17.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 139/51

—

podporuje výzvu, aby se zvýšilo úsilí o rozvoj průřezových dovedností, zejména podnikatelských;

—

považuje za důležité budovat mosty mezi informálním, neformálním a formálním vzděláváním. Vytváření středoškolských osnov se příliš často zaměřuje na získávání informací místo soustředění na upevňování porozumění, získání klíčových dovedností a rozvoj dovedností, jež umožňují reagovat na reálný svět a hledat v něm vlastní cestu;

—

považuje za současné hospodářské situace za velice důležité, aby byla respektována významná úloha kombinování veřejných a soukromých investic ve vzdělávání a odborné přípravě. Naprosto inklusivní politiky jsou nejen důležité, ale i nezbytné;

—

zdůrazňuje, že ve vztahu k vícejazyčnosti a schopnosti využívat médií specifičnost učení a rychle se měnící studijní programy vyžadují investice do výukových nástrojů, širší partnerství a neustálou pozornost. IKT otevřely obrovský potenciál ke zlepšení učebních výsledků;

—

vítá záměr Komise pokračovat v zapojování zúčastněných subjektů do dalšího vývoje navrhované strategie přehodnocení vzdělávání koordinovaným reformním úsilím a znovu potvrzuje zájem VR pokračovat v práci s Evropskou komisí a dalšími partnery v této oblasti.

Zpravodajka

Fiona O'LOUGHLIN (IE/ALDE), členka rady hrabství Kildare a regionálního úřadu kraje Mid-East

Odkaz

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků

COM(2012) 669 final

1.

vítá sdělení Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků  (1) jako aktuální a cenný vklad k započetí obnoveného procesu rozvoje moderních a efektivních systémů vzdělávání a odborné přípravy;

2.

domnívá se však, že titul „Přehodnocení vzdělávání“, zasluhující širší zaměření než to, jež se uvádí ve sdělení, by neměl opomíjet cíle aktivního občanství, osobního rozvoje a blahobytu, přesto je nutné zlepšit dovednosti v zájmu zaměstnatelnosti a růstu a coby prostředek k řešení výzev 21. století, jako je změna klimatu, stárnutí obyvatelstva nebo migrace;

3.

připomíná, že balíček sdělení Přehodnocení vzdělávání vytyčuje politické priority pro systémy vzdělávání a odborné přípravy na další roky, kde v případě vzdělávání mládeže musí být nedílnou součástí také výchova, a zavazuje členské státy, aby se středem jejich zájmu znovu staly:

—   kvalita: správné dovednosti využívané na pracovním místě;

—   dostupnost: reformy, jež zvýší účinnost a otevřenost systémů vzdělávání a celoživotního učení;

—   financování: lidské a finanční zdroje, které umožní provedení reforem vztahujících se k činnostem nutným k využití potenciálu systémů vzdělávání a odborné přípravy jako hnací síly růstu a zaměstnanosti mládeže. Jsou v souladu s doporučeními pro jednotlivé země, jež stanovil členským státům evropský semestr;

4.

ztotožňuje se s úsilím Komise o zlepšení a inovaci koncepcí podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy i s její výzvou k dalším udržitelnými investicím do vzdělání a odborné přípravy, aby bylo možné odpovědět na výzvy globální ekonomiky a posunu poptávky po dovednostech, a tak generovat růst a zajistit pracovní příležitosti;

5.

zdůrazňuje, že sdělení Komise vyzývá k zásadnímu posunu v oblasti vzdělávání s důraznějším zaměřením se na „studijní výsledky“ – tj. znalosti, dovednosti a schopnosti, které studenti získají. Výbor zdůrazňuje stěžejní motivační a věcnou úlohu vzdělávání, zejména při vytváření podmínek pro celoživotní učení;

6.

