11.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 380/140

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 34 této smlouvy,

—

s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložil Alexander Graf Lambsdorff za skupinu ALDE, o prioritách Evropské unie na 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (B7-0072/2011),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 25. března 2010 k 65. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (1),

—

s ohledem na priority EU na 65. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, které schválila Rada dne 25. května 2010 (2),

—

s ohledem na 65. zasedání Valného shromáždění OSN, zejména na jeho rezoluce o mezinárodní spolupráci v oblasti humanitární pomoci v případě přírodních katastrof, od okamžité k rozvojové pomoci (3), o stavu lidských práv v Íránské islámské republice (4), o situaci lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (5), o podpoře demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu (6), o podpoře míru, nezbytné podmínce plného uplatňování všech lidských práv všemi (7), o zlepšování mezinárodní spolupráce v oblasti lidských práv (8), o operační činnosti k rozvoji systému Organizace spojených národů (9), o úloze OSN při podpoře rozvoje v kontextu globalizace a vzájemné závislosti (10), o novém mezinárodním hospodářském řádu (11), o spolupráci mezi Organizací spojených národů, národními parlamenty a Meziparlamentní unií (12), o Organizaci spojených národů v globální správě (13), o cestě ke světu bez jaderných zbraní: uspíšení uplatňování závazků v oblasti jaderného odzbrojení (14), o revizi struktury OSN pro budování míru (15) a o dodržení slibu: společně k dosažení Rozvojových cílů tisíciletídéveloppement (16),

—

s ohledem na návrh rezoluce ze dne 14. září 2010 (17) a na rezoluci ze dne 3. května 2011 (18) Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů,

—

s ohledem na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) v roce 2010 a na přezkum rozvojových cílů tisíciletí, Komise pro budování míru (PBC) a Rady pro lidská práva (HRC),

—

s ohledem na zprávu zprostředkovatelů o revizi Komise pro budování míru nazvanou Revize struktury OSN pro budování míru (19),

—

s ohledem na nový subjekt OSN zaměřený na rovnost žen a mužů (orgán OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen – UN Women),

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva nazvanou Prosazování lidských práv a základních svobod prostřednictvím lepšího porozumění tradičním hodnotám lidstva, která byla přijata dne 24. března 2011, a s ohledem na zamítavé stanovisko EU k této rezoluci,

—

s ohledem na předběžný seznam bodů, které mají být zařazeny na pořad jednání 66. řádného zasedání Valného shromáždění OSN (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o prioritách 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva a o hodnocení v roce 2011 (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o budoucnosti strategického partnerství mezi EU a Afrikou v návaznosti na třetí vrcholnou schůzku mezi EU a Afrikou (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o konferenci o změně klimatu v Cancúnu (COP16) (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2010 o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 o reformě Organizace spojených národů (26),

—

s ohledem na čl. 121 odst. 3 a článek 97 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0189/2011),

A.

vzhledem k tomu, že mezinárodní řád prochází obrovskou proměnou, což vyžaduje, aby se Evropská unie aktivněji zapojovala do spolupráce se stávajícími i dalšími vznikajícími světovými velmocemi a s jinými partnery v rámci dvoustranných a mnohostranných vztahů s cílem podporovat účinná řešení problémů, které postihují občany EU a celý svět,

B.

vzhledem k tomu, že EU by měla hrát aktivní úlohu při budování Organizace spojených národů, která může efektivně přispívat ke globálním řešením, míru, bezpečnosti, demokracii a mezinárodnímu řádu založenému na právním státě; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii se EU oficiálně zavázala k účinnému multilateralismu, jehož jádro tvoří silná OSN, což je nezbytné pro řešení globálních výzev, jako je změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, snižování chudoby a rozvoj pro všechny, dopady demografických změn a migrace a mezinárodní organizovaný zločin,

C.

vzhledem k tomu, že EU čelí v rychle se měnícím světě řadě úkolů, k jejichž řešení je nezbytný společný mezinárodní postup; vzhledem k tomu, že EU může v tomto úsilí čerpat z dobře fungujícího multilateralismu, univerzální hodnoty lidských práv, otevřeného světového hospodářství založeného na transparentních a vyvážených pravidlech opírajících se o mezinárodní dohody a ze svého jedinečného širokého souboru nástrojů,

D.

vzhledem k tomu, že Lisabonskou smlouvou byly vytvořeny nové stálé struktury pro vnější zastoupení EU a v důsledku toho musí noví zástupci EU převzít funkce, které předtím vykonávalo rotující předsednictví EU,

E.

