14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/59

1.1

Výbor v cloud computingu (CC) spatřuje pro Evropu příležitost k růstu a konkurenceschopnosti a tímto stanoviskem by rád doplnil sdělení Komise poněkud odlišnou vizí. Výbor by velice uvítal, pokud by Komise věnovala tomuto návrhu pozornost a odpovídajícím způsobem upravila svoji strategii pro CC.

1.2

Výbor sdílí názor Komise na nutnost rozvíjet využití CC v Evropě s cílem zvýšit dynamiku, výkonnost a inovační schopnost jejího hospodářství. Podporuje tudíž 3 opatření, která Komise navrhuje:

1.3

Využití cloud computingu zvyšuje nutnost ochrany občanů, jejich údajů a soukromí. Výbor proto žádá Komisi, aby pokračovala v nastoupené cestě, především formou mezinárodní spolupráce a posílení regulačního rámce pro:

Výbor též připomíná, že toto úsilí o zajištění ochrany bude nejúčinnější u dat uložených poskytovateli CC na evropském území.

1.4

Paralelně a jako doplnění ke snazšímu využití CC a na základě úspěšného nasazení CC v USA Výbor doporučuje Komisi, aby se náležitě zasadila o vytvoření evropské výroby digitální energie, neboli vznik a posílení evropských poskytovatelů infrastruktury pro CC (IaaS – Infrastructure as a Service).

K tomu je možné dospět několika cestami:

Cílem je využít příznivých podmínek (silný stupeň ochrany dat v Evropě, obavy uživatelů z příliš vzdálených poskytovatelů, potřeba silných záruk bezpečnosti atd.) k podpoře vzniku evropských poskytovatelů CC, ať již na místní, vnitrostátní (svrchovaný cloud) či přeshraniční úrovni (konsorcia zahrnující několik členských států).

1.5

Negativními aspekty, jež je ovšem nutné vzít v úvahu, jsou nezbytná restrukturalizace počítačových služeb pro účely CC, ztráty pracovních míst, přemístění, virtualizace a zvyšování vzdálenosti mezi uživateli a informatiky. Sdělení Komise přitom tento sociální dopad nezmiňuje.

Komise se naopak opírá o perspektivy analytického střediska a tvrdí, že CC by měl vést k vytvoření 2,5 milionu pracovních míst. Výbor si klade otázku, zda se nejedná o čísla nedosažitelná a odtržená od reality odvětví informatiky.

1.6

Kromě evropského partnerství pro CC by Komise měla co nejrychleji zahájit přípravu dokumentu typu „Cloud First Policy“ (po vzoru USA či Nového Zélandu) na podporu využití CC u evropských institucí a v členských státech. Cílem je překonat kulturní bariéry či osobní obavy a přirozeně těžit z vyšší flexibility služeb, ale také významně snížit náklady na CC.

Výbor pochopitelně požaduje, aby Komise do této „Cloud First Policy“ zařadila také obranné mechanismy pro použití CC ve veřejných službách a některých citlivých složkách soukromého sektoru, z důvodu kontroly nad výskytem poskytovatelů podléhajících rizikovým vnitrostátním předpisům, případně z důvodu zabránění tomuto jevu; příkladem budiž‚ „Patriot Act“ platný pro severoamerické poskytovatele i v případě, že mají sídlo v Evropě.

1.7

Jednou z hlavních potíží a obav uživatelů (jednotlivců i podniků) na poli CC je řešení sporů s poskytovateli usazenými za hranicemi jejich států.

Po vzoru elektronického obchodování, které je právě tak globalizováno a má právě tak mezinárodní rozměr jako CC, navrhuje Výbor, jenž je autorem stanoviska k tomuto tématu (1), aby Komise zařadila jako možné řešení tzv. řešení sporů on-line (ODR – Online Dispute Resolution), pomocí nějž lze mediací vyřídit většinu sporů, především pokud se týkají několika jurisdikcí. Tato mediace, jež musí být nezávislá a nestranná, by mohla být svěřena některé ze stávajících evropských agentur nebo agentuře nové. Jejím úkolem by bylo zprostředkování a jednání mezi poskytovateli a uživateli CC. Uvedená mediační činnost by dále umožnila identifikovat hlavní příčiny sporů, opakující se závady, potřebu upravit postupy či předpisy.