zastává mínění, že doba strávená v systému vzdělávání je špatným ukazatelem nabývání vědomostí. Mnohem důležitější než doba strávená v systému vzdělávání je zajímavý a relevantní vzdělávací obsah a vzdělávací metody a prostředí, které jsou motivující a účinné. Dále zdůrazňuje, že je třeba podstatně zlepšit znalosti v oblasti efektivnosti čtení a matematiky, včetně základních finančních znalostí a počítačové gramotnosti, a rozvinout a posílit podnikatelské dovednosti a smysl pro vlastní iniciativu. Je rovněž zapotřebí analyzovat a prostudovat rozvrh a počet hodin výuky v evropských vzdělávacích systémech a dosáhnout optimalizace z hlediska skutečných akademických výsledků žáků;

7.

souhlasí se strategií pro dovednosti OECD zveřejněnou dne 21. května 2012, jež považuje dovednosti za světovou měnu 21. století. Hodnota této „měny“ je určena jejím rozsahem použití a možností rozvoje. Bez řádných investic do dovedností se lidé ocitají na okraji společnosti, technický pokrok nepřináší hospodářský růst a země již nejsou schopné konkurovat v globální společnosti, čím dál více se opírající o znalosti. Tato hodnota se však snižuje, protože požadavky trhů práce se vyvíjejí a lidé ztrácejí dovednosti, jež nevyužívají, nebo se jim nedaří získávat nové v rámci procesu celoživotního učení;

8.

upozorňuje také, že dovednosti se netransformují do pracovních příležitostí a růstu automaticky. Strategie OECD se vyslovuje pro prosazování rovnosti vzdělávacích příležitostí. V mnoha oblastech života se nerovnost prohlubuje, ale vzdělání a odborná příprava ji může pomoci překonat. Proto soudí, že úsilí o rovnost při rozvoji dovedností je sociálně spravedlivé i hospodářsky účinné. Kromě toho výzkum již dávno potvrdil, že rovnost a kvalita ve vzdělávání se navzájem nevylučují, ba naopak: nejvýkonnější vzdělávací systémy v zemích OECD jsou ty, jež kombinují kvalitu s rovností;

9.

zdůrazňuje hodnotu komplexního systémového pohledu tohoto stanoviska na vzdělávání a odbornou přípravu a považuje za důležité připomenout význam využívání průkazných podkladů a osvědčených postupů při formulaci navrhovaných činností a reforem, jež jsou potřebné ke zvýšení účinnosti, pružnosti a případnosti těchto systémů. Zdůrazňuje také širší poslání vzdělávání a odborné přípravy, jejich úlohu při zajišťování sociálního začleňování a nutnost podpory na všech úrovních: unijní, vnitrostátní, místní i regionální;

10.

podporuje výzvu, aby se zvýšilo úsilí o rozvoj průřezových dovedností, zejména podnikatelských. Při snaze vyhovět vysoké poptávce po dovednostech v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství, matematiky a výzkumu a inovací však prvním krokem musí být, že všichni získají základní dovednosti, což zahrnuje i počítačovou gramotnost a základní finanční znalosti. Je zcela zásadní zahrnout do osnov všech evropských vzdělávacích systémů výuku podnikatelských dovedností, z nichž mnohé jsou úzce spjaty s emočními schopnostmi a dovednostmi;

11.

zdůrazňuje, že učení na všech úrovních by mělo mnohem více využívat týmové, skupinové a síťové učení, protože pouze malá část pracovního života zahrnuje práci a řešení problémů bez pomoci jiných. Kvalitní vytváření týmu je ve všech činnostech založeno na vzájemné slučitelnosti a vzájemném doplňování znalostí, dovedností a osobností různých lidí;

12.

