13.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 363/6

1.1

Podle článku 31 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) schvaluje pozastavení všeobecných cel a autonomní celní kvóty kvalifikovanou většinou Rada na základě návrhu Komise. Komise vydala v roce 1998 sdělení (1), v němž vymezila hlavní zásady a postupy, jimiž se má Komise řídit při předkládání návrhů Radě.

1.2

Toto revidované sdělení zohledňuje cíle akčního programu „Cla 2013“ a potřeby a připomínky, které sdělily členské státy na základě semináře o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách konaného ve dnech 23. a 24. září 2010 v Istanbulu. Revize má omezenou oblast působnosti a sleduje dva cíle: na jedné straně objasňuje některé zásady režimů pozastavení všeobecných cel a autonomních celních kvót a na straně druhé upřesňuje postup, kterým mají členské státy a hospodářské subjekty o takové autonomní opatření žádat.

1.3

V návaznosti na studii o dopadu autonomních celních kvót a pozastavení všeobecných cel na hospodářství EU, kterou Komise hodlá provést v průběhu roku 2012, bude možná nezbytné toto sdělení dále podstatným způsobem změnit. Studie se bude zabývat i dopadem na malé a střední podniky.

1.4

Stanovením těchto hlavních zásad sleduje Komise cíl vymezit ekonomické úvahy, na nichž je založena politika Unie v této oblasti. Tento postup je rovněž v souladu s pravidly transparentnosti stanovenými Komisí.

1.5

Komise má v úmyslu řídit se všeobecnými zásadami vymezenými v tomto sdělení a příslušnými správními opatřeními pro pozastavení všeobecných cel a pro celní kvóty s účinností od druhé poloviny roku 2012.

2.1.1

Článek 28 SFEU stanoví, že „Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje […] přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím“.

Od roku 1968 uplatňuje Unie hlavní část společného celního sazebníku (2) jako jedno ze souboru opatření, jejichž cílem je podporovat účinnost a konkurenceschopnost průmyslu Unie v mezinárodním měřítku.

2.1.2

Vedle podpory rozvoje průmyslu v Unii mají celní sazby stanovené v sazebníku posilovat výrobní kapacitu průmyslu Unie a zlepšovat pozici jejích výrobců v hospodářské soutěži s dodavateli ze třetích zemí.

Z tohoto důvodu musí být cla stanovená v tomto sazebníku až na výjimky stanovené v předpisech Unie hrazena za všechny výrobky propuštěné do volného oběhu. Hrazení těchto cel tedy představuje obvyklý stav věcí.

2.2.1

Pozastavení schválená na základě článku 31 SFEU představují výjimku z obvyklého stavu věcí, která platí po dobu platnosti daného opatření buď na neomezené množství (pozastavení cla), nebo na omezené množství (celní kvóta) zboží. Obě opatření umožňují úplné nebo částečné zproštění od cel vztahujících se na dovoz zboží ze třetí země (těmito pozastaveními cel a celními kvótami nejsou dotčena antidumpingová a vyrovnávací cla ani zvláštní celní sazby). Zboží, na něž se vztahují antidumpingová nebo vyrovnávací cla, by mělo být obvykle z udělení pozastavení nebo kvóty vyloučeno. V případě zboží, na něž se vztahují zákazy a omezení dovozu (např. podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES)), nelze pozastavení cel a celní kvóty poskytovat.

