8.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 202/1

Závěry Rady o Evropském paktu za duševní zdraví a pohodu: výsledky a další kroky

2011/C 202/01

RADA EVROPSKÉ UNIE

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie má činnost Unie doplňovat politiku členských států a být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví; činnost Unie má také podněcovat spolupráci mezi členskými státy v těch oblastech, kde členské státy ve spojení s Komisí mezi sebou koordinují své politiky a programy, přičemž Komise v úzkém spojení s členskými státy může vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace, zejména podněty s cílem stanovit záměry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení.

2.	PŘIPOMÍNÁ zelenou knihu Komise ze dne 14. října 2005 nazvanou „Zlepšování duševního zdraví obyvatelstva – Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“.

3.	PŘIPOMÍNÁ prohlášení Evropské ministerské konference Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 15. ledna 2005 o úkolech Evropy v oblasti duševního zdraví a hledání řešení těchto úkolů.

4.	PŘIPOMÍNÁ konferenci EU na vysoké úrovni na téma „Společně za duševní zdraví a pohodu“, jež se konala dne 13. června 2008 v Bruselu a na níž byl uzavřen „Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu“.

5.	PŘIPOMÍNÁ zprávu WHO z roku 2010 o duševním zdraví a vývoji nazvanou „Zacíleno na zranitelnou skupinu osob s problémy v oblasti duševního zdraví“, kterou přivítala rezoluce Valného shromáždění OSN 65/95 ze dne 1. prosince 2010 o globálním zdraví a zahraniční politice.

PŘIPOMÍNÁ stěžejní iniciativu strategie Evropa 2020 „Evropská platforma pro boj proti chudobě“, ve které se uvádí, že téměř ve všech ohledech patří mezi nejvíce vyloučené skupiny ve společnosti lidé s problémy v oblasti duševního zdraví, kteří pravidelně udávají, že stigmatizace, diskriminace a vyloučení pro ně představují hlavní překážky na cestě ke zdraví, sociální jistotě a kvalitě života.

PŘIPOMÍNÁ stěžejní iniciativu strategie Evropa 2020 „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a sdělení Komise o evropském příspěvku k plné zaměstnanosti (1), ve kterém se uvádí, že pro podstatné zvýšení míry zaměstnanosti nesmíme opomíjet pracovní podmínky a fyzické a duševní zdraví pracovníků, chceme-li lépe reagovat na požadavky dnešních pracovních kariér, pro které je charakteristická vyšší míra přechodů mezi intenzivnějšími a náročnějšími pracovními místy a nové formy organizace práce.

8.	PŘIPOMÍNÁ konferenci „Výzkum v neuropsychiatrii se zaměřením na deprese, úzkost a schizofrenii“, která se konala ve dnech 18. a 19. března 2011 v Budapešti.

9.	UZNÁVÁ, že duševní pohoda je nezbytným elementem zdravého a kvalitního života a předpokladem pro schopnost učit se, pracovat a přispívat ke společenskému životu.

10.

UZNÁVÁ, že v souladu s nedávnými vědeckými zjištěními je vysoká úroveň duševního zdraví a pohody obyvatelstva důležitým ekonomickým faktorem a že duševní poruchy vedou k ekonomickým ztrátám, a to například kvůli nižší produktivitě, nižší účasti na zaměstnanosti a výdajům, které jednotlivci, rodiny a společenství vynakládají na péči o osoby s duševními poruchami.

11.	UZNÁVÁ, že duševní poruchy jsou zneschopňující a tvoří největší podíl na počtu let života poznamenaných onemocněním (ukazatel DALY), přičemž deprese a úzkost jsou hlavními příčinami této zátěže.

12.	UZNÁVÁ, že podle odhadů WHO postihují duševní poruchy každého čtvrtého občana alespoň jednou za život a že během jednoho roku se vyskytnou u více než 10 % populace EU.

13.	UZNÁVÁ, že významnou příčinou předčasných úmrtí v EU je stále sebevražda, která má každý rok v EU na svědomí 50 000 životů, a že v devíti případech z deseti tomuto rozhodnutí předchází rozvoj duševní poruchy.