souhlasí, že odborné vzdělávání a příprava musí být ceněnou a integrální součástí vzdělávacího systému, což se týká zejména duálních systémů využívajících učení založené na pracovní činnosti. Země s vysoce vyvinutými duálními systémy mají tendenci dosahovat lepších výkonů v oblasti zaměstnanosti mládeže. Ve více než polovině členských států se však programů odborného vzdělávání a přípravy účastní méně než 50 % studujících. Členské státy se proto vyzývají, aby dosáhly excelence v systému odborného vzdělávání a přípravy a přizpůsobily jeho výstupy tak, aby odpovídaly potřebám místního trhu práce, a to s podstatným zapojením podnikové sféry. Na případy nesouladu nabídky a poptávky v oblasti kvalifikace se mohou zaměřit například programy s krátkým dvouletým cyklem, jež mohou podstatně ovlivnit zaměstnanost. VR zdůrazňuje, že při rozvoji vysoce kvalitních duálních systémů odborného vzdělávání a přípravy musí být zohledněny konkrétní podmínky a potřeby v jednotlivých zemích či regionech.VR také doporučuje, aby byly spuštěny pilotní programy k povzbuzení vzdělávacího systému ve státech, kde není dostatečně vyvinutý duální vzdělávací systém, podpořilo se tak učňovské školství a lepší propojení mezi odbornou přípravou a pracovním prostředím;

13.

vítá skutečnost, že potřeba strategie pro podnikatelské vzdělávání na institucionálních úrovních byla řádně uznána Radou ministrů pro vzdělávání dne 15. února, a očekává, že se brzy projeví konkrétní činností členských států;

14.

potvrzuje význam rozvoje a zavedení systémů podnikatelského vzdělávání v celé Evropě. Zastává mínění, že je třeba se zaměřit na překonání nerovností a podstatných rozdílů v jejich vývoji, jak ukázal roku 2008 průzkum o podnikatelství ve vysokoškolském vzdělávání a v Budapešti v roce 2011 potvrdilo sympozium na vysoké úrovni;

15.

zdůrazňuje, že přístupnost podnikatelského vzdělávání pro studenty se liší a často je determinována na úrovni instituce. Považuje učitele a pedagogy za významné multiplikační činitele, zároveň je však třeba ve školách v rámci možností řešit stávající nedostatečné porozumění tomu, co podnikatelské vzdělávání zahrnuje a jak je možné je studentům poskytnout. Domnívá se proto, že členské státy ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a příslušnými orgány poskytujícími podporu podnikatelům musí do předpisů, které upravují vzdělávací obsah v základním vzdělávání, odborné přípravě a vyšším vzdělávání, zahrnout prvky podnikatelského vzdělávání;

16.

zdůrazňuje význam evropského rámce klíčových schopností, mezi nimiž se za velmi důležité považuje podnikatelské vzdělávání. Navrhuje proto soustředit pozornost na přípravu učitelů v oblasti podnikatelských dovedností; rovněž je třeba široce podpořit informální učení mezi podnikateli a studenty;

17.

vyzývá místní a regionální instituce poskytující odbornou přípravu a vzdělávací systém, aby nabízely řešení (formálního a neformálního učení) upravená na míru konkrétním cílovým skupinám osob, jež se chtějí připravit na dráhu podnikatele nebo rozvinout své podnikání. V tomto ohledu mohou být cenným inspiračním zdrojem osvědčené postupy evropských podnikatelsky zaměřených regionů (EER). Označení Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER), jež uděluje Výbor regionů, je dobrým příkladem, jak ukázat, že při nevelkých nákladech mohou regiony vyvinout perspektivní strategie zaměřené na zvyšování podnikatelských dovedností především mezi mladými lidmi, a tím přispět k podpoře nové generace podnikatelů a pracovních příležitostí;

18.

znalost cizího jazyka je jednou z určujících složek učení a profesní mobility i domácí a mezinárodní zaměstnatelnosti. Sdělení však říká, že výsledky učení se jazykům jsou v Evropě nedostatečné: jen čtyři z deseti žáků dosáhnou v prvním cizím jazyce úrovně „nezávislého uživatele“, což je označení odpovídající schopnosti vést jednoduchý rozhovor. Nedostatečné jazykové dovednosti tak představují podstatnou překážku z hlediska volného pohybu pracovníků a mezinárodní konkurenceschopnosti podniků EU. To je závažným tématem zejména v oblastech, kde naši evropští občané žijí blízko hranic sousední země, kde se hovoří jiným jazykem. Uvádí se, že učení se jazykům je daleko efektivnější v raném věku, rozvíjení vzájemného pochopení a vývoj smyslu pro evropské občanství přitom vyžaduje kontakty od raného věku dále;

