13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/171

—

vítá, že Komise učinila sociální ekonomiku a sociální inovace ústředním prvkem stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané „Unie inovací“, Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a Aktu o jednotném trhu;

—

souhlasí s tím, že se zvýšila důležitost strategické analýzy sociální odpovědnosti podniků z hlediska konkurenceschopnosti podniků. Analýza může pomoci při řízení rizik, snižování nákladů, zajišťování kapitálu, ve vztazích s odběrateli, při řízení zaměstnanců a v oblasti inovační kapacity. Tím, že budou věnovat pozornost své sociální odpovědnosti, mohou podniky upevnit důvěru, kterou v ně vkládají zaměstnanci, spotřebitelé a občané;

—

schvaluje výzvu Komise představitelům evropských podniků k úzké spolupráci s veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami s cílem prosazovat odpovědné podnikání ve stále větším počtu společností v EU v souladu s jasnými cíli pro roky 2015 a 2020;

—

vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost odlišným úrovním rozvoje a regionálním rozdílům, které jsou stále pozorovány v rámci EU. Situace členských států, regionů a měst ve vztahu k pěti hlavním cílům strategie Evropa 2020 – v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a inovací, změny klimatu a energetiky, vzdělávání a prevence chudoby – se značně liší a krize je ovlivňuje různou měrou.

Zpravodajka

Satu TIETARI (FI/ALDE), členka obecní rady v Säkylä

Odkazy

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a evropskému inspektorovi ochrany údajů o balíčku „Odpovědné podniky“, který obsahuje:

1.

vítá, že Komise učinila sociální ekonomiku a sociální inovace ústředním prvkem stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané „Unie inovací“, Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a Aktu o jednotném trhu;

2.

souhlasí s tím, že se zvýšila důležitost strategické analýzy sociální odpovědnosti podniků z hlediska konkurenceschopnosti podniků. Analýza může pomoci při řízení rizik, snižování nákladů, zajišťování kapitálu, ve vztazích s odběrateli, při řízení zaměstnanců a v oblasti inovační kapacity. Tím, že budou věnovat pozornost své sociální odpovědnosti, mohou podniky upevnit důvěru, kterou v ně vkládají zaměstnanci, spotřebitelé a občané;

3.

schvaluje výzvu Komise představitelům evropských podniků k úzké spolupráci s veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami s cílem prosazovat odpovědné podnikání ve stále větším počtu společností v EU v souladu s jasnými cíli pro roky 2015 a 2020;

4.

podporuje záměr Komise nestanovit normativní definici sociálního podnikání pro EU jako celek, která by zavazovala všechny strany a vedla by k nadměrně přísné regulaci, a schvaluje návrh na společné zásady, které umožní zohlednit politické, ekonomické a sociální strategie a kapacity jednotlivých členských států. Jazyk a terminologie by však měly být jednotné ve všech zemích EU;

5.

schvaluje úsilí Evropské komise budovat silnou a konkurenceschopnou Evropu zaměřenou na udržitelný růst s cílem upevnit hospodářské oživení. Strategie Evropa 2020 staví podporu pro konkurenceschopné a udržitelné podnikání do „středu zájmu“ (1);

6.

konstatuje, že nové proměnné ovlivňující konkurenceschopnost zpochybnily globální úlohu evropské ekonomiky a že strategie Evropa 2020 by měla být silně podpořena, aby pomohla evropskému hospodářství nabýt zpět své postavení. Jakožto motor růstu by ústředním prvkem tohoto procesu mělo být sociální hledisko;

7.

zdůrazňuje, jak je při formulování reakce na globální výzvy důležité využít přidanou hodnotu opatření na úrovni EU. Cíle strategie Evropa 2020 lze naplnit pouze při sdružení zdrojů členských států a vytvoření synergií;

8.

podporuje nárůst komplexní spolupráce a dohod mezi regiony a členskými státy, které je zavazují k plnění cílů strategie Evropa 2020;

9.

vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost odlišným úrovním rozvoje a regionálním rozdílům, které jsou stále pozorovány v rámci EU. Situace členských států, regionů a měst ve vztahu k pěti hlavním cílům strategie Evropa 2020 – v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a inovací, změny klimatu a energetiky, vzdělávání a prevence chudoby – se značně liší a krize je ovlivňuje různou měrou;

10.

je přesvědčen, že odpovědnou podnikatelskou činnost je třeba na trhu podporovat a odměňovat, např. prostřednictvím grantů na investice a veřejných zakázek. Podpora by měla být zaměřena na subjekty, které si uvědomují klíčový význam zaměstnanců pro rozvoj podniků. Je třeba odměňovat nárůst zaměstnanosti osob ze skupin považovaných za ohrožené nezaměstnaností, aby se podobná opatření šířila;

