22.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/120

1.1

Cíl Digitální agendy pro Evropu, jenž spočívá ve vytvoření vysokorychlostní širokopásmové digitální infrastruktury pro všechny s využitím pevných i bezdrátových technologií, vyžaduje přijetí opatření na odstranění digitálních překážek, způsobených nedostatečným propojením a nedostatečnou technickou interoperabilitou, a rozdílů mezi územími a sociálními skupinami na úrovni členských států i EU.

Komise vypracovala v rámci svého návrhu hlavních směrů transevropských telekomunikačních sítí seznam projektů společného zájmu v oblasti rozvoje širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb, aby bylo možné odstranit překážky bránící rozvoji jednotného digitálního trhu a vyřešit problém nedostatečných investic do širokopásmových sítí v Evropě ve srovnání s jejími konkurenty.

1.2

EHSV tedy souhlasí s rozhodnutím Komise zahájit plán propojení Evropy a zvláště se domnívá, že snaha o rozvoj širokopásmových sítí je do velké míry konkrétní a pozitivní odpovědí na požadavky „Digitální agendy pro Evropu“, neboť se řeší problém nedostatečných investic do širokopásmových sítí (1).

1.3

Jak EHSV již zdůraznil v řadě stanovisek, všeobecný přístup k širokopásmovému připojení není podle jeho přesvědčení pouze nezbytným předpokladem rozvoje moderních ekonomik, ale také aspektem nezbytným pro tvorbu nových pracovních míst, pro lepší soudržnost a pro blahobyt a zapojení subjektů a celých hospodářsky a kulturně znevýhodněných odvětví do digitální společnosti (2).

1.4

Definice cílů a priorit projektů obecného zájmu odpovídá základnímu požadavku optimálně využívat finanční prostředky a bez plýtvání těmito prostředky realizovat přesně definované cíle.

V tomto ohledu je zásadní, aby projekty určené k financování splňovaly i požadavek na podporu propojení a interoperability vnitrostátních sítí, bez nichž by jednotný digitální trh zůstal nedokončen.

1.5

EHSV doporučuje Komisi, aby co nejbedlivěji a co nejdůsledněji určila kritéria výběru projektů, které budou financovány, s cílem použít finanční prostředky k zajištění celoevropského připojení, k podpoře vzdálených území, k pomoci malým a středním podnikům v přístupu do digitální ekonomiky a ke zlepšení sociální soudržnosti. V zájmu splnění těchto požadavků a informování institucí a občanů by Komise měla pravidelně vypracovávat zprávu o využívání prostředků.

1.6

EHSV je do určité míry zaskočen jistou nejednoznačností znění čl. 5 odst. 6, jenž Komisi dává rozsáhlou pravomoc přijímat akty, „které mění popis projektů společného zájmu zahrnutých do přílohy“. Je třeba co nejvíce omezit rozhodnutí ovlivněná politickým oportunismem (viz čl. 5 odst. 7 písm. b), kde se hovoří o „nových politických prioritách“) či lobbistickými tlaky, a namísto toho upřednostnit kritéria technických inovací, přidané hodnoty a souladu se stanovenými cíli. EHSV trvá na tom, že akty v přenesené pravomoci by měly mít přesně vymezené lhůty a účely.

1.7

EHSV se domnívá, že je důležité, aby projekty určené k financování dodržovaly zásadu technologické neutrality, jež je pro skutečně otevřený internet zásadní (3).

1.8

Finanční prostředky je nutné využívat k efektivnímu budování otevřených sítí přístupných na nediskriminační bázi, jež umožní přístup nových operátorů, budou využívat nejúčinnější technologie a budou dostupné za cenu, kterou si občané i podniky mohou dovolit.

1.9

EHSV by si též přál, aby Komise lépe koordinovala přidělování fondů zakotvených v nařízení s fondy spojenými s jinými iniciativami tak, aby nedocházelo k jejich překrývání ani opomíjení.

