20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/24

—

společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 5. května 2003 o „sociální hodnotě sportu pro mladé lidi“ (1),

—

rozhodnutí Rady 2010/37/ES ze dne 27. listopadu 2009 o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011) (2) zdůrazňující tyto cíle:

—

závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování (3),

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu (4) a studii z roku 2010 o dobrovolnictví v Evropské unii, které dokládají vysokou rozmanitost dobrovolnictví ve sportu po celé EU a zaměřují se na právní ujednání a zdroje financování v této oblasti, přičemž upozorňují i na potřebu odborné přípravy dobrovolníků,

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o politikách EU a dobrovolnictví: „Uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU“ (5),

—

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. května 2011 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (6),

—

závěry Rady ze dne 3. října 2011 o úloze dobrovolných činností v sociální politice (7),

—

odbornou konferenci nazvanou „Od dobrovolnictví k vedení ve sportu“ konanou ve dnech 13. až 14. září 2011 v polské Varšavě, na níž byla zvláštní pozornost věnována těmto otázkám:

1.

vzhledem ke zvláštnosti situace v každém členském státě a všem formám dobrovolné činnosti se pod pojmem „dobrovolné činnosti“ rozumí všechny druhy dobrovolných činností, ať již formální, neformální či informální, které určitá osoba vykonává z vlastní svobodné vůle, na základě vlastního rozhodnutí a motivace bez ohledu na finanční prospěch; tyto činnosti jsou prospěšné pro jednotlivé dobrovolníky, komunity i společnost jako celek; rovněž jsou pro jednotlivce i sdružení nástrojem k uspokojování lidských, společenských, mezigeneračních i environmentálních potřeb a zájmů a často jsou vykonávány na podporu některé neziskové organizace nebo komunitní iniciativy (8);

2.

dobrovolné činnosti musí být jasně odlišeny od placeného zaměstnání a neměly by jej v žádném případě nahrazovat (9); neměly by podněcovat genderové nerovnosti v placené a neplacené práci a nesmí přispívat ke zkrácení pracovní doby zaměstnanců nebo k jejich odchodu z trhu práce;

3.

dobrovolné činnosti nemohou nahradit obecnou odpovědnost státu za zajištění a poskytování hospodářských, sociálních a kulturních práv;

4.

dobrovolné činnosti musí podléhat stávajícím právním předpisům a plně dodržovat všeobecná a základní práva a svobody, aby bylo možné zajistit právní stát a plné respektování integrity jednotlivce.

1.

sport je největším hnutím občanské společnosti v EU; pro zajišťování sportu jsou ve většině členských států základním předpokladem neziskové činnosti a struktury založené na dobrovolných činnostech;

2.

dobrovolné činnosti ve sportu patří mezi nejatraktivnější a nejoblíbenější formy společenské aktivity v Evropě a tvoří součást společenského dědictví sportu; pořádání sportovních událostí, včetně událostí pořádaných profesionálními a komerčními sportovními organizacemi, jakož i každodenní činnosti související se sportem závisí v mnoha členských státech na dobrovolnících a dobrovolných činnostech;

3.

dobrovolné činnosti ve sportu přispívají k aktivnímu občanství a k začlenění občanů pocházejících z různých prostředí tím, že vytváří lepší porozumění a respekt prostřednictvím univerzálního jazyka sportu a přispívají k uplatňování základních hodnot a zásad Evropské unie, konkrétně: solidarita, udržitelný rozvoj, lidská důstojnost, rovnost a subsidiarita, čímž přispívají k prosazování evropské identity;

4.

občané získávají díky účasti na dobrovolných činnostech ve sportu nové dovednosti, což mimo jiné pozitivně přispívá k jejich zaměstnatelnosti a posilování jejich pocitu sounáležitosti se společností a může být katalyzátorem společenských změn;

5.

dobrovolné činnosti ve sportu mohou přispět k růstu a posilování sociálního kapitálu rozvojem společenské sítě založené na důvěře a spolupráci;

6.

dobrovolné činnosti ve sportu podporují pozitivní společenské postoje založené na hodnotách rozvíjených sportem, např.:

7.

sportovní odvětví představuje spolu s dobrovolnými činnostmi ve sportu měřitelnou a významnou ekonomickou a společenskou hodnotu v národních hospodářstvích, jež má potenciál stimulovat míru růstu a zaměstnanosti v celé Evropské unii;

