|
20.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 372/31 |
Závěry Rady o referenční úrovni mobility ve vzdělávání
2011/C 372/08
RADA EVROPSKÉ UNIE,
S OHLEDEM NA
|
— |
usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. prosince 2000 o akčním plánu mobility (1), |
|
— |
doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. července 2001 o mobilitě studentů, osob účastnících se odborné přípravy, dobrovolníků, učitelů a školitelů uvnitř Společenství (2), |
|
— |
doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (3), |
|
— |
závěry Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (4), |
|
— |
doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie (5), |
|
— |
závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 týkající se mobility mladých lidí (6), |
|
— |
závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (7), |
|
— |
usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (8), |
|
— |
závěry Rady ze dne 16. března 2010 o strategii Evropa 2020 (9), |
|
— |
závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. listopadu 2010 o prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období let 2011–2020 (10), |
|
— |
závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o iniciativě Mládež v pohybu – integrovaném přístupu k výzvám, kterým čelí mládež (11), |
|
— |
závěry Rady ze dne 14. února 2011 o úloze vzdělávání a odborné přípravy při provádění strategie Evropa 2020 (12), |
|
— |
doporučení Rady ze dne 28. června 2011: Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání (13), |
|
— |
závěry Rady ze dne 28. listopadu 2011 o východním rozměru účasti a mobility mládeže, |
|
— |
zpráva Komise určená Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. července 2011: přezkum programu celoživotního učení v polovině období (14). |
A S OHLEDEM NA
výsledky konference předsednictví věnované mobilitě ve vzdělávání konané ve dnech 17. až 19. října 2011 v Sopotech.
PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE
obecně se má za to, že mobilita ve vzdělávání přispívá ke zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí prostřednictvím získání klíčových dovedností a kompetencí, včetně zejména jazykových kompetencí a mezikulturního porozumění, ale rovněž společenských a občanských dovedností, podnikání, dovedností požadovaných při řešení problémů a tvořivosti obecně. Kromě cenných zkušeností, jež poskytuje příslušným jednotlivcům, může mobilita ve vzdělávání napomoci rovněž zlepšení celkové kvality vzdělání, zejména prostřednictvím užší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi. Dále může napomoci posílení pocitu evropské identity a evropského občanství.
Zajištění co nejširšího přístupu k mobilitě pro všechny, včetně znevýhodněných skupin, a omezení přetrvávajících překážek mobility je proto jedním z hlavních strategických cílů politiky EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.
BERE NA VĚDOMÍ
|
— |
výzvu Rady Komisi v rámci doporučení z roku 2006 týkajícího se Evropské charty kvality mobility, aby zlepšila nebo v úzké spolupráci s příslušnými orgány vypracovala statistické údaje o mobilitě pro účely všeobecného a odborného vzdělávání, a to z hlediska pohlaví (15), |
|
— |
zprávu fóra odborníků na vysoké úrovni pro mobilitu z června roku 2008 a v ní obsažený návrh, aby mobilita ve vzdělávání byla příležitostí, kterou mají všichni mladí lidé v Evropě, |
|
— |
cíl týkající se mobility ve vysokoškolském vzdělávání stanovený v rámci boloňského procesu na konferenci v Lovani / Louvain-la-Neuve v dubnu roku 2009, |
|
— |
zelenou knihu Komise z července roku 2009 o podpoře mobility mladých lidí ve vzdělávání (16), |
|
— |