11.

vyjadřuje uspokojení s návrhem Komise veřejně uznat podniky, které plní svou úlohu v oblasti sociální odpovědnosti. EU může napomáhat šíření osvědčených postupů, podporovat vzájemné učení a motivovat další podniky k vyvíjení vlastních strategických přístupů k otázkám sociální odpovědnosti podniků;

12.

vyzývá Komisi, aby vypracovala právní předpisy, které budou zavazovat investiční fondy a finanční instituce k informování jejich zákazníků (občanů, podniků, veřejných orgánů atd.) o etických kritériích nebo kritériích odpovědnosti, která uplatňují při investování, nebo o normách a kodexech, kterými se řídí, s cílem obecně rozšířit nový systém etiky;

13.

podporuje vytvoření evropského nástroje, který pomůže sociálním podnikům zajistit financování;

14.

navrhuje, aby Komise a Výbor regionů sledovaly a pravidelně hodnotily provádění a informování v této oblasti. Poskytováním informací o sociální problematice, otázkách životního prostředí a klimatu lze posílit snahu o různá opatření, která usnadní určování klíčových rizik pro udržitelný rozvoj;

15.

chápe, že budování sociální odpovědnosti podniků bude vyžadovat nové dovednosti podniků a posun v hodnotách a chování. Členské státy mohou hrát zásadní úlohu při zajišťování pobídek pro vzdělávací instituce v zájmu zařazování otázek sociální odpovědnosti podniků, udržitelného rozvoje a odpovědného občanství do příslušných výukových osnov ve středním i vysokoškolském vzdělávání;

16.

je potěšen tím, že iniciativa přikládá učení, informovanosti společnosti a uznání rozvojové činnosti klíčovou úlohu v novém modelu růstu EU, a podporuje záměr Komise vést a financovat vzdělávací projekty, které posilují sociální odpovědnost. Domnívá se, že utváření postojů k sociálnímu podnikání by mělo probíhat již v co nejranější fázi vzdělávání. Díky tomu se zformuje odpovídající povědomí o úloze lidského kapitálu v hospodářství;

17.

bere na vědomí, že pojem průmyslu se rozšířil a že se zvýšil význam nového typu průmyslu založeného na síťové spolupráci. Rozšíření sociální odpovědnosti na všechny provozní činnosti pomůže rozvoji takových podniků;

18.

uznává, že rozšíření sociální odpovědnosti na podnikání představuje klíčovou výzvu pro zvýšení jednotnosti politiky EU v oblasti lidských práv;

19.

upozorňuje, že účinnější provádění obecných zásad OSN podpoří zájmy EU, pokud jde o jednotlivé otázky lidských práv a prosazování základních pracovních norem v různých oblastech včetně dětské práce, nucené vězeňské práce, obchodování s lidmi, rovnosti žen a mužů, diskriminace, svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání;

20.

je přesvědčen, že Evropská unie by měla investovat do opatření s největším sociálně-ekonomickým potenciálem, a podporuje úmysl Komise pracovat v roce 2012 s podniky a zúčastněnými stranami s cílem navrhnout hlavní směry v oblasti lidských práv pro určitá odvětví a pro malé a střední podniky na základě obecných zásad OSN;

21.

znovu opakuje, že jedním z nejdůležitějších cílů by mělo být vytvoření odpovědnějšího a transparentnějšího systému financování. Investoři by při přijímání investičních rozhodnutí měli zvažovat více než jen běžné finanční zisky. Odpovědná politika týkající se lidského kapitálu přináší výsledky v podobě dlouhodobé konkurenční převahy. Ta se pak projevuje v měřitelných finančních ziscích;

22.

je přesvědčen, že cílem sociální odpovědnosti by měl být rozvoj procesů, které umožní účinnější, odpovědnější a transparentnější řízení snižujících se zdrojů, a zvýšené provádění sociálně odpovědných opatření;

23.

poukazuje na to, že demografické trendy jsou vázány na nové modely spotřeby. Stárnutí obyvatelstva v rozvinutých zemích klade zvyšující se nároky na sociální služby, ale poskytne i příležitosti ke zřizování sociálně odpovědných podniků;

24.

navrhuje, aby Komise a Výbor regionů určily etická opatření založená hodnotách s cílem zvýšit motivaci podniků k rozvoji jejich sociální odpovědnosti. To bude vyžadovat nové dovednosti a posun v hodnotách a chování;

25.

