14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/48

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu

COM(2012) 401 final

2013/C 76/09

Zpravodaj: pan WOLF

Dne 17. července 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu

COM(2012) 401 final.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. ledna 2013.

Na 486. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16. a 17. ledna 2013 (jednání dne 16. ledna 2013), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 151 hlasy pro, 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Přístup k vědeckým informacím je důležitým předpokladem pro úspěšný výzkum a podporu inovací, a tedy i konkurenceschopnosti Evropy. Patří sem předávání znalostí mezi výzkumnými pracovníky navzájem, mezi partnerstvími v oblasti výzkumu – především mezi výzkumnými organizacemi a podniky – a mezi výzkumnými pracovníky a občany.

1.2

S přihlédnutím k níže uvedenému EHSV podporuje Komisí definované cíle a návrhy. Domnívá se, že mohou díky technickým možnostem internetu usnadnit vědeckou práci a zvýšit její efektivitu.

1.3

Aby bylo možné tyto cíle úspěšně realizovat, je třeba i nadále chránit autorství a duševní vlastnictví výzkumných pracovníků a jejich organizací, neomezovat svobodu v oblasti vědy a výzkumu a zabránit snížení výkonnosti výzkumných pracovníků v důsledku dodatečných pracovních úkolů či jejich dalšímu administrativnímu zatížení.

1.4

Otevřený přístup k vědeckým publikacím (prostřednictvím internetu) představuje rozšíření, resp. doplnění knihovních služeb v souladu s dnešními technickými možnostmi. Tento přístup je velice přínosný, v současnosti je již rozsáhle využíván a měl by být dále uplatňován a rozšiřován. Je třeba usilovat o celosvětovou symetrii mezi Evropou a mimoevropskými státy.

1.5

Uchovávání vědeckých informací (ukládání výzkumných dat) pro případné pozdější využití je nezbytné a je dnes součástí řádné vědecké praxe. EHSV vítá záměr Komise podporovat i v budoucnu infrastruktury, jež jsou k tomu zapotřebí. Pokud by mělo být ukládání dat blíže popsáno v dohodách o projektu, je nutné rozhodnout ve spolupráci s výzkumnými pracovníky z příslušného oboru o rozsahu, formátu, podrobnosti a popisu dat (pomocí metadat).

1.6

Z toho plyne otázka otevřeného (tzn. všeobecného, celosvětového, bezplatného, nekontrolovaného a bezvýhradného) přístupu k uloženým výzkumným datům prostřednictvím internetu. Tato otázka má řadu aspektů, dotýká se dosavadní vědecké kultury a je třeba k ní přistupovat velmi diferencovaně a obezřetně. Zatímco v některých oblastech výzkumu může být otevřený externí přístup užitečný a neškodný, v mnoha jiných oblastech hovoří zásadní aspekty proti němu. Je tudíž třeba vyhnout se jakémukoliv zevšeobecňování.

1.7

Ve vybraných případech by proto možná řešení měla postupně a pokusně vycházet z dnes již běžných dobrovolných postupů sebeorganizované výměny dat (např. CERN a world wide web) a měla by být se souhlasem vědeckých pracovníků, kteří se aktivně zabývají výzkumem, empiricky testována v pilotních projektech. Při administrativních úkonech, jež jsou s tím spojeny, by ovšem nové požadavky či dodatečné postupy neměly mařit sotva započaté snahy o zjednodušení.

1.8

Především v případě celosvětové symetrie mezi Evropou a mimoevropskými státy by ovšem mohl být užitečný otevřený přístup k vhodnému výběru dat, jež byla použita v otevřeně přístupných publikacích, pokud se s tím spojené dodatečné úsilí ukáže být přijatelné a opodstatněné.

1.9

Všechna tato opatření přinášejí výzkumným pracovníkům a jejich organizacím zčásti značné dodatečné náklady, které je třeba plně zohlednit při plánování rozpočtu a přidělování prostředků.

2.   Shrnutí sdělení Komise

2.1

Toto sdělení se týká opatření, která má Komise v úmyslu přijmout s cílem zlepšit přístup k vědeckým informacím a posílit výhody veřejných investic do výzkumu.

2.2

Tato opatření mají zajistit:

—

přístup k vědeckým publikacím,

—

uchovávání vědeckých informací a

—

přístup k vědeckým datům.