1.8

Ačkoli zástupci Komise při různých příležitostech (na konferencích, v tisku atd.) vyjadřovali ochotu podporovat komunikaci, osvětu a vzdělávání potenciálních uživatelů CC, nenavrhuje Komise žádná konkrétní ani kvantifikovaná opatření.

Výbor proto očekává, že Komise doplní sdělení zejména o iniciativy zaměřené přednostně na méně informované uživatele CC, tj.

1.9

Výbor navrhuje, aby Komise do sdělení zařadila přípravu norem pro spotřebu energie, pokud jde o specializovaná serverová centra pro CC.

1.10

Pokud jde o opatření, která Komise plánuje přijmout, navrhuje Výbor, aby byl stanoven přesný program a aby byla přesně a výslovně naplánována data a zprávy o pokroku pro každou složku.

2.1

Připomeňme, že CC lze vysvětlit pomocí úvodní věty sdělení:

„ „Cloud computing“ lze zjednodušeně chápat jako uchovávání, zpracování a využívání údajů na vzdálených počítačích přístupných přes internet [aniž bychom přesně znali jejich umístění]“.

Výbor též v roce 2012 vydal stanovisko týkající se výlučně CC (2): Velice zajímavé jsou také práce Národního ústavu pro normalizaci a technologie (NIST – National Institute of Standards and Technology), Evropského parlamentu a evropského inspektora ochrany údajů.

Komise zveřejnila dva dokumenty (žádost Komise o vypracování stanoviska Výboru se týká pouze prvního z těchto dokumentů):

2.2

Komise navrhuje tři „klíčová opatření“, jež mají stimulovat k využití CC v Evropě:

3.1

Výbor navrhuje novou vizi CC, vyjádřenou pojmem „digitální energie“, jež se postupně stává ujímá coby pojmenování informační a komunikační kapacity (úložiště, zpracování a přesuny informací) zpřístupněné pomocí CC.

Digitální energie je zpřístupněna, aniž by (spotřebitelům) muselo být známo, jakou formou vzniká (týká se datového centra, jeho umístění, použitých technologií atd.). Objevuje se tak nová segmentace trhu: vedle uživatelů a poskytovatelů služeb se přidávají výrobci digitální energie, kteří jsou schopni realizovat rozsáhlé investice (v miliardách USD) do vybudování středisek pro CC.

3.2

Digitální energie se stává hospodářskou a strategickou výzvou podobně jako ostatní druhy energie (fosilní, elektrická atd.).

Ovládnutí této energie (ať již její výroby, či distribuce), je základem potenciálu růstu a vytváření pracovních míst v duchu Digitální agendy. Aktivní účast na výrobě digitální energie je navíc nezbytným předpokladem zajištění strategické nezávislosti a soběstačnosti (přinejmenším částečné) pro Evropu a její členské státy.

3.3

Rozvoj CC v Evropě tak vyžaduje ovládnutí celého hodnotového řetězce digitální energie (využití, služby a výroba), jak také vyplývá z následující tabulky:

Poslední desetiletí ukazují, jak zásadní význam má závislost členských států či dokonce celé Evropy na různých zdrojích energie: ropě, plynu, elektřině atd. Pokud by do budoucna měly být informace evropských občanů, podniků a veřejných služeb uloženy, spravovány a řízeny neevropskými poskytovateli služeb CC, lze se oprávněně obávat důsledků této závislosti, jako jsou:

3.4

Evropa je přitom již velice závislá na neevropských dodavatelích materiálu, softwaru a informačních sítí. Špičky mezi sociálními sítěmi přicházejí z USA. Nejoblíbenější vyhledávače kontrolují firmy usazené buď v USA nebo v Číně. Vývoj informačních a komunikačních technologií je ponejvíce externalizován do Indie a dalších zemí s nízkými náklady.

Téměř celou výrobu digitální energie v současné době kontroluje jediný oligopol producentů. Podle některých studií je prvním evropským subjektem OVH (zkratka pro „On Vous Héberge“), aniž by se však těšil téže viditelnosti a moci ve světovém měřítku. Určité iniciativy spustili telekomunikační operátoři jako T-Systems, Telefónica Digital, Cloud Sigma, Numergy/SFR či Cloudwatt/Orange; nemají však postavení, které by jim umožňovalo konkurovat lídrům trhu, jakou jsou Amazon, Microsoft a Google.

3.5

V současné době i přes určité odlišnosti právních úprav v členských státech zůstává zachována příbuznost s evropskými dokumenty, normami a směrnicemi, a uživatelé se proto obávají – někdy oprávněně – že jejich informace budou přesunuty mimo Evropu, a v případě sporu vzniknou potíže a právní patové situace.

Největší obavy uživatelů navíc vzbuzuje Patriot Act. Je projevem boje proti terorismu (po útocích na Dvojčata) a umožňuje vládě USA nebo federálnímu soudci přístup k jakékoli informaci bez ohledu na to, zda je jejich držitel Američan, či nikoli, a jedinou podmínkou je uložení a správa této informace u americké společnosti, včetně případů, kdy jsou údaje uloženy v centru na evropské půdě. Především pak držitel těchto informací nemůže být informován o tom, že provozovatel úložiště tyto uložené informace poskytl.

3.6

Ekonomicky by v následujících osmi letech mělo toto odvětví podle Komise umožnit vytvoření 2,5 milionu nových pracovních míst v Evropě a přispět do HDP Evropské unie sumou 160 miliard eur (přibližně 1 %).

Výbor pochybuje o proveditelnosti těchto kvantitativních cílů. Z podrobného posouzení dopadu CC v praxi vyplývá, že:

V sdělení přitom výše uvedený sociální dopad není zmíněn ani vzat v úvahu; není tomu tak ani v případě nezbytné restrukturalizace počítačových služeb pro účely CC, ztráty pracovních míst, přemístění, virtualizace a zvyšování vzdálenosti mezi uživateli a informatiky.

3.7

Již pouhé využívání CC umožňuje dosáhnout úspor energie na počítačových zařízeních. Velcí poskytovatelé CC (úložiště a přidružené služby) disponují zároveň serverovými farmami, kde většina využívá procesory se spotřebou v řádu 100 W na jednotku, kterou možná v krátkodobém až střednědobém výhledu bude možno vydělit deseti. Někteří výrobci mikroprocesorů nabízejí levné procesory, které vydávají méně tepla (což je skutečný problém pro klimatizaci počítačových sálů) a mají nižší spotřebu energie.

4.1

Komise se zajímá především o veřejný cloud, soukromému cloudu se nevěnuje. Jedná se přitom o přístup považovaný za spolehlivý a někdy jde i o nezbytný krok před tím, než dojde k přesunu na plně veřejný cloud.

Je třeba poznamenat, že pod pojmem veřejný ‚cloud“ je třeba chápat „veřejně přístupný cloud“, nikoli „cloud pro veřejné služby“.

4.2

V úvodním odstavci je zmíněno, že technologie typu cloud by mohla přinést dodatečná rizika, což není nutně skutečností; cloud zajisté přináší určitá nová rizika, právě tak ale eliminuje některá jiná.

4.3

Určité anglické výrazy, jako je „cloud-friendly“ či „cloud-active“ se obtížně překládají do ostatních jazyků; v některých případech se z překladu sdělení zcela vytrácí obsah originálního znění.

Např. v částech 3.1 a 3.2 jsou pojmy „cloud-friendly“ a „cloud-active“ (v některých jazycích) přeloženy totožně, třebaže označují odlišné cíle (5).

5.1

Cílem návrhů Komise na rozvoj využití cloudu je:

To vše jsou konkrétní, realistické a nutné návrhy; mají proto plnou podporu Výboru. Výbor však konstatuje, že první dva návrhy se netýkají problémů, které jsou specificky evropské. Čekal proto, že Komise se ve svém sdělení přednostně zaměří na specificky evropské problémy.

5.2

Výbor i nadále podporuje základní cíle Digitální agendy, tedy:

5.3

Pokud jde o rozvoj využití CC, je ve sdělení v části 3.1 jako cíl dvakrát uveden anglický výraz „cloud-friendly“. Komisařka pověřená Digitální agendou však v řadě svých projevů na podporu CC vytyčuje cíl Evropy, která má být „cloud-active“.

Místopředsedkyně Evropské komise Neelie KROES uvedla v Davosu (27.1.2011): „Nechci se spokojit s Evropou, která pouze podporuje cloud computing („cloud-friendly“), ale s Evropou, jež bude v této oblasti aktivní („cloud-active“),“ a oficiálně ohlásila sdělení článkem na svém blogu „Making Europe cloud active“ (27. 9. 2012). Ve svých projevech tedy prosazuje vyšší stupeň rozvoje než pouhý stupeň „cloud-friendly“.

Výbor proto překvapuje rozpor mezi cíli, jež legitimně proklamuje místopředsedkyně Komise, a ve sdělení skutečně navrhovanými opatřeními. Dále též připomíná, že v jednom ze svých předchozích stanovisek (6) vybídl Komisi, aby prosazovala ambicióznější cíle, než učinit Evropu v této oblasti aktivní („cloud-active“), tedy aby se snažila učinit ji produktivní („cloud-productive“).

5.4

Sdělení nenavrhuje vytvoření evropského subjektu – jakého si „evropského supercloudu“ – pro výrobu digitální energie. Vzhledem k poslání GŘ Connect a k obtížnosti zřízení takového „obra“ Výbor chápe a podporuje tento postoj. Různé subjekty v tomto sektoru, s nimiž je Výbor v kontaktu (telekomunikační operátoři, výrobci softwaru, integrátoři systémů atd.), rovněž jednomyslně sdílejí tento názor.

Skutečností však zůstává, že mezi nereálným evropským „obrem“ a evropskými „micro-cloudy“ vytlačenými marketingovou, komerční a finanční silou celosvětových, neevropských subjektů na specifické trhy existuje pravý evropský prostor.

Návrh Výboru si klade za cíl vznik a posílení velkých evropských subjektů spravujících megacentra CC, jež se stanou budoucím evropským digitálním průmyslem. Tyto subjekty mohou být místní, vnitrostátní (svrchovaný cloud) či přeshraniční (konsorcia zahrnující několik členských států).

5.5

Výbor rovněž poukazuje na skutečnost, že díky menší velikosti proti lídrům trhu mají evropské subjekty na trhu s CC několik konkurenčních výhod:

Tyto příznivé podmínky pro vznik evropských subjektů však nebudou trvat věčně. Je proto důležité a naléhavé, aby Komise učinila kroky na podporu vzniku evropských subjektů ještě v době, která je příznivá.

5.6

V části 2 sdělení se uvádí, že „snahy jednotlivých států o nezávislá řešení by pravděpodobně nepřinesla optimální rentabilitu.“ Výbor vyzývá Komisi, aby znovu uvážila svůj postoj vůči svrchovaným cloudům.

Jednak není toto tvrzení nikde ve sdělení ani v posouzení dopadu podloženo fakty, což je vzhledem ke striktnímu tónu poněkud překvapivé.

Za druhé jsou vzhledem k absenci alternativního řešení, jež se rovněž ve sdělení nevyskytuje, kritické postoje vůči svrchovaným či místním cloudům přísné a mohly by ohrozit veškerá důvěryhodná řešení budování robustního, udržitelného a konkurenceschopného CC ve vztahu k obrům v ostatních zeměpisných oblastech (Indie, Čína nebo USA).

5.7

Navrhovaný přístup v podobě evropského partnerství pro CC se z velké části zaměřuje na sektor veřejných služeb s přáním (viz část 3.5) „podpory společného vedení veřejného sektoru“.

Výbor uznává a podporuje postoj Komise k významu veřejných služeb v socioekonomických modelech v Evropě. Mají tedy své místo i v vývoji CC.

