2.3.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 62/47 |
Stanovisko Výboru regionů Modrý růst – Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví
2013/C 62/10
VÝBOR REGIONŮ
— |
upozorňuje, že mořské hospodářství v širším smyslu se neomezuje na regiony a subjekty mající bezprostřední přístup k mořím a oceánům, ale z velké části se týká také regionů vzdálených od pobřeží a přístavů, mj. protože se zde vyrábí zařízení lodí, realizuje se zde doprava, zajišťuje logistika a provádí se výzkum a vývoj; |
— |
zasazuje se o to, aby byly při rozvoji modré ekonomiky využívány a zohledňovány regionální zvláštnosti jednotlivých evropských mořských oblastí; |
— |
připomíná potřebnost finanční podpory akvakultury z prostředků EU a odmítá návrh genetického modifikování vodních organismů, jehož cílem by bylo generování nových druhů odolnějších vůči chorobám a znečištění životního prostředí; |
— |
upozorňuje na vojenské pozůstatky z obou světových válek a z období studené války a radioaktivní odpad vyhozený v minulosti do moře a je přesvědčen, že je třeba na úrovni Evropské unie vypracovat metodologii a zajistit prostředky na zajištění těchto nebezpečných materiálů; |
— |
požaduje, aby byl Výbor regionů jako představitel regionálních a místních orgánů systematicky zván k zapojení do dalších prací v oblasti konceptu „modrého růstu“ včetně vývoje a zavádění strategií pro oblasti jednotlivých moří, jež jsou podle něj významným nástrojem k provádění klíčových aspektů modrého růstu. |
Zpravodaj |
pan BANASZAK (PL/EA), člen sejmiku Kujavsko-pomořanského vojvodství |
Odkaz |
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Modrý růst – Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví COM(2012) 494 final |
Stanovisko Výboru regionů – Modrý Růst Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
1. |
zdůrazňuje, že koncept modrého růstu se zakládá na předpokladu, že moře, pobřeží a oceány mohou hrát klíčovou úlohu při řešení mnoha současných výzev, a měl by se opírat o zásady udržitelného rozvoje a „inteligentní specializace“; |
2. |
upozorňuje, že mořské hospodářství v širším smyslu se neomezuje na regiony a subjekty mající bezprostřední přístup k mořím a oceánům, ale z velké části se týká také regionů vzdálených od pobřeží a přístavů, mj. protože se zde vyrábí zařízení lodí, realizuje se zde doprava, zajišťuje logistika a provádí se výzkum a vývoj; |
3. |
zdůrazňuje význam růstu modré ekonomiky, díky níž se může zvýšit konkurenceschopnost EU v mezinárodní soutěži; |
4. |
zastává názor, že modrý růst se musí opírat o ochranu biologické rozmanitosti, mořského životního prostředí a jeho ekosystémů, čímž se podpoří přírodní funkce, které plní zdravé a odolné mořské a pobřežní ekosystémy; |
5. |
podporuje současné iniciativy EU i její iniciativy plánované na léta 2014–2020, které se zaměřují na podporu činností členských států a místních a regionálních orgánů cílených na růst modré ekonomiky; |
6. |
schvaluje snahy o zavedení dohodnutého systému územního plánování námořních prostor (Maritime Spatial Planning – MSP) v celé Evropské unii, jenž bude významným nástrojem k nastolení rovnováhy mezi zájmy jednotlivých odvětví v rámci modré ekonomiky a k zajištění účinného a udržitelného využívání vzácných mořských zdrojů; |
7. |
zastává názor, že Evropa postrádá jednotnou námořní politiku. Poznamenává, že sdělení nebere v úvahu některá odvětví námořní ekonomiky, jako je námořní doprava a průmysl stavby lodí; |
Modrá energie
8. |
souhlasí s názorem, že energetika využívající obnovitelných mořských zdrojů v širším slova smyslu představuje silné hospodářské odvětví, které zajišťuje dodávky elektrické energie a pouze v nevelkém rozsahu zatěžuje životní prostředí, přičemž je podnětem rozvoje daného regionu; |
