18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/37

—

vítá Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020), jako závazek k uznání konkurenceschopnosti za základní a nejdůležitější parametr zaručující trvalý hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti v EU;

—

upozorňuje na četné existující iniciativy, které podnikají místní a regionální orgány ve všech členských státech, jako například místní centra pro malé podniky, mikroúvěry poskytované místními nebo regionálními orgány nebo bezplatné odborné poradenství při zakládání malých podniků. Často jsou základem úspěšného zahájení činnosti mikropodniku;

—

upozorňuje na potřeby mladých podnikatelů, pro něž podnikání často představuje jedinou příležitost k profesnímu rozvoji a kteří jsou ochotni podstupovat rizika spojená s výkonem této činnosti, přičemž často působí na celoevropském trhu, což je předurčuje k tomu, aby se pustili do konkurenčního boje na celosvětových trzích;

—

poukazuje na to, že dosažení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku je možné pouze odstraněním nedostatků evropského trhu, které snižují schopnost evropských malých a středních podniků konkurovat obdobným subjektům z jiných částí světa. Je nutné zvýšit zapojení malých a středních podniků do realizace projektů EU a zlepšit jejich postavení ve vztahu k velkým podnikům, které jsou často hlavními vykonavateli těchto projektů. V tomto smyslu zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je důležité se spojovat do sítí.

Zpravodaj

pan Witold KROCHMAL (PL/EA), radní města a obce Wołów

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

COM(2011) 834 final

1.

vítá Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020), jako závazek k uznání konkurenceschopnosti za základní a nejdůležitější parametr zaručující trvalý hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti v EU;

2.

domnívá se, že předložený návrh doplňuje předchozí iniciativy Komise v rámci strategie Evropa 2020. Návrh je dokladem toho, že je oceňována úloha malých a středních podniků v hospodářském systému EU a že jsou vnímány nedostatky a proměnlivost prostředí, v němž malé a střední podniky působí a které může zpomalit či dokonce omezit rozvoj podniků a růst jejich konkurenceschopnosti;

3.

zdůrazňuje, že postoj VR se opírá o průzkum k tématu Regiony a města podporující malé a střední podniky (1), který byl uskutečněn v rámci Platformy VR pro monitorování strategie Evropa 2020 a do něhož se zapojily místní a regionální orgány;

4.

je si vědom toho, že za řešení případů selhání trhu do značné míry zodpovídají jednotlivé členské státy a regiony. Domnívá se ovšem, že EU může v některých oblastech pomoci šířením osvědčených postupů, zajištěním hladkého fungování jednotného trhu a zlepšením podmínek podnikatelského prostředí tak, aby podniky, včetně malých a středních podniků, mohly dlouhodobě obstát v celosvětové konkurenci, což předpokládá úsilí o dosažení nízkouhlíkové a úsporné ekonomiky;

5.

domnívá se, že tento program podstatným způsobem přispěje ke zvýšení důvěry v evropský podnikatelský sektor jak na evropských, tak na celosvětových trzích. Větší důvěra v trhy povede ke zvýšení zájmu o podnikání a k expanzivnější politice existujících podniků, včetně malých a středních podniků, které jsou hlavním zdrojem hospodářského růstu (58 % obratu v EU) a zaměstnanosti (67 % pracovních míst v soukromém sektoru) a v letech 2002–2010 v nich vzniklo 85 % nových pracovních míst v tomto sektoru;

6.

pokládá za správné, že je v tomto programu vyzdvižen význam cestovního ruchu jakožto odvětví, jež má zvláštní charakter, v němž v EU působí velké množství malých a středních podniků a které zaměstnává obrovský počet osob;

7.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat podniky a zejména malé a střední podniky v různých fázích jejich rozvoje, od začínajících podniků až po podniky zavedené či podniky procházející restrukturalizací, za předpokladu, že tato podpora povede ke zvýšení konkurenceschopnosti daného podniku na trhu EU a na vnějších trzích;

8.