vzhledem k tomu, že článek 34 Smlouvy o Evropské unii ukládá členským státům Evropské unie, aby koordinovaly svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, a dále stanoví, že členské státy, které jsou rovněž členy Rady bezpečnosti OSN, „harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy a vysokého představitele“ a budou „hájit postoje a zájmy Unie“; vzhledem k tomu, že členské státy, které jsou v současnosti členy Rady bezpečnosti OSN (Francie, Spojené království, Portugalsko a Německo), své činnosti neharmonizovaly a nevystoupily s jednotným postojem v souvislosti s vojenským zásahem v Libyi, a to zejména v souvislosti s hlasováním o rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973,

F.

vzhledem k tomu, že článek 47 Smlouvy o Evropské unii zakládá právní subjektivitu Evropské unie, z níž vyplývají práva a povinnosti platné v rámci mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že EU sdílí cíle Charty Organizace spojených národů a řídí se jejími zásadami; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva jako celek Evropské unii umožňuje, aby plnila mezinárodní úlohu, která odpovídá jejímu významnému hospodářskému postavení a jejím ambicím, a aby v souladu s Evropskou bezpečnostní strategií z roku 2003 dostála své úloze globálního hráče schopného přijmout díl odpovědnosti za světovou bezpečnost a ujmout se vůdčí role při formulování společných, multilaterálně dohodnutých řešení společných výzev jednotnějším způsobem; vzhledem k tomu, že Unie, má-li jednat účinně, musí jasně stanovit své strategické zájmy a cíle,

G.

vzhledem k tomu, že globální partnerství napomáhají dosažení společně stanovených globálních cílů; vzhledem k tomu, že EU je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a hlavním partnerem OSN v jejím úsilí v rámci všech tří pilířů své činnosti, včetně krizových a pokrizových situací, a že příspěvek členských států činí 38 % řádného rozpočtu OSN; vzhledem k tomu, že pevné a stabilní partnerství EU-OSN je zásadní pro práci Organizace spojených národů a klíčové pro roli EU jako globálního aktéra,

H.

vzhledem k tomu, že zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by mělo významně přispět k dalšímu provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 a 1820 a následujících rezolucí, a to prostřednictvím její interní struktury i vnějších činností a politiky,

I.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN hlasovalo na doporučení Rady OSN pro lidská práva dne 1. března 2011 pro pozastavení členství Libye v Radě OSN pro lidská práva,

J.

vzhledem k tomu, že odhodlanější úsilí v boji proti terorismu ve světě zvýšilo potřebu řešit bezpečnost při plném dodržování lidských práv a základních svobod,

a)

rozvíjet účinný multilateralismus jako prvořadý strategický zájem Unie a posílit soudržnost a viditelnost EU jako globálního aktéra v OSN, mimo jiné zlepšením koordinace vnitřních konzultací EU o otázkách týkajících se OSN a podporou většího dosahu pomoci v širší škále otázek; pověřit místopředsedkyni / vysokou představitelku vypracováním směrnic pro pravidelné konzultace mezi velvyslanci členských států a velvyslanci EU, zvláště pak mezi těmi, kteří pracují na multilaterální úrovni v místech, jako je Ženeva a New York, aby EU mohla úspěšně pokračovat ve svém programu týkajícím se OSN a plnit očekávání členů OSN, pokud jde o její schopnost jednat; prosazovat větší soudržnost jak v rámci systému OSN, tak v postojích členských států EU a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, aby se v co největší míře využil potenciál, který nabízí Lisabonská smlouva k posílení vlivu EU koordinovaným a strategickým využíváním různých a konkrétních (EU a členské státy) vstupních bodů; posílit schopnost EU včas vyjednávat s jinými regionálními skupinami; poskytnout zástupcům EU řádný mandát k účinnému jednání jménem členských států,

b)

v plné míře využívat ustanovení rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/65/276 o účasti EU na činnosti OSN, která poskytují opatření nezbytná k tomu, aby se EU mohla účinně podílet na práci Valného shromáždění OSN; znovu potvrdit svůj závazek, že OSN je v centru zahraniční politiky EU, a zopakovat názor, že její účinná účast v činnosti OSN není jen strategickou prioritou EU, ale je rovněž v souladu s dosahováním cílů OSN a jako taková v zájmu všech členských zemí OSN; zlepšit koordinaci členských států EU v Radě bezpečnosti OSN a vyzvat členské státy, které jsou rovněž členy Rady bezpečnosti OSN, aby v souladu s čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii pozvaly jako zástupce EU v Radě bezpečnosti OSN místopředsedkyni / vysokou představitelku, kdykoli by byl formulován společný postoj;

c)

hledat lepší způsoby určování priorit a předávání informací mezi Bruselem a zastoupením EU v New Yorku, včetně intenzivnější spolupráce s Politickým a bezpečnostním výborem a přehlednějšího a strukturovanějšího systému poskytování podpory ze strany orgánů EU v Bruselu,

d)

zapojit se v rámci systému OSN do spolupráce se strategickými partnery EU; dále zařadit na pořad jednání bilaterálních i multilaterálních schůzek EU na nejvyšší úrovni otázky globálního významu, a přiřadit tak strategickým partnerstvím multilaterální rozměr,

e)

zlepšit globální správu a řízení a usilovat o udržitelná řešení otázky vztahu mezi G-skupinami a systémem OSN, na jehož základě by se tyto skupiny mohly užitečným způsobem věnovat tematickým diskusím a ekonomickým otázkám za předpokladu, že si OSN zachová svou ústřední roli a zůstane legitimním orgánem pro globální správu; zároveň považovat skupiny G-8 a G-20 za významná fóra pro stanovení globální reakce, na níž se EU musí aktivně podílet koordinovaným postojem; podporovat iniciativu předsedy Valného shromáždění OSN organizovat diskuse Valného shromáždění s předsednictvím G-20 před summity G-20 a po nich,

f)

přispět k uvedení v činnost nové jednotné kompozitní struktury pro rovnost mužů a žen, která nahrazuje čtyři stávající součásti OSN zabývající se problematikou rovnosti žen a mužů v rámci probíhajícího procesu celkového sjednocení systému; plně podporovat orgán UN Women a prosazovat jemu odpovídající rozpočet, aby mohl plnit svou úlohu spočívající v prosazování rovnosti pohlaví a v ochraně a posilování postavení žen, a to i v konfliktních a pokrizových situacích, v úzké součinnosti s dalšími složkami systému OSN, a udržovat s touto organizací těsné styky; uplatňovat hledisko genderové rovnosti ve všech činnostech souvisejících s připraveností na krize v rámci nástroje stability,

g)

přispívat k větší účinnosti a transparentnosti OSN a k lepší správě finančních prostředků OSN,

h)

využít historicky první text k projednání reformy Rady bezpečnosti OSN jako příležitosti zaměřit se komplexně na společné body a dosáhnout hmatatelného pokroku, pokud jde o objasnění pravomocí Rady bezpečnosti OSN ve vztahu k ostatním orgánům OSN, o přijetí nových členů s cílem zlepšit reprezentativnost a legitimitu Rady bezpečnosti OSN a o revidování pracovních metod Rady bezpečnosti OSN; zdůraznit nutnost provést komplexní reformu Rady bezpečnosti OSN v zájmu posílení její legitimity, regionálního zastoupení a účinnosti; prosazovat reformní proces, který mohou nevratně zahájit členské státy EU, pokud budou v souladu s cíli Lisabonské smlouvy v oblasti posilování zahraniční politiky EU a role EU při zajišťování celosvětového míru, bezpečnosti a regulace požadovat stálé místo pro EU v rozšířené a reformované Radě bezpečnosti OSN; bezodkladně se chopit iniciativy, která povede k tomu, že členské státy zaujmou za tímto účelem společné stanovisko; do té doby než bude toto stanovisko přijato, schválit bezodkladné zavedení rotačního systému v Radě bezpečnosti OSN s cílem zajistit EU v Radě bezpečnosti stálé členství,

i)

posílit roli Mezinárodního trestního soudu a systému mezinárodní trestní justice, prosazovat odpovědnost a skoncovat s beztrestností, nadále podporovat důležitou činnost Mezinárodního trestního soudu, který je jedinou stálou a nezávislou soudní institucí, do jejíž jurisdikce patří nejzávažnější trestná činnost mezinárodního významu, jako jsou genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; přispívat v souladu s článkem 2 Římského statutu k budování pevného a blízkého vztahu mezi Mezinárodním trestním soudem a OSN a napomáhat k ratifikaci Římského statutu všemi členskými státy OSN,

j)

posílit struktury v oblasti prevence krizí a jejich účinnost v rámci Rozvojového programu OSN s cílem transformovat tuto organizaci tak, aby se z ní stal vůdčí globální činitel v oblasti prevence krizí a pokrizové obnovy; posílit struktury EU pro prevenci konfliktů a zlepšit v této oblasti spolupráci s OSN, OBSE, Africkou unií a dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi, jakož i s občanskou společností, hospodářskými subjekty, soukromými podniky, jednotlivci a odbornými organizacemi,

k)

