4.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/54

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) by chtěl úvodem poukázat na skutečnost, že hlavním aktérem strategií přizpůsobení subjektů, které působí na trzích, je již ze své definice podnik, který je tedy ústředním prvkem restrukturalizačního procesu.

1.2

Výbor zdůrazňuje významnou roli, kterou měla a má v oblasti restrukturalizace průmyslu Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), jež je místem konstruktivního dialogu a zpracování nápadů a návrhů předkládaných Komisi, Radě a Evropskému parlamentu.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že restrukturalizace jsou v zásadě složité procesy. Předjímat změny znamená připravit podniky a pracovníky na to, aby byli s to vyrovnat se s novými výzvami, minimalizovat sociální dopad změn, maximalizovat šanci na úspěch, vytvářet prostředí vzájemné důvěry a cíleně zapojovat sociální partnery a organizovanou občanskou společnost.

1.4

Pracovníci a podniky v EU čelí následujícím výzvám:

1.5

EHSV se proto domnívá, že zelená kniha byla předložena včas a ve vhodnou chvíli, nicméně doufá, že na zahájené úvahy a diskuse naváží konkrétní a účinné kroky v rámci integrovaného přístupu na všech úrovních – výroby, spotřeby i služeb. To bude vyžadovat spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými úrovněmi výrobního a distribučního řetězce, včetně výměny příslušných osvědčených postupů a harmonogramu s přesnými lhůtami pro uplatňování hlavních směrů, norem a referenčních rámců opírajících se o evropské acquis a o společné a sdílené hodnoty.

1.6

EHSV se domnívá, že při předjímání změn a při restrukturalizacích má zásadní význam jednak zhodnocení úlohy sociálních partnerů, organizované občanské společnosti a spotřebitelů na úrovni EU, členských států, regionů, obcí a podniků, jednak zapojení odpovědných pracovníků na místní úrovni a sítí znalostí a schopností.

1.7

Sociální dialog, vyjednávání a účast jsou podle EHSV nejen základními hodnotami evropského sociálního modelu, ale také nástroji, které úspěšně podporují a propagují sociální soudržnost, kvalitní pracovní místa, vytváření nových pracovních míst a posilování inovací a konkurenceschopnosti evropských ekonomik.

1.8

Strukturální politika EU, politika soudržnosti EU a politiky v oblasti inovací a výzkumu by podle EHSV měly být zaměřeny na aktivní podporu mechanismů předjímání restrukturalizací a doprovodných opatření pro restrukturalizace za účelem jejich přeměny v ty nejlepší systémy pro pracovníky i podniky.

1.9

EHSV se domnívá, že k zaručení úspěchu evropské strukturální politiky je nezbytná větší účast hospodářských a sociálních partnerů v orgánech pro monitorování strukturálních fondů.

1.10

EHSV doporučuje úzce provázat a koordinovat opatření strukturální politiky s opatřeními na podporu výzkumu a inovací, což s pomocí investic a průmyslových politik podpoří přechod na nízkouhlíkovou evropskou ekonomiku.

1.11

Programy EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení by podle EHSV měly být prioritními nástroji veřejných orgánů a podniků k aktivnímu předjímání změn, a měly by tak podpořit nepřetržité úsilí hospodářských subjektů, v prvé řadě malých a středních podniků, a pracovníků.

1.12

EHSV doporučuje, aby se na úrovni EU usilovalo o užší koordinaci mezi politikami a útvary Komise, agenturami a četnými pozorovateli, a bylo tak možné jednotným a soudržným způsobem podpořit rozhodnutí podniků procházejících restrukturalizací. Zejména malé a střední podniky a mikropodniky, které mají s předjímáním restrukturalizací očividně problémy, by měly mít možnost využívat odpovídající mechanismy podpory a poradenství.

1.13

EHSV zdůrazňuje, že státní podpora určená na udržení zaměstnanosti v podnicích zasažených problémy souvisejícími s globalizací musí záviset na podmínkách, které zaručí volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž.