19.

uznává pokrok, jehož bylo doposud dosaženo, ale zastává mínění, že stále existuje nevyužitý potenciál systémů vzdělání a odborné přípravy, pokud se týká plnění jejich úlohy při podpoře sociální a územní soudržnosti a přispívání k prosperitě Evropy, např. ve využívání nových možností, jež nabízejí IKT a otevřené vzdělávací zdroje a otevřené inovace;

20.

považuje za současné hospodářské situace za velice důležité, aby byla respektována významná úloha kombinování veřejných a soukromých investic ve vzdělávání a odborné přípravě; na druhé straně zdůrazňuje nutnost zabránit možným nežádoucím vedlejším účinkům, jako je znesnadnění přístupu socioekonomicky znevýhodněných skupin ke vzdělávání a odborné přípravě. Naprosto inklusivní politiky jsou nejen důležité, ale i nezbytné;

21.

zvláštní pozornost se věnuje boji proti nezaměstnanosti mladých se zaměřením na čtyři oblasti, které jsou nezbytné pro řešení této otázky a v nichž by členské státy měly zvýšit své úsilí:

22.

v této souvislosti vítá balíček týkající se zaměstnanosti mladých lidí z prosince 2012, jenž zahrnuje záruku pro mladé lidi, a návrh Evropské rady týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s rozpočtem 6 mld. EUR (2014–2020) pro regiony s mírou nezaměstnanosti mládeže přesahující 25 %. Naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regiony zajistily, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude v rámci stávajících regionálních a vnitrostátních opatření v boji proti nezaměstnanosti mládeže plnit skutečně komplementární funkci a umožní, aby záruka pro mladé lidi měla konkrétní výsledky;

23.

opakuje proto svou výzvu členským státům, popřípadě regionálním vládám, aby přes rozpočtové tlaky nezadlužovaly budoucnost škrty v odvětvích, jež tvoří základnu budoucího růstu (např. vzdělávání a odborná příprava) (2). Je možné využít evropský semestr, aby se zajistilo, že škrty nepostihnou odvětví zásadně významná pro provádění strategie Evropa 2020; připomíná, že není možné dopustit zaostávání členských států, které jsou v období těžkých rozpočtových omezení;

24.

považuje za důležité budovat mosty mezi informálním, neformálním a formálním vzděláváním. Vytváření středoškolských osnov se příliš často zaměřuje na získávání informací místo soustředění na upevňování porozumění, získání klíčových dovedností a rozvoj dovedností, jež umožňují reagovat na reálný svět a hledat v něm vlastní cestu. Připomíná, že vypracování a utváření konkrétních učebních plánů a nastavení a financování vzdělávání spadá do působnosti členských států;

25.

vyzývá, aby při přehodnocení vzdělávání a odborné přípravy byly vzaty v úvahu tyto klíčové dovednosti: tvůrčí myšlení, komunikace, zpracování informací, osobní efektivnost a práce s ostatními. Tyto klíčové dovednosti doplňují a usnadňují osvojení osmi klíčových schopností celoživotního učení (3);

26.

zdůrazňuje, že učitelé jsou konfrontováni s rychle se měnícími požadavky, které vyžadují nový soubor schopností učitelů, vzdělavatelů učitelů a vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání. Je naléhavě nutné více udělat v oblasti modernizace metod výuky, zajistit, aby učitelé drželi krok s vývojem ve svém oboru, identifikovat a podporovat excelenci ve výuce a současně respektovat, že rozvoj rámce dovedností pro učitele spadá do působnosti členských států;

27.