komuniké ze zasedání v Bruggách z prosince roku 2010 a závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období let 2011–2020 (17), v nichž se stanoví, že evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy by měly v roce 2020 poskytovat výrazně širší možnosti pro nadnárodní mobilitu, |
|
— |
pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. května 2011 o vypracování referenčních úrovní týkajících se vzdělávání v zájmu zaměstnatelnosti a mobility ve vzdělávání (18), |
|
— |
závěry Rady ze zasedání konaného ve dnech 28. a 29. listopadu 2011 o jazykových znalostech pro zlepšení mobility. |
UZNÁVÁ, ŽE
|
— |
mobilita ve vzdělávání přispívá k osobnímu i profesionálnímu rozvoji mladých lidí a zlepšuje zaměstnatelnost a konkurenceschopnost, což bylo dokázáno nejen prostřednictvím programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, ale rovněž prostřednictvím řady mezinárodních kvalitativních studií v oblasti mobility ve vzdělávání, |
|
— |
evropská referenční úroveň (19) mobility ve vzdělávání doplněná příslušnými ukazateli (20) by mohla napomoci podpořit a sledovat pokrok členských států při plnění již dohodnutého (21) cíle, jímž je zvýšená mobilita, jakož i určit příklady osvědčených postupů a podpořit rozvoj iniciativ vzájemného učení, |
|
— |
sběr údajů za účelem stanovení pokroku podle evropské referenční úrovně pro mobilitu ve vzdělávání by měl být prováděn v rámci mezí dostupných zdrojů, |
|
— |
s cílem zohlednit odlišné situace v oblasti vzdělávání by tato referenční úroveň měla rozlišovat mezi dvěmi hlavními oblastmi: vysokoškolským vzděláváním a počátečním odborným vzděláváním a přípravou, |
|
— |
je rovněž důležité doplnit každou referenční úroveň ukazatelem zahrnujícím všechny typy mobility ve vzdělávání, které jsou mladým lidem poskytovány, včetně mobility probíhající ve formálním i neformálním prostředí. |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY
zohlednily odlišnou situaci v jednotlivých členských státech a
|
1) |
s ohledem na ustanovení doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o podpoře mobility mladých lidí ve vzdělávání přijaly na vnitrostátní i na evropské úrovni opatření zaměřená na zvýšení mobility ve vzdělávání a na dosažení evropské referenční úrovně uvedené v příloze této poznámky; |
|
2) |
na základě dostupných zdrojů a nástrojů a s minimální administrativní zátěží a náklady zdokonalily sběr údajů o mobilitě ve vzdělávání v rámci všech cyklů vysokoškolského vzdělávání, počátečního odborného vzdělávání a přípravy, jakož i údajů o mobilitě ve vzdělávání u mladých lidí obecně, s cílem určit pokrok ve srovnání s evropskou referenční úrovní a ukazatelem uvedenými v příloze; |
|
3) |
podporovaly provádění a používání programů a nástrojů EU určených k podpoře mobility ve vzdělávání a celoživotního učení, jako jsou mimo jiné Europass, pas mládeže, evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET). |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY
|
1) |
spolupracovala s členskými státy a podporovala je, zejména s pomocí Eurostatu, s cílem zlepšit v období do roku 2020 dostupnost příslušných ukazatelů a statistik. Měla by přitom co nejlépe využívat dostupné statistické údaje a průzkumy o domácnostech, a to za účelem minimalizace administrativní zátěže a nákladů; |
|
2) |
posuzovala, zejména prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku, do jaké míry jsou plněny cíle mobility stanovené podle rámce „ET 2020“; |
|
3) |
do konce roku 2015 podala Radě zprávu za účelem přezkumu a případně revize evropské referenční úrovně mobility ve vzdělávání stanovené v příloze. |
A VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY S PODPOROU KOMISE
|
1) |
sledovaly pokrok a výsledky v oblasti přeshraniční mobility ve vzdělávání na vnitrostátní i evropské úrovni, a to i prostřednictvím sběru kvalitativních informací o příkladech osvědčených postupů, čímž se vytvoří základ pro fakticky podloženou tvorbu politik; |