9. |
zdůrazňuje, že významným nástrojem dynamiky tohoto hospodářského odvětví jsou prostředky EU, z nichž se financují investice tohoto typu, vědecko-výzkumné aktivity i odborná příprava lidských zdrojů; |
10. |
připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, jak konstrukce související se získáváním energie z obnovitelných zdrojů ovlivňují životní prostředí; |
11. |
připomíná, že rozvoj energetiky využívající obnovitelných mořských zdrojů se může stát užitečným impulsem rozvoje menších námořních přístavů, v nichž bude možné logisticky zajišťovat potřeby této části námořní ekonomiky; |
12. |
zastává názor, že je třeba vyzvat k účasti v dalších diskusích o budoucnosti energetiky využívající obnovitelných mořských zdrojů představitele námořní správy, řízení přístavů i regionální a místní orgány; |
13. |
připomíná zvláštní úlohu, jakou bude muset sehrát veřejný sektor při podpoře budoucích iniciativ v této oblasti; |
Akvakultura a rybolov
14. |
připomíná, že rozvoj akvakultury společně s růstem produkce založené na ochraně životního prostředí, ekologické rovnováze a biologické rozmanitosti bude mít kladný vliv na růst spotřeby ryb a dalších vodních organismů. Přispěje to ke zlepšení veřejného zdraví, posílení hospodářských subjektů spojených s akvakulturou, snížení podílu náhražek rybího proteinu i zvýšení zaměstnanosti v této části modré ekonomiky; |
15. |
připomíná potřebnost finanční podpory akvakultury z prostředků EU, jež posílí význam rybolovu a rybolovné aktivity v pobřežních regionech; |
16. |
odmítá návrh genetického modifikování vodních organismů, jehož cílem by bylo generování nových druhů odolnějších vůči chorobám a znečištění životního prostředí; |
17. |
podporuje výměnu motorů rybářských plavidel a uvádění na trh nových energeticky účinných pohonných jednotek umožňujících provádění selektivního rybolovu a zlepšení bezpečnosti a pohodlí plavidel; |
18. |
připomíná svůj názor vyjádřený ve stanovisku k reformě společné rybářské politiky, tedy uznání potřeby zřídit poradní výbor pro akvakulturu, jenž by seskupil představitele výrobního průmyslu; |
19. |
zdůrazňuje význam Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) jakožto vědeckého orgánu, který podporuje činnost Evropské komise zaměřenou na udržitelné řízení rybolovu; |
Cestovní ruch na moři, v pobřežních oblastech a na výletních lodích
20. |
poznamenává, že pro velkou část obyvatel Evropské unie je stále přitažlivější rekreace na pobřeží států EU. Dále ke zvýšení přitažlivosti rekreace u moře ve státech Evropské unie přispívá rostoucí úroveň služeb poskytovaných v tomto hospodářském odvětví; |
21. |
podporuje strategický přístup k infrastruktuře námořních přístavů, přístavišť a dopravy obecně a zdůrazňuje úlohu finanční podpory těchto investičních činností z prostředků Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského námořního a rybářského fondu; |
22. |
zastává názor, že by v novém výhledu finančního rámce 2014–2020 měly být podporovány a prosazovány iniciativy, jež jsou propojením opatření na ochranu pobřeží a turistických aktivit ohleduplných k životnímu prostředí; |
23. |
vyzdvihuje úlohu chráněných mořských oblastí pro zachování a ochranu mořských ekosystémů a pro rozvoj udržitelného potápění v rámci turistických aktivit coby základního nástroje poznávání mořského prostředí a zvyšování povědomí společnosti o tomto prostředí; |
24. |