2.2.2

Zboží dovážené na základě ujednání o pozastavení cla nebo o celní kvótě se může po Unii volně pohybovat; to znamená, že po udělení pozastavení cla nebo celní kvóty může této výhody využít jakýkoli hospodářský subjekt v jakémkoli členském státě. Pozastavení cla nebo celní kvóta udělené na základě žádosti jednoho členského státu by mohly mít následky pro všechny ostatní členské státy, a proto by měla mezi členskými státy fungovat těsná a rozsáhlá spolupráce, aby byly zohledněny všechny zájmy Unie. Autonomní celní kvóty spravuje Komise v úzké spolupráci s členskými státy v centrální databázi celních kvót. Tyto celní kvóty jsou udělovány na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ v souladu s právními ustanoveními článků 308a až 308c nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

2.2.3

Následkem rozšiřování Evropské unie, technického pokroku, změn v tradičních cestách mezinárodního obchodu a pokračující globalizace ekonomiky se mění hospodářská situace. Je důležité zajistit, aby pozastavení cel umožňovala společnostem usazeným v Evropské unii zachovat si plnou zaměstnanost a získávat součásti potřebné pro výrobu náročných výrobků s vysokou evropskou přidanou hodnotou, a to i v případech, kdy jejich činnost spočívá převážně v kompletaci součástí.

2.3.1

Článek 31 SFEU stanoví, že cla v rámci společného celního sazebníku stanoví Rada na návrh Komise. Týká se to i změn nebo pozastavení těchto cel.

2.3.2

Pozastavení cel a celní kvóty by měly být pravidelně přezkoumávány a měla by existovat i možnost jejich zrušení na žádost dotčené strany. Ve výjimečných případech, vyplývá-li z pokračujícího pozastavení cla nadále potřeba dodávat do Unie některé výrobky se sníženou nebo nulovou sazbou (např. není-li potřebný výrobek k dostání (pozastavení cla) nebo není-li k dispozici v dostatečném množství (celní kvóta) na to, aby se vyplatily investice potřebné pro zahájení výroby v Unii), může Komise navrhnout změnu společného celního sazebníku. V této souvislosti může Komise jednat na základě žádostí členských států i z vlastního podnětu.

2.3.3

Navíc vzhledem k tomu, že pozastavení cel představují výjimku z obecného pravidla, které stanoví společný celní sazebník, musí být stejně jako jiné odchylky uplatňovány jednotně.

2.3.4

Aby se předešlo diskriminaci, musí mít k pozastavení cel přístup všichni dovozci v Unii a všichni dodavatelé z třetích zemí. To znamená, že se pozastavení cel a celní kvóty neudělují v případě:

2.4.1

Komise se domnívá, že cla plní konkrétní ekonomickou funkci. Pozastavení všeobecných cel, která mají po určité období zcela nebo částečně rušit účinky těchto cel, mohou být udělována pouze v případě nedostupnosti dotyčných výrobků v Unii. Autonomní celní kvóty mohou být otevírány pro zboží, které se v Unii nevyrábí v dostatečném množství.

2.4.2

Kromě toho vzhledem k tomu, že příjmy z cel patří k tradičním vlastním zdrojům Unie, by měly být uvedené ekonomické důvody posuzovány ve světle všeobecných zájmů Unie.

2.4.3

Režim pozastavení všeobecných cel a celních kvót se v minulosti osvědčil jako velmi účinný politický nástroj na podporu hospodářské činnosti v Evropské unii a bude jím i nadále, což dokládá trvale rostoucí počet žádostí předkládaných Komisi. V současné době tato opatření odrážejí 5 % až 6 % tradičních rozpočtových vlastních zdrojů.

2.4.4

Kdyby podniky měly po určitou dobu umožněn přístup k levnějším vstupům, bylo by možné stimulovat hospodářskou činnost v Unii, zlepšit konkurenceschopnost těchto podniků a zejména umožnit těmto podnikům zachovat a vytvářet pracovní místa, modernizovat své struktury apod. V roce 2011 je v platnosti přibližně 1 500 pozastavení všeobecných cel či celních kvót, přičemž během nejnovější hospodářské recese v EU zaznamenala Komise nárůst počtu žádostí, což svědčí o významu této politiky pro průmysl Unie.

2.5.1

Cílem pozastavení cel je umožnit podnikům v EU používat suroviny, polotovary nebo součásti, které se neprodávají nebo nevyrábějí v Unii, s výjimkou „hotových“ výrobků.

