17.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 139/46

—

poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu v Evropském výzkumném prostoru (EVP). Na území regionů a měst se střetávají hlavní aktéři inovačního trojúhelníku, mozaika akademického světa, univerzit, výzkumných pracovníků a několika hospodářských a průmyslových komunit navázaných na různé inovační hodnotové řetězce a hodnotové sítě. Mají klíčovou úlohu při přípravě regionálních strategií v oblasti vědecké inovace a při vytváření vhodných rámcových podmínek pro inovační prostředí;

—

oceňuje, že je ve sdělení výslovně zmíněn regionální a místní rozměr nástrojů v programu Kapacity sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a požaduje zviditelnění mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu v příštím programovém období, využití dobrých zkušeností s programem Regiony znalostí a jeho propojení s budoucími iniciativami projektu ERA–NET;

—

klade důraz na to, že mezinárodní spolupráce musí být založena na společných zásadách integrity výzkumu, genderového rozměru, sociální odpovědnosti podniků, otevřeného přístupu a duševního vlastnictví. Je také třeba zohlednit rozměr klimatu a životního prostředí, jenž přispívá k udržitelnému rozvoji;

—

připomíná význam výzkumné infrastruktury, včetně elektronické infrastruktury, pro regionální úroveň i její (potenciální) důležitý přínos. Výzkumná infrastruktura dodává zařízení (vysoce výkonné počítačové a komunikační zdroje, vzdálené nástroje a soubory dat) potřebná k provádění spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje na světové úrovni bez ohledu na zemi a geografické umístění.

Zpravodaj

pan Markku MARKKULA (FI/ELS), člen městské rady Espoo

Odkaz

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionù: Zaměření mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací a její posílení: Strategický přístup

COM(2012) 497 final

1.

poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu v Evropském výzkumném prostoru (EVP). Na území regionů a měst se střetávají hlavní aktéři inovačního trojúhelníku, mozaika akademického světa, univerzit, výzkumných pracovníků a několika hospodářských a průmyslových komunit navázaných na různé inovační hodnotové řetězce a hodnotové sítě. Mají klíčovou úlohu při přípravě regionálních strategií v oblasti vědecké inovace a při vytváření vhodných rámcových podmínek pro inovační prostředí. Hrají důležitou roli při vytváření regionálního prostředí, které povzbuzuje inovativnost a rozvoj podnikavosti. Kromě toho v mnohých případech orgány regionální a místní správy disponují legislativními pravomocemi a řídí finanční zdroje určené na výzkum, inovace a internacionalizaci;

2.

místní a regionální orgány jsou důležitými zainteresovanými stranami v mezinárodní spolupráci a také při koordinaci výzkumných a inovačních činností. Jimi přijatá opatření mají značný dopad na rozvoj výzkumné infrastruktury a vytváření inovačních prostředí (vysoké školy, technologická střediska, podnikatelské inkubátory, vědecké parky a prostředí vstřícná rizikovému kapitálu), která přitahují vědce a inovátory a vytvářejí materiální a funkční podmínky pro silný růst duševního kapitálu;

3.

uznává, že sdělení je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť cíle navrhovaných činností nemohou být úplně splněny členskými státy v rámci státních ústavních systémů a činnost na úrovni EU pravděpodobně bude jasným přínosem. V zájmu zajištění optimálního rozsahu musí Unie doplnit otevřenost programu Horizont 2020 konkrétními akcemi, aby se maximalizoval účinek mezinárodního výzkumu a inovací a zároveň předešlo roztříštěnosti úsilí, která sebou nese zbytečné náklady;

4.

připomíná, že znalosti a inovace v rámci celosvětových hodnotových sítí nabývají výraznější mezinárodní rozměr, a uvědomuje si význam, jejž má spojování globálního myšlení s lokálními aktivitami“;

5.

připomíná, že strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam výzkumu a inovací v dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Unie inovací jakožto součást strategie Evropa 2020 klade důraz na důležitou úlohu mezinárodní spolupráce při využívání inovačního potenciálu Evropy;

6.

zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce je neodmyslitelnou součástí EVP a jeho pěti klíčových oblastí;

7.

oceňuje, že je ve sdělení výslovně zmíněn regionální a místní rozměr nástrojů v programu Kapacity sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a požaduje zviditelnění mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu v příštím programovém období, využití dobrých zkušeností s programem Regiony znalostí a jeho propojení s budoucími iniciativami projektu ERA–NET;