|
2) |
s ohledem na mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání: při využití dostupných zdrojů a v úzké součinnosti s boloňským procesem zdokonalily sběr údajů o mobilitě studentů (včetně kreditové i diplomové mobility) ve všech třech cyklech z administrativních i jiných zdrojů, zejména v okamžiku ukončení studia, s cílem stanovit pokrok podle referenční úrovně pro mobilitu uvedené v příloze (část I bod 1); |
|
3) |
s ohledem na mobilitu ve vzdělávání v počátečním odborném vzdělávání a přípravě: co nejlépe využívaly dostupných průzkumů o domácnostech, a shromáždily tak údaje o mobilitě ve vzdělávání nezbytné k podpoře referenční úrovně uvedené v příloze (část I bod 2); |
|
4) |
s ohledem na mobilitu ve vzdělávání u mladých lidí obecně: co nejlépe využívaly dostupných průzkumů o domácnostech, a shromáždily tak údaje nezbytné k vytvoření ukazatele pro celkovou formální a neformální mobilitu ve vzdělávání, včetně podrobného přehledu neformální mobility, s cílem doplnit souhrn ukazatelů EU v oblasti mládeže (22) a případně rozšířit referenční úroveň mobility ve vzdělávání tak, aby někdy v budoucnu zahrnovala mobilitu mládeže obecně (část II přílohy); |
|
5) |
posoudily možnost využití dostupných průzkumů týkajících se učitelů ve všech úrovních vzdělávání za účelem vytvoření ukazatelů mobility vyučujících a případného rozšíření referenční úrovně mobility ve vzdělávání tak, aby někdy v budoucnu zahrnovala mobilitu vyučujících (23). |
(1) Úř. věst. C 371, 23.12.2000, s. 4.
(2) Úř. věst. L 215, 9.8.2001, s. 30.
(3) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5.
(4) Úř. věst. C 311, 21.12.2007, s. 13.
(5) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 8.
(6) Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 6.
(7) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(8) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.
(9) Dokument 7586/10.
(10) Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 5.
(11) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 9.
(12) Úř. věst. C 70, 4.3.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.
(14) Dokument 12668/11.
(15) Viz poznámka pod čarou 3.
(16) KOM(2009) 329 v konečném znění.
(17) Viz poznámka pod čarou 10.
(18) Dokument 10697/11 – SEK(2011) 670 v konečném znění.
(19) Jak je uvedeno ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy z roku 2009, jedná se o referenční úroveň evropských průměrných výsledků, která by neměla být považována za konkrétní cíl, jehož mají jednotlivé země dosáhnout, nýbrž spíše za společný cíl a členské státy se vyzývají, aby k jeho dosažení přispěly (Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 7).
(20) Budou stanoveny v rámci Evropského statistického systému.
(21) Viz závěry Rady z listopadu roku 2008 týkající se mobility mladých lidí (viz poznámka pod čarou 6).
(22) Dokument 8320/11 – SEK(2011) 401 v konečném znění.
(23) Jak je uvedena ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy z roku 2009 (viz poznámka pod čarou 7).
PŘÍLOHA
REFERENČNÍ ÚROVEŇ EVROPSKÝCH PRŮMĚRNÝCH VÝSLEDKŮ
(„evropská referenční úroveň“)
V OBLASTI MOBILITY VE VZDĚLÁVÁNÍ
Členské státy se v roce 2009 dohodly, že referenční úrovně evropských průměrných výsledků („evropské referenční úrovně“), jakožto nástroj ke sledování pokroku a k určování výzev, který současně přispívá k vytváření fakticky podložených politik, by měly podporovat cíle vymezené v závěrech Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (1), které členské státy přijaly dne 12. května 2009. V dané době bylo dosaženo dohody o pěti evropských referenčních úrovních a Komise byla požádána, aby předložila návrhy dalších referenčních úrovní, včetně úrovně mobility ve vzdělávání.