2.5.2

Aniž jsou dotčeny odstavce 2.5.3 a 2.5.4, pro účely tohoto sdělení se „hotovými výrobky“ rozumí komodity, které vykazují jednu nebo více z těchto vlastností:

2.5.3

Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii se stále více orientují na montáž a kompletaci výrobků z technicky velmi vyspělých součástí, některé potřebné součásti se používají bez větší změny, a mohly by se proto považovat za „hotové“ výrobky. Pozastavení cel by nicméně mohla být v některých případech udělována i na „hotové“ výrobky používané jako součásti konečného výrobku za předpokladu, že taková kompletace má dostatečně vysokou přidanou hodnotu.

2.5.4

V případě zařízení nebo materiálů používaných ve výrobním procesu lze o pozastavení cel uvažovat (i když tyto výrobky jsou obvykle „hotovými“ výrobky) za předpokladu, že tato zařízení a materiály jsou specifické a jsou nezbytné pro výrobu jasně vymezitelných výrobků a že dotyčná pozastavení cel neohrožují konkurující podniky v Unii.

3.1

Hlavním účelem pozastavení všeobecných cel a autonomních celních kvót je umožnit podnikům v Unii používat suroviny, polotovary nebo součásti, aniž by tyto podniky musely hradit běžná cla stanovená ve společném celním sazebníku.

Všechny žádosti o pozastavení cel se předkládají nejprve zástupcům ve skupině pro hospodářské otázky celních sazeb (Economic Tariff Questions Group – ETQG), kteří přezkoumají jejich přiměřenost. Poté se žádosti pečlivě projednají na třech zasedáních ETQG a opatření se navrhnou až po prověření ekonomického odůvodnění žádosti.

Komise bude předkládat své návrhy (které každých šest měsíců částečně aktualizují seznamy výrobků, na něž se vztahují pozastavení cel, nebo seznamy výrobků, na něž se vztahují celní kvóty) Radě a použijí se od 1. ledna nebo od 1. července, aby se zohlednily nové žádosti a technické či ekonomické trendy v oblasti výrobků a trhů.

3.2

V zásadě, není-li to v rozporu se zájmy Unie, a navzdory mezinárodním závazkům nebude opatření o pozastavení cla ani celní kvótě navrženo v těchto situacích:

3.3

Pokud se v Unii vyrábějí určité výrobky, které jsou totožné nebo srovnatelné s dováženým výrobkem nebo jimi lze dovážený výrobek nahradit, ale tato výroba nepostačuje k naplnění potřeb všech příslušných zpracovatelských nebo výrobních společností, mohou být uděleny celní kvóty (v rozsahu odpovídajícím chybějícímu množství) nebo částečná pozastavení cel.

Žádost o celní kvótu může být předložena samostatně nebo v návaznosti na šetření ve věci žádosti o pozastavení cel. V této souvislosti se přihlédne k případnému souvisejícímu poškození výrobní kapacity v Unii.

3.4

Srovnatelnost dovážených výrobků a výrobků z Unie se posuzuje, pokud možno, podle objektivních kritérií, přičemž se náležitě zohlední hlavní chemické, fyzikální a technické vlastnosti výrobků, jejich zamýšlená funkce a komerční použití a zejména způsob jejich použití a současná či budoucí dostupnost na trhu Unie.

Při hodnocení se nepřihlíží k cenovým rozdílům mezi dováženým výrobkem a výrobkem z Unie.

3.5

V souladu s ustanoveními příloh tohoto sdělení by měly členské státy předkládat žádosti o pozastavení cel nebo celní kvóty jménem zpracovatelských nebo výrobních společností z Unie, které disponují odpovídajícím vybavením pro použití dovezeného zboží ve svém výrobním procesu, a to včetně uvedení názvů těchto společností. Žadatelé by měli uvést, že v nedávné době podnikli skutečný, leč neúspěšný, pokus získat dotyčné nebo srovnatelné či náhradní zboží od potenciálních dodavatelů v Unii. Pro účely žádostí o celní kvóty je třeba uvést jméno výrobce/jména výrobců v Unii.