2.3

Pokud jde o přístup k vědeckým publikacím, jedná se v současnosti s jejich vydavateli o dvou modelech:

—

„Zlatý“ otevřený přístup: Platba spojená s publikací se přesouvá ze čtenářů (prostřednictvím předplatného) na autory. Tyto náklady obvykle hradí univerzita nebo výzkumný institut, k němuž výzkumník patří, nebo subjekt financující výzkum.

—

„Zelený“ otevřený přístup („Green open access“ – archivace autorem): Publikovaný článek nebo konečnou a recenzovanou verzi rukopisu archivuje sám výzkumník v online databázi před, po nebo během publikování. Přístup k tomuto článku je často na žádost vydavatele zpožděn („období embarga“), aby byla zachována výhoda předplatitelů.

2.4

Kromě toho je zde uveden harmonogram pro postupné uskutečnění těchto cílů v průběhu programu HORIZONT 2020.

3.   Připomínky Výboru

Toto stanovisko se zabývá otázkou otevřeného, tzn. všeobecného, bezplatného, celosvětového a neomezeného přístupu k budoucím publikacím a v nich použitým výzkumným datům, která jsou dnes již obvykle k dispozici i v digitalizované podobě, prostřednictvím internetu.

3.1   Předchozí stanoviska

EHSV se předmětným tématem zabýval již ve svém stanovisku (1) Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace a formuloval k němu zásadní připomínky, jež jsou nadále aktuální. Jejich cílem bylo zlepšit předávání znalostí mezi partnerstvími v oblasti výzkumu (především mezi výzkumnými organizacemi a podniky), v čemž byl spatřován důležitý faktor podpory inovací, a tím i konkurenceschopnosti Evropy. Tyto připomínky se týkaly rovněž nakládání s duševním vlastnictvím vznikajícím při výzkumu a inovacích a svobody umění a věd (2)  (3).

3.2   Autorství a duševní vlastnictví

V případě autorství a duševního vlastnictví výzkumných pracovníků a jejich organizací jde jednak o uznání toho, že někdo jako první učinil nějaký vědecký objev či poznatek, které se obvykle dokládá uvedením autora v publikaci, jednak o uznání a popřípadě práva (nebo jejich část) na využívání kreativního procesu, během něhož mohou z nových poznatků vzejít inovace a vynálezy, na něž se pak často podává patentová žádost. EHSV proto vítá vyjádření Komise (oddíl 4.1), že navrhovanou „politikou otevřeného přístupu není dotčeno svobodné rozhodnutí autora publikovat nebo nepublikovat. Otevřený přístup nezasahuje ani do patentování nebo jiných forem obchodního využití.“

3.3   Ochranná lhůta pro zveřejňování novinek

Rozhodování, zda mají být vědecké výsledky zveřejňovány brzy, což pak ale současně znamená ztrátu nároku na vynálezy, jež budou na jejich základě případně učiněny, nebo se s jejich publikováním má nejprve posečkat, aby se tomu zamezilo, a riskovat tak ztrátu přednostního práva např. k určitému objevu, je obtížné a může být spojeno se ztrátami. EHSV opakuje své doporučení, aby byla při zavádění požadovaného patentu Evropské unie (4) stanovena tzv. ochranná lhůta pro zveřejňování novinek s cílem zmírnit toto dilema.

3.4   Příklad patentového práva

Během desítky let trvajícího dalšího rozvoje patentového práva na mezinárodní úrovni byla nalezena a nastolena rovnováha mezi počátečním nárokem na důvěrnost duševního vlastnictví na jedné straně a otevřeným přístupem k jeho produktům na straně druhé. Patentové žádosti jsou dnes zveřejňovány po uplynutí 18 měsíců a jsou také komukoliv přístupné na internetu.

3.5   Výzkumná data

Dosavadní postupy se v závislosti na příslušném oboru ve větší či menší míře vyznačují tím, že

i.

data pocházející z výzkumu, jež jsou založena na tzv. nezpracovaných datech, se nejprve kalibrují, zkoumá se, zda nedošlo k chybám v měření, v interním procesu utváření názoru se ověřuje jejich konzistence, hodnotí se jejich význam a v případě potřeby se porovnávají či kombinují s jinými naměřenými daty, než se přiřadí k určitému schválenému a spolehlivému souboru dat a zveřejní, a

ii.

že jsou to výzkumní pracovníci, kteří se jimi zabývají, kdo o nich jako první informují v publikacích, interpretují výsledky a vyvozují závěry.

3.6   Zásadní souhlas

S přihlédnutím k výše uvedenému EHSV podporuje Komisí definované cíle. Domnívá se, že mohou díky technickým možnostem internetu usnadnit vědeckou práci a zvýšit její efektivitu. Doporučuje, aby byly zahájené procesy či reflexe postupně dále rozvíjeny a aby přitom byli neustále konzultováni vědečtí pracovníci, kteří ve výzkumu aktivně působí. Je zde třeba zohlednit dané zvláštnosti jednotlivých výzkumných oborů a zabránit snížení výkonnosti výzkumných pracovníků v důsledku dodatečných pracovních úkolů a jejich dalšímu administrativnímu zatížení. V následujícím oddíle jsou uvedeny další připomínky a výhrady.

4.   Konkrétní připomínky Výboru

4.1   Otevřený přístup k publikacím

Otevřený přístup k vědeckým publikacím (prostřednictvím internetu) představuje doplnění knihovních služeb v souladu s dnešními technickými možnostmi. Tento přístup je užitečný a přínosný, v současnosti je již rozsáhle využíván a měl by být důsledně dále uplatňován a rozšiřován.

4.1.1   Zlatý nebo zelený

To, zda se s jednotlivými vydavateli můžeme či chceme dohodnout na zlatém nebo na zeleném přístupu, je přitom spíše pragmatickou otázkou, resp. otázkou nákladů. Důležité je, aby byl zajištěn všeobecný a ne příliš opožděný přístup k vědeckým a technickým publikacím na internetu.

4.1.2   Přemrštěné náklady

Zdá se ovšem, že si hlavní vydavatelé za tento přístup účtují příliš vysoké poplatky. Tomu by mohla zamezit větší konkurence v interakci mezi autory, vydavateli a nakladatelstvími. Při posuzování vědeckých výsledků však hraje roli také vážnost časopisu, v němž byly zveřejněny. EHSV proto vybízí Komisi, aby spolu s vědeckými organizacemi zahájila další úvahy ohledně toho, jak by se dalo docílit zlepšení. Přitom se však nesmí omezovat svoboda autorů při výběru určitého časopisu.

4.1.3   Tzv. preprinty

EHSV poukazuje na rozšířený zvyk zpřístupňovat nové výsledky, jejichž zveřejnění v odborných časopisech se zatím nachází ve fázi posuzování externími experty, odborné veřejnosti v podobě před recenzním řízením – i prostřednictvím internetu. Totéž platí pro přednášky na sympoziích a odborných konferencích, které svádějí dohromady vědecké pracovníky, a jsou proto velice důležité.

4.1.4   Mezinárodní dohody – symetrie

Na mezinárodní úrovni by přitom mezi EU a ostatními státy neměla nastat výrazná nerovnováha. Jestliže mají vědečtí pracovníci, resp. občané z celého světa na internetu bezplatný přístup k vědeckým publikacím z EU, je nutné zajistit, aby i vědečtí pracovníci, resp. občané v EU měli bezplatný přístup k veškerým vědeckým publikacím vzniklým mimo EU. EHSV podporuje úsilí Komise o dosažení této symetrie prostřednictvím mezinárodních dohod. Teprve celosvětový tok informací přinese skutečné usnadnění vědecké práce.

4.1.5   Odborné konference a knihovny

Současně EHSV upozorňuje na to, že se nelze domnívat, že by se v důsledku otevřeného přístupu mohly stát zbytečnými či bezvýznamnými jiné formy výměny informací a nápadů. Práce u počítače nemůže zastoupit podněcující účinek rozhovorů a diskusí nebo intelektuálního prostředí knihovny a odborné konference.

4.2   Ukládání dat

Většina velkých výzkumných organizací již ukládání dat zahrnula do svých pravidel řádné vědecké praxe. Vzhledem k tomu, že se dnes zpracovává obrovské množství dat, je i tento úkol v prvé řadě otázkou dostupných zdrojů a infrastruktur, tzn. značných nároků na techniku a personál při ověřování této spousty dat, při případném třídění, komprimování, zkracování či mazání nezpracovaných dat a při jejich popisování pomocí metadat tak, aby se přitom neztratily důležité informace. Přitom je třeba brát v potaz efektivitu nákladů.