doporučuje hledat pobídky, které povzbudí podniky k dobrovolné a z vlastní iniciativy vyplývající větší sociální odpovědnosti. Podnikům by měl být ponechán prostor pro inovace a rozvíjení přístupu k sociální odpovědnosti přizpůsobeného jejich specifickým podmínkám a podniky by neměly být nadměrně zatěžovány s ohledem na svou velikost a odvětví. Je třeba upozornit, že sociální odpovědnost podniků prosazuje a podporuje sociální dialog;

26.

je přesvědčen, že je třeba vypracovat hmatatelná a kvantifikovatelná opatření na místní úrovni v různých částech Evropy, aby bylo možné vidět a sdílet přímý i nepřímý dopad činností;

27.

podporuje koncepci integrované udržitelnosti, v níž jsou vyváženy faktory ekonomické, sociální a environmentální. Mělo by být podporováno zohledňování sociálních aspektů v zadávání veřejných zakázek při současném uplatňování aktuálního právního rámce EU (2);

28.

zdůrazňuje, jak je důležité zajistit, aby členské státy a veřejné orgány na všech úrovních plně využily příležitostí, které nabízí stávající právní rámec pro zadávání veřejných zakázek, k začlenění kritérií sociální odpovědnosti do zadávání zakázek. Malým podnikům a mikropodnikům by však měly být zaručeny rovné příležitosti pro účast v nabídkových řízeních a trvalý charakter této účasti;

29.

vítá úsilí Komise, jehož cílem je sladit právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek s potřebami místní úrovně, a žádá Evropský parlament a Radu, aby tyto potřeby i nadále zohledňovaly, stejně jako potřeby malých a středních podniků;

30.

doporučuje hledat návrhy na opatření k reformě právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek, aby vytvářely více příležitostí pro menší a sociálně odpovědné aktéry. Mělo by být možné při zadávání veřejných zakázek zdůraznit kvalitu a pracovní podmínky, zvláště v sociálním odvětví a ve zdravotnictví;

31.

trvá na tom, že by v souvislosti s veřejnými zakázkami měla být podporována tvorba partnerství a sítí. Nabídková řízení nesmí být příliš náročná a složitá a neměla by vyžadovat nezvládnutelný objem administrativy. Je třeba se vyhnout zbytečnému důrazu na co nejlevnější a nejrychlejší dosažení výsledku. Důležitější je docílení kvalitativních a společností očekávaných výsledků;

32.

hájí opatření, která podnikům pomohou rozvíjet sociálně odpovědnější a konkurenceschopnější činnosti, výrobky a balíčky služeb. Měl by být navržen a proveden průzkum k určení know-how v daném odvětví, možných způsobů jeho rozvoje a měřitelného cíle a k podpoře výměny osvědčených postupů;

33.

je přesvědčen, že spotřebitelé by měli mít snadný přístup k informacím o sociálně odpovědných podnicích a jejich produktech. Informace by měly být k dispozici ve snadno použitelné a šiřitelné podobě;

34.

zdůrazňuje význam transparentnosti a otevírání jednotlivých aspektů výrobních procesů k prokázání sociální odpovědnosti. Terminologie by měla být jasná a jednotná a spotřebitelé by měli mít možnost zpětné vazby;

35.

zastává názor, že pokud jsou poskytovány finanční a jiné pobídky pro sociální podnikání, musí být formulovány srozumitelně. Současně musí být podnikatelské prostředí schopno podporovat odpovědné podnikání a zvyšovat jeho atraktivitu. I menší podniky by měly dostat skutečnou možnost fungovat jako sociální podniky;

36.

je přesvědčen, že sociálnímu podnikání se v odborné přípravě dostává příliš malé pozornosti. Nedostatek podnikatelského přístupu ze strany manažerů sociálních podniků může brzdit rozvoj. Proto je v budoucnu třeba se otázce sociální ekonomiky věnovat ve dvou směrech: průběžně v rámci odborné přípravy a s výhledem do budoucna v rámci programů vysokoškolského vzdělávání. Zohlednění těchto otázek umožní vhodně formovat pracovníky;

37.

domnívá se, že iniciativy v oblasti rozvoje a odborné přípravy by měly být připravovány ve spolupráci s poskytovateli financování. Tímto způsobem by bylo možné také využít lidský kapitál na pomoc rozvoji sociálního podnikání;

38.

konstatuje, že v nabídkových řízeních na veřejné služby a dodávky začal být kladen příliš velký důraz na náklady. Zadávání zakázek má podobu velkých jednorázových nabídek na služby nebo dodávky, což může vylučovat menší aktéry kvůli jejich vyšší jednotkové ceně. Je třeba usnadnit zohledňování udržitelného rozvoje při zadávání zakázek. Měla by být uspořádána školení a poskytnuty pokyny ve věci způsobů předkládání nabídky;