usilovat o dosažení konsensu o doktríně Odpovědnost za ochranu a vytvoření operativnějšího přístupu k ní; zdůrazňovat její význam při předcházení konfliktům a zprostředkování míru při konfliktech a současně podporovat provádění doktríny Odpovědnost za ochranu, mimo jiné dalším zdokonalováním mechanismů pro její uplatňování, posilováním úlohy regionálních organizací, jako je Africká unie (AU) a Arabská liga, posilováním mechanismů včasného varování v rámci OSN a lepším vymezením rolí příslušných orgánů OSN; vzít na vědomí rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970(2011) ze dne 26. února 2011, ve které se vůbec poprvé všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN shodli na tom, že vyzvou Mezinárodní trestní soud, aby zahájil v souvislosti s probíhající krizí a s odvoláním na doktrínu Odpovědnost za ochranu vyšetřování proti úřadující vládě na základě tvrzení, že se dopustila zločinů proti lidskosti; vzít rovněž na vědomí rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973(2011) ze dne 17. března 2011, která zdůraznila rozhodnou vůli mezinárodního společenství zajistit ochranu civilních obyvatel a jimi obydlených oblastí, což bylo první praktické uplatnění doktríny Odpovědnost za ochranu na základě jednoznačného mandátu OSN a ve vztahu k probíhající krizi,

l)

uznat práci odvedenou mediačními orgány OSN, jako je útvar mediační podpory odboru pro politické otázky, a podporovat zvýšení počtu jejich pracovníků; podporovat partnerství EU a útvaru mediační podpory a zajistit, aby zásadní úlohu v této souvislosti plnila Evropská služba pro vnější činnost,

m)

podporovat bezpečnost a stabilizaci v oblastech zasažených krizí předcházením konfliktům, mediací, dialogem a strategiemi pro budování místních kapacit a obnovu po skončení konfliktu, rekonstrukci a budování míru, které budou podporovat udržitelná řešení prostřednictvím plynulého přechodu od krátkodobého a střednědobého úsilí k dlouhodobějším rozvojovým strategiím; zajistit, aby politiky v oblasti budování míru a rozvoje byly plánovány i uskutečňovány v rámci komplexní jednotné strategie OSN, která zohledňuje potřebu budovat mír a budoucí přechod k dlouhodobější strategii již v počáteční fázi plánování i realizace a na jejímž základě EU přijímá svá vlastní opatření; vzhledem k tomu, že stabilizace konfliktem postižené země vyžaduje složitější zásah a integrovanější přístup, a nikoli pouze vojenské jednotky, koordinovat potřebné kapacity pomocí této strategie, aby odpovídajícím způsobem řešily příčiny konfliktu, neboť v polovině zemí, v nichž se operace na zachování míru uskutečňují, dochází do 10 let od odchodu mírových sil opět ke konfliktu,

n)

trvat na tom, že je třeba se poučit z nedávných událostí v Japonsku a předložit příslušné návrhy; zpřísnit bezpečnostní normy v existujících jaderných elektrárnách, obzvláště v seismicky aktivních oblastech; požadovat lepší spolupráci v případě, že dojde k podobné havárii způsobené lidským činitelem nebo přírodní katastrofou, aby se minimalizovaly důsledky radioaktivního záření pro obyvatele i pro životní prostředí,

o)

vytvořit jasně definovanou strategickou vizi nástrojů EU pro prevenci a řešení krizí a prozkoumat možnosti praktického řízení projektů ze strany nově zřízené Evropské služby pro vnější činnost s ohledem na význam, jaký má prevence a řešení krizí v kontextu vnější činnosti EU,

p)

zaměřit se na to, aby daná země přijala mírovou strategii za vlastní, a to již v její počáteční koncepční fázi i ve fázi jejího provádění v daném místě, a vycházet při tom z osvědčených postupů a úspěšných příkladů; prosazovat průřezovou rozvojovou agendu, na jejímž základě bude budování státu podporováno dobře formulovaným úsilím o budování míru a rozvoj s těžištěm v zásadních hospodářských aspektech,

q)

klást větší důraz na upevňování míru v postkonfliktních situacích poskytováním strategického poradenství a zajištěním odborné pomoci a finančních prostředků z celého světa na podporu projektů obnovy; mobilizovat zdroje a nové zdroje financování a financovat rychlou obnovu, která umožní rekonstrukci po skončení konfliktu,

r)

pomáhat zvýšit nasazení civilních odbornic a podporovat národní akční plány ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 a akční plán generálního tajemníka OSN pro zajištění účasti žen na budování míru,

s)

pokládat za důležitou strategickou prioritu EU posilování mezinárodních partnerství pro řešení krizí a prohloubit dialog s dalšími významnými aktéry při řešení krizí, jako jsou OSN, NATO, Africká unie, i s třetími zeměmi, jako jsou Spojené státy, Turecko, Norsko a Kanada; synchronizovat akce na místě, sdílet informace a zdroje v oblasti zachování a budování míru, včetně spolupráce týkající se řešení krizí, a zejména námořní bezpečnosti a boje proti terorismu na základě mezinárodního práva; zlepšit v této souvislosti koordinaci s mezinárodními finančními institucemi (MFI) a bilaterálními dárci,

t)

připomínat, že zachování mezinárodního míru a bezpečnosti je primárním úkolem Rady bezpečnosti OSN, a současně zdůrazňovat i potřebu užší spolupráce mezi EU a OSN v oblasti civilního a vojenského řešení krizí, zejména pak v oblasti humanitárních záchranných akcí; stupňovat úsilí o zajištění toho, aby členské státy EU adekvátně přispívaly k misím OSN a aby jejich příspěvky byly vzájemně koordinované; hledat další způsoby, jakým způsobem by EU jako celek mohla lépe přispívat ke snahám OSN, jako například tím, že by zajišťovala zprostředkování pro rychlou reakci, vzdálené operace nebo evropskou složku větších misí OSN,

u)

vytvořit širší strategický rámec pro partnerství v řešení krizí mezi EU a regionálními a subregionálními organizacemi, jako je Africká unie, Arabská liga nebo Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a OSN, a zejména posílit třístranný vztah mezi Mírovou a bezpečnostní radou Africké unie, Radou bezpečnosti OSN a Politickým a bezpečnostním výborem EU s cílem přispět k zajištění soudržnosti a vzájemného posilování úsilí na podporu Africké unie; zvýšit předvídatelnost, udržitelnost a flexibilitu financování mírových operací prováděných Africkou unií pod mandátem OSN; hledat řešení, která přispívají k užší spolupráci mezi EU a AU v jejich konkrétních oblastech činnosti, a tím zlepšit kapacity včasného varování a předcházení konfliktům a přispět k výměně osvědčených postupů a odborných znalostí v oblasti řešení krizí,

v)

přispívat k upevnění pokroku, kterého bylo dosaženo při uskutečňování mírové a bezpečnostní struktury Afriky, s cílem řešit problémy v oblasti míru a bezpečnosti na africkém kontinentu; zdůrazňovat význam předvídatelného a udržitelného financování operací na podporu míru v Africe, nezbytnost budování místních kapacit pro odolnost proti konfliktům a odhodlání chránit v ozbrojených konfliktech civilní obyvatelstvo,

w)

zasazovat se vzhledem k regionálnímu rozměru konfliktů na africkém kontinentu o posílení vztahů se subregionálními organizacemi, včetně Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADEC) a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), a zapojit je spolu se zeměmi tohoto regionu do řešení krizí,

x)

poskytnout pomoc při plnění úkolu, který má umožnit, aby struktura budování míru OSN plnila očekávání, která provázela její vznik, přijetím doporučení učiněných na základě hodnocení Komise pro budování míru, a to v zájmu dalšího zlepšení efektivity Komise pro budování míru; podpořit vznik řádné globální struktury pro budování míru na základě partnerství mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, přičemž bude zvláštní pozornost věnována zlepšení působení přímo na místě, posílení vztahů s mezinárodními finančními institucemi – za účelem vytváření pracovních míst a řešení ekonomických otázek – a podporování organičtějšího vztahu mezi zachováním míru a budování míru; podporovat strukturovanější vztah mezi Komisí pro budování míru, výkonným ředitelstvím Evropské služby pro vnější činnost pro řešení globálních a multilaterálních záležitostí, a zvláště pak jeho ředitelstvím pro předcházení konfliktům a bezpečnostní politiku, a Valným shromážděním OSN, Radou bezpečnosti OSN a Hospodářskou a sociální radou s cílem vytvořit větší součinnost mezi zachováním a budováním míru a rozvojovými činnostmi na místě; hledat způsoby, jak posílit poradní úlohu Komise pro budování míru vůči Radě bezpečnosti OSN, které je odpovědná, jak zvýšit spolupráci Komise pro budování míru s Podpůrným úřadem pro mírotvorný proces a posílit vazby s regionálními organizacemi a mezinárodními finančními institucemi; a dále zlepšit stávající partnerství mezi Komisí pro budování míru a partnerstvím EU pro budování míru na základě takového přístupu k řešení konfliktů, který bude vycházet z nižších úrovní a který bude v procesu budování míru zohledňovat aktivity nestátních činitelů,

y)

snažit se o uvolnění potenciálu Komise pro budování míru posílením vazby na danou oblast a dosáhnout tak toho, aby vstupní pozice týmů Komise pro budování míru a OSN v daném místě, které by mohly využívat strategického vedení a politického vlivu této komise, byla v jednotlivých oblastech co nejlepší, zejména co se týče budování institucí,

z)

vzhledem k jaderné katastrofě v Japonsku provést důkladnou reformu Mezinárodní agentury pro atomovou energii tak, že bude ukončena její dvojí funkce spočívající v kontrole i podpoře využívání jaderné energie, a omezit úkoly agentury na dohled nad jadernou energetikou a na kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; dále se také snažit zajistit, že bezpečnostní normy bude napříště stanovovat a kontrolovat Světová zdravotnická organizace, přičemž pro členské státy bude právně závazné, aby se těmito normami řídily, a Světová zdravotnická organizace získá odpovídající personální zajištění nezbytné pro plnění těchto nových úkolů,

aa)

podporovat provádění doporučení vyplývajících přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 2010, a zejména usilovat o bezpečnější svět pro všechny a uskutečnění dlouhodobého cíle, jímž je dosažení míru a bezpečnosti ve světě bez jaderných zbraní, dále zvyšovat transparentnost, aby se prohloubila vzájemná důvěra, dosáhnout rychlejšího skutečného pokroku v jaderném odzbrojení, přijmout účinná opatření jaderného odzbrojení, která jsou v souladu se základními zásadami transparentnosti, ověřování a nezvratnosti, vybízet státy, které vlastní jaderné zbraně, aby pravidelně podávaly zprávy o plnění svých závazků, a hodnotit toto provádění,

ab)

dále rozvíjet způsoby a mechanismy spolupráce s vnějšími partnery EU, především s USA, v oblasti boje proti terorismu, zejména s ohledem na provádění globální protiteroristické strategie OSN, účastí v římské/lyonské skupině v rámci skupiny G-8 a akční skupině pro boj proti terorismu, posílením příslušných globálních dohod a zvýšeným úsilím o uzavření komplexní úmluvy o mezinárodním terorismu; zapojit se efektivnějším a strukturovanějším způsobem do práce s těmito partnery, a to na strategické i praktické úrovni; ukázat vedoucí postavení a jít příkladem konsolidací dodržování základních práv a zásady právního státu, které tvoří základ přístupu EU k boji proti terorismu,

ac)

zdůrazňovat potřebu harmonizace úsilí jednotlivých orgánů OSN, a napomoci tak větší účinnosti a efektivitě činností v oblasti rozvoje a sociálních věcí na celém světě; dostát závazkům učiněným na summitu o rozvojových cílech tisíciletí, pokud jde o shromažďování zdrojů potřebných ke splnění cílů do roku 2015, a to zejména splněním závazků EU týkajících se oficiální rozvojové pomoci; důrazně prosazovat zvýšení úrovně finančních investic ke splnění rozvojových cílů tisíciletí a rychle rozšiřovat a opakovat osvědčené inovativní programy a politiky zaměřené na celkový rozvoj a ekonomickou a sociální transformaci,

ad)

soustředit úsilí na dosažení rozvojových cílů tisíciletí, zejména pokud jde o nejvíce zaostávající regiony a země, především země subsaharské Afriky a nejméně rozvinuté země, a nestabilní nebo konflikty zasažené země,

ae)

zajistit účinnost mechanismů monitorování a auditu spojených se zaváděním akčního programu konference OSN o nejméně rozvinutých zemích,

af)

zajistit, aby dlouhodobý a udržitelný rozvoj byl i nadále všeobecným a uceleným cílem nejméně rozvinutých zemí a akčních plánů jejich partnerů,

ag)

zajistit, aby se zemím se středními příjmy a vysokou mírou nerovnosti i nadále dostávalo podpory a finančních prostředků na snižování chudoby a zlepšování sociální soudržnosti, neboť nejvíce chudých lidí žije právě v zemích se středními příjmy,

ah)

podporovat odstraňování nerovností mezi pohlavími a posilování úlohy žen v rámci rozvojového procesu, neboť zastoupení žen mezi chudými je nepoměrně vysoké,

ai)

přezkoumat, jak může být program účinnosti pomoci proměněn v program účinnosti rozvoje a vypracovat v této souvislosti konkrétní strategie týkající se nestabilních států a oblastí po konfliktu,

aj)

uskutečnit všechny cíle programu z Akkry na základě účelného zapojení parlamentů, organizací občanské společnosti a orgánů místní správy,

ak)

zajistit, aby bylo k sociálním, politickým, hospodářským a environmentálním problémům přistupováno uceleně,

al)

podporovat deklaraci OSN z roku 1986 o právu na rozvoj, která uvádí, že „státy mají povinnost navzájem spolupracovat při zajištění rozvoje a odstraňování překážek rozvoje … realizovat svá práva a plnit své povinnosti tak, aby podporovaly nový mezinárodní ekonomický řád založený na suverénní rovnosti, vzájemné závislosti, vzájemném zájmu“,

am)

nadále věnovat právu na rozvoj velkou pozornost vzhledem k tomu, že tento rok slavíme 25. výročí přijetí Deklarace OSN o právu na rozvoj,

an)

doporučit konsolidaci závěrů pracovní skupiny na vysoké úrovni s cílem zajistit účinnou realizaci práva na rozvoj,

ao)

přijmout vhodná opatření k tomu, aby se právo na rozvoj stalo nedílnou součástí rozvojové politiky, všeobecného pravidelného přezkumu a činnosti subjektů a mechanismů OSN zřízených smlouvami v oblasti lidských práv,

ap)

vytvořit mezinárodní program humanitární pomoci, který bude řešit celou škálu humanitárních problémů, zvýšenou potřebu humanitární pomoci a složitost humanitárních situací,

aq)

zvýšit objem celosvětového financování humanitární pomoci a zlepšit fungování a účinnost systému humanitární pomoci,

ar)

vyvíjet společné mezinárodní iniciativy s cílem posílit vzájemné působení mezi humanitární pomocí a rozvojem a upevnit vztah mezi okamžitou pomocí, obnovou a rozvojem,

as)

zajistit, aby Evropská služba pro vnější činnost měla dostatečné personální a finanční zdroje, aby byla dostatečně zapojena do dalších mezinárodních orgánů a regionálních organizací a jejich práce v oblasti prosazování lidských práv a aby byla její činnost s nimi dobře koordinována; zajistit, aby přijatá doporučení a rezoluce a priority vyjádřené v rámci systému OSN a dalších mezinárodních institucí byly zohledňovány při vytváření politik a nástrojů EU, zejména v oblasti lidských práv,

at)

pokračovat v aktivní účasti na přezkum Rady OSN pro lidská práva v New Yorku a na opatřeních, která z něho vyplývají, a posílit dodržování jejího mandátu; zabývat se schopností Rady OSN pro lidská práva řešit naléhavé situace týkající se závažného porušování lidských práv, jak tomu bylo v případech, k nimž došlo nedávno v Libyi a v Pobřeží slonoviny, a zlepšit její schopnost prosazovat současné mezinárodní normy a standardy; schválit rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 1. března 2011 o pozastavení libyjského členství v Radě OSN pro lidská práva; pokračovat v odhodlaném úsilí a využít zvláštních postupů s cílem přeměnit Radu OSN pro lidská práva z instituce, která pouze reaguje na vzniklou situaci, na mechanismus včasného varování a prevence, který dokáže upřednostnit a řešit původní příčiny porušování lidských práv s cílem zamezit novému porušování lidských práv nebo jeho další eskalaci, a to i podporou budování kapacit pro národní instituce v oblasti lidských práv,

au)

hledat způsoby, jak lze zlepšit volební postupy Rady OSN pro lidská práva s cílem řešit problém kvality členství v této radě; zvážit zavedení jednoznačných kritérií pro členství v Radě OSN pro lidská práva, která by zemím, ve kterých je porušování lidských práv časté a rozšířené, neumožňovala členství v této radě; trvat na tom, že v rámci přezkumu je třeba zachovat nezávislost Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva, a postavit se proti všem pokusům změnit jeho statut, což by mohlo negativně ovlivnit jeho financování a následně i jeho nezávislost,

av)

rozvíjet funkční pracovní vztah mezi Radou OSN pro lidská práva a Třetím výborem a mezi Radou OSN pro lidská práva a vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a zabývat se stále většími rozdíly v postojích členských států projevujícími se při hlasování v této radě,

aw)

dosáhnout dohody o společném postoji do Durbanské hodnotící konference (tzv. Durban 3), plánované na září roku 2011, a prokázat tak ochotu a schopnost členských států promlouvat na celosvětových fórech „jedním hlasem“, uplatnit vliv EU v rámci OSN a opětovně potvrdit svou vůli bojovat vyváženým a nediskriminačním způsobem proti rasismu, xenofobii a fanatismu,

ax)

pokračovat ve svém úsilí ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN v souvislosti s vysokým počtem rezolucí, zejména o výzvě k moratoriu na trest smrti, které se dostalo podpory od více zemí, o právech dítěte, o národnostních a jazykových menšinách, o svobodě projevu a svobodných sdělovacích prostředcích, o náboženské nesnášenlivosti, o zákazu mučení a o rezolucích týkajících se konkrétních zemí, jmenovitě Barmy/Myanmaru, Severní Koreje a Íránu; podporovat veškeré úsilí o vymýcení mučení; zejména podporovat přijetí opčního protokolu k úmluvě OSN proti mučení,