8.

podporuje ambiciózní rozpočet pro program Horizont 2020 a připomíná, že je zapotřebí součinnosti s dalšími finančními nástroji, které se zabývají internacionalizací. Pro spolupráci se třetími zeměmi bude důležité využívat ty správné nástroje programu Horizont 2020;

9.

vítá pečlivé úsilí vynaložené Evropskou komisí na přípravu jasného, přesného a komplexního rámce, který má sloužit jako základ strategičtějšího přístupu podporujícího mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v Evropě;

10.

ve sdělení chválí dobře strukturovaný a výstižný přehled nástrojů a (možných) protějšků pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu;

11.

připomíná, že mezinárodní spolupráce musí mít pro EU vždy přidanou hodnotu;

12.

klade důraz na to, že mezinárodní spolupráce musí být založena na společných zásadách integrity výzkumu, genderového rozměru, sociální odpovědnosti podniků, otevřeného přístupu a duševního vlastnictví. Je také třeba zohlednit rozměr klimatu a životního prostředí, jenž přispívá k udržitelnému rozvoji;

13.

rozpoznává ve sdělení tři průřezové otázky s významem pro regionální úroveň. Konkrétně jsou to vědecká diplomacie, inteligentní specializace a výzkumné infrastruktury;

14.

je přesvědčen, že velké množství iniciativ členských států a regionů nekoordinovaných s ostatními členskými státy mívá občas za následek realizaci činností, které nejsou vnitřně propojeny a nevedou k potřebnému kritickému objemu. Proto je důležité, aby se evropská agenda pro výzkum a inovace a vnitrostátní a regionální inovační strategie vzájemně doplňovaly;

15.

uznává, že je zapotřebí dále harmonizovat činnost jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní spolupráce, a v této souvislosti připomíná, že dodatečnou přidanou hodnotu může přinést spolupráce s regiony. Je ve vlastním zájmu regionů a měst poskytovat EVP konkrétní podporu a prostřednictvím jejich propojovací funkce v sestavě „trojité šroubovice“ napomáhat vytvořit vhodné rámcové podmínky, které přilákají mezinárodní investice do výzkumu a špičkové zahraniční výzkumné pracovníky;

16.

Evropa jako světový hráč se musí zaměřit na výzkum inovativních řešení, jež přispějí k reakci na společenské výzvy. VR v této souvislosti poukazuje na význam přístupu zaměřeného na trh a poptávku a na zásadní význam malých a středních podniků při provádění (mezinárodního) vědeckého výzkumu ve využívání a uvádění na trh;

17.

zdůrazňuje úlohu, kterou mají plnit evropské státní vlády a regionální a místní orgány při přeměně Evropy na jednu velkou integrovanou realitu, která bude schopná konkurence v globalizovaném světě a dialogu s průmyslově vyspělejšími zeměmi (jako USA a Japonsko), novými rozvíjejícími se ekonomikami (jako země BRICS) i sousedními a rozvojovými zeměmi;

18.

požaduje, aby byl ve sdělení konkrétněji definován pojem „region“, kupříkladu jako nadnárodní nebo subnárodní region;

19.

domnívá se, že regiony mají nejvýhodnější pozici k propojení činností v oblasti výzkumu a inovací s horizontálními a tematickými politikami, neboť spravují svá území, řeší otázky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, vypracovávají plány a poskytují služby. Při tom mohou vytvářet přidanou hodnotu v podobě nových myšlenek, přístupů a inovačních technologických řešení;

20.

uznává, že globální hospodářská soutěž se netýká jen zemí, ale také velkých regionálních systémů, kde se okresy, klastry zaměřené na průmyslový výzkum, obchodní sítě a podnikatelské parky nacházejí. Tento regionální rozměr by měl konkurovat podobným systémům v jiných částech světa a vést s nimi mezinárodní spolupráci;

21.

domnívá se, že program Horizont 2020 by mohl být vhodnou příležitostí se znovu zamyslet nad možnou úlohou a přínosem regionálních vlád k budování evropského systému, který bude schopen držet krok s celosvětovou hospodářskou soutěží;

22.

zdůrazňuje, že je třeba podpořit koncepci víceúrovňové správy pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, v níž mohou místní a regionální orgány zastávat klíčovou úlohu spolu s členskými státy a Unií;

23.