1.14

EHSV v neposlední řadě požaduje, aby byla posílena evropská politika na podporu rozvoje sdíleného předjímání v regionech a odvětvích, s cílem uskutečnit společné a sdílené vize, a to i díky většímu využití území, které umožní vytvářet větší počet lepších pracovních míst ve zdravých a konkurenceschopných podnicích.

1.15

Vzhledem k demografickému vývoji v Evropě považuje EHSV za mimořádně důležitou aktivní politiku v oblasti stárnutí a tzv. stříbrné ekonomiky, která výrobu a služby uzpůsobí těmto novým příležitostem.

2.1

Obnova evropského hospodářství si vyžádá čas, než se vymaní z nejhlubší recese, která Evropu v posledních desetiletích postihla. Krize dostala veřejné finance jednotlivých států a vlády pod velký tlak a způsobila v reálné ekonomice racionalizaci, restrukturalizaci a rušení podniků, což se dramatickým způsobem odrazilo v nezaměstnanosti.

2.2

Restrukturalizace obnáší složité procesy, které mají více rozměrů a vyžadují změnu podnikových strategií z hlediska organizace, formy, velikosti a činnosti podniku.

2.2.1

Především na úrovni jednotlivých odvětví by měly být vytyčeny četné hospodářské a operační cíle vycházející z podmínek na globálních trzích a v odvětvích, v nichž podnik působí.

2.3

Tento proces by měl směřovat k předjímání pracovních příležitostí v nově vznikajících odvětvích a zejména v malých a středních podnicích, jež nejvíce pociťují důsledky současné krize, přičemž je třeba zohlednit zájmy a chování spotřebitelů.

2.4

Předjímat změny znamená připravit podniky a pracovníky na to, aby byli s to vyrovnat se s budoucím vývojem, ale také naplánovat nezbytné restrukturalizace k řešení těchto problémů, minimalizovat sociální dopad změn tím, že bude zaručena stabilita a budou sníženy náklady, a chránit životní prostředí a udržitelný rozvoj. Evropské technologické platformy a studie, které tyto platformy vypracovaly, mohou pracovníkům i podnikům poskytnout konkrétní perspektivy.

2.5

V posledních dvaceti letech jsme byli svědky častějšího výskytu nového umísťování na trzích, přemístění, reorganizace a/nebo rušení výrobních jednotek, fúzí, akvizic a/nebo externalizace činnosti. V posledních čtyřech letech však Evropa stále více pociťuje, že je třeba posílit schopnost těchto procesů předjímat změny podle rychlosti změn a podle naléhavosti restrukturalizací, které jsou vzhledem ke zhoršení hospodářské a finanční krize a krize na trzích nezbytné. Na trhy v jednotlivých zemích mají vliv i jevy, jako je prudce rostoucí objem prodeje po internetu a přeshraničního prodeje.

2.6

Hospodářská a finanční krize nejenom urychlila restrukturalizační procesy na nejrůznějších úrovních, ale byla rovněž důvodem k přijetí úsporných opatření a ke snížení veřejných výdajů, což mělo závažné důsledky v podobě rušení pracovních míst ve veřejném sektoru. Kromě toho v mnoha zemích narušila různé systémy ochrany pracovníků, místních společenství a podniků.

2.7

Cílem Komise v oblasti restrukturalizace je pomoci posílit a šířit kulturu předjímání a inovování způsobu, jakým se restrukturalizace provádí: „Členské státy a Unie pracují […], aby dosáhly cílů článku 3 Smlouvy o Evropské unii“ (článek 145 SFEU).

2.8

Komise již ve svém sdělení z roku 2005 o restrukturalizacích a zaměstnanosti uznala problémy spojené se sociálními náklady restrukturalizace, a to nejen pro pracovníky, kteří stále častěji zakoušejí nejisté podmínky své práce, ale i pro různá hospodářská odvětví.

2.9

Restrukturalizace jsou sice v zásadě upraveny předpisy na národní či regionální úrovni, ale Unie nese velkou zodpovědnost za jejich řízení, kontrolu a rychlé provedení, jelikož musí dbát na řádné fungování příslušného právního rámce EU jak z hlediska lhůt pro informování a konzultace, tak i ochrany pracovníků (1), a převzít aktivní úlohu, která vychází především ze strategie Evropa 2020 a ze závazků stanovených ve Smlouvě.

