OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 3

2........... Druhy operací krytých rozpočtem................................................................................... 3

3........... Události, ke kterým došlo od poslední zprávy ze dne 31. prosince 2010.......................... 4

3.1........ Podpora platební bilance určená členským státům, které nejsou členy eurozóny................ 4

3.2........ Makrofinanční pomoc..................................................................................................... 4

3.3........ Euratom......................................................................................................................... 4

3.4........ Evropský mechanismus finanční stabilizace...................................................................... 4

3.5........ Záruka rozpočtu za vnější financování ze strany EIB........................................................ 5

4........... Informace o rizicích krytých rozpočtem........................................................................... 5

4.1........ Definice rizika................................................................................................................. 5

4.2........ Složení rizika.................................................................................................................. 6

4.3........ Roční riziko kryté rozpočtem.......................................................................................... 8

4.3.1..... Rizika související s členskými státy.................................................................................. 9

4.3.2..... Rizika související se třetími zeměmi................................................................................ 10

4.4........ Vývoj rizika.................................................................................................................. 11

5........... Nesplácení, aktivace rozpočtových záruk a nedoplatky.................................................. 13

5.1........ Platby z peněžních zdrojů.............................................................................................. 13

5.2........ Platby z rozpočtu.......................................................................................................... 13

5.3........ Aktivace Záručního fondu pro vnější vztahy................................................................... 13

6........... Záruční fond pro vnější vztahy....................................................................................... 14

6.1........ Zpětně získané částky................................................................................................... 14

6.2........ Aktiva.......................................................................................................................... 14

6.3........ Cílová částka................................................................................................................ 14

7........... Hodnocení rizik: hospodářská a finanční situace třetích zemí s největší expozicí............... 14

7.1........ Cíle.............................................................................................................................. 14

7.2........ Metody posouzení rizik................................................................................................. 14

1. Úvod

Účelem této zprávy je zmapovat rozsah úvěrového rizika, kterému je vystaven rozpočet Evropské unie a které plyne z poskytnutých záruk a z úvěrových operací prováděných přímo Evropskou unií nebo nepřímo prostřednictvím vnějších mandátů EIB.

Tato zpráva je předkládána v souladu s článkem 130 finančního nařízení, který ukládá, aby Komise podávala Evropskému parlamentu a Radě dvakrát ročně zprávu o rozpočtových zárukách a jim odpovídajících rizicích[1]. Je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise, který obsahuje podrobné tabulky a vysvětlivky.

2. Druhy operací krytých rozpočtem

Rizika krytá rozpočtem Evropské unie (dále jen „rozpočet“) jsou odvozena od různých úvěrových a záručních operací, které je možné rozdělit do dvou kategorií:

– úvěry, které Evropská unie poskytuje s makroekonomickými cíli, tzn. úvěry v rámci makrofinanční pomoci (dále jen „MFA“)[2] třetím zemím a ve spojení s brettonwoodskými institucemi, úvěry na podporu platební bilance (dále jen „PB“)[3] poskytované členským státům, které nejsou členy eurozóny a které se potýkají s obtížemi v oblasti platební bilance, a úvěry v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (dále jen „EFSM“)[4] na podporu členských států, které se potýkají s obtížemi, nad nimiž nemají kontrolu; a

– úvěry s mikroekonomickými cíli, tj. úvěry Euratomu a zejména operace financované ze strany Evropské investiční banky (EIB) v nečlenských státech („vnější financování ze strany EIB“)[5] kryté zárukami EU[6].

Zaručené vnější financování ze strany EIB, úvěry Euratomu a MFA jsou od roku 1994 kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (dále jen „fond“)[7], zatímco úvěry na podporu PB a úvěry v rámci EFSM jsou kryty přímo rozpočtem.

Fond kryje případy nesplácení a záruky u úvěrů poskytnutých nečlenským státům nebo na projekty v nečlenských státech. Byl zřízen za účelem:

– poskytování „likvidní rezervy“ s cílem zabránit požadavkům na rozpočet pokaždé, když dojde k nesplacení či prodlení se splácením zaručeného úvěru, a

– vytvoření nástroje rozpočtové kázně tím, že se stanoví finanční rámec pro rozvoj politiky EU v oblasti záruk za úvěry Komise a EIB nečlenským státům[8].