zdůrazňuje význam regionálních sítí pro meziregionální a mezinárodní spolupráci regionů a orgánů místní správy v oblasti VaVaI. Regionální sítě poskytují regionálním a místním aktérům prostor ke shromáždění nutného kritického objemu myšlenek, dovedností a finančních prostředků, aby se mohli zapojit do spolupráce v oblasti VaVaI a připojit se k mezinárodním projektům velkého rozsahu. Sítě jsou mocným prostředkem umožňujícím shromáždit zdroje, odborné dovednosti, znalosti a různé schopnosti. Subjekty v oblasti VaVaI a příslušné zainteresované strany s kvalitními vzájemnými kontakty vytvářejí ekosystémy příznivé pro mezinárodní spolupráci, neboť mají potřebu stále výraznějších globálních kontaktů a orientují se na územní, lokálně ukotvenou realitu;

24.

uznává přidanou hodnotu SFIC spočívající v optimalizaci využívání státních, evropských a globálních zdrojů a zamezování duplicitní činnosti;

25.

oceňuje snahu SFIC poskytovat dobře strukturovaný přehled činností v oblasti mezinárodní spolupráce prováděných členskými státy jako součást jejich vlastních politik a programů;

26.

připomíná, že regionální a místní orgány mohou být pro SFIC přínosem, mají-li institucionální pravomoci a zdroje k realizaci iniciativ a k provádění spolupráce na mezinárodní úrovni. Několik regionů EU se velmi aktivně angažuje prostřednictvím dohod, zastoupení v zahraničí a spolufinancovaných aktivit. Příkladem iniciativ mimo EU, do nichž jsou regionální aktéři aktivně zapojeni, jsou evropská podnikatelská a technologická střediska v zahraničí;

27.

vzhledem k tomu, že spolupráce evropských regionů se zeměmi mimo EU často probíhá nezávisle na dostupnosti finančních zdrojů EU, a v zájmu harmonizace této spolupráce a jejího nasměrování na stejné cíle by měla být prozkoumána možnost strategie koordinované činnosti s SFIC;

28.

připomíná, že z hlediska subsidiarity mají regionální a místní orgány nejlepší pozici k tomu, aby v oblasti výzkumu rozpoznaly aktéry a inovační podniky, které se – v souladu s logickým postupem zdola nahoru – rozhodnou, zda je pro ně užitečné mít zastoupení v některých zemích nebo regionech a spolupracovat s místními aktéry;

29.

zastává názor, že v mezinárodních činnostech je koordinace státní, federální, regionální a místní úrovně důležitá, avšak členské státy (nebo regiony, které přijímají a provádějí opatření) by v této oblasti měly zůstat hlavním odpovědným aktérem. Tam, kde jsou společné priority vůči třetím zemím nebo regionům určeny, je přidaná hodnota evropských společných koordinovaných iniciativ zřejmá;

30.

má za to, že uplatňování strategického přístupu s víceletými plány je důležité, nemělo by však být příliš rigidní. K tomu, aby členské státy nebo regiony měly možnost provést odůvodněné adaptace v přidělování státních, federálních nebo regionálních prostředků, je zapotřebí flexibilita;

31.

žádá, aby byl informován o navrhovaných systémech sběru informací a pokud možno do nich zapojen. Tyto systémy by mohly sloužit jako zdroj vstupních informací pro agendu strategického výzkumu a inovací v rámci inteligentní specializace;

32.

uznává, že vědecká specializace ve světě a relativní kvalita otevírají příležitosti k mezinárodní spolupráci založené na doplňkovosti, a oceňuje úsilí, které bylo v rámci sdělení vynaloženo na zmapování silných a slabých stránek v oblasti vědy na nadnárodní úrovni;

33.

žádá, aby toto zmapování situace bylo rozšířeno i na subnárodní úroveň s případným využitím stávajících informačních systémů; konstatuje důležitost výměn s globálními partnery o konfiguraci a využívání informačních systémů jako takových, kupříkladu evropského systému ERA-watch a severoamerických databází, jako jsou STAR metrics, COMETS a ORCID;

34.

uznává potenciál těchto informačních systémů, co do zjišťování komparativních (technologických) výhod a poskytování vstupních dat pro určení strategií inteligentní specializace zohledňujících součinnost, doplňkovost a partnerství; regionům majícím zájem o spolupráci s regiony či zeměmi mimo EU by tyto informace mohly sloužit jako relevantní vstupní informace při určení strategií inteligentní specializace;