Žadatelé musí rovněž poskytnout informace, které umožní Komisi prověřit jejich žádost na základě kritérií stanovených v tomto sdělení. Z praktických důvodů nelze uvažovat o žádostech, u nichž je odhadovaná výše nevybraného cla nižší než 15 000 EUR ročně. Podniky se mohou za účelem dosažení této minimální hodnoty seskupovat.

3.6

Aktuální zůstatky celních kvót je možné nalézt každý den na internetu na portálu EUROPA na následující adrese: http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/databases/index_en.htm, kliknutím na odkaz „quota“.

Na stejném serveru bude možno nalézt také konsolidované verze příloh nařízení o pozastavení cel a celních kvótách, seznam nových žádostí a adresy odpovědných správních orgánů členských států.

4.1.1

Žádosti se podávají ústřednímu kontaktnímu úřadu v každém členském státě. Adresy těchto úřadů lze nalézt na adrese: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/susp/faq/faqsusp.jsp?Lang=en#Who. Členské státy jsou povinny ujistit se, že žádosti vyhovují podmínkám tohoto sdělení a že informace poskytnuté v žádostech jsou ve všech podstatných ohledech přesné. Členské státy zasílají Komisi pouze žádosti splňující podmínky stanovené v tomto sdělení.

4.1.2

Žádosti by měly být Komisi předkládány s dostatečným předstihem umožňujícím vyhodnocení žádosti a zveřejnění případného pozastavení cel či celní kvóty. Závazné lhůty jsou uvedeny v příloze V tohoto sdělení.

4.1.3

Žádosti se předkládají elektronicky v textovém formátu s využitím formulářů obsažených v příloze I. V zájmu urychlení administrativy a zvýšení efektivity zpracování žádostí se doporučuje, aby k žádostem vypracovaným v jazyce žadatele byla přiložena i verze v angličtině, francouzštině nebo němčině (včetně všech příloh).

4.1.4

Ke všem žádostem musí být připojeno prohlášení, že dovážené výrobky nejsou předmětem exkluzivní obchodní dohody (viz příloha II tohoto sdělení).

4.1.5

Žádosti o pozastavení cel a celní kvóty prověřuje Komise, která se opírá o stanovisko skupiny pro hospodářské otázky celních sazeb (ETQG). Tato skupina se schází nejméně třikrát během každého kola (viz harmonogram v příloze V tohoto sdělení), aby projednala žádosti spadající do pravomoci Komise, podle potřeb a charakteru prověřovaných výrobků.

4.1.6

Postup popsaný v odstavci 3.3 sdělení nezprošťuje žadatele povinnosti jasně uvést, o jaký druh opatření žádá (tj. pozastavení cel nebo celní kvótu), protože žádosti o kvótu musí obsahovat předpokládaný objem.

4.1.7

Výrobek by měl být popsán s využitím označení a formulací kombinované nomenklatury nebo, není-li to vhodné, názvů Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), mezinárodních nechráněných názvů (INN), názvů Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC), evropského celního seznamu chemických látek (ECICS) nebo Colour Indexu (CI).

4.1.8

Měly by být používány měrné jednotky dle kombinované nomenklatury a v případě neexistence doplňkových jednotek jednotky mezinárodní soustavy jednotek (SI). Jsou-li pro popis požadovaného zboží zapotřebí zkušební metody a normy, mělo by jít o metody a normy mezinárodně uznávané. Názvy značek, vnitropodnikové normy jakosti, specifikace výrobků, čísla výrobků nebo podobné náležitosti nejsou přípustné.