4.2.1   Podpora ze strany Komise

EHSV vítá opatření, která Komise již zavedla či hodlá v budoucnu zavést s cílem podpořit ukládání výzkumných dat a k tomu potřebné infrastruktury.

4.2.2   Specifická řešení pro jednotlivé obory

EHSV je s Komisí zajedno v tom, že se v tomto směru nemají hledat všeobecná řešení, nýbrž že si každý obor musí samostatně rozhodnout, v jak rozsáhlé míře a pomocí jakých prostředků budou data ukládána a nakolik by tento proces měl být standardizován. Přitom je pokud možno třeba používat otevřené a mezinárodní standardy, aby byla umožněna interoperabilita.

4.3   Externí otevřený přístup k datům

Za úmyslem Komise a dalších zastánců (5) podporovat otevřený (digitální) přístup k výzkumným datům stojí především tyto cíle:

a)

zvýšit kvalitu vědecké diskuse, protože pochopení a důkladné posouzení zveřejněných výsledků výzkumu zpravidla vyžaduje přístup k vyhodnoceným datům a nástrojům, jež byly při jejich vyhodnocování použity,

b)

zvýšit výnos z veřejných prostředků vynaložených na shromažďování dat díky následnému využívání těchto dat.

EHSV může s těmito cíli obecně v zásadě plně souhlasit.

Otázkou však je, pomocí jakých nástrojů a jak diferencovaně a rozsáhle mají být uskutečněny, jaká dodatečná zátěž – i administrativní – s tím bude spojena, zda bude tato zátěž díky očekávanému užitku opodstatněná a které aspekty hovoří proti.

4.3.1   Dosavadní postupy

Pro vědecký výzkum je charakteristické, že proces nabývání poznatků včetně získaných dat a použitých pramenů musí být srozumitelný, resp. reprodukovatelný a že z něj vyvozené závěry musejí obstát v jakékoliv diskusi či debatě. Pro tento účel má vědecká obec dobře zavedené a úspěšné postupy uplatňované před zveřejněním v časopisech, během něj i po něm. Patří sem semináře, konference, odborné posudky, vzájemná hodnocení, výměny informací a dat, výměny pracovníků atd. Nyní jsou k tomu již využívány i moderní prostředky digitální agendy. CERN (6) navrhla a ve spolupráci s partnery dále rozpracovala využívání world wide web (www) právě za účelem výměny dat.

4.3.2   Dodatečná opatření

Návrhy Komise se tudíž mohou zabývat pouze otázkou, jak by se tyto doposud obvyklé procesy sebeorganizace daly doplnit, vylepšit, zjednodušit a zefektivnit. Konkrétní dodatečná opatření zamýšlená za tímto účelem nejsou ze sdělení Komise dostatečně patrná. Zjevně jsou v plánu např. pilotní projekty.

4.3.3   Problémy a překážky

Očekávání ohledně otevřeného přístupu již byla vyjmenována, nyní je třeba upozornit také na problémy, které je nutné vyřešit, a na výjimky či překážky. Ty se týkají např.:

—

důvěrnosti vývoje inovací, zejména ve spolupráci s průmyslem (malými a středními podniky), a patentových otázek;

—

důvěrnosti údajů o pacientech v lékařském výzkumu;

—

ochrany autorství (výzkumných pracovníků a organizací) k datům;

—

nedorozumění při vyhledávání a interpretaci dat včetně jejich důsledků;

—

případných omezení přenosu technologií na základě kontroly vývozu;

—

zajištění celosvětové symetrie mezi EU a třetími zeměmi;

—

nároků na personál a techniku při vyhledávání relevantních dat v často nepřehledném množství nezpracovaných dat a při zabezpečování jejich použitelnosti a srozumitelnosti pro třetí strany.

Tyto problémy zcela jasně brání všeobecnému zavedení otevřeného přístupu k výzkumným datům.

4.3.4   Rozlišování mezi jednotlivými oblastmi

Je tedy třeba přistupovat k této otázce diferencovaně. EHSV zdůrazňuje, že existují oblasti, v nichž může být otevřený externí přístup k výzkumným datům prostřednictvím internetu přínosný, jde např. o meteorologická data, genofondy, demografická data nebo podobně jasně definovaná data a statisticky důležitá data (přičemž i zde je však třeba vyjasnit, jak mají být „data“ vymezena).

Současně však doporučuje mnohem opatrnější postup např.:

i.

u velmi složitých experimentů, jako jsou urychlovače či pokusná zařízení používaná ve výzkumu jaderné syntézy, a

ii.

při veškeré spolupráci s průmyslovým výzkumem, včetně malých a středních podniků.

4.3.5   Právě v posledně uvedeném případě spatřuje EHSV vnitřní rozpor mezi záměrem prosazovat otevřený přístup k výzkumným datům na jedné straně a zintenzivnit podporu inovací se zaměřením na partnerství veřejného a soukromého sektoru atd., kde důvěrnost hraje klíčovou úlohu, na straně druhé. Ani snaha o dosažení rovnováhy zájmů u těchto protichůdných cílů rozlišováním mezi „neškodnými“ daty pocházejícími např. ze základního výzkumu a inovačními daty získanými např. v aplikovaném výzkumu, ovšem není bez rizika. Takovéto rozlišování a priori totiž vyžaduje schopnost nahlížet do budoucnosti. Koneckonců právě nové revoluční poznatky tzv. základního výzkumu mohou být velmi inovační a v případě jejich příliš brzkého zveřejnění může dojít ke ztrátě patentové ochrany (viz též odstavec 3.3). Proto je tady třeba nalézt podobně pragmatické řešení jako u „normálních“ publikací (viz odstavec 3.2 a oddíl 4.1 sdělení Komise).

4.3.6   Dobrovolnost zpřístupnění dat

Výzkumným pracovníkům účastnícím se výzkumného projektu by proto měla být ponechána volnost při rozhodování, zda, odkdy a – pokud ano – v jak podrobné míře za určitých předpokladů otevřeně zpřístupní data získaná v rámci tohoto projektu. Právě na příkladu organizace CERN je vidět, že dobrovolné postupy zdola nahoru jsou i pro zde projednávanou oblast vhodnější než vnucená pravidla. EHSV doporučuje vkládat větší důvěru v sebeorganizační schopnosti vědeckého systému. Je třeba se vyhnout jakémukoliv násilnému zásahu (viz odstavec 4.3.10) do zatím velice úspěšné, ale také citlivé vědecké kultury.

4.3.7   Data použitá v publikacích

Dalo by se např. zvážit elektronické zpracování a otevřené zpřístupnění určitého výběru (viz odstavec 4.2) dat použitých v otevřeně přístupných publikacích spolu s těmito publikacemi. Ale i zde je sporné a je třeba posoudit, zda očekávaný přínos využití těchto dat třetími osobami na internetu skutečně ospravedlňuje dodatečnou zátěž, jež tím vznikne původním autorům a která je zdržuje od vlastní výzkumné práce.

4.3.8   Pilotní režim

EHSV podporuje snahy Komise zahájit nejprve pilotní režim v nějakém spíše nenáročném a k tomu vhodném oboru a shromáždit tak zkušenosti. Je třeba vypracovat zprávu o získané přidané hodnotě.

4.3.9   Administrativní zátěž a akceptace

Značná nevole řady vědeckých pracovníků vůči tomu, že Komise příliš byrokratizuje podávání žádostí a zadávání zakázek, se díky snahám o zjednodušení a zajištění kontinuity (7) podpůrných nástrojů časem poněkud zmírnila. Mohla by se však znovu plně projevit, pokud by byly vytvořeny nové a zatím nedotažené požadavky a nové administrativní překážky a pokud by se zasahovalo do výzkumné činnosti.

4.3.10   Zájem financujícího subjektu

V diskusi o výše uvedených otázkách je třeba se zamyslet také nad tím, zda a do jaké míry by si financující subjekt či daňový poplatník, jehož zde zastupuje Komise, měl prostě vynutit otevřené zpřístupnění všech výsledných výzkumných dat na internetu jako podmínku pro poskytnutí finanční podpory. Na tuto otázku se však toto stanovisko nezaměřuje (nehledě na to, co je uvedeno v odstavcích 3.1 a 3.2). EHSV jde spíše o to, pomocí jakých postupů podpory a řízení výzkumu lze – právě i v zájmu financujícího subjektu – dosáhnout optimálního vědeckého a hospodářského úspěchu.