Pokud se třetí země stanou členskými státy, úvěry týkající se těchto zemí už nejsou kryty fondem a riziko musí nést přímo rozpočet. Fond je dotován z rozpočtu a musí být udržován v určité procentní výši dlužných částek úvěrů a úvěrových záruk krytých tímto fondem. Tato procentní výše, takzvaná cílová sazba, v současné době činí 9 %. Pokud nejsou ve fondu dostatečné zdroje, bude muset nezbytné prostředky poskytnout rozpočet.

3. Události, ke kterým došlo od poslední zprávy ze dne 31. prosince 2010 3.1. Podpora platební bilance určená členským státům, které nejsou členy eurozóny

V prvním pololetí 2011 proběhly dvě operace v celkové výši 1,35 miliardy EUR. Dne 24. března 2011 byla vyplacena čtvrtá tranše ve výši 1,2 miliardy EUR úvěru poskytnutého Rumunsku. Dne 22. června 2011 byla vyplacena pátá tranše ve výši 0,15 miliardy EUR úvěru poskytnutého Rumunsku.

Rada dále 12. května 2011 rozhodla poskytnout preventivní střednědobou finanční pomoc EU Rumunsku ve výši maximálně 1,4 miliardy EUR[9].

3.2. Makrofinanční pomoc

Během prvního pololetí roku 2011 nedošlo k žádné výplatě úvěru.

3.3. Euratom

Během sledovaného období nebyly vyplaceny žádné úvěry.

3.4. Evropský mechanismus finanční stabilizace

· Souvislosti

Nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 byl zřízen evropský mechanismus finanční stabilizace (dále jen „EFSM“), který je založen na čl. 122 odst. 2[10] Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Maximální dostupná částka v rámci tohoto mechanismu činí 60 miliard EUR a je plně zajištěná rozpočtem EU, který zaručuje splacení výpůjček v případě neplnění daného členského státu.

Finanční pomoc Unie v rámci EFSM má podobu úvěru nebo úvěrové linie poskytnuté dotčenému členskému státu. Za tímto účelem je Komise zmocněna k uzavírání smluv o výpůjčkách na kapitálových trzích jménem Evropské unie.

· Nové operace od 31. prosince 2010

Dne 30. května 2011 Rada rozhodla o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku ve výši až 26 miliard EUR v rámci EFSM, a sice v rámci tříletého společného programu EU/MMF ve výši 78 miliard EUR. Toto rozhodnutí následuje po rozhodnutí Rady z prosince 2010 přiznat finanční pomoc Unie Irsku až do výše 22,5 miliardy EUR v rámci EFSM.

Celkem bylo v rámci programu EFSM poskytnuto 48,5 miliardy EUR (ohledně dalších údajů o těchto operacích viz odstavec 4.4 Vývoj rizika).

Jako součást reakce na krizi byly zavedeny dva další mechanismy, které však nepřinesou žádné riziko pro rozpočet:

– evropský nástroj finanční stability (EFSF[11]), za který poměrným dílem ručí zúčastněné členské státy, a

– úvěrový nástroj pro Řecko[12], který je financován formou bilaterálních úvěrů od ostatních členských států eurozóny a centrálně koordinován Komisí.

3.5. Záruka rozpočtu za vnější financování ze strany EIB

V rámci vnějšího mandátu se na období let 2007–2013 se zvýšilo podepisování úvěrů během prvního pololetí roku 2011 o 7 %, takže dosáhlo 1 090 milionu EUR. Částka vyplácení úvěrů činila za sledované období 1 050 milionů EUR. Kumulativní částka úvěrů vyplacených v rámci mandátu tak dosáhla výše 7 028 milionů EUR k 30. červnu 2011, což je o 17 % více než ke 31. prosinci 2010.

4. Informace o rizicích krytých rozpočtem 4.1. Definice rizika

Riziko, které rozpočet nese, je odvozeno od dlužné částky jistiny a úroků u operací, na něž byla poskytnuta záruka.

Pro účely této zprávy se pro ocenění rizik, která nese rozpočet (přímo nebo nepřímo prostřednictvím fondu), používají dvě metody:

– Metoda „krytí celkového rizika“ je založena na součtu celkové částky nesplacené jistiny z dotčených operací k danému datu včetně narostlého úroku[13].

– Rozpočtový přístup definovaný jako „roční riziko, které rozpočet nese“ vychází z výpočtu maximální částky ročních splatných plateb, které by EU musela v rozpočtovém roce zaplatit za předpokladu, že by nebyly uhrazeny žádné splátky zaručených úvěrů[14].