39.

domnívá se, že je třeba povzbuzovat sociální podnikání, aby se zapojili odborníci v různých oborech a sdíleli informace o různých praktických stránkách;

40.

poukazuje na to, že zejména mnoho malých a středních podniků se při přípravě nových ustanovení a předpisů cítí vyloučeno. Podniky by měly dostat praktické příležitosti k uplatňování vlivu a posuzování dopadů různých opatření a například při financování by jim měly být nabídnuty pružnější možnosti;

41.

rovněž je přesvědčen, že je důležité nalézt nový způsob, jak posílit výkonnost, individuální odpovědnost a transparentnost podniků s cílem usnadnit přístup k financování;

42.

konstatuje, že sociální ekonomika v současné době zaměstnává více než 11 milionů lidí v EU, neboli šest procent všech pracovních sil (3). Zahrnuje organizace se zvláštním právním postavením (družstva, nadace, sdružení a vzájemné pojišťovny), z nichž mnohé sledují sociální cíle v souladu se svou konkrétní právní formou, jakož i sociální podniky činné v podobě tradičních soukromých společností nebo společností s ručením omezeným;

43.

upozorňuje na nedostatečné uznání sociálního podnikání. Zúčastněné subjekty z různých regionů a zemí nejsou navzájem dostatečně propojeny, což brání šíření osvědčených postupů, zřizování partnerství a tvorbě nových příležitostí;

44.

zejména zdůrazňuje, že na jednotném trhu je zapotřebí nová forma růstu podporující začlenění a zaměřená na pokud možno plnou zaměstnanost;

45.

požaduje, aby se zvážilo, zda by sociální podniky mohly představovat významný hospodářský přínos, například při zásazích do výrobních metod ve veřejném sektoru. Sociální podnikání může sloužit jako jeden z modelů pro reformu veřejných služeb, což je opatření, které bude v budoucnosti nevyhnutelné;

46.

vyzývá k zohlednění zvláštních rysů sociálních podniků zejména při zadávání veřejných zakázek. Nesmí tím však být narušena hospodářská soutěž;

47.

podporuje opatření, která přijala Komise v Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (4) a v Aktu o jednotném trhu (5) pro posílení sociální soudržnosti a určení původních přístupů k sociálním problémům, zvláště s ohledem na řešení chudoby a sociálního vyloučení;

48.

podporuje myšlenku, podle níž by sociální podniky mohly vytvořit zvláštní kategorii podniků se svým vlastním právním statusem a jinými cíli než jen ziskem pro akcionáře. Taková kategorie podniku by však měla své vlastní regionální a vnitrostátní priority;

49.

podporuje návrh Komise na rámcové společné zásady při respektování politických, hospodářských a sociálních voleb jednotlivých členských států a inovační kapacity sociálních podniků;

50.

poukazuje na to, že sociální odpovědnost není pro malé podniky ničím novým. Podniky již sociální podnikání uplatňují, aniž by si toho byly vědomy. Nemusí být obeznámeny s terminologií a koncepcemi. Je třeba zvyšovat obecné povědomí o koncepcích, aby bylo možné je uplatňovat v činnosti podniků a při zajišťování řádného provozu;

51.

podporuje opatření, která budou zvyšovat povědomí o sociálním podnikání a posilovat jeho viditelnost a známost. Informace o sociálních podnicích by měly být rychleji a snadněji vyhledatelné, aby bylo možné sdílet zkušenosti a osvědčené postupy;

52.

podporuje vytvoření vícejazyčné elektronické digitální platformy k výměně informací zaměřené na podniky, podnikatelské inkubátory a klastry a investory v oboru sociálního podnikání a pro usnadnění sdílení informací a přístupu k podpoře z programů EU. Vytvoření platformy musí předcházet konzultace se zainteresovanými stranami;

53.

navrhuje vytvořit veškeré předpoklady ke sjednocení postupů financování projektů. Vzhledem k tomu, že financování projektu je třeba získat od několika různých subjektů financování, musí se žadatelé obeznámit s pravidly a pokyny specifickými pro každý subjekt, protože druh a objem podpory nabízené jednotlivými systémy se liší podle subjektu veřejného financování, povahy projektu a vnitrostátních právních předpisů. Zejména menším aktérům s malými zdroji to omezuje příležitosti k účasti v projektech. Pozornost vyžadují u financování EU i postupy provádění, výkladu a podávání žádostí;