8.

podpora rozvoje dobrovolných činností ve sportu sleduje cíle Evropského roku dobrovolných činností 2011 a nadále plní cíle Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 a rovněž přispívá k cílům Evropského roku aktivního stárnutí 2012;

9.

dobrovolné činnosti ve sportu mohou působit jako podnět k rozvoji a podpoře fyzické aktivity na všech úrovních, což s sebou nese zlepšení tělesného a duševního zdraví občanů a omezení nemocí souvisejících se životním stylem;

10.

dobrovolné činnosti ve sportu jsou významným faktorem přispívajícím k mobilitě občanů tím, že vytváří kompetence a prohlubují zkušenosti v rámci aktivit souvisejících se sportem v jiných členských státech a rozvíjí evropskou identitu a podporují hodnoty EU mimo její hranice;

11.

dobrovolné činnosti ve sportu mohou přispět k dosažení všeobecných cílů strategie Evropa 2020 zvyšováním mobility prostřednictvím činností posilujících zaměstnatelnost, zlepšujících veřejné zdraví, podporujících sociální začlenění, vzdělávání a aktivní stárnutí.

1.

vytvořily příznivé podmínky pro rozvoj dobrovolných činností ve sportu, zejména na základě:

2.

přispívaly k podpoře pozitivního vnímání dobrovolníků ve sportu a dobrovolných činností ve sportu;

3.

nahlížely na dobrovolné činnosti ve sportu jako na důležitý nástroj zvyšování kompetencí a dovedností; za tímto účelem je třeba:

4.

napomáhaly spolupráci mezi vládními orgány a sportovními organizacemi na místní, vnitrostátní a evropské úrovni za účelem vytvoření sítí k řešení společných problémů, s nimiž se oblast dobrovolnictví potýká;

5.

prosazovaly dobrovolné činnosti ve sportu jakožto formu neformálního a informálního učení s ohledem na získávání nových dovedností a kompetencí, jakož i součást dvojí kariéry sportovců spolu s formálním vzděláváním;

6.

podporovaly dobrovolné činnosti ve sportu například podněcováním reklamních kampaní na zvýšení povědomí a podporu pozitivního přístupu k dobrovolníkům;

7.

využily potenciál dobrovolníků zapojených do pořádání sportovních akcí v dlouhodobých činnostech na všech úrovních sportu;

8.

posoudily možnost přidané hodnoty zavedení systému odměn, který by ocenil nejinovativnější dobrovolnické projekty v oblasti sportu.

1.

usilovaly o odstranění zbytečných překážek bránících rozvoji dobrovolných činností ve sportu, včetně nepřiměřené administrativní zátěže;

2.

sledovaly rozvoj sportovních odvětví v Evropské unii založených na dobrovolné činnosti, mimo jiné výzkumem jejího hospodářského a sociálního dopadu;

3.

si vyměňovaly znalosti, zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti dobrovolných činností ve sportu;

4.

podporovaly rozvoj dobrovolných činností ve sportu v rámci vnitrostátních a evropských politik a strategií týkajících se sportu a sociálních věcí, vzdělávání a zaměstnanosti;

5.

posoudily, jakým způsobem by dobrovolné činnosti ve sportu mohly přispívat k projektům podporovaným z fondů EU, a aby vytvořily mechanismy umožňující vhodné hodnocení dobrovolných činností ve sportu;

6.

podle potřeby začlenily aspekty dobrovolných činností ve sportu do aktivit jednotlivých odborných skupin ustavených v rámci pracovního plánu EU v oblasti sportu;

7.

podněcovaly rozvoj dobrovolných činností ve sportu meziodvětvovou spoluprací mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti v oblasti sportu, zdraví, kultury, vzdělávání, mládeže a sociální politiky na místní, vnitrostátní i evropské úrovni.

1.

věnovala zvláštní pozornost dobrovolným činnostem a schopnosti neziskových sportovních organizací získat přístup k programům EU další generace, aniž by byla dotčena jednání o víceletém finančním rámci;

2.

určila faktory úspěšnosti, osvědčené postupy a oblasti vyžadující užší spolupráci na úrovni EU, včetně stávajících překážek bránících rozvoji dobrovolných činností ve sportu;

3.

při navrhování nových právních předpisů EU posoudila jejich možný dopad na dobrovolné činnosti ve sportu.