4.2. Složení rizika

Až do roku 2010 bylo maximální riziko co do celkových nesplacených částek spojeno hlavně s operacemi poskytnutými třetím zemím. V roce 2011 měla finanční krize závažný dopad na veřejné finance členských států, což vedlo k nárůstu činnosti EU na podporu vyšších potřeb financování ze strany států.

V důsledku toho se od 30. června 2011 změnilo složení rizika:

· 64 % celkové zaručené nesplacené částky se týkala výpůjčních operací spojených s úvěry třetím státům, jež jsou přímo kryty rozpočtem.

· 36 % celkové zaručené nesplacené částky se týká výpůjček a úvěrů ve třetích zemích, jež jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (dále jen „fond“).

Celkové riziko, které kryje rozpočet ke 30. červnu 2011, je uvedeno v následující tabulce 1.

Tabulka č. 1: Celkové nesplacené částky kryté rozpočtem ke dni 30. června 2011, v milionech EUR

|| Dlužná jistina || Naběhlý úrok || Celkem || %

Členské státy* || || || ||

Makrofinanční pomoc || 38 || 0 || 38 || <1 %

Euratom || 410 || 2 || 412 || 1 %

Podpora platební bilance || 13 400 || 177 || 13 577 || 25 %

EIB*** || 3 061 || 28 || 3 088 || 6 %

EFSM || 17 900 || 113 || 18 013 || 33 %

Mezisoučet za členské státy || 34 808 || 320 || 35 129 || 64 %

Třetí země** || || || ||

Makrofinanční pomoc || 460 || 3 || 462 || 1 %

Euratom || 45 || 0 || 45 || <1 %

EIB*** || 19 191 || 151 || 19 342 || 35 %

Mezisoučet za třetí země || 19 695 || 154 || 19 849 || 36 %

Celkem || 54 503 || 474 || 54 978 || 100 %

*   Toto riziko je přímo kryto rozpočtem. Zahrnuje rovněž úvěry makrofinanční pomoci, Euratomu a EIB poskytnuté před přistoupením k EU. ** Toto riziko je kryto fondem. ***Zhruba 83 % úvěrových operací EIB (úvěrové operace pro státy a pro nižší úrovně státní správy) je kryto soubornou zárukou, zatímco zbývající operace EIB využívají pouze pokrytí politického rizika (stav ke 31. prosinci 2010).

Podrobnější informace o těchto dlužných částkách, zejména co se týče stropu, vyplacených částek nebo míry zajištění zárukou, jsou uvedeny v tabulkách A1, A2, A3 a A4 pracovního dokumentu útvarů Komise.

Celková nesplacená částka jistiny i úroků krytá rozpočtem se značně zvýšila na 54,98 miliardy EUR, tedy o 55 % oproti stavu ke 31.12.2010. Toto zvýšení se vysvětluje vyplacením 17,9 miliardy EUR v rámci EFSM (11,4 miliardy EUR Irsku a 6,5 miliardy EUR Portugalsku). Dále bylo vyplaceno 1,35 miliardy EUR v rámci nástroje na podporu platební bilance Rumunsku jako poslední tranše prostředků vyplacených na základě rozhodnutí Rady 2009/459/ES ze dne 6. května 2009. Netto výplaty EIB třetím zemím vzrostly během prvního pololetí roku 2011 o 486 milionů EUR.

4.3. Roční riziko kryté rozpočtem

Za druhé pololetí roku 2011 bude rozpočet krýt (přímo a prostřednictvím fondu) 3,6 miliardy EUR[15], což představuje částky splatné během tohoto období z celkové částky dlužné ke dni 30. června 2011.

Z této částky jsou 2,6 miliardy EUR (přibližně 73 %) splatné z členských států, zatímco zbývající zůstatek je splatný ze třetích zemí.

4.3.1. Rizika související s členskými státy

Riziko související s členskými státy se týká a) poskytování úvěrů EIB, jakož i úvěrů MFA a Euratomu poskytnutých před přistoupením k EU, b) úvěrů poskytnutých nástrojem na podporu PB a c) úvěrů poskytnutých v rámci režimu EFSM.

