehledu, které jsou důležité pro stabilitu finančního trhu, jsou na adrese: http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/index_en.htm.

[8]       http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/index_en.htm.

[9]       Kromě toho ukazatel týkající se vývoje nezaměstnanosti je interpretován ve spojení s jinými, na budoucnost více orientovanými ukazateli přehledu a používá se k lepšímu pochopení potenciální závažnosti makroekonomických nerovnováh, pokud jde o jejich pravděpodobné trvání a schopnost ekonomiky se přizpůsobit.

[10]     http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/index_en.htm.

[11]     Viz poznámka pod čarou č. 7.

[12]     Je třeba uvést, že některé ukazatele přehledu, zejména vývoj úvěrů a cen nemovitostí, rovněž odrážejí toto hledisko. Předpokládá se, že do konce roku 2012 vznikne ukazatel týkající se bankovního/finančního sektoru, který bude včas zahrnut do přehledu ukazatelů pro následující evropský semestr.

[13]     Tyto převody rovněž zahrnují příliv kapitálu ze strukturálních fondů EU. V případě Slovenska a Polska by započítání salda kapitálového účtu znamenalo hodnotu ukazatele v rámci limitů orientačních prahových hodnot. Rovněž Řecko, Španělsko a Portugalsko těží ze silného přílivu ze strukturálních fondů EU.

[14]     Statistika čisté investiční pozice vůči zahraničí zaznamenává čistou finanční pozici (závazky po odečtení aktiv) dané země vůči zbytku světa. Údaje zahrnují výši přímých a portfoliových investic, finančních derivátů a jiných investic a rezervních aktiv.

[15]     Čistý zahraniční dluh ukazuje čistou pozici země vůči zbytku světa, pokud jde o závazky, které vyžadují platby jistiny a/nebo úroků dlužníkem někdy v budoucnosti. Čistý zahraniční dluh lze odvodit z čisté investiční pozice vůči zahraničí odečtením nedluhových zahraničních závazků (např. vlastního kapitálu).

[16]     V roce 2009 se růst jednotkových nákladů práce rychle zvýšil, protože velký pokles produktivity v důsledku ztráty produkce a hromadění pracovní síly převyšovaly často výrazné úpravy mezd. Průměrný růst jednotkových nákladů práce se však v roce 2010 výrazně zpomalil a v roce 2011 byl mírný.

[17]     Ve srovnávacím přehledu lze rozlišení orientačních prahových hodnot pro členské země eurozóny a mimo eurozónu ekonomicky odůvodnit. Pokud jde o jednotkové náklady práce, důvodem pro toto rozlišení je, že ve většině členských států mimo eurozónu, tj. těch, které přistoupily k EU v roce 2004 a později, probíhala od počátku 90. let liberalizace obchodu, která zahrnovala přirozený proces sbližování cen faktorů, což s sebou přineslo relativně rychlejší růst nákladů práce.

[18]     Zdá se, že tyto závěry se zhruba potvrzují rovněž při pohledu na změnu podílů na vývozu na základě objemu obchodu se zbožím.

[19]     Vlády na sebe převzaly velké podmíněné závazky soukromého sektoru, jež mohou ovlivnit jejich vnímanou úvěruschopnost, i když bezprostředně nedopadají na úroveň zadluženosti. Dochází rovněž k přenášení účinků ze soukromého sektoru na veřejný sektor, protože subjekty soukromého sektoru (nejen finanční instituce) se mohou stát velkými věřiteli států, čímž se státy stávají zranitelnými při fiskálních potížích.

[20]     I když dluh soukromého sektoru na základě konsolidovaných čísel je v Belgii nižší kvůli vysokému podílu vnitropodnikových úvěrů.

[21]     Dosud nebyla zahájena formální jednání.

[22]     http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/documents/pdf/ags_en.pdf.

[23]     Viz rovněž makroekonomická příloha k roční analýze růstu: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/documents/pdf/annex_2_en.pdf.

[24]     To je také v souladu s přístupem obsaženým v návrhu Komise na nařízení o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy, předneseném dne 23. listopadu 2011 – KOM(2011) 819 v konečném znění.