1.10

Je zapotřebí co nejdříve provést mapování na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, jež si přeje i Komise, za účelem určení mezer v pokrytí a vyslání podnětu k novým iniciativám veřejných a soukromých investorů.

1.11

Důležité je též otevřít se spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, aby došlo k posílení interoperability příslušných telekomunikačních sítí.

1.12

EHSV též znovu zdůrazňuje své přesvědčení o nevyhnutelnosti okamžitého zařazení připojení k internetu do univerzální služby (4) a domnívá se, že jde o jednu z priorit na cestě k tomu, aby EU byla konkurenceschopnější a více podporovala začleňování. Nicméně než bude dosaženo tohoto cíle, je třeba všem občanům zaručit veřejný či soukromý přístup k širokopásmovému připojení za přiměřené náklady.

2.1

Dne 29. června 2011 přijala Komise nové hlavní směry transevropských telekomunikačních sítí a zveřejnila návrh nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020 (5), který zahrnuje vytvoření nového integrovaného nástroje pro investování do projektů prioritního zájmu EU v infrastruktuře v odvětvích dopravy, energetiky a telekomunikací a byl nazván „Nástroj pro propojení Evropy“. Celková finanční dotace včetně spolufinancování ze strany EU, které má vysokou přidanou hodnotu, dosahuje výše 50 miliard, z nichž 9,2 mld. je určeno na digitální sítě a služby, přičemž potřebná částka se odhaduje nejméně na 270 mld. eur.

2.2

Komise navíc navrhuje vydat eurobondy (tzv. projektové dluhopisy), aby přilákala větší množství veřejných i soukromých investorů, a snížila tak riziko pro investory z třetích zemí. Z rozpočtu EU tak bude Evropské investiční bance (EIB) poskytnut kapitál na částečné pokrytí rizika, jež na sebe bere, když spolufinancuje způsobilé projekty. Rozpočet EU tedy poskytne určitou záruku, aby EIB mohla financovat předmětné projekty, nicméně zbylé riziko přebírá EIB. Během pilotní fáze (2012–2013) bude EIB převeden rozpočet ve výši 20 mil. pocházející z přerozdělení nevyčerpaných prostředků evropských programů v oblasti telekomunikací, který by měl podle očekávání Komise mobilizovat další veřejné či soukromé investory.

2.3

V hlavních směrech pro transevropské telekomunikační sítě Komise stanovuje několik směrů týkajících se cílů a priorit širokopásmových sítí a infrastruktury digitálních služeb v oblasti telekomunikací, s cílem:

2.4

Cílem nařízení je omezit problematická místa, která brání dokončení jednotného digitálního trhu, a podpořit napojení na síť a přístup i k infrastruktuře veřejných digitálních služeb. Cílem je vymýtit nedostatky na straně nabídky, jejichž dokladem je vysoký počet úpadků podniků a pokles investic do širokopásmového připojení a služeb obecného zájmu, jež mají ovšem nízkou návratnost (např. elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronická identita (eIdentity), elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) a jejich přeshraniční interoperabilita). Také poptávka po službách může růst pouze za předpokladu, že všichni občané budou mít možnost připojení k digitálním sítím.

2.5

Balíček návrhů předkládá inovační finanční nástroje, které mohou pomocí pákového efektu podpořit veřejné i soukromé investice a spolufinancování prostřednictvím grantů v odvětvích infrastruktury tak, aby do roku 2020 došlo ke splnění cílů Digitální agendy pro Evropu, tj. všeobecného pokrytí rychlostí 30 Mb/s a nejméně 50 % domácností vybavených rychlostí převyšující 100 Mb/s.

2.6

Priority projektů společného zájmu jsou následující:

3.1

Je tomu poprvé, kdy Komise s cílem dosáhnout součinnosti a realizovat strategickou vizi navrhuje jednotný nástroj financování pro trojici odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací. Tento nový přístup je velmi významný a může sloužit jako příklad také pro členské státy a jejich politiky v oblasti infrastruktury. Nástroj pro propojení Evropy navíc tím, že usiluje o vybudování inteligentních, udržitelných a plně vzájemně propojených sítí, významně přispěje k realizaci evropského jednotného trhu. V důsledku pak také tím, že zvýší důvěryhodnost projektů v oblasti infrastruktury a sníží jejich rizikovost, bude možné přilákat další financování ze strany veřejného a soukromého sektoru.

3.2

V tomto novém scénáři nabývá na zvláštním významu úloha širokopásmových sítí a služeb. EHSV již poukázal na význam zajištění odpovídajícího přístupu občanů k širokopásmovému připojení a maximálních výhod pro uživatele vyplývajících ze skutečné hospodářské soutěže poskytovatelů spojené s politikou podpory investic do infrastruktury a inovací ze strany členských států (6).

3.3

Investice do telekomunikací, zejména do širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb, jsou nezbytnou podmínkou pro inteligentní, ale také udržitelný hospodářský růst Unie podporující začlenění. S tímto finančním závazkem a prováděcím nařízením jsme blíže cíli digitální agendy (dosáhnout do roku 2020 univerzálního pokrytí rychlostí nejméně 30 Mb/s a nejméně poloviny domácností rychlostí vyšší než 100 Mb/s).

3.4

Rozhodnutí Komise o nástroji pro propojení Evropy je konečně pozitivní reakcí na pochybnosti vyjádřené EHSV (7) ohledně určité „nekonkrétnosti “ akčního plánu obsaženého ve sdělení „Digitální agenda pro Evropu“ a nedostatečných investic do telekomunikačních sítí v důsledku nízké očekávané návratnosti v řadě veřejných služeb a také vzhledem k objektivním obtížím vzdálených regionů. Jedná se o velkou překážku budování jednotného evropského prostoru, který by byl přístupný, rychlý a udržitelný pro místní samosprávu, občany, podniky i neziskový sektor.

3.5

EHSV již v řadě stanovisek zdůraznil, že všeobecný přístup k širokopásmovému připojení není pouze nezbytným předpokladem rozvoje moderních ekonomik, ale také zásadním aspektem blahobytu a zapojení subjektů a celých hospodářsky a kulturně znevýhodněných odvětví do digitální společnosti (8). Připomeňme, že ve sdělení Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení ze dne 20. března 2006 (9) se uvádí, že „široký přístup k širokopásmovému připojení je klíčovou podmínkou pro rozvoj moderních hospodářství a je významným hlediskem lisabonské agendy“.

3.6

Nutnost intenzivního evropského úsilí v této oblasti jednomyslně a důrazně podpořilo také první shromáždění Digitální agendy, které proběhlo ve dnech 16. a 17. června 2011 v Bruselu pod vedením místopředsedkyně Komise N. Kroesové a za účasti více než 1 000 zainteresovaných stran (10), jako jsou: poskytovatelé obsahu, výrobci zařízení, investoři a telekomunikační operátoři z předních světových společností. Účastníci souhlasili s hodnocením Komise, že stávající telekomunikační investiční model nestačí na to, aby bylo dosaženo zavedení dostupných, kvalitních infrastruktur širokopásmového připojení (rychlost, stabilita, udržitelná cena, přístupnost pro všechny). V této souvislosti se EHSV domnívá, že by bylo zajímavé prohloubit analýzu situace v Indii, kde federální vláda oznámila, že v roce 2014 poskytne s využitím kombinace pevných i bezdrátových technologií širokopásmové připojení 600 milionům občanů. Rozsah tohoto úsilí je srovnatelný s EU, a indická iniciativa by proto měla být zdrojem osvědčených postupů na základě zřízení kulatého stolu Výboru EU-Indie (11).

4.1

Mezi projekty společného zájmu, které Komise zařadila mezi způsobilé k financování z těchto fondů, jsou: transevropská vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy, přeshraniční poskytování služeb elektronické správy založené na plně interoperabilní identifikaci a ověřování (postupy pro založení podniku, pro přeshraniční zadávání veřejných zakázek, elektronickou justici, přeshraniční služby elektronického zdravotnictví, zejména radiodiagnostika na dálku), vzdálený přístup ke kulturnímu dědictví, bezpečnost internetu pro nezletilé ochrana proti podvodům v elektronickém obchodování, inteligentní energetické služby.

4.2

Tyto projekty přispívají k hospodářskému růstu a podporují rozvoj jednotného trhu tím, že posilují konkurenceschopnost evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků, a zvyšují kvalitu života občanů, podniků a orgánů správy díky podpoře vzájemného propojení a interoperability vnitrostátních telekomunikačních sítí a přístupu k nim.

4.3

Komise již určila hlavní kritická místa k nápravě, mají-li být efektivně splněny cíle Digitální agendy pro Evropu (12) (jedné ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020). K této věci EHSV uvedl, že „nevhodné provádění politických iniciativ podtrhlo liknavost ve fungování evropské digitální ekonomiky způsobenou roztříštěností a nedostatkem investic“ (13).

4.4

S návrhem Komise lze souhlasit, pokud jde o výzvu členským státům k zahájení iniciativ zaměřených na zpřístupnění integrované sítě účelných obsahů a služeb občanům, i když se zatím neuvažuje o možnosti evropské elektronické totožnosti (eID) pro každého občana, což by usnadnilo poskytování elektronických služeb a obchodování on-line, která již byla předmětem konkrétního doporučení EHSV (14).

4.5

Finanční nástroj předložený Komisí může vyřešit problém, který dosud omezoval možnost silné infrastruktury. Výhradní využití strukturálních fondů a programu pro konkurenceschopnost a inovace pro infrastruktury digitálních služeb jenom v rozsahu pilotních projektů by nebylo dostatečným kritickým množstvím k podstatnému rozšíření digitálních služeb. V současné době jsou investice do širokopásmového připojení v řadě regionů z důvodu nedostatečné konkurence a vysokého tržního rizika nedostačující, veřejné služby jsou málo rozvinuté a nejsou vzájemně propojeny z důvodu roztříštěnosti technických řešení. Pokračováním v této cestě bychom nedosáhli skutečného jednotného digitálního trhu a mnozí evropští občané by zůstali vyloučeni.

4.6

EHSV považuje za důležité, aby projekty, jež mají být z těchto fondů financovány, dodržovaly zásadu technologické neutrality, jež je pro skutečně otevřený internet zásadní. (15)

4.7

EHSV dále již mnoho let důrazně vyslovuje své přesvědčení o nevyhnutelnosti zařazení připojení k internetu do univerzální služby (16). Výbor opět konstatuje, že se Komise této důležité otázce vyhýbá, neboť komisařka Kroesová při přezkumu oblasti působnosti univerzální služby vyloučila zařazení mobilních telekomunikačních služeb a vysokorychlostního připojení (17). Komise tento závěr opírá o veřejnou konzultaci zahájenou v březnu 2010, podle jejíchž závěrů by to znamenalo výraznou zátěž pro dané odvětví a dopad na spotřebitelské ceny v některých členských státech, kde jsou tyto služby dosud slabě rozvinuty.

4.8

Je překvapením, že ačkoli Komise chápe nutnost zajistit kvalitativní skok Unie v oblasti infrastruktury, zůstává naproti tomu velice zdrženlivá, pokud jde o možnost změnit předpis o univerzální službě v telekomunikacích, který pochází již z roku 2002 (18).

EHSV chápe hospodářské problémy, na něž Komise poukázala, nicméně též zdůrazňuje, že než bude dosaženo tohoto prioritního cíle, jenž musí být splněn co nejdříve, musí být všem občanům zaručen veřejný či soukromý přístup k širokopásmovému připojení za přiměřené finanční a logistické náklady.