54.

je přesvědčen, že je třeba vypracovat obecné směry činnosti a cílené programy na podporu sociálních podniků a prosazování sociálních inovací. Tato opatření však musí být navržena tak, aby nenarušovala hospodářskou soutěž;

55.

upozorňuje na obtíže, kterým sociální podniky čelí, když hledají financování pro rozvoj svých činností. Způsob použití jejich zisků nebo to, že zaměstnávají sociálně zranitelné pracovníky, často ve věřitelích nebo potenciálních investorech vyvolávají dojem, že se jedná o podniky rizikovější a méně rentabilní, než jsou ostatní;

56.

podporuje opatření navržená Komisí (6) k povzbuzení soukromých a veřejných subjektů k větším investicím do těchto podniků prostřednictvím získávání kapitálových podílů nebo půjček, ať již prostřednictvím sociálně odpovědných investic nebo evropského nástroje pro podporu financování sociálních podniků;

57.

je pro vypracování regulačního rámce na evropské úrovni, který umožní vytvořit novátorské, sociálně odpovědné investiční nástroje;

58.

trvá na tom, že všechny podniky a nadace v oblasti sociálního podnikání by měly být schopny působit na jednotném trhu, a proto by pravidla neměla být příliš složitá. Osvojení a dodržování pravidel by mělo být snadné;

59.

vítá plány Evropského investičního fondu (7) na zavedení „položky kapitálových požadavků“ (ESIEF (8)) v roce 2012 pro investice do nástrojů sledujících sociální cíle. Zejména pro fázi zahájení činnosti podniku je obtížné zajistit financování;

60.

navrhuje prozkoumat možnost nového investičního fondu pro sociální podnikání a zvážit, zda by bylo možné vyvinout přístup k iniciování sociálního podnikání povzbuzující účast různých poskytovatelů financování v inovačním systému. Financování by mělo být doplněno konzultacemi a poradenstvím v oboru investičních a podnikatelských dovedností, protože sama různorodost možností financování ztěžuje novým a malým podnikům možnost podání žádosti o financování. Přístupu k financování brání i to, že je složité popsat podnikatelské činnosti a stanovit cíle;

61.

trvá na tom, že investice by měly být doplněny přesnou definicí dopadů a požadavkem na odpovědný provoz;

62.

navrhuje, aby se generování nových inovací a nových podniků stalo kvalitativním cílem při rozvoji sociálního podnikání, což by pomohlo omezit dlouhodobou nezaměstnanost a vytvořit nová a trvalá pracovní místa a sítě, zvláště mezi malými podniky;

63.

doporučuje provést bližší studii toho, zda by bylo možné využít sociálního podnikání a související odborné přípravy na pomoc zranitelným mladým lidem při hledání zaměstnání a zda by jim účast v sociálním podniku mohla zajistit určité povolání, zkušenosti, vymanit je z dávek v nezaměstnanosti a uvést je do pracovního života;

64.

upozorňuje na příležitost předávat dovednosti a tzv. „tiché znalosti“ pracovníků středního věku mladším generacím prostřednictvím zřízení sociálního podniku. V hospodářské krizi jsou propouštěním pro nadbytečnost a marginalizací ohroženi i starší pracovníci, kteří jsou schopni pracovat daleko déle. Financování EU by mělo být využito i na pomoc osvojení modelu „mistra a učně“ v sociálním podnikání. Předávání znalostí mezi generacemi vytváří významnou přidanou hodnotu, protože starší pracovníci mohou předávat způsoby uvažování a know-how, zatímco mladší pracovníci nabízejí nové myšlenky a nadšení. Model mistra a učně tedy funguje oběma směry;

65.

podporuje nárůst informování pro starší osoby o výhodách sociálního podnikání v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012;

66.

je přesvědčen, že pro zlepšení podnikatelských dovedností a pro podporu výměny know-how by mělo být organizováno odborné poradenství, rozvojové služby, semináře věnované spolupráci, studijní návštěvy a další relevantní činnosti přizpůsobené každé situaci, které podnik čelí;

67.

upřednostňuje dostatečně dlouhodobý přístup před přístupem roztříštěným, založeném na projektech. Postupný proces odvozený od jasných průběžných cílů je základním předpokladem budování ziskových činností mezi sociálními podniky;

68.

hájí budování partnerství mezi všemi odvětvími i mezi organizacemi v různých oborech a oblastech. Jaké další relevantní aktéry je důležité zapojit; které subjekty se již sociálního podnikání účastní? A co související projekty, programy a sítě, s nimiž sociální podnikání jako celek je nebo se pokouší být propojeno? Jak mohou jiné projekty / poskytovatelé financování / investoři těžit ze spolupráce v rámci sítí?

69.

je přesvědčen, že řádné přístupy a uskutečnitelné modely by měly být určeny ve spolupráci se zúčastněnými subjekty. Sociální podniky v Evropě by měly být ohodnoceny a kotovány a měly by být určeny jejich zvláštní rysy, finanční modely, ekonomická váha, přeshraniční potenciál růstu, právní formy a obsah a zásady daňových režimů, které pro ně platí. Tímto způsobem lze využít stávající informace a budovat koncepční modely začleňující osvědčené postupy;

70.

domnívá se, že s tím, jak se podnikání stává stále různorodějším a roste počet různých podnikatelů, je nutné přesněji definovat sociální podnikání, aby spravedlivý daňový režim, důchodové systémy a výdaje na sociální zabezpečení byly uplatňovány způsobem vytvářejícím pracovní místa a napomáhajícím vzniku různých podnikatelských příležitostí;

71.

doporučuje, aby rozvoj akreditace na místní úrovni byl založen na určitých kritériích, jakož i na úzké spolupráci a rozvoji partnerství mezi regiony. Přitom je třeba dát prostor specifickým regionálním aspektům, aby bylo možné podpořit odpovědné podniky, ať už se jedná o obsah nebo formu uznání;

72.

je přesvědčen, že formování příznivého prostředí pro podniky, které jsou součástí sociální ekonomiky, bude od těchto podniků vyžadovat novou podobu vedení a odborných zkušeností, které budou vznikat prostřednictvím úpravy programů vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a systematických snah o zdokonalení;

73.

doporučuje přístupy „učení praxí“ nebo „mistr a učeň“, aby bylo možné účinné využití zdrojů. Jedním z důležitých způsobů zvýšení množství dostupných informací je shromažďování a sdílení zkušeností sociálních podnikatelů, kteří v tomto odvětví již delší dobu působí;

74.

bere na vědomí potřebu posoudit rozsah, v němž lze práci a činnost subjektů činných v sociálním podnikání modelovat a napodobit, a to, jak by bylo možné na tomto základě vypracovat atraktivní výrobní model, který by povzbuzoval investory k účasti na snaze o zdokonalování a spotřebitele povzbuzoval k nákupům;

75.

domnívá se, že by se mělo investovat do zaměstnanosti a dobrých životních podmínek mladých lidí a ostatních osob ohrožených marginalizací tím, že se zlepší jejich možností zaměstnání a rozšíří příležitosti k sociálnímu podnikání. Snadno přístupná „provozní koncepce“ by mohla zajistit podmíněné financování pro činnosti zaměřené na prevenci marginalizace dětí a mládeže s cílem rozvíjet a rozšiřovat nové druhy služeb. Mladí lidé by měli mít také možnost požádat o financování pro své vlastní projekty a činnosti;

76.

konstatuje, že na burze kotovaná společnost nemůže fungovat bez dohledu členského státu;

77.

upozorňuje na nutnost směrovat opatření v rámci „provozní koncepce“ zejména k hodnocení dopadů;

78.

hájí pružnost ve věci četnosti a načasování zveřejnění pravidelných finančních informací u malých a středních emitentů a požaduje vhodnou četnost zveřejňování;

79.

podpořil by opatření ke zjednodušení popisných částí finančních zpráv u malých a středních emitentů;

80.

doufá, že při diskusi o sociálních inovacích bude zvláštní pozornost věnována prevenci marginalizace a rovnosti žen a mužů;

81.

naléhavě žádá, aby byla vítána standardizace a zjednodušení informování, přičemž upozorňuje, že přístup k finančním informacím o kotovaných společnostech na celounijním základě je v současné době velmi složitý: při vyhledávání informací musí zúčastněné strany projít 27 různých vnitrostátních databází;

82.

chtěl by, aby došlo k vývoji podnikatelského prostředí, které bude více podporovat kreativitu a inovace a zlepšovat důvěru v podniky omezováním byrokracie a odstraňováním překážek, které narušují zejména činnost malých a středních podniků;

83.

podporuje rozšíření úlohy odpovědného podniku ve společnosti a rozvoj prostředí, v němž budou podnikatelé podporováni rozvíjet inovace se sociálním dopadem a ekonomicky životaschopné projekty. Činnosti by měly být ziskové a motivující pro podnik a provozní činnosti by měly brát ohled na podnikatele od samého počátku;

84.

doporučuje souběžné posouzení stěžejní iniciativy „Unie inovací“, která má prosazovat sociální inovace a využívat kreativitu sdružení a sociálních podniků ku prospěchu nejzranitelnějších skupin a naplnění tíživých sociálních potřeb, kterým nevyhověly trhy a veřejné orgány, s cílem vyhnout se překrývajícím se opatřením;

85.

podporuje zjednodušení účetních směrnic, zvláště ve prospěch menších společností. Účetní směrnice by měly být ve svých požadavcích přiměřené a spravedlivé, například pokud jde o pravidla zveřejňování a oceňování, a měly by zohledňovat velikost a odvětví dané společnosti;

86.

je přesvědčen, že jednodušší účetní požadavky by mohly prospět podnikatelskému prostředí příznivému pro zakládání podniků a podnikání. Výbor regionů nemá zdroje potřebné pro posouzení dopadů účetních požadavků; doporučuje, aby Evropský parlament zajistil provedení komplexního posouzení ještě před vstupem účetních směrnic v platnost;

87.

upřednostňuje však takové zjednodušení současných požadavků, po němž bude účetnictví nadále srovnatelné a vhodné pro daný účel;

88.

doporučuje standardizaci prahových hodnot pro společnosti stejné velikosti, aby se usnadnilo srovnávání, a chtěl by dosáhnout srovnatelnosti finančních údajů, která se prosazuje v celé Evropské unii;

89.

podporuje cíl, kterým je regulovat v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, a chce, aby se zajistilo, že bude administrativní zátěž úměrná výhodám, které přináší;

90.

podporuje Akt o jednotném trhu (9), jehož záměrem je zjednodušit život malým a středním podnikům, jež tvoří přes 99 % evropských firem. Iniciativa „Small Business Act“ reflektuje nutnost zohledňovat specifické potřeby malých a středních podniků jakožto kategorie a rozlišovat v této kategorii různé segmenty. Díky přístupu, podle nějž je třeba myslet především na malé a střední podniky a který sleduje i tento návrh, budou navíc účetní režimy vyhovovat potřebám podniků různých velikostí;

91.

je pro zajištění toho, aby členské státy nestanovovaly zbytečné dodatečné požadavky. Tohoto cíle lze nejlépe dosáhnout vzájemně zkoordinovanými právními předpisy na úrovni EU. V případě středních a velkých podniků je nutno postarat se o lepší srovnatelnost účetního výkaznictví na úrovni EU, neboť tyto podniky nezřídka vyvíjejí činnost po celé EU a tato činnost je relevantní pro zúčastněné subjekty na celém vnitřním trhu;

92.

podporuje závazek vlád států skupiny G8 „zavést právní předpisy k zajištění transparentnosti nebo podporovat dobrovolné standardy, které vyžadují, aby společnosti v oblasti těžby ropy, plynu a ostatních nerostných surovin zveřejňovaly platby, které hradí vládám, nebo které tyto společnosti ke zveřejňování těchto údajů vybízejí“. Evropský parlament také předložil usnesení (10), v němž zopakoval svou podporu požadavkům na podávání zpráv v rozčlenění podle jednotlivých zemí, a to zejména v případě těžebního průmyslu;

93.

považuje za prioritu, aby byla přijata opatření, která malé a střední podniky povedou a budou je povzbuzovat a poskytovat jim pomoc při širším osvojování sociálních a sociálně odpovědných hledisek v jejich činnostech. V Evropské unii existuje zhruba 24 milionů malých a středních podniků a pro budoucnost Unie je důležité, jak pobídneme mladé lidi zejména k zapojování do nového druhu sociálně odpovědného podnikání;

94.

je přesvědčen, že dobře zvolená opatření podpoří tvorbu nových podniků a růst podniků stávajících. Opatření průmyslové politiky by měla být zaměřena na podporu v konkrétních podnicích bohatých na pracovní místa s ambicemi docílit mezinárodního a sociálně odpovědného růstu, které vykazují dobré výsledky při využívání sítí;

95.

je přesvědčen, že budoucnost se bude utvářet v regionálním rozvoji. Zvolené cíle nebo postupy mohou být zaměřeny na vybudování něčeho nového, zachování starého nebo se mohou pokoušet o přizpůsobení změnám v podnikatelském prostředí. Klíčovým činitelem je schopnost daného regionu stavět na svém know-how, využívat své silné stránky, specializovat se a spolupracovat v regionálním, celostátním a mezinárodním měřítku;

96.

upozorňuje, že je třeba zajistit účinnost a relevantnost podpory poskytované podnikům a provést veškeré nutné změny a úspory podle získaných zjištění. Je třeba rozvinout podnikatelské činnosti zapojené do síťové spolupráce na podporu regionální průmyslové politiky obecně a současně lépe využít potenciál, silné stránky a příležitosti regionu. Spolupráci mezi centrálními a okrajovými oblastmi lze zvýšit mapováním vývoje. Lze zvýšit i efektivitu spolupráce, partnerství a budování sítí mezi regiony;

97.

je přesvědčen, že je rovněž důležité zvážit, zda rozsah projektů a složitost pravidel znamenají, že projekty budou uskutečňovat subjekty specializované na řízení projektů jako jsou obce, vysoké školy a různé společnosti pro rozvoj podnikání pro malé podniky. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění rovných příležitostí k účasti na projektech. Zavedené organizace mají k dispozici více zdrojů pro výzkum komplexních pravidel a vypracovávání požadovaných zpráv, k čemuž menší podniky nemusí mít know-how ani kapacitu. Pohotovější přístupy podniků by však mohly umožnit nákladově efektivnější provádění projektů;

98.

poukazuje na to, že organizační podoba sociálního podniku není v současné době dobře definována; hlavními aktéry jsou stále orgány veřejné správy a větší subjekty a podniky považují sociální podnikání spíše za druh dobročinného poskytování služeb než za skutečný zdroj podnikatelské činnosti. Takové činnosti se tudíž jeví jako neznámé a nesouvisející s podnikáním nebo jsou považovány za navzájem si konkurující a nikoli souběžné druhy činnosti. Této otázce by měla být věnována zvláštní pozornost v kontextu rozvoje sociálního podnikání;

99.

je přesvědčen, že je třeba zlepšit a zpřístupnit informace o příležitostech pro sociální podniky. Hlavní internetový portál by měl uvádět odkaz na aktualizované nezbytné informace. Informace by měly být vzájemně propojeny a měly by být poskytovány prostřednictvím efektivních prezentačních přístupů, jako jsou věstníky, sdílení klíčových zkušeností a průběžné aktualizace;

100.

domnívá se, že je třeba odsouhlasit pořadí priorit plánovaných opatření a hledat nejlepší účelná opatření, techniky a metody k řešení problémů v různých oblastech. Tyto metody by měly být určeny a reprodukovány pro využití co největším počtem zúčastněných subjektů;

101.

je přesvědčen, že je třeba zvýšit všestrannou kapacitu pro rozvoj v oblasti podnikání; shromažďování a sdílení zkušeností sociálních podnikatelů, kteří v tomto odvětví již působí, je jedním z důležitých způsobů zvyšování množství informací. V Evropě by se mělo usilovat o vybudování integrované Evropské unie, v níž jsou důležití všichni aktéři, a mělo by narůstat úsilí o nalezení úlohy pro každého, kdo zvyšuje své dovednosti;

102.

konstatuje, že cílem je pomoci generovat nové koncepce a urychlit přijímání novátorských metod. K uvedení nových metod na trh a získání praktických zkušeností prostřednictvím úspěchů a neúspěchů lze využít pilotní metodu. Odvětví získá kvalitnější a funkčnější modely a informace o účinnosti a dopadu konkrétní koncepce v jednotlivých cílových zemích a o vzniklých obtížích a problémech;

103.

upozorňuje, že pilotní metoda představuje způsob, jak vyvolat nový zájem o podnikání. Existuje mnoho oblastí pro experimenty a pilotní metoda umožňuje udržet rizika ve stanovených mezích. Pokud mají pilotní projekty generovat ziskové podnikatelské myšlenky, je v prvotních fázích důležitá podpora v podobě financování a informací. Pilotní projekty mohou fungovat i jako učební platformy před zavedením nových přístupů;

104.

a konečně doporučuje hledat řešení metodicky, dlouhodobě a postupně. V Evropě je zapotřebí nové odhodlání k podnícení hospodářského růstu, a k tomuto procesu by mělo dojít sociálně odpovědným způsobem, i v kontextu environmentálních omezení. Je třeba vypracovat opatření, která zabrání vyloučení, a tato opatření by měla dosahovat dostatečně daleko do budoucnosti. Je třeba se vyhnout krátkodobým opatřením založeným na jednotlivých projektech bez specifických požadavků na návazný postup. Nadále hájíme vypracování podrobných návrhů opatření a zpráv o sociální odpovědnosti a sociálním podnikání, aby bylo možné učinit víc pro podporu sociální stability. Celkově má prvořadý význam upozorňování na snahy o zlepšování, sdílení a využívání příkladů osvědčených postupů, sdílení dostupných informací a další šíření výsledků. Výbor by podpořil určování prototypů a podporu činností zaměřených do budoucna.