Poté, co přezkoumaly návrhy obsažené v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 24. května 2011 (2), se členské státy rovněž dohodly na níže uvedené referenční úrovni mobility ve vzdělávání, která je rozdělena na dvě hlavní oblasti – vysokoškolským vzděláváním a počátečním odborným vzděláváním a přípravou. Evropská referenční úroveň mobility ve vzdělávání ve dvou níže uvedených oblastech doplňuje úrovně přijaté již v květnu roku 2009. Jako takové by měly být založeny výhradně na srovnatelných údajích a měly by zohledňovat odlišné situace jednotlivých členských států. Neměly by být považovány za konkrétní cíle, kterých by jednotlivé země měly do roku 2020 dosáhnout. Členské státy se spíše vyzývají k tomu, aby na základě vnitrostátních priorit a se zohledněním měnících se ekonomických podmínek zvážily, jakým způsobem a do jaké míry mohou přispět ke společnému dosažení evropské referenční úrovně v níže uvedených oblastech prostřednictvím vnitrostátních opatření.
Navíc je třeba vytvořit ukazatel pro mobilitu ve vzdělávání u mladých lidí obecně, a to v souvislosti s formálním i neformálním učením, s cílem rozšířit referenční úroveň mobility ve vzdělávání tak, aby někdy v budoucnu zahrnovala mobilitu ve vzdělávání u mladých lidí v jakékoli podobě.
Mobilita ve vzdělávání je definována jako fyzická mobilita a zohledňuje i mobilitu v rámci zemí celého světa.
I. REFERENČNÍ ÚROVEŇ MOBILITY VE VZDĚLÁVÁNÍ
1. Mobilita ve vysokoškolském vzdělávání
S cílem zvýšit účast vysokoškolských studentů na mobilitě ve vzdělávání:
V roce 2020 by mělo během studia v EU průměrně alespoň 20 % absolventů vysokých škol strávit určité období studiem či odbornou přípravou související s vysokoškolským vzděláváním (včetně pracovních stáží) v zahraničí, přičemž toto období by mělo odpovídat 15 kreditům na základě evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) nebo trvat minimálně tři měsíce.
Kratší období lze zohlednit v zájmu stanovení vnitrostátních úrovní mobility, pokud je konkrétní členský stát uzná v rámci systému pro kvalitu mobility a budou-li zaznamenána odděleně.
Členské státy a Komise se za účelem zajištění kvality a souladu s boloňským procesem vyzývají, aby spolupracovaly s příslušnými boloňskými fóry s cílem stanovit jednotné limity pro počet kreditů na základě evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a minimální trvání studia.
Členské státy se vyzývají, aby zajistily plné uznávání studijních období v zahraničí.
2. Mobilita v počátečním odborném vzdělání a přípravě
S cílem zvýšit účast studentů počátečního odborného vzdělávání a přípravy na mobilitě ve vzdělávání:
V roce 2020 by mělo během studia v EU průměrně alespoň 6 % osob ve věku 18–34 let, které jsou absolventy počátečního odborného vzdělávání a přípravy, strávit určité období studiem či odbornou přípravou související s počátečním odborným vzděláváním (včetně pracovních stáží) v zahraničí, přičemž toto období by mělo trvat alespoň dva týdny (3) , nebo méně, je-li doloženo prostřednictvím Europassu.
Členské státy se za účelem zajištění kvality vyzývají, aby využívaly příslušných nástrojů, jako jsou Europass a systémy ECVET (evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu) a EQAVET (evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.
Tato referenční úroveň, včetně její definice a cílové hodnoty, by měla být v případě potřeby do konce roku 2015 přezkoumána nebo revidována.
II. UKAZATEL PRO MOBILITU VE VZDĚLÁVÁNÍ U MLADÝCH LIDÍ OBECNĚ
Jedná se o celkový ukazatel mobility ve vzdělávání, který umožňuje zaznamenat jakýkoli druh zkušenosti se vzděláváním v zahraničí, jehož se účastní mladí lidé. Vztahuje se na mobilitu ve vzdělávání jakéhokoliv trvání v rámci systémů formálního vzdělávání a odborné přípravy, a to na všech úrovních, jakož i na mobilitu ve vzdělávání v neformálním kontextu, včetně výměn mládeže nebo dobrovolné činnosti.
(1) Viz poznámka pod čarou 7.
(2) Dokument 10697/11.
(3) = 10 pracovních dní.