Výbor si však jen s obtížemi představuje, jak by se v době obecně poznamenané rozpočtovými omezeními mohly evropské služby stát hnací silou inovací v oblasti CC. Připomíná dále, že nejpozoruhodnější evropské úspěchy zaznamenal soukromý sektor (např. mobilní telefony, čipové karty), či soukromý sektor s veřejnou podporou (např. Airbus, Ariane Espace atd.).

Výbor doporučuje Komisi, aby přesněji specifikovala „společné vedení“ v souvislosti s tímto partnerstvím.

5.8

Přístup, který navrhuje Komise, vychází z modelu „shora dolů“, neboli usnadnit využití, poté podpořit vznik služeb a poté možná výrobu digitální energie.

Výbor by toto postupné nasazení vedené poptávkou plně podpořil v prostředí prostém jakkoli dominantních subjektů či s rovnoměrným zastoupením evropských a neevropských subjektů. Takové prostředí však již bohužel neexistuje a hlavní subjekty CC pocházejí z oblastí mimo Evropu a utvořily oligopolní postavení. Rozvoj využití cloud computingu by tak mohl mít kontraproduktivní účinky, jež dále posílí postavení těchto lídrů.

Aniž by Výbor tento vývoj zamítal, naléhá na Komisi, aby zajistila obranné mechanismy, díky nimž budou tato opatření prospěšná pro evropské subjekty a umožní jim působit v prostředí, jemuž dominují subjekty neevropské.

5.9

Vedle výše popsaného přístupu „shora dolů“ a jako jeho doplnění by Výbor chtěl vyzvat Komisi, aby navrhla konkrétní opatření v duchu přístupu „zdola nahoru“. To znamená podporu vzniku subjektů poskytujících CC na regionální, vnitrostátní či přeshraniční úrovni a následné zaměření pozornosti k rozvoji služeb a využití CC.

Jiná odvětví, jako je výroba automobilů nebo mobilní telefonie, ukázala, nakolik může silná a mocná průmyslová výroba v Evropě zapůsobit na vyšší úrovně (služby a využití). Pobídky pro tato odvětví by mohly být znovu využity pro výrobu digitální energie.

Jiný příklad lze nalézt v USA. Vývoj CC v této zemi okamžitě zaujal přístup „zdola nahoru“ a jeho úspěšnost je dobře známa.

Výbor proto vychází z tohoto úspěšného příkladu rozsáhlého rozvoje cloudu a navrhuje Komisi, aby se jím inspirovala a zaznamenala obdobný úspěch v Evropě.

5.10

Komise stejně jako ostatní evropské orgány rozsáhle využívá informační a komunikační technologie. Dodnes jsou však použitá řešení jen velmi zřídka založena na CC. V USA pro srovnání zavedli „Cloud First Act“, jenž příslušným orgánům ukládá přednostní využití přístupu založeného na CC.

Na základě tohoto úspěchu Výbor navrhuje, aby Komise sobě i ostatním orgánům uložila politiku ve stylu „Cloud First Policy“, jež by tak umožnil rozvoj evropského ekosystému CC a značné úspory provozních rozpočtů.

5.11

V minulosti Komise vyvinula a zavedla opatření v praxi – týkalo se to především širokopásmového připojení a počítačové modernizace. Šlo především o:

Vzhledem k úspěšnosti minulých programů Výbor vyzývá Komisi, aby připravila a rozpočtově naplánovala podobný program se specifickým zaměřením na CC.

EHSV podporuje to, aby se do prostředí cloud computingu (CC) regulovaným způsobem – postupně, avšak co nejdříve – začlenily institucionální a zabezpečené databáze. Díky tomu by občané mohli snadněji spravovat kritické údaje (na základě práva EU nebo vnitrostátních právních předpisů) a zároveň by vzrostla důvěra vůči CC.

5.12

Komise navrhuje sérii opatření zaměřených na rozvoj CC. Sdělení však pro tato opatření neuvádí přesný a časově efektivní harmonogram.

Výbor vyzývá Komisi, aby takový kalendář zveřejnila v co nejkratší lhůtě. Vývoj technologií pro CC je totiž rychlý; je proto naléhavě nutné, aby všechny subjekty měly možnost koordinovat své vlastní strategie s opatřeními Komise a uvést je s nimi do souladu.