zdůrazňuje význam rozvoje správných základních dovedností tím, že se zajistí od samého počátku zapojení učitelů do stanovení priorit získávání takových dovedností a zapojení a aktivní podpora ze strany místního společenství v oblasti sociální integrace, např. těch, kdo jsou sociálně znevýhodnění nebo pocházejí z odlišného kulturního nebo vzdělanostního prostředí. Je nutné také zajistit dobré propojení s podnikatelským prostředím a v případě nutnosti mobilizovat psychologicko-pedagogickou podporu;

28.

zdůrazňuje, že ve vztahu k vícejazyčnosti a schopnosti využívat médií specifičnost učení a rychle se měnící studijní programy vyžadují investice do výukových nástrojů, širší partnerství a neustálou pozornost. IKT otevřely obrovský potenciál ke zlepšení učebních výsledků. V některých případech by mohly různé výukové a učební nástroje, jako jsou simulátory a hry, umožnit dosáhnout výrazně lepších učebních výsledků než výuka formou výkladu a za pomoci tradičních názorných pomůcek. Vyzývá proto místní a regionální orgány, aby navázaly vztahy a vytvořily kooperativní struktury s místním podnikatelským a akademickým prostředím, zapojily místní společenství, aby pochopily místní potřeby a zvýšily pravděpodobnost zaměstnání učňů a zajistily, že učitelé budou průběžně vzděláváni;

29.

uznává efektivní příspěvek probíhajícího postupu rozvoje evropské dimenze ve sportu k dosahování strategických záměrů EU, zejména k plnění cílů strategie Evropa 2020, a k vytváření příležitostí k udržitelné tvorbě pracovních míst, především pro mladé;

30.

upozorňuje také na sociální, společenskou a vzdělávací funkci sportu jako významného faktoru zlepšení účinnosti učení a duševních schopností, ale i fyzických aspektů životních podmínek jednotlivců, což zlepšuje celkovou kvalitu lidského života a posiluje harmonickou integraci společnosti prosazováním hodnot tolerance, fair play a spolupráce;

31.

upozorňuje, že pro změnu zaměření vzdělávání ve prospěch získávání průřezových dovedností sice existují přesvědčivé důkazy, ale skutečná současná praxe směřuje opačným směrem. Zastává mínění, že mají-li být vzdělávací systémy překonstruovány ve prospěch získávání dovedností vhodných pro zaměstnání, jsou zde podstatné úkoly, které je třeba řešit: používat standardizované testy v celé EU, vyvíjet a zavádět výukové metody, učební simulátory, „učebních továrny“ a podobně. Je nutné se těmito otázkami zabývat. Rozvoj a získávání infrastruktury často vyžadují značné investice, ale jsou-li provedeny strukturovaně, návratnost těchto investic je dobrá;

32.

vítá zaměření na výsledky učení. Zdůrazňuje, že je důležité najít rovnováhu mezi pružností a nezávislostí na jedné straně a přenositelností a vzájemným uznáváním kvalifikací v různých evropských regionech a zemích. Se zájmem očekává rychlé zavedení evropského prostoru dovedností a kvalifikací, nicméně poukazuje na to, že z evropského rámce kvalifikací například neplyne žádný nárok na uznávání, a v této souvislosti varuje před zaměňováním nástrojů pro uznávání a transparentnost, jak je naznačováno v rámci „bezproblémového přeshraničního uznávání dovedností a kvalifikací“, o něž Komise usiluje;

33.

připomíná své pevné přesvědčení, že EU potřebuje nejen zvýšit účast ve vzdělávání a odborné přípravě, ale i přitáhnout k vzdělávání a odborné přípravě širší vrstvy společnosti, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin (4), a na splnění tohoto úkolu poskytnout zdroje;

34.

připomíná od počátku význam horizontálně sladěné a udržitelné strategie v průběhu provádění, jež by také zajistila potřebnou synergii všech relevantních stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, jimiž jsou zejména Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Mládež v pohybu, Unie inovací a Digitální agenda pro Evropu;

35.