podporuje dosavadní zapojení regionálních a místních orgánů do podpory, prosazování a propagace ochrany životního prostředí, iniciativ k rozšíření základny turistického ruchu a odborné přípravy vysoce kvalifikovaných pracovních sil v tomto hospodářském odvětví; |
25. |
připomíná mimořádný význam námořních vysokých škol a akademických vzdělávacích pracovišť, které pro námořní ekonomiku připravují jak pracovníky s vysokoškolským vzděláním, tak pracovníky s vysokou odbornou kvalifikací. Rovněž je třeba podporovat činnost platforem pro spolupráci vysokých škol vzdělávajících pracovníky v námořním odvětví; |
Mořské nerostné suroviny
26. |
souhlasí s názorem, že rostoucí poptávka po surovinách přináší potenciální růst zájmu o jejich získávání ze dna moří a oceánů a že to může mít závažné následky pro rovnováhu mořských ekosystémů, z nichž některé jsou navíc do značné míry neznámé. Může to vyvolat i závažné poškození území a přirozeného i člověkem utvářeného prostředí (subsidence, eroze, mořská eroze atd.) na místech, kde se dno, z nějž se těží, nachází v blízkosti pobřeží. Jak se již Výbor vyjádřil ve svých stanoviscích k udržitelnému rozvoji, je tedy třeba upřednostnit opětovné použití a recyklaci surovin po prvním použití, aby došlo k omezení tohoto ekonomického tlaku; |
27. |
zastává mínění, že prostředky podporující práce v oblasti výzkumu a rozvoje, financování akademických pracovišť, studie, vědecké programy a stipendia mohou být hnací silou rozvoje této hospodářské oblasti; |
28. |
zdůrazňuje význam podpory specializovaného odvětví stavby lodí a výroby zařízení lodí a jiných námořních plavidel (včetně těžebních) podílejících se na využívání podmořských nalezišť za respektování vysoké úrovně ochrany životního prostředí; |
29. |
upozorňuje na záležitost, která může mít zvláštní význam pro všechny navrhované oblasti rozvoje modré ekonomiky, totiž vojenské pozůstatky z obou světových válek a z období studené války a radioaktivní odpad vyhozený v minulosti do moře. Z toho důvodu je třeba na úrovni Evropské unie vypracovat metodologii a zajistit prostředky na zajištění těchto nebezpečných materiálů; |
Modrá biotechnologie
30. |
ztotožňuje se s názorem, že celá oblast biotechnologie založené na mořských zdrojích je v současné době málo rozvinutá. Uvedené příklady osvědčených postupů v oblasti léků získaných na základě využití mořských organismů jsou zdrojem naděje, že výzkum v tomto oboru se může projevit jako velmi perspektivní; |
31. |
je přesvědčen, že monitorování vědeckého zkoumání může přispět k zavedení nových inovativních technologií, jež se při průmyslovém využití mohou značnou měrou podílet na hospodářském rozvoji; |
Závěry
32. |
zdůrazňuje, že rozvoj modré ekonomiky musí být založen na ochraně životního prostředí a zásadách udržitelného rozvoje. Rovněž je ale důležité, aby se při tomto rozvoji zohlednila témata spojená s ochranou životního prostředí; |
33. |
zastává názor, že v záležitostech spojených s modrým růstem má značný význam rozvoj nezbytné infrastruktury, tedy námořních přístavů, přístavišť a dopravních sítí. Z toho důvodu musí být zdůrazněna a strategickým způsobem zajištěna každá forma podpory a zejména programy výzkumu a vývoje; |
34. |
zasazuje se o to, aby byly při rozvoji modré ekonomiky využívány a zohledňovány regionální zvláštnosti jednotlivých evropských mořských oblastí; |
35. |
požaduje, aby byl Výbor regionů jako představitel regionálních a místních orgánů systematicky zván k zapojení do dalších prací v oblasti konceptu „modrého růstu“ včetně vývoje a zavádění strategií pro oblasti jednotlivých moří, jež jsou podle něj významným nástrojem k provádění klíčových aspektů modrého růstu. |
V Bruselu dne 31. ledna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO