Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

Dne 15. listopadu 2011 se Evropský parlament a dne 29. listopadu 2011 Rada, v souladu s čl.50 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. března 2012.

Na 479. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. března 2012 (jednání dne 29. března), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 125 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.1 Mikropodniky a malé a střední podniky tvoří převážnou část sítě podniků v EU, a proto EHSV vítá všechny iniciativy, které by mohly vést k lepšímu fungování jednotného trhu a jež by usnadnily a podpořily přeshraniční investice a přeshraniční obchod. Malé a střední podniky přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a inovacím největší měrou. Jsou však také nejzranitelnější vůči změnám a vývoji situace.

1.2 Zjednodušení postupů navržené v této revizi je tedy v souladu s cíli vytyčenými ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, se zásadou zjednodušení podle sdělení nazvaného Akt o jednotném trhu a s uznáním ústřední role malých a středních podniků v hospodářském rozvoji, jak je uvedeno ve sdělení Komise s názvem Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act pro Evropu.

1.3 Plná harmonizace kritérií pro kategorizaci na základě velikosti podniků v celé Evropské unii je iniciativa, kterou je nutno uvítat a která by podle názoru EHSV měla být rozšířena i na takzvané mikropodniky. Měla by se tedy podpořit existence jednoho jediného pravidla pro zařazování do kategorií, které by platilo pro celou podnikatelskou sféru. Toto celkové sjednocení podporující rovnost v celé EU je nutno pokládat za důležité opatření na podporu hospodářské soutěže.

1.4 Rovněž je nutno zdůraznit skutečnost, že členské státy nesmějí malým podniků ukládat povinnost poskytovat doplňující informace mimo informace uvedené v nové směrnici. Jedině tak je možné plně dosáhnout cíle zjednodušení, jejž si tato revize vytyčila, a jeho uplatnění v zájmu všech a zároveň chránit zájmy uživatelů finančních informací, ať to jsou investoři, věřitelé, stát nebo široká veřejnost.

1.5 EHSV zastává názor, že pokud budou ochráněny výše uvedené zájmy, lze navržená zjednodušení a harmonizaci uplatnit rovněž pro fiskální účely, a zabránit tak tomu, aby členské státy mohly žádat poskytování doplňujících informací sloužících k výběru daní. Také bankovní sektor musí být upozorněn na změny a možnost přizpůsobení svých analytických metod novým pravidlům pro finanční výkazy, takže nebude nutné podávat doplňující informace.

1.6 Od samotného zjednodušení finančních výkazů nelze očekávat, že bude pobídkou k zakládání podniků a zlepšení podnikatelského prostředí. Tohoto cíle lze nepochybně dosáhnout současným přijetím dalších opatření k podpoře hospodářského růstu. Tato a jakékoli jiné iniciativy vedoucí ke snížení administrativních a oportunitních nákladů, stejně jako jiná opatření vedoucí ke snížení byrokratické zátěže (sdělovací povinnost, získávání povolení a oprávnění atd.), jsou však vítané.

1.7 Co se týče snížení nákladů, lidských i finančních, je nepochybné, že navržená zjednodušení uvolní prostředky použitelné v jiných oblastech provozu podniků.

1.8 EHSV zdůrazňuje a vítá význam zproštění povinnosti auditu u malých podniků, ať to jsou akciové společnosti či nikoli, domnívá se však, že by tento postup měl zůstat povinným pro podniky s více než 25 zaměstnanci. Nutnost této procedury je v některých malých podnicích značně zatěžujícím prvkem, a proto musí být zproštění auditu zajištěno u podniků nekótovaných na burze bez ohledu na právní formu společnosti. Tento postup má být používán fakultativně a na základě rozhodnutí společníků či akcionářů.

1.9 Protože se však účetní práce provádějí elektronicky a finanční výkazy jsou vypracovávány s použitím účetních softwarových programů dostupných na trhu, mohou mít tato zjednodušení v první fázi za následek zvýšené náklady z důvodu nutnosti aktualizace těchto softwarových programů, což nelze podceňovat.

1.10 Je také nutno zvážit dopad z hlediska nákladů, které si vyžádá úprava sběru dostupných informací, ať budou vyžadovány statistickými či daňovými úřady.

1.11 Ve většině malých podniků se na finanční výkazy nahlíží jako na pouhou povinnost nařízenou zákonem a sloužící daňové správě. I když k tomu značně přispívá malá velikost podniku, která znemožňuje najímání interních účetních, hlavním faktorem zůstává nedostatečné vzdělání manažerů a majitelů mnohých malých a středních podniků. Je proto třeba doporučovat a podporovat pokračování a další posílení iniciativ pro vzdělávání a zvyšování povědomí podnikatelů o možnostech interpretace dostupných informací, které mohou napomoci tomu, aby se vyhnuli některým chybám typickým pro řízení „poslepu“, bez potřebných nástrojů. Současně je nutno zvážit modernizaci vzdělávání odborných pracovníků účetních kanceláří, v nichž se zpracovává většina finančních výkazů malých podniků. Bude třeba podporovat rovněž vzdělávání těchto pracovníků v souvislosti se změnami v legislativě.

1.12 Co se týče povinnosti vykazování plateb vládám, která platí pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva v lesích, EHSV schvaluje zavedení tohoto opatření, ale zasazuje se za jeho rozšíření na ostatní důležitá odvětví. V zájmu transparentnosti by měla platit pro všechny koncese ve veřejném i soukromém zájmu, jako v případě obchodních transakcí souvisejících s dopravní, vodohospodářskou. energetickou a komunikační sítí a rovněž s hazardními hrami, kdy příslušné částky dosahují značné výše a transakce představují – s výjimkou hazardních her – základní veřejné služby pro obyvatelstvo.

1.13 Některá ustanovení posuzované směrnice jsou v rozporu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS – International Financial Reporting Standards), zejména co se týče skutečnosti, že se do rozvahy započítává ještě nesplacený kapitál, a co se týče maximální doby odepisování goodwillu. EHSV vítá skutečnost, že návrh směrnice nestanoví povinnost zavedení standardů IFRS pro malé a střední podniky, dokud nebude ve světě získáno dost zkušeností s jejich probíhající aplikací.

1.14 Stále se ještě diskutuje o uplatňování normy použitelné pro mikrosubjekty, která bude s těmito podniky nakládat samostatně. Je důležité, aby norma pro kategorizaci mikrosubjektů byla slučitelná s posuzovanou normou a aby nedošlo k tříštění informací do různých dokumentů.

2.1 Tento návrh směrnice navrhuje zrušení bodů 4 a 7 směrnice 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností a směrnice 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách a jejich nahrazení pouze jednou směrnicí o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků.

2.2 Tato revize patří do rozšířeného souboru iniciativ Komise ke zjednodušení postupů vyžadovaných od malých a středních podniků zaměřených na snížení administrativní zátěže uložené tomuto druhu podniků a doplňuje návrh směrnice z roku 2009 o finančních výkazech mikrosubjektů. Zpracování finančních výkazů je považováno za jednu z regulačních, ale pro podniky zatěžujících povinností, což je zvláště důležité pro podniky menší velikosti.

2.3 Revize směrnic o účetnictví je zmíněna ve sdělení Komise nazvaném Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst jako jeden z nástrojů k podpoře růstu, s důrazem na snížení regulačních požadavků na malé a střední podniky na evropské i vnitrostátní úrovni.

2.4 Cíli revize jsou: snížení administrativní zátěže, kterou představuje zpracování finančních výkazů, zejména pro malé podniky, a zjednodušení postupů; zpřehlednění finančních výkazů a zvýšení jejich vzájemné srovnatelnosti, což je důležité zejména pro podniky s přeshraničními aktivitami; ochrana uživatelů finančních informací; zprůhlednění plateb vládám prováděných podniky v těžebním průmyslu a odvětví těžby dřeva v původních lesích.

2.5 Byly konzultovány zainteresované strany včetně osob zodpovědných za zpracování finančních výkazů, uživatelů, normalizačních orgánů a veřejných orgánů, rovněž bylo provedeno posouzení dopadu, přičemž se dospělo k následujícím závěrům:

2.6 Jako způsob ochrany zainteresovaných stran před případným omezením množství dostupných informací se zavádí povinnost zveřejňování informací vztahujících se k zárukám a závazkům a k operacím spřízněných stran. Tato povinnost již v některých zemích existovala.

2.7 Očekává se, že zjednodušení účetních pravidel pro malé a střední podniky přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí a podnítí zakládání podniků, což bude mít následně pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst. Protože však budou úspory spojené s tímto zjednodušením pocházet ze snížení nákladů na honoráře proplácené externím autorizovaným účetním nebo společnostem poskytujícím účetní služby, lze současně očekávat mírně negativní dopad ve vztahu k zaměstnanosti, což se podle Komise projeví jako celkově nulový dopad tohoto opatření, i pokud jde o zaměstnanost.

2.8 Neočekává se, že by zjednodušení zpracování účetnictví nejmenších podniků vyvolalo snížení stimulace růstu. Zvýšení nákladů, které by způsobilo přehodnocování velikosti podniku, není považováno za rozhodující faktor pro růst podniků.

3.1 S cílem snížit administrativní zátěž vztahující se ke zpracování finančních výkazů se pro malé podniky zavádí specifický režim omezující povinnost vykazovat některé údaje v komentáři. Z povinných údajů zůstávají pouze: účetní zásady; záruky, závazky, podmíněná aktiva a závazky, jakož i ujednání, jež nejsou vykázány v rozvaze; události po datu účetní závěrky, jež nejsou vykázány v rozvaze, dlouhodobé a zajištěné závazky; transakce se spřízněnými stranami. Ačkoli je vykazování událostí, ke kterým došlo po datu účetní závěrky, a transakcí se spřízněnými stranami v některých členských státech povinné, většina členských států je nevyžaduje a mohlo by to představovat nové povinnosti. Přesto je zavedení této povinnosti považováno za nezbytné, aby bylo kompenzováno omezení dostupných informací a aby byli chráněni uživatelé informací.

3.2 Harmonizují se limity pro kategorizaci z hlediska velikosti podniků na malé, střední a velké (což se vypočte podle bilanční sumy, celkového obratu a počtu pracovníků), a tím bude zajištěna jednotná typizace v celé EU. K podnikům stejné velikosti se tedy bude přistupovat v různých členských státech stejným způsobem. Takto budou mít ze snížení administrativní zátěže, které je cílem návrhu, stejný prospěch podniky menší velikosti ve všech členských státech.

3.3 Audit výkazů již nebude pro malé podniky povinný. Avšak nezdá se, že by bylo – se zřetelem na velikost dotyčných podniků – v obecné rovině zpochybněno vyžadování transparentnosti při předkládání výkazů. Nezávislá certifikace výkazů, i když zjednodušených, a požadavek transparentnosti při předkládání výkazů a informací pro zainteresované strany, včetně sociálního dialogu, jsou pro malé podniky i nadále nezbytné.

3.4 Předložení konsolidovaných finančních výkazů už není povinné pro malé skupiny (pokud mateřský podnik a dceřiné podniky na konsolidovaném základě nepřekračují dvě ze zaváděných kritérií).

3.5 Obecné zásady „významnosti“ a „obsahu nad formou“ přestávají být povinné, což ve spojení se snížením možností poskytování doplňkových informací členským státům napomáhá k harmonizaci postupů v celé EU a zvyšuje stupeň vzájemné srovnatelnosti finančních výkazů.

3.6 Pro velké podniky a subjekty veřejného zájmu z odvětví těžebního průmyslu a odvětví těžby dřeva v původních lesích se zavádí nový postup pro vykazování plateb odvedených vládám.

4.1 Dopad současné zátěže při zpracovávání finančních výkazů je značný, a proto EHSV podporuje cíl Komise postupy zjednodušit za uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“. Administrativní zátěž a oportunitní náklady při zpracovávání finančních výkazů jsou nejvyšší u mikropodniků a malých a středních podniků, dopad těchto zjednodušení bude tedy pociťovat velká většina evropských podniků.

4.2 Od vzniku jednotného trhu uplynulo již téměř 20 let a Komise nyní projevuje vůli zjednodušit postupy, kterými byly dosud podniky zatěžovány. Význam snahy o zjednodušení je nepochybný a je nutno ji uvítat a podporovat cíle, na které se zaměřuje. Přesto je nutná opatrnost, aby touha po zjednodušení nevedla k riziku nadměrného zjednodušení a aby byla zajištěna důvěra a informovanost zainteresovaných stran a uživatelů finančních informací, jak tomu podle všeho v posuzovaném návrhu je. Zjednodušení nesmí vést k tomu, že bude nutné rozšířit informace uvedené ve finančních výkazech o dodatečné údaje, aby vyhovovaly požadavkům na daňové informace nebo bankovním požadavkům. Pokud by taková potřeba vznikla, mělo by to nepříznivý účinek, přesně opačný předpokládanému cíli, který by ještě více zvyšoval náklady podniků, jež by musely vyplňovat tři typy různých výkazů sloužících různým účelům: zákonným, daňovým a finančním.

4.3 Jako u každé změny budou v současnosti předkládané návrhy vyžadovat úpravy, které, i když z počátku nemusí být přijaty jednoznačně ani mít silný ekonomický dopad, budou nezbytně představovat snížení nákladů a sjednocení kritérií a typu informací vyžadovaných v celé EU. Zpočátku může dokonce převládnout negativní dopad z hlediska zásadních nákladů, protože bude nutno provést aktualizace softwarových programů, školení a úpravy v oblasti sběru daňových a statistických údajů. Tyto náklady budou jistě rychle kompenzovány výhodami vyplývajícími z úprav. Snahu o zjednodušení je nutno podporovat, k čemuž může přispět provádění těchto opatření současně s dalšími, která podporují vzdělávání a zvyšují znalosti podnikatelů, autorizovaných účetních a uživatelů informací obsažených ve finančních výkazech.

4.4 Zvláštní důležitost v tomto návrhu na změnu směrnic má zavedení zproštění povinnosti auditu u malých podniků, ať jsou akciovými společnostmi či nikoli. EHSV není této výjimce nakloněn, pokud jde o podniky s více než 25 zaměstnanci, neboť certifikace nezávislým oprávněným orgánem znamená pro malé a střední podniky cennou pomoc a záruku. Povinný audit plní společenskou funkci potvrzení věrohodnosti finančních výkazů, což je ve společnosti, která je tržní ekonomikou z velké míry závislou na výkonnosti podniků, nezbytnou podmínkou. Toto opatření má velmi významný finanční dopad na malé podniky nekótované na burze, které k tomuto postupu byly nuceny pouze na základě právní formy bez ohledu na svou velikost. Nedává smysl, aby malému podniku nekótovanému na burze, a proto nepodléhajícímu povinnosti zveřejňování a transparentnosti, která z toho vyplývá a jejíž zachování je zásadní, byla nařízena zatěžující procedura pouze proto, že byl ustaven jako právnická osoba, jejíž právní forma ji k tomu zavazuje. Povinný audit má sloužit účelům příjemců finančních výkazů, a nikoli pouze povinným právním formalitám vztahujícím se bez rozlišování k právní formě podniků. Rozhodnutí, zda přistoupí k auditu výkazů či nikoli, mají provádět společníci a akcionáři, manažeři a jednatelé malých podniků, a členským státům musí být zabráněno, aby tuto povinnost ukládaly, i kdyby kvůli tomu bylo nezbytné upravit vnitrostátní zákony o právní kategorizaci různých forem společností.

V podnicích s více než 25 zaměstnanci bude možné požadovat povinný audit.

4.5 Stejně jako ve stanovisku k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 78/660/CEE o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty vítá EHSV návrh na zjednodušení jako formu stimulace podnikání a konkurenceschopnosti, což přispívá k dokončení jednotného trhu. Vítá rovněž snahu o jednotnost uložením zjednodušení ve všech členských státech, jak bylo již dříve prosazováno.

4.6 Další inovace, jež si zasluhuje pozornost a jejíž význam je pro podporu jednotného trhu nepochybně důležitý, je definice kritérií pro velikost a jejich uplatnění ve všech členských státech. Pouze tak lze zajistit rovný přístup k podnikům stejné velikosti v celé EU. Kategorie uvedené ve článku 3 směrnice neobsahují mikropodniky, což je v rozporu s definicemi používanými v některých otázkách, jako je např. státní podpora, příspěvky ze strukturálních fondů a unijních programů. Tato kategorie podniků, uznávaná jako zdroj podnikatelské dynamiky a tvorby pracovních míst, je zahrnuta v doporučení 2003/361/ES. Je tedy nutno přikročit k zahrnutí definice kategorie mikropodniků do této směrnice, aby byly v jednom dokumentu obsaženy všechny kategorie podniků běžně používané v EU.

4.7 Pokud jde o mikropodniky, návrh směrnice z roku 2009 vztahující se k těmto subjektům zůstává ještě ve stadiu projednávání. Zdá se, že rozdělení do dvou dokumentů pojednávajících o témž předmětu nedává smysl. Tříštění informací zvyšuje náklady uživatelů a je zdrojem nedorozumění, kterým je nutno a v tomto případě i možno zabránit. Je tedy důležité, aby norma o kategorizaci mikrosubjektů byla v souladu s tímto návrhem směrnice a aby s ním dokonce byla sjednocena, čímž se předejde tříštění informací a potřebě konzultace několika dokumentů ze strany podniků a účetních.

4.8 Co se týče otázky vykazování plateb vládám, i když může existovat případný odpor proti uplatňování tohoto opatření v jiných hospodářských odvětvích veřejného zájmu anebo zahrnujících veřejné koncese nad rámec těch, jež jsou stanoveny pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva v původních lesích, EHSV obhajuje snahu o dosažení tohoto cíle vzhledem k tomu, že zná vztahy mezi společnostmi a veřejným sektorem v transakcích spojených s dopravní, vodohospodářskou, energetickou a komunikační sítí a rovněž s hazardními hrami. Zavedení tohoto opatření je inovační, ale může být a je žádoucí, aby šlo ještě dále.

4.9 Zdá se, že existují ustanovení, která jsou v rozporu s ustanoveními IFRS, a to v době, kdy již většina zemí EU přijala mezinárodní normy, ačkoli přijetí této normy vztahující se k malým a středním podnikům není v Evropě obecnou povinností. Standardy IFRS jsou již povinné při zpracování finančních výkazů podniků kótovaných na burze, přičemž existuje tendence ke sjednocení účetních postupů, kterou by proto tato směrnice měla respektovat. V tomto ohledu je nutno zmínit, že existují rozpory ve dvou záležitostech: započtení ještě nesplaceného kapitálu a maximální doby odepisování goodwillu v trvání pěti let do rozvahy v rámci základního kapitálu. Jakmile budou získány zkušenosti s aplikací nových standardů IFRS na malé a střední podniky v mezinárodním měřítku a nebude-li oprava těchto dvou nesrovnalostí neslučitelná se zjednodušením postupů, bude třeba přizpůsobit pravidla používaná v EU přijatým mezinárodním normám.

V Bruselu dne 29. března 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON