19.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/138

1.1

EHSV rozhodně podporuje Komisi v úsilí posílit legislativu týkající se fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů).

1.2

EHSV poukazuje na to, že je naléhavě nutné přijmout celosvětovou dohodu ke kontrole F-plynů, jež by kladla všem hospodářstvím na světě stejná pravidla.

1.3

Zaměstnanost musí být v kontextu ekonomické a sociální krize, jíž v současné době procházíme, prioritou. Přechod k hospodářství zohledňujícímu klima a životní prostředí se musí opírat o silný sociální dialog, který by kolektivně a demokraticky ovlivňoval budoucí změny. Sociální dialog, vyjednávání a zapojení jsou základní hodnoty a nástroje, které podporují a usnadňují sladění podpory sociální soudržnosti a kvalitních pracovních míst, tvorbu pracovních míst a posílení inovací a konkurenceschopnosti v rámci evropských ekonomik.

1.4

EHSV vyzývá ke snížení finanční a administrativní zátěže související s prováděním různých částí tohoto nařízení, a to zejména pro malé a střední podniky.

1.5

EHSV dále vyzývá k většímu zohlednění spotřeby energie během celého životního cyklu a k začlenění případných nevýhod souvisejících s navrhovanými alternativními technologiemi do analýzy nákladů a přínosů.

1.6

Komise a členské státy by měly zvýšit podporu průmyslovému výzkumu a inovacím, zejména vývoji alternativních technologií oproti F-plynům.

1.7

Členské státy a podniky by měly vyvinout úsilí zaměřené na provádění sociálně spravedlivého přechodu v rámci politik zacílených na snížení používání a produkce F-plynů.

1.8

Vývoj školících programů pro přípravu zaměstnanců na alternativní technologie k F-plynům může být potřebný, avšak je třeba zohlednit specifickou situaci malých a středních podniků. Finanční a administrativní zátěž související s certifikací a školeními by měla být omezena.

1.9

Je třeba jednat před použitím F-plynů a proto předcházet únikům prostřednictvím posílení požadavků týkajících se koncepce zařízení obsahujících tyto látky.

1.10

Členské státy by měly vyvinout systémy odděleného sběru pro přístroje, jež dosáhly konce své životnosti a obsahují fluorované látky, v souladu se zásadami směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

1.11

Školicí programy by se měly týkat všech podniků, které provádějí činnosti související s výrobou, distribucí a montáží zařízení obsahujících fluorované plyny a programy by měly být rozšířeny na alternativní technologie za účelem usnadnění technologického přechodu.

1.12

EHSV se domnívá, že by bylo vhodnější rozlišovat mezi těmito technologiemi a tak zajistit postupné odstranění spíše než postupné snižování alespoň tam, kde je to technicky proveditelné a ekonomicky reálné.

1.13

Omezení ukládaná evropským producentům musejí platit rovněž pro výrobky dovážené do Evropské unie.

1.14

Evropská komise bude mít hlavní zodpovědnost při provádění systému pro obchodování s povolenkami a měla by omezit náklady provádění s cílem zachovat environmentální integritu.

1.15

Komise by měla mít ve vztahu k tomuto nařízení pravomoci ke kontrole, ověřování a uvádění do souladu.

1.16

EHSV souhlasí s volbou ochrany životního prostředí jako právního základu, zdůrazňuje však nutnost dohlížet na to, aby provádění nařízení nenarušovalo integritu vnitřního trhu.

2.1

V roce 2004 vypracoval EHSV stanovisko (1) k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých fluorovaných skleníkových plynech (stávající nařízení č. 842/2006), v němž zdůraznil, že lidská činnost zvýšila koncentraci skleníkových plynů a že pokud tento trend, včetně globálního oteplování, které z něj vyplývá, nebude omezen či zvrácen, povede to k trvalé a potenciálně škodlivé změně klimatu. Ačkoli stanovisko z roku 2004 podpořilo cíl a obecný přístup Komise, poukázalo na několik otázek, jež návrh nařízení vyvolává. Některé z těchto kritických připomínek jsou, jak se zdá, stále platné, a opakují se i v tomto stanovisku.

2.2

F-plyny jsou významnými skleníkovými plyny vznikajícími v důsledku lidské činnosti. V současné době jsou obsahem dvou mezinárodních dohod v závislosti na tom, zda mají schopnosti ničení stratosférické ozonové vrstvy či nikoliv. Na jedné straně je to Montrealský protokol z roku 1987, jenž vyplynul z Vídeňské úmluvy, který stanovuje opatření pro kontrolu produkce a využití těchto látek s cílem jejich úplného odstranění. Tento protokol se neustále vyvíjel za účelem rozšiřování své oblasti působnosti na nové plyny a nové aplikace. Na druhé straně je to Kjótský protokol, který emise fluorovaných skleníkových plynů, jež nemají dopad na ozónovou vrstvu, zahrnuje do úsilí o snižování emisí skleníkových plynů, které tato dohoda provádí. V roce 2012 byla zřízena koalice pro klima a čisté ovzduší za účelem boje se znečišťujícími látkami s krátkou životností, která rovněž zařadila emise HFC na špici svých priorit.

2.3

EU patří spolu s dalšími aktéry k předním bojovníkům s fluorovanými skleníkovými plyny. V letech 2009, 2010, 2011 a 2012 navrhla řada signatářů Montrealského protokolu, včetně USA, návrhy zaměřené na snížení globální produkce a spotřeby částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC). 108 států tuto iniciativu podpořilo.

2.4

Dosud však došlo pouze k malému pokroku, protože Čína, Brazílie, Indie, země Perského zálivu a další státy odmítly tuto otázku projednat v rámci Montrealského protokolu s odůvodněním, že F-plyny zahrnuté do Kjótského protokolu nemají vliv na stratosférickou ozónovou vrstvu.

2.5

Evropská unie přijala v roce 2009 cíle snížit své emise skleníkových plynů do roku 2020 a 2050. Do roku 2020 by emise skleníkových plynů v EU měly poklesnout o 20 % oproti úrovni v roce 1990 a o 30 % v případě, že bude podepsána mezinárodní dohoda, jež by velké globální ekonomiky zavazovala k podobným cílům.

2.6

Za účelem dosažení těchto cílů EU vytvořila soubor nástrojů, z nichž nejvýznamnější jsou: systém EU pro obchodování s emisními povolenkami (směrnice 2009/29/ES), směrnice o obnovitelných zdrojích energie (směrnice 2009/28/ES), směrnice o energetické účinnosti (směrnice 2012/27/EU) a rozhodnutí o sdíleném úsilí členských států (rozhodnutí č. 406/2009/ES). EU uznala, že vyspělé země musí do roku 2050 snížit emise o 80 až 95 % oproti úrovni z roku 1990 za účelem dodržení cíle omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia.

2.7

„Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ Evropské komise stanovuje, že nejúčinnější ekonomické scénáře počítají v roce 2020 se snížením emisí o 25 % oproti roku 1990, v roce 2030 o 40 % a o 60 % v roce 2040.

2.8

Vzhledem k jejich potenciálu při globálním oteplování jsou F-plyny nedílnou součástí evropského rámce boje proti změně klimatu. Evropskou legislativu v oblasti F-plynů tvoří dva hlavní legislativní akty:

2.9

Posílené úsilí EU v boji se změnou klimatu a přechod k nízkouhlíkovému hospodářství je vítané, ale musí být podpořeno důvěryhodným sociálním programem a fondy potřebnými pro podporu odvětví a regionů, jejichž zaměstnanost by byla negativně postižena, pokud by další velké ekonomiky neučinily pokrok. Mezinárodní ekonomická a energetická situace učinila konkurenceschopnost velmi citlivým tématem, zejména pro energeticky náročná vývozní odvětví. Úsilí o dekarbonizaci hospodářství EU se musí více zaměřit na projekt reindustrializace založený zejména na účinném využívání zdrojů, včetně energie, a na udržitelných a inovačních technologiích.