pokládá propagaci a rozvoj podnikatelské kultury a etiky ve společnosti v EU za jednu z hlavních podmínek úspěšnosti tohoto programu, a z tohoto důvodu vítá možnost účasti v soutěži o cenu European Enterprise Award na celostátní, regionální a místní úrovni či v jiných projektech tohoto typu;

9.

připomíná, že každoročně získávají tři evropské regiony ocenění „Evropský podnikatelsky zaměřený region“ jako uznání za příznivé podmínky, jež nabízejí malým a středním podnikům;

10.

domnívá se, že s propagací podnikání by se mělo začínat již ve školách formováním kladného postoje k podnikání a propagací samostatnosti v hospodářské oblasti, což studentům umožní činit uvědomělá rozhodnutí ohledně povahy práce, kterou by chtěli vykonávat, až vstoupí na trh práce. Aby mohli absolventi na základě získaných kvalifikací zahájit podnikatelskou činnost v oblastech, kde je velká pravděpodobnost, že budou jimi poskytované služby poptávány, mělo by se dbát na to, aby při tomto vzdělávání nebyly opomíjeny potřeby trhu;

11.

vyzývá k zahrnutí výuky o trendech a vývoji podnikání do odborné přípravy, protože průběžné vzdělávání našich podnikatelů má zásadní význam pro úroveň konkurenceschopnosti;

12.

upozorňuje na potřeby mladých podnikatelů, pro něž podnikání často představuje jedinou příležitost k profesnímu rozvoji a kteří jsou ochotni podstupovat rizika spojená s výkonem této činnosti, přičemž často působí na celoevropském trhu, což je předurčuje k tomu, aby se pustili do konkurenčního boje na celosvětových trzích;

13.

upozorňuje na četné existující iniciativy, které podnikají místní a regionální orgány ve všech členských státech, jako například místní centra pro malé podniky, mikroúvěry poskytované místními nebo regionálními orgány nebo bezplatné odborné poradenství při zakládání malých podniků. Často jsou základem úspěšného zahájení činnosti mikropodniku;

14.

poukazuje rovněž na postavení podnikajících žen a specifických cílových skupin, včetně mimo jiné podnikatelů z řad přistěhovalců a cizinců, jež potřebují zvláštní iniciativu pro vybudování konkurenceschopnosti svých podniků, se zohledněním existujících politik EU v této oblasti;

15.

vyzývá místní a regionální orgány, aby program prováděly. Zvláště upozorňuje na potřebu odstranění nebo snížení administrativní zátěže a překážek v získávání prostředků z vnějších zdrojů a na nutnost zjednodušení dokumentů předkládaných při uzavírání smluv a zrušením požadavku na zřizování bankovních záruk u menších projektů;

16.

poukazuje na to, že dosažení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku je možné pouze odstraněním nedostatků evropského trhu, které snižují schopnost evropských malých a středních podniků konkurovat obdobným subjektům z jiných částí světa. Je nutné zvýšit zapojení malých a středních podniků do realizace projektů EU a zlepšit jejich postavení ve vztahu k velkým podnikům, které jsou často hlavními vykonavateli těchto projektů. V tomto smyslu zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je důležité se spojovat do sítí;

17.

připomíná, že EU musí spolu s členskými státy zajistit řádné fungování jednotného trhu a zlepšení podmínek podnikatelského prostředí tím, že odstraní či zmírní obtíže v přístupu malých a středních podniků k financování, jejich nízkou schopnost pronikat na trhy za hranicemi domovské země v rámci jednotného trhu i mimo něj, nadměrné daňové zatížení a administrativní zátěž. Je nutné splnit tyto podmínky a současně zajistit přístup k poznatkům a novým inovačním technologiím a spolupracovat s místními odbornými a vysokými školami, jež by měly ve svých programech brát v potaz malé a střední podniky jakožto hnací sílu evropského hospodářství;

18.

domnívá se, že by program měl položit větší důraz na zvýšení účasti malých a středních podniků na výzkumných a inovačních činnostech, projektech a programech v EU, a to i vytvořením partnerství veřejného a soukromého sektoru. Když se zvýší účast podniků na výzkumných projektech, zvýší se jejich interní dovednosti a tím i jejich konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. V návrhu programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 je vyzdvižena zejména potřeba zvýšit zapojení malých a středních podniků do výzkumných projektů. Pokud se zvýší účast malých a středních podniků, získají tyto podniky, které jsou v některých případech na předním místě ve světě, přístup k informacím a poznatkům;

19.

podotýká, že teprve tento přístup umožní takový rozvoj podniků a zejména malých a středních podniků, při němž budou zohledňovány požadavky nízkouhlíkové ekonomiky založené na moderních ekologických technologiích, které napomáhají k dosažení cílů politiky v oblasti klimatu a energetiky;

20.

vítá navrhovaný rozpočet programu ve výši 2,522 miliardy eur. Zároveň podotýká, že částka 1,4 miliardy eur vyčleněná na finanční nástroje, z níž budou přímo podporovány podniky a zejména malé a střední podniky, tvoří pouze 56 % celkového rozpočtu. V případě, že by poptávka po finančních nástrojích byla vyšší, než se dalo důvodně předpokládat, by o změně procentního podílu přidělených prostředků měl v souladu s článkem 16 návrhu nařízení rozhodnout výbor, v němž jsou zastoupeny všechny země využívající Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME). Zbývající část rozpočtu, z níž mají být financovány činnosti na podporu prostředí malých a středních podniků, zaručuje účinné a efektivní využívání prostředků určených na celý program na období 2014–2020;

21.

považuje za správné, že bylo 1,7 % rozpočtu programu vyčleněno na jeho správu, neboť tyto prostředky by měly zaručit náležité fungování programu a zároveň nepředstavují přílišné zatížení rozpočtu;

22.

je toho názoru, že opatření financovaná z rozpočtu tohoto programu nemohou nahrazovat iniciativy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, ale že by je měla zefektivňovat a podporovat tím, že jim dodají unijní rozměr prostřednictvím účinné koordinace a odstraněním přeshraničních překážek, jež brání spolupráci soukromých účastníků nebo orgánů veřejné správy. Tato spolupráce by měla být podporována spíše budováním horizontálních sítí, nikoli vertikální centralizací;

23.

domnívá se, že poskytovaná podpora by měla mít plné opodstatnění z hlediska stanovených cílů a měla by mít pozitivní dopady v celé Evropě díky svým integrujícím a znásobujícím účinkům, jakož i zúročení dosažených výsledků;

24.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost do značné míry závisí na produktivitě, inovacích a účinnosti, což jsou zdroje udržitelného růstu příjmu, na schopnosti podniků plně využívat příležitosti, jež nabízí např. evropský jednotný trh, a na institucionálním uspořádání vytvářejícím podmínky pro udržitelný růst podniků. Proto by měly být projekty, které posilují faktory mající největší vliv na udržitelnou konkurenceschopnost podniků a zejména malých a středních podniků, považovány za prioritní;

25.

upozorňuje na to, že na zapojení třetích zemí do tohoto programu, které vyplývá z protokolů k dohodám o přidružení a z dalších dohod, je třeba pohlížet jako na příležitost k rozšíření oblasti působnosti podniků provozujících svou činnost na území EU a k získání zkušeností s fungováním podniků mimo trh EU. Program by měl umožňovat i účast jiných třetích zemí, která by měla být financována z jiných programů určených na spolupráci členských států EU se třetími zeměmi;

26.

poukazuje na význam rozvoje vzdělávání v oblasti podnikání i prostřednictvím celoživotního učení a na to, že by se měl ubírat směrem k formování dovedností a postojů a uplatňování sociální odpovědnosti podniků, což umožňuje čelit výzvám současného globálního trhu při respektování tradičních zásad podnikatelské etiky, jež jsou pro evropskou kulturu typické;

27.

domnívá se, že propagace podnikání a formování kladného postoje k podnikání by měla zahrnovat také podnikatele, kteří zahajují svou profesní dráhu a vydávají se na cestu samostatné výdělečné činnosti, včetně žen, jež podstupují toto úsilí a riziko;

28.