2.10

Pokud se chce EU úspěšně vyrovnat s výzvami finanční a hospodářské krize, globalizace, změny klimatu, demografických trendů a rostoucích nerovností způsobených sociálními náklady úsporných opatření, musí vypracovat a posílit aktivní strategie v oblasti předjímání a řízení restrukturalizací, a to na základě společného rámce hodnot a postupů, který bude v souladu s velkými sociálními a hospodářskými cíli Smlouvy.

2.11

V rámci „integrovaných hlavních směrů“ strategie Evropa 2020 (přijatých Radou dne 22. dubna 2010) by tudíž Unie a členské státy měly provést reformy zaměřené na „inteligentní růst“ stavějící na znalostech a inovacích a zaměřit se přitom na potřeby a chování spotřebitelů a na:

2.12

Restrukturalizace podniků a odvětví jsou podporovány prostřednictvím podnikových systémů včasného varování (viz European Restructuring Monitor – ERM), které jsou předpokladem pro účinné plánování restrukturalizací a jsou společné pro všechny dotčené strany. Jejich účelem je umožnit pracovníkům odpovídající odbornou rekvalifikaci, ale také zajistit budování odvětvových a meziodvětvových sítí schopných usměrňovat změny integrovaným způsobem a za pomoci odborného poradenství, tak aby byla zaručena vysoká míra zaměstnatelnosti.

2.13

Dne 18. dubna 2012 předložila Komise ve Štrasburku svůj nový soubor opatření v oblasti zaměstnanosti, k němuž se EHSV bude vyjadřovat, a vyzvala v něm členské státy, aby posílily své národní politiky zaměstnanosti, a ohlásila, že hodlá posílit koordinaci a monitorování politik zaměstnanosti.

3.1

Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se restrukturalizace podniků a předjímání změn s cílem „vytipovat úspěšné postupy a politiky v oblasti restrukturalizací a přizpůsobení se změnám“.

3.2

V zelené knize se kladou různé otázky týkající se poučení z krize, potenciálních hospodářských a průmyslových změn, schopnosti podniků a pracovníků přizpůsobit se, úlohy místních a regionálních orgánů, funkce odborné přípravy v řízení lidských zdrojů a při dialogu mezi hospodářskými a sociálními subjekty.

4.1

Podle Výboru je třeba zelenou knihu považovat za pokračování sdělení z roku 2005 o restrukturalizacích a zaměstnanosti, jehož cílem bylo definovat úlohu EU v oblasti předjímání a řízení restrukturalizací, aby se zvýšila zaměstnanost.

4.2

Sdělení z roku 2005 podle Výboru vedlo k pozitivnímu vývoji různých činností na úrovni EU zaměřených na podporu evropského přístupu k předjímání a restrukturalizaci, jako jsou četné tematické konference na vysoké úrovni a odborné semináře (Fórum pro restrukturalizaci), iniciativy v rámci ESF, různé srovnávací studie, vypracování „sady náčiní“ a pokynů – ukázkovým příkladem je pracovní dokument útvarů Komise nazvaný Restructuring in Europe 2011 (Restrukturalizace v Evropě v roce 2011), který zelenou knihu doprovází.

4.3

EHSV se znepokojením konstatuje, že zelená kniha nepředkládá žádné návrhy opatření, která by byla zařazena do harmonogramu s přesnými a velmi krátkými lhůtami a byla by reakcí na závažnou existující krizi, ale zaměřuje se na řadu otevřených otázek, aniž by upřesňovala lhůty a způsob provádění. Zdá se naopak, že účinnější jsou opatření navržená v rámci jiných nástrojů – například v souboru opatření v oblasti zaměstnanosti předloženém v květnu 2012, k nimž se EHSV bude vyjadřovat.

4.4

Hlavním aktérem strategie přizpůsobení a umístění vlastních operačních jednotek na trzích je již ze své definice podnik, který je tudíž i hlavním aktérem restrukturalizací, jež z těchto operačních strategií vyplývají. Při tom je však třeba mít na zřeteli:

4.5

Za účelem uskutečňování strategie rozvoje na evropské úrovni EHSV připomíná to, co již uvedl dříve (2): sociální partneři a organizovaná občanská společnost by se jako celek měli zaměřit na vytvoření sociálně odpovědného území, v němž bude možné uskutečňovat různé následující vzájemně koordinované strategie:

4.6

Strukturální politika EU, politika soudržnosti EU a politiky v oblasti inovací a výzkumu by podle EHSV měly být zaměřeny na aktivní podporu mechanismů předjímání restrukturalizací a doprovodných opatření pro restrukturalizace za účelem jejich přeměny v ty nejlepší systémy pro pracovníky i podniky. Strukturální fondy – především Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci – mohou hrát významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti pracovníků a omezení sociálních důsledků propouštění zaměstnanců na minimum.

4.7

EHSV se domnívá, že je nezbytná větší účast hospodářských a sociálních partnerů a subjektů organizované občanské společnosti v orgánech partnerství a orgánech pro monitorování strukturálních fondů, a zdůrazňuje, že hlavním předpokladem k zaručení úspěchu evropské strukturální politiky jsou specifické kompetence zainteresovaných stran na daném území.

4.8

EHSV považuje za důležitou především integraci mezi politikami restrukturalizací a průmyslovými politikami přechodu na nízkouhlíkovou evropskou ekonomiku, která respektuje požadavky na klima a životní prostředí a může díky odpovídajícímu financování vytvořit nová „zelená“ pracovní místa a nové „zelené“ kvalifikace, jak již EHSV zdůraznil v předcházejících stanoviscích (4).

4.8.1

Také s ohledem na vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí se EHSV domnívá, že je důležité rozvíjet kvalifikace v jednotlivých útvarech nevládních organizací, sociálních podniků a ostatních podniků s cílem podporovat zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a vytvářet produkty a služby odpovídající potřebám takovýchto spotřebitelů (5).

4.9

Také programy EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení by podle EHSV měly být prioritními nástroji k aktivnímu předjímání změn, a měly by tak podpořit nepřetržité úsilí podniků a pracovníků. Jak se uvádí v Business Europe, 72 % podniků v EU projevilo potřebu systematicky školit vlastní zaměstnance a 32 % pracovníků v EU se v roce 2010 účastnilo odborných kurzů financovaných zaměstnavatelem.

4.10

Pokud jde o sociální reakci na krizi, nebyly národní balíčky podpor a dosud přijaté návrhy dostačující. Nebyl brán dostatečný zřetel na nutnost vytvářet pracovní místa či přijímat nezbytná opatření na podporu poptávky (jako např. balíčky koordinovanějších daňových pobídek a mzdové politiky).

4.10.1

Státní podpora a finanční prostředky ze strukturálních fondů určené na podporu zaměstnanosti v podnicích zasažených problémy souvisejícími s globalizací a úvěry musí být podmíněny tím, že zaručí, že nevytvoří překážky volné hospodářské soutěži, že budou usilovat zejména o udržení úrovně zaměstnanosti a že budou respektovat kolektivní smlouvy. Musí být zohledněn například vývoj v Nizozemsku, kde se velmi dobře osvědčil model samostatně výdělečně činných osob bez zaměstnanců. Nezaměstnaní tak díky tomuto systému mají šanci nabídnout své schopnosti a vytvářet si sami pracovní místa.

4.11

Podle EHSV je třeba, aby na úrovni EU došlo k užší koordinaci mezi politikami a útvary Komise, a byla tak jednotným a soudržným způsobem podpořena rozhodnutí podniků procházejících restrukturalizací:

4.12

EHSV se domnívá, že zásadní význam má zhodnocení úlohy sociálních partnerů a organizované občanské společnosti na všech úrovních: sociální dialog, vyjednávání a účast jsou nejen základními hodnotami evropského sociálního modelu, o něž se EHSV vždy zasazoval, ale také nástroji, které úspěšně podporují a propagují sociální soudržnost, kvalitní pracovní místa, vytváření nových pracovních míst a posilování inovací a konkurenceschopnosti evropských ekonomik.