3.1.1

nahradit nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, aby se zajistil nákladově účinnější příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti klimatu tím, že se podaří podniky odradit od používání F-plynů s významným dopadem na klima ve prospěch energeticky účinných a bezpečných alternativ a že se dále zvýší možnosti omezování úniků a likvidace výrobků a zařízení s obsahem F-plynů po ukončení jejich životnosti;

3.1.2

posílit udržitelný růst, podporovat inovace a vyvíjet ekologické technologie zlepšováním tržních příležitostí pro alternativní technologie a plyny s nízkým dopadem na klima;

3.1.3

přizpůsobit EU nejnovějším vědeckým poznatkům na mezinárodní úrovni popsaným ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) OSN, např. s ohledem na látky, na něž se vztahuje toto nařízení, a výpočet jejich potenciálu globálního oteplování (GWP);

3.1.4

přispět k dosažení konsenzu ohledně mezinárodní dohody o postupném omezování částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je nejběžnější skupina F-plynů podle Montrealského protokolu;

3.1.5

zjednodušit a upřesnit nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem snížení administrativní zátěže v souladu se závazkem Komise zlepšit právní úpravu.

4.1

EHSV rozhodně podporuje Komisi v úsilí posílit legislativu týkající se F-plynů vzhledem k jejich významnému potenciálu pro globální oteplování; je klíčové zvýšit úsilí k omezení emisí těchto plynů v EU, a to jak při produkci, tak při používání.

4.2

Stávající právní předpisy jsou sice dobré, ale jejich provádění sebou přineslo řadu obtíží, které EHSV z velké části pojmenoval ve svém stanovisku z roku 2004. EHSV vyzývá členské státy ke zintenzivnění úsilí v provádění jejich vlastních rozhodnutí.

4.3

EHSV podporuje iniciativy EU a poukazuje na to, že je naléhavě nutné přijmout celosvětovou dohodu ke kontrole F-plynů, jež by kladla všem hospodářstvím na světě stejná pravidla.

4.4

Vzhledem k tomu, že existují technicky a ekonomicky proveditelné alternativní technologie, bude posílení legislativy nákladově efektivní a obecný makroekonomický dopad tak bude pouze omezený, s výjimkou některých specifických odvětví. Náklady vzniklé prováděním legislativy bude možné částečně kompenzovat ziskem z energetické účinnosti a částečně strategickým umístěním inovativních podniků na trhu. Ačkoli byla nákladová efektivnost navrhovaných opatření pečlivě prostudována, EHSV zdůrazňuje nutnost maximálně omezit náklady na provádění ustanovení návrhu nařízení. EHSV dále vyzývá k většímu zohlednění spotřeby energie během celého životního cyklu a k začlenění případných nevýhod souvisejících s navrhovanými alternativními technologiemi do analýzy nákladů a přínosů (hořlavost, výbušnost, toxicita a nebezpečí přetlakování). Je také možné, že úroveň bezpečnosti požadovaná v některých odvětvích (například v železniční dopravě) bude bránit použití alternativních látek, byť úspěšně vyvinutých. Z tohoto důvodu je nezbytné pro tato odvětví intenzivně vyvíjet alternativní řešení, jež budou proveditelná z ekologického i hospodářského hlediska.

4.5

EHSV rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu průmyslovému výzkumu a inovacím, zejména vývoji alternativních technologií k F-plynům. Vzhledem k ekonomické krizi, kterou evropské hospodářství prochází, je podpora inovacím rozhodujícím prvkem strategie reindustrializace. Je však nutné rovněž zohlednit, že není jisté, zda lze za přijatelných cen vytvořit látky či technologie schopné plnit základní funkce v rozvinuté společnosti, jako např. chlazení.

4.6

EHSV vítá skutečnost, že návrh obsahuje článek týkající se certifikací a školení, což by mělo posílit účinnost legislativy a podpořit rozvoj synergií s legislativou EU v oblasti zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, zejména díky tomu, že se věnuje rizikům souvisejícím s alternativními technologiemi. EHSV nicméně konstatuje, že nedostatečné školení zaměstnanců je často významnou překážkou při provádění právních předpisů. Členské státy a podniky by měly vyvinout úsilí zaměřené na vývoj školících programů pro přípravu zaměstnanců na alternativní technologie oproti F-plynům. Měla by být zohledněna specifická situace malých a středních podniků a finanční a administrativní zátěž související s certifikací a školeními by měla být omezena.