14.	UZNÁVÁ, že existují značné rozdíly ve stavu duševního zdraví jak mezi jednotlivými členskými státy, tak v rámci každého z nich, a také mezi sociálními skupinami, z nichž nejzranitelnějšími jsou socioekonomicky znevýhodněné skupiny.

15.

UZNÁVÁ, že určující faktory duševního zdraví a pohody, např. sociální vyloučení, chudoba, nezaměstnanost, nevhodné bydlení a špatné pracovní podmínky, problémy ve vzdělávání, zneužívání dětí, zanedbávání a špatné zacházení, nerovnost pohlaví, a dále rizikové faktory jako zneužívání alkoholu a drog, jsou multifaktoriální a často se nacházejí mimo zdravotnické systémy, a že proto zlepšování duševního zdraví a pohody obyvatelstva vyžaduje inovativní partnerství mezi zdravotnictvím a dalšími oblastmi, např. oblastí sociálních věcí, bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání.

16.	UZNÁVÁ význam vzdělávacích institucí a pracovišť jako míst pro provádění opatření v oblasti duševního zdraví a pohody a výhody, které tyto instituce a pracoviště mohou z takových opatření využít pro vlastní potřeby.

17.	UZNÁVÁ, že úřady a jiní aktéři na regionální a místní úrovni hrají klíčovou úlohu, pokud jde o opatření v oblasti duševního zdraví a pohody, a to jak jako aktivní složky přispívající ke zlepšování duševní pohody, tak jako propagátoři účasti z jiných sektorů a společenství.

18.	UZNÁVÁ, že uživatelé služeb v oblasti duševního zdraví a jejich rodinní příslušníci, pečovatelé a jejich organizace mohou přispět konkrétními a cennými zkušenostmi, a bylo by tedy vhodné je zapojit do činností v oblasti duševního zdraví a pohody.

19.	UZNÁVÁ nutnost výzkumu v oblasti duševního zdraví a pohody a duševních poruch a VÍTÁ v tomto ohledu dosud uskutečněný příspěvek rámcových programů EU pro výzkum.

20.

VÍTÁ výsledky pěti níže uvedených tematických konferencí pořádaných v rámci Evropského paktu pro duševní zdraví a pohodu (2):

—	konference na téma „Podpora duševního zdraví a pohody dětí a mladých lidí – jak na to“, konaná ve Stockholmu ve dnech 29. a 30. září 2009,

—	konference na téma „Prevence depresí a sebevražd – jak na to“, konaná v Budapešti ve dnech 10. a 11. prosince 2009,

—	konference na téma „Duševní zdraví a pohoda starších lidí – jak na to“, konaná v Madridu ve dnech 28. a 29. června 2010,

—	konference na téma „Podpora sociálního začleňování a boje proti stigmatizaci pro lepší duševní zdraví a pohodu“, konaná v Lisabonu ve dnech 8. a 9. listopadu 2010,

—	konference na téma „Podpora duševního zdraví a pohody na pracovištích“, konaná v Berlíně ve dnech 3.4. března 2011.

21.

VYZÝVÁ členské státy, aby:

—	stanovily duševní zdraví a pohodu jako prioritu svých politik v oblasti zdraví a vypracovaly strategie nebo akční plány týkající se duševního zdraví, včetně prevence depresí a sebevražd,

—	do těchto strategií nebo akčních plánů, které mají být provedeny v rámci partnerství s příslušnými zúčastněnými stranami a jinými sektory politik zahrnuly prevenci duševních poruch a podporu duševního zdraví a pohody jako jejich podstatnou součást,

—	zlepšily určující sociální faktory a infrastrukturu, která podporuje duševní pohodu a zlepšuje přístup k této infrastruktuře pro osoby trpící duševními poruchami,

—	pokud možno a ve vhodných případech podporovaly sociálně začleňující léčbu a modely péče na úrovni komunity,