Tabulka č. 2: Pořadí členských států podle maximálního rizika neseného rozpočtem během druhého pololetí roku 2011 (v milionech EUR)

Pořadí || Země || Maximální riziko || % celkového maximálního rizika

1 || Maďarsko || 2 145,6 || 81,9 %

2 || Rumunsko || 197,0 || 7,5 %

3 || Irsko || 111,7 || 4,3 %

4 || Polsko || 40,1 || 1,5 %

5 || Bulharsko || 37,5 || 1,4 %

6 || Česká republika || 36,7 || 1,4 %

7 || Slovenská republika || 26,7 || 1,0 %

8 || Lotyšsko || 9,1 || 0,3 %

9 || Slovinsko || 5,9 || 0,2 %

10 || Kypr || 4,6 || 0,2 %

11 || Litva || 2,7 || 0,1 %

12 || Estonsko || 0,5 || 0,0 %

13 || Malta || 0,3 || 0,0 %

|| Celkem || 2 618,4 || 100,0 %

Tabulka č. 2 ukazuje, že první místo mezi členskými státy z hlediska výše splátek, jež se stanou splatnými ve druhém pololetí roku 2011, zaujímá Maďarsko a druhé Rumunsko.

4.3.2. Rizika související se třetími zeměmi

Fond kryje zaručené úvěry týkající se třetích zemí se splatností až do roku 2040. Ve druhém pololetí roku 2011 ponese fond konkrétně maximální roční riziko související se třetími zeměmi ve výši 961 milionů EUR[16] (27 % celkového ročního rizika).

Prvních deset (ze čtyřiceti čtyř) zemí je seřazeno níže podle jejich celkové výše nesplacených částek. Představují 754,2 milionu EUR neboli 78 % ročního rizika, které fond nese v souvislosti s třetími zeměmi. Hospodářská situace těchto zemí je analyzována a komentována v pracovním dokumentu útvarů Komise.

Tabulka č. 3: Pořadí 10 nejdůležitějších třetích zemí podle nejvyššího rizika, které nese fond během druhého pololetí roku 2011 (v milionech EUR).

Pořadí || Země || Maximální riziko || % celkového maximálního rizika || Pořadí úvěrového rizika podle Euromoney[17]

09/2010 || 03/2011

1 || Turecko ||  220,7 || 29,3 % || 50/185 || 54/100

2 || Egypt ||  91,7 || 12,2 % || 64/185 || 88/100

3 || Maroko ||  87,8 || 11,6 % || 62/185 || 67/100

4 || Tunisko ||  86,6 || 11,5 % || 69/185 || 81/100

5 || Srbsko ||  75,8 || 10,1 % || 70/185 || 86/100

6 || Libanon ||  54,0 || 7,2 % || 76/185 || 91/100

7 || Jižní Afrika ||  47,9 || 6,4 % || 44/185 || 48/100

8 || Sýrie ||  39,3 || 5,2 % || 128/185 || neuvedeno

9 || Bosna a Hercegovina ||  27,0 || 3,6 % || 113/185 || neuvedeno

10 || Brazílie ||  23,2 || 3,1 % || 41/185 || 42/100

10 zemí celkem || || 754,2 || 100,0 % || ||

4.4. Vývoj rizika

Přetrvává vysoký stupeň nejistoty, neboť světová hospodářská a finanční krize nadále narušuje hospodářské zotavení v EU i světový růst. Geopolitická napětí v některých zemích jižního Středomoří vytváří také další faktor nejistoty ohledně hospodářského zotavení v některých třetích zemích.

· Nástroj na podporu platební bilance

Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla reaktivována v listopadu 2008 pro Maďarsko a potom v lednu a květnu 2009 pro Lotyšsko a Rumunsko, aby se těmto zemím pomohlo znovu získat důvěru trhů. První splátka úvěru ve výši 2 miliardy EUR od Maďarska proběhne v prosinci 2011.

V rámci nástroje na podporu PB s celkovým stropem 50 miliard EUR zbývá na poskytnutí další pomoci v případě potřeby kapacita 35 miliard EUR.

· Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)

Napětí na trzích se státními dluhopisy zůstalo během prvního pololetí roku 2011 vysoké. Emisní podmínky u dluhopisů z okrajových států eurozóny zůstávají stísněné přes aktivaci EFSM i EFSF doplněnou bilaterálními úvěry. Problémem zůstanou zvýšené potřeby refinancování vlád členských států v nadcházejících měsících a letech.

Podle závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci je maximální objem mechanismu stanoven na 60 miliard EUR[18], avšak právní limit je stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady, podle něhož je dlužná částka omezena rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů[19].