4.7

Podle EHSV je nutné inspirovat se za účelem řešení otázky F-plynů osvědčenými postupy některých členských států.

5.1

Náklady opatření na omezování úniku (kontroly úniku, detekce úniku, vedení záznamů) jsou velmi vysoké pro konečné uživatele, jimiž jsou často malé a střední podniky, a EHSV se obává finanční zátěže, kterou představují regulace týkající se fluorovaných skleníkových plynů pro toto odvětví hospodářství, které již bylo oslabeno hospodářskou krizí. EHSV zdůrazňuje nutnost jednat před použitím F-plynů a vyzývá proto k předcházení únikům prostřednictvím posílení požadavků týkajících se zařízení obsahujících tyto látky.

5.2

Povinnosti ohledně znovuzískávání uvedené v čl. 7 odst. 4 se týkají v určitém počtu případů domácího využití (klimatizací a tepelných čerpadel). Bylo by smysluplnější přimět členské státy, aby vyvinuly systémy odděleného sběru pro přístroje, jež dosáhly konce své životnosti a obsahují fluorované látky, v souladu se zásadami směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

5.3.1

Povinnost zavést školicí programy je omezena na podniky, které provádějí činnosti uvedené v čl. 8 odst. 1 pro třetí strany. ESHV se domnívá, že tyto školicí programy by se měly týkat všech podniků, které provádějí činnosti související s výrobou, distribucí a montáží zařízení obsahujících fluorované plyny. EHSV poukazuje na nutnost rozšířit tyto programy na alternativní technologie za účelem usnadnění technologického přechodu.

5.3.2

Jelikož se školicí programy týkají zejména látek a postupů, jež mohou narušit zdraví a bezpečnost pracovníků, měli by sociální partneři být zapojeni do vytváření těchto programů členskými státy. Zapojení sociálních partnerů do přípravy těchto programů by umožnilo sladit návrh s obecnými zásadami evropské legislativy týkající se zdraví a bezpečnosti pracovníků.

5.3.3

Vzhledem k tomu, že není jasné, kdy bude tento návrh nařízení přijat, by bylo vhodné nahradit datum uložené členským státům pro oznamování Komisi, pokud jde o jejich školicí a certifikační programy, časovým obdobím souvisejícím se vstupem nařízení v platnost.

5.4.1

Navzdory specifickým omezením uvedeným v článcích 9, 11 a 12 návrh nařízení obecně upřednostňuje postupné snižování (phasing down) do roku 2030 oproti postupnému odstranění (phasing out). Článek 13 skutečně stanovuje omezené uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh prostřednictvím postupného omezování, jež nerozlišuje mezi různými technologiemi dotčenými tímto návrhem nařízení.

5.4.2

EHSV se domnívá, že by bylo vhodnější rozlišovat mezi těmito technologiemi a tak zajistit postupné odstranění spíše než postupné snižování alespoň tam, kde je to technicky proveditelné a ekonomicky reálné. Bylo by vhodné zavést jeden dlouhodobý cíl zákazu, který by byl slučitelný s cíli snižování emisí skleníkových plynů EU do roku 2050 i s rozvojem alternativních technologií. Pro určitá odvětví či pododvětví, k nimž patří obchodní chlazení a rozsáhlé systémy průmyslového chlazení, by zákaz uvádění nových zařízení s obsahem HFC na trh mohl vstoupit v platnost v roce 2025. Stejně tak je třeba zakázat jednorázové nádoby (spreje, aerosoly) obsahující F-plyny, a případně zavést výjimky pro určitá nepostradatelná využití (např. v odvětví zdravotnictví), pro něž nebyla předložená žádná důvěryhodná alternativa.

5.4.3

Kromě evidentních environmentálních výhod kompletní náhrady technologií vyrábějících zvláště silné skleníkové plyny a navzdory finančním nákladům, které to obnáší, by systematičtější náhrada podpořila inovace a umožnila inovativním podnikům získat konkurenční výhody na trzích, jež vzniknou na základě připravované legislativy.