4.1.9

Komise může žádost zamítnout, nejsou-li do druhého zasedání ETQG opraveny zavádějící popisy výrobků.

4.1.10

K žádostem o pozastavení cel nebo celní kvóty musí být připojeny všechny dokumenty potřebné pro důkladné prověření předmětných opatření (technické listy, návody k použití, marketingové materiály, statistiky, vzorky atd.). Je-li to považováno za nezbytné, může Komise požádat dotyčný členský stát, aby poskytl k žádosti o pozastavení cel případné doplňující informace, které Komise považuje za zásadní pro vypracování návrhu pro Radu.

Žadatel může chybějící údaje a dokumenty dodat do druhého zasedání ETQG; nejsou-li do té doby tyto informace k dispozici, může Komise žádost zamítnout. Námitky vůči těmto neúplným žádostem je třeba předložit nejpozději v průběhu třetího zasedání.

4.1.11

Jsou-li nějaké informace důvěrné, měly by být jako takové jasně označeny a zároveň by měla být vyznačena míra jejich důvěrnosti (např. pouze pro použití Komisí, pouze pro informaci členům ETQG). Předseda ETQG nicméně smí tyto informace na výslovnou žádost sdělit jinému členskému státu nebo útvaru Komise, potřebuje však výslovné svolení zástupce členského státu, který za danou informaci zodpovídá. Zástupci v ETQG a pracovníci Komise jsou povinni přijmout všechna opatření, aby uchovali dotyčné informace v důvěrnosti.

Není-li však možné z jakéhokoli důvodu poskytnout některou informaci nezbytnou pro posouzení nebo projednání žádosti (zejména z důvodu ochrany „důvěrných firemních informací“, např. o výrobních postupech, chemických vzorcích nebo složeních apod.), žádost nebude dále brána v úvahu.

4.2.1

Žádosti se podávají elektronicky v textovém formátu s využitím formuláře v příloze III ústřednímu kontaktnímu úřadu v každém členském státě (viz odkaz v odstavci 4.1.1), který je prověří a ujistí se, že vyhovují podmínkám tohoto sdělení. Členské státy se na vlastní odpovědnost rozhodnou, které žádosti zašlou Komisi. Závazné lhůty jsou uvedeny v příloze V tohoto sdělení.

4.2.2

Na správu žádostí o prodloužení se s příslušnými obměnami použijí stejná pravidla jako na správu nových žádostí.

4.5.1

Námitky se podávají ústřednímu kontaktnímu úřadu v každém členském státě (viz odkaz v odstavci 4.1.1), který je prověří a ujistí se, že vyhovují podmínkám tohoto sdělení. Členské státy se na vlastní odpovědnost rozhodnou, které námitky předloží prostřednictvím systému CIRCA členům ETQG a Komisi.

4.5.2

Námitky se podávají elektronicky v textovém formátu s využitím formuláře obsaženého v příloze IV. Závazné lhůty jsou uvedeny v příloze V tohoto sdělení.

4.5.3

Komise je oprávněna zamítnout námitku, která byla zaslána pozdě, jejíž formulář nebyl dostatečně vyplněn, k níž nebyly poskytnuty požadované vzorky, u níž nebyly v náležité lhůtě (cca 15 pracovních dní) navázány kontakty mezi odporujícími a žádajícími společnostmi nebo jejíž formulář obsahoval zavádějící či nepřesné informace.

4.5.4

V případech, kdy odporující a žádající společnosti nejsou schopny komunikovat (např. vzhledem k právním předpisům o hospodářské soutěži), ujme se Generální ředitelství Komise pro daně a celní unii úlohy nestranného rozhodce; není-li toto vhodné, využijí se jiné útvary Komise.

4.5.5

Členský stát jednající jménem žadatele musí zajistit, aby byly kontaktovány kontaktní osoby společností, a musí o tom na vyžádání předložit Komisi nebo členům ETQG důkaz.