15.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/49

1.1

Evropská politika státní podpory má pro EU ve vysoce konkurenčním prostředí světového hospodářství strategický význam.

1.2

EHSV je toho názoru, že reformu, kterou navrhuje Komise ve svém sdělení, je třeba podpořit vzhledem k tomu, že si klade následující cíle:

1.3

EHSV sdílí vizi Komise, že by měla být posílena pozitivní vazba mezi účinnou státní podporou a cílem dosáhnout udržitelného růstu podporujícího začlenění. Cílená politika státní podpory bude stimulovat inovace (včetně sociálních inovací), ekologické technologie a rozvoj lidských zdrojů a bude bránit vzniku škod na životním prostředí. Vhodně cílená dynamická politika státní podpory může výrazně přispět ke zvyšování zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

1.4

Navrhovanou reformu, která je ambiciózní z hlediska cílů, postupů i časového plánu, je však třeba v určitých bodech zpřesnit.

1.5

EHSV žádá Komisi, aby zpřesnila některé pojmy uvedené ve sdělení:

1.6

EHSV má k navrhovaným reformám několik otázek:

1.7

V neposlední řadě EHSV navrhuje několik změn, které považuje za nezbytné v souvislosti s potřebou, kterou uznala Komise i Rada, a to podporovat malé a střední podniky, zejména v době, kdy čelí konkurenčním tlakům ze strany podniků v třetích zemích, které využívají přímé i nepřímé státní podpory, jež je poskytována ve větším objemu a méně transparentním způsobem.

1.7.1

EHSV navrhuje, aby strop podpory de minimis byl s ohledem na její nízký objem, přínos pro malé a střední podniky a mikropodniky a omezený dopad na vnitřní trh trvale zvýšen z částky 200 000 EUR na 500 000 EUR, přičemž podpora se posuzuje pro každý podnik na období tří po sobě jdoucích let tak, jak bylo v nedávné době rozhodnuto v případě služeb obecného hospodářského zájmu.

1.7.2

Vzhledem ke skutečnosti, že je třeba podpořit evropské malé a střední podniky při rozvíjení trhů na mezinárodní úrovni, EHSV navrhuje pozměnit čl. 27 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008 tak, aby za slučitelnou se společným trhem byla považována podpora malých a středních podniků, která jim umožní účast na veletrhu nebo výstavě v průběhu omezené doby tří po sobě jdoucích let.

1.8

Na základě svých předchozích zkušeností EHSV navrhuje Komisi tři praktická doporučení:

2.1

Komise usiluje o reformu evropské politiky státní podpory prostřednictvím třech hlavních cílů:

2.2

Reforma je založena na nepříznivém hodnocení současné politiky, které spočívá v následujícím:

2.3

S cílem napravit tuto situaci tak, aby byl plně využit potenciál jednotného trhu (například v oblasti energetiky, dopravy a digitálních technologií), navrhuje Komise přijetí reformy, která je ambiciózní z hlediska cílů, postupů i časového plánu.

2.4

Navrhovaná reforma je ambiciózní z hlediska vytyčených cílů, neboť jednak usiluje o to, aby se jedna z nejstarších a nejlépe integrovaných politik EU podílela na evropském růstu, a jednak se zaměřuje na dosahování poměrně výrazných procesních zlepšení, ačkoli tato zlepšení nejsou ve sdělení podrobně popsána ani vyčíslena.

2.5

Navrhovaná reforma je ambiciózní z hlediska použitých metod, neboť Komise navrhuje provést v rámci „integrované strategie“ současně a jednotně soubor přezkumů, mezi něž patří:

2.6

Navrhovaná reforma je ambiciózní z hlediska časového plánu, neboť Komise usiluje o to, aby návrhy na přezkum procedurálního nařízení a zmocňujícího nařízení byly přijaty na podzim roku 2012 a další dokumenty, s nimiž balíček počítá, do konce roku 2013, tj. před tím, než vstoupí v platnost finanční rámec na období 2014–2020.

3.1.1

EHSV podporuje cíle, které Komise uvedla ve svém sdělení a jež mají zjednodušit posuzování podpory, která je vhodně koncipovaná a zacílená na odstranění zjištěných případů selhání trhu a na cíle společného zájmu, a to díky zaměření kontrol na případy s největším dopadem na vnitřní trh, zjednodušení pravidel a rychlejšímu přijímání rozhodnutí.

Tento přístup je součástí obecnějšího vývoje v oblasti předpisů o hospodářské soutěži, ať už jde o protisoutěžní jednání (restriktivní praktiky a zneužití dominantního postavení) či kontrolu spojování podniků.

3.1.2

Pokud jde o protisoutěžní jednání, „modernizace práva hospodářské soutěže“, která se uskutečnila na základě nařízení č. 1/2003 (1) a jeho doprovodných dokumentů, iniciovala decentralizaci v uplatňování práva v oblasti hospodářské soutěže, a to prostřednictvím zrušení systému předběžného oznamování. Komise tak může zaměřovat svoji činnost na boj proti nejzávažnějším omezením a zneužitím, zejména proti kartelům. Tuto modernizaci doprovázelo posílení spolupráce mezi sítí vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž na jedné straně a Komisí na straně druhé.

3.1.3

V souvislosti s kontrolou spojování podniků komisař J. Almunia nedávno oznámil, že je možné, že dojde k reformě evropského systému kontroly spojování podniků, aby se Komise mohla zaměřit na ta spojení, která by mohla nejvíce ovlivnit trh (2). Z krátkodobého hlediska by se jednalo o zjednodušení posuzování nejméně závažných případů prostřednictvím zlepšení „zjednodušeného postupu“ a o přezkum postupu předběžného oznámení. Z dlouhodobějšího hlediska by mohl být revidován samotný režim kontroly spojování podniků prostřednictvím přezkumu nekontrolních akvizic menšinového podílu a dále i lepšího propojení mezi vnitrostátními a evropskými systémy, pokud jde o prahové hodnoty a postupování.

3.2.1

EHSV opakovaně vyslovuje podporu obecnému rámci státní podpory, jenž je založen na následujících zásadách (3):

3.3.1

EHSV chápe, že soustředění kontrol Komise na nejzávažnější případy by bylo podmíněno především zvýšením počtu opatření podpory, na které se nevztahuje oznamovací povinnost. S tím nezbytně souvisí i větší odpovědnost členských států. EHSV však zdůrazňuje, že by bylo třeba vzít v potaz specifika právních předpisů v oblasti státní podpory. Stát a všeobecně skupina státních a veřejných subjektů, které mohou poskytovat podporu, jsou v jistém smyslu „soudcem i zúčastněnou stranou“.

3.3.2

Zvýšení odpovědnosti členských států v oblasti kontroly státní podpory by mohlo vést k subjektivnímu provádění pravidel ze strany členských států, nečestnému chování států a návratu určitého hospodářského nacionalismu, který by vyústil ve zvýšenou právní nejistotu podniků.

3.3.3

Existuje několik opatření, které mohou toto riziko snížit na minimum:

3.4.1

Komise a členské státy prokázaly svoji schopnost reagovat na hospodářskou krizi v letech 2008 a 2011 tím, že přijaly soubor zvláštních dokumentů (5). Zejména díky užší spolupráci na straně členských států a silné mobilizaci útvarů Komise byla rozhodnutí ke spokojenosti členských států i podniků přijímána v krátkých lhůtách.

3.4.2

Obecně jsou však postupy pro zúčastněné strany stále příliš zdlouhavé a složité. EHSV proto podporuje záměr Komise zkrátit lhůty pro vyřizování spisů prostřednictvím zlepšení administrativních postupů a zvýšení odpovědnosti členských států, aby byla zaručena transparentnost a účinnost. Lhůty musejí v co největší míře odpovídat tempu hospodářských aktivit.

3.4.3

„Zjednodušený postup“ pro posuzování některých druhů státní podpory (6) by mohl být v tomto smyslu rozšířen, aniž by se změnil jeho rámec. Při uplatňování tohoto postupu Komise jednoduše ověřuje, zda je míra podpory v souladu se stávajícími předpisy a postupy.

3.5.1

Účinné provádění právních předpisů státní podpory má zásadní význam. EHSV však poukazuje na skutečnost, že vnitrostátní soudy často nejsou schopny zabezpečit účinné provádění právních předpisů v oblasti státní podpory, zejména pokud jde o ochranu práv podniků poškozených protiprávním přidělením podpory konkurenčním subjektům. Příčin této situace může být zmíněno několik, například skutečnost, že soudci nedisponují dostatečnou znalostí evropského práva v oblasti hospodářské soutěže, a že s každým sporem jsou neodmyslitelně spjaty procesní požadavky.

3.5.2

Je třeba nalézt řešení, jež by zajistilo lepší prosazování právních předpisů v oblasti státní podpory v praxi. Podniky i vnitrostátní soudy by měly pro tento účel disponovat účinnějšími nástroji a postupy.

4.1.1

EHSV podporuje záměr schvalovat pouze ta opatření podpory, která (i) budou sloužit hospodářskému růstu tím, že se budou zaměřovat na nápravu selhání trhu (poskytnutí státní podpory by mělo doplňovat soukromé investice, nikoli je nahrazovat) a (ii) budou mít motivační účinek, tj. budou příjemce podpory podněcovat k výkonu činností, do kterých by se bez této podpory nepouštěli.