ay)

pokračovat v mezinárodním úsilí o zajištění toho, aby všechna lidská práva byla chápána jako univerzální, nedělitelná a vzájemně závislá a propojená; v této souvislosti usilovat o to, aby se již nepoužíval nevymezený pojem „tradičních hodnot lidstva“, který může svým charakterem narušit normy stanovené na základě mezinárodních předpisů v oblasti lidských práv a který by mohl vést k nepřijatelnému ospravedlňování porušování lidských práv odvolávajícího se na tradiční hodnoty, normy či zvyky,

az)

podpořit na základě konkrétních rozpočtových závazků financování a kapacity, odpovědnost a efektivnost orgánu UN Women, tak aby mohl efektivněji koordinovat příslušné činnosti, začlenit do všech politik OSN hlediska rovnosti pohlaví a vytvořit institucionální koherenci/součinnost; soustředit úsilí – také přispěním ke zlepšenému strategickému plánování – na provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325, zejména pokud jde o účast žen v mírových rozhovorech, což jim umožní stát se prostředníky, rozšířit si své dovednosti a získat pravomoc rozhodovat, a obecně propojit ženy a rozvoj,

ba)

vůči zemím, které odmítají v plné míře spolupracovat s mechanismy OSN a umožnit přístup nezávislým odborníkům a zvláštním zpravodajům OSN, definovat strategii, díky níž by jim tyto země povolily neomezený přístup na své území a nebránily jim v jejich práci; snažit se o zachování nezávislosti zvláštních postupů,

bb)

stanovit jako nejvyšší politickou a diplomatickou prioritu a ve shodě s tím i v maximální míře podporovat na nejrůznějších bilaterálních a multilaterálních fórech, kterých se EU účastní jako aktivní partner, všechny iniciativy zaměřené na:

bc)

uplatňovat vedoucí postavení v oblasti globální správy a řízení záležitostí týkajících se klimatu a mezinárodní spolupráce v otázkách změny klimatu; zaměřit se na pevné politické závazky se třetími zeměmi a dále rozvíjet dialog s dalšími klíčovými aktéry, jako jsou Spojené státy, Rusko, nově vznikající mocnosti (Čína, Brazílie, Indie) a rozvojové země, vzhledem k tomu, že se změna klimatu stala klíčovým prvkem mezinárodních vztahů a hlavní hrozbou pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; přispět k institucionální struktuře, která je inkluzivní, transparentní, spravedlivá a zajišťuje v příslušných řídících orgánech vyvážené zastoupení jak rozvinutých, tak rozvojových zemí; stanovit pevné základy pro jednání na příští schůzce, která se bude konat koncem roku 2011 v Jižní Africe (COP17), navázat při tom na pokrok, jehož se podařilo dosáhnout na COP16 v Cancúnu, a neztrácet ze zřetele ponaučení z neuspokojivého výsledku COP15 v Kodani,

bd)

strategičtěji spolupracovat a lépe reagovat na potřeby třetích zemí a zároveň dále rozvíjet kapacity ESVČ k vytvoření politiky v oblasti klimatické diplomacie; podporovat aktivní účast Komise na probíhající diskusi na téma nedostatků v ochraně a jejich řešení, kterou zahájil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v rámci Dialogu 2010 o výzvách v oblasti ochrany, pořádaného vysokým komisařem, jehož cílem je zlepšení stávajícího rámce mezinárodní ochrany osob, které byly násilně vysídleny nebo jsou bez státní příslušnosti; aktivně se podílet na diskusi o pojmu „klimatický uprchlík“, který se má vztahovat na osoby, jež jsou v důsledku změny klimatu nuceny uprchnout ze svých domovů a hledat útočiště v zahraničí, a to včetně možného právního vymezení tohoto pojmu, který není v mezinárodním právu ani v žádné právně závazné mezinárodní dohodě dosud uznáván,

be)

podporovat diskusi o úloze parlamentů a regionálních shromáždění v rámci systému OSN, která by měla být na pořadu jednání 66. zasedání Valného shromáždění OSN, a o zřízení Parlamentního shromáždění OSN; dále též podporovat interakci mezi vládami a parlamenty v globálních otázkách,

bf)

podporovat vytvoření Parlamentního shromáždění Organizace spojených národů v rámci systému OSN, které by posílilo jeho demokratický charakter, demokratickou odpovědnost a transparentnost globálního řízení a správy a které by umožňovalo větší účast občanů na činnostech OSN, s tím, že Parlamentní shromáždění by doplňovalo stávající orgány včetně Meziparlamentní unie,