35.

připomíná, jak významnou měrou mohou přispět vzájemně propojené evropské sítě fungující jako síťové společenství, které svou výkonnost neustále zlepšuje prostřednictvím vzájemného hodnocení, „benchlearningu“, stálého referenčního srovnávání a geografického mapování evropských inovací;

36.

považuje za přínosnou myšlenku zaměřit se na témata, v nichž lze prostřednictvím mezinárodní spolupráce dosáhnout pokroku, zejména v rámci celosvětové výzkumné infrastruktury. Dalšími relevantními tématy pro mezinárodní aktivity EU v oblasti výzkumu a vývoje jsou vědecká diplomacie a specializace;

37.

připomíná, že světové modely spolupráce založené na otevřené inovaci, internetu a sociálních sítích on-line, klastrech, společných mezinárodních činnostech, sdílených technologických platformách, „živých laboratořích“ (Living labs) a iniciativách založených na spolupráci obcí jsou výtečným nástrojem pro otevřené mezinárodní aktivity založené na spolupráci;

38.

souhlasí s názorem, že nedílnou součástí rozvoje strategické výzkumné infrastruktury je aspekt mezinárodní spolupráce. Pro rozvoj inovačního potenciálu územních celků v globálním rozměru má zásadní význam budování logicky skloubené (fyzické a nefyzické) infrastruktury;

39.

připomíná význam výzkumné infrastruktury, včetně elektronické infrastruktury, pro regionální úroveň i její (potenciální) důležitý přínos. Výzkumná infrastruktura dodává zařízení (vysoce výkonné počítačové a komunikační zdroje, vzdálené nástroje a soubory dat) potřebná k provádění spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje na světové úrovni bez ohledu na zemi a geografické umístění;

40.

připomíná, že globální elektronická infrastruktura je klíčovým prvkem digitálního Evropského výzkumného prostoru, jenž je otevřen celému světu. Tato infrastruktura může přispět k řešení globální problematiky výzkumu;

41.

doporučuje, aby při přípravě plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) byly konzultovány regiony a místní orgány;

42.

uznává, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je důležitým nástrojem tzv. „jemné síly“ (soft power) a mechanismem pro zlepšení vztahů s klíčovými zeměmi a regiony;

43.

zdůrazňuje poslání vědecké diplomacie, především – avšak nikoli výlučně – omezené na zajištění místního a regionálního rozměru nové evropské politiky sousedství. Dvoustranná regionální vědecko-technická partnerství s rozvojovými zeměmi mohou doplnit vnější politiky a nástroje Unie vytvářením partnerství pro udržitelný rozvoj, jež budou schopna řešit globální problematiku;

44.

připomíná, že mezinárodní spolupráce s průmyslovými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami v oblasti výzkumu a inovací může vytvořit obchodní příležitosti a otevřít nové trhy pro podniky a regionální a místní aktéry. Databáze ERA-Watch s informacemi o internacionalizaci v oblasti vědecko-technické spolupráce v jednotlivých zemích může regionům pomoci určit témata pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a také regiony mimo EU, kde by spolupráce v této oblasti mohla být vzájemně prospěšná;

45.

připomíná, že díky vědecké specializaci mohou vzniknout příležitosti k mezinárodní spolupráci založené na doplňkovosti;

46.

poukazuje na zásadní význam mezinárodního rozměru strategií inteligentní specializace, jež jsou důležitou hnací silou dalších investic a příležitostí jak pro evropské regiony, tak pro třetí země;

47.

uznává, že globální spolupráce v oblasti vědy a inovací je důležitá a že program Horizont 2020 může usnadnit účinnou vědeckou reakci na globální výzvy;

48.

zdůrazňuje, že regiony mohou významným způsobem přispět k řešení problematiky společnosti prostřednictvím opatření, koordinovaných programů a společných aktivit plánovaných se zřetelem na součinnost s nástroji členských států a nástroji EU pro vnější činnost;

49.

připomíná význam regionů a místních orgánů jakožto zásadních aktérů prosazujících účinné a účelné výzkumné a inovační ekosystémy, kde se klastry a nejlepší evropské odborné znalosti (místní univerzity, průmysl, malé a střední podniky, regionální agentury v oblasti výzkumu a vývoje) mohou stát hnací silou inovací motivovaných poptávkou a příležitostmi, řešit skutečné světové problémy a zabývat se významnými tématy mezinárodní společenské problematiky.