4.13

Výbor v této souvislosti zdůrazňuje úlohu výsadního místa pro konstruktivní dialog, nápady a vypracovávání návrhů, kterou Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) vykonává díky svým bohatým zkušenostem nabytým od podepsání Smlouvy o ESUO.

4.14

Jak dokládají četné studie a analýzy osvědčených postupů nejen na úrovni EU, ale i členských států, vzájemná důvěra mezi sociálními partnery a efektivní sociální dialog jsou hlavními předpoklady co nejlepšího předjímání a řízení změn.

4.15

EHSV se zejména domnívá, že dialog, jednání a vyjednávání jsou nezbytnými podmínkami pro reformy a pro provádění koncepce flexikurity. Na jedné straně je třeba vytvořit rámcové podmínky, které podnikům – v nejrůznějších vnitrostátních situacích – umožní rychle a flexibilně se přizpůsobit inovacím, trhům a požadavkům uživatelů/spotřebitelů, a na straně druhé je nezbytné podpořit a usnadnit přizpůsobivost a profesní rozvoj pracovníků.

4.16

Kromě toho, jak již EHSV zdůrazňoval, „flexikurita“ sama o sobě může fungovat pouze za předpokladu, že zaměstnanci budou mít dobré odborné vzdělání, neboť existuje úzká vazba mezi novými dovednostmi a vytvářením nových pracovních míst. Navíc se EHSV domnívá, že opatření na zlepšení rozměru „jistoty“ (v širším slova smyslu) – včetně stabilních pracovních míst – jsou v současné době prvořadou prioritou.

4.17

EHSV považuje za důležité, aby veřejné orgány, vzdělávací instituce, školicí střediska a podniky spojily své síly ve snaze zlepšit nabídku pracovních míst a odborné přípravy, vypracovaly nové polyvalentní odborné profily a dovednosti a podpořily učení po celou dobu aktivního života.

4.18

EHSV v této souvislosti zdůrazňuje zásadní význam toho, aby byly – zejména pro mladé – zajištěny mechanismy přístupu k dalšímu vzdělávání a odborné přípravě, jejichž účelem je reagovat na potřeby nových odborných profilů a nových kvalifikací, v souladu s vizí Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa, k níž se měl EHSV možnost vyjádřit (6).

4.19

EHSV podporuje význam posílené spolupráce různých subjektů na místní úrovni, vzhledem k tomu, že právě na této úrovni jsou dobrý sociální dialog v atmosféře důvěry a kladný přístup ke změnám důležitými faktory předcházení a omezování negativních sociálních dopadů.

4.20

Zvláštní pozornost si podle EHSV zasluhují malé a střední podniky, kterým musí být umožněno těžit z vhodných opatření veřejných orgánů a soukromých subjektů – jako jsou např. sdružení zaměstnavatelů a profesní asociace, obchodní, průmyslové a řemeslné komory a další instituce – především na místní a regionální úrovni a které musí mít přednostní přístup k úvěrům a k odborné přípravě a možnost využívat vhodná opatření na zjednodušení byrokracie a administrativy.

4.21

Další konzultace a definice politiky předjímání a restrukturalizací by měly vycházet z výsledků hlubších průzkumů, studií a zpráv na evropské úrovni za uplynulých více než sedm let.

4.22

Pokud se pozornost v minulosti jasně soustředila na analýzu a výměnu osvědčených postupů (7) a inovativních zkušeností, měla by se EU v budoucnosti více zaměřit na konkrétní opatření, tj. na rozvoj a na růst, a podpořit uplatňování společných hlavních směrů, norem a referenčních rámců opírajících se o evropské acquis a o společné hodnoty.

4.23

V neposlední řadě EHSV zdůrazňuje význam lidského faktoru. Lidé – a rodiny –, oběti restrukturalizací v odvětvích a podnicích, mají často dramatický úděl, který není vždy brán v potaz. Měla by být přijata opatření v oblasti psychologické a sociální podpory, bez ohledu na nezbytnou obnovu investic a návrat k růstu a k udržitelnému růstu pracovních míst.