má za to, že opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování, k nimž patří kapitálový nástroj a nástroj pro úvěrové záruky, by měla doplňovat finanční nástroje, jež byly až dosud využívány v rámci politiky soudržnosti. Měla by rovněž existovat možnost spojit je s jinými, přesně vymezenými prostředky pocházejícími z členských států;

29.

podtrhuje pozitivní význam možnosti poskytování přeshraničních úvěrů a půjček, díky nimž mohou malé a střední podniky využívat ohromného potenciálu jednotného trhu, což by mělo posílit konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářských iniciativ, např. i v oblasti cestovního ruchu;

30.

upozorňuje obzvláště na úlohu nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG), který je zaměřen na fondy poskytující rizikový kapitál. Zdůrazňuje, že by správci programu měli prostřednictvím odpovídajícího posouzení rizik pomoci podpořit co nejvyšší počet malých a středních podniků, včetně těch, které mají malou šanci získat podporu v rámci běžných bankovních postupů, avšak mohou přispět ke zvýšení celkového potenciálu malých a středních podniků a k výraznému snížení nezaměstnanosti;

31.

zůstává skeptický vůči úrovni úvěrování z nástroje pro úvěrové záruky a žádá Komisi, aby upřesnila, jaká kritéria byla použita ke stanovení této úrovně, když program pro konkurenceschopnost a inovace žádná omezení nestanovil. Připomíná, že úvěry pro zahájení podnikatelské činnosti, investice nebo přesun představují často podstatně vyšší částky než stanovená omezení, a vyjadřuje obavu, že to povede k situaci, kdy vyšší úvěry budou zajišťovány programem Horizont, přestože by měl být využíván pouze pro inovační projekty;

32.

vyzývá proto k návratu k předchozímu rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace, jenž žádná omezení neurčoval;

33.

považuje za opodstatněný individuální přístup k jednání s institucemi, jež usilují o dluhové financování, jak pokud jde o jeho výši, která se odvíjí od výše zaručených portfoliových rizik, tak co se týče doby, na niž je půjčka poskytována;

34.

požaduje, aby byly jak finanční nástroje zaměřené na rizikový kapitál, tak prostředky určené na pokrytí portfolií závazků malých a středních podniků neustále monitorovány v souvislosti s měnícím se rizikem;

35.

pokládá za správné, že má být nepřímé řízení programu svěřeno Evropskému investičnímu fondu (EIF) a výkonným agenturám, zatímco Komise bude mít na starosti neustálé monitorování programu. Tento způsob řízení zaručí využití dosavadních pozitivních zkušeností nabytých během více než 10letého působení EIF coby nástroje na podporu malých a středních podniků;

36.

doporučuje, aby byly rovněž využity příslušné zkušenosti Evropské investiční banky (EIB) a sítě Enterprise Europe Network, která má zkušenosti v oblasti internacionalizace malých a středních podniků, a to i mimo EU;

37.

zastává názor, že pro účinnou a efektivní realizaci tohoto programu je nezbytná úzká spolupráce s místními a regionálními orgány a institucemi podílejícími se na řízení programu, které umožňují tok informací v každé oblasti provádění programu;

38.

pokládá za důležité zkušenosti s internacionalizací malých a středních podniků přesahující hranice EU a předávání informací na toto téma, což by mělo malým a středním podnikům pomoci snížit transakční náklady spojené s přeshraničními činnostmi. Jedná se o oblast, jíž by se měli zabývat experti institucí EU ve spolupráci s celostátními a regionálními orgány;

39.

poukazuje rovněž na možnost vytvoření informačních středisek pro malé a střední podniky. Výbor však nebude předepisovat, jaký charakter by tato střediska měla mít či jakým způsobem by měla fungovat. Tyto otázky by měly být vyřešeny v rámci dohod o mnohostranné spolupráci států a regionů;

40.

navrhuje, aby přímé řízení programu probíhalo především na regionální úrovni a aby bylo podporováno a kontrolováno celostátními orgány. Na této úrovni řízení by měl být rovněž zřízen systém sledování rizik spojených s realizací projektů;

41.

navrhuje také, aby sledování projektu bylo rovněž součástí hodnocení jeho realizace na základě ukazatelů plnění střednědobých cílů, které jsou uvedeny v příloze I k návrhu. Monitorovány by měly být i informace o provádění činností na ochranu klimatu v rámci tohoto programu a o uskutečňování dalších cílů souvisejících s jednotlivými oblastmi politiky EU;

42.

zdůrazňuje, že výše jmenované činnosti musí být konzistentní a musí být v souladu s kontrolními opatřeními přijatými Komisí, jejíž zástupci budou vedle zaměstnanců Účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) na místě provádět audity, kontroly a inspekce;

43.

domnívá se, že auditní strategie by měly sloužit k objektivnímu zhodnocení provádění programu a neměly by zatěžovat příjemce podpory v rámci tohoto programu. Kontrolní systémy by měly brát v potaz jednotlivé fáze provádění projektů tak, aby negativně neovlivňovaly rychlost jejich realizace a nepřinášely nadměrné dodatečné náklady;

44.

upozorňuje na skutečnost, že za stávající rozpočtové situace v řadě zemí sahají národní vlády po nejjednodušších prostředcích k navýšení rozpočtových příjmů tím, že zvyšují různé odvody a tím i náklady na práci, což ve výsledku vede k úpadku malých a středních podniků či k jejich přesunutí do šedé ekonomiky. Z tohoto důvodu vyzývá k ochraně malých a středních podniků, protože výše popsaná politika oddaluje překonání hospodářské krize a může prakticky vyrušit přidanou hodnotu tohoto programu. Malé a střední podniky jsou účinným nástrojem ke snižování nezaměstnanosti;

45.

zastává názor, že budování konkurenceschopnosti podniků a zejména malých a středních podniků může v mnoha zemích EU brzdit administrativní zátěž spojená se zahajováním podnikatelské činnosti a daňové zatížení během podnikání. Výbor regionů proto vyzývá, aby se do roku 2020 čistá administrativní zátěž veškeré relevantní legislativy EU snížila o 25 %. Poukazuje na to, že by bylo vhodné zvážit odstranění rozsáhlejšího okruhu překážek, jež musejí překonávat subjekty z řad malých a středních podniků;

46.

domnívá se, že by v programu měly být pro ty země a regiony, které malým a středním podnikům poskytují nejpříznivější podmínky, díky nimž se tyto podniky mohou rozvíjet, zvyšovat svou konkurenceschopnost a pronikat na vnější trhy, navrženy dodatečné bonusy na podporu této činnosti. Podpora pozitivních přístupů má prosadit vhodné tendence v jiných zemích a regionech;

47.

navrhuje, aby Komise zajistila lepší přístup k informacím o vývoji trhů v rychle se rozvíjejících zemích, o pravidlech pro investování na jejich území, platném právním systému a místních zvyklostech, co se týče podnikatelské činnosti;

48.

má za to, že informace o vnějších trzích musí být pro malé a střední podniky snadno dostupné, tj. nesmí příliš zatěžovat jejich rozpočet, musí být přesné a musí být k dispozici v krátké časové lhůtě. Vedle informačních středisek pro malé a střední podniky připadá důležitá úloha diplomatickým zastoupením EU v těchto částech světa;

49.

zdůrazňuje, že pro rozvoj podnikatelského ducha u občanů EU jsou nutné změny v systému vzdělávání a odborné přípravy. Jedná se o dlouhodobý úkol, v důsledku čehož hrozí, že nebudou splněny dlouhodobé a střednědobé cíle;

50.

upozorňuje na to, že může dojít k nadměrné právní regulaci oblasti činnosti malých a středních podniků na úrovni EU, na vnitrostátní či na místní úrovni. To může zbytečně zkomplikovat postupy spojené se samotnou podnikatelskou činností i se získáváním podpory v rámci různých programů, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost malých a středních podniků. Snížení administrativní zátěže a omezení množství překážek spojených se zahajováním a výkonem podnikatelské činnosti musí mít prioritní význam.