připomíná, že místní a regionální orgány hrají podstatnou úlohu v dosahování cílů strategie Evropa 2020, a považuje za důležité, aby národní programy reforem byly prováděny v partnerství různých správních úrovní, má-li strategie Evropa 2020 dostát svým slibům; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mají ideální podmínky pro podstatné přispívání k dosažení těchto cílů tím, že umožní vytvoření podnětného prostředí, zajistí vynikající komunikování a šíření informací ve svých sítích a poskytnou údaje potřebné k budoucímu strategickému plánování a rozvoji;

36.

zdůrazňuje význam podpůrných rámcových podmínek, zvláště pro znevýhodněné a zranitelné skupiny. Připomíná potřebu konzistentních dlouhodobých činností se zapojením místních a regionálních orgánů, jež by dosahovaly i do škol v zeměpisně a sociálně znevýhodněných oblastech a vedly by ke zvýšení kvality výuky, výsledků učení a vyšší aspiraci mezi mladými lidmi;

37.

místní a regionální orgány mají rozhodující odpovědnost v záležitostech politiky vzdělávání a odborné přípravy a hrají významnou úlohu v oblasti politik mládeže a zaměstnanosti. Je to významné v oblasti rozvoje průřezových dovedností, kde je třeba v rámci vzdělávacích systémů podpořit postoje a dovednosti mladých lidí vhodné pro samostatnou výdělečnou činnost – rozvíjet osobní vlastnosti, jako je kreativita, schopnost nést odpovědnost a riziko, řešit problémy a pracovat v týmu;

38.

podporuje dvojí přístup, kdy se uplatňují priority členských států a zároveň koordinace a příspěvky na úrovni EU, jak to navrhuje Komise ve svém sdělení; zdůrazňuje zároveň potřebu vhodných a proporcionálních akcí a opatření na vnitrostátní, regionální i evropské úrovni za plného respektování zásady subsidiarity ve formální, informální i neformální rovině zahrnující vzdělávání, domov a společenství s partnerstvím spojujícím školy nejen s podniky, ale také s nevládními organizacemi a dalšími typy organizací v občanské společnosti;

39.

upozorňuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů ve vzdělávání a odborné přípravě a jejich přidanou hodnotu jako subjektu a rozhraní mezi světem učení a světem práce a trvá na tom, že je nutné překlenout nerovnosti mezi regiony, včetně těch, které existují mezi okrajovými regiony či nejvzdálenějšími regiony, a rozšířit činnosti regionálních a předměstských zařízení pro vzdělávání a odbornou přípravu; zdůrazňuje, že regionální vláda, instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu, další vzdělávací instituce a klíčové zúčastněné subjekty ekonomiky a společnosti by mohly plodně spolupracovat a dohodnout regionálně platné cíle, strategie a priority v oblasti rozvoje lidského kapitálu. Je třeba posílit podnětné struktury, aby povzbuzovaly instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu a jejich pracovníky k účasti na činnostech prospěšných regionálnímu a místnímu rozvoji a podnikatelským aktivitám;

40.

připomíná, že nejpřesnější a nejčerstvější informace o regionálních trzích práce lze získávat na nižší než celostátní úrovni, kde mohou hrát místní a regionální orgány důležitou úlohu při identifikaci nerovnováhy mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi, při poskytování vhodných programů rekvalifikace a odborného vzdělávání a při investičních pobídkách v reakci na místní poptávku;

41.

připomíná, že pravděpodobnost úspěchu se zvyšuje, když jsou tyto rámce pro spolupráci koncipovány jako pozitivní koloběh, kde poskytování odborné přípravy jde ruku v ruce s konkrétními požadavky průmyslu nebo obchodu. Instituce poskytující odbornou přípravu úzce spolupracují se soukromým sektorem, což vytváří synergii a zpětnovazební mechanismy, a získané dovednosti vyučenců nebo dospělých se investují zpět do regenerace území. O zvýšení úrovně podnikavosti ve vzdáleném časovém horizontu je možné usilovat rozvojem „podnikatelského přístupu“ u mladších žáků;

42.