—	přijaly opatření proti stigmatizaci, vyloučení a diskriminaci osob s problémy s duševním zdravím a aby podporovaly jejich sociální začlenění a přístup ke vzdělání, odbornému vzdělávání, bydlení a práci,

—	co nejlépe využívaly možností nabízených strukturálními fondy v oblasti duševního zdraví, zejména ve prospěch reforem a dalšího zlepšování svých systémů péče o duševní zdraví, aniž je dotčen budoucí finanční rámec,

—	využívaly možností nabízených technologickými aplikacemi, včetně e-Zdraví, za účelem zlepšování systémů a služeb péče o duševní zdraví, prevence duševních poruch a podpory pohody,

—	přijaly opatření pro větší zapojení zdravotnictví a sociální péče společně se sociálními partnery do oblasti duševního zdraví a pohody na pracovišti s cílem případně podpořit a doplnit programy vedené zaměstnavateli,

—	podpořily činnosti (např. programy odborné přípravy), které umožní odborníkům a řídícím pracovníkům zejména ve zdravotnictví, oblasti sociální péče a na pracovištích řešit problémy týkající se duševní pohody a duševních poruch,

—	posilovaly podporu duševního zdraví dětí a mladých lidí podporou pozitivních rodičovských dovedností, holistickým přístupem, s cílem omezit šikanování a zvýšit sociální a emoční způsobilost, jakož i podporu rodin, v nichž má jeden z rodičů duševní poruchu.

22.

VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby:

—	i nadále spolupracovaly v návaznosti na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu,

—

vypracovaly společnou akci pro duševní zdraví a pohodu v rámci programu EU v oblasti veřejného zdraví 2008-2013, která bude platformou k výměně názorů, spolupráci a koordinaci mezi členskými státy s cílem nalézt důkazně podložené nejlepší přístupy a postupy a aby posoudily činnosti zejména v těchto oblastech:

—	řešení duševních poruch prostřednictvím zdravotních a sociálních systémů,

—	přijetí důkazně podložených opatření proti depresi,

—

budování inovativních partnerství mezi zdravotnictvím a dalšími oblastmi (například sociální oblastí, oblastí vzdělání, oblastí zaměstnanosti), s cílem posoudit dopad politiky na duševní zdraví, řešit problémy duševního zdraví zranitelných skupin a souvislost mezi chudobou a problémy duševního zdraví, řešit prevenci sebevražd, podporovat duševní zdraví a pohodu a předcházet poruchám duševního zdraví v různých prostředích, jako jsou pracoviště a vzdělávací zařízení,

—	řízení vypracovávání komunitních a sociálně začleňujících přístupů k duševnímu zdraví,

—	zlepšení údajů a dokladů o stavu duševního zdraví obyvatelstva,

—	podporovaly interdisciplinární výzkum v oblasti duševního zdraví,

—	co nejlépe využily Světového dne duševního zdraví na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni prostřednictvím odpovídajících informačních kampaní.

23.

VYZÝVÁ Komisi, aby:

—	se i nadále zabývala otázkou duševního zdraví a pohody a její souvislostí s politikou EU v oblasti zdraví a s jinými oblastmi politik,

—	dále rozvíjela „evropský kompas“ pro činnosti v oblasti duševního zdraví a pohody,

—

pomáhala členským státům poskytováním údajů o stavu duševního zdraví obyvatelstva a prováděním výzkumu v oblasti duševního zdraví a jeho určujících faktorů, včetně zdravotnických, ekonomických a sociálních nákladů vzniklých v důsledku problémů s duševním zdravím, a to s ohledem na práci vykonanou Světovou zdravotnickou organizací a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

—	předložila zprávu o výsledcích společné akce, včetně přehledu důkazně podložených opatření v oblasti péče o duševní zdraví, sociálního začlenění, prevence a podpory, jakož i úvahu o možných budoucích politických akcích navazujících na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu.

(1) KOM(2010) 682 v konečném znění.

(2) Dokumenty k těmto tématickým konferencím jsou k dispozici zde: http://ec.europa.eu/health/mental_health/policy/conferences/index_en.htm