Začátkem roku 2011 se dostalo na finančních trzích do tlaku Portugalko, čímž se zvýšil také tlak na vládní dluhopisy a náklady na jejich dluhovou službu. Dne 7. dubna 2011 Portugalsko oficiálně požádalo o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (dá jen „MMF“)[20].

Na základě této žádosti se 17. května 2011 dohodly euroskupina a Rada na podmínkách balíku tříleté finanční pomoci. Finanční balíček pokryje potřeby financování Portugalska až do výše 78 miliard EUR a bude rovnoměrně rozdělen takto:

– EFSM poskytne částku až 26 miliard EUR[21] (přímo krytou rozpočtem);

– EFSF poskytne částku až 26 miliard EUR,

– MMF poskytne částku až 26 miliard EUR.

Rozhodnutí podpořit Portugalsko v rámci EFSM bylo přijato navíc k rozhodnutí přijatému v prosinci 2010 podpořit Irsko[22] částkou až 22,5 miliardy EUR.

Ze svého maximálního objemu 60 miliard EUR má EFSM zbývající kapacitu 11,5 miliardy na poskytnutí další pomoci v případě potřeby[23] .

Dne 21. července 2011 bylo na summitu eurozóny rozhodnuto o několika opatřeních včetně prodloužení doby splatnosti a snížení účtovaných úrokových sazeb u budoucích úvěrů v rámci EFSF pro Řecko, aby se zmírnila řecká dluhová krize a zajistila se finanční stabilita v eurozóně jako celku. V souladu se závěry summitu je dopad na EFSM dvojí:

a) obchodní rozpětí EFSM bude se zpětnou splatností sníženo u úvěrových operací pro Portugalsko a Irsko a

b) splatnost splátek budoucích úvěrů bude prodloužena.

· Úvěry makrofinanční pomoci

O úvěrech MFA třetím zemím rozhodovala individuálními rozhodnutími Rada, od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pak Evropský parlament a Rada. Ke zlepšení rozhodovacího procesu podle Lisabonské smlouvy byl vypracován nový legislativní návrh rámcového nařízení o MFA[24].

Podle navrženého rámcového nařízení by se postup pro makrofinanční pomoc stal podobným postupu u ostatních nástrojů vnějšího financování, takže by Komise měla kompetenci pro přijímají rozhodnutí o poskytnutí MFA za dohledu výboru zástupců členských států v souladu s postupem prověřování zavedeným novými pravidly jednání ve výborech, jež vstoupila v platnost dnem 1. března 2011[25].

Během prvního pololetí roku 2011 nebyly prováděny žádné úvěrové operace MFA. Dvě operace úvěrů MFA v celkové částce 126 milionů EUR[26] byly vyplaceny v červenci 2011.

· Úvěry Euratomu

Úvěry Euratomu členským státům nebo určitým způsobilým nečlenským zemím (Ruské federaci, Arménii, Ukrajině) mají strop ve výši 4 miliardy EUR, z něhož bylo využito již zhruba 85 %. Zbývající částka činí přibližně 600 milionů EUR a mohla by se použít na financování nových projektů.

· Úvěry EIB

V rámci obecného mandátu EIB na období let 2007 až 2013 byla ke 30. červnu 2011 podepsána financování v celkové částce 17 691 milionů EUR, z čehož bylo k uvedenému dni vyplaceno 7 180 milionů EUR (viz tabulku A6 pracovního dokumentu útvarů Komise).

V důsledku posouzení vnějšího mandátu EIB v polovině období přijaly Evropský parlament a Rada dne 13. října 2011 nové rozhodnutí (č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011) o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES. Toto nové rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 30. října 2011. V důsledku toho by se souhrnná částka vyplacených úvěrů a záruk poskytnutých v rámci operací financování EIB minus splacených částek plus všech souvisejících částek zvýšila 25 800 milionů EUR na strop 29 484 milionů EUR[27]. Záruka EU je omezena na 65 % souhrnné částky vyplacených úvěrů a záruk poskytnutých v rámci financování EIB.

Vzhledem k pokračujícím geopolitickým napětím v některých zemích jižního Středomoří nelze vyloučit, že fond bude využit k pokrytí případných neplnění u úvěrů nebo úvěrových záruk se zárukou EU v této zeměpisné oblasti (více informací o zemích se zárukou EU viz tabulky A1 a A2 pracovního dokumentu útvarů Komise).