4.4   Dodatečné zatížení rozpočtu na výzkum

Všechna opatření, jež Komise navrhuje, zbavují příjemce informací povinnosti za tyto informace (publikace, data) platit. Tyto náklady musejí namísto toho nést tvůrci těchto dat a publikací, tj. výzkumní pracovníci a jejich organizace. Je tudíž nutné zahrnout tyto náklady do příslušných rozpočtů na výzkum – pokud se jedná o podporu ze strany EU, pak je to rozpočet programu HORIZONT 2020. Z tohoto důvodu je třeba tyto náklady započítat do příslušné výše podpory.

4.4.1

Co se týče otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, musí být příslušný rozpočet na výzkum tedy využit nejen k pokrytí nákladů spojených s dosažením nových výsledků výzkumu, ale také k jejich všeobecnému zpřístupnění.

4.4.2

Totéž se navíc vztahuje na náklady na rozsáhlejší ukládání dat a na k tomu potřebný personál a infrastrukturu (mj. jako podmínka pro odstavec 4.4.3).

4.4.3

A tím spíše to samozřejmě platí pro dodatečné náklady na případné zajištění otevřeného přístupu ke všem nebo jen k vybraným výzkumným datům.

4.5   Možné nedorozumění

EHSV má dojem, že některé požadavky a argumenty týkající se otevřeného přístupu, jež jsou vznášeny v politické diskusi, vyplývají také z nepochopení způsobu fungování vědy a výzkumu a schopnosti běžného občana porozumět vědeckým otázkám. Vědecké publikace jsou obvykle srozumitelné jen expertům působícím v daném oboru, proto jsou otevřeně zpřístupňovány výhradně jim. Totéž platí pro přístup k výzkumným datům.

4.6   Informování občanů a politických činitelů

O to důležitější jsou tudíž veškeré snahy o zprostředkování podstatných aspektů nových poznatků laikům. EHSV již několikrát upozornil na význam těchto prostředků a oceňuje úsilí Komise v této oblasti, včetně portálu CORDIS (8). Je třeba vyzdvihnout angažovanost těch vědeckých pracovníků, kteří mají dar objasnit poznatky ze svého oboru co nejširší veřejnosti. I pro politické činitele je koneckonců důležité, aby byli co nejlépe informováni o obsahu a významu vědeckých poznatků a o možnostech dalšího výzkumu, a mohli tak přijímat fundovaná rozhodnutí.

4.7   Přístup k odborným poznatkům

Firmy a organizace občanské společnosti si často stěžují na nedostatečný přístup ke specifickým odborným poznatkům. Proto je především i pro malé a střední podniky důležité, aby měly k dispozici alespoň jednoho interního nebo externího experta, který bude schopen těmto datům porozumět, nebo aby mohly využít služeb příslušné poradenské organizace. Kromě toho EHSV odkazuje jednak na své doporučení Komisi (uvedené v jednom z předchozích stanovisek (9)), aby vytvořila zvláštní systém vyhledávání pro tuto oblast, jednak na nástroj (10), který poskytl Evropský patentový úřad a pomocí něhož lze dnes již vyhledat značnou část novějších patentových spisů dostupných na mezinárodní úrovni.

4.8   Přístup ke starším publikacím prostřednictvím internetu

Vedle zde probíraného tématu existuje zájem, mj. i ze strany humanitních věd, o to, aby byly na internetu v elektronické podobě dostupné také starší originály publikací. EHSV rozhodně vítá kroky v tomto směru, které ale nejsou předmětem tohoto stanoviska.

V Bruselu dne 16. ledna 2013.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, oddíl 3.

(2)  Listina základních práv Evropské unie, článek 13 (březen 2010): „Akademická svoboda musí být respektována.“

(3)  Např. Torsten Wilholt v časopise FORSCHUNG & LEHRE, 19. ročník, číslo 12/12, str. 984 (www.forschung-und-lehre.de).

(4)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39, odstavec 3.9.

(5)  Např.: http://royalsociety.org/uploadedFiles/Royal_Society_Content/policy/projects/sape/2012-06-20-SAOE.pdf, http://www.wissenschaftsrat.de/download/archiv/2359-12.pdf

(6)  Evropská organizace pro jaderný výzkum.

(7)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129.

(8)  http://cordis.europa.eu/home_en.html

(9)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, odstavec 3.2.

(10)  http://worldwide.espacenet.com