je přesvědčen, že dlouhodobé a tvůrčí zkušenosti se společnou prací vedou mladé lidi k nabytí dlouhé řady pro podnikatelství klíčových dovedností;

43.

opakovaně podporuje rozvoj programů odborné přípravy, jejichž cílem je vytvořit skutečně otevřené způsoby přechodu z odborného vzdělávání do univerzitního vzdělávání. Podporuje opatření uzpůsobující politiky odborného vzdělávání a přípravy s ohledem na regionální nebo místní rozvojové strategie (zejména inteligentní specializaci, podnikatelství mladých) a opatření pro navazování partnerství mezi vzděláváním, podnikáním a výzkumem;

44.

poznamenává, že v některých členských státech může být odborné vzdělávání stigmatizováno a považováno za podřadné proti vysokoškolskému vzdělání. Je nutné se touto otázkou zabývat při jakýchkoliv budoucích akcích. Dalším krokem správným směrem byl individualizovaný systém učení vyvinutý v devadesátých letech v Poitiers – s lidmi se zacházelo individuálně a učební plán se pro ně připravoval podle jejich specifických potřeb. Kromě toho se příprava učebních plánů pro komunity a týmy stává stále důležitější. Zdůrazňuje, že u vysokoškolského vzdělání, ale i u odborného vzdělávání a přípravy je třeba posílit aspekt relevance pro trh práce, a vyzývá k zapojení zaměstnavatelů a institucí na trhu práce do přípravy a uskutečňování programů. Obecně řečeno je zapotřebí, aby studenti procházející odborným vzděláváním pociťovali výhodu oproti jinému vzdělávání, co se týče např. příležitostí k celoživotnímu rozvoji kvalifikací, aby odborné vzdělávání neznamenalo pouze to, že si člověk zhorší příležitosti k rozvoji nebo o ně přijde;

45.

vyzývá, aby se tyto kroky prováděly ve spolupráci s místními a regionálními orgány, protože trendy v dovednostech a pracovních místech jsou často nejdříve identifikovány na této úrovni. Zdůrazňuje závazek VR přimět ke sladění politik odborného vzdělávání a přípravy s regionálními a místními strategiemi hospodářského rozvoje, zejména inteligentní specializace;

46.

zdůrazňuje, že je třeba plně využívat celý potenciál Evropy při vývoji platforem podpory informačních technologií a služeb IKT ve veřejném i soukromém sektoru, a to i v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Evropskou unií podpořená partnerství soukromého a veřejného sektoru zahrnující místní a regionální orgány a MSP vyvíjející IKT v oblasti veřejných služeb v oboru IKT mohou sloužit jako vynikající stavební kámen budování místních dovedností a znalostí na celém území Evropské unie; připomíná možnost dalšího rozvoje v této oblasti formou zakládání regionálních center IKT, projektů virtuálních kampusů a multimediálních center odborné přípravy;

47.

odborná příprava zaměřená na rozvoj dovedností představuje chvályhodný záměr. Je však třeba dbát na to, aby investice do vzdělávání nebyly chápány výlučně jako prostředek zvýšení hospodářské produktivity v Evropě. Nešťastným plodem tohoto přístupu by mohlo být oslabení duševního zdraví mladých lidí, na něž by se pohlíželo jako na nejnižší hospodářské jednotky a byli by definováni jen svou schopností přispívat hospodářsky společnosti. V této souvislosti je třeba podpořit i ekvivalentní investice do kreativity mladých lidí, jejich životních dovedností, průřezových dovedností, kulturního vzdělání a pohybově estetických dovedností. Veřejné i soukromé přínosy vzdělání přesahují čistě ekonomický rozměr. Vyšší úroveň vzdělání se například pojí s delší nadějí dožití, vyšší volební účastí a vyšší mírou kladného postoje vůči rovnosti práv etnických menšin;

48.

v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by se konkrétní opatření nebo činnosti navrhované nebo přijímané na úrovni EU měly zaměřit na oblasti, jež mají silnou evropskou dimenzi nebo zahrnují nadnárodní hlediska, jež nemohou být řádně regulována samostatným působením členských států nebo regionálních či místních orgánů;