5.5

Označování poskytuje zaměstnancům pracujícím se zařízeními dotčenými tímto návrhem nařízení a konečným uživatelům klíčovou informaci o rizicích souvisejících s technologiemi, které používají. Co se pracovníků týče, musí technické označení poskytovat vyčerpávajícím, jasným a přesným způsobem všechny informace, jež jsou potřebné k instalaci, údržbě či odstranění zařízení za maximálního omezení environmentálních rizik.

5.6

Za účelem maximálního dopadu zprávy a vzhledem k technické náročnosti dané oblasti by měly být poskytovány zejména jednoduché informace, jež jsou pro veřejnost srozumitelné. Za tímto účelem by měly být vyvinuty součinnosti se systémem platným v rámci směrnice 2005/32/ES o ekodesignu, s cílem podpořit harmonizovaný systém environmentálního označování na evropské úrovni tam, kde je to technicky proveditelné.

5.7

Omezení ukládaná evropským producentům musí platit rovněž pro výrobky dovážené do EU. Zákaz plnění zařízení předem umožní účinně regulovat dovoz F-plynů, a to jak z environmentálního, tak i z ekonomického hlediska. EHSV si však klade otázku, zda by plnění zařízení v průmyslových zařízeních neposkytlo větší záruky spolehlivosti, neboť je prováděno pomocí specificky uzpůsobeného materiálu a za tímto účelem specificky vyškolenými pracovníky. EHSV tedy vyzývá k tomu, aby v nařízení bylo jasně uvedeno, že zákaz plnění předem se netýká zařízení určených k vývozu. Stejně tak Výbor vyzývá k vytvoření systému výjimek ze zákazu plnění předem pro zařízení, u nichž je prokázáno, že plnění předem je oprávněno z důvodu spolehlivosti, bezpečnosti či environmentální výkonnosti.

5.8

Všichni producenti a dovozci fluorovaných skleníkových plynů musejí dodržovat kvóty. Tyto povinnosti se netýkají spotřebitelů ani provozovatelů zařízení. Za účelem odlehčení administrativní zátěže je stanovena prahová hodnota na metrickou tunu nebo 1 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů. Vyvezené množství se nezapočítává do kvót pro uvádění na trh. Kvóty budou přidělovány na základě předchozích emisí. Od možnosti dražeb bylo upuštěno z důvodu malého počtu operátorů na trhu (nedostatečný počet pro vznik účinného trhu) a z důvodu vyšších administrativních nákladů. Pět procent bude vyhrazeno novým účastníkům. Rozdělení kvót bude vycházet z údajů předložených pro období 2008–2011. Je důležité, aby požadavky na registraci a prohlášení zůstaly zvládnutelné a podnikům nevznikala nadměrná administrativní zátěž, a to zejména malým a středním podnikům. Obecně řečeno je vhodné vznést otázku nákladové efektivnosti systému pro obchodování s povolenkami.

5.9

EHSV žádá Evropskou komisi, aby zveřejňovala pravidelné zprávy vypracované na základě shromažďovaných údajů podle článků 17 a 18 návrhu nařízení. Bylo by však vhodné, aby tyto zprávy nenarušovaly důvěrnost údajů shromažďovaných od podniků a průmyslových procesů chráněných právem duševního vlastnictví. Evropská komise by měla rovněž dohlédnout na administrativní zátěž spojenou se shromažďováním údajů jak od podniků, tak od členských států.

5.10

V článku 21 se stanovuje výbor, který je nápomocen Komisi ve výkonu přijímání aktů v přenesené pravomoci. Do výboru by měli být zapojeni zástupci všech zúčastněných stran včetně zástupců sociálních partnerů.

5.11

EHSV lituje, že článek 22 nedává Komisi pravomoci týkající se kontroly, ověřování a uvádění do souladu. Ačkoliv jsou prováděcí opatření výsadou členských států, bylo by bývalo vhodné umožnit Komisi stanovit minimální požadavky podobně, jak uvádí články 8 a 18.

5.12

EHSV podporuje Komisi v tom, že nařízení o fluorovaných skleníkových plynech by se mělo zakládat na čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vzhledem k tomu, že hlavním cílem nařízení je zaručit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, zejména bojem se změnou klimatu. EHSV však zdůrazňuje nutnost dohlížet na to, aby provádění nařízení nenarušovalo integritu vnitřního trhu.