5. Nesplácení, aktivace rozpočtových záruk a nedoplatky 5.1. Platby z peněžních zdrojů

Pokud je dlužník ve zpoždění s platbami EU, čerpá Komise ze svých peněžních prostředků, aby zabránila zpožděním a souvisejícím nákladům při svých výpůjčních operacích[28].

5.2. Platby z rozpočtu

Jelikož v první polovině roku 2011 nebyla zaznamenána žádná nesplacená částka, nebyly z položek p. m. článku rozpočtu 01 04 01 „Záruky Evropské unie za výpůjční operace Unie a Euratomu a za úvěrové operace EIB“ požadovány žádné prostředky.

5.3. Aktivace Záručního fondu pro vnější vztahy[29]

Pokud je příjemce úvěru poskytnutého nebo zaručeného třetí zemi ze strany EU v prodlení se splácením, je fond vyzván k pokrytí neprovedené platby, a to do tří měsíců ode dne splatnosti této platby.[30]

Během první poloviny roku 2011 nebyl fond vyzván ke krytí žádných plateb.

6. Záruční fond pro vnější vztahy 6.1. Zpětně získané částky[31]

Ke dni 30. června 2011 neevidoval fond žádné nedoplatky, u nichž by měl provádět zpětné získávání.

6.2. Aktiva

K 30. červnu 2011 činila čistá aktiva[32] fondu 1 487 416 919 EUR.

6.3. Cílová částka

Fond musí dosáhnout přiměřené úrovně (cílové částky) stanovené na 9 % celkových neuhrazených kapitálových závazků vyplývajících z každé operace plus naběhlé úroky. Poměr mezi zdroji fondu (1 487 416 919 EUR) a nesplacenými kapitálovými závazky[33] (19 848 481 968 EUR) ve smyslu nařízení o fondu se zvýšil ze 7,7 % ke dni 31. prosince 2010 na 8,8 % ke dni 30. června 2011.

Na konci roku 2010 byly zdroje fondu nižší než cílová částka. Podle dotačních pravidel dle nařízení o fondu byla do předběžného rozpočtu na rok 2012 vložena dotace ve výši 260 170 000 EUR. Tato částka bude z rozpočtu do fondu převedena v únoru 2012.

7. Hodnocení rizik: hospodářská a finanční situace třetích zemí s největší expozicí 7.1. Cíle

Předcházející oddíly této zprávy podávaly informace o kvantitativních aspektech rizika, které nese rozpočet a které se vztahuje k třetím zemím. Tento oddíl, který je doplněn oddílem 3 pracovního dokumentu útvarů Komise, poskytuje makroekonomickou analýzu třetích zemí s největší expozicí pro rozpočet nebo využívajících úvěrové nástroje EU (úvěry v rámci MFA a úvěry z Euratomu).

7.2. Metody posouzení rizik

Posouzení rizik nastíněné v pracovním dokumentu útvarů Komise vychází z informací o hospodářské a finanční situaci, ratingu a jiných známých skutečnostech týkajících se zemí, které obdržely zaručené úvěry. Toto posouzení nezahrnuje odhady předpokládaných ztrát a částek, které budou získány zpět, jež nutně zůstávají značně nejisté.

Ukazatele rizika jednotlivých zemí uvedené v tabulkách pracovního dokumentu útvarů Komise naznačují vývoj rizika nesplacení. U zemí, které ke 30. červnu 2011 vykazují nejvyšší úvěrové riziko a expozici pro rozpočet (včetně úvěrů MFA a Euratomu), je tato analýza uvedena v oddílu 3 pracovního dokumentu útvarů Komise.

[1]               KOM(2011) 528 a SEK(2011) 1011 tvoří předchozí zprávu o zárukách krytých rozpočtem ke dni 31. prosince 2010.

[2]               MFA může mít i podobu grantů třetím zemím. Více informací o MFA viz zpráva Komise KOM(2011) 408 a SEK(2011) 874.

[3]               Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

[4]               EFSM byl zřízen dne 11. května 2010 na základě nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1). Funguje podobným způsobem jako systém platební bilance, je však dostupný pro všechny členské státy, tj. včetně členských států eurozóny.

[5]               Údaje o mandátech EIB jsou uvedeny v tabulce A1 a odkazy na právní základy v tabulce A4 pracovního dokumentu útvarů Komise.