4.1.2

V této souvislosti bude důležité jednoznačněji vymezit případy selhání trhu, jež mají být předmětem nápravy, a doložit je příklady z různých oblastí. Příklady by měly vycházet ze stávající evropské judikatury s cílem pomoci podnikům, jakož i orgánům veřejné moci, aby porozuměly tomuto pojmu jednotným způsobem a začlenili jej již do přípravné fáze podpory.

4.2.1

Odstavce 16 a 17 sdělení pojednávají o politikách hospodářské soutěže ve třetích zemích. Komise na základě toho dospěla k závěru, že pravidla státní podpory v EU jsou transparentnější a současně umožňují poskytovat srovnatelný objem podpory. Toto tvrzení je založeno na komparativní analýze, kterou v roce 2006 provedla WTO. EHSV vyzývá Komisi, aby si od WTO nechala zpracovat aktuálnější studii, neboť mnoho členských států WTO, jež nejsou členskými státy EU, se v období hospodářské krize uchýlilo k masivním dotacím, zejména pokud jde o zpracovatelský průmysl. Je žádoucí, aby politika hospodářské soutěže, jež se bude provádět od roku 2013, byla založena na aktuálním a podrobném popisu situace, která vládne například ve Spojených státech, Číně, Indii a Brazílii (včetně informací o podpoře poskytované federálními státy) v kontextu hospodářské soutěže vyostřené v důsledku světové krize.

4.2.2

Provádění pravidel státní podpory by mělo umožnit posílení konkurenceschopnosti podniků na vnitřním i mezinárodním trhu. Evropské podniky se však potýkají s konkurenčními společnostmi založenými v třetích zemích, jejichž právní předpisy nestanovují žádná omezení týkající se státní podpory. Tato situace může vést k vážnému narušení hospodářské soutěže na úkor evropských podniků, jak Komise uvádí ve svém sdělení (7).

4.2.3

Komise v rámci svých pravomocí vyvíjí iniciativu s cílem vytvořit v celosvětovém měřítku rovné podmínky založené na principu spravedlivé hospodářské soutěže. Jakákoli reforma v oblasti státní podpory musí být tedy koordinována s činnostmi, které Komise vykonává v jiných zemích, a to za použití nástrojů obchodní politiky (pravidla WTO, dvoustranné dohody o volném obchodu).

4.3.1

Komise ve svém návrhu nařízení, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011) 834 final) upozorňuje, že odrazovým můstkem pro růst je pomoc malým a středním podnikům vyvážet v rámci EU i na světové trhy. Prostřednictvím sítě Enterprise Europe budou malým a středním podnikům s růstovým potenciálem poskytovány podpůrné služby.

4.3.2

Zároveň se však postoj Komise jeví jako příliš omezující, neboť například článek 27 nařízení č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 stanovuje několik kumulativních podmínek, jež se vztahují k účasti malých a středních podniků na veletrzích a výstavách: intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů, podpora může být poskytnuta pouze podnikům, které splňují definici malých a středních podniků dle výkladu EU a pouze v případě, že se jedná o první účast podniku na jakémkoli konkrétním veletrhu nebo výstavě.

4.3.3

Uvedené kritérium první účasti je považováno za nevhodné vzhledem k mezinárodní rozvojové strategii, která stanovuje, že předpokladem pro vytvoření vlastní rozvojové strategie (zprostředkování, usazení, distribuce) je přítomnost na daném trhu po dobu nejméně tří let. EHSV proto navrhuje, aby se kritérium týkající se první účasti uvedené v čl. 27 odst. 3 nahradilo kritériem „účast podniku na veletrhu nebo výstavě v průběhu maximálně tří po sobě jdoucích let“ a dvě zbývající podmínky byly ponechány beze změny.

4.4.1

EU by měla zabezpečit, aby státní podpora stimulovala inovace, včetně inovací v sociální oblasti prostřednictvím podpory sociálních inovací uznaných iniciativou Unie inovací – ekologické technologie a rozvoj lidských zdrojů jakožto součásti modelu udržitelného rozvoje. EHSV vítá skutečnost, že podpora sociálních inovací je stále více uznávána za slučitelnou se společným trhem (8) a věří, že tento trend bude v rámci procesu modernizace státní podpory i nadále sílit.

4.4.2

EHSV rovněž podporuje koncepci státní podpory určené na výzkum a vývoj, která zahrnuje přípravu, realizaci a uvedení na trh výrobků, programů a služeb přístupných ohroženým skupinám (zejména osobám se zdravotním postižením) (9).