49.

zdůrazňuje potřebu inteligentního, účinného a inovativního financování a vydávání prostředků ve vzdělávání a odborné přípravě, aby lépe odpovídalo budoucím kvalifikačně náročným pracovním příležitostem a poptávce po šíření a nahrazování, podporovalo růst a zaměstnanost mládeže, a trvá na tom, že vývoj politiky a provádění programu by mělo využívat existující místní demokraticky zvolené orgány. Zastává mínění, že využívání místních poznatků a demokratické odpovědnosti zlepšuje řídící mechanismy partnerství mezi univerzitami, podniky a místní správou. Tak bude možné napojit volbu místních priorit a odpovědnost místních orgánů přímo na zásadu subsidiarity;

50.

připomíná výhody vytvoření silných místních partnerství přijetím systematického pohledu a zapojením různých možností financování do jediné místní nebo regionální strategie. Tato strategie by mohla brát v úvahu různé politické volby možného provádění na místní a regionální úrovni:

Každá taková strategie by měla být pevně zaměřena na tři obecné cíle v oblasti vzdělávání a odborné přípravy: usilování o excelenci, zajištění všeobecného přístupu a omezení „studijní úmrtnosti“;

51.

vyzývá k systematickému a trvalému zapojení místních a regionálních subjektů, včetně institucí zabývajících se vzděláváním a odbornou přípravou, v inteligentních specializačních platformách a ve vývoji integrovaných místních a regionálních rozvojových plánů;

52.

vyzdvihuje zásadní význam místních a regionálních činností a zároveň se zájmem očekává konkrétnější návrhy Evropské komise, jak efektivně překlenout mezeru dělící potenciál IKT a otevřené vzdělávací zdroje od existujících systémů vzdělávání a odborné přípravy. Uznává, že otevřené vzdělávací zdroje mohou být užitečným doplněním tradičních pomůcek. Je třeba vyjasnit, jak lze účelně, průběžně a komplexně zajišťovat kvalitu obsahů otevřených vzdělávacích zdrojů, aby jejich využití při výuce mělo přidanou hodnotu;

53.

VR má za to, že by měl být přiznán větší význam „důležité úloze, kterou hrají místní a regionální orgány v podobě zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb a regulačních subjektů při podpoře růstu a soudržnosti a při koordinaci strategických partnerství mezi vzdělávacími zařízeními, podnikatelskými agenturami a podniky v příslušných regionech“. Místní a regionální orgány rostoucí měrou zasahují do vzdělávacích politik, ale neexistují žádná konfekční řešení, jež by mohla zaručit zlepšení vzdělávání. Konkrétně mají místní a regionální orgány sice dostatek poznatků pro přijímání rozhodnutí (k nejdůležitějším patří kvalita učitelů, institucionální nezávislost, otevřenost k začleňování a zdroje), ale jejich možnosti závisejí na jejich socioekonomických charakteristikách, míře samostatnosti vůči vnitrostátnímu systému a jejich dosavadních výkonech (a reputaci) ve vzdělávání a odborné přípravě;

54.

připomíná, že místní a regionální orgány mají přímý kontakt se situací v praxi a nejlépe ji chápou, mají tedy dobré podmínky k tomu, aby přispívaly k tvorbě politik a provádění programů za plného respektování zásady subsidiarity;

55.

vítá záměr Komise pokračovat v zapojování zúčastněných subjektů do dalšího vývoje navrhované strategie přehodnocení vzdělávání koordinovaným reformním úsilím a znovu potvrzuje zájem VR pokračovat v práci s Evropskou komisí a dalšími partnery v této oblasti. Tato spolupráce by měla pokrývat všechny oblasti, kde mají místní a regionální orgány zvláštní odpovědnost, mimo jiné při uzpůsobení politik odborného vzdělávání a přípravy regionálním a místním strategiím rozvoje, jak již zmiňuje sdělení.