[6]               Ke 30. červnu 2011 se záruka vztahovala na období 1. února 2007 až 31. října 2011 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009 (Úř. věst. L 190, 22.7.2009, s. 1) („rozhodnutí o vnějším mandátu“), kterým se nahrazuje rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006. Mezitím bylo toto období prodlouženo do 31. prosince 2013 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 (Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1).

[7]               Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění), „nařízení o záručním fondu“ (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

[8]               Ačkoli jsou vnější rizika nakonec kryta zárukou rozpočtu EU, představuje záruční fond nástroj na ochranu rozpočtu EU před rizikem nesplácení. Souhrnná zpráva o činnosti fondu viz KOM(2010) 418 a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2010) 968).

[9]               Rozhodnutí Rady (2011/288/EU) ze dne 12. května 2011, kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc Evropské unie (Úř. věst. L 132, 19.5.2011, s. 15).

[10]             V čl. 122 odst. 2 SFEU se stanoví finanční podpora pro členské státy v obtížích způsobeným mimořádnými okolnostmi mimo kontrolu členských států.

[11]             Informace o EFSF: http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm

[12]             Úvěrový nástroj pro Řecko - ECFIN - Evropská komise: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/greek_loan_facility/index_en.htm

[13]             Viz tabulka 1 ve zprávě.

[14]             Pro účely tohoto výpočtu se předpokládá, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu, tzn. berou se v úvahu pouze splatné částky (viz rovněž tabulky 2 a 3 ve zprávě a tabulka 2 pracovního dokumentu útvarů Komise).

[15]             To představuje částky splatné během druhého pololetí roku 2011 (z celkové dlužné částky ke dni 30. června 2011) a za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu. Podrobnosti viz tabulka A2 v pracovním dokumentu útvarů Komise.

[16]             To představuje částky splatné během druhého pololetí roku 2011 (z celkové dlužné částky ke dni 30. června 2011) a za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu. Podrobnosti viz tabulka A2 v pracovním dokumentu útvarů Komise.

[17]             Čím vyšší číslo pořadí, tím je nižší úvěruschopnost země. Země jsou klasifikovány ve stupnici od 0 do 185 nebo do 100 (počet zemí byl od ledna 2011 snížen ze 185 na 100). 185 resp. 100 představuje nejvyšší riziko neplnění závazků. Daná země může zlepšit svůj rating a nadále spadat do tohoto pořadí, jestliže se průměrné globální hodnocení všech hodnocených zemí zlepší.

[18]             Viz tisková zpráva o mimořádném zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci 9. a 10. května 2010 (http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/114324.pdf)

[19]             Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

[20]             Prováděcí rozhodnutí Rady č. 344/2011/EU ze dne 30. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88).

[21]             Dne 31. května 2011 byla Portugalsku vyplacena první tranše ve výši 1,75 miliardy EUR. Do června 2011 bylo vyplaceno 6,5 miliardy EUR.

[22]             http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/ireland/index_en.htm

[23]             Ohledně dalších informací o EFSM viz také zprávu Komise o činnosti Evropské unie v oblasti půjček a úvěrů v roce 2010, KOM(2011) 485.

[24]             Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rozhodnutí o makrofinanční pomoci již nejsou přijímána pouze Radou, ale přijímají se řádným legislativním postupem (spolurozhodováním).

[25]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13), jímž se nahrazuje rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

[26]             26 milionů EUR Arménii a 100 milionů EUR Srbsku.

[27]             Zvýšení o 3 684 miliony EUR je třeba rozdělit mezi další mandát ve výši 2 000 milionů EUR na financování operací v oblasti boje proti změně klimatu a 1 684 miliony EUR na posílení rizikových financování EIB.

[28]             Viz článek 12 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 436/2007/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1–12).

[29]             Od svého vzniku v roce 1994 byl fond využit ke krytí úhrnné částky ve výši 478 milionů EUR.

[30]             Více podrobností viz oddíl 1.4.3 pracovního dokumentu útvarů Komise.

[31]             Od vzniku fondu v roce 1994 dosáhly celkové částky získané zpět výše 576 milionů EUR (to zahrnuje částku jistiny a splacených úroků, plus sankční úroky za pozdní platby a realizované kurzové zisky a ztráty).

[32]             Celková aktiva fondu po odečtení kumulovaných závazků (poplatků EIB a poplatků za audit).

[33]             Včetně naběhlých úroků.